Try संस्कृतवाहिनी (A word everyday) | YouTube Channel
शुक्र (zukra)
This feature is only for logged in users. Please login to have full access to Kosha.
शुक्र
Masculine.
(
-क्रः
)
1.
The
planet
VENUS
or
its
regent,
the
son
of
BHRIGU,
and
preceptor
of
the
Daityas
or
Titans.
2.
A
name
of
fire.
3.
The
month
Jyeshṭha,
(
April-May.
)
Neuter.
(
-क्रं
)
1.
Semen
virile.
2.
The
essence
of
anything.
3.
A
morbid
affection
of
the
iris,
change
of
colour,
ulceration,
&c.
accompanied
by
imperfect
vision.
Etymology
शुच्
to
grieve,
&c.,
Unādi
Affix.
रक्,
Derivation
Irregular
.
शुक्र
-
zukra
-
Masculine
-
Venus
[
Planet
]
शुक्रवार
-
zukravAra
-
Masculine
-
Venus'
day
सुरशत्रुगुरु
-
surazatruguru
-
Masculine
-
planet
Venus
अमरारि
-
amarAri
-
Masculine
-
planet
Venus
असुरगुरु
-
asuraguru
-
Masculine
-
planet
Venus
एकनयन
-
ekanayana
-
Masculine
-
planet
Venus
दितिसुतगुरु
-
ditisutaguru
-
Masculine
-
planet
Venus
दैत्यगुरु
-
daityaguru
-
Masculine
-
planet
Venus
भृगुज
-
bhRguja
-
Masculine
-
planet
Venus
भृगुनन्दन
-
bhRgunandana
-
Masculine
-
planet
Venus
भृगुपुत्र
-
bhRguputra
-
Masculine
-
planet
Venus
भृगुसुत
-
bhRgusuta
-
Masculine
-
planet
Venus
भृगुतनय
-
bhRgutanaya
-
Masculine
-
planet
Venus
भृगुवार
-
bhRguvAra
-
Masculine
-
day
of
Venus
मघाभव
-
maghAbhava
-
Masculine
-
planet
Venus
मघाभू
-
maghAbhU
-
Masculine
-
planet
Venus
षोडशांशु
-
SoDazAMzu
-
Masculine
-
planet
Venus
षोडशार्चिस्
-
SoDazArcis
-
Masculine
-
planet
Venus
शतपर्वेश
-
zataparveza
-
Masculine
-
planet
Venus
श्वेतरथ
-
zvetaratha
-
Masculine
-
planet
Venus
सिताह्वय
-
sitAhvaya
-
Masculine
-
planet
Venus
दानवपूजित
-
dAnavapUjita
-
Masculine
-
regent
of
Venus
सितासित
-
sitAsita
-
Masculine
-
Venus
and
Saturn
कवि
-
kavi
-
Masculine
-
name
of
planet
Venus
दानवगुरु
-
dAnavaguru
-
Masculine
-
regent
of
planet
Venus
शुक्रसुत
-
zukrasuta
-
Masculine
-
son
of
the
planet
Venus
प्रतिशुक्रम्
-
pratizukram
-
Indeclinable
-
towards
the
planet
Venus
शुचि
-
zuci
-
Masculine
-
planet
Venus
or
its
regent
शुक्र
-
zukra
-
Masculine
-
planet
Venus
or
its
regent
शुक्रचार
-
zukracAra
-
Masculine
-
course
of
the
planet
Venus
सित
-
sita
-
Masculine
-
planet
Venus
or
its
regent
शौक्र
-
zaukra
-
Adjective
-
relating
to
the
planet
Venus
श्वेत
-
zveta
-
Masculine
-
planet
Venus
or
its
regent
zukra
भार्गवप्रिय
-
bhArgavapriya
-
Neuter
-
dear
to
zukra
or
the
planet
Venus
प्रतिशुक्रबुध
-
pratizukrabudha
-
towards
the
planets
Venus
or
Mercury
शुक्रगृह
-
zukragRha
-
Neuter
-
house
or
mansion
of
the
planet
Venus
शुक्र
-
zukra
-
Adjective
-
white
शुक्र
-
zukra
-
Adjective
-
bright
शुक्र
-
zukra
-
Adjective
-
resplendent
शुक्र
-
zukra
-
Adjective
-
spotless
शुक्र
-
zukra
-
Adjective
-
pure
शुक्र
-
zukra
-
Adjective
-
lucid
शुक्र
-
zukra
-
Adjective
-
clear
शुक्र
-
zukra
-
Adjective
-
light-coloured
शुक्र
-
zukra
-
Masculine
-
particular
astrological
yoga
शुक्र
-
zukra
-
Masculine
-
name
of
a
particular
kalpa
शुक्र
-
zukra
-
Masculine
-
kind
of
plant
शुक्र
-
zukra
-
Masculine
-
name
of
the
vyAhRtis
शुक्र
-
zukra
-
Masculine
-
planet
Venus
or
its
regent
शुक्र
-
zukra
-
Masculine
-
Venus
[
Planet
]
शुक्र
-
zukra
-
Neuter
-
gold
शुक्र
-
zukra
-
Neuter
-
light
शुक्र
-
zukra
-
Neuter
-
seed
of
animals
शुक्र
-
zukra
-
Neuter
-
essence
of
anything
शुक्र
-
zukra
-
Neuter
-
wealth
शुक्र
-
zukra
-
Neuter
-
any
clear
liquid
शुक्र
-
zukra
-
Neuter
-
clearness
शुक्र
-
zukra
-
Neuter
-
juice
शुक्र
-
zukra
-
Neuter
-
morbid
affection
of
the
iris
शुक्र
-
zukra
-
Neuter
-
sperm
शुक्र
-
zukra
-
Neuter
-
good
action
शुक्र
-
zukra
-
Neuter
-
brightness
शुक्र
-
zukra
-
Neuter
-
semen
virile
शुक्र
-
zukra
-
Masculine
-
name
of
the
vyAhRtis
भूर्
-
bhUr
-
Indeclinable
-
one
of
the
3
vyAhRtis
सत्य
-
satya
-
Neuter
-
one
of
the
7
vyAhRtis
भू
-
bhU
-
Feminine
-
one
of
the
three
vyAhRtis
सव्याहृति
-
savyAhRti
-
Adjective
-
accompanied
with
the
three
vyAhRtis
शुक्र
-
zukra
-
Adjective
-
light-coloured
भास्वरवर्ण
-
bhAsvaravarNa
-
Adjective
-
light-coloured
पाण्डुशर्करा
-
pANDuzarkarA
-
Feminine
-
light-coloured
gravel
मधुरशुक्लमूत्र
-
madhurazuklamUtra
-
Adjective
-
discharging
sweet
and
light-coloured
urine
आताम्र
-
AtAmra
-
Adjective
-
slightly
copper-coloured
शुक्र
Masculine.
(
-क्रः
)
1
The
planet
VENUS
or
its
regent,
the
son
of
BHṚGU,
and
preceptor
of
the
Daityas
or
Titans.
2
A
name
of
fire.
3
The
month
Jyeṣṭha,
(
April-May.
)
Neuter.
(
-क्रं
)
1
Semen
virile.
2
A
morbid
affection
of
the
iris,
change
of
colour,
ulceration,
&c.
accompanied
by
imperfect
vision.
Etymology
शुच्
to
grieve,
&c.,
Uṇādi
Affix.
रन्,
Derivation
Irregular
.
शुक्र
[
śukra
],
Adjective.
[
शुच्-रक्
नि˚
कुत्वम्
Uṇâdisūtras.
2.28
]
Vedic.
Bright,
radiant
स
पर्यगाच्छुक्रम्
Īśop.8
shining.
White,
pure
रोचिष्णु
जायते
शुक्रं
तद्रूपगुणमुच्यते
Mahâbhârata (Bombay).
*
12.232.6.
क्रः
The
planet
Venus.
Name.
of
the
preceptor
of
the
Asuras,
who,
by
means
of
his
magical
charm,
restored
to
life
the
demons
killed
in
battle
see
कच,
देवयानी
and
ययाति.
The
month
of
Jyeṣṭha
रथस्वन
इति
ह्येते
शुक्र-
मासं
नयन्त्यमी
Bhágavata (Bombay).
12.11.35.
Name.
of
Agni
or
fire.
Name.
of
the
plant
Chitraka.
क्रम्
Semen
virile
पुमान्
पुंसो$धिके
शुक्रे
स्त्री
भवत्यधिके
स्त्रियाः
Manusmṛiti.
3.49
5.63.
The
essence
of
anything.
Male
and
female
energy.
Vedic.
Water.
Brightness,
clearness,
light
यथा
पुरस्तात्
सविता
दृश्यते
शुक्रमुच्चरन्
Mahâbhârata (Bombay).
*
5.75.12.
Morbid
affection
of
the
iris.
Gold,
wealth.
Compound.
-अङ्गः
a
peacock.
-कर
Adjective.
spermatic.
(
-रः
)
the
marrow
of
the
bones.
-कृच्छ्रम्
a
particular
urinary
disease.
-दोषः
defect
of
semen
impotence.
-भुज्
f
a
pea-hen.
-भूःm.
the
marrow
of
the
bones.
-मेहः
seminal
diabetes.-वर्ण
Adjective.
bright
coloured.
-वारः,
-वासरः
Friday.
-शिष्यः
a
demon.
शुक्र
a.
[
शुच्-रक
नि°
कुत्वम्
]
Ved.
1
Bright,
radiant,
shining.
2
White,
pure.
क्रः
1
The
planet
Venus.
2
N.
of
the
preceptor
of
the
Asuras,
who,
by
means
of
his
magical
charm,
restored
to
life
the
demons
killed
in
battle
see
कच,
देवयानी,
and
ययाति.
3
The
month
of
Jyeṣṭha.
4
N.
of
Agni
or
fire.
5
N.
of
the
plant
Citraka.
क्रं
1
Semen
virile
पुमान्
पुंसोऽधिक
शुक्रे
स्त्री
भवत्यधिके
स्त्रियाः
Ms.
3.
49,
5.
63.
2
The
essence
of
anything.
3
Male
and
female
energy.
4
Ved.
Water.
Comp.
अंगः
a
peacock.
कर
a.
spermatic.
(
रः
)
the
marrow
of
the
bones.
भुज्
f.
a
pea-hen.
भूः
m.
the
marrow
of
the
bones.
वरः,
वासरः
Friday
शिष्यः
a
demon.
शुक्र॑
mf(
आ॑
)n.
(
from.
√
1.
शुच्
confer, compare.
शुक्ल
)
bright,
resplendent,
ṛg-veda
atharva-veda
vājasaneyi-saṃhitā
brāhmaṇa
mahābhārata
of
a
month
(
Jyeṣṭha
equal, equivalent to, the same as, explained by.
May-June,
personified
as
the
guardian
of
Kubera's
treasure
),
mahābhārata
suśruta
the
planet
Venus
or
its
regent
(
regarded
as
the
son
of
Bhṛgu
and
preceptor
of
the
Daityas
),
mahābhārata
rāmāyaṇa
et cetera.
(
with
or
scilicet.
ग्रह
)
a
partic.
Graha
or
receptacle
for
Soma,
vājasaneyi-saṃhitā
śatapatha-brāhmaṇa
a
nalopākhyāna
of
the
Vyāhṛtis
(
भूर्,
भुवः,
स्वर्
),
Monier-Williams' Sanskrit-English Dictionary, 1st edition with marginal notes
शुक्र
शुक्र,
अस्,
आ,
अम्
(
fr.
rt.
