Try संस्कृतवाहिनी (A word everyday) | YouTube Channel
सुधा (sudhA)
This feature is only for logged in users. Please login to have full access to Kosha.
सुधा
Feminine.
(
-धा
)
1.
Nectar,
the
beverage
of
immortality
and
sustenance
of
the
gods.
2.
The
nectar
or
honey
of
flowers.
3.
Juice.
4.
Plaster,
mortar.
5.
A
brick.
6.
The
Ganges.
7.
Water.
8.
Lightning.
9.
The
milk-hedge
plant,
(
Euphorbia
antiquorum,
&c.
)
10.
A
plant,
(
Aletris
Hyacinthoides.
)
11.
Emblic
myrobalan.
12.
Yellow
myro-
balan.
Etymology
सु
pleasure,
धे
to
drink,
or
धा
the
have,
to
support,
(
life,
)
अङ्
and
टाप्
affs.
सुधा
-
sudhA
-
Feminine
-
kind
of
leguminous
plant
shrub
used
in
traditional
medicine
[
Glycine
Debilis
-
Bot.
]
सुधा
-
sudhA
-
Feminine
-
common
spurge
plant
or
another
species
[
Euphorbia
antiquorum
-
Bot.
]
सुधा
-
sudhA
-
Feminine
-
water
सुधा
-
sudhA
-
Feminine
-
cement
सुधा
-
sudhA
-
Feminine
-
mortar
सुधा
-
sudhA
-
Feminine
-
Indian
gooseberry
or
yellow
Myrobalan
[
Emblica
Officinalis
-
Bot.
]
सुधा
-
sudhA
-
Feminine
-
white
wash
सुधा
-
sudhA
-
Feminine
-
brick
सुधा
-
sudhA
-
Feminine
-
milk
सुधा
-
sudhA
-
Feminine
-
ease
सुधा
-
sudhA
-
Feminine
-
welfare
सुधा
-
sudhA
-
Feminine
-
beverage
of
the
gods
सुधा
-
sudhA
-
Feminine
-
lightning
सुधा
-
sudhA
-
Feminine
-
nectar
सुधा
-
sudhA
-
Feminine
-
earth
सुधा
-
sudhA
-
Feminine
-
plaster
सुधा
-
sudhA
-
Feminine
-
Indian
bowstring-hemp
[
Sanseviera
Roxburghiana
-
Bot.
]
सुधा
-
sudhA
-
Feminine
-
good
drink
सुधा
-
sudhA
-
Feminine
-
juice
सुधा
-
sudhA
-
Feminine
-
comfort
सुधा
-
sudhA
-
Feminine
-
nectar
or
honey
of
flowers
सुधा
Feminine.
(
-धा
)
1
Nectar,
the
beverage
of
immortality
and
sustenance
of
the
gods.
2
The
nectar
or
honey
of
flowers.
3
Juice.
4
Plaster,
mortar.
5
A
brick.
6
The
Ganges.
7
Water.
8
Lightning.
9
The
milk-hedge
plant,
(
Euphorbia
antiquorum,
&c.
)
10
A
plant,
(
Aletris
Hyacinthoides.
)
11
Emblic
myrobalan.
12
Yellow
myrobalan.
Etymology
सु
pleasure,
धे
to
drink,
or
धा
to
have,
to
support,
(
life,
)
अङ्
and
टाप्
affs.
सुधा
[
sudhā
],
[
सुष्ठु
धीयते,
पीयते
धे-धा
वा
क
Tv.
]
The
beverage
of
the
gods,
nectar,
ambrosia
निपीय
यस्य
क्षितिरक्षणः
कथां
तथाद्रियन्ते
न
बुधाः
सुधामपि
Naishadhacharita.
1.1.
The
nectar
or
honey
of
flowers.
Juice.
Water.
Name.
of
the
Ganges.
White-wash,
plaster,
mortar
कैलासगिरिणेव
सुधासितेन
प्राकारेण
परिगता
K.
कालान्तरश्यामसुधेषु
नक्तम्
Raghuvamsa (Bombay).
16.
18.
A
brick.
Lightning.
The
milk-hedge
plant.
Emblic
myrobalan.
Yellow
myrobalan.
Compound.
अंशुः
the
moon.
camphor.
˚रत्नम्
a
pearl.-अङ्गः,
-आकारः,
-आधारः,
-आवासः
the
moon.
-उद्भवः
Name.
of
Dhanvantari.
-कण्ठः
the
cuckoo.
-कारः
the
plasterer,
white-washer
सूपकाराः
सुधाकारा
वंशचर्मकृतस्तथा
(
प्रतस्थिरे
)
Rāmāyana
2.8.3.
-क्षालित
Adjective.
white-washed.-जीविन्
Masculine.
a
plasterer,
bricklayer.
द्रवः
a
nectarlike
fluid.
white-wash,
plaster.
-धवलित
Adjective.
plastered,
white-washed.
निधिः
the
moon.
camphor.
-पाणिः
an
epithet
of
Dhanvantari,
the
physician
of
the
gods.-भवनम्
a
stuccoed
house.
