Try संस्कृतवाहिनी (A word everyday) | YouTube Channel

विष्णु

viSNu

Shabda Sagara

विष्णु

Masculine.

(

-ष्णुः

)

VISHṆU,

one

of

the

three

principal

Hindu

deities,

and

the

preserver

of

the

world:

during

the

periods

of

temporary

anni-

hilation,

he

is

supposed

to

sleep

on

the

waters

floating

on

the

serpent

Śesha:

BRAHMĀ

is

fabled

to

have

sprung

from

a

lotus,

which

originally

grew

from

the

navel

of

VISHṆU,

and

the

holy

river

Ganges

is

said

to

spring

from

his

foot:

the

different

Avatārs

are

considered

as

emanations

of

this

deity,

and

in

KRISHṆA,

he

is

supposed

to

have

been

really

and

wholly

incarnate:

LAKSHMĪ

is

his

wife,

and

he

is

usually

represented

as

a

mild

and

benevolent

deity.

2.

AGNI

or

fire.

3.

One

of

the

demigods

called

Vasus.

4.

A

pure

or

pious

man.

5.

The

name

of

an

ancient

law-giver.

Etymology

विश्

to

enter

or

pervade,

(

the

universe,

)

नुक्

Unādi

Affix.

Capeller Eng

वि॑ष्णु

masculine

name

of

a

god

abstract

°त्व†

neuter

Yates

विष्णु

(

ष्णुः

)

2.

Masculine.

Vishnu

the

pre-

server

fire

good

man.

Spoken Sanskrit

विष्णु

-

viSNu

-

Masculine

-

God

Vishnu

विष्णु

ऋक्ष

-

viSNu

RkSa

-

Neuter

-

lunar

mansion

zravaNa

Wilson

विष्णु

Masculine.

(

-ष्णुः

)

VIṢṆU,

one

of

the

three

principal

Hindu

deities,

and

the

preserver

of

the

world:

during

the

periods

of

temporary

annihilation,

he

is

supposed

to

sleep

on

the

waters

floating

on

the

serpent

Śeṣa:

BRAHMĀ

is

fabled

to

have

sprung

from

a

lotus,

which

originally

grew

from

the

navel

of

VIṢṆU,

and

the

holy

river

Ganges

is

said

to

spring

from

his

foot:

the

different

Avatāras

are

considered

as

emanations

of

this

deity,

and

in

KṚṢṆA,

he

is

supposed

to

have

been

really

and

wholly

incarnate:

LAKṢMĪ

his

wife,

and

he

is

usually

represented

as

a

mild

and

benevolent

deity.

2

AGNI

or

fire.

3

One

of

the

demigods

called

Vasus.

4

A

pure

or

pious

man.

5

The

name

of

an

ancient

law-giver.

Etymology

विश

to

enter

or

pervade

(

the

universe

),

नु

Uṇādi

Affix.

Apte

विष्णुः

[

viṣṇuḥ

],

[

विष्

व्यापने

नुक्

Uṇâdisūtras.

3.39

]

The

second

deity

of

the

sacred

Triad,

entrusted

with

the

preservation

of

the

world,

which

duty

he

is

represented

to

have

duly

discharged

by

his

various

incarnations

(

for

their

descriptions

see

the

several

avatāras

sub voce, see under the word.

and

also

under

अवतार

)

the

word

is

thus

popularly

derived:

यस्माद्विश्व-

मिदं

सर्वं

तस्य

शक्त्या

महात्मनः

तस्मादेवोच्यते

विष्णुर्विशधातोः

प्रवेशनात्

॥.

Name.

of

Agni

विष्णुर्नामेह

यो$ग्निः

Mahâbhârata (Bombay).

*

3.221.12.

A

pious

man.

Name.

of

a

law-giver,

author

of

a

Smṛiti

called

विष्णुस्मृति.

Name.

of

one

of

the

Vasus.

The

lunar

mansion

called

Śravaṇa

(

presided

over

by

Viṣṇu

).

Name.

of

the

month

चैत्र.

Compound.

-काञ्ची

Name.

of

a

town.

-क्रमः

the

step

or

stride

of

Viṣṇu.

-क्रान्ता

Name.

of

various

plants.

-गुप्तः

Name.

of

Chāṇakya.

-ग्रन्थिः

a

particular

joint

of

the

body.

-जनः

a

devotee,

saint

अध्यगान्मह-

दाख्यानं

नित्यं

विष्णुजनप्रियः

Bhágavata (Bombay).

1.7.11.

-तिथिः

Name.

of

the

11th

and

12th

lunar

days

of

each

fortnight.

-तैलम्

a

kind

of

medicinal

oil.

-दत्तः

Name.

of

परीक्षित.

-दैवत्या

Name.

of

the

eleventh

and

twelfth

days

of

each

fortnight

(

of

a

lunar

month

).

धर्मः

Dharma

enjoining

the

proper

worship

of

Viṣṇu.

a

kind

of

श्राद्ध.

-धर्मोत्तरपुराणम्

Name.

of

an

उपपुराण.

पदम्

the

sky,

atmosphere.

the

sea

of

milk.

the

foot

of

Viṣṇu

(

worshipped

at

Gayā

).

a

lotus.

पदी

an

epithet

of

the

Ganges

निर्गता

विष्णुपादाब्जात्

तेन

विष्णुपदी

स्मृता

Brav.

Parasmaipada.

Bhágavata (Bombay).

1.19.

7.

the

sun's

passage

(

into

the

zodiacal

signs

वृषभ,

सिंह,

वृश्चिक

and

कुम्भ

).

-पुराणम्

Name.

of

one

of

the

most

celebrated

of

the

eighteen

Purāṇas.

प्रिया

basil.

Lakṣmī.

-प्रीतिः

Feminine.

land

granted

rent-free

to

Brāhmaṇas

to

maintain

Viṣṇu's

worship.

-माया

Name.

of

Durgā.

-मित्रः

a

common

name

(

like

अमुक

)

तस्मादपि

विष्णुमित्र

इत्यनवस्थितिः

Bhágavata (Bombay).

5.14.24.

-रथः

an

epithet

of

Garuḍa.

-रातः

Name.

of

king

Parīkṣita

विष्णुरातो$तिथय

आगताय

तस्मै

सपर्यां

शिरसा

जहार

Bhágavata (Bombay).

1.19.29.

-विङ्गी

a

quail.

-लोकः

Viṣṇu's

world

मुच्यते

सर्वपापेभ्यो

विष्णुलोकं

गच्छति

Stotra.

वल्लभा

an

epithet

of

Lakṣmī.

the

holy

basil.

-वाहनः,

-वाह्यः

epithets

of

Garuḍa.

-शक्तिः

Lakṣmī

-हिता

basil.

Monier Williams Cologne

वि॑ष्णु

masculine gender.

(

prob.

from.

विष्,

‘All-pervader’

or

‘Worker’

)

nalopākhyāna

of

one

of

the

principal

Hindū

deities

(

in

the

later

mythology

regarded

as

‘the

preserver’,

and

with

Brahmā

‘the

creator’

and

Śiva

‘the

destroyer’,

constituting

the

well-known

Tri-mūrti

or

triad

although

Viṣṇu

comes

second

in

the

triad

he

is

identified

with

the

supreme

deity

by

his

worshippers

in

the

Vedic

period,

however,

he

is

not

placed

in

the

foremost

rank,

although

he

is

frequently

invoked

with

other

gods

[

especially.

with

Indra

whom

he

assists

in

killing

Vṛtra

and

with

whom

he

drinks

the

Soma

juice

confer, compare.

his

later

names

Indrānuja

and

Upendra

]

as

distinguished

from

the

other

Vedic

deities,

he

is

a

personification

of

the

light

and

of

the

sun,

especially.

in

his

striding

over

the

heavens,

which

he

is

said

to

do

in

three

paces

[

See

त्रि-विक्रम

and

confer, compare.

बलि,

वामन

],

explained

as

denoting

the

threefold

manifestations

of

light

in

the

form

of

fire,

lightning,

and

the

sun,

or

as

designating

the

three

daily

stations

of

the

sun

in

his

rising,

culminating,

and

setting

Viṣṇu

does

not

appear

to

have

been

included

at

first

among

the

Ādityas

[

q.v.

],

although

in

later

times

he

is

accorded

the

foremost

place

among

them

in

the

Brāhmaṇas

he

is

identified

with

sacrifice,

and

in

one

described

as

a

dwarf

in

the

Mahā-bhārata

and

Rāmāyaṇa

he

rises

to

the

supremacy

which

in

some

places

he

now

enjoys

as

the

most

popular

deity

of

modern

Hindū

worship

the

great

rivalry

between

him

and

Śiva

[

confer, compare.

वैष्णव

and

शैव

]

is

not

fully

developed

till

the

period

of

the

Purāṇas:

the

distinguishing

feature

in

the

character

of

the

Post-vedic

Viṣṇu

is

his

condescending

to

become

incarnate

in

a

portion

of

his

essence

on

ten

principal

occasions,

to

deliver

mankind

from

certain

great

dangers

[

confer, compare.

अवतार

and

Indian Wisdom, by Sir M. Monier-Williams

327

]

some

of

the

Purāṇas

make

22

incarnations,

or

even

24,

instead

of

10

the

Vaiṣṇavas

regard

Viṣṇu

as

the

supreme

being,

and

often

identify

him

with

Nārāyaṇa,

the

personified

Puruṣa

or

primeval

living

spirit

[

described

as

moving

on

the

waters,

reclining

on

Śeṣa,

the

serpent

of

infinity,

while

the

god

Brahmā

emerges

from

a

lotus

growing

from

his

navel

confer, compare.

Manu.

i,

10

]

the

wives

of

Viṣṇu

are

Aditi

and

Sinīvālī,

later

Lakṣmī

or

Śrī

and

even

Sarasvatī

his

son

is

Kāma-deva,

god

of

love,

and

his

paradise

is

called

Vaikuṇṭha

he

is

usually

represented

with

a

peculiar

mark

on

his

breast

called

Śrī-vatsa,

and

as

holding

a

शङ्ख,

or

conch-shell

called

Pāñcajanya,

a

चक्र

or

quoit-like

missile-weapon

called

Su-darśana,

a

गदा

or

club

called

Kaumodakī

and

a

पद्म

or

lotus

he

has

also

a

bow

called

Śārṅga,

and

a

sword

called

Nandaka

his

वाहन

or

vehicle

is

Garuḍa

q.v.

he

has

a

jewel

on

his

wrist

called

Syamantaka,

another

on

his

breast

called

Kaustubha,

and

the

river

Ganges

is

said

to

issue

from

his

foot

the

demons

slain

by

him

in

his

character

of

‘preserver

from

evil’,

or

by

Kṛṣṇa

as

identified

with

him,

are

Madhu,

Dhenuka,

Cāṇūra,

Yamala,

and

Arjuna

[

see

यमलार्जुन

],

Kāla-nemi,

Haya-grīva,

Śakaṭa,

Ariṣṭa,

Kaiṭabha,

Kaṃsa,

Keśin,

Mura,

Śālva,

Mainda,

Dvi-vida,

Rāhu,

Hiraṇya-kaśipu,

Bāṇa,

Kāliya,

Naraka,

Bali

he

is

worshipped

under

a

thousand

names,

which

are

all

enumerated

in

mahābhārata

xiii,

6950-7056

he

is

sometimes

regarded

as

the

divinity

of

the

lunar

mansion

called

Śravaṇa

),

ṛg-veda

et cetera.

et cetera.

(

confer, compare.

