शान्त: (zAnta:)
This section shows the AI summary for the selected word, generated by referencing all available dictionaries. This feature is available only for logged-in users.
Warning!
This feature is only for logged in users. Please login to have full access to Kosha.
शब्दसागरः
Englishशान्त (-न्तः-न्ता-न्तं)
1. Calm, tranquil, pacified.
2. Allayed, alleviated.
3. Meek, humble.
4. Purified, cleansed, freed from, (as soil.)
5.
Stilled, hushed, (as wind, &c.)
(-न्तः)
1. An ascetic, one whose
passions are subdued and who is engrossed by meditating on the
deity.
2. One of the Rasas or conditions of feeling, delineated in
poetry or the drama, tranquillity or tranquil devotion, quietism,
the assiduous exercise of meditation, &c. and indifference to all
objects of pleasure or pain.
(-न्तं) Appeasing, pacifying. Ind.
(शान्तम्) A prohibitive particle or interjection, implying negation,
aversion, disgust, (fie! for shame! Heaven forbid!)
शम् to be
appeased, क्त ।
Capeller Eng
EnglishYates
EnglishHelp us improve! Let us know about any improvements, bugs, or suggestions you have. Thanks.Click here for Feedback Form
Spoken Sanskrit
Englishशान्त - zAnta - - calm
दक्षिणतो गच्छ - dakSiNatogaccha - phrase - keepcalm
शान्ति - zAnti - - calmnessofmind
निर्वात - nirvAta - calm [ Beaufort scale 0 ]
शन - zana - calm
निर्व्यग्र - nirvyagra - - calm
निरुत्सुक - nirutsuka - - calm
उपशान्तिन् - upazAntin - - calm
स्थिर - sthira - - calm
निरुद्विग्न { निरुद्वेग } - nirudvigna { nirudvega } - - calm
प्रशान्त - prazAnta - - calm
क्रोधवर्जित - krodhavarjita - - calm
अकामहत - akAmahata - - calm
अनाकुल - anAkula - - calm
अनुत्सुक - anutsuka - - calm
उच्छ्वसित - ucchvasita - - calm
उपभृतोपशम - upabhRtopazama - - calm
उपशमवत् - upazamavat - - calm
उपशमशील - upazamazIla - - calm
उपशान्त - upazAnta - - calm
शान्त - zAnta - - serene
शान्त - zAnta - - quiet
शान्त - zAnta - - calm
शान्त - zAnta - - soft
शान्त - zAnta - - come to an end
शान्त - zAnta - - gone to rest
शान्त - zAnta - - tranquil
शान्त - zAnta - - departed
शान्त - zAnta - - slender
शान्त - zAnta - - cleansed
शान्त - zAnta - - gentle
शान्त - zAnta - - friendly
शान्त - zAnta - - appeased
शान्त - zAnta - - thin
शान्त - zAnta - - deceased
शान्त - zAnta - - kind
शान्त - zAnta - - rendered ineffective
शान्त - zAnta - - ceased
शान्त - zAnta - - free from passions
शान्त - zAnta - - pacified
शान्त zAnta serene
प्रशान्त prazAnta serene
प्रसन्न, अक्षुब्ध prasanna, akSubdha serene
स्तिमित stimita serene
वितिमिर vitimira serene
निरभ्र nirabhra serene [ sky ]
अनुद्विग्न anudvigna serene
निराकुल nirAkula serene
निरुद्वेग nirudvega serene
स्थिर sthira serene
निर्दुर्दिन nirdurdina serene
प्रसादिन् prasAdin serene
सुप्रसन्न suprasanna very serene
प्रसीदते { प्रसद् } prasIdate { prasad } verb make serene
प्रसादयति { प्रसद् } prasAdayati { prasad } verb caus. make serene
नातिप्रसीदत् nAtiprasIdat not quite serene
सुप्रसन्न suprasanna very bright or serene
विशारद vizArada of a clear or serene mind
शान्त zAnta serene
