Try संस्कृतवाहिनी (A word everyday) | YouTube Channel
शङ्कु (zaGku)
शङ्कु
Masculine.
(
-ङ्कुः
)
1.
The
trunk
of
a
lopped
tree.
2.
A
javelin,
a
spear.
3.
A
pin,
a
stake,
a
pale.
4.
The
gnomon
of
a
dial,
usually
twelve
fingers
long.
5.
A
long
thin
column
in
front
of
a
pagoda.
6.
The
penis.
7.
A
number.
8.
The
small
fibres
of
a
leaf.
9.
The
scate
fish,
(
Raia
Sankur,
HAM.
)
10.
A
sort
of
perfume,
commonly
Nakhi.
11.
A
goose.
12.
An
ant-hill.
13.
A
goblin,
a
demon.
14.
A
Gandharba
attached
to
ŚIVA.
15.
A
name
of
ŚIVA.
16.
KĀMA.
17.
Sin.
18.
Fear,
terror.
19.
The
pointed
head
of
an
arrow,
a
shaft.
20.
A
measuring
rod.
21.
A
large
number
“ten
billions.”
22.
Poison.
23.
Sine
of
altitude,
(
in
astro.
)
Etymology
शकि
to
doubt
or
apprehend,
Affix.
उण्
।
शङ्कु
-
zaGku
-
Masculine
-
pin
or
gnomon
of
a
dial
शङ्कु
-
zaGku
-
Masculine
-
stump
[
tree
]
शङ्कु
-
zaGku
-
Masculine
-
nail
शङ्कु
-
zaGku
-
Masculine
-
stake
शङ्कु
-
zaGku
-
Masculine
-
arrow
शङ्कु
-
zaGku
-
Masculine
-
clapper
of
a
bell
शङ्कु
-
zaGku
-
Masculine
-
pillar
शङ्कु
-
zaGku
-
Masculine
-
cone
[
Geom.
]
शङ्कु
-
zaGku
-
Masculine
-
measure
of
twelve
fingers
शङ्कु
-
zaGku
-
Masculine
-
spear
शङ्कु
-
zaGku
-
Masculine
-
shaft
शङ्कु
-
zaGku
-
Masculine
-
peg
शङ्कु
-
zaGku
-
Masculine
-
terror
शङ्कु
-
zaGku
-
Masculine
-
kind
of
forceps
शङ्कु
-
zaGku
-
Masculine
-
sine
of
altitude
शङ्कु
-
zaGku
-
Masculine
-
spike
[
techn.
]
शङ्कु
-
zaGku
-
Masculine
-
particular
weapon
or
any
weapon
शङ्कु
-
zaGku
-
Masculine
-
ten
billions
शङ्कु
-
zaGku
-
Masculine
-
fibre
or
vein
of
a
leaf
शङ्कु
-
zaGku
-
Masculine
-
post
शङ्कु
-
zaGku
-
Masculine
-
stub
[
tree
]
शङ्कु
-
zaGku
-
Masculine
-
particular
high
number
शङ्कु
-
zaGku
-
Masculine
-
stick
शङ्कु
-
zaGku
-
Masculine
-
dart
शङ्कु
-
zaGku
-
Masculine
-
fear
शङ्कु
zaGku
Masculine
clapper
of
a
bell
मुसल
musala
Masculine
Neuter
clapper
of
a
bell
शङ्कु
Masculine.
(
-ङ्कुः
)
1
The
trunk
of
a
lopped
tree.
2
A
javelin.
3
A
pin,
a
stake,
a
pale.
4
The
gnomon
of
a
dial,
usually
twelve
fingers
long.
5
A
long
thin
column
in
front
of
a
pagoda.
6
The
penis.
7
A
number.
8
The
small
fibres
of
a
leaf.
9
The
scate
fish,
(
Raia
Sankur,
HAM.
)
10
A
sort
of
perfume,
commonly
Nakhi.
11
A
goose.
12
An
ant
hill.
13
A
goblin,
a
demon.
14
A
Gandharba
attached
to
ŚIVA.
15
A
name
of
ŚIVA.
16
KĀMA.
17
Sin.
18
Fear,
terror.
Etymology
शकि
to
doubt
or
apprehend,
Affix.
उ.
शङ्कुः
[
śaṅkuḥ
],
[
शङ्क्-उण्
Uṇâdisūtras.