Religious Thought and Life in India, also called 'brāhmanism and hindūism,' by Sir M. Monier-Williams

44

Indian Wisdom, by Sir M. Monier-Williams

324

)

nalopākhyāna

of

the

month

Caitra,

varāha-mihira 's bṛhat-saṃhitā

(

with

प्राजापत्य

)

of

the

author

of

ṛg-veda

x,

84

of

a

son

of

Manu

Sāvarṇa

and

Bhautya,

mārkaṇḍeya-purāṇa

of

the

writer

of

a

law-book,

yājñavalkya

of

the

father

of

the

11th

Arhat

of

the

present

Avasarpiṇī,

Lexicographers, esp. such as amarasiṃha, halāyudha, hemacandra, &c.

(

also

with

गणक,

कवि,

दैवज्ञ,

पण्डित,

भट्ट,

मिश्र,

यतीन्द्र,

वाजपेयिन्,

शास्त्रिन्

et cetera.

)

of

various

authors

and

others,

Inscriptions

Catalogue(s)

equal, equivalent to, the same as, explained by.

अग्नि,

Lexicographers, esp. such as amarasiṃha, halāyudha, hemacandra, &c.

equal, equivalent to, the same as, explained by.

वसु-देवता,

Lexicographers, esp. such as amarasiṃha, halāyudha, hemacandra, &c.

equal, equivalent to, the same as, explained by.

शुद्ध,

Lexicographers, esp. such as amarasiṃha, halāyudha, hemacandra, &c.

वि॑ष्णु

feminine.

nalopākhyāna

of

the

mother

of

the

11th

Arhat

of

the

present

Avasarpiṇī,

Lexicographers, esp. such as amarasiṃha, halāyudha, hemacandra, &c.

वि॑ष्णु

neuter gender.

plural number.

(

in

a

formula

),

āpastamba-śrauta-sūtra

(

विष्णोर्

with

अपमर्णम्,

आज्य-दोहम्,

व्रतम्

[

ओः

]

साम,

स्वरीयः

nalopākhyāna

of

Sāmans

with

षोडश-नाम-स्तोत्रम्,

अनुस्मृतिः,

अष्टाविंशति-नाम-स्तोत्रम्,

and

महा-स्तुतिः

nalopākhyāna

of

works.

)

Macdonell

विष्णु

viṣ-ṇu,

Masculine.

[

Worker:

viṣ

]

N.

of

a

god

of

the

upper

region

(

personification

of

the

sun

)

who

traverses

the

world

in

three

strides,

companion

of

Indra,

mentioned

with

the

Adityas,

husband

of

Sinīvālī

(

V.

)

janitor

of

the

gods

(

Br.

)

his

head

when

cut

off

becomes

the

sun

(

Br.

).

In

C.

he

is

the

second

of

the

triad,

the

Preserver,

husband

of

Lakṣmī

or

Śrī,

and

Sarasvalī,

father

of

the

god

of

love,

on

the

serpent

Śeha,

and

has

Garuḍa

for

his

vehicle,

descends

to

earth

in

several

Avatārs

N.

of

a

lawgiver.

Benfey

विष्णु,

i.

e.

2.

विष्

+

नु,

Masculine.

1.

Viṣṇu,

one

of

the

three

principal

Indian

deities,

Chr.

291,

7

=

Rigv.

i.

85,

7

Pañc.

44,

16.

2.

Agni.

3.

One

of

the

Vasus.

4.

The

name

of

an

ancient

law-giver.

5.

A

pious

man.

Hindi

जीवन

की

परिरक्षक

Apte Hindi

विष्णुः

पुंलिङ्गम्

-

विष्

+

नुक्

"देवत्रयी

में

दूसरा,

जिसको

संसार

का

पालनपोषण

सौंपा

गया

है"

विष्णुः

पुंलिङ्गम्

-

-

अग्नि

विष्णुः

पुंलिङ्गम्

-

-

पुण्यात्मा

विष्णुः

पुंलिङ्गम्

-

-

विष्णुस्मृति

के

प्रणेता

विष्णुः

पुंलिङ्गम्

-

विष्+नुक्

त्रिदेव

में

दूसरा

विष्णुः

पुंलिङ्गम्

-

-

अग्नि

विष्णुः

पुंलिङ्गम्

-

-

पावन

पुरुष

विष्णुः

पुंलिङ्गम्

-

-

स्मृतिकार

विष्णुः

पुंलिङ्गम्

-

-

एक

वसु

विष्णुः

पुंलिङ्गम्

-

-

श्रवण

नक्षत्रपुंज

विष्णुः

पुंलिङ्गम्

-

-

चैत्र

का

महीना

L R Vaidya

vizRu

{%

m.

%}

1.

Name

of

the

second

deity

of

the

Hindu

triad,

regarded

as

the

preserver

of

the

universe

(

the

word

is

thus

derived-

यस्माद्विश्वमिदं

सर्वं

तस्य

शक्त्या

महात्मनः

तस्मादेवोच्यते

विष्णुर्विशधातोः

प्रवेशनात्

for

his

ten

incarnations,

See

under

अवतार

)

2.

an

epithet

of

fire

3.

a

pious

man

4.

name

of

a

law-giver.

Bhutasankhya

३,

अग्नि,

अनल,

आज्यभुक्,

आज्याश,

उषर्बुध,

काल,

कृशानु,

कृष्णवर्त्मन्,

क्रम,

गुण,

गुप्ति,

जगत्,

ज्योति,

ज्वलन,

ज्वाल,

तपन,

तृतीय,

त्रय,

त्रिकटु,

त्रिकाल,

त्रिगत,

त्रिगुण,

त्रिजगत्,

त्रिनेत्र,

त्रिपदी,

त्रैत,

दह,

दहन,

दीप्ति,

द्युति,

धाम,

नेत्र,

पद,

पावक,

पुं,

पुर,

पुरुष,

पुष्कर,

ब्रह्मन्,

भुवन,

रत्न,

राम,

रुद्राक्ष,

रोहित,

लोक,

लोचन,

वचन,

वह्नि,

विक्रम,

विष्णु,

विष्णुक्रम,

वृत्त,

वैश्वानर,

शक्ति,

शिखा,

शिखिन्,

शिवनेत्र,

शूल,

सप्तार्चि,

सहोदर,

हरनयन,

हरनेत्र,

हव्यभुक्,

हव्यवाहन,

हव्याश,

हुतभुज्,

हुतवह,

हुताश,

हुताशन,

होतृ

Bopp (Latin)

विष्णु

m.

deus

Vischnus.

Anekartha-Dvani-Manjari

हरि

पु

हरि,

अर्क,

मर्कट,

मण्डूक,

विष्णु,

वासव,

वायु,

तुरङ्ग,

सिंह,

सितांशु,

यम,

इन्द्र,

भानु,

मरुत्,

भेक,

वाजिन्,

कपि,

अंशु,

भीरु,

सोम,

शुक्ल,

सर्प,

स्वर्णवर्ण

अर्क-मर्कट-मण्डूक-विष्णु-वासव-वायवः

तुरङ्ग-सिंह-सितांशुर्यमाश्च

हरयो

दश

हरिरिन्द्रो

हरिर्भानुर्हरिर्विष्णुर्हरिर्मरुत्

हरिः

सिंहो

हरिर्भेको

हरिर्वाजी

हरिः

कपिः

हरिरंशुर्हरिर्भीरुर्हरिः

सोमो

हरिर्यमः

हरिः

शुक्लो

हरिः

सर्पः

स्वर्णवर्णो

हरिः

स्मृतः

verse

1.1.1.7

page

0001

Aufrecht Catalogus Catalogorum

विष्णु

pupil

of

the

astronomer

Gopīrāja.

Mentioned

in

Mārtaṇḍavallabhā.

विष्णु

father

of

Dhanaṃjaya

(

Daśarūpaka

).

Oxf.

203^a.

विष्णु

father

of

Dhanika

(

Daśarūpakaṭīkā

).

Oxf.

203^a.

विष्णु

father

of

Rāmeśvara

(

Rasarājalakṣmī

).

Oxf.

321^a.

विष्णु

son

of

Hīrabhaṭṭa,

grandson

of

Kṛṣṇa,

father

of

Koṇeribhaṭṭa,

grandfather

of

Rudra

Bhaṭṭa

(

Vaidya-

jīvanaṭīkā

).

Oxf.

318^a.

विष्णु

of

the

Daśaputra

family,

father

of

Gadādhara,

grandfather

of

Sadāśiva

(

Liṅgārcanacandrikā

).

L.

1944.

विष्णु

Mentioned

in

Āśvalāyanagṛhyakārikā

1,

31.

विष्णु

Āśvalāyanaprayogavṛtti.

He

follows

Devasvāmin,

Nārāyaṇa,

and

others.

विष्णु

Kālyaṣṭaka.

विष्णु

Kuṇḍamarīcimālā.

विष्णु

Vidhyaparādhaprāyaścitta.

विष्णु

Śivamahimnaḥstotra.

विष्णु

Gaṇapāṭha.

विष्णु

son

of

Muktinātha

(

Mūrtinātha

):

Anargharāghavaṭīkā.

Edgerton Buddhist Hybrid

Viṣṇu,

(

1

)

n.

(

i.e.

prob.

an

element

in

the

compound

name

)

of

a

large

group

of

kings:

prabhanāmā

sahasrāṇi

viṣṇunāmā

tathaiva

ca

Mmk

〔625.24〕

(

vs

),

thousands

with

names

containing

prabha,

and

also

containing

Viṣṇu

in

26

a

single

one

of

them,

perhaps

referred

to

as

named

Viṣṇu,

simply:

teṣām

apaścimo

rājā

viṣṇunāmā

bhaviṣyati

(

2

)

n.

of

a

yakṣa

leader:

Māy

〔235.31〕.

Lanman

víṣṇu,

m.

Vishnu,

name

of

a

god,

whose

chief

work

in

the

Veda

is

the

measuring

of

the

sky

in

three

paces,

and

who

became

one

of

the

Hindu

Trinity,

and

extremely

important

in

the

later

sectarian

development

of

India

cf.

brahmán

2

and

śivá.

[

prob.

‘the

mighty

worker,

√viṣ,

1162.

]

Mahabharata

Vishṇu^1,

one

of

the

Ādityas,

also

named

Hari,

identified

with

the

Supreme

Lord

Nārāyaṇa,

husband

of

Lakshmī

(

Śrī,

Padmā

)

in

the

Mhbhr.

his

principal

incarnation

is

that

as

Kṛshṇa

Vāsudeva.

§

2

(

Anukram.

):

I,

1,

24

(

Hṛshīkeśaṃ

…Hariṃ

).--§

10

(

Parvasaṅgr.

):

I,

2,

357

(

śiśoś

caryā

Vºoḥ,

sc.

as

Kṛshṇa

).--§

28

(

Amṛtamanthana

):

I,

[

17,

1109

(

Nārāyaṇo

devaḥ,

caused

the

ocean

to

be

churned

)

]

18,

1115,

1117,

1142,

(

1143

),

[

1147

(

Nārāyaṇe,

obtained

the

Kaustubha

)

]

19,

1159

(

disguised

as

a

woman,

V.

(

Nārāyaṇa

)

recovered

the

amṛta

from

the

Asuras

),

1160,

1177

(

defeated

the

Asuras

with

his

cakra

Sudarśana

).--§

30b

(

Samudra

):

I,

22,

[

1216

(

gāṃ

vindatā

bhagavatā

Govindenāmitaujasā/varāharūpiṇā

cāntarvikshobhitajalāvilaṃ,

sc.

the

ocean

)

],

1218

(

adhyātmayoganidrāñ

ca

Padmanābhasya

sevataḥ

/yugādikālaśayanaṃ

Vºoḥ,

sc.

the

ocean

).--§

33

(

Garuḍa

):

I,

23,

1251

(

Garuḍa

identified

with

V.

).--§

37

(

Indra

):

I,

25,

1291

(

Indra

identified

with

V.

)--§

46

(

Garuḍa

):

I,

33,

1506

(

Nārāyaṇaḥ

),

1510

(

Garuḍa

became

his

vehicle

and

the

device

of

his

banner

),

[

1533

(

devadevaṃ…Hariṃ

)

].-§

71

(

Ādivaṃśāvataraṇap.

