| YouTube Channel

श्रावण (zrAvaNa)

 
शब्दसागरः
English
श्रावण
mfn.
(-णः-णी-णं)
1. Produced in or under the asterism Śrāvaṇā.
2. Relating to the ear or hearing.
m.
(-णः)
1. The month Śrāvaṇā
or Śrāvaṇ, (July-August.)
2. A heretic, an impostor.
3. Name
of a Vaisya devotee killed by DAŚARATHA through mistake, and
for which he was cursed by Śhrāvana's old parents, to die of
a broken heart at the separation of his sons.
n.
(-ण) Causing to
be heard.
f.
(-णा) A plant, commonly Katuki.
f.
(-णी)
1. Day of
full-moon in the month Śrāvaṇa.
2. A religious rite performed
in this day.
E.
श्रवणा the asterism, &c.,
aff.
अण्
Capeller Eng
English
1 श्रावण
a.
perceived by the ear, audible
n.
causing to
be heard, communicating, announcing.
2 श्रावण
f.
relating to the lunar mansion Śravaṇa
m.
a
cert.
month in the rainy season.
Yates
English
श्रावण (णः) 1.
m.
A month (July-
August)
an impostor.
f.
(ई) Full
moon in the above month.
a.
Produced in it
relating to the
ear or hearing.
Spoken Sanskrit
English
श्रावण zrAvaNa
m.
July - August
उत्तराषाढ uttarASADha
m.
July
पूर्वश्रावण pUrvazrAvaNa
m.
July
आषाढ ASADha
m.
month of June-July
Wilson
English
श्रावण
mfn.
(-णः-णी-णं)
1 Produced in or under the asterism Śravaṇā.
2 Relating to the ear or hearing.
m.
(-णः)
1 The month Śrāvaṇa or Śravaṇā, (July-August.)
2 A heretic, an impostor.
n.
(णं) Causing to be heard.
f.
(-णा) A plant, commonly Katuki.
f.
(-णी) Day of full moon in the
month Śrāvaṇa.
E.
श्रवणा the asterism, &c.,
aff.
अण्.
Apte
English
श्रावण [śrāvaṇa],
a.
(-णी
f.
) [श्रवण-अण्]
Relating to the ear.
Born under the asterism Śravaṇa.
Enjoined in the Veda
विधिना श्रावणेनैव कुर्यात् कर्माण्यतन्द्रितः
Mb.
* 12. 21.16.
णः
N.
of a lunar month (corresponding to July-August).
A heretic.
An impostor.
N.
of a Vaiśya ascetic unwittingly shot dead by king Daśaratha who was in consequence cursed by his old parents that he would die of broken-heart separated from his sons.
णम् Causing to be heard.
Knowledge derived from hearing.
Apte 1890
English
श्रावण a. (णी f.) [श्रवण-अण्] 1 Relating to the ear.
2 Born under the asterism Śravaṇa.
णः 1 N. of a lunar month
(corresponding to July-August).
2 A heretic.
3 An impostor.
4 N. of a Vaiśya ascetic unwittingly shot dead by king Daśaratha who was in consequence cursed by his old parents that he would die of broken-heart separated from his sons.
णं 1 Causing to be heard.
2 Knowledge derived from hearing.
Monier Williams Cologne
English
1. श्रावण
mfn.
relating to or perceived by the ear, audible,
MārkP.
(cf.
Pāṇ.
ii, 2, 92, Sch.)
taught or enjoined in the Veda (cf. श्रौत),
MBh.
iii, 100, 75
श्रावण
m.
a heretic,
L.
N.
of a Muni,
Cat.
श्रावण f(आ and ई).
N.
of various plants,
Suśr.
श्रावण
n.
causing to be heard, announcing, proclaiming,
MBh.
Pañcat.
knowledge derived from hearing,
MW.
2. श्रावण mf(ई)n. relating to or produced under the Nakṣatra Śravaṇa
श्रावण
m.
(with or
scil.
मास् or मास)
N.
of one of the twelve Hindū months (generally rainy and corresponding to July-August),
Suśr.
GṛS.
Yājñ.
&c.
श्रावण
n.
=
next,
GṛS.
Monier Williams 1872
English
श्रावण, अस्, ई, अम्, relating to the ear or hearing,
audible
belonging to or produced under the asterism
Śravaṇā
(अस्), m. the month Śrāvaṇa (July-August)
a heretic, impostor [cf. श्रावक]
N. of a Muni
(अम्), n. the act of causing to be heard
knowledge
derived from hearing
(आ), f. a kind of plant (com-
monly called Kaṭukī)
(ई), f. the day of full moon
in the month Śrāvaṇa
N. of one of the domestic
sacrifices
a species of plant (= भिक्षु).