-भित्तिः
Feminine.
a
plastered
wall.
a
brick-wall.
the
fifth
Muhūrta
or
hour
afternoon.
-भुज्
Masculine.
a
god,
deity.
-भूबिम्बम्
the
lunar
orb
अस्या
मुखेन्दावधरः
सुधाभूबिम्बस्य
युक्तः
प्रतिबिम्ब
एषः
Naishadhacharita.
7.38.
भृतिः
the
moon.
a
sacrifice,
an
oblation.
मयम्
a
brick
or
stone
building.
a
royal
palace.
मोदकः
camphor.
a
kind
of
sugar
Latin.
D.
B.
bamboo
manna.
˚जः
a
kind
of
sugar
prepared
from
it.-योनिः
the
moon.
-वर्षः
a
shower
of
nectar.
-वर्षिन्
Masculine.
an
epithet
of
Brahman.
the
moon.
वासः
the
moon.
camphor.
-वासा
a
kind
of
cucumber.
-शर्करः
a
lime-stone.
-सित
Adjective.
white
as
mortar.
bright
as
nectar.
bound
by
nectar
जगतीशरणे
युक्तो
हरिकान्तः
सुधासितः
Kirâtârjunîya.
15.45
(
where
it
has
senses
1
and
2
also
).
सूतिः
the
moon.
a
sacrifice.
a
lotus.
-स्यन्दिन्
Adjective.
ambrosial,
flowing
with
nectar
नेतुं
वाञ्छति
यः
खलान्
पथि
सतां
सूक्तैः
सुधास्यन्दिभिः
Bhartṛihari's three Satakas (the figures 1., 2., 3. after Bh. denoting Sṛingâraº, Nîtiº, and Vâirâgyaº).
2.6.
-स्रवा
uvula
or
soft
palate.
-हरः,
-हृत्
an
epithet
of
Garuḍa
see
गरुड.
सुधा
[
सुष्ठु
धीयते
पीयते
धे-धा
वा
क
Tv.
]
1
The
beverage
of
the
gods,
nectar,
ambrosia
निपीय
यस्य
क्षितिरक्षिणः
कथां
तथाद्रियंते
न
बुवाः
सुधामपि
N.
1.
1.
2
The
nectar
or
honey
of
flowers.
3
Juice.
4
Water.
5
N.
of
the
Ganges.
6
Whitewash,
plaster,
mortar
कैलासगिरिणेव
सुधासितेन
प्राकोरण
परिगता
K.,
R.
16.
18.
7
A
brick.
8
Lightning.
9
The
milk-hedge
plant.
10
Emblic
myrobalan.
11
Yellow
myrobalan.
Comp.
अंशुः
{1}
the
moon.
{2}
camphor.
°रत्नं
a
pearl.
अंगः,
आकारः,
आधारः,
आवासः
the
moon.
उद्भवः
N.
of
Dhanvantari.
जीविन्
m.
a
plasterer,
bricklayer.
द्रवः
a
nectar-like
fluid.
धवलित
a.
plastered,
white-washed.
निधिः
{1}
the
moon.
{2}
camphor.
पाणिः
an
epithet
of
Dhanvantari,
the
physician
of
the
gods.
भवनं
a
stuccoed
house.
भित्तिः
f.
{1}
a
plastered
wall.
{2}
a
brickwall.
{3}
the
fifth
Muhūrta
or
hour
after
noon.
भुज्
m.
a
god,
deity.
भृतिः
{1}
the
moon.
{2}
camphor.
{3}
a
sacrifice,
an
oblation.
मयं
{1}
a
brick
or
stone
building.
{2}
a
royal
palace.
मदेकः
camphor.
वर्षः
a
shower
of
nectar
वर्षिन्
m.
{1}
an
epithet
of
Brahman.
{2}
the
moon.
{3}
camphor.
वासः
{1}
the
moon.
{2}
camphor.
वासा
a
kind
of
cucumber.
सित
a.
{1}
white
as
mortar.
{2}
bright
as
nectar.
{3}
bound
by
nectar
जगतीशरणे
युक्तो
हरिकांतः
सुधासितः
Ki.
15.
45.
(
where
it
has
senses
1
and
{2}
also
).
सूतिः
{1}
the
moon.
{2}
a
sacrifice.
{3}
a
lotus.
स्यंदिन्
a.
ambrosial,
flowing
with
nectar
Bh.
2.
6.
स्रवा
uvula
or
soft
palate.
हरः
an
epithet
of
Garuḍa
see
गरुड.
1.
सु—धा
feminine.
(
√
1.
धा
for
2.
सु-धा
et cetera.
See
sub voce.
)
welfare,
ease,
comfort,
atharva-veda
aitareya-brāhmaṇa
सुधा
सु-धा,
f.
(
in
some
senses
fr.
5.
सु
with
rt.
1.
धा,
‘to
hold
or
sustain
’
in
others
pro-
bably
fr.
5.
सु
with
rt.
धे,
‘to
drink’
),
well-being,
welfare,
happiness,
ease,
comfort
(
Ved.
)
the
beve-
rage
of
the
gods,
nectar
[
cf.