):

I,

61,

2276

(

ºoḥ

śatruvadheshv

iva

).--§

82

(

Kṛshṇa

Vāsudeva

):

I,

63,

2428

(

incarnate

as

Kṛshṇa,

the

son

of

Vasudeva

and

Devakī

).--[

§

84

(

Ādivaṃśāvataraṇap.

):

I,

64,

2505

(

Nārāyaṇam

amitraghnaṃ

Vaikuṇṭhaṃ

)

].--[

§

85

(

Aṃśāvat.

):

I,

65,

2509

(

Nārāyaṇena,

incarnates

a

portion

of

himself

)

].--§

88

(

do.

):

I,

65,

2524

(

the

youngest

of

the

twelve

Ādityas

and

superior

to

them

all

).--§

120

(

do.

):

I,

66,

2600

(

do.

):--[

§

132

(

do.

):

I,

67,

2785

(

Nārāyaṇaḥ…devalevaḥ,

a

portion

of

him

incarnate

as

Kṛshṇa

)

].--§

133

(

Dushyanta

):

I,

68,

2811

(

bale

Vºsamaḥ,

sc.

Dushyanta

).--§

147

(

Devayānī

):

I,

82,

3408

(

ºoḥ…gṛhe

)

83,

3432

(

Śakra-Vºū

ivāparau,

sc.

Yadu

and

Turvasu

).--§

149

(

Yayāti

):

I,

88,

†3572

(

Śakrārka-Vºpratimaprabhāraṃ,

sc.

Yayāti

).--§

190d

(

Arjuna

):

I,

123,

4795

(

Adityā

Vºnā

prītir

yathābhūt

ºsamaḥ…Arjunaḥ

),

4799

(

ºtulyaparākramaḥ,

sc.

Arjuna

).

--§

191

(

do.

):

I,

123,

4824

(

the

twelfth

of

the

Ādityas

).-§

234

(

Svayaṃvarap.

):

I,

190,

7101

(

sākshād

Vºr

Acyutaḥ

).--[

§

238

(

Pañcendrop.

):

I,

197,

7306

(

Nārāyaṇaṃ

),

7307

(

Hariḥ

)

(

a

black

and

a

white

hair

of

Hari

Nārāyaṇa

were

born

as

Kṛshṇa

and

Balarāma

)

].--[

§

270

(

Brahmasabhāv.

):

II,

11,

468

(

devo

Nārāyaṇaḥ,

in

the

palace

of

Brahmán

)

].--§

277

(

Jarāsandhavadhap.

):

II,

24,

939

(

Śakra-Vºū

hi

saṅgrāmaṃ

caretus

Tārakāmaye

tena

rathena

),

956

(

=

Kṛshṇa

).--[

§

286

(

Rājasūyikap.

):

II,

33,

1213

(

Hariḥ

=

Kṛshṇa

)

].--[

§

289

(

Arghāharaṇap.

):

II,

36,

1318

(

Hariṃ

),

1319

(

Nārāyaṇaḥ,

all.

to

§

85

),

1321

(

Nārāyaṇaḥ

Śambhuḥ…ajāyata

Yadukshaye

)

].--§

299

(

Dyūtap.

):

II,

68,

2295

(

=

Kṛshṇa,

invoked

by

Draupadī

).--[

§

310b

(

Sūrya

):

III,

3,

171

(

devāḥ…sopendrāḥ,

worshipped

Sūrya

)

].--§

317

(

Arjunābhigamanap.

):

III,

12,

470

(

lokanāthasya

=

Kṛshṇa

).--§

317b

(

Kṛshṇa

Vāsudeva

):

III,

12,

484

(

=

Kṛshṇa

),

[

505

(

Harir

Nārāyaṇaḥ

=

do.

)

],

511

(

=

do.

).--§

332

(

Mahādevastava

):

III,

39,

1627

(

Śivāya

Vºrūpāya

Vºave

Śivarūpāya

).--§

333b

(

Arjuna

):

III,

40,

1637

(

Purushottame

=

Kṛshṇa

).--§

334

(

Kairātap.

):

III,

41,

1688

(

=

Kṛshṇa

)

[

1698

(

Ajitena

=

do.

)

].--§

339

(

Indralokābhīgamanap.

):

III,

47,

1891

(

=

Kṛshṇa,

in

Badarī

),

1896

(

bhūmigataḥ

śrīmān

Vºr

Madhunisūdanaḥ

Kapilo

nāma

devo

'sau

bhagavān

ajito

Hariḥ

=

Kapila

born

as

Kṛshṇa

).-§

356

(

Tīrthayātrāp.

):

III,

80,

3091

(

Ādityānāṃ

yathā

Vºḥ

).--§

358

(

do.

):

III,

82,

5006

(

had

in

the

tīrtha

Varadāna

obtained

a

boon

from

Durvāsas

),

5017

(

ºunā…

purā

śaucaṃ

kṛtaṃ…hatvā

Daiteya-Dānavān

).--§

359

(

Vaḍavā

):

III,

82,

5038

(

worshipped

by

the

gods,

etc.,

in

the

tīrtha

Vaḍavā

).--[

§

360

(

Tīrthayātrāp.

):

III,

82,

5067

(

Keśavaṃ,

worshipped

at

saṅgamaṃ…Sarasvatyāḥ

)

].-§

362

(

do.

):

III,

83,

5080

(

ºoḥ

sthānaṃ,

a

tīrtha

),

5088

(

vārāharūpeṇa,

in

the

tīrtha

Vārāha

).--§

364

(

do.

):

III,

83,

6014

(

had,

in

the

tīrtha

Lokoddhāra,

taken

up

(

uddhṛtāḥ

)

the

worlds

),

[

6073

(

Vāmanaṃ,

to

be

worshipped

in

the

tīrtha

Vishṇupada

)

].--[

§

368

(

do.

):

III,

83,

7040

(

devaiḥ…

Nārāyaṇapurogamaiḥ

),

7043

(

Nārāyaṇaṃ…Padmanābhaṃ

)

].

--§

370

(

do.

):

III,

84,

7097

(

adored

Śiva

in

the

tīrtha

Suvarṇa

),

8099

(

recovered

a

koṭī

of

tīrthas

which

had

been

carried

away

by

an

Asura

in

the

shape

of

a

tortoise

),

8101

(

in

Nārāyaṇasya

sthānaṃ

),

8102

(

Śālagrāma

iti

khyātaḥ

),

8103

(

Trilokeśaṃ

),

[

8109

(

Hariṃ,

to

be

worshipped

in

the

tīrtha

Vāmana

)

],

8125

(

Mahādevaṃ,

to

be

worshipped

in

the

tīrtha

Agnidhārā

).--[

§

371

(

Tuṅgaka

):

III,

85,

8192

(

Harir

Nārāyaṇaḥ,

in

Tuṅgaka

)

].--[

§

373

(

Prayāga

):

III,

85,

8215

(

Hariḥ,

in

Prayāga

)

].--§

377

(

Dhaumyatīrthak.

):

III,

[

88,

8352

(

Puṇḍarīkāksho

Devadevaḥ

),

8353

(

Hariḥ…

Madhusūdanaḥ

)

(

=

Kṛshṇa,

in

Dvārakā

)

]

90,

8395

(

Nārāyaṇaḥ…Purushottamaḥ,

in

Badarī

).--§

383

(

Paraśurāma

):

III,

99,

8657

(

incarnate

as

Rāma

Dāśarathi

),

8677

(

i.e.

Rāma

Dāśarathi

),

8681

(

do.

),

8683

(

do.

),

8688

(

do.

).--§

384

(

Agastyop.

):

III,

101,

[

8722

(

Nārāyaṇaṃ

prabhuṃ

)

],

8723,

8724,

8725

(

bestowed

his

energy

on

Indra

),

8728

(

yathā

mahāśailavaraḥ

purastāt

sa

Mandaro

Vºkarād

vimuktaḥ

)

[

102,

8755

(

Vaikuṇṭhaṃ…Madhusūdanaṃ

)

]

(

c

(

v.

8756

foll.

):

V.

is

the

creator,

protector

(

kartā,

read

bhartā

),

and

destroyer

(

hartā

)

of

the

gods

and

the

universe.

His

former

incarnations

are

mentioned,

viz.

as

a

boar

(

varāha

)

in

order

to

raise

the

sunken

earth

from

the

sea

as

narasiṃha

(

half

man

and

half

lion

)

in

order

to

slay

the

Ādidaitya

Hiraṇyakaśipu

as

a

dwarf

(

vāmana

)

in

order

to

deliver

the

three

worlds

from

the

great

Asura

Bali.

He

had

also

slain

the

Asura

Jambha,

the

great

bowman,

who

obstructed

sacrifices

)

103,

(

8768

),

8774

(

when

the

Kāleyas

had

taken

their

abode

in

the

sea,

V.

told

the

gods

to

apply

to

Agastya,

that

he

might

dry

up

the

sea

).--§

386

(

do.

):

III,

105,

8823

(

tridaśā

Vºnā

sārdhaṃ,

applied

to

Brahmán

about

the

refilling

of

the

sea

).

--§

392

(

Tīrthayātrāp.

):

III,

114,

†10121

(

ºo

retas

),

†10122

(

retodhā

Vºoḥ

).--§

394

(

Arjuna

Kārtavīrya

):

III,

115,

10139

(

Devadevaṃ

surārighnaṃ,

incarnate

as

Rāma

Jāmadagnya

).--§

400

(

Tīrthayātrāp.

):

III,

118,

†10224

(

ºoḥ,

sc.

āyatanaṃ,

visited

by

Yudhishṭhira

).--§

407

(

Mandhātrup.

):

III,

126,

10424

(

iva

),

10457

(

vyajayad

lokāṃs

trīn

Vºr

iva

vikramaiḥ

).--§

422b

(

Naraka

):

III,

142,

10915

(

purātanena

devena

Vºnā…Daityo

nihataḥ,

sc.

Naraka

),

10919,

10921

(

devagaṇeśvaraṃ

),

(

10923

),

10925

(

slew

Naraka

).--§

422bis

(

Varāhāvatāra

):

III,

142,

10926,

(

10942

)

(

V.'s

avatāra

as

a

boar

(

varāha

)

).--§

425

(

Hanūmad-Bhīmasaṃv.

):

III,

147,

11197

(

mānusharūpeṇa,

i.e.

incarnate

as

Rāma

Dāśarathi

).

--[

§

426b

(

Kṛtayuga

):

III,

149,

11242

(

Nārāyaṇaḥ,

becomes

white

in

the

Kṛtayuga

)

].--[

§

427

(

Tretāyuga

):

III,

149,

11247

(

Acyutaḥ,

becomes

red

in

the

Tretāyuga

)

].

--§

428

(

Dvāpara

):

III,

149,

11251

(

becomes

yellow

in

the

Dvāparayuga

).--[

§

429

(

Kaliyuga

):

III,

149,

11257

(

Keśavaḥ,

becomes

black

in

the

Kaliyuga

)

].--§

431

(

Saugandhikāharaṇa

):

III,

151,

11324

(

Rāmābhidhānaṃ

Vºṃ,

sc.

as

the

son

of

Daśaratha

).--§

439

(

Yakshayuddhap.

):

III,

163,

[

11857

(

anādinidhanaṃ

devaṃ

prabhuṃ

Nārāyaṇaṃ

paraṃ

)

],

11859

(

sthānaṃ

Vºoḥ

),

[

11860

foll.

(

description

of

Nārāyaṇasthāna

(

near

Meru

)

)

].--§

458

(

Mārkaṇḍeyas.

):

III,

188,

12813

(

Nārāyaṇāṅkaprakhyaḥ,

sc.

Mārkaṇḍeya,

Vºoḥ,

sc.

karṇikoddharaṇaṃ

(

?