प्रसाद prasAda serenity
शुष्क zuSka sere
प्रशान्त prazAnta serene
प्रसन्न, अक्षुब्ध prasanna, akSubdha serene
स्तिमित stimita serene
वितिमिर vitimira serene
निरभ्र nirabhra serene [ sky ]
अनुद्विग्न anudvigna serene
निराकुल nirAkula serene
निरुद्वेग nirudvega serene
स्थिर sthira serene
निर्दुर्दिन nirdurdina serene
प्रसादिन् prasAdin serene
प्रशान्ति prazAnti serenity
निर्मलत् nirmalat serenity
निरभ्रत् nirabhrat serenity
प्रसन्नता prasannatA serenity
असम्भ्रम asambhrama serenity
अनुद्वेग anudvega serenity
आमोद Amoda serenity
विकास vikAsa serenity
सम्प्रसाद samprasAda serenity
सुप्रसन्न suprasanna very serene
परिज्ञान parijJAna serendipity
प्रसीदते { प्रसद् } prasIdate { prasad } verb make serene
प्रसादयति { प्रसद् } prasAdayati { prasad } verb caus. make serene
नातिप्रसीदत् nAtiprasIdat not quite serene
मनःप्रसाद manaHprasAda serenity of mind
एकोतिभाव ekotibhAva blissful serenity
प्रसादस्थ prasAdastha abiding in serenity
सुप्रसन्न suprasanna very bright or serene
प्रसाद prasAda serenity of disposition
विशारद vizArada of a clear or serene mind
मनःप्रसाद manaHprasAda serenity or peace of mind
Wilson
Englishशान्त
(-न्तः-न्ता-न्तं)
1 Calm, tranquil, pacified.
2 Allayed, alleviated.
3 Meek, humble.
4 Purified, cleansed, freed from, (as soil.)
5 Stilled, hushed, (as wind, &c.)
(-न्तः)
1 An ascetic, one whose passions are subdued and who is engrossed by
meditating on the deity.
2 One of the Rasas or conditions of feeling, delineated in poetry or the
drama, tranquillity or tranquil devotion, quietism, the assiduous exercise of
meditation, &c. and indifference to all objects of pleasure or pain.
(-न्तं) Appeasing, pacifying. ind. (शान्तम) A prohibitive particle
or interjection, implying negation, aversion, disgust, (fie! for shame! Heaven
forbid!)
शम to be appeased, क्त.
Apte
Englishशान्त [śānta], p. p. [शम्-क्त]
Appeased, allayed, calmed, satisfied, pacified
चचार सानुजः शान्तो वृद्धेक्ष्वाकुव्रतं युवा 12.2.
Cured, alleviated
शान्तरोगः.
Abated, subsided, put an end to, removed, extinguished
शान्त- रथक्षोभपरिश्रमम् 1.58
5.47
शान्तार्चिषं दीपमिव प्रकाशः 17.16.
Ceased, stopped
शान्तमृगप्रचारम् 3.42.
Dead, deceased
तेषु सर्वेषु शान्तेषु गतेष्वविदितां गतिम्
Stilled, hushed.
Calm, quiet, undisturbed, tranquil, still
शान्तमिदमाश्रमपदम् 1.16
4.19.
Tamed
स्वमाश्रमं शान्तमिदमाश्रमपदम् 14.79.
Free from passions, at ease, contented
Bṛi. 4.4.23.
Shaded.
Gentle
शान्तानुकूलपवनश्च शिवश्च पन्थाः 4.11
Purified.
Meek, humble.
Auspicious (in augury)
(the phrase शान्तं पापम् which is sometimes repeated, means 'oh no!', 'how can it be', 'God forbid such an untoward or unlucky event'
5
1).
Rendered ineffective, harmless (said of weapons).
न्तः A man who has subdued his passions, an ascetic.
Tranquillity, quietism, the sentiment of quietism, the predominant feeling of which is indifference to worldly objects and pleasures
see निर्वेद and रस. -न्तम् Appeasing, pacifying. -न्तम् Enough, no more, not so, for shame, hush!, god (heaven) forbid!