3.
शुच्
con-
nected
with
शुक्ल
),
bright,
resplendent
(
Ved.
)
white,
pure
(
Ved.
)
(
अस्
),
m.
the
planet
Venus
or
its
regent
(
regarded
as
the
son
of
Bhṛgu
and
preceptor
of
the
Daityas
)
the
month
Jyeṣṭha
(
May-June
)
N.
of
Agni
or
fire
of
a
son
of
Vasiṣṭha
a
kind
of
ग्रह
or
Soma
cup
a
kind
of
mystical
formula,
(
भूर्,
भुवः,
स्वर्
are
said
to
be
the
three
Śukras
)
a
kind
of
plant,
=
चित्रक
(
अम्
),
n.
semen
virile,
seed
of
animals,
sperm
male
and
female
energy
the
essence
of
anything
water
(
Ved.
=
उदक
ac-
cording
to
Naigh.
I.
12
)
a
morbid
affection
of
the
iris
(
change
of
colour
&c.
accompanied
by
imperfect
vision,
=
शुक्ल
)
a
particular
Vedic
metre.
—शुक्र-
कर,
अस्,
ई,
अम्,
causing
or
producing
semen,
sper-
matic
(
अस्
),
m.
the
marrow
of
the
bones.
—शुक्र-
चार,
अस्,
m.
the
course
of
the
planet
Venus.
—शु-
क्र-पिश्,
Ved.
having
a
bright
or
pure
form
(
=
शुक्र-पेशस्,
Nirukta
VIII.
11
cf.
विश्व-पिश्
).
—शुक्र-पूत-पा,
आस्,
m.,
Ved.
one
who
drinks
bright
and
purified
Soma.
—शुक्र-भुज्,
क्,
m.
‘seed-eater,
’
a
peacock.
—शुक्र-भू,
ऊस्,
ऊस्,
उ,
semen-produced
(
ऊस्
),
m.
‘semen-site,
’
the
marrow
of
the
bones.
—शुक्र-वर्चस्,
आस्,
आस्,
अस्,
Ved.
hav-
ing
bright
lustre
or
colour.
—शुक्र-वर्ण,
अस्,
आ,
अम्,
Ved.
bright-coloured,
resplendent.
—शुक्र-
वार,
अस्,
m.
‘Venus'
day,
’
Friday.
—शुक्र-वासस्,
आस्,
आस्,
अस्,
Ved.
having
a
bright
or
white
robe,
clad
in
white,
(
Sāy.
=
श्वेत-वसन
or
निर्मल-
दीप्ति,
Ṛg-veda
I.
113,
7.
)
—शुक्र-शिष्य,
अस्,
m.
‘pupil
of
Śukra,
’
a
demon,
Asura,
Daitya,
enemy
of
the
gods,
(
see
above.
)
—शुक्र-शोच,
अस्,
आ,
अम्,
Ved.
brightly
shining,
(
Sāy.
=
ज्वल-दीप्त।
)
—शु-
क्र-शोचिस्,
इस्,
इस्,
इस्,
Ved.
having
bright
colour,
having
resplendent
lustre
or
majesty.
—शुक्राङ्ग
(
°र-
अङ्°
),
अस्,
m.
‘having
a
brilliant
body,
’
a
peacock
[
cf.
शुक्लाङ्ग।
]
—शुक्राचार्य
(
°र-आच्°
),
अस्,
m.
the
regent
of
the
planet
Venus
and
preceptor
of
the
Daityas.
—शुक्रेश्वर
(
°र-ईश्°
),
N.
of
a
Liṅga.
शुक्र
śuk-rá,
Adjective.
[
√
śuc
]
bright,
resplendent
🞄(
V.,
rare
in
E.
)
clear,
pure
(
V.
)
white
(
V.
)
🞄pure,
spotless
(
V.
)
Masculine.
fire,
Agni
(
C.
)
a
🞄summer
month
(
V.,
C.
)
planet
Venus
(
personified
🞄as
son
of
Bhṛgu
and
teacher
of
the
🞄Asuras
)
pure
Soma
(
V.
)
Neuter.
brightness,
light
🞄(
sts.
Plural
V.,
E.
)
clear
liquid,
water,
Soma
🞄(
V.
)
juice
(
Br.,
S.
sts.
Plural
)
semen
virile
🞄(
V.
rare,
C.
):
(
a
)
-danta,
Masculine.
(
white
tooth
),
🞄N.
(
á
)
-vat,
Adjective.
containing
pure
juice
(
V.
)
🞄containing
the
word
śukra
(
Br.
)
(
á
)
-varṇa,
Adjective.
brilliant-coloured,
bright
(
RV.
)
-vāra,
Masculine.
day
of
Venus,
Friday
(
á
)
-vāsas,
Adjective.
🞄bright-robed
(
dawn
RV.¹
)
(
á
)
-śocis,
Adjective.
🞄bright-rayed
(
Agni
V.
)
(
á
)
-sadman,
Adjective.
having
🞄a
bright
dwelling-place
(
dawn
RV.¹
).
शुक्र
शुक्र,
i.
e.
2.
शुच्
+
र,
I.
Adjective.
1.
Resplendent,
Chr.
288,
14
=
Rigv.
i.
48,
14.
2.
Pure,
Windischmann,
San-
kara,
68.
II.
Masculine.
1.
A
name
of
Agni.
2.
The
planet
Venus,
Pañc.
pr.
d.
3.
3.
The
month
Jyeṣṭha
(
May
--
June
),
Hiḍ.
1,
10.
III.
Neuter.
1.
Semen
virile,
Vedāntas.
in
Chr.
207,
13
MBh.
1,
2434
male
and
female
strength,
Man.
3,
49.
2.
A
morbid
affection
of
the
iris.
शुक्रः
पुंलिङ्गम्
-
"शुच्
+
रक्,
नि*
कुत्वम्"
शुक्रग्रह
शुक्रः
पुंलिङ्गम्
-
"शुच्
+
रक्,
नि*
कुत्वम्"
राक्षसों
के
गुरु
जिसने
अपने
जादू
के
मंत्रों
से
युद्ध
में
मरे
हुए
राक्षसों
को
पुनर्जीवित
कर
दिया
था
शुक्रः
पुंलिङ्गम्
-
"शुच्
+
रक्,
नि*
कुत्वम्"
ज्येष्ठमास
शुक्रः
पुंलिङ्गम्
-
"शुच्
+
रक्,
नि*
कुत्वम्"
अग्नि
शुक्रम्
नपुंलिङ्गम्
-
-
वीर्य
शुक्रम्
नपुंलिङ्गम्
-
-
किसी
भी
वस्तु
का
सत्
शुक्रम्
नपुंलिङ्गम्
-
"शुच्+रक्,
नि*
कुत्वम्"
उज्ज्वलता
शुक्रम्
नपुंलिङ्गम्
-
"शुच्+रक्,
नि*
कुत्वम्"
सोना
दौलत
शुक्रम्
नपुंलिङ्गम्
-
"शुच्+रक्,
नि*
कुत्वम्"
वीर्य
शुक्रम्
नपुंलिङ्गम्
-
"शुच्+रक्,
नि*
कुत्वम्"
किसी
चीज
का
सत्
शुक्रम्
नपुंलिङ्गम्
-
"शुच्+रक्,
नि*
कुत्वम्"
"पुंस्त्वशक्ति,
स्त्रीत्वशक्ति"
शुक्र
क्ली
शुक्र,
देहवत्_बीज,
अक्षिरुज्
शुक्रं
देहवतां
बीजं
शुक्रमक्षिरुजं
विदुः
।
ज्येष्ठमासः
स्मृतः
शुक्रः
शुक्रो
दैत्यपुरोहितः
॥
६०
॥
verse
1.1.1.60
page
0005
शुक्र
पु
शुक्र,
ज्येष्ठमास,
दैत्यपुरोहित
शुक्रं
देहवतां
बीजं
शुक्रमक्षिरुजं
विदुः
।
ज्येष्ठमासः
स्मृतः
शुक्रः
शुक्रो
दैत्यपुरोहितः
॥
६०
॥
verse
1.1.1.60
page
0005
शुक्र
पु
शुक्र,
दैत्यगुरु,
ज्येष्ठ,
हुताशन,
तारक
शुक्रो
दैत्यगुरुः
प्रोक्तः
शुक्रो
ज्येष्ठहुताशनौ
।
शुक्रं
तेजोविशेषः
स्याच्छुक्रस्तारक
उच्यते
॥
६४
॥
verse
1.1.1.64
page
0005
शुक्र
क्ली
शुक्र,
तेजोविशेष
शुक्रो
दैत्यगुरुः
प्रोक्तः
शुक्रो
ज्येष्ठहुताशनौ
।
शुक्रं
तेजोविशेषः
स्याच्छुक्रस्तारक
उच्यते
॥
६४
॥
verse
1.1.1.64
page
0005
वीर्य
क्ली
वीर्य,
शुक्र,
बल,
बीज
वीर्यं
शुक्रं
बलं
वीर्यं
वीर्यं
बीजमुदाहृतम्
।
verse
2.1.1.51
page
0011
Śukra^1,
the
upādhyāya
of
the
Asuras
(
also
named
Uśanas
)
and
the
planet
Venus.
§
98
(
Aṃśāvat.
):
I,
65,
2544
(
Asurānām
upādhyāyaḥ
Śºs
tv
ṛshisuto
'bhavat,
enumeration
of
his
(
Uśanasaḥ
)
four
sons
).--§
121
(
do.
):
I,
66,
2606
(
Bhṛgoḥ
putraḥ
Kavir
vidvāñ
Chukraḥ
Kavisuto
grahaḥ,
Śukra
became
a
planet
he
divided
himself
into
two
persons
and
became
the
guru
of
both
the
Asuras
and
the
gods
).--§
124
(
do.
):
I,
66,
2616
(
father
of
Devī,
the
wife
of
Varuṇa
).--§
145
(
Kaca
):
I,
76,
3185,
3195,
3200,
(
3203
),
3204
(
Kaviputreṇa
Uśanasā
),
(
3215
),
(
3228
),
(
†3239
),
(
†3241
)
77,
3263
(
the
Asuras,
ruled
by
Vṛshaparvan,
made
Ś.
(
Kāvyam
Uśanasaṃ
)
their
purohita
by
his
science
Sañjivinī
he
revived
the
fallen
Asuras
in
order
to
obtain
this
science
Kaca,
the
son
of
Bṛhaspati,
became
the
disciple
of
Ś.,
and
acquired
it,
after
having
gratified
Devayānī,
the
daughter
of
Ś.
).--§
146
(
Devayānī
):
I,
78,
3297,
(
3314
)
79,
(
3319
)
80,
(
3340
),
(
3343
),
3351
81,
3367
(
Asuraguruḥ
),
3387
(
Bhārgavaḥ
),
(
3389
),
(
3391
),
3394,
3396
(
Śarmishṭhā,
the
daughter
of
the
Asura
king
Vṛshaparvan,
threw
Devayānī
into
a
well.
Ś.
threatened
that
he
would
leave
the
Asuras
then
Śarmishṭhā
was
given
as
a
maid
to
Devayānī
Yayāti
received
Devayānī
in
marriage
).--§
147
(
do.