),

at

the

beginning

of

the

yuga

),

[

12821

foll.

(

Svayambhuve,

etc.,

i.e.

Nārāyaṇa,

identified

with

Kṛshṇa,

description

of

the

end

of

one

[

great

]

yuga

and

the

beginning

of

the

new

)

].--§

459

(

do.

):

III,

189,

12954

(

ahaṃ

Vishṇuḥ,

etc.,

says

Nārāyaṇa

explaining

his

nature

to

Mārkaṇḍeya

(

v.

12950--98

)

),

13005

(

Ādidevaṃ

Ajaṃ

=

Kṛshṇa

).--§

474b

(

Dhundhumārop.

):

III,

201,

13492,

13504,

(

13506

),

13514

(

Uttaṅka

praised

V.

with

the

hymn,

vv.

13494--13503,

and

obtained

the

boon

that

Dhundhu

might

be

slain

by

Kuvalāśva

).

--§

476

(

do.

):

III,

202,

13542

(

all.

to

§

474b

).--§

477

(

do.

):

III,

203,

13556,

13557

(

V.

(

Hari,

Govinda,

Keśava,

Madhusūdana

),

slew

Madhu

and

Kaiṭabha

at

the

beginning

of

the

yuga

).--§

478

(

do.

):

III,

204,

13586,

13587

(

Dhundhu,

the

son

of

Madhu

and

Kaiṭabha,

assailed

V.

and

the

gods

),

13594

(

filled

Kuvalāśva

with

his

energy

),

13617

(

sakhyañ

ca

Vºnā

me,

sc.

Kuvalāśva's

),

13625

(

ºoḥ

samanukīrtanaṃ

).--§

512

(

Ghoshayātrāp.

):

III,

249,

15095

(

ºur

devagaṇān

iva,

sc.

jñātīn…anupaśyethāḥ

).--§

516

(

Duryodhanayajña

):

III,

255,

15292

(

before

Duryodhana

only

V.

had

performed

the

Vaishṇava

sacrifice

).--§

520

(

Mudgala

):

III,

261,

15482

(

Brahmaṇaḥ

sadanād

ūrdhvaṃ

tad

Vºoḥ

paramaṃ

padaṃ

).--[

§

521

(

Draupadīharaṇap.

):

III,

263,

15545

(

Harir

Īcvaraḥ/Viśvātmā

),

15553

(

Hariº--i.e.

Kṛshṇa

)

].--§

524c

(

Jayadrathavimokshaṇap.

):

V.

is

the

infinite

Spirit

(

pradhānapurushaḥ

),

etc.,

who,

at

the

termination

of

a

yuga

in

the

form

of

the

all-consuming

fire

(

Kālāgniḥ,

v.

15809

),

burns

the

world

and

the

Nāgalokas

who

dwell

in

the

Pātāla,

whereafter

clouds

appear

in

the

sky

and

pour

down

rain

that

extinguishes

the

fire

(

saṃvarttāgni-

).

When,

at

the

end

of

4,

000

yugas,

the

earth

becomes

flooded

with

water,

the

Supreme

being

(

Purusha

),

under

the

name

of

Nārāyaṇa,

with

1,

000

eyes,

and

1,

000

feet,

and

1,

000

heads,

sleeps

upon

Śesha,

who

has

1,

000

hoods,

etc.,

enveloping

all

space

with

nocturnal

gloom.

And

when

his

creative

faculty

in

stirred

(

sattvodrekāt

)

he

awakes

and

finds

the

world

descrted

Etymology

of

the

name

Nārāyaṇa

(

v.

15819

).

When

he

was

engaged

in

meditation

for

the

re-creation

of

the

universe,

a

lotus

came

into

existence

from

his

navel,

and

from

this

the

four-faced

Brahmán

came

out,

who,

sitting

on

the

lotus,

from

his

mind

(

mānasān

)

created

the

nine

great

ṛshis

Marīci,

etc.,

who

were

equal

to

himself.

They

created

the

Yakshas,

Rākshasas,

Bhūtas,

Piśācas,

serpents,

and

men.

In

the

form

of

Brahmán

he

creates,

in

the

form

of

Purusha

(

Paurushī

tanuḥ

)

he

preserves,

and

in

the

form

of

Rudra

he

destroys

the

universe

(

the

three

conditions

of

Prajāpati

):

III,

272,

15808

(

Devadevaḥ…Suraguruḥ

).--§

524d

(

do.

):

V.'s

incarnations

are

the

following:

(

1

)

a

boar

(

yajñavarāhaḥ,

v.

15832

)

10

yojanas

in

length

(

2

)

half

lion,

half

man,

when

he

killed

the

Daitya

king

Hiraṇyakaśipu,

who

attacked

him

with

his

śūla

(

trident

)

(

3

)

the

son

of

Kaśyapa

and

Aditi,

in

the

form

of

a

dwarf

(

vāmana

),

born

1,

000

years

after

the

conception,

of

the

hue

of

rain-charged

clouds

and

with

bright

eyes

when

he,

accompanied

by

Bṛhaspati,

entered

the

sacrificial

assembly

of

Bali,

the

king

of

the

Dānavas,

he,

in

three

paces,

took

in

the

earth

(

!

medinīṃ

)

and

gave

it

to

Indra

(

4

)

Kṛshṇa,

with

conchshell,

discus,

and

macc,

adorned

with

the

Śrīvatsa,

clad

in

yellow

silken

robes,

who

protects

Arjuna,

riding

in

the

same

chariot

with

him:

III,

272,

15825,

15846

(

devaḥ

sanātanaḥ

),

15849

(

Kṛshṇeti

parikīrtyate

).--§

526

(

Rāmopākhyānap.

):

III,

276,

15933

(

Caturbhujaḥ,

incarnate

as

Rāma

Dāśarathi

he

will

slay

Rāvaṇa

),

15935

(

ºoḥ

sahāyān,

=

Rāma

Dāśarathi

).--[

§

547

(

Karṇa

):

III,

310,

17205

(

Varāham

aparājitaṃ/Nārāyaṇam

acintyaṃ

=

Kṛshṇa

)

].--§

548

(

Āraṇeyap.

):

III,

315,

17461

(

e:

having

assumed

the

form

of

the

horse-headed

(

aśvaśiras

),

V.

lived

for

a

long

time

unrecognized,

intending

to

enter

the

womb

of

Aditi,

then

he

[

born

from

Aditi

]

as

a

dwarf,

took

the

shape

of

a

brahman

and

deprived

Bali

of

his

kingdom

by

his

[

three

]

steps

),

[

17464

(

Hariṇā,

do.:

V.

entered

in

the

thunderbolt

of

Indra

and

lay

concealed

in

it

)

],

17467

(

do.:

living

disguised

in

the

abode

of

Daśaratha

(

i.e.

as

Rāma

Dāśarathi

)

V.

slew

Daśagrīva

(

i.e.

Rāvaṇa

)

in

battle

).-[

§

549f

(

Durgā

):

IV,

6,

186

(

Padmā

Nārāyaṇaparigrahaḥ

)

].

--§

553

(

Vaivāhikap.

):

IV,

71,

2304

(

º-Mahendrakalpau,

sc.

Nakula

and

Sahadeva

).--§

555

(

Indravijaya

):

V,

9,

288

10,

293

(

ºoḥ

kshayaṃ

),

295

296

(

Sarvadeveśaṃ

),

297

(

b:

The

gods

and

the

ṛshis

said:

“In

former

times

you

pervaded

the

three

worlds

in

three

steps,

you

procured

the

amṛta

and

destroyed

the

Asuras,

you

suppressed

the

great

Asura

Bali

and

raised

Indra

to

the

throne

of

heaven,

you

are

the

Lord

of

the

gods,

and

this

entire

universe

is

pervaded

by

you…”

),

(

300

),

328,

330,

334

(

tribhuvanaśreshṭha

)

(

from

fear

of

Vṛtra

the

gods,

etc.,

applied

to

V.,

who

promised

to

enter

the

thunderbolt

of

Indra

)

13,

410

(

Devadevena

),

413,

416

(

distributed

the

sin

of

brahmanicide

)

15,

457

16,

499

(

º-tejaḥ

).--§

556

(

Sañjayayānap.

):

V,

22,

†674

(

=

Kṛshṇa

),

†676

(

read

with

B.

Indrā-Vºū

Daityaseṇāṃ

yathaiva

),

†677

(

Vṛshṇivīraḥ

=

Kṛshṇa

).--§

561c

(

Kṛshṇa

Vāsudeva

):

V,

48,

†1891

(

=

Kṛshṇa,

slew

Naraka

).--§

561

(

Yānasandhip.

):

V,

48,

†1895

(

i.e.

Kṛshṇa

)

59,

2333

(

Indra-Vºsamau,

sc.

Kṛshṇa

and

Arjuna

)

[

68,

2536

(

Hariḥ

=

Kṛshṇa

)

]

70,

2562

(

etymology

=

Kṛshṇa

),

2564

(

=

Kṛshṇa

),

2571

(

etymology

=

Kṛshṇa

),

[

†2578

(

Hariṃ

=

Kṛshṇa

).--§

564

(

Mātalīyop.

):

V,

97,

3503

(

Ādityānāṃ

hi

sarveshāṃ

Vºr

eko

sanātanaḥ

)

[

99,

3551

(

Ādityo

Hayagrīvaḥ,

in

Pātāla

)

]

100,

3571

(

Asurāḥ

Kālakañjāś

ca

tathā

Vºpadodbhavāḥ

)

101,

3592

(

kulaṃ

Vºparigrahaṃ,

sc.

the

Suparṇas

),

3593

(

worshipped

by

the

Suparṇas

)

104,

3666

(

caturbhujaḥ

),

3667,

3669,

(

3670

)

105,

3682,

3699,

3705,

3708,

3710

(

in

order

to

save

Sumukha,

V.

humiliated

Garuḍa

).--§

565

(

Gālavacarita

):

V,

107,

3755

(

Kṛshṇaṃ

),

[

3759

(

Vāsavāvarajaḥ

)

]

110,

3818

(

anādinidhanasyātra--i.e.

in

the

west-Vºoḥ

sthānaṃ

)

111,

3827

(

atra--i.e.

in

the

north--Vºḥ

sahasrākshaḥ

sahasracaraṇo

'vyayaḥ

|

sahasraśirasaḥ

śrīmān

anekaḥ

paśyati

māyayā

),

3841

(

Vishṇupadaṃ…kramatā

Vºnā

kṛtaṃ

)

113,

3881

(

sanātanaḥ

)

[

117,

3969

(

reme

…yathā

Nārāyaṇo

Lakshmyāṃ

)

].--§

574

(

Jambūkh.

):

VI,

8,

[

302

(

Hariḥ…Vaikuṇṭhaḥ,

i:

On

the

north

of

the

milky

ocean

(

kshīrodasya

samudrasya

)

Hari

Vaikuṇṭha

dwells

in

his

chariot

of

gold

with

eight

wheels,

etc.,

and

adorned

with

jāmbūnada

gold

he

is

the

lord

of

all

creatures

in

him

the

universe

merges

and

from

him

it

again

emanates

he

is

Sacrifice's

self,

and

fire

is

his

mouth

)

],

308

(

Naro

Nārāyaṇaś

caiva

sarvajñaḥ

sarvabhūtakṛt

|

devā

Vaikuṇṭham

ity

āhur

narā

Vºm

iti

prabhuṃ

).--[

§

575

(

Bhūmip.

):

VI,

12,

450

(

Nārāyaṇo

Hariḥ,

on

the

mountain

Gomanta

in

Krauñcadvīpa

)

].--§

576

(

Bhagavadgītāp.