2.
धातु,
p.
453
]
the
nectar
or
honey
of
flowers
juice
water
N.
of
the
Ganges
whitewash,
plaster,
mortar
a
brick
lightning
the
milk-hedge
plant
(
=
स्नुही
)
the
plant
Aletris
Hyacinthoides
Emblica
Myrobalan
yellow
Myrobalan
a
particular
metre.
—सुधांशु
(
°धा-अं°
),
उस्,
m.
‘nectar-rayed,
’
the
moon
(
as
the
supposed
repository
of
nectar
)
camphor.
—सु-
धांशु-तैल,
अम्,
n.
camphorated
oil.
—सुधांशु-
रत्न,
अम्,
n.
‘moon-jewel,
’
a
pearl.
—सुधाकर
(
°धा-आक्°
),
अस्,
m.
‘mine
of
nectar,
’
the
moon,
(
see
सुधांशु
)
N.
of
a
grammarian.
—सुधाङ्ग
(
°धा-अङ्°
),
अस्,
m.
‘whose
body
is
nectar,
’
the
moon.
—सुधा-जीविन्,
ई,
m.
‘living
by
plaster,
’
a
plasterer,
bricklayer.
—१।
सुधा-द्रव,
अस्,
m.
a
nectar-like
fluid.
—२।
सुधाद्रव,
Nom.
P.
-द्र-
वति,
to
flow
like
nectar.
—सुधा-धवलित,
अस्,
आ,
अम्,
whitewashed,
plastered,
stuccoed.
—सुधा-
धार
(
°धा-आध्°
),
अस्,
m.
‘nectar-receptacle,
’
the
moon.
—सुधा-निधि,
इस्,
m.
=
सुधाधार.
—सु-
धा-पाणि,
इस्,
m.
‘bearing
nectar
in
his
hands,
’
epithet
of
Dhanvantari
(
physician
of
the
gods,
see
धन्वन्तरि
).
—सुधा-भवन,
अम्,
n.
a
plas-
tered
or
stuccoed
house.
—सुधा-भित्ति,
इस्,
f.
a
plastered
wall
a
brick
wall
the
fifth
Muhūrta
or
hour
after
noon,
—सुधा-भुज्,
क्,
m.
‘nectar-
enjoying,
’
a
god,
deity.
—सुधा-भृति,
इस्,
m.
‘nectar-bearing,
’
the
moon
sacrifice,
oblation.
—सु-
धा-मय,
अस्,
ई,
अम्,
consisting
of
nectar
made
of
plaster,
&c.
(
अस्
),
m.
a
brick
or
stone
building
a
palace,
mansion.
—सुधा-मोदक,
अस्,
m.
a
kind
of
sugar
made
from
Yavāsa.
—सुधामोदक-ज,
अस्,
m.
a
sort
of
hard
sugar
prepared
from
the
pre-
ceding.
—सुधा-वर्ष,
अस्,
m.
a
shower
of
nectar.
—सुधा-वर्षिन्,
ई,
m.
‘raining
nectar,
’
epithet
of
Brahmā
a
particular
Buddha.
—सुधावास
(
°धा-
आव्°
),
अस्,
m.
‘abode
of
nectar,
’
the
moon
(
आ
),
f.
a
kind
of
cucumber
(
=
त्रपुषी
).
—सुधा-वृष्टि,
इस्,
f.
a
shower
of
nectar.
—सुधा-श्रवा,
f.
=
सु-
धा-स्रवा,
q.
v.
—सुधा-सित,
अस्,
आ,
अम्,
white
as
mortar
bright
as
nectar
bound
by
nectar,
(
Kirāt.
XV.
45.
)
—सुधा-सिन्धु,
उस्,
m.
the
ocean
of
nectar.
—सुधा-सूति,
इस्,
m.
‘producing
nectar,
’
the
moon
sacrifice,
oblation
a
lotus.
—सुधा-
स्यन्द,
अस्,
ई,
अम्,
shedding
or
distilling
nectar.
—सुधा-स्यन्दिन्,
ई,
इनी,
इ,
flowing
with
nectar.
—सुधा-स्रवा,
f.
‘water-distilling,
’
the
uvula
or
soft
palate
the
shrub
Rudantī.
—सुधा-हर,
अस्,
m.
‘nectar-stealer,
’
epithet
of
Garuḍa
(
fabled
to
have
stolen
the
moon's
nectar
for
the
serpent
children
of
Kadru,
wife
of
Kaśyapa,
in
return
for
which
his
mother
Vinatā,
also
one
of
the
wives
of
Kaśyapa,
was
to
be
released
from
a
state
of
subjection
to
Kadru
).
—सुधा-हृत्,
त्,
m.
=
सुधा-हर
above.
—सुधोदय
(
°धा-उद्°
),
अस्,
m.
‘nectar-production,
’
N.
of
a
work
by
Hari-vallabha
—सुधोद्भव
(
°धा-उद्°
),
अस्,
m.
‘nectar-source,
’
epithet
of
Dhan-
vantari,
(
see
धन्वन्-तरि
)
(
आ
),
f.