शान्तं कथं दुर्जनाः पौरजानपदाः 1
तामेव शान्तमथवा किमिहोत्तरेण 3.26.Comp. -आत्मन्, -चेतस् calm, tranquil-minded, sedate or composed in mind. -गुण deceased
नृपे शान्तगुणे जाते 2.65.24. -तोय having still water.-रजस्
dustless.
passionless. -रव uttering auspicious sounds. -रसः the sentiment of quietism
see शान्त above. -लाभ that which has ceased to bear interest. -विवाद reconciled, appeased.
Apte 1890
Englishशांत p. p. [शम्-क्त] 1 Appeased, allayed, calmed, satisfied, pacified
R. 12, 20.
2 Cured, alleviated
शांतरोगः.
3 Abated, subsided, put an end to, removed, extinguished
शांतरथक्षोभपरिश्रमं R. 1. 58
5. 47
शांतार्चिषं दीपमिव प्रकाशः Ki. 17. 16.
4 Ceased, stopped
शांतमृगप्रचारं Ku. 3. 42.
5 Dead, deceased.
6 Stilled, hushed.
7 Calm, quiet, undisturbed, tranquil, still
शांतमिदमाश्रमपदं Ś. 1. 16
4. 19.
8 Tamed
R. 14. 79.
9 Free from passions, at ease, contented.
10 Shaded.
11 Gentle
शांतानुकूलपवनश्च शिवश्च पंथाः Ś. 4. 10.
12 Purified.
13 Meek, humble.
14 Auspicious (in augury)
(the phrase शांतं पापं, which is sometimes repeated, means ‘oh, no!’ 'how can it be’, ‘God forbid such an untoward or unlucky event’
Ś. 5
Mu. 1).
तः 1 A man who has subdued his passions, an ascetic.
2 Tranquillity, quietism, the sentiment of quietism, the predominant feeling of which is indifference to worldly objects and pleasures
see निर्वेद and रस.
तं Appeasing, pacifying.
तं ind. Enough, no more, not so, for shame, hush!, god (heaven) forbid!
शांतं कथं दुर्जनाः पौरजानपदाः U. 1
तामेव शांतमथवा किमिहोत्तरेण 3. 26.
Comp.
आत्मन्,
चेतस् a. calm, tranquil-minded, sedate or composed in mind.
तोय a. having still waters.
रसः the sentiment of quietism
see शांत above.
Monier Williams Cologne
EnglishMonier Williams 1872
Englishशान्त शान्त, अस्, आ, अम् (fr. rt. 1. शम्), ap-
peased, allayed, calmed, alleviated, pacified, stilled,
hushed, tranquil, calm, free from passions, contented,
satisfied, undisturbed
put a stop to, put an end to,
destroyed, annihilated, killed, deceased, dead, ceased,
abated, subsided, extinguished
shaded, on the shady
or auspicious side, auspicious (in augury, opposed to
दीप्त, q. v.)
meek, humble
purified, cleansed
(अस्), m. an ascetic whose passions are subdued, one
absorbed in meditation on the deity
tranquillity,
tranquil devotion, quietism (as one of the Rasas, see
रस)
indifference to all objects of pleasure and
pain
(आ), f. a proper N.
N. of a Śakti
of the
daughter of king Loma-pāda (wife of Ṛṣya-śṛṅga)
(अम्), n. appeasing, pacifying, alleviation
(अम्), ind.
enough, no more! hush! fie! for shame! heaven
forbid! not so!
—शान्त-क्रोध, अस्, आ, अम्, one
whose anger is appeased.
—शान्त-चेतस्, आस्, आस्, अस्,
tranquil-minded
composed in mind, calm, unanxious.
—शान्त-ज्वर, अस्, आ, अम्, one whose fever is
alleviated.
—शान्त-ता, f. or शान्त-त्व, अम्, n.
quietness, calmness, quietism, meekness.