):
I,
83,
(
3454
),
(
3459
),
(
3462
),
(
3464
)
(
Ś.
cursed
Yayāti,
because
he
had
taken
Śarmishṭhā
as
his
second
wife
).--§
148
(
Yayāti
):
I,
85,
3519
(
Śukrasya
naptāraṃ…Yaduṃ
),
3527
(
Kāvyenośanasā
),
3530
(
all.
to
§
147
).--§
168
(
Bhīshma-Satyavatīsaṃv.
):
I,
103,
4151
(
ºāṅgirasayor
iva,
sc.
Bhīshma
).--§
266
(
Śakrasabhāv.
):
II,
7,
303
(
in
the
palace
of
Indra
),
308
(
do.
).--§
270
(
Brahmasabhāv.
):
II,
11,
446
(
among
other
planets
present
in
the
palace
of
Brahmán
).--§
455
(
Brāhmaṇamāhātmyak.
):
III,
185,
12703
(
among
the
honourable
appellations
of
a
king
).--§
554
(
Sainyodyogap.
):
V,
6,
112
(
prajñayā
sadṛśaś
cāsi
Śukreṇāṅgiraseṇa
ca,
sc.
the
purohita
of
Drupada
).-[
§
561d
(
Nara-Nārāyaṇau
):
V,
49,
1918
(
Bṛhaspatiś
cośanā
ca,
approached
Brahmán
).
]--§
562
(
Bhagavadyānap.
):
V,
83,
2946
(
among
the
ṛshis
who
worshipped
Kṛshṇa
).-§
564
(
Mātalīyop.
):
V,
98,
3543
(
etac
chāstraṃ
narendrāṇāṃ
mahac
Chukreṇa
bhāshitaṃ
).--§
565
(
Gālavacarita
):
V,
114,
3898
(
?,
nityaṃ
Proshṭhapadābhyāñ
ca
Śukra
Dhanapatau
tathā
|
manushyebhyaḥ
samādatte
Śukraś
cintārjitaṃ
dhanaṃ,
where,
according
to
Nīl.,
the
first
Ś.
is
=
Śukravāsare
(
“on
Friday”
),
the
following
Ś.
=
Agni
)
117,
3972
(
reme…
yathā…Śukraś
ca
Śataparvayā
).--§
569
(
Bhagavadyānap.
):
V,
149,
5045
(
Kāvyasya,
father
of
Devayānī
and
grandfather
of
Yadu
).--§
574
(
Jambūkh.
):
VI,
3,
82
(
Śukraḥ
Praushṭhapade--B.
Proº--pūrve
samāruhya
virocate
|
uttare
tu
parikramya
sahitaḥ
samudīkshyate
the
planet
omens
)
[
6,
216
(
on
the
top
of
Meru,
Uśanas
Kāvya
[
sports
]
with
the
Daityas
(
so
B.,
C.
has
divi
)
to
him
(
so
Nīl.
)
belong
the
jewels
and
the
jewel
mountains,
of
which
he
gives
a
fourth
part
to
Kubera
)
].--§
578
(
Bhīshmavadhap.
):
VI,
45^15,
1726
(
Śukrāṅgārakayor
iva,
sc.
yuddhaṃ,
the
planet
).-§
586
(
do.
):
VI,
101,
4642
(
yathā
Budhaś
ca
Śºś
ca,
mahārāja,
nabhastale,
the
planet
).--§
589
(
Droṇābhishek.
):
VII,
5,
151
(
ºāngirasadarśanāt,
sc.
Droṇa
).--§
597
(
Pratijñāp.
):
VII,
84,
2993
(
sahito
Budha-Śukrābhyāṃ
tamo
vighnan
yathā
śaśī,
the
planet
).--§
605
(
Karṇap.
):
VIII,
17,
661
(
Śukrāngirasavarcasoḥ,
sc.
Arjuna
and
Aśvatthāman
Śukrāṅgirasayor
iva,
sc.
yuddhaṃ
).--§
637
(
Rājadh.
):
XII,
47,
1595
(
among
the
ṛshis
who
surrounded
Bhīshma
as
he
lay
on
his
arrow-bed
),
1677
(
C.
vīryaṃ
Śºḥ
Prajāpatiḥ,
B.
vīrye
Śºḥ
pratishṭhitaḥ,
in
a
hymn
to
Kṛshṇa
).--[
§
641
(
Rājadh.
):
XII,
59,
2206
(
Kāvya
composed
an
abridgement
of
the
Bārhaspatya
śāstra
).
]--§
641f
(
Pṛthu
Vainya
):
XII,
59,
2231
(
the
purohita
of
Pṛthu
Vainya
).--§
641
(
Rājadh.
):
XII,
100,
3701
(
yato
Vāyur
yataḥ
Sūryaḥ
yataḥ
Śukraḥ-i.e.
the
planet--tato
jayaḥ
)
124,
4574
(
Bhārgavāt,
instructed
Indra,
but
said
that
Prahlāda
had
better
knowledge
).-§
650
(
Āpaddh.
):
XII,
142,
5454
(
a
saying
of
his
is
quoted
).--§
661
(
Mokshadh.
):
XII,
198,
7191
(
ºsya,
sc.
sthānaṃ
).--§
686
(
do.
):
XII,
273,
9818
(
C.
Śukrasya
cāpadhyānāt
tu
punar
ājñāti
dharmavit
B.
has
more
correctly:
Śºsya
punar
ājnābhiḥ
(
ājātiḥ,
var.
lect.,
Nīl.
)
Parṇādo
nāma
dharmavit
).--[
§
692
(
Mokshadharm.
):
XII,
280-281
(
Uśanas
was
about
to
instruct
Vṛtra
about
Vishṇu
).
]-§
701
(
do.
):
XII,
290,
10662
(
kathañ
śāpy.
Uśanāḥ
prāpya
(
B.
prāpa
)
Śukratvaṃ
).--§
701b
(
Bhava-Bhārgavasamāgama
):
XII,
290,
10690
(
Uśanas
entered
the
body
of
Kubera
and
took
his
wealth
away.
Kubera
applied
to
Śiva,
who
swallowed
Uśanas
up
Śiva
permitted
Uśanas
to
go
out
through
his
urethra
(
therefore
Uśanas
is
named
Śukra,
and
is
unable
to
attain
to
the
centre
of
the
firmament
)
Umā
then
prevented
Śiva
from
slaying
Uśanas,
who
therefore
became
her
son
).--§
702
(
Mokshadh.
):
XII,
293,
10760
(
gataḥ
Śºtvam
Uśanā
Devadevaprasādanāt,
all.
to
§
701
).-§
707
(
do.
):
XII,
319,
11784
(
had
instructed
Viśvāvasu
).
--[
§
717b
(
Nārāyaṇīya
):
XII,
343,
V
),
††13206
(
when
Śiva
intended
to
attack
Tripura,
Uśanas
tore
a
matted
lock
from
his
own
head
and
hurled
it
against
Śiva
from
it
arose
serpents
who
bit
Śiva,
at
which
his
throat
became
blue
).
]-§
730g
(
Upamanyu
):
XIII,
14,
805.--§
730
(
Ānuśāsanik.
):
XIII,
17,
1289
(
Bhārgavaḥ,
Taṇḍi
communicated
the
1,
000
names
of
Śiva
to
Ś.,
and
Ś.
to
Gautama
)
18,
†1368
(
ºBṛhaspatī
).--§
747b
(
Suvarṇotpatti
):
XIII,
85,
4148
(
the
fifth
of
the
seven
sons
of
Bhṛgu
)
[
(
),
4150
(
Kāvya
is
the
second
son
of
Kavi,
Uśanas
the
fourth
)
].--§
751b
(
Śapathavidhi
):
XIII,
94,
†4550,
(
4570
).--§
754
(
Ānuśāsanik.
):
XIII,
98,
4686
(
Śºsya
ca
Baleś
caiva
saṃvādaṃ
),
4687
(
Bhṛgukulodvahaḥ
),
(
4692
).--[
§
758
(
do.
):
XIII,
103,
†4945
(
Indreṇa
guhyaṃ--i.e.
the
vow
of
fast,
Nīl.--nihitaṃ
vai
guhāyāṃ
yad
Bhārgavas
tapasehābhyavindat
|
jājvalyamānam
Uśanastejaseha
tat
sādhayāmāsam
ahaṃ
(
i.e.
Bhagīratha
)
vareṇya
).
]--§
775
(
do.
):
XIII,
166,
7643
(
the
planet
).--§
788
(
Aśramavās.
):
XV,
28,
753
(
Asureshu,
Vidura
excelled
Cukra
in
intelligence
).
Cf.
also
the
following
synonyms:-Bhārgava,
Bhārgavadāyāda,
q.v.
Bhṛguśreshṭha,
Bhṛgūdvaha,
Bhṛgukulodvaha,
Bhṛgunandana,
Bhṛgusūnu,
q.v.
Kaviputra
(
“son
of
Kavi”
):
I,
3204
(
Cukrenośanasā
).
Kavisuta
(
do.
):
I,
2606
(
Śukraḥ
).
Kāvya
(
do.
):
I,
3188
(
Uśanasaṃ
),
3190,
3192,
3193
(
Uśanasaḥ
),
†3233
(
maharshiḥ
),
†3238,
†3249,
3268,
3304,
3306,
3307,
3332
(
Bhṛguśreshṭhaḥ
),
3388,
3411,
3449
(
Uśanasaḥ
),
3453,
3467
(
Uśanasaḥ
),
3493
(
do.
),
3499,
3527
(
Uśanasā
)
II,
2105
(
a
śloka
recited
by
him
in
order
to
induce
the
Asuras
to
abandon
Jambha,
is
quoted
)
V,
5045
(
Śukrasya
)
VI,
216
(
Uśanāḥ
Kāvyaḥ,
on
Meru
)
IX,
2551
(
had
performed
austerities
at
Kapālamocana
)
XII,
2093
(
among
the
ṛshis
who
surrounded
Bhīshma
as
he
lay
on
his
arrow-bed
),
2206,
8900
(
went
to
heaven
),
10660
(
Uśanāḥ
)
XIII,
4150
(
?
second
son
of
Kavi
),
4741
(
Bhārgavaḥ
)
XIV,
1785
(
senāpatir
abhūt…Kāvyo
Daityapater
iva
).
Uśanas:
I,
2544
(
Śukraḥ
),
3165
(
muneḥ
),
3188
(
Kāvyaṃ
),
3193
(
Kāvyāt
),
3204
(
Śukreṇa
),
†3249,
3411
(
Kāvyaḥ
),
3449
(
Kāvyasya
),
3460,
3467
(
Kāvyasya
),
3493
(
do.
),
3527
(
Śukreṇa…Kāvyena
),
††3761
(
ºso
duhitā
Devayānī
),
4002
(
Uśanā
veda
yac
chāstraṃ
)
III,
11294
(
Bṛhaspaty-Uśanoktaiś
ca
(
ºnaḥproktair,
B.
)
nayaiḥ
),
15146
(
Bṛhaspaty-Uśanoktaiś
ca
mantraiḥ
),
16369
(
Uśanā
iva
cāparaḥ
|
vyūhya
cauśanasaṃ
vyūhaṃ,
sc.
Rāvaṇa
)
IV,
1829
(
buddhyā
tulyo
hy
Uśanasā,
sc.
Droṇa
)
V,
1918,
5288
(
bhavān
Uśanasā
tulyaḥ,
sc.
Bhīshma
)
VI,
216
(
Kāvyaḥ
),
1241
(
kavīnām
Uśanā
kaviḥ,
sc.
asmi,
says
Kṛshṇa
)
VII,
161
(
Daityānām
ivośanaḥ
),
275
(
Bṛhaspaty-Uśanastulyo
buddhyā,
sc.