):

VI,

[

21,

774

(

Harir

Vikuṇṭhaḥ

=

Kṛshṇa

)

]

34,

1225

(

Ādityānām

ahaṃ

Vºḥ,

sc.

asmi,

says

Kṛshṇa

)

35,

[

1255

(

=

Kṛshṇa,

who

declares

himself

to

be

the

Supreme

Lord

)

],

†1270

(

=

Kṛshṇa

),

†1276

(

do.

)

[

42,

1531

(

Hariṃ,

do.

)

].--§

578

(

Bhīshmavadhap.

):

VI,

50,

2074

(

ºr

Vajrabhṛteva,

sc.

uktaḥ,

only

B.,

C.

has

Jishṇur

).--§

580

(

Bhīshmavadhap.

):

VI,

59,

†2588

(

ºr

yathā

Vṛtranisūdanasya,

sc.

cakāra

sāhāyyaṃ

),

[

†2610

(

Hariṃ

=

Kṛshṇa

)

],

†2611

(

=

Kṛshṇa

).--§

581

(

do.

):

VI,

65,

2960,

2968

(

=

Aniruddha

)

(

Brahmán

praised

the

Supreme

Lord

(

Purusha,

v.

2941

)

with

the

hymn

2944--72,

asking

him

to

be

born

on

earth

[

as

Kṛshṇa

]

)

[

67,

3016

(

Purushottamaḥ

=

Kṛshṇa,

description

of

the

creation,

etc.

),

3027

(

Madhusūdanaṃ,

Varāhaś

caiva

Siṃhaś

ca

Trivikraṁagatiḥ

prabhuḥ

=

do.

),

3028

(

Hariḥ

=

do.

)

]

68,

3039

(

only

B.

),

[

3046

(

Hariḥ

=

do.

)

].--§

589

(

Droṇābhishekap.

):

VII,

4,

118

(

yathā

Vºr

divaukasāṃ

).--§

590

(

do.

):

VII,

13,

476

(

sahito

devaiḥ

)

14,

543

(

yathā

Vºḥ

purā…Hiraṇyāksheṇa

saṃyuge

).--§

592

(

Saṃśaptakavadhap.

):

VII,

21,

891

(

yathā

Daityagaṇe

Vºḥ,

sc.

cakāra

kadanaṃ

mahat

).-§

593

(

Abhimanyuvadhap.

):

VII,

36,

1544

(

=

Kṛshṇa,

mātulaṃ,

sc.

Abhimanyu's

),

1578

(

ºr

ivācintyaḥ

)

49,

1927

(

=

Kṛshṇa,

ºoḥ

svasur

nandakaraḥ,

i.e.

Abhimanyu

).-§

594

(

Akampana

):

VII,

52,

2037

(

Indra-Vº-samadyutiḥ,

sc.

Hari,

the

son

of

Akampana

).--§

596

(

Pratijñāp.

):

VII,

79,

2783

(

=

Kṛshṇa,

read

with

B.,

Vºr

Jishṇupriyaṅkaraḥ

)

81,

2910

(

Indra-Vºū

yathā

prītau

Jambhasya

vadhakāṅk

shiṇau

).--§

597

(

do.

):

VII,

83,

2963

(

Devadeveśa

sanātana

viśātana/Vºo

Jishṇo

Hari

Kṛshṇa

Purushottama

=

Kṛshṇa

).

--§

599c

(

Vṛtra

):

VII,

94,

3460.--§

599

(

Jayadrathavadhap.

):

VII,

94,

3479

(

Hiraṇyagarbheṇa

yathā

baddhaṃ

Vºoḥ

purā

raṇe,

sc.

kavacaṃ

)

149,

6474

(

only

B.

).--§

600

(

Ghaṭotkacavadhap.

):

VII,

170,

7669

(

yathendraḥ

samare

…prāha

Vºṃ

)

174,

7879

(

ºr

ivāhave

).--§

602

(

Droṇavadhap.

):

VII,

191,

8790

(

yathā

rūpaṃ

purā

Vºor

Hiraṇyakaśipor

vadhe

)

192,

8858

(

purāṇaṃ

Purushaṃ

).--[

§

603

(

Nārāyaṇāstramokshap.

):

VII,

197,

9104

(

saṃkruddham

iva

garjantaṃ

Hiraṇyakaśipur

Hariṃ,

sc.

abravīt

)

].--[

§

603b

(

Nārāyaṇa

):

VII,

201,

9447

(

Nārāyaṇaḥ…Viśvakṛt

)

].-§

603d

(

Tripura

):

VII,

202,

9568

(

became

the

shaft

of

Śiva

),

9574

(

śaraṃ…Vº-Somasamāyutaṃ,

sc.

Śiva's

).-§

603

(

Nārāyaṇāstramokshap.

):

VII,

202,

9600

(

identified

with

Śiva

).--§

604

(

Karṇap.

):

VIII,

3,

65

(

º-Vāsavayor

iva,

sc.

vikrāntaṃ

).--§

605

(

do.

):

VIII,

10,

378

(

ºṃ

dṛshṭveva

Dānavāḥ,

sc.

dravishyanti

)

20,

†820

(

jite

Balau

Vºm

ivāmareśvaraḥ,

sc.

apūjayat

)

31,

1268

(

Karṇasya

bhujayor

vīryaṃ

Śakra-Vºsamaṃ

).--§

606

(

Tripurākhyāna

):

VIII,

34,

1471

(

V.,

Soma

and

Agni

became

the

arrow

of

Śiva

),

1502

(

do.

),

1510

(

bāṇaṃ…Soma-Vishnv-Agnisambhavaṃ,

sc.

Śiva's,

C.

has

by

error

ºVishvº

),

1535

(

ishuṃ…VºSomāgnisambhavaṃ,

sc.

Śiva's

),

1555

(

Somāgni-Vºūnāṃ

),

[

1556

(

Nārāyaṇaḥ,

became

a

bull

and

raised

the

chariot

of

Śiva

)

].--§

607

(

Karṇap.

):

VIII,

37,

†1720

(

MahendraVºpratimau,

sc.

Bhīshma

and

Droṇa

),

†1726

(

º-Purandaropamaṃ,

sc.

Droṇa

)

45,

2105

(

Janārdanaḥ

).--§

608

(

do.

):

VIII,

51,

2493

(

ºr

ivāsurān,

sc.

pothayām

āsa

)

65,

3304

(

hate

mahāsure

Jambhe

Śakra-Vºū

yathā

Guruḥ,

sc.

abhyanandat

)

68,

†3392

(

balena

Vºoḥ

)

73,

3690

(

ºr

iva

hatvā

Daiteya-Dānavān

),

[

3691

(

prayaccha

medinīṃ

rājñe

Śakrāyaiva

Herir

yathā

)

],

3692

(

ºunā

nihateshv

eva

Dānaveyeshu

)

77,

†3865

(

trailokyahetor

Asurair

āsīd

devasya

Vºoḥ,

sc.

samāgamaḥ

):

79,

†4060

(

Jishṇor

Vāsudevātmajasya,

i.e.

Kṛshṇa

)

87,

4398

(

ºvīryasamau,

sc.

Karṇa

and

Arjuna

),

4446

(

svayaṃ

=

Kṛshṇa,

charioteer

of

Arjuna

)

94,

†4951

(

samānayānāv

iva

Vº-Vāsavau

),

†4961

(

sadasyahūtāv

iva

Vº-Vāsavau

)

96,

†5042,

†5044,

†5045.--§

613

(

Gadāyuddhap.

):

IX,

33,

1914

(

yathā

Vºḥ

Śacīpateḥ,

sc.

prayacchorvīṃ

).--[

§

614

(

do.

):

IX,

34,

1964

(

Brahmāṇam

iva

Deveśam

Indropendrau,

sc.

pūjayām

āsatuḥ

)

].--§

615u

(

Skanda

):

IX,

44,

2479

45,

2506

(

Indra-Vºū

),

2530

(

senāṃ

Vºrūpiṇīṃ

),

2539

(

gave

three

companions

to

Skanda

)

46,

2667

(

gave

Skanda

the

garland

Vaijayantī

).--§

615ee

(

Ādityatīrtha

):

IX,

49,

2850

(

having

slain

Madhu

and

Kaiṭabha

V.

performed

his

ablutions

in

Ādityatīrtha

).--§

615kk

(

Kurukshetrak.

):

IX,

53,

3034

(

Brahma-Vº-Maheśvaraiḥ

).--§

615

(

Baladevatīrthayātrā

):

IX,

54,

3039

(

devaḥ,

performed

austerities

).--§

618

(

Jalapradānikap.

):

XI,

7,

188

(

paraṃ

sthānaṃ

Vºoḥ

)

8,

217

(

V.

had

promised

to

the

Earth

that

Duryodhana

should

cause

her

burden

to

be

lightened

by

a

battle

in

Kurukshetra

).-§

637

(

Rājadh.

):

XII,

43,

1503

(

Viśvakarman

namas

te

'stu

Viśvātman

Viśvasambhava

|

Vºo

Jishṇo

Hare

Kṛshṇa

Vaikuṇṭha

Purushottama

),

[

1506

(

Varāhaḥ…Urukramaḥ

),

1510

(

Vāmanaḥ

)

]

(

Bhīshma

praised

Kṛshṇa

as

Vishṇu

(

Nārāyaṇa

)

with

the

hymn,

vv.

1500--14

)

45,

1547

(

purushavigrahaṃ,

sc.

as

Kṛshṇa

)

47,

1602

(

yogeśvaraṃ

Padmanābhaṃ

Vºṃ

Jishṇuṃ

Jagatpatiṃ

),

1674,

1682,

1685

(

ºmayaṃ

),

1687

(

Bhīshma

praised

Kṛshṇa

as

Vishṇu

(

Nārāyaṇa

)

with

the

hymn

vv.

1602--88

).--§

641

(

do.

):

XII,

59,

2208

(

Prajāpatiṃ

),

[

2209

(

Nārāyaṇaḥ,

created

Virajas

)

].--§

641f

(

Pṛthu

Vainya

):

XII,

59,

2237,

2248,

2249

(

entered

the

body

of

Pṛthu

),

2252

(

a

golden

lotus

appeared

on

the

forehead

of

V.,

from

that

Śrī

was

born

).--§

641

(

Rājadh.

):

XII,

63,

†2364

64,

2392

(

sarvabhūteśvaraṃ

Nārāyaṇaṃ,

the

kings

repaired

to

V.

to

be

informed

about

chastisement

),

2399,

2401,

2409

65,

2448

(

bhavanaṃ

Vºoḥ

)

(

in

the

form

of

Indra,

V.

instructed

Māndhātṛ

)

98,

3654

(

ºvikramakrāmī

)

[

110,

4076

(

Nārāyaṇaṃ

devaṃ

=

Kṛshṇa

),

4080

(

Nārāyaṇaṃ

Hariṃ,

do.

)

]

120,

†4397

121,

4431

(

daṇḍo

hi

bhagavān

Vºr

daṇḍo

hi

Nārāyaṇaḥ

prabhuḥ

)

122,

4490

(

mahādevaṃ

),

[

4492

(

Śūlavarāyudhaḥ

),

4495

(

do.

)

]

(

V.

created

chastisement

and

appointed

leaders

of

the

different

classes

of

beings

),

4504,

4505

(

V.

accepted

chastisement

from

Śiva

and

made

it

over

to

Aṅgiras

)

[

4515

(

Hayaśirāḥ

)

].--§

653b

(

Gṛdhragomāyusaṃv.

):

XII,

153,

5752.--§

656

(

Khaḍgotpattik.

):

XII,

166,

6185,

6186

(

obtained

the

sword

from

Rudra

and

made

it

over

to

Marīci

).--§

660b

(

Bhṛgu-Bharadvājasaṃv.

):

XII,

182,

[

6779

(

padmaṃ

sṛshṭaṃ

Svayambhuvā

)

],

6784

(

anantaḥ,

created

Ahaṃkāra

(

=

Brahmán

)

).--§

662b

(

Jāpakop.

