Try संस्कृतवाहिनी (A word everyday) | YouTube Channel
शक (zaka)
This feature is only for logged in users. Please login to have full access to Kosha.
शक
Masculine.
(
-कः
)
1.
A
sovereign,
and
prince
who
gives
his
name
to
an
era,
especially
applied
to
SĀLIVĀHANA.
2.
A
particular
caste,
the
followers
or
descendants
of
ŚAKA
or
SĀLIVĀHANA.
3.
A
country.
Masculine.
plu.
(
-काः
)
1.
The
inhabitants,
the
Sacæ,
the
Scythians.
2.
An
era:
see
शाक.
Etymology
शक्
to
be
able,
Affix.
अच्
।
शक
r.
4th
cl.
(
शक्यति-ते
)
r.
5th
cl.
(
इर
ऌ
)
इरशक्तृ
(
शक्नोति
)
1
To
bear
patiently,
to
endure,
to
be
patient.
2
To
be
able
to
effect,
to
be
competent
or
powerful.
(
इ
)
शकि
r.
1st
cl.
(
शङ्कते
)
1
To
think
probable,
to
suspect.
2
To
fear,
to
apprehend.
With
आङ्,
to
dread.
शक
Masculine.
(
-कः
)
1
A
sovereign,
any
prince
who
gives
his
name
to
an
era,
especially
applied
to
Śālivāhana.
2
A
particular
caste,
the
followers
or
descendants
of
ŚAKA,
or
Sālivāhana.
3
A
country,
or
Masculine.
plu.
(
-काः
)
The
inhabitants,
the
Sacœ,
the
Scythians.
4
An
era:
see
शाक.
Etymology
शक
to
be
able,
Affix.
अच्.
शकः
[
śakḥ
],
1
Name.
of
a
king
(
especially
applied
to
Śālivāhana
but
scholars
do
not
seem
to
have
yet
agreed
as
to
the
precise
meaning
and
scope
of
the
word
).
An
epoch,
era
(
the
term
is
especially
applied
to
the
era
of
Śālivāhana
which
commences
78
years
after
the
Christian
ear
).
-काः
(
Masculine.
Plural.
)
Name.
of
a
country.
Name.
of
a
particular
tribe
or
race
of
people
(
mentioned
in
Manusmṛiti.
1.44
along
with
the
Pauṇḍrakas
Et cætera.
see
Mudrârâkshasa (Bombay),
5.11
also
).
Compound.
-अन्तकः,
-अरिः
epithets
of
king
Vikramāditya
who
is
said
to
have
exterminated
the
Śakas.
-अब्दः,
-कालः
a
year
of
the
Śaka
era.
-कर्तृ,
-कृत्
Masculine.
the
founder
of
an
era.
शकम्
[
śakam
],
Dung,
cow-dung
(
Vedic.
).
शकः
1
N.
of
a
king
(
especially
applied
to
Śālivāhana
but
scholars
do
not
seem
to
have
yet
agreed
as
to
the
precise
meaning
and
scope
of
the
word
).
2
An
epoch,
era
(
the
term
is
especially
applied
to
the
era
of
Śālivāhana
which
commences
78
years
after
the
Christian
era
).
काः
(
m.
pl.
)
1
N.
of
a
country.
2
N.
of
a
particular
tribe
or
race
of
people
(
mentioned
in
Ms.
10.
44
along
with
the
Pauṇḍrakas,
&c.
see
Mu.
5.
11
also.
).
Comp.
अंतकः,
अरिः
epithets
of
king
Vikramāditya
who
is
said
to
have
exterminated
the
Śakas.
अब्दः
a
year
of
the
Śaka
era.
कर्तृ,
कृत्
m.
the
founder
of
an
era.
3.
