Try संस्कृतवाहिनी (A word everyday) | YouTube Channel
हेतुः (hetuH)
हेतुः
[
hētuḥ
],
[
हि-तुन्
Uṇâdisūtras.
1.73
]
Cause,
reason,
object,
motive
इति
हेतुस्तदुद्भवे
Kávyaprakâsa.
1
Mâlatîmâdhava (Bombay).
1.23
Raghuvamsa (Bombay).
1.1
नीचैराख्यं
गिरिमधिवसेस्तत्र
विश्रामहेतोः
Meghadūta (Bombay).
25
Sakuntalâ (Bombay).
3.12.
Source,
origin
स
पिता
पितरस्तासां
केवलं
जन्महेतवः
Raghuvamsa (Bombay).
1.24
'authors
of
their
being'.
A
means
or
instrument.
The
logical
reason,
the
reason
for
an
inference,
middle
term
(
forming
the
second
member
of
the
fivemembered
syllogism
).
Logic,
science
of
reasoning.
Any
logical
proof
or
argument.
A
rhetorical
reason
(
regarded
by
some
writers
as
a
figure
of
speech
)
it
is
thus
defined:
हेताहतुमता
सार्धमभेदो
हेतुरुच्यते.
(
In
Grammar.
)
The
agent
of
the
causal
verb
Parasmaipada.
I.4.55.
(
with
Buddhists
)
Primary
cause.
(
with
Pāśupatas
)
The
external
world
and
senses
(
that
cause
the
bondage
of
the
soul
).
Mode,
manner.
Condition.
Price,
cost
दीन्नाराणां
दशशती
पञ्चाशदधिकाभवत्
।
धान्यखारीक्रये
हेतुर्देशे
दुर्भिक्षविक्षते
Rāj.
T.5.71.
(
Name.
B.
The
forms
हेतुना,
हेतोः,
rarely
हेतौ,
are
used
adverbially
in
the
sense
of
'by
reason
of',
'on
account
of',
'because
of',
with
Genitive.
or
in
Compound.
तमसा
बहुरूपेण
वेष्टिताः
कर्महेतुना
Manusmṛiti.
1.49
शास्त्रविज्ञानहेतुना
अल्पस्य
हेतोर्बहु
हातुमिच्छन्
Raghuvamsa (Bombay).
2.47
विस्मृतं
कस्य
हेतोः
Mudrârâkshasa (Bombay),
1.1.
Et cætera.
).
Compound.
-अपदेशः
adducing
the
hetu
(
in
the
form
of
the
five-membered
syllogism
).
-अवधारणम्
(
in
dram.
)
reasoning.
-आक्षेप
(
in
Rhetoric.
)
an
objection
accompanied
with
reasons
न
स्तूयसे
नरेन्द्र
त्वं
ददासीति
कदाचन
।
स्वमेव
मत्वा
गृह्णन्ति
यतस्त्वद्धन-
मर्थिनः
॥
इत्येवमादिराक्षेपो
हेत्वाक्षेप
इति
स्मृतः
।
Kāv.2.167-168.-आभासः
'the
semblance
of
a
reason',
a
fallacious
middle
term,
fallacy
(
it
is
of
five
kinds:
सव्यभिचार
or
अनैकान्तिक,
विरुद्ध,
असिद्ध,
सत्प्रतिपक्ष
and
बाधित
).
-उत्प्रेक्षा,
-उपमा
a
simile
accompanied
with
reasons.
-उपक्षेपः,
-उपन्यासः
adducing
a
reason,
statement
of
an
argument.
-कर्तृ
Masculine.
the
causal
subject
याजयेदिति
हेतुकर्तु
रेवैतत्
प्रत्यक्षं
वचनम्,
लक्षणया
यजेः
कर्तुः
ŚB.
on
MS.*
1.8.39.
-दुष्टa.
unreasonable.
-दृष्टिः
scepticism.
-बलिक
Adjective.
strong
in
argument.
-युक्त
Adjective.
well-founded.
-रूपकम्
a
metaphor
accompanied
with
reasons.
वादः
disputation,
controversy.
fraud
(
कपट
)
न
हेतुवादाल्लोभाद्वा
धर्मं
जह्यां
कथंचन
Mahâbhârata (Bombay).
*
5.91.24.
assigning
a
cause
(
sceptically
)
न
यक्ष्यन्ति
न
होष्यन्ति
हेतुवादविमोहिताः
Mahâbhârata (Bombay).
*
3.19.26.