Droṇa
)
VIII,
1261
(
vyūhaṃ…Bṛhaspaty-Uśanomataṃ
),
†1726
(
naye
Bṛhaspaty--Uśanoḥ
sadā
samaṃ,
sc.
Droṇa
)
IX,
301
(
buddhyā
cośanasā
samaṃ,
sc.
Aśvatthāman
),
3259
(
a
śloka
sung
by
him
is
quoted
),
3436
(
BṛhaspatyUśanasor…upadeśaḥ
)
XII,
1353
(
Uśanā
veda
yac
chāstraṃ
),
2014
(
maharshiṇā,
two
ślokas
sung
by
him
are
quoted
),
2048
(
a
śloka
of
his
is
quoted
),
5045
(
buddhyā
tvam-i.e.
the
mouse
Palita--Uśanāḥ
sākshāt
),
5104
(
two
gāthās
of
his
are
quoted
),
5203
(
two
gāthas
sung
by
him
to
Prahlāda
are
quoted
),
5442
(
Daiteyān
Uśanāḥ
prāha
saṃśayacchedanaṃ
purā
),
10004,
10012,
(
10025
)
(
was
about
to
instruct
Vṛtra
about
Vishṇu
),
10028
(
muninā
),
10029,
10217
(
mahāmuniḥ,
worshipped
Śiva
),
10660
(
devarshiḥ…Kāvyaḥ
),
10662,
10670,
10672,
10674,
10678,
10679,
10685,
10687
(
mahāmuniḥ
),
10695,
10760
(
gataḥ
Śukratvaṃ
),
12740
(
Uśanā
Bṛhaspatiś
caiva
yadotpattau
bhavishyataḥ
|
tadā
pravakshyataḥ
śāstraṃ
),
13206
XIII,
1762
(
among
the
ṛshis
who
surrounded
Bhīshma
as
he
lay
on
his
arrow-bed
),
2239
(
Uśanā
veda
yac
chāstraṃ
),
4150
(
fourth
son
of
Kavi
),
†4945
(
Bhārgavaḥ
),
5284
(
?,
C.
Mārutośanasa,
B.
Mārutauśanase
),
5304
(
ºsaḥ,
sc.
lokam
)
XV,
249
(
Uśanā
veda
yac
chāstraṃ
).
Śukra^2,
a
month.
§
213
(
Jatugṛhap.
):
I,
151,
5883
(
v.
Śuci
).--§
294
(
Dyūtap.
):
II,
47,
1685
(
do.
).--§
608
(
Karṇap.
):
VIII,
79,
†4072
(
do.
),
4075
(
do.
).
Śukra^3
=
Agni:
I,
8419,
8427
V,
3899
(
according
to
Nīl.
).
Śukra^4
=
Sūrya:
III,
147
XII,
13906.
Śukra^5
=
Śiva:
X,
253
XIV,
210.
शुक्र
१
/
ŚUKRA
(
śukrācārya
)
I.
Preceptor
of
the
Asuras.1
)
Birth.
Views
differ
as
to
whether
śukra
was
the
son
or
grandson
of
bhṛgu.
The
Purāṇas
state
that
pulomā
was
the
wife
of
bhṛgu.
śukra
has
another
name,
kāvya.
kāvya
means
the
son
of
kavi.
Some
authorities
say
that
kavi
was
Bhṛgu's
son,
while
others
think
that
kavi
was
bhṛgu
himself.
Śukra's
mother
is
referred
to
as
“Kāvyamātā”
in
many
places.
śukra
is
referred
to
as
the
strongest
of
the
seven
sons
born
to
bhṛgu
and
pulomā.
In
the
light
of
these
references
it
is
reasonable
to
consider
śukra
as
the
son
of
the
sage
bhṛgu.
“Kavi”
must
be
supposed
to
be
another
name
of
bhṛgu.
uśanas
was
another
name
for
śukra.2
)
Love
story.
Once
the
sage
bhṛgu
lived
in
the
valley
of
mandara
mountain,
performing
austere
tapas.
śukra
who
was
then
a
boy,
used
to
attend
on
his
father.
One
day
when
bhṛgu
was
absorbed
in
“Nirvikalpasamādhi”
(
deep
meditation
)
the
lonely
śukra
was
appreciating
the
beauty
of
the
sky
above
him.
There
was
no
one
else
by
his
side.
At
that
time
he
happened
to
see
an
exceptionally
beautiful
Apsarā
woman
passing
across
the
sky.
His
heart
was
filled
with
delight
at
the
sight.
All
his
thoughts
were
centred
on
her
and
he
sat
absorbed
in
her
bewitching
charm.
In
his
imagination
he
followed
indra
and
reached
Indraloka.
indra
greeted
him
with
honour.
After
that
śukra,
attended
by
the
heavenly
beings
went
about
sight-seeing
in
Heaven.
There
he
unexpectedly
came
across
the
Apsarā
beauty
whom
he
had
seen
earlier,
in
the
midst
of
several
other
women.
They
fell
in
love
at
first
sight.
To
fulfil
his
desire
śukra
enveloped
the
whole
place
in
darkness.
The
other
women
left
the
place.
The
apsarā
beauty
approached
śukra
and
both
of
them
entered
a
hut
formed
by
the
thick
foliage
of
creeping
plants
and
indulged
in
sensual
pleasures.
Since
śukra
spent
a
period
of
eight
Caturyugas
like
this
in
her
company,
he
became
weak
in
his
virtue
and
descended
to
the
earth.
Then
he
became
conscious
of
his
physical
being.
His
depraved
soul
was
stopped
at
the
moon.
It
reached
the
earth
through
mist
and
grew
up
as
paddy
plants.
A
brāhmaṇa
who
was
a
native
of
Daśārṇa
land
ate
the
rice
which
was
cooked
from
the
ears
of
those
paddy
plants.
Śukra's
soul
in
the
shape
of
śukra
entered
the
womb
of
the
Brāhmana's
wife
and
in
due
course
took
his
birth.
Because
of
his
close
association
with
Munis,
that
boy
grew
up
like
a
sage
and
spent
a
period
of
one
manvantara,
leading
an
austere
life
in
the
valley
of
the
Meru
mountain.
At
that
time
his
Apsarā
woman
had
been
born
as
a
female
deer,
as
the
result
of
a
curse.
By
their
connection
in
the
previous
birth,
the
brāhmaṇa
fell
in
love
with
that
female
deer
and
begot
a
human
child
by
his
union
with
her.
With
that
the
austerities
of
his
life
were
at
an
end.
All
his
thoughts
were
now
directed
towards
the
future
glory
of
his
son
and
he
ignored
even
his
spiritual
duties.
Not
long
after,
he
died
of
snake
bite.
Later,
he
was
born
as
the
son
of
the
king
of
madra
and
ruled
the
country
for
many
years.
After
that
he
took
birth
in
many
other
wombs
and
at
last
was
born
as
the
son
of
a
Maharṣi
living
on
the
bank
of
the
river
gaṅgā.
Śukra's
body
which
was
by
the
side
of
bhṛgu
dropped
to
the
earth
after
being
exposed
to
the
wind
and
sun
for
a
long
time.
But
owing
to
Bhṛgu's
power
of
tapas
and
the
holiness
of
the
āśrama,
birds
and
animals
did
not
eat
the
body.
After
1,
000
divyavatsaras,
sage
bhṛgu
opened
his
eyes
from
his
samādhi
but
he
did
not
find
his
son
near
him.
A
famished
and
worn
out
body
was
lying
before
him.
Within
the
wrinkles
of
the
skin,
small
birds
were
nesting
and
frogs
took
refuge
in
the
hollow
of
the
stomach.
Enraged
at
the
premature
death
of
his
son,
he
was
about
to
curse
yama,
the
god
of
death.
Coming
to
know
of
this
dharmarāja
(
yama
)
appeared
before
him
and
said:--“We
honour
and
adore
you
as
a
great
tapasvī.
You
should
not
ruin
your
tapas.
I
have
devoured
numerous
Brahmāṇḍas.
I
have
already
swallowed
Rudras
and
Viṣṇudevas
many
times.
All
of
you
are
my
food.
It
is
ordained
by
Fate.
Even
brahmā
is
not
indestructible
at
the
end
of
a
kalpa.
Knowing
all
these
facts,
why
do
you
think
of
cursing
me?
Your
son
fell
into
this
state
because
of
his
own
act.
While
you
were
in
a
state
of
samādhi
your
son's
mind
left
its
body
and
went
up
to
Heaven.
There
he
spent
many
years
indulging
in
sensual
pleasures
in
the
company
of
the
celestial
beauty
viśvācī.
Then
he
was
born
as
a
brāhmaṇa
in
Daśārṇa
country.
In
his
next
birth
he
became
the
King
of
kosala.
After
that
passing
through
many
births
in
succession
he
is
now
performing
tapas
on
the
bank
of
the
river
samaṅgā
as
the
son
of
a
brāhmaṇa,
under
the
name,
vāsudeva.
Open
your
inner
eye
and
see
for
yourself.”
After
saying
this
dharmarāja
revived
the
body
of
śukra
who
rose
up
and
did
obeisance
to
his
father.
(
Jñānavāsiṣṭha,
Sthitiprakaraṇam
).(
3
)
Domestic
Life.
It
is
seen
that
śukra
had
several
wives
and
children.
In
devī
bhāgavata
there
is
a
story
of
jayantī,
daughter
of
indra
who
was
Śukra's
wife
for
about
ten
years.
(
See
under
jayantī
II
).
priyavrata,
the
brother
of
uttānapāda
had
a
daughter
named
ūrjjasvatī
by
his
wife
surūpā.
In
devī
bhāgavata,
8th
skandha
it
is
stated
that
śukrācārya
married
ūrjjasvatī
and
he
had
a
daughter
devayānī
by
her.
mahābhārata,
Ādi
Parva,
Chapter
65
mentions
that
śukra
was
the
ācārya
(
preceptor
)
of
the
Asuras
and
his
four
sons
were
the
priests
of
the
Asuras.
śukra
had
a
daughter
named
“Arā”.
(
See
under
arā
).
Besides,
śukra
had
another
wife
named
śataparvā.
But
no
child
was
born
to
śataparvā.
devī,
wife
of
Varuṇa's
elder
brother,
was
a
daughter
of
śukra.
ūrjjasvatī
was
the
most
famous
among
Śukra's
wives.4
)
Revived
his
mother.
See
under
kāvyamātā.5
)
jamadagni
was
restored
to
life.
See
the
8th
para
under
jamadagni.6
)
śukra
cursed
daṇḍa.
See
under
arā.7
)
Cursed
yayāti.
See
the
4th
para
under
devayānī.8
)
How
śukra
lost
his
eye.
śukrācārya
lost
one
of
his
eyes
during
the
time
of
mahābali,
the
asura
King.
Mahāviṣṇu
incarnated
as
vāmana
and
begged
three
feet
of
earth
from
mahābali.
Since
śukra
tried
to
obstruct
it,
viṣṇu
put
out
one
of
Śukra's
eyes
with
the
point
of
a
a
darbha
grass.
(
For
more
details
see
3rd
para
under
mahābali
).9
)
śiva
swallowed
śukra.
Once
śukra
invaded
kubera
and
plundered
all
his
wealth.
The
distressed
kubera
informed
śiva
about
it.
śiva
at
once
started
up
with
his
weapon,
shouting
“Where
is
he?”