शक
masculine gender.
plural number.
nalopākhyāna
of
a
partic.
white-skinned
tribe
or
race
of
people
(
in
the
legends
which
relate
the
contests
between
Vasiṣṭha
and
Viśvāmitra
the
Śakas
are
fabled
to
have
been
produced
by
the
Cow
of
Vasiṣṭha,
from
her
sweat,
for
the
destruction
of
Viśvāmitra's
army
in
manu-smṛti
x,
44,
they
are
mentioned
together
with
the
Pauṇḍrakas,
Oḍras,
Draviḍas,
Kāmbojas,
Javanas
or
Yavanas,
Pāradas,
Pahlavas,
Cīnas,
Kirātas,
Daradas,
and
Khaśas,
described
by,
manvarthamuktāvalī, kullūka bhaṭṭa 's commentary on manu-smṛti
as
degraded
tribes
of
Kṣatriyas
called
after
the
districts
in
which
they
reside:
according
to
the
viṣṇu-purāṇa
iv,
3,
king
Sagara
attempted
to
rid
his
kingdom
of
these
tribes,
but
did
not
succeed
in
destroying
them
all
:
they
are
sometimes
regarded
as
the
followers
of
Śaka
or
Śāli-vāhana,
and
are
probably
to
be
identified
with
the
Tartars
or
Indo-Scythians
[
Latin.
Sacæ
]
who
overran
India
before
the
Āryans,
and
were
conquered
by
the
great
Vikramāditya
[
q.v.
]
they
really
seem
to
have
been
dominant
in
the
north-west
of
India
in
the
last
century
before
and
the
first
two
centuries
after
the
beginning
of
our
era
),
atharva-veda
Pariś.
manu-smṛti
mahābhārata
et cetera.
शक,
अस्,
m.,
N.
of
a
king
(
especially
applied
to
Śāli-vāhana
)
an
era,
epoch
(
especially
that
of
the
monarch
Śāli-vāhana,
commencing
seventy-eight
years
after
the
Christian
cf.
शाक
)
N.
of
a
country
of
a
particular
tribe
or
race
of
people,
(
usually
आस्,
pl.
in
the
legends
which
relate
the
contests
between
Vasiṣṭha
and
Viśvā-mitra
the
Śakas
are
fabled
to
have
been
produced
by
the
Cow
of
Vasiṣṭha,
from
her
sweat,
for
the
destruction
of
Viśvā-mitra's
army
in
Manu
X.
44.
they
are
mentioned
together
with
the
Pauṇḍrakas,
Oḍras,
Draviḍas,
Kāmbojas,
Javanas
or
Yavanas,
Pāradas,
Pahlavas,
Cīnas,
Kirātas,
Da-
radas,
and
Khaśas,
who
are
all
described
by
Kullūka
as
degraded
tribes
of
Kṣatriyas,
called
after
the
dis-
tricts
in
which
they
reside:
according
to
the
Viṣṇu-
Purāṇa
IV.
3.
the
great
king
Sagara
made
an
effort
to
rid
his
kingdom
of
these
tribes,
who
appear
to
have
overrun
the
western
districts
of
India
the
Śakas
who
were
not
destroyed
were
deprived
of
their
social
position
and
were
compelled
to
shave
the
fore
part
of
their
heads:
they
are
sometimes
regarded
as
the
followers
of
Śaka
or
Śāli-vāhana,
and
probably
to
be
identified
with
the
Tartars
or
Scythians
[
Lat.
Sacœ
]
who
overran
India
before
the
Āryans,
and
were
supposed
to
have
been
exterminated
by
the
great
Vikramāditya,
king
of
Oujein
and
rival
of
Śāli-
vāhana
)
(
अम्
),
n.,
Ved.
water
(
=
उदक,
Naigh.
I.
12
cf.
शक-पूत,
शक-मय,
under
शकन्
).
—शक-कर्तृ,
ता,
m.
the
founder
or
establisher
of
an
era.
—शक-देश,
अस्,
m.,
N.
of
a
country.
—शक-वर्मन्,
आ,
m.,
N.
of
a
poet.
—शक-
वृद्धि,
इस्,
m.,
N.
of
a
poet.
—शकाधिप-राज-
धानी
(
°क-अध्°
),
f.
the
capital
of
the
king
of
the
Śakas,
i.
e.
Ḍillī.
—शकान्तक
(
°क-अन्°
),
अस्,
m.
‘destroyer
of
the
Śakas,
’
epithet
of
king
Vikramā-
ditya.
—शकाब्द
(
°क-अब्°
),
अम्,
n.
a
year
of
the
Śaka
era,
(
see
above.
)
—शकारि
(
°क-अरि
),
इस्,
m.
‘enemy
of
the
Śakas,
’
epithet
of
king
Vikramāditya.