):

XII,

200,

7342

(

ºḥ

sahasraśīrshaś

ca

devo

'cintyaḥ

).--§

663

(

Mokshadh.

):

XII,

206,

7497

(

is

superior

to

Kāla

(

Time

)

).--§

664

(

do.

):

XII,

207,

7518,

[

7519

(

Nārāyaṇaṃ,

Kṛshṇa

is

the

supreme

Lord

(

Vishṇu

Nārāyaṇa

),

description

of

the

creation,

etc.

)

],

7543

(

one

of

the

Ādityas,

born

as

Vāmana

(

the

dwarf

)

).--§

665

(

do.

):

XII,

208,

7582

(

the

twelfth

of

the

Ādityas

).--§

666

(

do.

):

XII,

209,

7616

(

varāharūpiṇaṃ

),

7619

(

vārāhaṃ

rūpam

āsthāya

),

7628,

7633

(

vārāhaṃ

rūpam

āsthitaḥ

)

(

V.'s

incarnation

as

the

boar

=

Kṛshṇa

(

vv.

7604

and

7636

)

).--§

667

(

do.

):

XII,

210,

7651

(

=

Kṛshṇa

),

7653

(

Devadevasya,

do.

)

213,

7743

(

avyaktasaṃsthānaṃ

)

[

216,

7825

(

yogeśvaro

Hariḥ

)

]

217,

7874

(

avyaktasañjñitaṃ

),

[

7875

(

ātmasthaṃ

Hariṃ

)

].--§

673b

(

Bali-Vāsavasaṃv.

):

XII,

227,

8219

(

ºkrānteshu

lokeshu,

all.

to

Vishṇu's

depriving

Bali

of

the

worlds

by

his

three

steps

).--§

677

(

Mokshadh.

):

XII,

240,

8741

(

krānte--i.e.

in

the

feet--Vºḥ

).--§

681

(

do.

):

XII,

266,

9476

(

ºm

evābhijānanti

sarvayajñeshu

brāhmaṇāḥ

).--§

692

(

do.

):

XII,

280,

10019

(

enumeration

of

names

of

Hari

Nārāyaṇa

)

281,

10026,

10029,

10030,

10031,

(

),

10052,

†10075

(

sthānaṃ

…Vºoḥ

),

†10076

(

devasya

Vºoḥ

paramasya,

sc.

sthānaṃ

),

†10083

(

Vºor

anantasya

sthānaṃ

)

(

Sanātkumāra

discoursed

to

Vṛtra

on

the

greatness

of

V.

).--§

693

(

do.

):

XII,

282,

10098

(

Vṛtra

was

devoted

to

V.

),

10099

(

padaṃ

Vºoḥ

),

10101

(

ºbhaktaḥ,

sc.

Vṛtra

).--§

693b

(

Vṛtravadha

):

XII,

282,

10120,

10128

(

entered

the

thunderbolt

(

vajra

)

)

283,

10152

(

vajreṇa

Vºyuktena

).--§

694b

(

Jvarotpatti

):

XII,

284,

10268

(

paramaṃ

sthānaṃ

Vºoḥ,

thither

went

Vṛtra

after

death

),

10269

(

ºbhaktyā

ºoḥ

sthānaṃ

).--§

695b

(

Dakshayajñavināśa

):

XII,

285,

†10295

(

ºoḥ…bhāgaṃ

).-§

702

(

Mokshadh.

):

XII,

293,

10763

(

adored

by

the

ṛshis

he

granted

them

success

)

297,

10888

(

viśvasya…jagataḥ

pradhānaṃ

).--§

704

(

do.

):

XII,

301,

11094,

[

†11098

(

yogī…Nārāyaṇātmā

)

302,

11117

(

read

with

B.

ºṃ

krānte,

cf.

v.

8741

),

[

11120

(

deve

Nārāyaṇe

)

],

11155

(

ºor

māyāśataiḥ

),

[

11174

(

Nārāyaṇaḥ

),

11193

(

ātmānam

avyayaṃ

paraṃ

Nārāyanātmānaṃ

)

].--§

705

(

do.

):

XII,

303,

11251

(

pañcaviṃśatimaḥ,

i.e.

the

supreme

Soul

).-§

707

(

do.

):

XII,

314,

11607

(

the

adhidaivata

of

the

feet

).

--§

714b

(

Himavat

):

XII,

328,

12319

(

c:

V.

performed

austerities

on

the

Himavat

in

order

to

get

a

son

),

12323

(

e:

in

order

to

honour

Skanda

V.

did

only

shake

the

dart

of

Skanda,

though

he

was

able

to

raise

it

),

12326.--§

714

(

Śukakṛtya

):

XII,

329,

12394

(

devayānacaro

Vºoḥ

),

12419

(

ºor

niśvāsato

vātaḥ

).--[

§

717b

(

Nārāyaṇīya

):

XII,

335--336

(

v.

Nārāyaṇa

)

].--§

717c

(

Uparicara

):

XII,

336--338

(

v.

Nārāyaṇa

(

=

Vishṇuḥ,

v.

12849

)

).--§

717b

(

Nārāyaṇīya

):

XII,

[

339--341

(

v.

Nārāyaṇa,

description

of

the

different

avatāras

(

v.

12938--12968

)

)

],

342,

13157,

13160,

13171

(

etymology

)

(

Kṛshṇa

(

Hariḥ,

v.

13131

),

who

is

Vishṇu

(

Nārāyaṇa,

q.v.

),

explained

his

names

to

Arjuna

)

343,

1

),

††13200

(

=

Nārāyaṇa

(

q.v.

),

description

of

the

creation,

V.

identified

with

Agni

)

VII

)

††13213

(

entered

the

thunderbolt

(

vajra

),

††13217

VIII,

††13218

(

origin

of

the

śrīvatsa

)

[

XIII

)

††13222

(

Nārāyaṇaḥ,

born

as

the

ṛshi

Vaḍavāmukha

)

],

[

(

)

(

Kṛshṇa

(

=

Vishṇu,

Nārāyaṇa

(

q.v.

)

)

continued

the

explanation

of

his

names

)

]

344

(

v.

Nārāyaṇa

(

=

Vishṇuḥ,

v,

13324

)

)

[

345

(

v.

Nārāyaṇa

)

]

346,

13425

(

V.,

Vṛshākapi

in

the

form

of

the

boar

offered

piṇḍas

)

347,

13432

(

avyayaṃ

),

13434

(

=

Nārāyaṇa,

q.v.

)

348,

13452

(

hayaśiro

mahat/havyakavyabhujo

Vºuḥ,

assuming

a

horsehead

V.

(

=

Nārāyaṇa,

q.v.

)

recovered

the

Vedas

and

slew

Madhu

and

Kaiṭabha

),

13543

(

Vāsudeveti

)

[

349

(

v.

Nārāyaṇa

)

]

[

350

(

v.

Nārāyaṇa

)

].--[

§

717d

(

Brahma-Rudra-saṃv.

):

XII,

352

(

v.

Nārāyaṇa

)

].--§

719b

(

GautamīlubdakavyālaMṛtyu-Kālasaṃv.

):

XIII,

1,

55.--§

723

(

Ānuśāsanik.

):

XIII,

6,

312

(

yena

lokās

trayaḥ

sṛshṭā

Daityāḥ

sarvāś

ca

devatāḥ/sa

esha

bhagavān

Vºḥ

samudre

tapyate

tapaḥ

),

329

(

Baliḥ…Vºpurushakāreṇa

Pātālasadanaḥ

kṛtaḥ

).--[

§

727

(

do.

):

XIII,

11

(

v.

Nārāyaṇa

)

].--§

730

(

do.

):

XIII,

14,

591

(

Brahma-Vº-Sureśānāṃ

srashṭā,

sc.

Śiva

),

596

(

Nārāyaṇāt…śaṅkhacakragadādharāt

),

606

(

=

Kṛshṇa

),

[

(

),

626

(

Hariḥ

)

].--§

730c

(

Mandara

):

XIII,

14,

664

(

ºoś

cakraṃ

).--§

730g

(

Upamanyu

):

XIII,

14,

731

(

BrahmaVº-Surendrāṇāṃ…vapur

dhārayate

Bhavaḥ

),

(

),

795

(

uttamaiśvaryaṃ

Brahma-Vºpurogamaṃ

),

(

),

824

(

worships

the

liṅga

of

Śiva

),

(

),

857

(

Brahma-Vº-sureshu

),

[

(

),

870

(

Nārāyaṇaḥ…Vainateyaṃ

samāruhya

śaṅkhacakragadādharaḥ

),

876

(

Nārāyaṇaḥ,

praised

Śiva

),

877

(

do.,

do.

)

],

(

),

912

(

kratūnāṃ

Vºr

ucyate,

sc.

Śiva

),

914

(

Ādityānāṃ

bhavān

Vºr,

sc.

Śiva

),

940

(

created

from

the

left

side

of

Śiva

).-§

730

(

Ānuśāsanik.

):

XIII,

14,

(

971

)

(

Śrīº

=

Kṛshṇa,

so

B.

),

(

),

986

(

Śatakratuś

ca

bhagavān

Vºś

cāditinandanau

),

(

1002

)

(

=

Kṛshṇa

)

16,

1052

(

does

not

comprehend

Śiva

),

1058

(

identified

with

Śiva

)

(

),

1105

(

does

not

know

Śiva

truly

)

[

17

(

v.

Nārāyaṇa

)

]

18,

(

†1368

)

(

=

Kṛshṇa

).-§

734

(

do.

):

XIII,

26,

1851

(

ºpadīṃ…Jāhnavīṃ

).-§

737

(

do.

):

XIII,

31,

2013.--§

746

(

do.

):

XIII,

62,

3150

82,

3857

83,

3904

(

having

performed

austerities

Aditi

became

quick

with

V.--Vºau

garbhatāṃ

āgate

).--§

759

(

do.

):

XIII,

109^10,

5376

(

merit

of

worshipping

Kṛshṇa

as

V.

in

the

month

of

Caitra

),

5386

(

the

twelve

names

under

which

Vishṇu

(

Kṛshṇa

)

is

to

be

worshipped

).--§

766

(

do.

):

XIII,

[

125,

5932

(

Nārāyaṇaḥ

)

]

126,

(

6006

),

6015,

†6043

(

ºpade

)

[

132,

6165

(

yadā

Nārāyaṇaḥ

śrīmān

ujjahāra

vasundharāṃ

)

]

134,

(

6189

).--§

768

(

do.

):

XIII,

139,

6295

(

i.e.

Kṛshṇa

),

6306

(

do.

),

6307

(

do.,

read

Vºur

giriṃ

with

B.

).--§

768b

(

Kṛshṇa

Vāsudeva

):

XIII,

147,

[

6807

(

Hariḥ,

i.e.

Kṛshṇa

)

],

6854

(

i.e.

Kṛshṇa

).--§

768c

(

Balarāma

):

XIII,

147,

6866

(

Balarāma

is

V.

).--§

768

(

Ānuśāsanik.

):

XIII,

148,

6892

(

Trivikramaḥ

=

Kṛshṇa

).-§

769

(

do.

):

XIII,

149,

6941

(

Anādinidhanaṃ

),

6947

(

ºor

nāmasahasraṃ

),

6949

(

ºor

nāmasahasrasya

),

6950,

6977

(

1000

names

),

7019

(

do.

),

7076,

7077

(

stavaṃ…Vºoḥ

)

(

Bhīshma

praised

V.

=

Kṛshṇa,

reciting

his

1000

names

(

v.

infra

)

).--§

770

(

do.

):

XIII,

151,

7093

(

the

twelfth

of

the

twelve

Ādityas

),

(

),

7106

(

devaḥ

).--§

773b

(

Kṛshṇa

Vāsudeva

):

XIII,

159,

7391

(

=

Kṛshṇa,

only

B.

[

=

Nārā

yaṇaḥ,

v.

