| YouTube Channel

शिशुमार (zizumAra)

 
शब्दसागरः
English
शिशुमार
m.
(-रः)
1. The Gangetic porpoise, (Delphinus gangeticus.)
2.
The heavenly porpoise, or collection of the stars and planets.
3.
A name or form of VISHṆU.
E.
शिशु child, and मार what kills.
Capeller Eng
English
शिशुमा॑र
m.
the Gangetic porpoise (lit. child-killing)
& a constellation conceived in the form of this animal and as an
apparition of Viṣṇu.
Yates
English
शिशु-मार (रः) 1.
m.
The gangetic
or heavenly porpoise
Vishnu.
Spoken Sanskrit
English
शिशुमार zizumAra
m.
porpoise
मकर makara
m.
porpoise
अम्बुकीश ambukIza
m.
porpoise
अम्बुकूर्म ambukUrma
m.
porpoise
चुलुकिन् culukin
m.
porpoise
शिंशुमार ziMzumAra
m.
porpoise
सीरक sIraka
m.
porpoise
शिशुमारी zizumArI
f.
female porpoise
असिप्लव asiplava
m.
kind of porpoise
असिपुच्छक asipucchaka
m.
Gangetic porpoise
क्षणनिश्वास kSaNanizvAsa
m.
Gangetic porpoise
जलकूर्म jalakUrma
m.
Gangetic porpoise
जलसूचि jalasUci
m.
Gangetic porpoise
झषाशन jhaSAzana
m.
Gangetic porpoise
वाःकिटि vAHkiTi
m.
Gangetic porpoise
शिशुमार zizumAra
m.
Gangetic porpoise or dolphin
शिशुमार zizumAra
m.
alligator
शिशुमार zizumAra
m.
dolphin
शिशुमार zizumAra
m.
Gangetic dolphin [ Delphinus Gangeticus - Zoo. ]
शिशुमार zizumAra
m.
Gangetic porpoise or dolphin
शिशुमार zizumAra
m.
collection of stars supposed to resemble a dolphin
शिशुमार zizumAra
m.
child-killer
शिशुमार zizumAra
m.
porpoise
Wilson
English
शिशुमार
m.
(-रः)
1 The gangetic porpoise, (Delphinus gangeticus.)
2 The heavenly porpoise, or collection of the stars and planets.
3 A name or form of VIṢṆU.
E.
शिशु a child, and मार what kills.
Monier Williams Cologne
English
शिशु—मा॑र
m.
‘child-killer’, the Gangetic porpoise or dolphin, Delphinus Gangeticus,
VS.
&c.
&c.
an alligator,
Suśr.
a collection of stars supposed to resemble a dolphin (and held to be a form of Viṣṇu
also personified as a son of Doṣa and Śarvarī, or as father of Bhrami, wife of Dhruva),
MBh.
Pur.
Apte Hindi
Hindi
शिशुमारः
पुं*
शिशुः-मारः -
सूँस नाम का जलजन्तु
L R Vaidya
English
SiSu-mAra {% m. %} the Gangetic porpoise.
Sanskrit Tibetan
Tibetan
chu srin
१) कुम्भीर २) ग्राह ३)मकर ४) मकराल्य ५) मकरो नागराजा ६) शिशुमार
chu srin byis pa gsod
शिशुमार
अभिधानचिन्तामणिः
Sanskrit
--source--
शिशुमारस्त्वम्बुकूर्म उष्णवीर्यो महावसः
-wordlist-
शिशुमार (पुं), अम्बुकूर्म (पुं), उष्णवीर्य (पुं), महावस (पुं)
Mahabharata
English
Śiśumāra, name of a star or constellation. § 231 (Svayaṃvarap.): I, 185, 6960 (ºśiraḥ--i.e. the north-eastern direction, Nīl.--prāpya).
पुराणम्
English
शिशुमार / ŚIŚUMĀRA I. A ṛṣi. This ṛṣi used to live in water in the form of a crocodile. There is a story about him in the Pañcaviṁśa brāhmaṇa.