शक:
पुंलिङ्गम्
-
शक्
+
अच्
एक
राजा
शक:
पुंलिङ्गम्
-
शक्
+
अच्
"काल,
सम्वत्
"
शकः
पुंलिङ्गम्
-
-
एक
जन
जाति
का
नाम
जो
भारत
के
उतर-पश्चिमी
सीमांत
पर
बसी
हुई
थी।
संस्कृत
के
श्रेण्य
साहित्य
में
इसका
उल्लेख
मिलता
है।
सिधियंस
से
इसकी
एकरुपता
मानी
जाती
है।
१४,
इन्द्र,
इन्द्रक,
कौशिक,
गुणस्थान,
जिष्णु,
पुरन्दर,
पूर्वप,
भुवन,
भूतग्राम,
मनु,
रज्जु,
लोक,
वज्रिन्,
वासव,
विद्या,
शक,
शक्वरी,
शचीपति,
सुराधिप,
सुरेश
धातुः →
शक्
मूलधातुः →
शक
धात्वर्थः →
मर्षणे
गणः →
दिवादिः
कर्मकत्वं →
सकर्मकः
इट्त्वं →
सेट्
उपग्रहः →
उभयपदी
रूपम् →
शक्यति-ते
अनुबन्धादिविशेषः →
पुषादिः
शकँ
शक
विभाषितो_मर्षणे
-
शक्यति
शक्यते
शशाक
शेके
शक्ता
शक्ष्यति
शक्ष्यते
अशकत्
अशक्त
शक्त्वा
शक्तः
शकितः
मर्षणं
क्षमा
ततोऽन्यत्र
शक्नोतीति
विभाषितेष्वयं
न
पठ्यते
अशकदिति
मर्षणे
पुषादिकार्य्यार्थम्
शक्त्यर्थस्य
तु
कर्त्रभिप्रायेऽकर्त्रभिप्रायेऽप्यशकदिति
(
20
)
81
Śaka,
pl.
(
ºāḥ
),
a
people.
§
223
(
Vāsishṭha
):
I,
175,
6683
(
their
origin
).--§
280
(
Bhīmasena
):
II,
30,
1088
(
in
the
east,
vanquished
by
Bhīmasena
).--§
285
(
Nakula
):
II,
32,
1199
(
in
the
west,
vanquished
by
Nakula
).--§
295
(
Dyūtap.
):
II,
51,
1843,
1850
(
among
the
peoples
who
brought
tribute
to
Yudhishṭhira
)
52,
1872
(
do.
).--§
342
(
Indralokābhig.
):
III,
51,
1990
(
had
been
present
at
the
rājasūya
of
Yudhishṭhira
).--§
458b
(
Kaliyuga
):
III,
188,
12839
(
among
the
barbarous
peoples
who
in
the
Kaliyuga
will
rule
the
earth
).-§
554
(
Sainyodyogap.
):
V,
4,
78
(
their
king
mentioned
among
the
kings
to
whom
the
Pāṇḍavas
ought
to
send
messengers
).--§
555
(
do.
):
V,
19,
590
(
followed
the
Kāmboja
king
Sudakshiṇa
).--§
571
(
Ulūkadūtāgamanap.
):
V,
160,
5510
(
in
the
army
of
Duryodhana
)
161,
5555
(
do.
).--§
573
(
Ambopākhyānap.
):
V,
195,
7609
(
do.
).-§
574
(
Jambūkh.
):
VI,
9,
352
(
in
Bhāratavarsha
),
359
(
do.
).--§
576
(
Bhagavadgītāp.
):
VI,
20,
†753
(
follow
Kṛpa
).
--§
580
(
Bhīshmavadhap.
):
VI,
56,
2408
(
in
Bhīshma's
garuḍavyūha
).--§
583
(
do.
):
VI,
75,
3297
(
in
Bhīshma's
krauñcavyūha
).--§
587
(
do.
):
VI,
117,
5485
(
attack
Arjuna
).--§
589
(
Droṇābhishekap.
):
VII,
7,
182
11,
399
(
have
been
vanquished
by
Kṛshṇa
).--§
592
(
Saṃśaptakavadhap.
):
VII,
20,
798
(
in
Droṇa's
garuḍavyūha
).--§
599
(
Jayadrathavadhap.
):
VII,
93,
3379
(
attack
Arjuna
)
112,
4340
(
Śakratulyaparākramaiḥ
)
119,
4716,
4722
(
many
Ś.,
etc.,
have
been
slain
by
Sātyaki
)
,
4747
(
thousands
of
Ś.
have
been
slain
by
Sātyaki
),
4754
121,
4818
(
attack
Sātyaki
).--§
604
(
Karṇap.