—शान्त-
तोय, अस्, आ, अम्, having calm or still waters, gently
flowing.
—शान्त-देवत्य, अस्, आ, अम्, who or what
appeases a god, that by which a divinity is appeased.
—शान्त-मल, अस्, आ, अम्, having all defilement re-
moved.
—शान्त-मोह, अम्, n., scil. स्थान, ‘having
delusion dispelled, ’ one of the steps towards supreme
happiness, (fourteen such Sthānas are enumerated in
the Jaina system.)
—शान्त-रय, अस्, आ, अम्, slack-
ened in speed.
—शान्त-रस, अस्, m. the sentiment
of quietism or tranquillity (said to be illustrated in
the Mahā-bhārata).
—शान्तरस-नाटक, अम्, n., N.
of a drama.
—शान्त-रूप, अस्, आ, अम्, calm, tran-
quil.
—शान्त-विवाद, अस्, आ, अम्, having disputes
allayed, reconciled, appeased.
—शान्तात्मन् (°त-आत्°),
आ, आ, अ, of resigned or composed spirit, calm-minded,
composed.
—शान्तार्चिस् (°त-अर्°), इस्, इस्, इस्, whose
flame is extinguished or abated, gone out (as fire).
Macdonell
EnglishApte Hindi
Hindiशान्त
भू* क* कृ* - शम् + क्त
"प्रसन्न किया हुआ, दमन किया हुआ, धीरज दिलाया हुआ, सन्तुष्ट किया हुआ, प्रशान्त "
शान्त
भू* क* कृ* - शम् + क्त
"चिकित्सित, सान्त्वना दिया हुआ "
शान्त
भू* क* कृ* - शम् + क्त
"घटाया हुआ, कम किया हुआ, समाप्त किया हुआ, हटाया हुआ, बुझाया हुआ"
शान्त
भू* क* कृ* - शम् + क्त
"विरत, ठहराया हुआ"
शान्त
भू* क* कृ* - शम् + क्त
"मृत, उपरत"
शान्त
भू* क* कृ* - शम् + क्त
"शान्त किया हुआ, दबाया हुआ"
शान्त
भू* क* कृ* - शम् + क्त
"सौम्य, चुपचाप, बाधाहीन, निस्तब्ध, मूक, मौन"
शान्त
भू* क* कृ* - शम् + क्त
"सधाया हुआ, पाला हुआ"
शान्त
भू* क* कृ* - शम् + क्त
"आवेशरहित, आराम से, सन्तुष्ट"
शान्त
भू* क* कृ* - शम् + क्त
छायादार
शान्त
भू* क* कृ* - शम् + क्त
पवित्रीकृत
शान्त
भू* क* कृ* - शम् + क्त
शुभ (शकुन)
शान्त:
- -
"वैरागी, संन्यासी"
शान्त:
- -
"शान्ति निस्तब्धता, मौनभाव, सांसारिक विषय वासनाओं के प्रति तटस्थता की प्रभावना "
शान्तम्
अव्य* - -
"बस, और नहीं ऐसा नहीं शर्म की बात है, चुप रहो, भगवान् न करे"
शान्त
वि* - शम्+क्त
"प्रभावहीन किया हुआ, ठूँठा किया हुआ"
L R Vaidya
EnglishSAMta {% (I) a. (f. ता) %} 1. Appeased, allayed, calm, pacified, R.xii.20
2. undisturbed, at ease
3. put an end to, annihilated, deceased, subsided, extinguished, ज्वरज्वाला शांता तदपि न वराकी विरमति Bhartr.i.95, शांतार्चिषं दीपमिव प्रकाशः Kir.xvii.16
4. ceased, stopped, K.S.iii.42
5. purified
6. auspicious (in augury).
SAMta {% (II) m. %} 1. An ascetic whose passions are subdued
2. the sentiment of quietism or indifference to all worldly objects (in rhetoric). See under निर्वेद.(शांतम् is used as an indeclinable in the sense of ‘heaven forbid, ’ ‘for shame, ’ ‘no more, enough, ’ तामेव शांतमथवा किमिहोत्तरेण Ut.iii.)