=
हरीतकी।
सुधा
2.
su-dhā,
Feminine.
[
good
drink:
√
2.
dhā
]
🞄beverage
of
the
gods,
nectar
milk
(
rare
)
🞄mortar,
plaster:
-aṃśu,
Masculine.
(
having
rays
of
🞄nectar
),
moon
-ākara,
Masculine.
mine
of
nectar
🞄moon
-dīdhiti,
Masculine.
moon
-drava,
Masculine.
whitewash
🞄-dhavala,
Adjective.
white
with
plaster,
whitewashed,
🞄white
as
plaster
-dhavalita,
den.
🞄pp.
whitened
with
plaster,
white-washed
🞄-dhāman,
Masculine.
moon
-dhāra,
Feminine.
stream
of
🞄nectar
-dhauta,
pp.
white-washed
-pūra,
🞄m.
stream
of
nectar
-bhitti,
Feminine.
white-washed
🞄wall
-bhuj,
-bhojin,
Masculine.
(
feeding
on
nectar
),
🞄god
-maya,
Adjective.
(
ī
)
containing
or
consisting
🞄of
nectar
-amṛta,
Neuter.
nectar
-raśmi,
Masculine.
nectar
Adjective.
tasting
🞄like
nectar:
-maya,
Adjective.
(
ī
)
consisting
of
or
🞄containing
nectar
-avadāta,
pp.
whitewashed
🞄white
as
plaster
-varṣa,
Neuter.
shower
🞄of
nectar
-śubhra,
Adjective.
white-washed
-āsāra,
Masculine.
shower
of
nectar
-sita,
Adjective.
whitewashed
🞄white
as
plaster:
-tā,
Feminine.
whiteness
of
🞄plaster
-sindha,
Masculine.
ocean
of
nectar
-sūti,
🞄m.
moon
-seka,
Masculine.
besprinkling
with
nectar
🞄-syandin,
Adjective.
flowing
with
nectar
🞄-āhartṛ,
Masculine.
abstracter
of
nectar,
ep.
of
🞄Garuḍa
-hrada,
Masculine.
lake
of
nectar.
अमृत
सुधा
स्त्रीलिङ्गम्
-
"सुष्ठु
धीयते,
पीयते
धे
(
धा
)
+
क
+
टाप्"
"देवों
का
पेय,
पीयूष,
अमृत"
सुधा
स्त्रीलिङ्गम्
-
"सुष्ठु
धीयते,
पीयते
धे
(
धा
)
+
क
+
टाप्"
फूलों
का
रस
या
मधु
सुधा
स्त्रीलिङ्गम्
-
"सुष्ठु
धीयते,
पीयते
धे
(
धा
)
+
क
+
टाप्"
रस
सुधा
स्त्रीलिङ्गम्
-
"सुष्ठु
धीयते,
पीयते
धे
(
धा
)
+
क
+
टाप्"
जल
सुधा
स्त्रीलिङ्गम्
-
"सुष्ठु
धीयते,
पीयते
धे
(
धा
)
+
क
+
टाप्"
गंगा
का
नाम
सुधा
स्त्रीलिङ्गम्
-
"सुष्ठु
धीयते,
पीयते
धे
(
धा
)
+
क
+
टाप्"
"सफ़ेदी,
पलस्तर,
चूना"
सुधा
स्त्रीलिङ्गम्
-
"सुष्ठु
धीयते,
पीयते
धे
(
धा
)
+
क
+
टाप्"
ईंट
सुधा
स्त्रीलिङ्गम्
-
"सुष्ठु
धीयते,
पीयते
धे
(
धा
)
+
क
+
टाप्"
बिजली
सुधा
स्त्रीलिङ्गम्
-
"सुष्ठु
धीयते,
पीयते
धे
(
धा
)
+
क
+
टाप्"
सेंहुड
शुभा
स्त्री
शुभा,
सुधा,
सत्या,
स्नुही,
क्षीरा,
शोभा,
हरीतकी
शुभा
सुधा
शुभा
सत्या
स्नुही
क्षीरा
शुभा
मता
।
शुभं
श्रेयः
शुभा
शोभा
समाख्याता
हरीतकी
॥
१०२
॥
verse
1.1.1.102
page
0007
Synonyms