वादिन्
a
disputant.
a
sceptic.
-विशेषोक्तिः
a
mention
of
difference
accompanied
with
reasons
एकचक्रो
रथो
यन्ता
विकलो
विषमा
हयाः
।
आक्रामत्येव
तेजस्वी
तथाप्यर्को
नभस्तलम्
॥
सैषा
हेतुविशेषोक्तिस्तेजस्वीति
विशेषणात्
॥
Kāv.2.328-329.
-शास्त्रम्
a
logically-treated
work,
any
beretical
work
questioning
the
authority
of
Smṛitis
or
revelation
यो$वमन्येत
ते
मूले
हेतुशास्त्राश्रयाद्
द्विजः
Manusmṛiti.
2.11.
-हेतुमत्
Masculine.
Dual.
cause
and
effect.
˚भावः
the
relation
existing
between
cause
and
effect.
हेतुः
[
हि-तुन्
Uṇ.
1.
73
]
1
Cause,
reason,
object,
motive
इति
हेतुस्तदुद्भवे
K.
P.
1
Māl.
1.
23,
R.
1.
10
Me.
25
Ś.
3.
12.
2
Source,
origin
स
पिता
पितरस्तासां
केवलं
जन्महेतवः
R.
1.
24
‘authors
of
their
being’.
3
A
means
or
instrument.
4
The
logical
reason,
the
reason
for
an
inference,
middle
term
(
forming
the
second
member
of
the
five-membered
syllogism
).
5
Logic,
science
of
reasoning.
6
Any
logical
proof
or
argument.
7
A
rhetorical
reason
(
regarded
by
some
writers
as
a
figure
of
speech
)
it
is
thus
defined:
हेतोर्हेतु
मता
सार्धमभेदो
हेतुरुच्यते.
(
N.
B.
The
forms
हेतुना,
हेतोः,
rarely
हेतौ,
are
used
adverbially
in
the
sense
of
‘by
reason
of’,
‘on
account
of’,
‘because
of’,
with
gen.
or
in
comp.
शास्त्रविज्ञानहेतुना
अल्पस्य
हेतोर्बहु
हातुमिच्छन्
R.
2.
47
विस्मृतं
कस्य
हेतोः
Mu.
1.
1.
&c.
).
Comp.
अपदेशः
adducing
the
hetu
(
in
the
form
of
the
five-membered
syllogism
).
आभासः
‘the
semblance
of
a
reason.’
a
fallacious
middle
term,
fallacy
(
it
is
of
five
kinds:
सव्यभिचार
or
अनैकांतिक,
विरुद्ध,
असिद्ध,
सत्प्रतिपक्ष
and
बाधित
).
उपक्षेपः
उपन्यासः
adducing
a
reason,
statement
of
an
argument.
वादः
disputation,
controversy.
शास्त्रं
a
logically-treated
work,
any
heretical
work
questioning
the
authority
of
Smṛtis
or
revelation
Ms.
2.
11.
हेतुमत्
m.
du.
cause
and
effect.
°भावः
the
relation
existing
between
cause
and
effect.
उद्देश्य
(
यहाँ:
कारण
)
हेतुः
पुंलिङ्गम्
-
हि
+
तुन्
"निमित्त,
कारण,
उद्देश्य,
प्रयोजन"
हेतुः
पुंलिङ्गम्
-
-
"स्रोत,
मूल
"
हेतुः
पुंलिङ्गम्
-
-
"साधन,
उपकरण"
हेतुः
पुंलिङ्गम्
-
-
"तर्कयुक्त
कारण,
अनुमान
का
कारण,
तर्क
(
पांच
अंगों
से
युक्त
अनुमानप्रक्रिया
में
द्वितीय
अंग
)"
हेतुः
पुंलिङ्गम्
-
-
"तर्क,
तर्कशास्त्र"
हेतुः
पुंलिङ्गम्
-
-
"कोई
भी
तर्कयुक्त
प्रमाण,
या
युक्ति"
हेतुः
पुंलिङ्गम्
-
-
साहित्यिक
कारण
(
कुछ
विद्वान
इसी
को
एक
अलंकार
भी
मानते
हैं
)
हेतुः
पुंलिङ्गम्
-
हि+तुन्
प्रेरणार्थक
क्रिया
का
अभिकर्ता
हेतुः
पुंलिङ्गम्
-
हि+तुन्
प्राथमिक
कारण
हेतुः
पुंलिङ्गम्
-
हि+तुन्
बाह्य
संसार
और
उसके
विषय
हेतुः
पुंलिङ्गम्
-
हि+तुन्
"मूल्य,
कीमत"
हेतुः
पुंलिङ्गम्
-
हि+तुन्
कारण
Synonyms
कारणम्,
हेतुः,
निमित्तम्
(Noun)
यत्
प्रमाणीक्रियते।
"न्यायनिपुणः
कारणम्
अन्विष्यति।"
Synonyms
हेतुः
(Noun)
एकः
अर्थालङ्कारः।
"
हेतवे
कारणम्
एव
कार्यरूपेण
दर्श्यते।"
Synonyms
कारणम्,
हेतुः,
निमित्तम्,
मूलम्
(Noun)
येन
विना
कार्यं
न
प्रवर्तते
फलस्वरूपम्
आप्नोति
वा।
"धूमस्य
कारणम्
अग्निः
अस्ति।"
Synonyms
उद्देश्यः,
प्रयोजनम्,
हेतुः
(Noun)
यत्
उद्दिश्य
कार्यस्य
प्रवृत्तिर्
भवति।
"विना
उद्देश्यं
कार्यं
न
प्रवर्तते।"
ஹேது:
:
காரணம்.