Edgerton Buddhist Hybrid
EnglishŚānta,
(1) perh n. of a disciple of Buddha: (in a list) Nīlakeśaṃ ca Vṛddhaṃ ca Śāntaṃ (? or adj. with prec.?) śāstraviśāradaṃ Mv 〔i.182.19〕 (vs)
(2) one of the (śuddhāvāsakāyika) gods who asked the Buddha to recite the LV: LV 〔7.6〕 (vs)
〔438.16〕 (prose, with Praśānta, q.v.
om. in some mss., but Tib. both, zhi ba daṅ rab tu zhi ba daṅ).
Kridanta Forms
Sanskritशम् (श꣡मुँ꣡ उपशमे - दिवादिः - सेट्)
ल्युट् = शमनम्
अनीयर् = शमनीयः - शमनीया
ण्वुल् = शामकः - शामिका
तुमुँन् = शमितुम्
तव्य = शमितव्यः - शमितव्या
तृच् = शमिता - शमित्री
क्त्वा = शमित्वा / शान्त्वा
ल्यप् = प्रशम्य
क्तवतुँ = शान्तवान् - शान्तवती
क्त = शान्तः - शान्ता
शतृँ = शाम्यन् - शाम्यन्ती
Wordnet
Sanskrit शान्त
यः शान्त्या परिपूर्णः।
"एतत् स्थानं शान्तम् अस्ति।"
शान्त
यः न प्रज्वलति।
"सा शान्ते अग्नौ जलं सिञ्चति।"
शान्त
यः प्रकृत्या क्रोधेन आवेशेन वा युक्तः नास्ति।
"रोहितस्य शान्तः स्वभावः सर्वेभ्यः रोचते।"
शान्त, अवाक्, निर्वाक्, निर्वचन, निभृत
यः किमपि न वदति।
"तस्य कथनं श्रुत्वा अहं शान्तः अभवम्।"
प्रशान्त, शान्त, स्थिरचित्त, स्थिर, उपशान्त, धीरशान्त, सूरत, विप्रसन्न, शान्तिमत्
यस्य चित्त स्थिरम् अस्ति।
"प्रशान्तः व्यक्तिः विपत्तिभ्यः न बिभेति।"
शान्त, प्रशान्त, निरुद्विग्न, अविकल, अव्याकुल, अव्यग्र, विश्रब्ध, निराकुल, अनाकुल, शमित, विश्रान्त, शान्तचेतस्
यद् उद्विग्नं नास्ति।
"मोहनस्य जीवनं शान्तम् अस्ति।"
गम्भीर, शान्त, सौम्य, अटल, दृढ, स्थिरधी, स्थिरमति, स्थिरमनस्, स्थिरात्मन्, स्थितिमत्, स्थितमति, स्थितप्रजा, स्थितधी, सुस्थिर, सुधीर, प्रस्थ, धृतात्मन्
यः चञ्चलः नास्ति।
"सः प्रकृत्या गम्भीरः अस्ति।"
Sanskrit Tibetan
Tibetangar thabs kyi rnam grangs
१) गृंगार २) बीर ३) बीभत्स ४) रैद्र ५) हास्य ६) भयानक ७) कारुण्य ८) अद्भुत ९) शान्त १०) ताण्डव
अभिधानचिन्तामणिः
Sanskritशृङ्गारहास्यकरुणारौद्रवीरभयानकाः ॥ २९४ ॥
बीभत्साद्भुतशान्ताश्च रसा भावाः पुनस्त्रिधा ।
रस (पुं), शृङ्गार (पुंक्ली), हास्य (पुं), करुणा (स्त्री), रौद्र (पुं), वीर (पुं), भयानक (पुं), बीभत्स (पुं), अद्भुत (पुं), शान्त (पुं)
तपःक्लेशसहो दान्तः शान्तः श्रान्तो जितेन्द्रियः ।
तपःक्लेशसह (पुं), दान्त (पुं), शान्त (पुं), श्रान्त (पुं), जितेन्द्रिय (पुं)
अभिधानरत्नमाला
Sanskritशृङ्गार
शृङ्गार, हास्य, करुण, रौद्र, वीर, भयानक, बीभत्स, अद्भुत, शान्त, रसाः