†7400

]

).--§

773d

(

Śiva

):

XIII,

161,

7485

(

Śiva

made

V.

his

arrow--śarottamaṃ

).--§

775

(

Ānuśāsanik.

):

XIII,

166,

7635

(

Nārāyaṇaḥ

).--§

778b

(

SaṃvarttaMaruttīya

):

XIV,

4,

87

(

ºr

ivāparaḥ

).--§

782b

(

Brāhmaṇagītā

):

XIV,

21,

631

[

25

(

v.

Nārāyaṇa

)

].--§

782g

(

Guruśishyasaṃv.

):

XIV,

40,

1085

(

ºr

Jishṇuḥ

Śambhuś

ca

=

mahān

ātmā

),

1095

(

Svayambhūḥ

)

42,

1126

(

the

adhidaivata

of

the

feet

),

(

),

1167

43,

1178

(

balavatāṃ

varaḥ

),

1181

(

bhūtaṃ

parataraṃ…na

vidyate

),

1182

(

brahmamayo

…Hariṃ

)

44,

1223

(

Svayambhūḥ

),

1227

(

bhūtaṃ

parataraṃ…neha

vidyate

).--§

784b

(

Uttaṅka

):

XIV,

54,

1576

(

i.e.

Kṛshṇa

)

55,

1591

(

do.

)

56,

1625

(

do.

).-§

785

(

Anugītāp.

):

XIV,

87,

2581

(

Bhojarājanyavardhanaḥ,

i.e.

Kṛshṇa

).--§

788

(

Āśramavāsap.

):

XV,

25,

†663

(

º-Mahendrakalpau,

sc.

Nakula

and

Sahadeva

).--[

§

789

(

Putradarśanap.

):

XV,

31,

854

(

Nārāyaṇaṃ,

incarnate

as

Hṛshīkeśa,

i.e.

Kṛshṇa

)

].--§

793

(

Mausalap.

):

XVI,

[

3,

68

(

Hariḥ,

i.e.

Kṛshṇa

)

4,

†130

(

Nārāyaṇaḥ,

i.e.

Kṛshṇa

)

7,

251

(

Haridhyānaikatatparāḥ

)

]

8,

277

(

Janārdanaṃ

=

Kṛshṇa

).--[

§

794

(

Mahāprasthānikap.

):

XVII,

1,

12

(

Hariṃ

),

38

(

Nārāyaṇasya,

i.e.

Kṛshṇa

)

].--[

§

795

(

Svargārohaṇap.

):

XVIII,

5,

170

(

Nārāyaṇaḥ…devadevaḥ,

Kṛshṇa

entered

Nārāyaṇa,

of

whom

he

was

a

portion

).

]--§

795c

(

Mahābhārata

):

XVIII,

6,

258

(

ºoḥ…salokatāṃ

),

[

300

(

Hariḥ

)

],

301

(

ºkathā

).

Cf.

Kṛshṇa

(

with

synonyms

),

Nārāyaṇa,

and

the

following

synonyms:-Abhibhū:

III,

12984:

XII,

1509

(

=

Kṛshṇa

).

Acintya,

q.v.,

add

III,

17205

(

Nārāyaṇaṃ

)

VII,

1578

(

)

XII,

7342

(

),

7566

(

i.e.

Kṛshṇa

).

Acyuta,

q.v.

(

cf.

Additions

and

Corrections

).

Aśvaciras,

Ādideva,

Ādikara,

q.v.

Aditinandana

(

“the

son

of

Aditi”

):

XIII,

986

(

ºau

=

Śatakratuś

ca

Vºś

ca

).

Ādityapati

(

“the

lord

of

the

Ādityas”

),

q.v.

Aja,

q.v.

Ajita:

III,

1698,

1896

(

i.e.

Kṛshṇa?

).

Amadhya:

XII,

†13249.

Anādi:

I,

2431

VI,

1207

XII,

1658

(

i.e.

Kṛshṇa

)

XIII,

7050

(

1000

names

).

Anādimadhyanidhana:

XII,

2398,

12716.

Anādhimadhyānta:

VI,

1265,

2972.

Anādimadhyaparyanta:

XII,

1623

(

i.e.

Kṛshṇa

).

Anādinidhana:

I,

2429

II,

2607

III,

11857,

12824,

13936

V,

3818

VII,

6468

(

i.e.

Kṛshṇa

)

XII,

1624

(

do.

),

13473,

13909

XIII,

6941,

6954

(

1000

names

).

Anādya:

XII,

†13249.

Ananta:

I,

2431,

7306

III,

12984

VI,

1283

(

i.e.

Kṛshṇa

)

XII,

1663

(

do.

),

6784,

6798,

†13249

XIII,

6939,

7019

(

1000

names

),

7044

(

do.

)

XVIII,

169.

Aravindāksha,

Asurasūdana,

Avyakta,

Avyaya,

q.v.

Bhagavat,

q.v.

Bhūtācārya,

Bhūtarāj:

XII,

7630.

Cakradhara,

Cakragadāpāṇī,

Cakrapāṇi,

Cakrāyudha,

v.

Kṛshṇa.

Caturbhuja

(

“four-armed”

):

III,

15933

V,

†2512

(

=

Kṛshṇa

),

3666

XIII,

6891,

6964

(

1000

names

).

Caturmūrtidhṛt,

q.v.

Śakrānuja

(

“younger

brother

of

Indra”

):

VII,

6458/59

(

only

B.

).

Śālagrāma,

Śambhu,

q.v.

Śaṅkhacakragadādhara,

v.

Kṛshṇa.

Śipivishṭa,

Śrīdhara,

Śūlavarāyudha,

Śveta,

q.v.

Devaśreshṭha

(

see

additions

),

Devadeva,

Devadeveśvara,

Devādhideva,

Deveśa,

q.v.

Ekaśṛṅga,

q.v.

Govinda,

v.

Kṛshṇa.

Guhya,

q.v.

Hari:

I,

24

(

Hṛshīkeśaṃ

),

426

(

i.e.

Kṛshṇa

),

512

(

do.

),

1167,

1533

(

Devadevaṃ

),

2508,

†7307,

7359

(

i.e.

Kṛshṇa

),

8318

(

do.

)

II,

550

(

do.

),

1213

(

=

Kṛshṇa

),

1318

(

Puṇḍarīkākshaṃ,

do.

),

1323

(

=

Kṛshṇa

)

1325

(

Nārāyaṇaṃ,

do.

),

1385

(

=

Kṛshṇa

),

1521

(

tejāṃśaś

ca

Hºeḥ,

sc.

Śiśupāla

),

1616

(

i.e.

Kṛshṇa

),

1623

(

do.

),

†2229

(

Kṛshṇaṃ

),

2291

(

=

Kṛshṇa

),

2293

(

do.

),

†2295

(

Kṛshṇaṃ

)

III,

480

(

=

Kṛshṇa

),

498

(

do.

),

505

(

Nārāyaṇaḥ,

do.

),

740

(

Madhunihā,

i.e.

Kṛshṇa

),

1896

(

Vishṇuḥ

=

Kṛshṇa

),

1951

(

Janārdanaḥ

=

Kṛshṇa

),

1985

(

i.e.

Kṛshṇa,

will

become

the

charioteer

of

Arjuna

),

5080

(

in

the

tīrtha

Vishṇoḥ

sthānaṃ

),

5081,

8109

(

in

the

tīrtha

Vāmana

),

8192

(

Nārāyaṇaḥ,

in

the

tīrtha

Devahrada

),

8215

(

in

Prayāga

),

8353

(

Madhusūdanaḥ

=

Kṛshṇa,

in

Dvārakā

),

11863

(

Nārāyaṇaṃ

),

12560

(

i.e.

Kṛshṇa

),

13003

(

Kṛshṇo

Vārshṇeyaḥ

),

13505,

13558,

13562,

15545

(

īcvaraḥ

),

15553

(

=

Kṛshṇa

),

15845

(

incarnate

as

a

dwarf

),

17464

V,

2536

(

=

Kṛshṇa

),

†2578

(

do.

)

VI,

301

(

Vaikuṇṭhaḥ,

in

Airāvatavarsha

),

450

(

Nārāyaṇaḥ,

on

Gomanda

),

774

(

=

Kṛshṇa

),

1255

(

=

Kṛshṇa

),

1531

(

do.

),

1532/33

(

only

B.

),

1587

(

i.e.

Kṛshṇa,

counsellor

of

Yudhishṭhira

),

†2610

(

i.e.

Kṛshṇa

),

†2612

(

do.,

only

B.

),

3028

(

do.,

only

C.

),

3046

(

do.

)

VII,

2963

(

do.

),

3923

(

i.e.

Kṛshṇa

),

6220

(

Kṛshṇaḥ

),

6474

(

only

B.

),

9104

(

iva

)

VIII,

2863

(

i.e.

Kṛshṇa

),

3691

(

prayaccha

medinīṃ

rājñe

Śakrāyaiva

Hºr

yathā

),

4018

(

i.e.

Kṛshṇa

)

XI,

327

(

i.e.

Kṛshṇa

),

328

(

Janārdanaḥ,

do.

)

XII,

16

(

Kṛshṇaṃ

),

1503

(

=

Kṛshṇa

),

1606

(

Nārāyaṇaḥ

),

1611

(

=

Kṛshṇa

),

1625

(

Nārāyaṇaṃ,

do.

),

1684

(

ºr

ity

aksharadvayaṃ

),

1690

(

i.e.

Kṛshṇa

),

4080

(

Nārāyaṇaṃ

=

Kṛshṇa

),

7825

(

yogeśvaraḥ

),

7875

(

ātmasthaṃ,

i.e.

the

Supreme

Soul

),

8937

(

?ºyarthaṃ

),

10018

(

Nārāyaṇaḥ

),

10043

(

do.

),

12658

(

the

third

form

of

Nārāyaṇa

born

as

the

son

of

Dharma

),

12667

(

do.

),

12712

(

Nārāyaṇaṃ

),

12729,

12767,

12788,

12797,

12839

(

Surāsuraguruḥ

),

12848

(

Surapatiṃ,

Nārāyaṇaḥ

),

12857

(

Purushaḥ…īśvaraḥ

),

12872

(

Nārāyaṇaḥ

),

13112,

13117

(

Īśvaraḥ

),

13130

(

Prajāpatipateḥ

),

13131

(

i.e.

Kṛshṇa

),

13159

(

Nārāyaṇaṃ

),

††13192

(

Purushaḥ

…avyayaḥ

),

13226

(

only

C.,

read

hare

with

B.

),

13227

(

etymology

),

13292,

13308

(

Nārāyaṇaṃ

),

13322

(

Viśveśvarasya

),

13327,

13334

(

avyayaṃ

),

13370,

13428

(

avyayaṃ

),

13433

(

Nārāyaṇaṃ

),

13437

(

ºgītāsu,

i.e.

the

Bhagavadgītā

),

†13445,

13453

(

lokadhāriṇā

),

13467

(

Viśvaksenaḥ

),

13486,

13507

(

devo

Hayaśirodharaḥ

),

13517,

13521,

13523,

13524

(

Aśvaśirāḥ

),

13530,

13539,

13540

(

Nārāyaṇaḥ

),

13547,

13550,

13572

(

Nārāyaṇaḥ

),

13581

(

Deveśaṃ…Nārāyaṇaṃ

),

13586

(

Nārāyaṇaḥ

),

13590

(

ºyonaye

Brahmaṇe

),

13593(

?

),

13594,

13600

(

ºgītāsu,

i.e.

the

Bhagavadgītā

),

13603

(

Īśvaraḥ

),

13604

(

kshetrajñaḥ

),

13619,

13624,

13656

(

Īśvaraṃ

),

13659,

13662,

18663,

13678,

13696,

13709,

13710

XIII,

602

(

Acyutaḥ

=

Kṛshṇa

),

626

(

PCR.