हेतुः,
पुंलिङ्गम्
(
हिनोति
व्याप्नोति
कार्य्यमिति
।
हि
+“कमिमनिजनिगाभायाहिभ्यश्च
।”
उणा
०१
।७३
।
इति
तुः
।
)
कारणम्
।
इत्यमरः
।
१
।
४
।
२९
॥
यथा,
मनुः
।
८
।
३
।“प्रत्यहं
देशदृष्टैश्च
शास्त्रदृष्टैश्च
हेतुभिः
।अष्टादशसु
मार्गेषु
निबद्धानि
पृथक्
पृथक्
॥
”
)न्यायमते
व्यापकज्ञापकः
।
व्याप्य
इति
यावत्
।तमेव
लिङ्गमामनन्ति
।
तस्य
लहणं
यथा
।हेतुत्वञ्च
अनुमितिकारणीभूतलिङ्गपरामर्श-प्रयोजकशाब्दाज्ञानकारणसाध्याविषयकशाब्द-धीजनकहेतुविभक्तिमच्छब्दत्वम्
।
हेतुत्वप्रति-पादकविभक्तिमन्न्यायावयवत्वं
वा
।
उदाहरण-प्रयोजकाकाङ्क्षाजनकशाब्दज्ञानजनकन्यायाव-यवत्वं
वा
।
साध्याविषयकज्ञानजनकहेतुपञ्चम्य-न्तानुमितिपरशब्दत्वं
वा
।
प्रतिज्ञावाक्यधीजन्य-कारणाकाङ्क्षानिवर्त्तकज्ञानजनकहेतुविभक्तिम-द्वाक्यत्वं
वा
।
पञ्चम्यन्तलाक्षणिकपदवदनुमिति-परवाक्यत्वं
वा
।
इति
गङ्गेशोपाध्यायकृतावयत-चिन्तामणिः
॥
(
तथास्य
लक्षणम्
।
“अथ
हेतुः
।हेतुर्नामोपलब्धिकारणम्
तत्प्रत्यक्षमनुमान-मैतिह्यमौपम्यमेभिर्हेतुभिर्यदुपलभ्यते
तत्तत्त्वम्
।”इति
चरके
विमानस्थाने
अष्टमेऽध्याये
॥
तथास्य
पर्य्यायः
।
“इह
खलु
हेतुर्निमित्तमाय-तनं
कर्त्ता
कारणं
प्रत्ययः
समुत्थानं
निदान-मित्यनर्थान्तरम्
।”
इति
च
चरके
निदानस्थानेप्रथमेऽध्याये
॥
तैजसधातुविशेषः
।
तत्पर्य्यायोयथा,
--“यसदं
रङ्गसदृशं
रीति
हेतुश्च
तन्मतम्
।”इति
भावप्रकाशस्य
पूर्व्वखण्डे
प्रथमे
भागे
॥
)
What is this? (Hidden Dictionary)
To avoid the clutter in the app, the unwanted dictionaries can be hidden to have clear view while browsing. This section shows entries from those hidden dictionaries if any.
How to hide/unhide dictionary?
Every dictionary entry will have top right corner menu . From there, you can hide or unhide dictionary. You must login to use this feature. So, KST can remember your preferences of hidden dictionaries.