शृङ्गारहास्यकरुणा रौद्रवीरभयानकाः ।
बीभत्साद्भुतशान्ताश्च नव नाट्ये रसाः स्मृताः ॥ ९२ ॥
verse 1.1.1.92
page 0012
तपस्विन्
तपस्विन्, संयत, शान्त, मुनि, लिङ्गिन्, यति, व्रतिन्
तपस्वी संयतः शान्तो मुनिर्लिङ्गी यतिर्व्रती ।
verse 2.1.1.344
page 0041
श्रान्त
श्रान्त, शान्त
निवृत्तेन्द्रियलौल्यस्तु श्रान्तः शान्तश्च कथ्यते ।
verse 2.1.1.399
page 0046
सन्न
सन्न, शान्त
पन्नं तु पतितं प्रोक्तं सन्नं शान्तं च सूरिभिः ॥ ७६७ ॥
verse 4.1.1.767
page 0088
नाममाला
Sanskritक्षाम, शान्त, कृश, क्षीण, हीन, जीर्ण, शीर्ण, अवसान, दून
क्षामं शान्तं कृशं क्षीणं हीनं जीर्णं च वैरिणाम् ।
शीर्णावसानं दूनं च धैर्यं शौर्यं च पौरुषे ॥ १७१ ॥
verse 0.1.1.171
page 0083
एकाक्षरनाममाला
Sanskritशा, शान्त, सास्ना
शा तु शान्ते च सास्नायां शीः शये हिंसनेऽपि च ॥ ४२ ॥
verse 1.1.1.42
page 0122
Tamil
Tamilசா’ந்த : அமைதியான, சுபமான.
Mahabharata
EnglishŚānta^1, son of the Vasu Ahas. § 116 (Vasu, pl.): I, 66, 2587.
Śānta^2 = Śiva (1000 names^1).
Śānta^3 = Vishṇu: XII, 13112
XIII, 7011 (1000 names), 7048 (do.).
पुराणम्
Englishशान्त १ / ŚĀNTA I. Son of āpa, one of the eight Vasus. He had four sons called vaitaṇḍa, śrama, śānta and dhvani.
In Verse 18, Chapter 66 of Ādi Parva, it is stated that this śānta was the son of Ahar, the aṣṭavasu, and that he had three brothers called śama, Jyotis and muni.
शान्त २ / ŚĀNTA II. A King, the son of priyavrata. (bhāgavata, 5th skandha).
शब्दकल्पद्रुमः
Sanskritशान्तः, त्रि, (शम + क्तः । “वा दान्तशान्तेति ।”७ । २ । २७ । इति निपातितः ।) उपशमंप्रापितः । प्राप्तोपशमः । इति भरतः ॥
तत्-पर्य्यायः । शमितः २ । इत्यमरः ॥
श्रान्तः ३जितेन्द्रियः ४ । इति हेमचन्द्रः ॥
शमान्वितः ५ ।इति मेदिनी ॥
शान्तः, अभियुक्तः । रसभेदः । इति मेदिनी ॥
शान्तरसस्य लक्षणादि यथा, --“शान्तः शमः स्थायिभाव उत्तमप्रकृतिर्मतः ।कुन्देन्दुसुन्दरच्छायः श्रीनारायणदैवतः ॥
अनित्यत्वादिनाशेषवस्तुनिःसारता तु या ।परमाथस्वरूपं वा तस्यालम्बनमिष्यते ॥
पुण्याश्रमहरिक्षेत्रतीर्थरम्यवनादयः ।महापुरुषसङ्गाद्यास्तस्योद्दीपनरूपिणः ॥
रोमाञ्चाद्याश्चानुभावास्तथा स्युर्व्यभिचारिणः ।निर्व्वेदहर्षस्मरणमतिभूतदयादयः ॥
”यथा, --“रथ्यान्तश्चरतस्तथा धृतजरत्कन्था नवस्या-ध्वगैःसत्रासञ्च सकौतुकञ्च सदयं दृष्टस्य तैर्नागरैः ।निर्व्वीजीकृतचित्सुधारसमुदा निद्रायमाणस्यमेनिःशङ्कं करटः कदा करपुटी भिक्षां विलुण्ठि-ष्यति ॥