इष्टका,
ईष्टिका,
सुधा
(Noun)
मृद्निर्मितः
भर्जितः
चतुष्कोणः
यः
भित्तिनिर्माणे
उपयुज्यते।
"अस्य
भवनस्य
निर्माणे
प्रायः
लक्षाधिका
इष्टिका
आवश्यकी।"
Synonyms
श्लेषपट्टः,
उपनाहः,
प्रलेपम्,
सुधा
(Noun)
भित्तिकादिषु
आलेपितं
वज्रचूर्णादीनां
लेपम्।
"नूतनं
श्लेषपट्टं
कर्तुं
गृहस्य
प्राचीनं
श्लेषपट्टं
अपाकरोति।"
Synonyms
शिवा,
हरितकी,
अभया,
अव्यथा,
पथ्या,
वयःस्था,
पूतना,
अमृता,
हैमवती,
चेतकी,
श्रेयसी,
सुधा,
कायस्था,
कन्या,
रसायनफला,
विजया,
जया,
चेतनकी,
रोहिणी,
प्रपथ्या,
जीवप्रिया,
जीवनिका,
भिष्गवरा,
भिषक्प्रिया,
जीवन्ति,
प्राणदा,
जीव्या,
देवी,
दिव्या
(Noun)
हरितकीवृक्षस्य
फलं
यद्
हरितपीतवर्णीयम्
अस्ति।
"शुष्ककासे
शिवा
अतीव
उपयुक्ता
अस्ति।"
Synonyms
गङ्गा,
मन्दाकिनी,
जाह्नवी,
पुण्या,
अलकनन्दा,
विष्णुपदी,
जह्नुतनया,
सुरनिम्नगा,
भागीरथी,
त्रिपथगा,
तिस्त्रोताः,
भीष्मसूः,
अर्घ्यतीर्थम्,
तीर्थरीजः,
त्रिदशदीर्घिका,
कुमारसूः,
सरिद्वरा,
सिद्धापगा,
स्वरापगा,
स्वर्ग्यापगा,
खापगा,
ऋषिकुल्या,
हैमव्रती,
सर्वापी,
हरशेखरा,
सुरापगा,
धर्मद्रवी,
सुधा,
जह्नुकन्या,
गान्दिनी,
रुद्रशेखरा,
नन्दिनी,
सितसिन्धुः,
अध्वगा,
उग्रशेखरा,
सिद्धसिन्धुः,
स्वर्गसरीद्वरा,
समुद्रसुभगा,
स्वर्नदी,
सुरदीर्घिका,
सुरनदी,
स्वर्धुनी,
ज्येष्ठा,
जह्नुसुता,
भीष्मजननी,
शुभ्रा,
शैलेन्द्रजा,
भवायना,
महानदी,
शैलपुत्री,
सिता,
भुवनपावनी,
शैलपुत्री
(Noun)
भारतदेशस्थाः
प्रधाना
नदी
या
हिन्दुधर्मानुसारेण
मोक्षदायिनी
अस्ति
इति
मन्यन्ते।
"धर्मग्रन्थाः
कथयन्ति
राज्ञा
भगीरथेन
स्वर्गात्
गङ्गा
आनीता।
"
Synonyms
अमृतम्,
पीयुषम्,
सुधा,
पेयुषम्,
निर्जरम्,
समुद्रनवनीतकम्
(Noun)
धर्मग्रन्थेषु
वर्णितं
अमरत्वजनकं
द्रवपदार्थः।
"समुद्रमन्थने
यदा
अमृतं
प्राप्तं
तदा
तदर्थे
सुरासुरयोः
युद्धम्
अभवत्।"
Synonyms
कर्करः,
सुधा
(Noun)
चूर्णजनकक्षुद्रपाषाणदिखण्डम्।
"कर्करः
भित्तिनिर्माणे
उपयुज्यते।"
Synonyms
सुधा
(Noun)
एकः
ग्रन्थप्रकारः
।
"विविधेषु
शास्त्रेषु
सुधा
इति
ग्रन्थप्रकारः
दृश्यते"
Synonyms
वज्रः,
नागरी,
वज्रा,
शतगुप्ता,
स्नुह्,
नेत्रारिः,
बहुशाखः,
बहुशालः,
वज्रवृक्षः,
शुक्लः,
सिहुण्डः,
पेषणः,
महातरुः,
तीक्ष्णतैलः,
बाहुशालः,
सुधा
(Noun)
क्षुपविशेषः
।
"वज्रः
कण्टकयुक्तः
वर्तते"
ஸுதா4
:
அமிர்தம்,
சுண்ணாம்பு,
தேன்,
தண்ணீர்.
*sudhā,
a
delicious
drink
or
nectarlike
substance:
I,
8322
III,
††13158,
††13161
V,
3614
XIII,
1704,
1807
(
nāgānāṃ
),
2030,
3387,
3388
(
nāgānāṃ
),
5287,
5302,
5313,
5332.