śukra
appeared
on
the
top
of
Śiva's
trident.
śiva
caught
hold
of
him
and
swallowed
him.
śukra
who
moved
about
in
Śiva's
stomach
found
the
excessive
heat
there,
unbearable
and
soon
became
exhausted.
In
his
helpless
state
he
began
to
worship
śiva
for
his
mercy.
At
last
śiva
permitted
him
to
escape
through
his
penis
and
śukra
thus
came
out.
(
M.B.
śānti
Parva,
Chapter
290
).10
)
Other
details.
(
1
)
Once
śukrācārya
had
adorned
the
office
of
Education
Minister
of
Mahiṣāsura.
At
that
time
cikṣura
was
the
War
Minister,
tāmra
was
Financer
Minister,
asiloma
was
the
Prime
Minister,
Viḍāla
was
the
Foreign
Minister,
udarka
was
the
Military
Commander
and
śukra
was
the
Education
Minister.
(
devī
bhāgavata,
5th
skandha
).(
ii
)
agni
purāṇa,
Chapter
51
states
that
śukra
should
be
installed
in
temples
with
his
Kamaṇḍalu
(
a
vessel
for
carrying
water
)
and
wearing
his
garland.(
iii
)
At
the
time
of
the
war
between
devas
and
Asuras.
śukra
taught
surasā
a
mantra
to
destroy
everything.
(
skanda
purāṇa,
asura
Kāṇḍa
).(
iv
)
śukra
was
Prahlāda's
guru
(
preceptor
).
(
Kamba
rāmāyaṇa,
yuddha
kāṇḍa
).(
v
)
śukra
worshipped
śiva
and
received
from
him
“Mṛtasañjīvanī
Mantra”
(
mantra
having
power
to
revive
the
dead
).
(
vāmana
purāṇa,
Chapter
62
).(
vi
)
śukra
had
prohibited
drinking.
(
M.B.
Ādi
Parva,
Chapter
76,
Verse
57
).(
vii
)
He
had
shone
in
Indra's
assembly.
(
M.B.
Chapter
7,
Verse
22,
Sabhā
Parva
).(
viii
)
śukra
exists
in
Brahmā's
assembly
in
the
form
of
a
planet.
(
M.B.
Sabhā
Parva,
Chapter
11,
Verse
29
).(
ix
)
śukra
resides
with
other
Asuras
on
the
top
of
the
Meru
mountain.
All
precious
stones
are
in
the
possession
of
śukra.
Even
kubera
(
the
god
of
wealth
)
lives
by
borrowing
one-fourth
of
Śukra's
wealth.
(
M.B.
bhīṣma
Parva,
Chapter
6,
Verse
22
).(
x
)
śukra
was
among
those
who
visited
bhīṣma
as
he
lay
on
the
bed
of
arrows.
(
M.B.
śānti
Parva,
Chapter
47,
Verse
8
).(
xi
)
Once
śukrācārya
was
the
priest
of
Emperor
pṛthu.
(
M.B.
śānti
Parva,
Chapter
59,
Verse
110
).(
xii
)
On
another
occasion
śukra
sent
indra
to
prahlāda
to
obtain
prosperity.
(
M.B.
śānti
Parva,
Chapter
124,
Verse
27
).(
xiii
)
By
his
power
of
yoga
śukra
once
grabbed
all
the
wealth
of
kubera.
(
M.B.
śānti
Parva,
Chapter
289,
Verse
9
).(
xiv
)
He
got
the
name
“Śukra”
because
he
came
out
through
“Śivaliṅga”
(
Śiva's
penis
)
and
thereby
became
a
son
of
pārvatī.
(
M.B.
śānti
Parva,
Chapter
289,
Verse
32
).(
xv
)
śukra
learnt
Śiva's
sahasranāma
(
Thousand
names
)
from
the
sage
Taṇḍi
and
taught
it
to
gautama.
(
M.B.
anuśāsana
parva,
Chapter
17,
Verse
177
).(
xvi
)
mahābhārata,
anuśāsana
parva,
Chapter
85,
Verse
129,
mentions
that
bhṛgu
had
seven
sons-cyavana,
vajraśīrṣa,
śuci,
aurva,
śukra,
savana
and
vibhu.(
xvii
)
Once
in
answer
to
a
question
of
mahābali,
śukra
referred
to
the
importance
of
Puṣpadāna
(
gift
of
flowers
).
(
M.B.
anuśāsana
parva,
Chapter
98
).(
xviii
)
In
his
old
age
śukra
observed
vānaprastha
and
attained
Heaven.
(
M.B.
śānti
Parva,
Chapter
244,
Verse
17
).(
xix
)
In
mahābhārata,
several
other
names
like
bhārgava,
Bhārgavadāyāda,
Bhṛguśreṣṭha,
Bhṛgūdvaha,
Bhṛgukulodvaha,
Kaviputra,
kāvya
and
uśanas
are
given
for
śukra.
शुक्र
२
/
ŚUKRA
II.
A
son
of
vasiṣṭha.
Seven
sons
were
born
to
vasiṣṭha
by
his
wife
ūrjjā
they
were,
Rajas,
gotra,
Ūrddhvabāhu,
savana,
anagha,
sutapas
and
śukra.
All
these
seven
persons
were
the
saptarṣis
of
the
third
manvantaram
(
viṣṇu
purāṇa,
Part
1,
Chapter
10
).
In
agni
purāṇa,
Chapter
20
the
names
of
the
seven
sons
of
vasiṣṭha
and
ūrjjā
are
given
as
Rajas.
gātra,
Ūrddhvabāhu,
savana,
alaghu,
śukra
and
sutapas.
शुक्र
३
/
ŚUKRA
III.
A
king
who
belonged
to
the
dynasty
of
Emperor
pṛthu.
Two
sons,
antardhāna
and
vādī
were
born
to
pṛthu.
antardhāna
had
a
son
named
havirdhāna
by
wife
śikhaṇḍinī.
havirdhāna
married
dhiṣaṇā
who
was
born
in
Agnikula.
Six
sons
were
born
to
them.
They
were,
prācīnabarhis,
śukra,
gaya,
kṛṣṇa,
vraja
and
ajina.
(
viṣṇu
purāṇa,
Part
1,
Chapter
14
).
शुक्र
पुं।
अग्निः
समानार्थकाः
अग्नि,
वैश्वानर,
वह्नि,
वीतिहोत्र,
धन्ञ्जय,
कृपीटयोनि,
ज्वलन,
जातवेदस्,
तनूनपात्,
बर्हि,
शुष्मन्,
कृष्णवर्त्मन्,
शोचिष्केश,
उषर्बुध,
आश्रयाश,
बृहद्भानु,
कृशानु,
पावक,
अनल,
रोहिताश्व,
वायुसख,
शिखावत्,
आशुशुक्षणि,
हिरण्यरेतस्,
हुतभुज्,
दहन,
हव्यवाहन,
सप्तार्चिस्,
दमुनस्,
शुक्र,
चित्रभानु,
विभावसु,
शुचि,
अप्पित्त,
धूमकेतु,
त्रेता,
तमोनुद्,
शिखिन्,
विरोचन,
धिष्ण्य,
बहुल,
वसु,
तमोपह
1।1।56।1।3
सप्तार्चिर्दमुनाः
शुक्रश्चित्रभानुर्विभावसुः।
शुचिरप्पित्तमौर्वस्तु
वाडवो
वडवानलः॥
अवयव
==>
अग्निज्वाला,
अग्निकणः,
अग्नितापः,
अग्नेः_निर्गतज्वाला
पत्नी
==>
अग्नेः_प्रिया
सम्बन्धि2
==>
अरणिः
==>
बडवाग्निः,
वनवह्निः,
वज्राग्निः,
आकाशादिष्वग्निविकारः,
यागवेदिकायाम्_दक्षिणभागे_स्थिताग्निः,
गार्हपत्याग्निः,
आहवनीयाग्निः,
दक्षिणगार्हपत्याहवनीयाग्नयः,
संस्कृताग्निः,
अग्निनाम,
दक्षिणाग्नित्वेन_संस्कृत_गार्हपत्याग्निः,
करीषाग्निः
पदार्थ-विभागः
,
द्रव्यम्,
आत्मा,
देवता
शुक्र
पुं।
आग्नेयदिशायाः_ग्रहः
समानार्थकाः
शुक्र
1।3।3।2।2
कुबेरः
ईशः
पतयः
पूर्वादीनां
दिशां
क्रमात्.
रविः
शुक्रो
महीसूनुः
स्वर्भानुर्भानुजो
विधुः।
बुधो
बृहस्पतिश्चेति
दिशां
चैव
तथा
ग्रहाः।
ऐरावतः
पुण्डरीको
वामनः
कुमुदोऽञ्जनः॥
स्वामी
==>
आग्नेयदिशायाः_स्वामी
पदार्थ-विभागः
,
द्रव्यम्,
तेजः,
ग्रहः
शुक्र
पुं।
शुक्राचार्यः
समानार्थकाः
शुक्र,
दैत्यगुरु,
काव्य,
उशनस्,
भार्गव,
कवि
1।3।25।1।1
शुक्रो
दैत्यगुरुः
काव्य
उशना
भार्गवः
कविः।
अङ्गारकः
कुजो
भौमो
लोहिताङ्गो
महीसुतः॥
पदार्थ-विभागः
नाम,
द्रव्यम्,
आत्मा,
ऋषिः
शुक्र
पुं।
ज्येष्ठमासः
समानार्थकाः
ज्येष्ठ,
शुक्र
1।4।16।1।5
वैशाखे
माधवो
राधो
ज्येष्ठे
शुक्रः
शुचिस्त्वयम्.