—श्रा-
वण-कृष्ण-चतुर्थी, f. the fourth day in the
dark half of the month Śrāvaṇa.
—श्रावण-द्वा-
दशी, f. the twelfth day of Śrāvaṇa.
—श्रावणद्वा-
दशी-व्रत, अम्, n. a religious observance on the
above day.
—श्रावण-विधि, इस्, m., N. of a Pari-
śiṣṭa of the Sāma-veda.
—श्रावण-शुक्ल-चतुर्थी,
f. the fourth day in the light half of the month
Śrāvaṇa.
—श्रावण-शुक्ल-तृतीया, the third day in
the light half of the month Śrāvaṇa.
Macdonell
English
श्रावण śrāvaṇa, 〈1.〉
a.
perceived by the ear 🞄(śravaṇa), audible
n.
causing to be heard, 🞄announcement
〈2.〉
a.
relating to the asterism 🞄Śravaṇa
m.
N. of a rainy mouth (July-August): 🞄ī,
f.
day of full-moon in Śrāvaṇa
🞄kind of Pāka-yajña.
Benfey
English
श्रावण श्रावण, i. e.
A. श्रवण + अ,
I.
adj.
Born or produced under the
asterism श्रवना̆।
II.
m.
The name
of a month (July -- August).
III.
f.
णी।
1. The day of full moon in the
month Śrāvaṇa, Man. 4, 95.
2. The
name of one of the domestic sacrifices
(पाक-यज्ञ), Journ. of the German
Oriental Society, vii. 527.
B. श्रु,
Caus., + अन,
n.
Causing to hear.
--
Comp.
सत्य-,
n.
taking an oath, Pañc.
97, 17.
Apte Hindi
Hindi
श्रावण
वि* - श्रवण + अण्
कान सम्बन्धी
श्रावण
वि* - श्रवण + अण्
श्रवण नक्षत्र में उत्पन्न
श्रावणः
पुं*
- -
"सावन का महीना, (जूलाई-अगस्त में आने वाला)"
श्रावणः
पुं*
- -
पाखण्डी
श्रावणः
पुं*
- -
छद्मवेशी
श्रावणः
पुं*
- -
एक वैश्य संन्यासी
L R Vaidya
English
SrAvaRa {% (I) a. (f. णी) %} 1. Relating to the ear
2. produced under the asterism Śrāvaṇa.
SrAvaRa {% (II) m. %} 1. Name of a lunar month
2. an impostor
3. name of a Vaiśya devotee. (See App. II.)
Edgerton Buddhist Hybrid
English
śrāvaṇa = pariśrā°, parisrā°, strainer: pātra-°ṇam (dvandva) ekānta upanikṣipya Divy 〔582.21〕
in 24 below pātra-pariśrāvaṇaṃ.
Indian Epigraphical Glossary
English
śrāvaṇa (SITI), also called śrāvaṇa-patra (q. v.), sale deed
a document
cf. śālāvaṇam (SITI), a sale deed (āvaṇa-śālāvaṇam).
Sanskrit Tibetan
Tibetan
gro bzhin
१) अभिजित् २) श्रवणा ३) श्रावण ४) श्रोण
अभिधानचिन्तामणिः
Sanskrit
--source--
ज्येष्ठस्तु शुक्रोऽथाषाढः शुचिः स्याच्छ्रावणो नभाः
श्रावणिकोऽथ नभस्यः प्रौष्ठभाद्रपरः पदः १५४
भाद्रश्चाप्याश्विने त्वाश्वयुजेषावथ कार्तिकः
कार्तिकिको बाहुलोर्जौ द्वौ द्वौ मार्गादिकावृतुः १५५
-wordlist-
ज्येष्ठ (पुं), शुक्र (पुंक्ली), आषाढ (पुं), शुचि (पुं), श्रावण (पुं), नभस् (पुं), श्रावणिक (पुं), नभस्य (पुं), प्रौष्ठपद (पुं), भाद्रपद (पुं), भाद्र (पुं), आश्विन (पुं), आश्वयुज (पुं), इष (पुं), कार्त्तिक (पुं), कार्त्तिकिक (पुं), बाहुल (पुं), ऊर्ज (पुं), ऋतु (पुं)
वैजयन्तीकोषः
Sanskrit
Word: श्रावणः
Root: श्रावण
Gender: पुं
Number: all
अर्थः श्रावणो नाम चान्द्रमासः
Meaning(s):
First month of the rainy season
Shloka(s):
2|1|84|2 ते शुक्रे स्युरथाषाढे शुचिः श्रावणिको नभाः॥ (अन्तरिक्षकाण्डः/ज्योतिरध्यायः)
2|1|85|1 श्रावणश्च नभस्ये तु भाद्रो भाद्रपदोऽपि च। (अन्तरिक्षकाण्डः/ज्योतिरध्यायः)
Synonym(s):
2|1|84|2 श्रावणिकः (श्रावणिक) (पुं) Epithet of Śravaṇa श्रावणो नाम चान्द्रमासः
2|1|84|2 नभः (नभस्) (नपुं) Epithet of Śravaṇa श्रावणो नाम चान्द्रमासः
2|1|85|1 श्रावणः (श्रावण) (पुं) First month of the rainy season श्रावणो नाम चान्द्रमासः
Related word(s):
अवयव_अवयवीसंबन्धः श्रावणी
परा_अपरासंबन्धः मासः
जातिः कालः
Mahabharata
English
Śrāvaṇa (“named after the nakshatra Śravaṇa, name of a certain month). § 759 (Ānuśāsanik.): XIII, 106, 5158 (māsaṃ)
109, 5379 (māsi).
