| YouTube Channel

श: (za:)

 
शब्दसागरः
English
The thirtieth consonant of the Nāgarī alphabet and first of the
three sibilants
it is termed the palatal sibilant, and corresponds
to “Sh” pronounced softly, as in Shun
in the Roman character
it is distinguished by an accent, as Ś.
m.
(-शः)
1. A name of ŚIVA.
2. A weapon.
3. A cutter, a destroyer.
n.
Adv. (-शं) or Ind. (शं or शम्) Happy, happily, auspiciously.
E.
शी to sleep or शी to pare, &c.,
aff.
Yates
English
Sh, the first of the sibilant class.
(शः) 1.
m.
A name of
Shiva
a
weapon.
n.
Happily.
Wilson
English
The thirtieth consonant of the Nāgarī alphabet and first of the
three sibilants
it is termed the palatal sibilant, and corresponds to Sh
pronounced softly, as in Shun
in the Roman character it is distinguished by
an accent, as S.
m.
(-शः)
1 A name of ŚIVA.
2 A weapon.
n.
adv. (शं) or ind. (शं or शम्) Happy,
happily, auspiciously.
E.
शी to sleep or शो to pare, &c.
aff.
ड.
Apte
English
शः [śḥ], 1 A cutter, destroyer.
A weapon.
N.
of Śiva. -शम् Happiness
हर्तुर्याति गोचरं किमपि शं पुष्णाति यत् सर्वदा
Bh.*
2.16.
शम् [śam],
ind.
A particle meaning welfare, happiness, prosperity, health, and generally used to express a blessing or pious wish, (with
dat.
or
gen.
)
शं देवदत्ताय or देवदत्तस्य (oft en used in modern letters as an auspicious conclusion
इति शम्).
Comp.
-कर s. v. -तम most wholesome, salutary
तदोडुराजः ककुभः करैर्मुखं प्राच्या विलिम्पन्नरुणेन शन्तेमैः
Bhāg.*
1.29.2. -ताति
a.
conferring happiness, propitious, auspicious.
पाकः lac, red dye.
cooking, maturing.
Cathartocarpus Fistula (शम्याक
Mar.
बाहवा). -पातः Cassia Fistula. -भु see s. v.
शम् [śam], I. 4
P.
(शाम्यति, शान्त)
To be calm, quiet or tranquil, be appeased or pacified (as a person)
शाम्येत् प्रत्यपकारेण नोपकारेण दुर्जनः
Ku.*
2.4
काकुत्स्थमुद्दिश्य समत्सरो$पि शशाम तेन क्षितिपाललोकः
R.*
7.3
शान्तो लवः
U.*
6. 7
Bh.*
2.75.
To cease, stop, come to an end
चिन्ता शशाम सकला$पि सरोरुहाणाम्
Bv.*
3.7
जातु कामः कामानामुप- भोगेन शाम्यति
Ms.*
2.94 'is not satisfied'.
To be quelled, be extinguished or quenched
शशाम वृष्ट्यापि विना दवाग्निः
R.*
2.14
U.*
5.7.
To desist, leave off (speaking
&c.
).
To put an end to, destroy, kill (also 9
P.
in this sense)
Caus.
(शमयति-ते, but शामयति- ते in the sense of 'seeing', see शम् II).
To appease, allay, calm, tranquillize, pacify, soothe
कः शीतलैः शमयिता वचनैस्तवाधिम्
Bv.*
3.1
संरम्भं शमयामास
R.*
15. 85
17.55
Ś.*
5.7.
To put an end, to stop
वरेण शमितं लोकानलं दुग्धं हि तत्तपः
Ku.*
2.56.
To remove, avert
प्रतिकूलं दैवं शमयितुम्
Ś.*
1.
To subdue, tame, defeat, conquer, vanquish
शमयति गजानन्यान् गन्धद्विपः कलभो$पि सन्
V.*
5.18
R.*
9.12
11.59.
To kill, destroy, slay
कर्णस्यात्मजमग्रतः शमयतः
Ve.*
5.5.
To quench, extinguish
शमितकुरुवंशप्रसविता
Pt.*
4.5
सुतप्तमपि पानीयं शमयत्येव पावकम्
H.*
1.85
Me.*
55.
To leave off, desist, cease. -II. 1
U.
(शामयति-ते)
To see, look at, inspect.
To show, display.
Apte 1890
English
शः 1 A cutter, destroyer
Ki. 15. 45.