आषाढे
श्रावणे
तु
स्यान्नभाः
श्रावणिकश्च
सः॥
पदार्थ-विभागः
,
द्रव्यम्,
कालः
शुक्र
नपुं।
रेतस्
समानार्थकाः
शुक्र,
तेजस्,
रेतस्,
बीज,
वीर्य,
इन्द्रिय
2।6।62।1।1
शुक्रं
तेजोरेतसी
च
बीजवीर्येन्द्रियाणि
च।
मायुः
पित्तं
कफः
श्लेष्मा
स्त्रियां
तु
त्वगसृग्धरा॥
पदार्थ-विभागः
,
द्रव्यम्,
पृथ्वी,
अचलसजीवः,
अचलसजीववस्तु
शुक्रं,
क्लीबम्
(
शुच
क्लेदे
+
“ऋज्रे
न्द्राग्रवज्रेति
।”उणा०
२
।
२८
।
इति
रन्प्रत्ययेन
साधु
।
)मज्जजातधातुः
।
तत्पर्य्यायः
।
पुंस्त्वम्
२
रेतः
३बीजम्
४
वीर्य्यम्
५
पौरुषम्
६
तेजः
७
इन्द्रि-यम्
८
अन्नविकारः
९
मज्जारसः
१०
रोह-णम्
११
बलम्
१२
।
इति
राजनिर्घ
ण्टः
॥
तस्योत्पत्तिर्यथा,
--“रसाद्रक्तं
ततो
मांसं
मांसान्मेदः
प्रजायते
।मेदसोऽस्थि
ततो
मज्जा
मज्जात्
शुक्रस्य
सम्भवः
॥
तस्य
स्वरूपं
यथा,
--“शुक्रं
शोष्यं
सितं
स्निग्धं
बलपुष्टिकरं
स्मृतम्
।गर्भवीजं
वपुःसारो
जीवस्याश्रय
उत्तमः
॥
”जीवस्याश्रय
उत्तम
इति
।
यत
आह
।“जीवो
वसति
सर्व्वस्मिन्
देहे
तत्र
विशेषतः
।वीर्य्ये
रक्ते
मले
यस्मिन्
क्षीणे
याति
क्षयंक्षणात्
॥
”
*
॥
गर्भसंजननशुक्रस्य
लक्षणं
यथा,
--“स्फटिकाभं
द्रवं
स्निग्धं
मधुरं
मधुगन्धि
च
।शुक्रमिच्छन्ति
केचित्तु
तैलक्षौद्रनिभञ्च
तत्
॥
”तस्य
स्थानमाह
।“यथा
पयमि
सर्पिस्तु
गूढश्चेक्षौ
रमो
यथा
।एवं
हि
मकले
काये
शुक्रं
तिष्ठति
देहिनाम्
॥
”अत्र
सर्पिर्दृष्टान्तो
बहुशुक्रेऽल्पमथनेन
सर्पिः-शुक्रयोर्लाभात्
।
इक्षुरसदृष्टान्तस्तु
स्वल्पशुक्रेपु
सि
अतिपीडनेनेक्षुरसशुक्रयोर्लाभात्
॥
*
॥
तस्य
क्षरणमार्गो
यथा,
--“द्व्यङ्गले
दक्षिणे
पार्श्वे
वस्तिद्वारस्य
चाप्पधः
।मूत्रस्रोतःपथे
शुक्रं
पुरुषस्य
प्रवर्त्तते
॥
”
*
॥
अथ
शुक्रस्य
क्षरणकारणमाह
।“कृत्स्रदेहस्थितं
शक्रं
प्रसन्नमनसस्तथा
।स्त्रीषु
व्याययुतश्चापि
हर्षात्तत्
संप्रवत्तते
॥
”स्त्रीषु
व्याययुतः
सुरतरूपं
व्यायामं
कुर्व्वतः
।अन्यच्च
।“शुक्रं
कामेन
कामिन्या
दर्शनात्
स्पर्शनादपि
।शब्दसंश्रवणात्
ध्यानात्
संभोगाच्च
प्रवर्त्तते
॥
”इति
भावप्रकाशः
॥
*
॥
शुक्रक्षयकरद्रव्याणि
यथा
।
सार्षपतैलम्
१
राज-माषः
२
तिलः
३
पटोलवास्तूककाकमाचीपुन-र्नवाशाकभिन्नसर्व्वशाकम्
४
तावदम्लद्रव्यम्
५कारवेल्लकफलम्
६
कर्कोटकफलम्
७
वादा-मम्
८
लिकुचम्
९
शुष्कमरिचम्
१०
गुड-त्वक्
११
पिप्पलीशण्ठीभिन्नकटुरसः
१२
।
इतिराजवल्लभात्
संगृहीतम्
॥
*
॥
अपि
च
।“वोजक्षयकरं
नित्यं
भक्ष्यं
भोज्यञ्च
पानकम्
।वर्जयेत्
क्षारशाकाद्यानत्यम्बु
बहुतिक्तकम्
॥
कांस्यराजतरङ्गस्थं
तोयं
पानेऽप्यवर्द्धनम्
।मूत्रान्ते
मूत्रवद्बीजक्षयकारि
विवर्ज्जयेत्
॥
”शुक्रवृद्धिकरजल
यथा,
--“ताम्रायःस्वर्णसीसानां
पात्रस्थं
फलचर्म्मणोः
।शुक्रवृद्धिकरं
तोयं
तत्तु
पेयं
प्रयत्नतः
॥
”इति
कालिकापुराणे
८९
अध्यायः
॥
*
॥
शुक्रवर्द्धकद्रव्याणि
यथा
।
पानीयम्
१
विशेषतःहैमन्तिकजलम्
२
तालाम्बु
३
चन्दनादिद्रव्यानु-लेपनम्
४
रक्तशालिधान्यम्
५
हैमन्तिकषष्टि-कधान्यम्
६
गोधूमः
७
माषः
८
सामान्यशुष्क-नारीचपत्रशाकम्
९
सामान्यक्लिन्नशुष्कनारीचपत्रशाकजलम्
१०
कलम्बीशाकम्
११
काक-माचीशाकम्
१२
गोक्षुरशाकम्
१३
मुञ्जा-तकः
१४
वार्त्ताकुः
१५
विदारी
१६
हस्त्या-लुकम्
१७
मध्वालुकम्
१८
पक्वाम्रम्
१९दुग्धाम्रम्
२०
नागरङ्गम्
२१
बहुवारफलम्
२२पक्वकण्टाफलम्
२३
कण्टाफलास्थि
२४
पक्व-तालम्
२५
पक्वकदलम्
२६
चम्पककदलम्
२७द्राक्षा
२८
खर्ज्जूरम्
२९
धात्री
३०
कुष्माण्ड-मज्जा
३१
तावन्मत्स्याः
३२
वृहन्मत्स्यः
३३समुद्रमत्स्यः
३४
रोहितमत्स्यः
३५
भाकूट-मत्स्यः
३६
पाठीनमत्स्यः
३७
भेगलिमत्स्यः
३८चित्रफलमत्स्यः
२९
वाउशमत्स्यः
४०
मद्गुर-मत्स्यः
४१
वर्म्मिमत्स्यः
४२
फलीमत्स्यः
४३चिङ्गटमत्स्यः
४४
पर्व्वतमत्स्यः
४५
एलङ्गमत्स्यः४६
शकलीमत्स्यः
४७
चम्पकुन्दमत्स्यः
४८
प्रोष्ठी-मत्स्यः
४९
दग्धमत्स्यः
५०
सामान्यमांसम्
५१प्रसहामांसम्
५२
भूशयामांसम्
५३
अनूप-मांसम्
५४
जलजमांसम्
५५
जलेचरमांसम्
५६छागमांसम्
५७
वाराहमांसम्
५८
कूर्म्म-मांसम्
५९
तित्तिरि-६०
कुलिङ्ग-६१
चट-कानां
मांसम्
६२
हंसमांसम्
६३
हंसबीजम्
६४शुकपक्षिमांसम्
६५
मयूर-६६
शरारि-६७मद्गु-६८
कादम्ब-६९
वलाका-७०
वक-मांसम्
७१
जीर्णमद्यम्
७२
समस्तक्षीरम्
७३गोदुग्धम्
७४
हस्तिनीदुग्धम्
७५
तावत्क्षीर-सन्तालिका
७६
माहिषदधि
७७
दधिसरः
७८दधिमस्तु
७९
नवनीतम्
८०
तावद्घृतम्
८१तावदिक्षुः
८२
विशेषतः
पौण्डकेक्षुः
८३
दन्त-निष्पीडितेक्षुरसः
८४
यन्त्रनिष्पीडितेक्षुरसः
८५अग्निपक्वे
क्षुरसः
८६
इक्षुफाणितम्
८७
इक्षु-गुडः
८८
इक्षुखण्डम्
८९
मधुरी
९०
शुष्क-पिप्पली
९१
शुण्ठी
९२
आर्द्रकम्
९३
लशु-नम्
९४
पलाण्डुः
९५
सैन्धवम्
९६
अन्नम्
९७सतैललवणान्वितदग्धमत्स्यः
९८
तैललवणयुक्त-पलालवेष्टितकर्द्दमलेपिताङ्गारदग्धलवणवेशवारपुरस्कृतसार्द्रककटुतैलसन्तालितमत्स्यः
९९शाकमत्स्याख्यव्यञ्जनम्
१००
मांसरसः
१०१परिशुष्काख्यमांसम्
१०२
घृतपूरः
१०३
मधु-मस्तकम्
१०४
दुग्धफेनकः
१०५
भूशय्या
१०६एरण्डमूलम्
१०७
गोक्षुरः
१०८
सामान्य-वला
१०९
विशेषतः
पीतवला
११०
अश्वगन्धा१११
प्रसारणी
११२
माषपर्णी
११३
रुदन्तीवृक्षः
११४
राजवृक्षफलम्
११५
शिलाजतुः११६
।
इति
राजवल्लभात्
सगृहीतम्
॥
*
॥
नेत्ररोगविशेषः
।
इति
मेदिनी
॥
अस्य
विवरणंशुक्लशब्दे
द्रष्टव्यम्
॥
शुक्रः,
पुंलिङ्गम्
(
शुच
+
रन्
।
)
ग्रहविशेषः
।
तत्पर्य्यायःदैत्यगुरुः
२
काव्यः
३
उशनाः
४
भार्गवः
५कविः
६
।
इत्यमरः
॥
सितः
७
आस्फुजित्
८शतपर्व्वेशः
९
भृगुसुतः
१०
भृगुः
११
षोड-शार्च्चिः
१२
मघाभूः
१३
श्वेतः
१४
श्वेतरथः
१५इति
शब्दरत्नावली
॥
षोडशांशुः
१६
।
इतिजटाधरः
॥
*
॥
तस्य
शुक्रेति
नामकारणंयथा,
--“निकुम्भादिषु
दैत्येषु
भूय
एवोत्थितेष्वथ
।युद्धायाभ्यागतेष्वेव
नन्दी
शङ्करमब्रवीत्
॥
महादेव
वचोऽसह्यं
शृणु
त्वं
परमाद्भूतम्
।अविचिन्त्यमसह्यञ्च
मृतानां
जीवनं
पुनः
॥
ये
हताः
प्रमथैर्दैत्या
यथाशक्त्या
रणाजिरे
।ते
सर्व्वे
जीविता
भूयो
भार्गवेणाथ
विद्यया
॥
तदिदं
वै
महादेव
महत्
कर्म्म
कृतं
रणे
।संजातमफलं
देव
शुक्रविद्याबलाश्रयात्
॥
इत्येवमुक्ते
वचने
नन्दिना
कुलनन्दिना
।प्रत्युवाच
प्रभुः
प्रीत्या
स्वार्थसाधनमुत्तमम्
।गच्छ
शुक्रं
गणपते
ममान्तिकमुपानय
॥
अहं
तं
संयतिष्यामि
यथायोगं
समेत्यति
॥
इत्येवमुक्ते
रुद्रेण
नन्दी
गणपतिस्ततः
॥
तमनन्तमुपागम्य
नन्दी
संपूज्य
वेगवान्
॥
रथाद्भार्गवमानिन्ये
सिंहः
क्षुद्रमृगं
यथा
।तमादाय
हराभ्यासमाजगाम
विनायकः
॥
निपात्य
रक्षिणः
सर्व्वानथ
शुक्रं
न्यवेदयत्
।तमानीतं
कविं
शर्व्वः
प्राक्षिपद्वदने
प्रभुः
॥
स
शम्भुना
कविश्रेष्ठो
ग्रस्तो
जठरमास्थितः
।तुष्टाव
भगवन्तं
तं
वाग्मी
वाग्भिरथादरात्
॥
शुक्र
उवाच
।नमोऽस्तु