सुधा,
स्त्रीलिङ्गम्
(
सुखेन
धीयते
पीयते
इति
।
धेटपाने
+
“आतश्चोपसर्गे
।”
३
।
३
।
१०६
।
इत्यङ्
।टाप्
।
)
अमृतम्
।
इत्यमरः
।
१
।
१
।
५१
॥
(
यथा,
रामायणे
।
२
।
६१
।
१३
।“न
पश्चात्तेऽपि
मन्यन्तेसुधामपि
सुरोपमाः
॥
”लेपनम्
।
(
यथा,
माघे
।
१२
।
६२
।“सेनासुधाक्षालितसौधसम्पदांपुरां
बहूनां
परभागमाप
सा
॥
”
)मूर्व्वी
।
स्नुंही
।
(
यथा,
--“सेहुण्डः
सिंहतुण्डः
स्याद्वज्री
वज्रद्रुमोऽपि
चसुधा
समन्तदुग्धा
च
स्नु
क्स्त्रियां
स्यात्
स्नुहीगुडा
॥
”इति
भावप्रकाशस्य
पूर्व्वखण्डे
प्रथमे
भागे
॥
)गङ्गा
।
इष्टका
।
इति
मेदिनी
॥
विद्युत्
।
रसःतोयम्
।
(
यथा,
--“रसायनमिवर्षीणां
देवनामामृतं
यथा
।सुधेवोत्तमनागानां
भैषज्यमिदमस्तु
ते
॥
”इति
सुश्रुते
सूत्रस्थाने
४३
अध्यायः
॥
)धात्री
।
इति
नानार्थध्वनिमञ्जरी
॥
हरितकीमधु
।
इति
शब्दचन्द्रिका
॥
शालपर्णी
।
इतिराजनिर्घण्टः
॥
1
{@“धेट्
पाने”@}
2
‘धेटो
धयति
पानार्थे,
धाञो
धत्ते
दधात्यपि।’
3
इति
देवः।
4
5
धायकः-यिका,
6
धापकः-पिका,
7
धित्सकः-त्सिका,
8
देधीयकः-यिका
9
प्रणिधाता-त्री,
धापयिता-त्री,
धित्सिता-त्री,
देधीयिता-त्री
10
प्रणिधयन्-न्ती,
11
धापयन्-न्ती,
धित्सन्-न्ती
--
प्रणिधास्यन्-न्ती-ती,
धापयिष्यन्-न्ती-ती,
धित्सिष्यन्-न्ती-ती
--
--
धापयमानः,
धापयिष्यमाणः,
--
देधीयमानः,
देधीयिष्यमाणः
12
धाः-धौ-धाः
--
--
--
13
धीतम्-धीतः-धीतवान्,
धापितः,
धित्सितः,
देधीयितः-तवान्
14
उद्धयः
15
-धयः,
16
नासिकन्धयः-
17
स्तनन्धयः,
स्तनन्धयी,
18
नाडिन्धयः-
19
20
मुष्टिन्धयः,
21
शुनिन्धयः,
22
घटिन्धयः-खारिन्धयः-खरिन्धयः-
23
वातन्धयः,
24
धारुः,
25
26
धात्री,
27
पुष्पन्धयः,
28
मुञ्जन्धयः-कूलन्धयः-आस्यन्धयः,
29
क्षीरधाः,
धापः,
धित्सुः,
देध्यः
धातव्यम्,
धापयितव्यम्,
धित्सितव्यम्,
देधीयितव्यम्
प्रणिधानीयम्,
धापनीयम्,
धित्सनीयम्,
देधीयनीयम्
प्रणिघेयम्,
धाप्यम्,
धित्स्यम्,
देधीय्यम्
30
ईषद्धानः-दुर्धानः-सुधानः
--
--
धायः,
31
सन्धिः,
धापः,
धित्सः,
देधीयः
धातुम्,
धापयितुम्,
धित्सितुम्,
देधीयितुम्
32
धीतिः,
33
सुधा,
धापना,
धित्सा,
देधीया
धयनम्,
धापनम्,
धित्सनम्,
देधीयनम्
धीत्वा,
धापयित्वा,
धित्सित्वा,
देधीयित्वा
प्रधाय,
प्रधाप्य,
प्रधित्स्य,
प्रदेधीय्य
धायम्
२
धीत्वा
२
धापम्
२
धापयित्वा
२
धित्सम्
२
धित्सित्वा
२
देधीयम्
२
देधीयित्वा
२
34
धेनुः।
प्रासङ्गिक्यः
01
→
(
९२२
)
02
→
(
१-भ्वादिः-९०२।
सक।
अनि।
पर।
)
03
→
(
श्लो।
६
)
04
→
[
पृष्ठम्०८१२+
२५
]
05
→
[
[
१।
‘आदेच
उपदेशेऽशिति’
(
६-१-४५
)
इत्यात्त्वे,
‘आतो
युक्
चिण्कृतोः’
(
७-३-३३
)
इति
युगागमः।
एवं
घञि
णमुल्यपि
ज्ञेयम्।
]
]
06
→
[
[
२।
ण्यन्ते
सर्वत्र
आत्त्वे,
आदन्तलक्षणः
पुगागमो
ज्ञेयः।
]
]
07
→
[
[
३।
धारूपत्वेनास्य
धुसंज्ञकत्वात्,
‘सनि
मीमाघु--’
(
७-४-५४
)
इत्यादिना
इस्।
‘अत्र
लोपोऽभ्यासस्य’
(
७-४-५८
)
इत्यभ्यासलोपः।
‘सः
स्यार्धधातुके’
(
७-४-४९
)
इति
तकारः।
एवं
सन्नन्ते
सर्वत्र
प्रक्रिया।
]
]
08
→
[
[
४।
यङन्ते
सर्वत्र,
‘घुमास्था--’
(
६-४-६६
)
इत्यादिना
ईत्वे,