”पुष्ठिस्तु महाभारतादौ द्रष्टव्या ।“निरहङ्काररूपत्वात् दयावीरादिरेष नो ।”दयावीरादौ हि जीमूतवाहनादौ अन्तरामलयवत्याद्यनुरागादेरन्ते च विद्याधरचक्रवर्त्ति-त्वाद्याप्तेर्दर्शनादहङ्कारोपशमो न दृश्यते ।शान्तस्तु सर्व्वप्रकारेणाहङ्कारप्रशमैकरूपत्वान्नतत्रान्तर्भावमर्हति । अतश्च नागानन्दे शान्त-रसप्रधानत्वमपास्तम् । ननु ।“न यत्र दुःखं न सुखं न चिन्तान द्वेषरागौ न च काचिदिच्छा ।रसः स शान्तः कथितो मुनीन्द्रैःसर्व्वेषु भावेषु समप्रभाणः ॥
”इत्येवंरूपस्य शान्तस्य मोक्षावस्थायामेवात्म-स्वरूपापत्तिलक्षणायां प्रादुर्भावात् । तत्रसञ्चार्य्यादीनामभावात् कथं रसत्वमित्युच्यतेयुक्तवियुक्तदशायामवस्थितो यः शमः स एवयतः रसतामेति तदस्मिन् सञ्चार्य्यादेः स्थितिश्चन विरुद्धा । यश्चास्मिन् सुखाभावोऽप्युक्तस्तस्यवैषयिकसुखपरत्वान्न विरोधः । उक्तं हि ।“यच्च कामसुखं लोके यच्च दिव्यं महासुखम् ।तृष्णाक्षयसुखस्यैते नार्हतः षोडशीं कलाम् ॥
सर्व्वाकारमहङ्काररहितत्वं व्रजन्ति चेत् ।अत्रान्तर्भावमर्हन्ति दयावीरादयस्तदा ॥
”आदिशब्दात् धर्म्मवीरदानवीरदेवताविषय-रतिप्रभृतयः । तत्र देवताविषया रतिर्यथा, --“कदा वाराणस्यामिह सुरधुनीरोधसि वसन्वसानः कौपीनं शिरसि निदधानोऽञ्जलिपुटम् ।अये गौरीनाथ त्रिपुरहर शम्भो त्रिनयनप्रसीदेति क्रोशन्निमिषमिव नेष्यामि दिवसान् ॥
”इति साहित्यदर्पणे ३ परिच्छेदः ॥
वाचस्पत्यम्
Sanskritशान्त शम--क्त । १ शमयुक्ते २ अभियुक्ते च शम-णिच्--क्त नि० । ३ शान्तिं गमिते । ४ निर्वेदस्थायि०भावके रसभेदे मेदि० । ५ लोमपादराजकन्यायाम्, ऋष्यशृङ्गपत्न्यां ६ शमीभेदे च स्त्री राजनि० ।शान्तरसनिरूपणं सा० द० ३ प० यथा“शान्तः शमस्थायिभाव उत्तमप्रकृतिर्मतः । कुन्देन्दुसुन्दर-च्छायः श्रीनारायणदैवतः । अनित्यत्वादिनाऽशेषवस्तु-निःसारता तु या । परमात्मस्वरूपं वा तस्यालम्बन-मिष्यते । । पुण्याश्रमहरिक्षेत्रतीर्थरभ्यवनादयः । महा-पुरुषसङ्गाद्यास्तस्योद्दीपनरूपिणः । रोमाञ्चाद्याश्चानुभा-वास्तथा स्युर्व्यभिचारिणः । निर्वेदहर्षस्मरणमतिभूत-दयादयः । निरहङ्काररूपत्वाद्दयावीरादिरेष नो” ।