):
VIII,
8,
235
(
Karṇa
has
[
formerly
]
vanquished
the
Ś.
).--§
608
(
do.
):
VIII,
46,
2137
(
in
Karṇa's
array
)
56,
2807
(
ekeshu
nihatair
aśvaiḥ
Kāmbojair
Yavanaiḥ
Śakaiḥ
)
73,
3652
(
have
been
vanquished
by
Arjuna
)
88^1,
†4506
(
attack
Arjuna
).--§
609
(
Śalyap.
):
IX,
1,
27
(
have
been
slain
)
2,
74
(
had
taken
up
arms
for
the
sake
of
Duryodhana
).--§
611
(
do.
):
IX,
8,
392
(
with
Kṛpa
on
the
right
side
of
Śalya's
array
).--§
641
(
Rājadharm.
):
XII,
65,
2429
(
enumeration
of
barbarous
or
low
peoples
).--§
739
(
Ānuśāsanik.
):
XIII,
33,
2103
(
among
the
tribes
who
have
been
degraded
from
kshattriyas
to
śūdras--vṛshalatvaṃ
parigatāḥ
).
शक
/
ŚAKA.
A
particular
sect
of
people
or
caste.
The
following
information
about
the
Śakas
is
gathered
from
the
mahābhārata.(
i
)
Śakas
were
born
from
the
breast
of
nandinī,
Vasiṣṭha's
cow.
(
Ādi
Parva,
Chapter
147,
Verse
36
).(
ii
)
Bhīmasena,
during
his
triumphal
tour
of
the
eastern
regions
subjugated
the
Śakas.
(
Sabhā
Parva.
Chapter
32,
Verse
14
).(
iii
)
nakula
conquered
them.
(
Sabhā
Parva,
Chapter
32,
Verse
14
).(
iv
)
King
of
the
Śakas
participated
in
Yudhiṣṭhira's
rājasūya.
(
Sabhā
Parva,
Chapter
51,
Verse
32
).(
v
)
The
pāṇḍavas
invited
them
to
take
part
in
the
great
war.
(
Udyoga
Parva,
Chapter
4,
Verse
15
).
(
vi
)
They
did
along
with
sudakṣiṇa,
king
of
kāmboja,
service
in
Duryodhana's
army.
(
Udyoga
Parva,
Chapter
19,
Verse
21
).(
vii
)
śrī
kṛṣṇa
once
conquered
them.
(
droṇa
parva,
Chapter
119,
Verse
45
).(
viii
)
karṇa
once
defeated
them
and
conquered
their
country.
(
karṇa
Parva,
Chapter
8,
Verse
18
).(
ix
)
Śakas
who
were
originally
Kṣatriyas
were
demoted
as
Śūdras
as
they
incurred
the
displeasure
and
anger
of
brahmins.
(
anuśāsana
parva,
Chapter
33,
Verse
21
).(
x
)
As
the
Śakas
and
the
Yavanas
had
helped
the
haihaya
kings
paraśurāma,
sagara
and
bharata
defeated
them
in
war
and
drove
them
off
from
the
country.
(
bhāgavata,
Navama
skandha
).