Once all the Ṛṣis joined together in praising indra. śiśumāra alone remained silent without taking part in it. Seeing this, Devendra ordered śiśumāra to praise him. The sage answered proudly that he had no time for it and that he would praise indra for as much time as was needed to throw the water upwards.
Accordingly he started praising indra. The sage to whom Indra's praise was at first disagreeable, subsequently felt that he could not do it too much. By his austerity he acquired “Sāmavidyā”. He even composed a “Sāma” (a hymn) in praise of indra. In later times it became famous as “Śārkarasāma”.
शिशुमार / ŚIŚUMĀRA II. A constellation so called because it is in the form of a śiśumāra (Crocodile). It is said to be the starry form of viṣṇu. At the tail-end of it is dhruva, which automatically rotates and also makes planets like the Sun and the moon to rotate. Stars follow the self-rotating dhruva and rotate like a wheel. The Sun and the moon along with stars and planets are bound by the cord of atmosphere to dhruva.
The basis and support of this constellation of śiśumāra is Mahāviṣṇu, who is the support of all light and effulgence. dhruva, son of uttānapāda came to be installed at the tail-end of śiśumāra as he had worshipped viṣṇu. śiśumāra is dependent upon viṣṇu, the Lord of all, and dhruva is dependent upon śiśumāra. sūrya is dependent on dhruva. (viṣṇu purāṇa, Part 2, Chapter 9).
Vedic Reference
English
1. Śiśumāra. See Śiṃśumāra.
2. Śiśumāra is a term applied to Śarkara in the Pañcaviṃśa
Brāhmaṇa (xiv. 5, 15), where he is called a Śiśumārarṣi,
explained by the commentator to mean a Ṛṣi in the form of a
Siśumāra.
शब्दकल्पद्रुमः
Sanskrit
शिशुमारः,
पुं,
(शिशून् मारयतीति मृ + णिच् +अण् ।) जलजन्तुभेदः शोँष इति शुशुक्इति ख्यातः इत्यमरभरतौ
(यथा, वाजसनेयसंहितायाम् २४ ३० ।“नीलङ्गोः कृमिः समुद्राय शिशुमारो हिमवतेहस्ती
*
) अस्य पर्य्यायः शिशुकशब्देद्रष्टव्यः अस्य गणना गुणाश्च पादिशब्देद्रष्टव्याः
तारात्मकाच्युतः इति मेदिनी
तद्विवरणं यथा, --“शिशुमारस्तु यः प्रोक्तः ध्रुवो यत्र तिष्ठति ।सन्निवेशञ्च तस्यापि शृणुष्व मुनिसत्तम
यदह्ना कुरुते पापं दृष्ट्वा तन्निशि मुच्यते ।तावत्यश्चै तारास्ताः शिशुमाराश्रिता दिवि