2 A weapon.
3 N. of Śiva.
शं Happiness
Bh. 2. 16.
Monier Williams Cologne
English
1. the first of the three sibilants (it belongs to the palatal class, but in sound as well as euphonic treatment often corresponds to ष्, though in some words pronounced more like स्).
2. (ifc. )
=
शय (See गिरि-, वारि-, वृक्ष-श).
3.
m.
=
शस्त्र,
L.
=
शिव,
L.
n.
See 2. शम्.
शं in comp. for 2. शम्.
Monier Williams 1872
English
1. श, the thirtieth consonant of the
Nāgarī alphabet and first of the three sibilants
it
belongs to the palatal class, and in sound often cor-
responds to ष्, though in some words pronounced
more like स्.
—श-कार, अस्, m. the letter or sound
श.
—श-वर्ग, अस्, m. the sibilating class of letters,
i. e. the three sibilants and the letter ह्।
2. श, अस्, m. (fr. rt. शो), a cutter, de-
stroyer (Kirāt. XV. 45)
a weapon
N. of Śiva, (in
this sense probably connected with 2. शम्)
(अम्),
n. or ind. happiness, &c., see 2. शम्, p. 993.
Apte Hindi
Hindi
श:
पुं*
- शो +
"काटने वाला, विनाशकर्ता"
श:
पुं*
- शो +
शस्त्र
श:
पुं*
- शो +
शिव
शम्
नपुं*
- -
आनन्द
शम्
अव्य* - शम् + क्विप
"कल्याण, आनन्द, समृद्धि, स्वास्थ्य को द्योतन करने वाला अव्यय, आशीर्वाद या मंगल कामना प्रकट करने के लिए प्रयुक्त"
शम्
"दिवा* पर* , " - -
"शान्त होना, चुप होना, संतुष्ट होना, प्रसन्न होना"
शम्
"दिवा* पर* , " - -
"थमना, ठहरना, समाप्त होना"
शम्
"दिवा* पर* , " - -
"शांत होना, बुझना"
शम्
"दिवा* पर* , " - -
"काम तमाम करना, नष्ट करना, मार डालना"
शम्
"दिवा*उभ*, प्रेर* , " - -
"प्रसन्न करना, उपशमन करना, शान्त करना, धीरज देना, सांत्वना देना, ढाढस बंधाना"
शम्
"दिवा*उभ*, प्रेर* , " - -
"अन्त करना, रोकना"
शम्
"दिवा*उभ*, प्रेर* , " - -
"हटाना, परे करना"
शम्
"दिवा*उभ*, प्रेर* , " - -
"दमन करना, पालतू बनाना, हराना, छीनना, परास्त करना"
शम्
"दिवा*उभ*, प्रेर* , " - -
"मार डालना, नष्ट करना, वध करना"
शम्
"दिवा*उभ*, प्रेर* , " - -
"शान्त करना, बुझाना"
शम्
"दिवा*उभ*, प्रेर* , " - -
"त्याग देना, रुकना, थमना"
शम्
"चुरा* उभ* , " - -
"देखना, निगाह डालना, निरीक्षण करना"
शम्
"चुरा* उभ* , " - -
"बतलाना, प्रदर्शन करना"
L R Vaidya
English
Sa {% (I) m. %} 1. A cutter, a destroyer, Kir.xv.45
2. a weapon.
Sa {% (II) n. %} Happiness.
Kridanta Forms
Sanskrit
शम् (श꣡मुँ꣡ उपशमे - दिवादिः - सेट्)
ल्युट् = शमनम्
अनीयर् = शमनीयः - शमनीया
ण्वुल् = शामकः - शामिका
तुमुँन् = शमितुम्
तव्य = शमितव्यः - शमितव्या
तृच् = शमिता - शमित्री
क्त्वा = शमित्वा / शान्त्वा
ल्यप् = प्रशम्य
क्तवतुँ = शान्तवान् - शान्तवती
क्त = शान्तः - शान्ता
शतृँ = शाम्यन् - शाम्यन्ती
शम् (श꣡मँ॒ आलोचने शमो दर्शने मित् १९५२ - चुरादिः - सेट्)
ल्युट् = शामनम्
अनीयर् = शामनीयः - शामनीया
ण्वुल् = शामकः - शामिका
तुमुँन् = शामयितुम्
तव्य = शामयितव्यः - शामयितव्या
तृच् = शामयिता - शामयित्री
क्त्वा = शामयित्वा
ल्यप् = प्रशाम्य
क्तवतुँ = शामितवान् - शामितवती
क्त = शामितः - शामिता
शानच् = शामयमानः - शामयमाना
Schmidt Nachtrage zum Sanskrit Worterbuch
German
°श °zertrümmernd, Zerstörer, s. जगतीश.