दयावीरादौ हि जीमूतवाहनादौ अन्तरा मलयवत्या-द्यनुरागादेरन्ते च विद्याधरचक्रवर्त्तित्वाद्याप्तेर्दर्शनाद-हङ्कारोपशमो म दृश्यते । शान्तस्तु सर्वप्रकारेणाहङ्कार-प्रशमैकरूपत्वान्न तत्रान्तर्भावमर्हति । अतश्च नागानन्देशान्तरप्रधानत्वमपास्तम्” । ननु “न यत्र दुःखं न सुखंन चिन्ता ब द्बेषरागौ न च काचिदिच्छा । रसः सशान्तः कथितो मुनीन्द्रैः सर्वेषु भावेषु शमप्रमाणः”इत्येवंरूपस्य शान्तस्य मोक्षावस्थायामेवात्मरूपापत्तिल-क्षणायां प्रादुर्भावात् तत्र सञ्चार्य्यादीनामभावात् कथंरसत्वमित्युच्यते । “युक्तवियुक्तदशायामवस्थितो यःशमः स एव यतः रसतामेति तदस्मिन् सञ्चार्य्यादेःस्थितिश्च न विरुद्धा” । यश्चास्मिन् सुखाभावोऽप्युक्तस्तस्यवैषायिकसुखपरत्वान्न विरोधः । उक्तं हि “यच्चकामसुखं लोके यच्च दिव्यं महासुखम् । तृष्णाक्षय-सुखस्यैते नार्हतः षोडशीं कलाम् । सर्वाकारमहङ्कार-रहितत्वं व्रजन्ति चेत् । अत्रान्तर्भावमर्हन्ति दयावीरा-दयस्तदा” । आदिशब्दात् धर्मबीरदानवीरदेवताविषय-रतिप्रभृतयः” ।
Burnouf
FrenchStchoupak
French१ शान्त-
(१शम्-) a. v. calmé, apaisé, calme, tranquille, sans
passions
gentil, aimable, propice, de bon augure
cessé, interrompu,
éteint
(-अम्, धिक् श्° ou -अं पापम् que ce mal soit écarté, à Dieu
ne plaise, tais-toi, non !)
qu'on a rendu inoffensif, incapable de nuire,
inoffensif
mort, décédé
fils d'un certain Idhmajihva
nt. tranquillité,
calme spirituel
-आ- fille de Daśaratha
-ता- -त्व- nt.
calme, tranquillité (d'esprit).
°कर्ण- d'un prince.
°गुण- a. dont les qualités sont éteintes, euphém. mort.
°घोर-विमूढत्व- nt. calme, véhémence et confusion.
°चेतस्- a. qui a l'esprit apaisé.
°ज्वर- a. dont la fièvre est tombée.
°मनस्- a. = °चेतस्-।
°रजस्- a. dont la poussière (ou la passion) est tombée.
°रय- fils de Dharmasārathi.
°रश्मि- a. dont les rayons sont éteints (soleil).
°रूप- a. qui se montre tranquille.
°संकल्प- a. apaisé.
°सेन- fils de Subāhu.
°हृदय- शान्तात्मन्- a. = °चेतस्-।
शान्तार्चिस्- a. dont la flamme s'est éteinte (feu).
शान्तालोक- a. dont la lumière s'est éteinte.
No entries for this word is found.
What is this? (Hidden Dictionary)
To avoid the clutter in the app, the unwanted dictionaries can be hidden to have clear view while browsing. This section shows entries from those hidden dictionaries if any.
How to hide/unhide dictionary?
Every dictionary entry will have top right corner menu . From there, you can hide or unhide dictionary. You must login to use this feature. So, KST can remember your preferences of hidden dictionaries.