तावन्त्येव तु वर्षाणि जीवन्त्यभ्यधिकानि तु ।उत्तानपादस्तस्याथ विज्ञेयोऽप्युत्तरो हनुः
यक्षोऽधरश्च विज्ञेयो धर्म्मो मूर्द्धानमाश्रितः ।हृदि नारायणश्चास्ते अश्विनौ पूर्व्वपादयोः
वरुणश्चार्य्यमा चैव पश्चिमे तस्य सक्थिनी ।शिश्नं संवत्सरस्तस्य मित्रोऽपानं समाश्रितः
पुच्छेऽग्निश्च महेन्द्रश्च कश्यपोऽथ ततो ध्रुवः ।तारका शिशुमारस्य नास्तमेति चतुष्टयम्
इत्येष सन्निवेशोऽयं पृथिव्यां ज्योतिषां तथा ।द्वीपानामुदधीनाञ्च पर्व्वतानाञ्च कीर्त्तितः
वर्षाणाञ्च नदीनाञ्च ये तेषु वसन्ति वै ।तैषां स्वरूपमाख्यातं संक्षेपः श्रूयतां पुनः
पदन्तु वैष्णवः कायस्ततो विप्र वसुन्धरा ।पद्माकारा समुद्भूता पर्व्वताब्ध्यादिसंयुता
ज्योतींषि विष्णुर्भुवनानि विष्णु-र्वनानि विष्णुर्विदिशो दिशश्च ।नद्यः समुद्राश्च एव सर्व्वंयदस्ति यन्नास्ति विप्रवर्य्य
ज्ञानस्वरूपो भगवान् यतोऽसावशेषमूर्त्तिर्न तु वस्तुभूतः ।ततो हि शैलाब्धिधरादिभेदान्जानीहि विज्ञानविज्म्भितानि
यदा हि शुद्धं निजरूपसर्व्वंकर्म्मक्षये ज्ञानमयास्तदोषम् ।तदा हि सङ्कल्पतरोः फलानिभवन्ति नो वस्तुषु वस्तुभेदाः
महोघटत्वं घटतः कपालिकाकपालिकाचूर्णरजस्ततोऽप्यनुः ।जनैः स्वकर्म्मस्तिमितात्मनिश्चयै-सलक्ष्यते वस्तु किमत्र वस्तु
”इति विष्णुपुराणे अंशे १२ अध्यायः
*
अपि “केचिदेतज्ज्योतिरनीकं शिशुमार-संस्थानेन भगवतो वासुदेवस्य योगधारणाया-मनुवर्णयन्ति यस्य पुच्छाग्रेऽवाक्शिरसःकुण्डलीभूतदेहस्य घ्रुव उपकॢप्तः तस्यलाङ्गूले प्रजापतिः अग्निरिन्द्रो धर्म्म इतिपुच्छमूले धाता विधाता कट्यां सप्तर्षयः
तस्य दक्षिणावर्त्तकुण्डलीभूतशरीरस्य यान्यु-दगयनानि दक्षिणपार्श्वे नक्षत्राणि उपकल्प-यन्ति दक्षिणायनानि तु सव्ये यथा शिशु-मारस्य कुण्डलाभोगसन्निवेशस्य पार्श्वयोरुभयो-रप्यवयवाः समसंख्या भवन्ति पृष्ठे त्वजवीथीआंकाशगङ्गा चोदरतः पुनर्व्वसुपुष्यौ दक्षिण-वामयोः श्रोण्योराद्राश्लेषा दक्षिणवामयोःपादयोरभिजिदुत्तराषाढे दक्षिणवामयोर्नासि-कयोर्ययासंख्यं श्रवणपूर्वाषाढे दक्षिणवामयो-र्लोचनयोर्धनिष्ठामूलञ्च दक्षिणवामयोः कर्णयोर्मघादीन्यष्टनक्षत्राणि दक्षिणायनानि वाम-पार्श्ववध्निषु युञ्जीत वध्निषु अस्थिषु तथैवमृगशीर्षादीन्युदगयनानि दक्षिणपार्श्वेषु प्रातिलोम्येन युञ्जीत शतभिषा ज्येष्ठे स्कन्धयो-र्दक्षिणवामयोर्न्यसेत् उत्तराहनावगस्त्यः अध-राहनौ यमः मुखे चाङ्गारकः शनैश्चर उपस्थेबृहस्पतिः ककुदि वक्षस्यादित्यो हृदये नारा-यणो मनसि चन्द्रो नाभ्यामुशनास्तनयोरश्विनौबुधः प्राणापानयो राहुर्गले केतवः सर्व्वाङ्गेषुरामसु सर्व्वे तारागणाः एतदुहैव भगवतोविष्णोः सर्व्वदेवतामयं रूपमहरहः सन्ध्यायांप्रयतो वाग्यतो निरीक्षमाण उपतिष्ठेत नमोनमो ज्योतिर्लोकाय कालायनायानिमिषांपतये महापुरुषायाभिधीमहीति ।