1.36
]
A
dart,
spear,
spike,
javelin,
dagger
Often times.
.
at
the
end
of
comp
शोकशङ्कुः
'the
dart
of
grief',
id est, that is.
sharp
or
poignant
grief
तथैव
तीव्रो
हृदि
शोकशङ्कुर्मर्माणि
कृन्तन्नपि
किं
न
सोढः
Uttararàmacharita.
3.35
Raghuvamsa (Bombay).
8.93
Kirâtârjunîya.
16.15.
A
stake,
pillar,
post,
pale
महासुहयः
सैन्धवः
पड्वीशशङ्कून्
संवृहेत्
Bri.
Upanishad.
6.1.13
निखातशङ्कुसंबद्धसैन्धवश्रेणिसंयुतम्
Siva
B.2.
53.
A
nail,
pin,
peg
बभूवु
सप्त
दुर्धर्षाः
खादिरैः
शङ्कुभि-
श्चिताः
Mahâbhârata (Bombay).
*
3.284.3
अयःशङ्कुचितां
रक्षः
शतघ्नीमथ
शत्रवे
(
अक्षिपत्
)
Raghuvamsa (Bombay).
12.95.
The
sharp
head
or
point
of
an
arrow,
barb
Dasakumâracharita (Bombay).
1.1.
The
trunk
(
of
a
lopped
tree
),
stump,
pollard.
The
pin
of
a
dial.
A
measure
of
twelve
fingers.
A
measuring-rod.
The
sine
of
altitude
(
in
Astronomy.
).
Ten
billions.
The
fibres
of
a
leaf
यथा
शङ्कुना
सर्वाणि
पर्णानि
संतृण्णानि
Chhándogyopanishad
2.23.3.
An
ant-hill.
The
penis.
The
skate-fish.
A
demon.
Poison.
Sin
crime.
An
aquatic
animal,
particularly,
a
goose.
Name.
of
Śiva.
The
Sāla
tree.
A
kind
of
perfume
(
नखी
).
Name.
of
Kāma,
the
god
of
love.
Compound.
-कर्ण
Adjective.
spike-eared
महावृक्षगलस्कन्धः
शङ्कुकर्णो
बिभीषणः
Mahâbhârata (Bombay).
*
1.152.4.
(
-र्णः
)
an
ass.
-च्छाया
the
shadow
of
a
gnomon.
-जीवा
(
in
Astronomy.
)
the
gnomon
sine.
-तरुः,
-वृक्षः
the
Sāla
tree.
-धानम्
a
hole
for
a
pin.
-पुच्छम्
the
sting
(
of
a
bee
etc.
).
-फला,
-फलिका
the
Śamī
tree.
मुखः
a
crocodile.
a
kind
of
leech.
-मूली
the
15th
day
of
the
light
half
of
मार्गशीर्ष.
शंकुः
[
शंक्-उण्
Uṇ.
1.
36
]
1
A
dart,
spear,
spike,
javelin,
dagger
oft.
at
the
end
of
comp.
शोकशंकुः
‘the
dart
of
grief’,
i.
e.
sharp
or
poignant
grief
U.
3.
35
R.
8.
93.
2
A
stake,
pillar,
post,
pale.
3
A
nail,
pin,
peg
R.
12.
95.
4
The
sharp
head
or
point
of
an
arrow,
barb.
5
The
trunk
(
of
a
lopped
tree
),
stump,
pollard.
6
The
pin
of
a
dial.
7
A
measure
of
twelve
fingers.
8
A
measuring-rod
9
The
sine
of
altitude
(
in
astr.
).
10
Ten
billions.
11
The
fibres
of
a
leaf.
12
An
ant-hill.
13
The
penis.
14
The
skate-fish.
15
A
demon.
16
Poison.
17
Sin
crime.
18
An
aquatic
animal,
particularly,
a
goose.
19
N.
of
Śiva.
20
The
sāla
tree.
21
A
kind
of
perfume
(
नखी
).
22
N.
of
Kāma,
the
god
of
love.
Comp.
कर्ण
a.
spikecared.
(
र्णः
)
an
ass.
जीवा
(
in
astr.
)
the
gnomon
sine.
तरुः,
वृक्षः
the
Sāla
tree.
2.
शङ्कु॑
masculine gender.
(
of
doubtful
derivation
)
a
peg,
nail,
spike,
ṛg-veda
et cetera.
et cetera.
an
arrow,
spear,
dart
(
fig.
applied
to
the
‘sting’
of
sorrow,
pain
et cetera.
confer, compare.