शक,
इ
ङ
त्रासशङ्कयोः
।
इति
कविकल्पद्रुमः
॥
(
भ्वा०-आत्म०-त्रासे
अक०-शङ्कायां
सक०-सेट्
।
)
त्रासो
भयम्
।
शङ्का
संशयारोपः
।
इ,
शङ्क्यते
व्याघ्राज्जनेन
।
ङ,
शङ्कते
पुरुषत्वंस्थाणौ
।
स्थाणुर्व्वा
पुरुषो
वा
इति
संशय-मारोपयतीत्यर्थः
।
इति
दुर्गादासः
॥
शक,
न
इर्
ऊ
शक्ती
।
इति
कविकल्पद्रुमः
॥
(
भ्वा०-पर०-अक०-सक०-च-वेट्
।
)
न,
शक्नो-त्यशक्यमप्याजौ
विजेतुं
य
इति
हलायुधः
।इर,
अशकत्
अशकीत्
अशाक्षीत्
।
ऌदित्त्वे-नास्मान्नित्यं
ङ
इत्यन्ये
।
ऊ,
शकिष्यतिशक्ष्यति
।
पृथकपाठादाद्यो
न
स्वादिः
।
द्वावे-वानिमाबित्यन्ये
।
षष्ठस्वरानुबन्धः
केषाञ्चि-दनरोधात्
।
द्वावेव
सकर्म्मकौ
।
तथा
च
।शक्योऽस्य
मन्युर्भवता
विनेतुमिति
रघुः
।
रजः-परिणामभेदो
न
शक्यते
प्रत्याख्यातुमिति
तत्त्व-कौमुद्यां
वाचस्पतिमिश्रः
।
शक्या
मखेनापिमुदोऽमराणामिति
नैषधम्
।
इति
दुर्गादासः
॥
शक,
य
ञ
शक्तौ
।
इति
कविकल्पद्रुमः
॥
(
दिवा०उभ०-सक०-सेट्
।
)
शक्तिर्दिवादिपक्षे
क्षमाखादिपक्षे
सामर्थ्यम्
।
यञ,
शक्यति
शक्यतेदुःखं
दीनः
।
इति
दुर्गादासः
।
शकः,
पुंलिङ्गम्
(
शक
+
अच्
।
)
जातिभेदः
।
नृपभेदः
।इति
मेदिनी
॥
स
च
नृपः
शकादित्यः
इतिशालिवाहन
इति
च
नाम्ना
ख्यातः
।
तस्यमरणदिनावधि
वत्सरगणनाङ्कः
शकाब्देतिनाम्ना
पञ्जिकायां
लिख्यते
।
स
च
म्लेच्छ-जातिविशेषः
।
सत्ययुगे
सगरराजेनास्य
मस्त-कार्द्धं
मुण्डयित्वा
वेदबाह्यत्वमकारि
।
यथा,
--“ततः
शकान्
सयवनान्
काम्बोजान्
पारदां-स्तथा
।पह्नवांश्चापि
निःशेषान्
कर्त्तुं
व्यवसितो
नृपः
॥
ते
हन्यमाना
बीरेण
सगरेण
महौजसा
।वशिष्ठं
शरणं
जग्मुः
सूर्य्यवंशपुरोहितम्
॥
वशिष्ठः
शरणापन्नान
समये
स्थाप्य
तानृषिः
।सगरं
वारयामास
तेभ्यो
दत्त्वाभयं
तदा
॥
सगरस्तां
प्रतिज्ञान्तु
निशम्य
सुमहाबलः
।धर्म्मं
जघान
तेषाञ्च
वेशानन्यांश्चकार
ह
॥
अर्द्धं
शिरः
शकानान्तु
मुण्डयामास
भूपतिः
।जवनानां
शिरः
सर्व्वं
काम्बोजानामपि
द्विज
॥
पारदान्मुक्तकेशांस्तु
पह्रवान्
श्मश्रुधारिणः
।निःस्वाध्यायवषट्कारान्
सर्व्वानेव
चकार
ह
॥
”इति
पाद्मे
स्वर्गखण्डे
सगरोपाख्यानम्
१५
अः
॥
देशभेदः
।
इति
विश्वः
॥
(
यथा,
मात्स्ये
।१२०
।
४५
।“तुषारान्
वर्व्वरान्
कारान्
पह्रवान्
पारदान्शकान्
।एतान्
जनपदान्
मङ्क्षु
प्लावयित्वोदधिं
गता
॥
”
)
शक
क्षमायां
सकर्मकः
दि०
उभयपदी
सेट्
।
शक्यति
ते
अशाकीत्-अशकीत्
अशकिष्ट
“शक्योऽस्य
मन्यु
र्भवता
विनेतुम्”
रघुः
।
शक
पुंलिङ्गम्
शक--अच्
।
१
जातिभेदे