ग्रहर्क्षतारामयमाधिदैविकंपापापहं मन्त्रकृतां त्रिकालम् ।नमस्यतः स्मरतो वा त्रिकालंनश्येत तत्कालजमाशु पापम्
”इति श्राभागवते स्कन्धे शिशुमारसंस्थानम्२३ अध्यायः
वाचस्पत्यम्
Sanskrit
शिशुमार पुंस्त्री० शिशुं मारयति मृ--णिच जलजन्तुभेदेअमरः स्त्रियां ङीष् गगनस्थे ताराचक्रभेदे च“शिशुमारस्तु यः प्रोक्तः ध्रुवो यत्र तिष्ठति सन्निवेशञ्च तस्यापि शृणुष्व मुनिसत्तम! यदह्ना कुरुते पापंदृष्ट्वा तन्निशि मुच्यते तावत्यश्चैव तारास्ताः शिशुमारा-श्रिता दिवि तावन्त्येव तु वर्षाणि जीवन्यभ्यधिकानितु उत्तानपादस्तस्याथ विज्ञेयोऽप्युत्तरी हलः यज्ञो-ऽधरश्च विज्ञेयो धर्मो मुर्द्धानमाश्रितः हृदि नारायण-श्चास्ते अश्विनौ पूर्वपादयोः वरुणश्चार्य्यमा चैवपश्चिमे तस्य सक्थिनी शिश्नं संवत्सरस्तस्य मित्रो-ऽपानं समाश्रितः पुच्छेऽग्निश्च महेन्द्रश्च कश्यपोऽथततो ध्रुवः तारकाः शिशुमारस्य नास्तमेति चतुष्टयम्”विष्णुपु० अं १२ अ० भाग० २३ अ० अन्यथोक्तं यथा“केचिदेतत् ज्योतिरनीकं शिशुमारसंस्थानेन भगवतोवासुदेवस्य योगधारणायामनुवणयन्ति यस्य पुच्छाग्रे-ऽवाक्शिरसः कुण्डलीभूतदेहस्य ध्रुव उपकल्पितः तस्यलाङ्गूले प्रजापतिरग्निरिन्द्रो धर्म इति पुच्छमूलेधाता विधाता कट्यां सप्तर्षयः यस्य दक्षिणावर्त्त-कुण्डलीभूतशरीरस्य यान्युद्गमनानि दक्षिणपार्श्वे नक्ष-त्राणि उपकल्पयन्ति दक्षिणानि तु सव्ये यथा शिशु-मारस्य कुण्डलाभोगसन्निवेशस्य पार्श्वयोरुभयोरप्यव-यवाः समसंख्या भवन्ति पृष्ठे त्वजवीथी आकाशगङ्गा चोदरतः पुनर्वसुपुष्यौ दक्षिणवामयोः श्रोण्यो-रार्द्राश्लेषा दक्षिणवामयोः पादयोरभिजिदुत्तरा-षाढे दक्षिणवामपार्श्वबध्रिषु युञ्जीत तथैव भृगशीर्षा-दीन्युद्गमनानि दक्षिपार्श्वे प्रातिलोम्येन प्रतियुञ्जीत ।शतभिषाज्येष्ठे स्कन्घयोर्दक्षिणवामयोर्न्यसेत् उत्तरा-हनावगस्त्यः अधराहनौ यमः मुख्ये चाङ्गारकः शनै-श्वर उपस्थे वृहस्पतिः ककुदि वक्षस्यादित्यो हृदये नारा-यणो मनसि चन्द्रोनाभ्यामुशनास्तनयोरश्विनौ बुधःप्राणापानयो राहुर्गले केतवः सर्वाङ्गेषु रोमसु सर्वेतारागणाः एतदुहैव भगवतो विष्णोः सर्वदेवतामयंरूपम् अहरहः सन्ध्यायां प्रयतो वाग्यतोनिरोक्षमाणउपतिष्ठेर्त”
Capeller
German
शिशुमा॑र
m.
ein best. Meertier (f. ई),
auch als Gestirn am Himmel gedacht.