ते
शङ्कर
शर्व्व
शम्भोसहस्रनेत्राङ्घिशिरो
नमस्ते
।दृष्ट्वैव
सर्व्वं
भुवनं
तवोदरेश्रान्तो
भवन्तं
शरणं
प्रपन्नः
॥
इत्येवमुक्ते
वचने
महात्माशम्भुर्व्वचः
प्राह
ततो
विहस्य
।निर्गच्छ
पुत्त्रोऽसि
ममाधुना
त्वंशिश्नेन
भो
भार्गशवंशचन्द्रः
॥
नाम्ना
तु
शुक्रेति
चराचरास्त्वांस्तोष्यन्ति
नैवात्र
विचारणास्ति
।इत्येवमुक्त्वा
भगवान्
मुमोचशिश्नेन
शुक्रः
स
च
निर्जगाम
॥
विनिर्गतो
भार्गववंशचन्द्रःशुक्रत्वमापद्य
महानुभावः
॥
”इति
वामने
६६
अध्यायः
॥
*
॥
अयं
श्यामवर्णाग्निकोणस्त्रीब्राह्मणजातियजु-र्व्वेदरजोगुणाम्लरसवृषराशिहीरकरत्नभोजकट-देशानामधिपतिः
।
भृगुमुनिसन्तानः
।
नवा-ङ्गुलशरीरः
।
पद्मस्थः
।
सूर्य्यमुखः
।
श्वेतवर्णः
।चतुर्भुजः
।
सदाजपमालावरकमण्डलुदण्ड-धारी
।
शुक्लवस्त्रः
।
इन्द्रादिदेवताकः
।
शची-प्रत्यधिदेवताकः
।
शुभग्रहः
।
अपराह्णकालेप्रबलः
।
जलचारी
।
कफप्रकृतिः
।
रूप्यद्रव्य-धान्यादिस्वामी
।
मध्यवयः
।
रतीश्वरः
।
जल-भूमिचारी
।
स्निग्धरुचिः
।
द्विपदमनुष्याणांस्वामी
च
।
इति
बृहज्जातकग्रहयागतत्त्वा-दयः
॥
*
॥
तस्य
भोग्यं
दिनं
शुक्रवारः
।
तत्रजातफलम्
।“प्रसन्नचित्तो
मतिमान्
गुणज्ञःसुकेशवेशः
सितवस्त्रमाल्यः
।बन्धुप्रियो
भार्गववारजातःशीघ्रप्रसादः
कुशलो
नरः
स्यात्
॥
”तस्य
क्षेत्रजातफलम्
।“शुक्रालये
काव्यकलाविदग्धोदातातिथेयः
श्रुतशास्त्रदक्षः
।कलिप्रियो
वातकफान्वितः
स्या-न्मेधान्वितो
हास्यपटुर्मदाद्यः
॥
”तस्य
द्रीक्काणजातफलम्
।“द्रेक्काणे
भृगुनन्दनस्य
सुतनुः
पात्रं
धरित्री-पतेःसर्व्वज्ञः
स्वजनानुरागकुशलो
दाता
सतां
वल्लभसंपूणश्च
वराङ्गनात्मजधनैः
स्फीतः
कृपालुःशुचिःशान्तः
सत्यरतोऽभियुक्तहृदयो
धर्म्मानुरक्तोनरः
॥
”तस्य
नवांशजातफलम्
।“नारीरक्तो
ललितनयनो
मञ्जुकेशः
कृशाङ्गःकम्बुग्रीवो
भवति
कनकश्यामवर्णः
सुकेशः
।क्रू
रः
स्त्रैणः
कविरतिधनो
दानशीलो
गुणज्ञोव्यानम्रास्यो
विमलयशसा
मानवो
भार्गवांशे
॥
”तस्य
द्वादशांशजातफलम्
।“शूरो
बहुधनो
भोगो
नृत्यगीतप्रियः
सदा
।शुचिर्द्दाता
क्षमी
भोक्ता
द्वादशांशे
भृगोनरः
॥
”तस्य
त्रिंशांशजातफलम्
।“बहुगुणपरिपूर्णः
सुन्दरश्चारुदृष्टि-र्युवतिजनविनोदी
लब्धसौख्यार्थभोगः
।द्विजसुरगुरुभक्तो
दानशीलः
कृपालु-रसुरपतिगुरोः
स्यान्मानवस्त्रिं
शकांशे
॥
”इति
कोष्ठीप्रदीपः
॥
विष्कुम्भादि-सप्तविंशति-योगान्तर्गत-चतुर्विंश-योगः
।
तत्र
जातफलम्
।“हास्यो
विवादे
विजयी
सभायांमद्गन्धमाल्याम्बररत्नयुक्तः
।जितेन्द्रियः
स्यान्मनुजो
महौजाःशुक्राभिधाने
जननं
हि
यस्य
॥
”इति
कोष्ठीप्रदीपः
॥
*
॥
अग्निः
।
चित्रकवृक्षः
।
ज्यैष्ठमासः
।
इत्यमरः
।
शुक्र
नपुंलिङ्गम्
शुच--रक्
नि०
कुत्वम्
।
१
मज्जजाते
२
चरमधातौअमरः
।
३
नेत्ररोगभेदे
२८४४
पृ०
दृश्यम्
।
५
दैत्यगुरौग्रहभेदे
अमरः
।
६
अग्नौ
७
चित्रकवृक्षे
८
ज्यैष्ठमासेअमरः
विष्कम्भादिषु
योगेष
मध्ये
९
चतुर्विंशे
योगे
चपु०
ज्यो०
त०
।
धातुभेदशुक्रस्योत्पत्तिकारणस्वरूपादिकं
भावप्र०उक्तं
यथा
“रसाद्रक्तं
ततो
मांसं
मांसान्मेदः
प्रजायते
।मेदसोऽस्थि
ततो
मज्जा
मज्ज्ञः
शुक्रस्य
सम्भवः”
।“ततः
स्थूलो
भागो
रसो
मासेनं
पुंसां
शुक्रं
स्त्रीणा-ञ्चार्त्तवं
शुक्रञ्च
भवति
।
उक्तञ्च
सुश्रुते
“एवं
मासेनरसः
शुक्रो
भवति”
‘स्त्रीणाञ्चेति’
।
चकारात्
स्त्रीणा-मपि
शुक्रं
भवति
।
अतएवोक्तं
सुश्रुते
“योषितोऽपिस्नवत्येव
शुक्रं
पुंसः
समागमे
।
तत्र
गर्भस्य
किञ्चित्तुकरोतीति
न
चिन्त्यते”
।
गभस्य
शुद्धस्य
विकृतस्य
तुगर्मस्य
कारणं
तदपि
भवति
।
यत
उक्तम्
“यदा
ना-र्य्यावुपेयातां
वृषस्यन्त्यौ
कथञ्चन
।
मुञ्चन्त्यो
शुक्रमन्यो-ऽन्यमनस्थि
तत्र
जायते”
इति
।
एतेन
स्त्रीणां
सप्तमोधातुरार्त्तवं
शुक्रमष्टम
इति
बोधितम्
आशयाधिक्यवत्
।“स्त्रीणां
गर्भोपयोगि
स्यादार्त्तवं
सर्वसम्मतम्
।
तासा-मपि
बले
वर्णं
शुक्रं
पुष्टिं
करोति
हि”
।
एवं
रस
एवकेदारकुल्यान्यायेन
सर्वान्
धातून्
पूरवन्
मासेननवदण्डोत्तरेण
शुक्रमार्त्तवं
च
भवतीति
सिद्धान्तः
।
एवंसति
साद्रक्तमिति
सङ्गतमेव
।
ततो
मांसन्ततो
रक्तो-त्पत्तेरनन्तरं
मांसं
जायते
रसादेवेत्यर्थः
।
मांसान्मेदःप्रजायत
इति
।
मांसादनन्तरं
मेदः
प्रजायते
रसादेवे-त्यर्थः
।
मेदसोऽस्थि
जायते
रसादेवेत्यर्थः
।
एवं
ततोमज्जा
अग्रे
शुद्धं
शुक्रं
सम्भवतीत्यर्थः
।
रसः
शरीरेत्रिधा
सञ्चरति
।
तथा
चोक्तम्
“रसः
शरीरे
शब्दा-र्चिर्जलसन्तानवत्
त्रिधा
।
सञ्चरत्यनुरूपोऽयं
नित्यमेवहि
देहिनाम्”
।
अस्यायमभिप्रायः
।
पुरुषास्तीक्ष्णाग्नयोमध्यमाग्नयो
मन्दाग्नयश्च
भवन्ति
।
तत्र
तीक्ष्णाग्नीनांस
रसः
शब्दसन्तानवत्
शीघ्रं
सञ्चरति
।
मध्यमाग्नीना-मर्चिःसन्तानवन्मघ्यवेगेन
चरति
मन्दाग्नीनां
जल-सन्तानवन्मन्दं
चरति
।
तेन
मासेन
रसः
शुक्रं
भव-तीति
यदुक्तम्
तन्मध्यवगेन
चरति
।
मन्दाग्नीनांजलमन्तानवन्मन्द
चरति
।
तेन
मासेन
रसः
शुक्रं”
भवतीतिरदुक्तं
तन्मध्यमाग्नीनधिकृत्योक्तम्
।
दीप्ताग्नीनान्तु
रसःकिञ्चिन्थ्नेन
मासेन
शुक्रं
भवति
।
मन्दाग्नेः
किञ्चिद०केन
मासेनेनि
सिद्धान्तः
।
तर्हि
वाजीकरणानामोष-धीनां
किं
प्रयोजनमित्याह
“वाजीकरिण्य
आषध्यःस्वप्रभावगुणोच्छ्रयात्
।
विरेचवन्ति
ताः
शुक्रं
विरे-किद्रव्यवन्नृणाम्”
।
वाजीकरिण्यः
याभिः
ओषधीभिःपुरुषः
शुक्राधिक्यात्
स्त्रोषु
वाजिवत्
सामर्य्यं
प्राप्नोतिताः
वाजीकरिण्यः
स्वप्रभावगुणोच्छ्रयात्
।
तत्र
काश्चि-दीषध्यः
स्वप्रभावाधिक्यात्,
काश्चित्
स्वगुणाधिक्यात्,
काश्चित्
स्वप्रभावगुणाधिक्यात्
।
तत्र
सङ्कल्पपादलेप-विशिष्टकान्तास्पर्शादयः
स्वप्रभावाधिक्यात्
शुक्रं
विरे-चयन्ति
।
घृतक्षीरादयः
स्वगुणाधिक्यात्
।
स्निग्ध-त्वाधिक्यात्
माषादयः
स्वप्रभावस्निग्धत्वादिगुणाधि-क्यात्
।
वाजीकरण्य
इति
बहुवचनमाद्यार्थानुवर्त्तनम्
।बल्यं
वृंहणं
जीवनीयगणादयः
तद्वद्बाद्धव्याः
।
विरे-चयन्ति
स्वप्रभावगुणाविक्यात्
शीघ्रमेवं
रसाद्युत्पाद-नपूर्वकं
शुक्रं
जनयित्वा
प्रवर्त्तयन्ति
।
यत
आह
“दुग्धंमाषाश्च
भल्लातफलमज्जामलानि
च
।
जनकानि
निग-द्यन्ते
रेचनानि
च
रेतसः”
।
ननु
वालानां
कथं
शुस्तंन
दृश्यते
इत्यत
आह
“बालानां
शुक्रमस्त्येव
किन्तु
सौ-क्ष्म्यान्न
दृश्यते
।
पुष्पाणां
मुकुले
गन्धो
यथा
सन्नपिनाप्यते
।
तेषां
यदेव
तारुण्ये
पुष्टत्वाद्व्यक्तिमेति
हि
।कुसुमानां
प्रफुल्लानां
गन्धः
प्रादुर्भवेद्यथा
।
रोमराज्या-दयः
पुंसां
नारीणामपि
यौवने
।
जायतेऽत्र
च
योभेदो
ज्ञेयो
व्याख्यानतः
स
च”
।
व्याख्यानं
यथा
पुंसांरोनोराजीश्मश्रुप्रभृतयः
नारीणान्तु
रीमराजीस्तन-स्तन्यार्त्तवप्रभृतयः
।
ननु,
अन्नरसो
वृद्धस्य
धातुवृद्धिंकथं
न
करोतीत्याह
“वार्द्धके
वर्द्धमानेन
वायुना
रस-शोषणात्
।
न
तथा
धातुवृद्धिः
स्यात्ततस्तत्रानिलं
जयेत्”