अभ्यासे
गुणः।
]
]
09
→
[
[
५।
‘नेर्गदनदपतपदघु--’
(
८-४-१७
)
इत्यादिना
नेर्णत्वम्।
]
]
10
→
[
[
६।
शतरि,
‘एचोऽयवायावः’
(
६-१-७८
)
इत्ययादेशः।
]
]
11
→
[
[
७।
‘न
पादम्याङ्--’
(
१-३-८९
)
इत्यत्र,
‘धेट
उपसंख्यानम्’
(
वा।
१-३-८९
)
इति
वचनात्
उभयपदित्वमस्य
\n\n
तेन
ण्यन्तात्
शतृशानचौ।
]
]
12
→
[
[
८।
क्विपि,
आत्त्वे
रूपमेवम्।
]
]
13
→
[
[
९।
निष्ठायाम्,
‘घुमास्था--’
(
६-४-६६
)
इति
ईत्त्वे,
रूपम्।
एवम्,
क्त्वाप्रमृति-
ष्वपि
ज्ञेयम्।
]
]
14
→
[
[
१०।
सोपसृष्टात्,
निरुपसृष्टादपि,
‘पाघ्राध्माधेद्दृशः
शः’
(
३-१-१३७
)
इति
शप्रत्यये,
शित्त्वेन
सार्वधातुकत्वात्
शप्प्रत्यये,
पररूपे,
अयादेशे
च
रूपमेवम्।
केचित्तु
निरुपसृष्टादेवायं
प्रत्यय
इति
साधयन्ति।
]
]
15
→
[
[
आ।
‘ध्वनीनामुद्धमैरेभिर्मधूनामुद्धयैर्मृशम्।’
भ।
का।
६।
७८।
]
]
16
→
[
[
११।
‘नासिकास्तनयोर्घ्माघेटोः’
(
३-२-२९
)
इति
खश्प्रत्ययः।
‘खित्यनव्ययस्य’
(
६-३-६६
)
इति
ह्रस्वः,
‘अरुर्द्विषदजन्तस्य--’
(
६-३-६७
)
इति
मुम्।
घेटष्टि-
त्त्वात्
अवयवेऽचरितार्थस्य
टित्करणस्य
समुदाय
उपयोगात्
स्त्रियां
ङीप्।
]
]
17
→
[
[
B।
‘सत्त्वमेजयसिंहाढ्यान्
स्तनन्धयसमत्विषौ।’
भ।
का।
६।
९५।
]
]
18
→
[
[
१२।
‘नाडीमुष्ट्योश्च’
(
३-२-३०
)
इति
खशू।
पूर्ववत्
मुम्।
]
]
19
→
[
पृष्ठम्०८१३+
२८
]
20
→
[
[
आ।
‘किमत्र
बहुना
भजद्भवपयोधिमुष्टिन्धयः
त्रिविक्रम
भवत्क्रमः
क्षिपतु
मङ्क्षु
रङ्गद्विषः।।’
अभीतिस्तवे
२७।
]
]
21
→
[
[
१।
‘खश्प्रकरणे--वातशुनीतिलशर्धेषु
अजघेट्तुदजहातीनां
खश
उपसंख्यानम्’
(
वा।
३-२-२८
)
इति
वार्तिकात्
खश्।
‘खित्यनव्ययस्य’
(
६-३-६६
)
इति
ह्रस्वः।
]
]
22
→
[
[
२।
‘घटीखारीखरीषु--’
(
वा।
३-२-३०
)
इति
खश्।
वार्तिकमिदं
भाष्ये
न
दृश्यते।
‘नाडीमुष्ट्योश्च’
(
३-२-३०
)
इत्यत्र
विद्यमानश्चकारोऽनुक्तसमुच्चयार्थकः
इति
मत्वा
सिद्धान्तकौमुद्यादिषूक्तः
स्यात्।
]
]
23
→
[
[
३।
अत्रापि,
बाहुलकात्
खश्।
वातन्धयः
=
सर्पः।
]
]
24
→
[
[
४।
‘दाधेट्सिशदसदो
रुः’
(
३-२-१५९
)
इति
ताच्छीलिको
रुप्रत्ययः।
]
]
25
→
[
[
B।
‘श्रद्धालुं
भ्रामरं
धारुं
सद्रुमद्रौ
वद
द्रुतम्।।’
भ।
का।
७।
२१।
]
]
26
→
[
[
५।
‘धः
कर्मणि
ष्ट्रन्’
(
३-२-१८१
)
इति
कर्मण्यर्थे
ष्ट्रन्।
षित्त्वात्
स्त्रियां
ङीष्।
‘तत्र
बाला
धयन्त्येनामिति
धात्र्युपमातरि।
भैषज्यार्थं
दधत्येनामिति
स्यादामलक्यपि।।’
इति
प्र।
सर्वस्वे।
]
]
27
→
[
[
६।
पुष्पशब्द
उपपदे
धातोरस्य
खश्प्रत्ययविधानाभावात्
पृषोदरादित्वेन
वा,
‘नाडी-
मुष्ट्योश्च’
(
३-२-३०
)
इत्यत्र
अनुक्तसमुच्चयार्थकचकारेण
वा
साधुत्वमिति
ज्ञेयम्।
एवमेव
मुञ्जन्धय
इत्यादिष्वपि।
पुष्पन्धयः
=
भ्रमरः।
कूलन्धयः
=
नदी-
वेगः।
मुञ्जन्धयः
=
क्रिमिविशेषः।
आस्यन्धयः
=
कामुकः।
]
]
28
→
[
[
C।
‘चक्राङ्गीमदपश्यतोहरचलच्छम्पासमुन्मेषणः
पुष्पत्केतकगन्धसिन्धुविलुठत्पुष्पन्धयान्धीकृतैः।’
च।
भारते
३।
५३।
]
]
29
→
[
[
७।
क्षीरं
धयतीति
क्षीरधाः।
‘आतो
मनिन्--’
(
३-२-७४
)
इति
विट्।
]
]
30
→
[
[
८।
‘आतो
युच्’
(
३-३-१२८
)
इति