पुराणम्
English
श्रावण / ŚRĀVAṆA. See 3rd para under daśaratha.
शब्दकल्पद्रुमः
Sanskrit
श्रावणः,
पुं,
(श्रवणेनाचरति तु कार्य्येणेति ।श्रवण + अण् पाषण्डः इति मेदिनी
(श्रवणेन गृह्यते इति श्रवण + “शेषे ।” ।२ ९२ इत्यण् शब्दः इति काशिका
)वैगाखादि-द्वादशमासान्तर्गत-चतुर्थ-मासः ।श्रवणानक्षत्रयुक्ता पौर्णमासी श्रावणी सा यत्रमासे सः (श्रवणा + अण् ।) तत्पर्य्यायः ।नभाः श्रावणिकः इत्यमरः
नभः ।इति शब्दरत्नावली द्विविधः सौर-श्चान्द्रश्च कर्क्कटस्थरविको मामः सौर-श्रावणः कर्कटस्थरविप्रारब्धशुक्लप्रतिपदादि-दर्शान्तो मासश्चान्द्रश्रावणः चान्द्रोऽपिद्विविधो मुख्यो गौणश्च तत्र मुख्यचान्द्रश्राव-णोयकृष्णप्रतिपदादिपौर्णमास्यन्तो मासो गौण-चान्द्रः श्रावणः मुख्यलक्षर्ण प्रागेवोक्तम् ।इति मलमासतत्त्वम्
*
तत्र जातफलम् ।“लोकप्रमिद्धो धनवान् वदान्यःसुहृत्कलत्रात्मजदासयुक्तः ।आज्ञाकरा यस्य जनस्य सर्व्वेस श्रावणाख्ये सुतरां प्रसूतः
”अथ श्रावणकृत्यम् तत्र देवीपुराणम् ।“सुप्ते जनार्द्दने कृष्णे पञ्चम्यां भवनाङ्गने ।पूजयेन्मनसा देवीं स्नुहीविटपसंस्थिताम्
”स्नु ही सिजवृक्षः ।“देवीं संपूज्य नत्वा सर्पभयमाप्नुयात् ।पञ्चम्यां पूजयेन्नागाननन्ताद्यान् महोरगान् ।क्षीरं सर्पिश्च नैवेद्यं देयं सर्पविषापहम्
”गारुडे ।“अनन्तं वासुकिं शङ्खं पद्मं कम्बलमेव ।तथा कर्कोटकं नागं धृतराष्ट्रञ्च शङ्खकम्
कालीयं तक्षकञ्चापि पिङ्गलं मणिभद्रकम् ।यजेत्तानसितान्नागान दष्टमुक्तो दिवं ब्रजेत्
”पुराणान्तरेऽपि ।अनन्तो वासुकिः पद्मो महापद्मोऽथ तक्षकः ।कुलीरः कर्कटः शङ्खो ह्यष्टौ नागाः प्रकी-र्त्तिताः
”पाद्मे ।शेषः पद्मो महापद्मः कुलीरः शङ्खपालकः ।वासुकिस्तक्षकश्चैव कालीयो मणिभद्रकः ।ऐरावतो धृतराष्ट्रः कर्कोटकधनञ्जयौ
”रत्नाकरे ।“पिचुमर्द्दस्य पत्राणि स्थापयेद्भवनोदरे ।स्वयञ्चापि तदश्नीयात् ब्राह्लणानपि भोजयेत्
”पिचुमर्द्दस्य निम्बस्य
*
तत्र प्रयोगः ।हरिशयनानन्तरं गौणचान्द्रेण श्रावणकृष्ण-नवम्यां कृतस्नानादिरुदङ्मुखः अद्य श्रावणेमासि कृष्णे पक्षे पञ्चम्यां तिथौ अमुकगोत्रःश्रीअमुकदेवशर्म्मा सर्पभयाभावकामो मनसा-देवीपूजामहं करिष्ये इति सङ्कल्प्य स्नुही-वृक्षे पूजयेत् तदभावे घटे जले वा न्यासा-दिकं कृत्वा देवीमम्बेति ध्यात्वा मनसादेविइहागच्छ इहावाह्य एतत् पाद्यं ओँ मनसा-देव्यै नमः इत्यनेन यथाशक्ति गन्धपुष्पधूप-दीपनैवेद्यानि दद्यात् ततोऽनन्तादीन्नागान् पूजयेत् तत्र क्षीरसर्पिर्नैवेद्यं प्रधानम् ।अनन्तादिकं पाद्यादिभिः संपूज्य ।ओँ योऽसावनन्तरूपेण ब्रह्माण्डं सचराचरम् ।पुष्पवद्धारयेन्मूध्नि तस्मै नित्यं नमो नमः