स
च
ब्रात्यक्षत्रियः
१९०७
पृ०दृश्यम
।
२
देशभेदे
स्वराज्यावधिवत्सराङ्कप्रवर्त्तके
२
नृप-भेदे
४
तदीये
वत्सरे
च
।
कलियुगे
शककर्त्तृषु
षट्सुयुधिष्ठिरः
विक्रमादित्यः
शालिवाहनश्चेति
त्रयोगताविजयाभिनन्दनादयस्तयो
भविष्यन्ति
।
तथा
हि
कलौषट्
शककर्त्तारः
तल्लक्षणादि
ज्योतिर्वि०
१०
अ०
उक्त
यथा“कलौ
भविष्यन्त्यथ
भारतावनौ
महीभुजो
बाहुमृतोऽप्य-नेकशः
।
शकास्तथैषामभिषेचनादिकं
हितं
सदोदी-रितकालसाधितम्
।
धराधिभूर्भिल्लशकादिजातिजस्त-दासनस्थोऽभिजनैर्नमस्कृतः
।
स्ततौ
स
राजाधिजनैःप्रतिष्ठितो
न
मन्त्रभेदाद्यभिषेचनोचितः
।
निहन्ति
योभूतलमण्डले
शकान्
सपञ्चकोट्यब्जदलप्रमान्
कलौ
।स
राजपुत्रः
शककारको
भवेत्
नृपाधिराज्ये
ह्युतशाक-कर्त्तृ
हा”
।
(
तत्र
शककारकस्य
विक्रमादित्यस्य
हननात्शालिवाहवस्य
शककर्त्तृत्वम्
)
“यधिष्ठिरो
विक्रमशालि-वाहनौ
नराधिनाथौ
विजयाभिनन्दनः
।
इमेऽनु
ना-गार्जुनमेदिनीबिभुर्वलिः
क्रमात्
षट्
शककारकाः
कलौ”
।तत्प्रवृत्तिकालांस्तत्राह
“युधिष्ठिरात्
वेदयुगाम्बरा-ग्नयः
(
३०४४
)
कलम्बविश्वे
(
१३५
)
ऽभ्रखखाष्टभूमयः१८०००
।
ततोऽयुतं
१००००
लक्षचतुष्टयं
क्रमात्
धरा-दृगष्टाविति
(
८२१
)
शाकवत्सराः
।
युघिष्ठिरोऽभूद्भुविहस्तिनापुरे
तथोज्जयिन्थां
पुरि
विक्रसाह्वयः
।
शाले-यभूमीभृति
शालिवाहनःसुचित्रकूटे
विजयाभिनन्दनः
।नागार्जुनो
रोहितके
क्षितौ
बलिर्भविष्यतीन्द्रो
भृगु-कच्छपत्तने
।
कृतप्रवृत्तिस्तदनन्तरं
भवेत्तदा
भविष्यन्त्यबनी-भृतोऽर्कतः”
।
अत्र
युधिष्ठिरात्
प्राक्
कलौ
शककर्त्त्र-न्तराभावात्
कलियुगारम्भकालादेव
तस्य
शककालउक्तः
वराहसंहितायां
१३
अ०
तु
तद्राज्यावधित
एवतच्छककाल
इत्यभिप्रायेण
“आसन्
मधासु
मुनयः
शासतिपृथ्वीं
युधिष्ठिरे
नृपतौ
।
षड्द्विकपञ्चद्वियुतः(
२५२६
)
शककालस्तस्य
राज्ञश्च”
तेन
कलेः
(
५१८
)
वर्षेषुगतेषु
युधिष्ठिरस्य
राज्यप्रवृत्तिः
।
षट्कर्तृवत्सरसमष्टिश्चयुधि०
३०४४
।
इति
न
कलिमानसंख्याविरोधःविक्र०
१३५
अतएव
ज्योतिर्विदाभरणशेषे
ग्रन्थ-शालि०
१८०००
कृतैव
“वर्षैः
सिन्धुरदर्शनाम्बरगणै-विजया०
१००००
यांते
कलौ
सम्भितैः”
इति
कलि-नागा०
४०००००
युगस्यैव
३०६८
वर्षंषु
गतेषु
ग्रन्थ-बलि०
८२१
करणमुक्तम्
।३३२०००
शकँ
शक
विभाषितो_
मर्षणे
-
शक्नोतेः
(
द्र0
518
)
परस्मैपदं
श्यनि
विकल्प्यते,
अङ्वा,
इड्वा,
इति
मतभेदः
शक्यते,
शक्यति,
अशकीत्
अशकत्,
शकिता
शक्ता
अन्यत्र-शक्नोति,
[
अशकत्
]
शक्ता
सनि
मीमा
(
7454
)
इति
शिक्षति
शकिसहोश्च