शन्का-,
शोक-श्
et cetera.
),
harivaṃśa
kāvya literature
rājataraṃgiṇī
a
partic.
high
number,
ten
billions
(
compared
to
an
innumerable
collection
of
ants
),
mahābhārata
rāmāyaṇa
the
clapper
of
a
bell,
Govardh.
(
Lexicographers, esp. such as amarasiṃha, halāyudha, hemacandra, &c.
also
the
penis
poison
Unguis
Odoratus
a
partic.
tree
or
the
trunk
of
a
lopped
tree
a
partic.
fish
[
according.
to
some
‘the
skate
fish’
]
or
aquatic
animal
a
goose
a
measuring
rod
a
Rākṣasa
nalopākhyāna
of
Śiva
of
a
Gandharva
attendant
on
Śiva
of
Kāma
of
a
Nāga
equal, equivalent to, the same as, explained by.
अंश
)
शङ्कु
शङ्कु,
उस्,
m.
(
in
Uṇādi-s.
I.
37.
said
to
be
fr.
rt.
शङ्क्
in
some
senses
connected
with
rt.
1.
शक्
),
fear,
apprehension
a
stake,
spike,
pile,
post,
pale,
pin,
nail,
peg,
pillar
the
spoke
of
a
wheel
(
Ved.
)
a
dart,
javelin,
spear,
dagger,
weapon
(
in
general
)
the
trunk
of
a
lopped
tree
the
style
or
pin
of
a
dial
(
usually
twelve
fingers
long
)
the
measure
of
twelve
fingers
(
in
astronomy
)
the
sine
of
altitude
a
measuring-rod
a
long
thin
column
in
front
of
a
pagoda
the
penis
the
fibres
of
a
leaf
the
tree
Shorea
Robusta
the
skate
fish
the
perfume
called
Nakhī
a
goose
an
ant-hill
a
very
high
number,
ten
billions
(
as
implied
by
an
innumerable
collection
of
ants,
but
cf.
शङ्ख
)
a
demon
poison,
sin
N.
of
Śiva
of
a
Gandharva
attendant
on
Śiva
of
a
king
of
Kāma
of
a
son
of
Ugra-sena
of
a
poet
(
a
son
of
Mayūra
).
—शङ्कु-कर्ण,
अस्,
आ
or
ई,
अम्,
having
ears
(
pointed
)
like
a
spear,
spike-eared,
pricking
the
ears
(
अस्
),
m.
an
ass.
—शङ्कु-जीवा,
f.
(
in
astronomy
)
the
gnomon-sine.
—शङ्कु-तरु,
उस्,
or
शङ्कु-वृक्ष,
अस्,
m.
the
Sāl
tree,
Shorea
Robusta.
—शङ्कु-मत्,
आन्,
अती,
अत्,
filled
with
stakes
or
spikes
(
अती
),
f.,
N.
of
a
metre.
—शङ्कु-
शिरस्,
आस्,
m.
‘spear-headed,
’
N.
of
a
Dānava.
शङ्कु
शङ्क्
+
उ,
(
partly
शक्
+
उ,
cf.
शक्ति
),
Masculine.
1.
Fear.
2.
Śiva.
3.
Kāma.
4.
A
demon.
5.
Poison.
6.
Sin.
7.
A
pin,
Hit.
iv.
d.
69
a
pale,
a
style,
Man.
8,
271
a
stake.
8.
The
trunk
of
a
lopped
tree.
9.
A
dart,
Utt.
Rāmac.
75,
12
a
javelin,
Pañc.
87,
12
(
cf.
Hiḍ.
2,
4
)
a
weapon
in
general.
10.
A
goose.
11.
An
ant-hill.
12.
A
skate.
13.
A
number,
ten
billions.
14.
A
tree,
Shorea
robusta.
--
Compound
त्रि-,
Masculine.
the
name
of
a
king,
Hariv.
730.
दन्त-,
Neuter.
an
instrument
for
drawing
out
teeth,
Suśr.
1,
26,
12.
लोह-,
Masculine.
1.
an
iron
pike.
2.
a
hell,
Man.
4,
90.