।अथ
शुक्रस्य
स्वरूपमाह
“शुक्रं
सौम्यं
सितं
स्निग्धंबलपुष्टिकरं
स्मृतम्
।
गर्भवीजं
वपुःसारो
जीवस्याश्रयउत्तमः”
।
जीवस्याश्रय
उत्तम
इत्याह
“जीवी
वसतिसर्वस्मिन्
देहे
तत्र
विशेषतः
।
वीर्य्ये
रक्ते
मले
यस्मिन्क्षीणे
याति
क्षयं
क्षणात्”
।
अथ
गर्भसञ्जननशुक्रस्यलक्षणमाह
“स्फटिकाभं
द्रवं
स्निग्धं
मधुरं
मधुगन्धि
च
।शुक्रमिच्छन्ति
केचित्तु
तैलक्षीरनिभञ्च
तत्”
।
अथ
शुक्रस्यस्थानमाह
“यथा
पयसि
सर्पिस्तु
गूढश्चेक्षौ
रसो
यथा
।एवं
हि
सकले
काये
शुक्रं
तिष्ठति
देहिनाम्”
।
अत्रसर्पिर्दृष्टान्तो
बहुशुक्रेऽल्पमथनेन
सर्पिःशुक्रयोर्ला-भात्
।
इक्षुरसदृष्टान्तस्तु
स्वल्पशुक्रे
पुंसि
अतिपीड-नेनेक्षुरसशुक्रयोर्लाभात्
।
अथ
शुक्रस्य
क्षरणमार्ग-माह
“द्व्यङ्गुले
दक्षिणे
पार्श्वे
वस्तिद्वारस्य
चाप्यधः
।मूत्रस्रोतपथे
शुक्रं
पुरुषस्य
प्रवर्त्तते”
।
वृद्धवाग्भटो-ऽप्याह
“सप्तमी
शुक्रधरा
द्व्यङ्गुले
दक्षिणे
पार्श्वे
वस्ति-द्वारस्य
चाप्यधोमूत्रमार्गमाश्रिता
सकलशरीरव्यापिनीशुक्रं
प्रवर्त्तयतीति
।
सप्तमी
कला
।
अथ
शुक्रक्षरण-कारणमाह
“कृत्स्नदेहस्थितं
शुक्रं
प्रसन्नमनसस्तथा
।स्त्रीषु
व्यायच्छतश्चापि
हर्षात्तत्
सम्प्रवर्त्तते”
।
स्त्रीसु-रतरूपं
व्यायामं
कुर्वतः
।
अन्यच्च
“शुक्रं
कामेन
का-मिन्या
दर्शनात्
स्पर्शनादपि
।
शब्दसंश्रवणातु
ध्यानात्संयीगाच्च
प्रवर्त्तते”
।दैत्यगुरोः
शुक्रनामकारणं
काशीख०
१७
अ०
उक्तं
यथा“नन्दिनाऽपहृते
शुक्रे
गिलिते
च
विषादिना”
इत्युपक्रमे“तेन
शब्देन
महता
शुक्रः
शम्भूदरे
स्थितः
।
छिद्रा-न्वेषी
भ्रमन्
सोऽथ
विनिकेतो
यथानिशम्
।
सप्त
लोकान्सपातालान्
रुद्रदेहे
विलोकयन्
।
ब्रह्मनारायणे-न्द्राणां
सादित्याप्सरसां
तथा
।
भुवनानि
विचित्राणियुद्धञ्च
प्रमथासुरम्
।
सवर्षाणां
शतं
कुक्षौ”
भवस्य
प-रितो
भ्रमन्
।
ततः
स
ददृशे
रन्ध्रं
शुचेरन्ध्रं
खलोयथा
।
शाम्भवेनाथ
योगेन
शुक्ररूपेण
भार्गवः
।चस्कन्द
च
सनामापि
ततो
देवेन
भाषितः
।
जठरान्नि-र्गते
शुक्रे
देवोऽपि
मुमुदेतराम्
।
मूयः
श्रेयो
भवेद्यन्मे
न
स्थितो
जठरे
द्विजः
।
शुक्रवन्निःसृतो
यस्मा-त्तस्मात्त्वं
भृगुवन्दन
।
कर्मणानेन
शुक्रोऽपि
मम
पुत्रो-ऽसि
गम्यताम्”
।शुक्रग्रहस्वरूपादि
वृहज्जातके
ग्रहयोन्यध्याये
उक्तदृश्यम्
।
तत्कक्षादिमानं
खगोलशब्दे
२४२५
पृ०
दृश्यम्
।
śukrá,
a.,
m.,
n.,
[
von
śuc
],
1〉
a.,
hell,
hellfarbig,
leuchtend,
glänzend
auch
2〉
bildlich
von
Spruch
oder
Gebet
3〉
śukrám
páyas
bildlich
vom
männlichen
Samen
(
s.
páyas
)
4〉
m.,
Licht,
Flamme
(
ergänze
etwa
arśí
)
5〉
m.,
n.,
der
hellglänzende
Soma
(
erg.
sóma
oder
mádhu
)
6〉
n.,
Glanz
Licht
(
erg.
etwa
jyótis
)
7〉
n.,
bildlich
männlicher
Same
(
erg.
páyas
).
-a
1〉
agne
{307,
2}
{377,
4}
{489,
7}
{517,
8}
{669,
3}
{127,
2}
{375,
4}.
-ás
1〉
sū́rias
{43,
5}
{445,
3}
agnís
{457,
34}
{645,
19}
{1013,
5}
{69,
1}
{297,
7}
te
dhūmás
{443,
6}
vatsás
{95,
1}
sómas
{580,
5}
{809,
32}
{821,
3}.
_{821,
5}.
_{821,
6}.
—
5〉
{232,
2}
{343,
1}
{710,
9}
der
unvermischte
Soma
{622,
5}.
-ám
[
m.
]
1〉
sómam
{266,
2}
várṇam
{268,
5}
rásam
{397,
4}
agním
{847,
7}
átkam
{95,
7}.
-ám
[
n.
]
1〉
arcís
{240,
3}
jyótis
{632,
30}
{778,
24}
súar
{193,
7}
{341,
2}.
_{341,
6}
{869,
9}
ándhas
{323,
5}
árṇas
{399,
10}
{576,
4}
(
áhan
)
{499,
1}
cákṣus
{582,
16}
vā́sas
{593,
2}
híraṇyam
{674,
11}.
—
3〉
{160,
3}
{731,
5}
{766,
1}.
—
5〉
{397,
3}.
—
6〉
te
(
agnés
)
{140,
11}
sū́riasya
{833,
3}
(
parallel
agnés
ánīkam
).
—
7〉
{299,
10}
=
{507,
1}
(
duduhe
).
-éṇa
1〉
śocíṣā
{12,
12}
{45,
4}
{48,
14}
{348,
7}
{489,
7}
{664,
14}
{797,
12}
{847,
8}
{871,
7}
{949,
8}
{1013,
3}
{1025,
5}.
-ā́ya
1〉
bhānáve
{520,
1}.
-asya
[
mit
Voc.
verbunden
]
1〉
〰
śociṣas
pate
{360,
5}.
-ásya
1〉
(
agnés
)
{933,
6}.
—
2〉
vácasas
{200,
4}.
—
5〉
{232,
3}
{84,
4}.
-é
[
L.
]
1〉
ū́dhani
{225,
2}
padé
{397,
14}.
-aú
[
du.
]
1〉
anaḍvā́hau
{911,
10}.
-ā́sas
1〉
áśvās
{447,
4}
arcáyas
{664,
4}
{778,
5}
sómās
{775,
25}
{809,
20}
sómāsas
{776,
4}.
—
5〉
{134,
5}
{777,
26}
{1021,
10}.
-ā́s
[
m.
]
1〉
sómās
{137,
1}
{622,
10}
{776,
28}
{733,
6}
{758,
4}
sutā́sas
{704,
2}
{779,
18}.
—
4〉
{664,
17}.
—
5〉
{135,
3}.
_{135,
6}
{745,
2}
{775,
14}.
-ā́n
[
dreisilbig
‒
⏑
‒
]
1〉
vṛ́ṣaṇas
{298,
2}.
-ā́
[
n.
]
1〉
vápūṃṣi
{235,
8}.
—
6〉
{135,
2}
(
vásānas
)
{242,
9}
(
vásānās
).
-ébhis
1〉
híraṇyais
{224,
9}
áṅgais
{235,
5}
akṣábhis
{814,
8}.
—
4〉
{226,
4}.
-aís
1〉
arcíbhis
{433,
8}.
—
4〉
{278,
5}.
-ā́
1〉
(
uṣā́s
)
{123,
9}.
—
2〉
devī́
manīṣā́
{550,
1}.
-ā́m
1〉
upastíram
{774,
28}
nirṇíjam
{811,
1}.
-ā́s
[
N.
p.
f.
]
1〉
vidyútas
{235,
14}
uṣásas
{347,
9}.
शुक्र
शुक्र
masculine
(
शुच्
sfx.
र
)
ép.
du
feu.
La
planète
de
Vénus
son
régent,
fils
de
Bhṛgu.
Le
mois
de
ज्येष्ठ।
--
N.
la
semence
virile.
Maladie
de
l'iris,
t.
de
méd.
Une
des
21
विराट्स्
de
la
gāyatrī.
शुक्रकर
masculine
(
कृ
)
moelle
des
os.
शुक्रभुज्
masculine
paon.
शुक्रभू
feminine
moelle
des
os.
शुक्रल
a.
(
sfx.
ल
)
spermatique.
--
S.
feminine
zédoaire,
ou
(
?
)
esp.
de
cyperus,
bot.
शुक्रवार
masculine
(
वार
)
vendredi.
शुक्रिय
a.
(
sfx.
इय
)
de
Śukra,
consacré
à
Śukra.
शुक्रशिष्य
masculine
un
disciple
de
Śukra,
un
Daitya.
शुक्र-
a.
brillant,
resplendissant
clair,
pur
blanc,
blanchâtre
Masculine.
Neuter.
du
feu
ou
du
dieu
du
feu
d'un
mois
(
Jyeṣṭha,
personnifié
aussi
comme
gardien
des
trésors
de
Kubera
)
de
la
planète
Vénus
(
aussi
personnifiée,
fils
de
Bhṛgu
)
nt.
splendeur,
clarté,
lumière
semen
virile,
sperme.
°ज-
a.
né
de
(
son
)
sperme.
°वार-
Masculine.
vendredi.
What is this? (Hidden Dictionary)
To avoid the clutter in the app, the unwanted dictionaries can be hidden to have clear view while browsing. This section shows entries from those hidden dictionaries if any.
How to hide/unhide dictionary?
Every dictionary entry will have top right corner menu . From there, you can hide or unhide dictionary. You must login to use this feature. So, KST can remember your preferences of hidden dictionaries.