(
3199
)
इति
यत्-शक्यम्
वनिप्
(
द्र0
उ0
4113
)-शक्वा,
शक्वरी
शकिशम्योर्नित्
(
उ0
3112
)-शकलः
रक्
(
द्र0
उ0
213
)-शक्रः
शकेरुनोन्तोन्त्युनयः
(
उ0
349
)-शक्नः,
शकुन्तः,
शकुन्तिः,
शकुनिः
शकेरृतिन्
(
उ0
458
)-शकृत्
शकादिभ्योऽटन्
(
उ0
481
)-शकटः,
शकटिः,
शकटी,
शक्तिः,
शक्ती
शकधृषज्ञा
(
3465
)
इति
शक्यते
भोक्तुम्
75
शकँ
शक
(
अर्थः
)
विभाषितो_मर्षणे
अयं
मर्षणे
दिवादिः
विभाषित
इत्युभयपदी
तन्त्रान्तरप्रसिद्ध्योच्यते
क्षीरस्वामी
तु
सहनेऽर्थे
शकिधातुर्विभाषितः,
विकल्पितः
पक्षे
दिवादिः
पक्षे
स्वादिरित्यर्थः
(
शक्यते,
शक्नोति
)
इति
शाकटायनश्चामुमेव
विभाषितार्थमङ्गीकृत्य
अस्य
चोभयत्र
पाठामात्रादेव
सिद्धत्वाद्वैय्यर्थमेव
नूनं
मत्वा,
"शक
मर्षणे'
इत्येव
पपाठ
अतस्स्वाम्युक्तमनेनैव
प्रत्युक्तम्
शाकटायनोक्तमपि
विभाषितपदस्य
मैत्रेयादिभिस्तन्त्रान्तरप्रसिद्धार्थस्याभिधानात्
सार्थकत्वाद्यत्किञ्चित्
तथा
स्वामिशाकटायनपक्षावुक्त्वोक्ते
च
पुरुषकारे,
तच्चैतदुभयमपि
बहुसम्मते
यथोक्तेऽर्थे
सम्भवत्ययुक्तमेव'
इति
(
शक्यति
शशाक,
शेकतुः,
शशक्थ,
शेकिथ
)
भारद्वाजनियमादिड्विकल्पः
(
शक्ता
शक्षति
शक्यतु,
अशक्यत्
शक्येत्,
शक्यात्
)
लिङौ
(
अशकत्
शक्यते
शेके
)
इत्यादितङयुदाहार्यम्
(
शिशक्षति
शिशक्षते
)
"सनिमीमा''इत्यादिना
ऽच
इस्,
अभ्यासलोपः
"स्कोः''
इति
सलोपः
(
शाशक्यते
शाशक्ति
शाकयति
अशीशकत्
शक्त्वा,
शक्तः
)
शक्तो
घटः
कर्तुं,
शकितो
घटः
कर्तुं,
"सौनागाः
कर्मणि
निष्ठायां
शकेरिटमिच्छन्ति
विकल्पेन'
इति
वृत्तिः
79
1
{@“शक
विभाषितो
मर्षणे”@}
2
‘--
क्षमायाम्’
इति
कातन्त्रकाशकृत्स्नौ।
‘--
शक्तौ’
इति
वोपदेवः।
‘शक्यते
शक्यतीत्येवं
शपि
श्नौ
श्यनि
च
क्रमात्।।’
3
इति
देवः।
शाककः-किका,
शाककः-किका,
4
शिक्षकः-क्षिका,
शाशककः-किका
5
शक्ता-त्री,
शाकयिता-त्री,
शिक्षिता-त्री,
शाशकिता-त्री
इत्येवमादीनि
रूपाणि
सर्वाण्यपि
दैवादिकनश्यतिवत्
6
ज्ञेयानि।
7
शक्यन्-शक्यमानः,
8
भोक्तुं
शक्यते,
9
शक्तो
घटः
कर्तुम्-शकितो
घटः
कर्तुम्,
10
शक्तिः,
शक्तिः,
11
शक्यम्,
12
शक्वा-शक्वरी,
13
कलप्रत्यये
रूपमेवम्।
‘भित्तं
शकलम्’
14
सारोऽपि।
]
]
शकलम्,
15
16
शक्रः,
17
शकुनः-शकुन्तः-शकुन्तिः-शकुनिः,
18
शकृत्,
शकटः,
इति
विशेषरूपाणि।
प्रासङ्गिक्यः
01
→
(
१६७०
)
02
→
(
४-दिवादिः-११८७।
सक।
अनिट्।
उभ।
)
03
→
(
श्लो।
४३
)
04
→
[
[
२।
‘सनि
मीमाघुरभलभशक--’
(
७-४-५४
)
इति
अकारस्य