शङ्कु:
पुंलिङ्गम्
-
शङ्क्
+
उण्
"नेज़ा,
बर्छी,
नुकीली
कील,
शक्ति,
कटार"
शङ्कु:
पुंलिङ्गम्
-
शङ्क्
+
उण्
"खूँटा,
खम्बा,
स्तम्भ,
शूल
या
नोकदार
छ्ड़"
शङ्कु:
पुंलिङ्गम्
-
शङ्क्
+
उण्
"कील,
मेख,
खूँटी
"
शङ्कु:
पुंलिङ्गम्
-
शङ्क्
+
उण्
"बाण
की
तीखी
नोक,
काँटा
या
आँकड़ा"
शङ्कु:
पुंलिङ्गम्
-
शङ्क्
+
उण्
"(
कटे
हुए
वृक्ष
का
)
तना,
पेड़
का
ठूँठ,
मुंडा
पेड़"
शङ्कु:
पुंलिङ्गम्
-
शङ्क्
+
उण्
घड़ी
की
सुई
शङ्कु:
पुंलिङ्गम्
-
शङ्क्
+
उण्
बारह
अंगुल
की
माप
शङ्कु:
पुंलिङ्गम्
-
शङ्क्
+
उण्
"गज,
मापने
का
डंडा"
शङ्कु:
पुंलिङ्गम्
-
शङ्क्
+
उण्
लंबरेखा
या
ऊँचाई
शङ्कु:
पुंलिङ्गम्
-
शङ्क्
+
उण्
सौ
खरब
या
एक
नील
की
संख्या
शङ्कु:
पुंलिङ्गम्
-
शङ्क्
+
उण्
पत्तों
के
रेशे
शङ्कु:
पुंलिङ्गम्
-
शङ्क्
+
उण्
"वल्मीक,
बमी"
शङ्कु:
पुंलिङ्गम्
-
शङ्क्
+
उण्
पुरुष
की
जननेन्द्रिय
शङ्कु:
पुंलिङ्गम्
-
शङ्क्
+
उण्
"एक
प्रकार
की
मछली,
तनुका"
शङ्कु:
पुंलिङ्गम्
-
शङ्क्
+
उण्
राक्षस
शङ्कु:
पुंलिङ्गम्
-
शङ्क्
+
उण्
विष
शङ्कु:
पुंलिङ्गम्
-
शङ्क्
+
उण्
पाप
शङ्कु:
पुंलिङ्गम्
-
शङ्क्
+
उण्
"जलचर,
विशेषकर
कलहंस"
शङ्कु:
पुंलिङ्गम्
-
शङ्क्
+
उण्
शिव
शङ्कु:
पुंलिङ्गम्
-
शङ्क्
+
उण्
साल
का
पेड़
SaMku
{%
m.
%}
1.
A
post,
a
spike,
a
pillar
2.
a
nail,
a
peg,
R.xii.95,
M.viii.271
3.
a
stump,
a
trunk
4.
the
pointed
head
of
an
arrow,
a
shaft
5.
a
spear,
a
javelin
6.
a
measure
of
twelve
fingers
7.
a
measuring
rod
8.
ten
billions
9.
the
penis
10.
an
anthill
11.
a
demon
12.
an
aquatic
animal
13.
poison
14.
an
epithet
of
Śiva
15.
sine
of
altitude
(
in
astronomy
).
१२,
अर्क,
आदित्य,
इन,
उष्णांशु,
गण,
चक्र,
तपन,
तरणि,
तिग्मांशु,
तीक्ष्णांशु,
दिनकर,
दिननाथ,
दिनप,
दिनमणि,
दिनेश,
दिवाकर,
द्युमणि,
नर,
नृ,
ना,
पतङ्ग,
पूषन्,
प्रद्योतन,
भगण,
भानु,
भानुमत्,
भास्कर,
मण्डल,
मार्तण्ड,
मास,
मित्र,
मिहिर,
रवि,
राशि,
विवस्वत्,
व्यय,
शङ्कु,
सवितृ,
सूर्य,
हंस
Synonyms
कीलकः,
शङ्कु,
सूचिका
(Noun)
कीलति
बध्नाति
अनेन
पत्राणि।
"कीलकैः
पत्राणि
सुनिचितानि
कृतानि।"
Śaṅku,
a
Vṛshṇi.
§
232
(
Svayaṃvarap.
):
I,
186,
6999
(
present
at
the
svayaṃvara
of
Draupadī
).--§
253
(
Haraṇāharaṇap.