”इत्यनेन त्रिः पूजयेत् एवं प्रणवादिनमोऽन्तेनस्वस्वनाम्ना पूजयेत् ओँ वासुकय नमः ओँशङ्णाय नमः ओँ कम्बलाय नमः ओँ कर्को-टकाय नमः ओँ शङ्खकाय नमः ओँ काली-याय नमः ओँ तक्षकाय नमः ओँ पिङ्गलायनमः ओँ महापद्माय नमः ओँ कुलिकायनमः ओँ मणिभद्राय नमः ओँ धनञ्जयायनमः ओँ शेषाय नमः ओँ ऐरावतायनमः अशक्तौ गन्धपुष्पाभ्यां पूजयेत् निम्ब-पत्राणि गृहे स्थापयेत् ब्राह्मणेभ्यो दद्यात्स्वयं भक्षयेच्च उभयदिने पूर्व्वाह्णे मुहूर्त्तान्यून-पञ्चमीलाभे पूर्व्वदिने पूजा युग्मात् श्रावण्यांपौर्णमास्यां श्राद्धमावश्यकम् इति कृत्यतत्त्वम्
श्रवणानक्षत्रसम्बन्धिनि, त्रि
वाचस्पत्यम्
Sanskrit
श्रावण
पु०
श्रवणेन युक्ता षौर्णमासी श्रावणी सास्मित् मासेअण वैशाखादिषु चतुर्थे श्रावणीयुक्ते चान्द्रे मासे२ तथाभूते पक्षे श्रवणनक्षत्रेण पर्वान्तकाले उदयास्तसम्ब-न्धात् वार्हपत्ये वर्षभेदे गुरुवर्षशब्दे २६१९ पृ०दृश्यम् उपचारात् कर्कटस्थरविके सौरे मासे पाषण्डेच मेदि० श्रवणेन कर्णेन निर्वृत्तः अण् कर्ण-साध्ये प्रत्यक्षभेदे श्रवणनक्षत्रेण युक्ता पौर्णमासी अण्ङीप् चान्द्रश्रावणमासीयपौर्णमांस्यां स्त्री सा च(थुलकुडि) वृक्षभेदे राजनि० दध्यालीवृक्षे मेदि०टाप् १० मुण्डतिकावृक्षे भावप्र० ङीप् “मुण्डि-तिका कटुः पाके वीर्य्योष्णा मधुरा लघुः मेध्याग-ण्डापचीकृच्छ्र कृमियोन्यर्त्तिपाण्डुनुत् श्लीपदारुच्या-पस्मारप्लीहमेदोगुदार्त्तिहृत् महामुण्डी तत्तुल्यागुणैरुक्ता महर्षिभिः” भावप्र०
Capeller
German
1. श्रावण mit dem ohre vernommen
n.
as Hörenlassen, Verkünden.
2. श्रावण,
f.
zum Mondhause Śravaṇa
gehörig.
m.
ein best. Monat,
f.
der
Vollmondstag in dems.
Burnouf
French
श्रावण श्रावण a. sous la constellation de
श्रवणा। -- S.
m.
le mois de juillet-août. -- F.
श्रावणी le jour de la pleine lune de ce mois.
श्रावणिक
m.
le mois de श्रावण।
Stchoupak
French
श्रावण-
a. enseigné ou prescrit dans le Veda (?)
nt. acte de faire
entendre, d'annoncer.
-ईय- a. v. qu'on doit ou peut entendre
श्रावण-
-ई- a. relatif au Nakṣatra Śravaṇa
(avec
मास-)
m.
n.
d'un mois de la saison des pluies
f.
jour de pleine lune dans
ce mois.