इस्।
‘स्कोः--’
(
८-२-२९
)
इति
सकारलोपः।
‘अत्र
लोपोऽभ्यासस्य’
(
७-४-५८
)
इत्यभ्यासलोपः।
षत्वम्।
इक्समीपात्
हलः
परस्य
झलादेः
सनः
कित्त्वात्
न
गुणः
इति
बोध्यम्।
एवं
सन्नन्ते
सर्वत्र
प्रक्रिया
ज्ञेया।
]
]
05
→
[
[
३।
धातोरनिट्त्वं
सर्वसम्मतम्।
तेनैवं
तृजादिषु
रूपम्।
क्षीरस्वामी
तु
‘विभाषितः’
इत्यस्य
‘इड्
वा
इति
मतभेदः…
शकिता
शक्ता।’
इत्याह।
]
]
06
→
(
६६७
)
07
→
[
[
४।
‘विभाषितः’
इत्यस्य
तन्त्रान्तरप्रसिद्ध्या
उभयपदित्वं
क्षीरस्वामि-
शाकटायनदेवप्रभृतिभिरुक्तम्।
तत्पक्षे
शता
श्यन्
च।
एतत्पक्षखण्डकानां
पुरुष-
कारधातुवृत्तिकारादीनां
मते
तु
शक्यन्
इति
एकमेव
परस्मैपदं
रूपम्।
]
]
08
→
[
[
५।
‘शकधृष--’
(
३-४-६५
)
इत्यनेन
धातावस्मिन्
उपपदभूते
सति
धात्वन्तरस्य
तुमुन्
भवति।
]
]
09
→
[
[
६।
‘सौनागाः
कर्मणि
निष्ठायां
शकेरनिटमिच्छन्ति
विकल्पेन’
(
काशिका
७-२-१७
)
इति
वचनादत्रेड्विकल्पः।
इति
धातुवृत्तिः।
]
]
10
→
[
[
७।
स्त्रियां
क्तिनि
शक्तिः।
‘क्तिच्क्तौ
च
संज्ञायाम्’
(
३-३-१७४
)
इति
क्तिचि
शक्तिः
=
ऋषिविशेषस्य
संज्ञा।
पुंल्लिंगोऽयं
शब्दः।
शक्तिः
=
आयुधविशेषस्य
संज्ञा।
]
]
11
→
[
[
८।
‘शकिसहोश्च’
(
३-१-९९
)
इति
ण्यदपवादो
यत्प्रत्ययः।
]
]
12
→
[
[
९।
‘अन्येभ्योऽपि
दृश्यन्ते’
(
३-१-९९
)
इति
वनिप्प्रत्यये
रूपमेवम्।
स्त्रियां
तु
‘वनो
र
च’
(
४-१-७
)
इति
ङीप्,
तत्सन्नियोगेन
रेफश्चान्तादेशः।
तेन
शक्वरी
इति
सिद्ध्यति।
शक्वरी
छन्दोविशेषः।
]
]
13
→
[
[
१०।
औणादिके
[
द।
उ।
८-११२
]
14
→
(
८-२-५९
)
15
→
[
पृष्ठम्१२८०+
२७
]
16
→
[
[
१।
औणादिके
(
द।
उ।
८।
३१
)
रक्प्रत्यये
रूपम्।
शक्रः
=
इन्द्रः।
]
]
17
→
[
[
२।
‘शकेरुनोन्तोन्त्युनयः’
(
द।
उ।
१०-५
)
इति
उन-उन्त-उन्ति-उनिप्रत्ययाः।
पक्षिनामान्येतानि।
]
]
18
→
[
[
३।
औणादिके
(
द।
उ।
६-२६
)
ऋतिन्प्रत्यये
रूपमेवम्।
शकृत्
=
गोपुरीषम्।
]
]
What is this? (Hidden Dictionary)
To avoid the clutter in the app, the unwanted dictionaries can be hidden to have clear view while browsing. This section shows entries from those hidden dictionaries if any.
How to hide/unhide dictionary?
Every dictionary entry will have top right corner menu . From there, you can hide or unhide dictionary. You must login to use this feature. So, KST can remember your preferences of hidden dictionaries.