):
I,
221,
7992
(
came
to
the
nuptials
of
Arjuna
and
Subhadrā
).--§
273
(
Rājasūyārambhap.
):
II,
14,
623.
शंकु
१
/
ŚAṄKU
I.
A
son
of
hiraṇyākṣa.
śambara,
śakuni,
Dvimūrdhā,
śaṅku
and
Ārya
were
the
sons
of
Hiraṇyāksa
(
agni
purāṇa,
Chapter
19
).
शंकु
२
/
ŚAṄKU
II.
A
yādava
King
who
was
present
at
the
wedding
of
draupadī.
(
Ādi
Parva,
Chapter
185,
Verse
19
).
He
was
a
member
of
the
company
of
Yādavas,
who
carried
Subhadrā's
dowry
at
her
wedding
with
arjuna.
He
was
a
mahārathī
also.
(
Sabhā
Parva,
Chapter
14
and
Ādi
Parva,
Chapter
220
).
Śaṅku
in
the
Rigveda^1
and
later^2
denotes
a
‘wooden
peg.’
Thus
the
term
is
used
of
the
pegs
by
which
a
skin
is
stretched
out
in
the
Śatapatha
Brāhmaṇa,
^3
and
of
the
pin
of
hobbles
(
Paḍbīśa
).^4
In
the
Chāndogya
Upaniṣad^5
it
may
mean
‘stalk’^6
or
‘fibre
of
a
leaf.’^7
1
)
1.
164.
48.
2
)
Śatapatha
Brāhmaṇa,
iii.
5,
1,
1
2,
2
6,
1,
3
xiii.
8,
4,
1
Aitareya
Brāhmaṇa,
iii.
18,
6,
etc.
3
)
ii.
1,
1,
10.
4
)
Bṛhadāraṇyaka,
vi.
2,
13
(
Mādhyaṃ-
dina
=
vi.
1,
13
Kāṇva
),
etc.
5
)
ii.
23,
4.
6
)
Max
Müller,
Sacred
Books
of
the
East,
1,
35.
7
)
Little,
Grammatical
Index,
149,
But
cf.
Oertel,
Journal
of
the
American
Oriental
Society,
16,
228,
who
compares
śūcī
in
Jaiminīya
Brāhmaṇa,
ii.
10
Jaiminīya
Upaniṣad
Brāhmaṇa,
i.
10,
3.
शङ्कु
पुं।
जलजन्तुविशेषः
समानार्थकाः
शिशुमार,
उद्र,
शङ्कु,
मकर
1।10।20।2।3
तिमिङ्गलादयश्चाथ
यादांसि
जलजन्तवः।
तद्भेदाः
शिशुमारोद्रशङ्कवो
मकरादयः॥
पदार्थ-विभागः
,
द्रव्यम्,
पृथ्वी,
चलसजीवः,
मनुष्येतरः,
जन्तुः,
जलीयः
शङ्कु
पुं।
शाखापत्ररहिततरुः
समानार्थकाः
स्थाणु,
ध्रुव,
शङ्कु
2।4।8।2।3
फुल्लश्चैते
विकसिते
स्युरवन्ध्यादयस्त्रिषु।
स्थाणुर्वा
ना
ध्रुवः
शङ्कुर्ह्रस्वशाखाशिफः
क्षुपः॥
पदार्थ-विभागः
,
द्रव्यम्,
पृथ्वी,
अचलसजीवः,
वृक्षः
शङ्कु
पुं।
बाणाग्रायुधविशेषः
समानार्थकाः
शल्य,
शङ्कु
2।8।93।1।2
वा
पुंसि
शल्यं
शङ्कुर्ना
सर्वला
तोमरोऽस्त्रियाम्.