पुराणम्
English
/ ŚA ({#Sa#}). The letter Śa means to lie down and also Śaṁkara. ‘Śam’ means comfort or happiness. (agni purāṇa, Chapter 348).
शब्दकल्पद्रुमः
Sanskrit
श, तालव्यशकारः तु शवर्गीयप्रथमवर्णः ।व्यञ्जनत्रिंशद्वर्णश्च अस्योच्चारणस्थानं तालु ।इति तन्त्रव्याकरणे
(तथा शिक्षायाम् ।१७ ।“कण्ठ्या वहाविचुयशास्तालव्या ओष्ठजावुपू
”)अस्य स्वरूपं यथा, --“शकारं परमेशानि ! शृणु वर्णं शुचिस्मिते ! ।रक्तवर्णप्रभाकारं स्वयं परमकुण्डली
चतुर्व्वर्गप्रदं देवि ! शकारं ब्रह्मविग्रहम् ।पञ्चदेवमयं वर्णं पञ्चप्राणात्मकं प्रिये !
रजःसत्त्वतमोयुक्तं त्रिबिन्दुसहितं सदा ।त्रिशक्तिसहित वर्णमात्मादितत्त्वसंयुतम्
”इति कामधेनुतन्त्रम्
*
(वङ्गीयवर्णमालायाम् ।) तल्लेखनप्रकारो यथा, “कुञ्चिता वामतो दक्षगता गोकृतिस्त्वधः ।पुनरूर्द्ध्वगता तालु वह्निचन्द्रदिवाकराः ।मात्रा भवानी विज्ञेया ध्यानमस्य प्रचक्षते
”इति वर्णोद्धारतन्त्रम्
*
तद्वाचकानि यथा, --“शः सव्यश्च कामरूपो कामरूपो महामतिः ।सौख्यनामा कुमारोऽस्थि श्रोकण्ठो वृषकेतनः
वृषघ्नः शयनं शान्ता सुभगा विस्फुलिङ्गिनी ।मृत्युर्देवो महालक्ष्मीमहेन्द्रः कुलकौलिनी
बाहुर्हंसो वियद्वक्त्रं हृदनङ्गाङ्कुशः खलः ।वामोरुः पुण्डरोकात्मा कान्तिः कल्याण-वाचकः
”इति योगिनीतन्त्रे भागे पटले वर्णाभिधानम्
(काव्यादावस्य प्रथमप्रयोगे सुखं फलम् यथा, वृत्तरत्नाकरटीकायाम् ।“शः सुखं सस्तु खेदम्
”धात्वनुबन्धविशेषः यथा, कविकल्पद्रुमः ।“ -- वो वृतादिः श्तुदादिकः
”एतेन तुदौ ञश् व्यथे तुदति इति स्यात्
)
शं,
क्ली,
शुभम् इति त्रिकाण्डशेषशब्दरत्ना-वल्यौ
(यथा, देवीभागवते १८ ।“न हर्म्ये वने शं मे दीर्घिंकायां पर्व्वते
”)
शं, [म्]
व्य,
कल्याणम् (यथा, राजेन्द्रकर्ण-पुरे ५१ ।“यः कीर्त्तौ भवतो वतो नृपगुणैर्यः शंतनुःशन्तनुः
”)शुभम् शास्त्रम् इति शब्दरत्नावली
शः,
पुं,
शिवः शस्त्रम् इति शब्दरत्नावली
वाचस्पत्यम्
Sanskrit
न०
शी--ड मङ्गले त्रिका० महादेवे, शस्त्रे
पु०
शब्दर०
Burnouf
French
44ᵉ lettre et 1ᵉʳ sifflante de l'alphabet
sanscrit
elle tient le milieu entre et
elle procède de क, qu'elle supplée dans
plusieurs cas. répond au ϰ grec, au च् et qqf. à
l's des langues latines, au क्, च्ज़्, स्ज़् lithuanien, et ordt. à
ल्ऽह् gothique et germanique.
m.
Śiva.
Arme (शस्त्र). -- N. bonheur, bon augure
(शम्).
Stchoupak
French
श-
ifc. = शय-।
श-
ifc. qui détruit.