ईषदाद्युपपदेषु
खलपवादो
युच्।
]
]
31
→
[
[
९।
‘उपसर्गे
घोः
किः’
(
३-३-९२
)
इति
किप्रत्यये,
‘आतो
लोप
इटि
च’
(
६-४-६४
)
इत्याकारलोपे
रूपमेवम्।
]
]
32
→
[
पृष्ठम्०८१४+
२५
]
33
→
[
[
१।
‘आतश्चोपसर्गे’
(
३-३-१०६
)
इति
स्त्रियामङ्।
]
]
34
→
[
[
२।
‘धेट
इच्च’
(
द।
उ।
१-१४५
)
इति
नुप्रत्यये
इकारश्चान्तादेशः।
धेनुः
=
नवप्रसू-
ता
गौः।
]
]
सुधा
सुधा
feminine
(
धे
)
eau
l'eau
du
Gange
suc
nectar
des
fleurs.
Le
breuvage
des
dieux,
le
soma.
Plâtre,
mortier
brique.
Eclair.
Euphorbe
aletris
myrobalan
bot.
सुधाकर
masculine
(
आकर
)
la
Lune.
सुधाङ्ग
masculine
(
अङ्ग
)
la
Lune.
सुधाजीविन्
masculine
(
जीव्
)
plâtrier,
maçon.
सुधाधार
masculine
(
आधार
)
la
Lune.
सुधानिधि
masculine
mms.
सुधापाणि
masculine
Dhanvantari.
सुधाभुज्
masculine
un
dieu
[
qui
boit
le
soma
].
सुधाभृति
masculine
(
भृ
)
oblation
du
soma.
La
Lune.
सुधामय
masculine
(
sfx.
मय
)
construction
de
briques
maison,
en
gén.
सुधावर्षिन्
masculine
(
वृष्
)
Brahmā.
सुधासूति
masculine
(
सू
)
la
Lune.
Le
Saint-Sacrifice.
Lotus.
सुधाच्रवा
feminine
(
श्रु
)
la
luette.
सुधाहर
et
सुधाहृत्
masculine
(
हृ
)
Garuḍa
[
allusion
à
la
légende
de
Kadru
].
सुधांशु
masculine
(
अंशु
)
la
Lune.
Camphre.
सुधांशुतैल
neuter
huile
camphrée.
सुधांशुरत्न
neuter
perle
[
pierre
de
la
Lune
].
१
सुधा-
Feminine.
boisson
des
dieux,
nectar
lait
ciment,
crépi
blanc,
stuc
-मय-
-ई-
a.
fait
de
nectar.
°कार-
Masculine.
plâtrier,
crépisseur.
°क्षालित-
a.
v.
replâtré,
blanchi.
°द्रव-
Masculine.
plâtre,
crépi.
°धवल-
a.
blanc
comme
plâtre
crépi
de
blanc
-इत-
°धौत-
a.
v.
id.
°पूर-
Masculine.
flot
de
nectar.
°भित्ति-
Feminine.
mur
crépi
de
blanc.
°रश्मि-
Masculine.
rayon
de
lune.
°रस-
Masculine.
suc
de
nectar.
°वर्ष-
Masculine.
pluie
de
nectar.
°शुभ्र-
a.
plâtré
de
blanc.
-१
°सित-
a.
id.
(
-ता-
Feminine.
blancheur
du
ciment
)
brillant
comme
le
nectar.
-२
°सित-
a.
v.
pourvu
de
nectar.
°सिन्धु-
Masculine.
mer
de
nectar.
°सूति-
Masculine.
lune.
°सेक-
Masculine.
aspersion
de
nectar.
°हर्तृ-
Masculine.
ép.
de
Garuḍa.
°ह्रद-
Masculine.
lac
de
nectar.
सुधांशु-
Masculine.
lune.
सुधावदात-
a.
v.
=
°धवल-।
सुधासव-
Masculine.
Neuter.
d'un
onguent.
सुधासार-
Masculine.
pluie
de
nectar.
What is this? (Hidden Dictionary)
To avoid the clutter in the app, the unwanted dictionaries can be hidden to have clear view while browsing. This section shows entries from those hidden dictionaries if any.
How to hide/unhide dictionary?
Every dictionary entry will have top right corner menu . From there, you can hide or unhide dictionary. You must login to use this feature. So, KST can remember your preferences of hidden dictionaries.