प्रासस्तु
कुन्तः
कोणस्तु
स्त्रियः
पाल्यश्रिकोटयः॥
पदार्थ-विभागः
उपकरणम्,
आयुधम्
शङ्कुः,
पुंलिङ्गम्
(
शङ्क्यतेऽस्मादिति
।
शङ्क
+
“खरुशङ्कु-पीयुनीलङ्गुगुलिगु
।”
उणा०
१
।
३७
।
इतिकुप्रत्यवेन
निपातितः
।
)
स्थाणुः
।
मुडा
गाछइति
भाषा
।
मत्स्यविशेषः
।
शाँकोच
इतिभाषा
।
शल्यास्त्रम्
।
शेल
इति
भाषा
।
इत्य-मरभरतौ
॥
संख्याविशेषः
।
स
तु
लीलावती-मते
दशलक्षकोटिः
।
कीलः
।
गोँज
इतिभाषा
।
(
यथा,
मनुः
।
८
।
२७१
।“निःक्षेप्योऽयोमयः
शङ्कुर्ज्जलन्नास्ये
दशाङ्गुलः
॥
”
)ईशः
।
कलुषः
।
इति
मेदिनी
॥
पत्रशिरा-जालम्
।
मेढ्रः
।
इति
हेमचन्द्रः
॥
राक्षसः
।इति
शब्दमाला
॥
नखीनामगन्धद्रव्यम्
।इति
जटाधरः
॥
दीपसूर्य्ययोश्छायापरिमाणार्थंकाष्ठादिनिर्म्मितः
क्रमेण
सूक्ष्माग्रद्बादशाङ्गुल-परिमितः
कीलकः
।
यथा
।“अर्काङ्गुला
तु
सूच्यग्रा
काष्ठी
द्व्यङ्गुलमूलिका
।शङ्कुसंज्ञा
भवेच्चैव
तच्छायां
परिकल्पयेत्
॥
मध्याह्नहीनैरादित्ययुक्तैश्छायाङ्गुलैर्हरेत्
।षट्पूरितदिवादण्डं
लब्धं
दण्डादिकं
भवेत्
॥
पूर्व्वाह्णच्छाययातीतं
पराह्णच्छाययैष्यकम्
।शून्यैकरामबाणेभदिशो
रुद्राः
।
०
।
१
।
३
।५
।
८
।
१०
।
११
।
क्रमोत्क्रमैः
॥
आषाढादिषु
मासेषु
च्छाया
माध्याह्निकी
मता
।अयनांशजमासान्ते
व्युत्क्रमेणादितो
बुधैः
।संख्योक्तान्यदिने
भागहारे
वृद्धीतरे
तथा
॥
”इति
ज्योतिस्तत्त्वम्
॥
तस्य
नामान्तरं
नरः
।
यथा
।अथ
करणसूत्रम्
।“शङ्कुः
प्रदीपतलशङ्कुतलान्तरघ्न-श्छाया
भवेद्विनरदीपशिख्यौच्च्यभक्तः
।”उदाहरणम्
।“शङ्कुप्रदीपान्तरभूस्त्रिहस्तादीपोच्छ्रितिः
सार्द्धकरत्रया
चेत्
।शङ्कोस्तथार्काङ्गुलसंमितस्यतस्य
प्रभा
स्यात्
कियती
वदाशु
॥
”न्यासः
।
शङ्कुः
१२
भूः
३
दीपः
७
लब्धानिच्छायाङ्गुलानि
१२
।
इति
लीलावत्यां
छाया-व्यवहारः
द्वादशाङ्गुलपरिमाणम्
।
यथा
।
विष्णु-धर्न्मोत्तरीयप्रथमकाण्डम्
।“द्वादशाङ्गुलिकः
शङ्कुस्तद्द्वयन्तु
शयः
स्मृतः
।तच्चतुष्कं
धनुः
प्रोक्तं
क्रोशो
धनुःसहस्रिकः
॥
”इति
तिथ्यादितत्त्वम्
॥
(
जनमेजयस्य
पुत्त्रः
।
यथा,
महाभारते
।
१
।९५
।
८६
।“भवतो
वपुष्टमायां
द्बौ
पुत्त्रौ
जज्ञाते
शतानीकःशङ्कुश्च
॥
”
*
॥
उग्रसेनस्य
पुत्त्रविशेषः
।
यथा,
भागवते
।
९
।
२४
।
२४
।“कंसः
सुनामा
न्यग्रोधः
कङ्कः
शङ्कुः
सुहुस्तथा
।राष्ट्रपालोऽथ
धृष्टिश्च
तुष्टिमानौग्रसेनयः
॥
”
)
शङ्कु
पुंलिङ्गम्
शकि--उण्
।
१
स्वाणौ
।
२
भत्स्यभेदे
।
३
शल्यास्त्रेअमरः
।
४
कीलके
।
५
दशकोटिसंख्यायाम्
६
तत्-सङ्क्याते
।
७
महादेवे
।
८
कलुषे
मेदि०
।
९
पत्त्रशिरा-जाले
१०
मेढ्रे
हेमच०
।
११
नखीनामद्रव्ये
जटा०
।१२
छाथापरिभाणार्थे
काष्ठादिनिर्मिते,
“अर्काङ्गुला
तुसूच्यग्रा
काष्ठी
द्व्यङ्गुगमूलिका
।
शङ्कुसंज्ञा
भवेच्चैवतच्छायां
परिकल्पयेत्”
इत्युक्ते
१३
कीलभेदे
च
ज्यो०
त०
।१४
जनमेजयपुत्रभेदे
भा०
आ०
९५
अ०
।
१५
नवरत्नान्त-र्गतकविभेदे
।
दिक्साधनार्थं
सू०
सि०
शङ्कुश्च
दर्शितोयथा“शिलातलेऽम्बुसंशुद्धं
वज्रलेपेऽपि
वा
समे
।
तत्र
शङ्क्व-ङ्गुलैरिष्टैः
समं
मण्डलमालिखेत्
।
तन्मध्ये
स्थापयेच्छङ्कुंकल्पनाद्द्वादशाङ्गुलम्
।
तच्छायाग्रं
स्पृशेद्
यत्र
वृत्तेपूर्वापरार्द्धयोः
।
तत्र
विन्दू
विधायोभौ
वृत्ते
पूर्वापराभिधौ
।
तन्मध्ये
तिमिना
रेखा
कर्त्तव्या
दक्षिणोत्तरा
।याम्योत्तरदिशोर्मध्या
तिमिना
पूर्वपश्चिमा
।
दिङ्मध्य-मत्स्यैः
संसाध्या
विदिशस्तद्वदेव
हि”
।
तत्र
दिक्सा-धनोधक्रमे
प्रथममम्बु
संशुद्धे
जलवत्
समीकृते
शिला-प्रदेशे
अपि
वाथ
वा
तदभावेऽन्यत्र
वज्रलेपे
चत्वरादौघुण्टनादिना
समस्थाने
कृते
शङ्क्वङ्गुलैः
शङ्कस्थाङ्गुलवि-भागमानगृहीतैरभीष्टसंख्याकाङ्गुलैर्व्यासार्द्धरूपैर्वृत्तभव-क्रमात्
लिखेत्
।
सर्वतः
केन्द्राद्वृत्तपरिधिरेखा
तुल्यास्यात्
तथेत्यर्थः
।
ततस्तन्मध्ये
तस्य
वृत्तस्य
केन्द्ररूपमध्येकल्पनया
द्वादशसंख्याकाङ्गुलानि
तुल्यानि
यस्मिंस्तंद्वादशविभागाङ्कितमित्यर्थः
।
शङ्कुं
समतलमस्तकपरि-धिकाष्ठदण्डं
स्थाषयेत्
।
ततः
पूर्वापरार्द्धयोर्दिनस्यप्रथमद्वितीयभागयोस्तच्छायःग्रं
स्थापितशङ्कोश्छायान्त-प्रदेशो
मण्डलपरिधौ
यस्मिन्
विभागे
स्पृशेत्
।
दिनस्यप्रथमविभागेऽनुक्षणं
छायाह्राद्वृत्ते
यत्र
प्रविशति
दिन-स्यापरार्द्धे
छायानुक्षणवृद्धेर्वृत्तं
यत्र
निर्गच्छतीत्यर्थः
।तत्र
निर्गमनप्रवेशस्थानयोरुभौ
द्वौ
विन्दू
पूर्वापरसञ्ज्ञौक्रमेण
वृत्ते
परिधिरेस्वायां
कृत्वा
तन्मध्वे
पूर्वापरविन्द्व-न्तरमध्ये
तिमिना
मत्स्येन
रेखा
कार्य्या
सा
दक्षिणो-त्तररेखा
भवति
।
मत्स्यस्तु
विन्द्वन्तरालसूत्रमितेनव्यासार्द्धेन
विन्दुद्वयकेन्द्रकल्पनेन
वृत्तद्वयं
निष्पाद्य
वृत्त-द्वअयसंयोगाभ्यां
वृत्तद्वयपरिधिविभागाभ्यामन्तर्गतं
मत्स्या-कारं
स्थानं
भवति
।
तत्रैकः
संयोगो
मुखं
बाह्यवृत्त-भागसम्मार्जनेनापरसंयोगस्तु
पुच्छमितरवृत्तभागद्वयसम्मा-र्जनेन
सुखपुच्छावध्यृज्वी
रेखा
दक्षिणोत्तररेखा
।तत्र
विन्दोः
सव्यं
रेखाग्रं
दक्षिणा
दिक्
।
पश्चिमविन्दोःसव्यं
रेखाग्रमुत्तरा
दिक्
।
अनन्तरं
पूर्ववृत्तं
मत्स्यश्चसम्मार्जनीयः
।
शङ्कुरपि
तत्स्थानान्निष्कास्य
इतिकेवला
दक्षिणोत्तररेखा
स्थितेति
तात्पर्य्यम्
।
दक्षिणो-त्तरदिशोर्मध्यस्थाने
तिमिना
दक्षिणोत्तररेखामितेत
व्या-सार्द्धेन
दक्षिणोत्तरस्थानाभ्यां
पूर्ववत्
प्रत्येकं
वृत्तं
वि-धाय
पूर्ववत्
सिद्धेन
मत्स्येतेत्यर्थः
।
पूर्वपश्चिमा
रेखाकार्य्या
।
तत्र
पूर्वविन्दोरासन्नं
रेखाग्रं
पूर्वा
पश्चिम-विन्दोरासन्नं
रेखाग्रं
पश्चिमेति
मत्स्यसम्मार्जने
केवलापूर्वापररेखापि
सिद्धा
।
अथ
रेखासंयोगस्थानात्
दिक्-साधनोपक्रमोक्तं
पूर्ववृत्तमुल्लिखेत्
।
तद्वृत्तपरिधौ
यत्ररेखा
लग्ना
तत्र
दिगिति
तद्वृत्तमध्यस्य
दिक्चतुष्टयंवृत्ते
सिद्धम्
।
तद्वत्
यथा
दक्षिणोत्तराभ्यां
पूर्वापरासाधिता
तत्प्रकारेणेत्यर्थः
।
एवकारोऽन्यप्रकारनिरा-सार्थकः
।
हि
निश्चयेन
।
विदिशः
कोणदिशो
दिशांपूर्वादिसिद्धदिशां
ये
मध्यमत्स्या
अघ्यवहितदिग्द्वयान्त-रोत्पन्ना
लघवस्तैः
संसाध्याः
सम्यक्प्रकारेण
साध्याः
।रेखावृत्तसंयोगस्थत्वेन
ज्ञेयाः”
रङ्गना०
।छायाशब्दे
२९८६
पृ०
दृश्यम्
।
शङ्कु
शङ्कु
masculine
(
sfx.
उ
)
soupçon
crainte.
Epine,
aiguillon
aiguille
de
cadran
solaire
javelot,
pique,
piquet,
poteau
tronc
d'arbre
dénudé
membre
viril.
Péché,
faute.
Fourmilière.
Oie.
Ange
de
mer,
poisson.
Np.
d'un
Gandharva.
शङ्कुकर्ण
masculine
âne.
शङ्कुचि
masculine
ange
de
mer.
शङ्कुतरु
masculine
le
śāla,
arbre.
शङ्कुवृक्ष
masculine
mms.
शङ्कुर
a.
dont
il
faut
se
défier,
qui
est
à
craindre.
शङ्कुला
feminine
esp.
de
pince
pour
concasser
la
noix
d'arec.
शङ्कोच
masculine
ange
de
mer.
शङ्कु-
Masculine.
pieu,
cheville
poteau
flèche,
pointe
(
fig.
ce
qui
perce
le
cœur
)
fibre
ou
nervure
d'une
feuille
(
?
)
nombre
très
élevé
(
10{^13^}
)
Neuter.
d'un
Vṛṣṇi,
fils
d'Ugrasena.
°कर्ण-
-ई-
-आ-
a.
qui
a
les
oreilles
pointues
Masculine.
Neuter.
d'un
Rākṣasa
d'un
chameau
°कर्णमुख-
-ई-
a.
qui
a
les
oreilles
et
le
museau
pointus.
°शिरस्-
Masculine.
Neuter.
d'un
Asura.
What is this? (Hidden Dictionary)
To avoid the clutter in the app, the unwanted dictionaries can be hidden to have clear view while browsing. This section shows entries from those hidden dictionaries if any.
How to hide/unhide dictionary?
Every dictionary entry will have top right corner menu . From there, you can hide or unhide dictionary. You must login to use this feature. So, KST can remember your preferences of hidden dictionaries.