Agni

),

6005

(

Īśvaraḥ

),

6316,

6807

(

śāśvataḥ

purushaḥ,

i.e.

Kṛshṇa

),

6851

(

Nārāyaṇaḥ,

i.e.

Kṛshṇa

),

6863

(

=

Balarāma

),

6898

(

i.e.

Kṛshṇa

),

6909

(

only

C.

),

6988

(

1000

names

),

7018

(

do.

)

XIV,

1182

(

kartāram

akṛtaṃ

)

XVI,

68

(

i.e.

Kṛshṇa

),

251

(

ºdhyānaikatatparāḥ,

do.,

only

C.

)

XVII,

12

(

=

Kṛshṇa

)

XVIII,

300

(

do.

).

Harimedhas,

Havyakavyabhuj,

Hayaśiras,

Hayaśirodhara,

Hayamukha,

q.v.

Hṛshīkeśa,

v.

Kṛshṇa.

Iśāna,

Īśvara,

q.v.

Indrānuja

(

“the

younger

brother

of

Indra”

):

I,

5353

(

ºsamaḥ,

sc.

Arjuna

)

V,

†2580

(

=

Kṛshṇa

)

VI,

2000

(

ºsamaṃ

),

†2614

(

=

Kṛshṇa

).

Indrāvaraja

(

do.

):

I,

†7052

(

ºprabhāvaḥ,

sc.

Arjuna

)

VIII,

†701

(

v.

Dhanañjaya

),

†4698

(

i.e.

Kṛshṇa

)

IX,

†901

(

do.

).

Jagannātha,

Jagatpati,

Jagatprabhu,

q.v.

Janārdana,

v.

Kṛshṇa.

Jishṇu,

Kapardin,

Kapila,

q.v.

Keśava,

v.

Kṛshṇa.

Kshetrajña,

q.v.

Lokakartṛ,

q.v.

Madhuhan,

Madhukaiṭabhahan,

Madhunihan,

Madhusūdana,

Madhunisūdana,

q.v.

Mahābhūtādhipati,

Mahādeva,

Mahāpurusha,

Mahāvarāha,

Maheśvara,

q.v.

Mahendrāvaraja

(

“the

younger

brother

of

Indra”

):

VI,

2598

(

i.e.

Kṛshṇa

),

†2601

(

do.

).

Mrñjakeśa,

Muñjakeśavat,

Muñjakeśin,

q.v.

Nishkriya,

q.v.

Padmalocana,

Padmanābha,

q.v.

Paramātman,

Parameśvara,

Parameshṭhin,

q.v.

Pītavāsas,

v.

Kṛshṇa.

Prabhu,

Prajāpati,

Prajāpatipati,

Puṇḍarīkāksha,

Purusha,

Purushavara,

Purushottama,

Pushkarāksha,

Pushkarekshaṇa,

q.v.

Rathacakrabhṛt,

q.v.

Sādhya,

Sahasraśirasa,

Sahasraśīrsha,

Sahasrāksha,

Sarvabhūtapitāmaha,

Sarvabhūteśvara,

Sarvadeveśa,

Sarvalokeśvara,

Siṃha,

Suraśreshṭha,

Suraganaśreshṭha,

Suraguru,

Surapati,

Surārighna,

Surāsuraguru,

Suravarottama,

Sureśa,

Svayambhū,

q.v.

Tribhuvanaśreshṭha,

Tribhuvaneśvara,

q.v.

Tridaśavarāvaraja

(

“the

younger

brother

of

Indra”

):

VIII,

†1213

(

ºopamaṃ

).

Trilokeśa,

Trilokeśvara,

Trivartman,

Trivikrama,

Trivikramagati,

q.v.

Upendra,

Urukrama,

q.v.

Vaikuṇtha,

Vāmana,

Varada,

Varāha,

Vārāha,

Vareṇya,

q.v.

Vāsavānantaraja

(

“born

immediately

after

Indra”

):

VI,

†2590

(

i.e.

Kṛshṇa

).

Vāsavānuja

(

“the

younger

brother

of

Indra”

):

V,

2947

(

i.e.

Kṛshṇa

),

4383

(

do.

)

XII,

1562

(

do.

),

1712

(

do.

)

XIII,

6984

(

1000

names

).

Vāsavāvaraja

(

do.

):

V,

3759.

Vibhu,

Vibudhaśreshṭha,

Viśva,

Viśvabhū,

Viśvabhuj,

Viśvagupta,

Viśvakarman,

Viśvakṛt,

Viśvamūrti,

Viśvapara,

Viśvarūpa,

Viśvarūpadhṛk,

Viśvātman,

Viśveśa,

Viśveśvara,

Virāj,

Viriñca,

Vikuṇṭha,

Vishvaksena,

q.v.

Yajñapati,

Yogeśvara,

Yogīśa,

Yogīśvara,

Yogin,

q.v.

Vishṇu's

1000

names

(

XIII,

149,

6950--7056

).

The

names

are

the

following,

alphabetically

arranged:--Abhiprāya,

7042

Acala,

7028

Acintya,

7038

Acyuta,

6960,

6984,

7008

(

PCR.

takes

Saṅkarshaṇo

'cyutaḥ

as

one

name

)

Aśoka,

6986

Āśrama,

7040

Aśvattha,

7037

Adbhuta,

7044

Ādhāranilaya,

7051

Adhishṭhāna(

),

6984

Adhokshaja,

6993

Adhṛta,

7039

Ādideva,

6985,

7001

Āditya,

6954,

7009

Adṛśya,

6982

Agrāhya,

6956

Agraja,

7044

Agraṇī,

6973

Ahar,

6959,

6974

Aja,

6960,

6971,

7005

Akrūra,

7047

Akshara(

),

6951

Akshara(

),

7000

Akshobhya,

7035,

7056

Amānin,

7029

Amaraprabhu,

6955

Ambhonidhi,

7004

Ameyātman,

6960,

6968

Amitāśana,

6989

Amitavikrama,

7004,

7017

Amogha,

6961,

6966

Amṛta,

6962

Amṛtāśa,

7036

Amṛtāṃśūdbhava,

6980

Amṛtapa,

7003

Amṛtavapus,

7036

Amṛtyu,

6971

Amūrti,

7038

Amūrtimat,

7026

Anādi,

7050

Anādinidhana,

6954

Anagha,

6965,

7038

Anala,

6981,

7025

Anāmaya,

7022

Ānanda,

7005

Ananta,

7019

(

PCR.

takes

vīro'nantaḥ

as

one

name

),

7044

Anantaśrī,

7049,

Anantajit,

6982

Anantarūpa,

7049

Anantātman,

7004

Anartha,

6995

Anekamūrti,

7026

Anīśa,

7016

Anila,

6974,

7036

Animisha,

6972

Anirdeśyavapus,

6968,

7019

Aniruddha,

6969,

7017

Anirviṇṇa,

6996,

7044

Anivartin

(

C.

Anirvº

),

7013

Anna(

),

7054

Annāda,

7054

Antaka,

7004

Aṇu,

7039

Anukūla,

6986

Anuttama,

6958

Apāṃ

nidhi(

),

6984

Aparājita,

7025,

7041

Apramatta,

6984

Aprameya,

6955

Aprameyātman,

6976

Apratiratha,

7017

Araudra,

7046

Aravindāksha,

6987

Arcishmat,

7017

Arcita,

7017

Arha,

7042

Arka,

7034

Artha,

6995

Asaṅkhyeya,

6976

Asat

(

neutr.

),

7000

Atīndra,

6966

Atīndriya,

6967

Ātmayoni,

7055

Ātmavat,

6958

Atula,

6988

Aushadha(

),

6980

Āvartana,

6974

Avijñātṛ,

7000

Avyakta(

),

7026

Avyaktarūpa,

6982

Avyaṅga,

6963

Avyaya(

),

6951,

6953,

7045

Ayonija,

7010

Babhru,

6962

Bahuśiras,

6962

Bhagahan,

7009

Bhagavat,

7009

Bhaktavatsala,

7027

Bhānu,

6963,

6980

Bhārabhṛt,

7040

Bhartṛ,

6953

Bhāskaradyuti,

6979

Bhāva,

6950

Bhāvana,

6953

Bhayāpaha,

7049

Bhayakṛt,

7038

Bhayanāśana,

7038

Bheshaja(

),

7011

Bhīma,

6988,

7050

Bhīmaparākrama,

7050

Bhishaj,

7011

Bhojana(

),

6965,

(

PCR.

takes

bhojanaṃ

bhoktā

as

one

name

)

Bhoktṛ,

6965

(

v.

Bhojana(

)

),

7002,

7044

Bhrājishṇu,

6955

Bhū,

6996,

7050

(

PCR.

takes

bhūr

bhuvaḥ

as

one

name

),

7053

(

PCR.

takes

bhūr

bhuvaḥ

svaḥ

as

one

name

)

Bhūśaya,

7016

Bhūgarbha,

6957

Bhujagottama,

6970

Bhūridakshiṇa,

7002

Bhūshaṇa,

7016

Bhūtabhāvana,

6950

Bhūtabhavyabhavannātha,

6981

Bhūtabhavyabhavatprabhu,

6950

Bhūtabhṛt,

6950

Bhūtādi,

6953

Bhūtakṛt,

6950

Bhūtamaheśvara,

7001

Bhūtātman,

6950

Bhūtāvāsa,

7025

Bhūti,

7016

Bhuvas,

7050,

7053

(

cf.

Bhū

)

Bīja(

m

)

avyaya(

),

6995

Brahmajña,

7020

Brahmakṛt,

7020

Brahmán,

7020

Bráhman,

7020

Brāhmaṇa,

7020

Brāhmaṇapriya,

7020

Brahmaṇya,

7020

Brahmavid,

7020

Brahmavivardhana,

7020

Brahmin,

7020

Bṛhadbhānu,

6985

Bṛhadrūpa,

6978

Bṛhat

(

neutr.

),

7039

Cakragadādhara,

7007

Cakrin,

7046,

7056

Cala,

7028

Candanāṅgadin,

7028

Candrāṃśu,

6979

Cāṇūrāndhranishūdana,

7037

Caturasra,

7049

Caturātman,

6964,

7031

Caturbāhu,

7031

Caturbhāva,

7031

Caturbhuja,

6964

Caturdaṃshṭra,

6964

Caturgati,

7031

Caturmūrti,

7031

Caturvedavid,

7031

Caturvyūha,

6964,

7031

Chinnasaṃśaya,

7015

Śabdasaha,

7046

Śabdātiga,

7046

Śaśabindu,

6980

Śāśvata,

6956,

6962,

7016

(

PCR.

takes

śāśvataḥ

sthiraḥ

as

one

name

)

Śaktimatāṃ

śreshṭha(

),

6992

Śama,

7011

Śambhu,

6954

Śaṅkhabhṛt,

7056

Śānta,

7011,

7048

Śānti,

7011

(

PCR.

takes

nishṭhāśāntiḥ

parāyaṇaṃ

as

one

name

)

Śāntida,

7012

Śarabha,

6988

Śaraṇa(

),

6959

Śarīrabhṛt,

6987

Śarīrabhūtabhṛt,

7002

Śarman

(

neutr.

),

6959

Śārṅgadhanvan,

7056

Śarva,

6953

Śarvarīkara,

7046

Śāstṛ,

6971

Śatamūrti,

7026

Śatānana,

7026

Śatānanda,

7015

Śatāvarta,

6986

Śatrughna,

6993

Śatrujit,

7037

Śatrutāpana,

7037

Śauri,

6986,

7018

Śiśira,

7046

Śikhaṇḍin,

6983

Śipivishṭa,

6978

Śishṭakṛt,

6976

Śishṭeshṭa,

6983

Śiva,

6953,

7013

Śokanāśana,

7016

Śramaṇa,

7040

Śreshṭha,

6957

(

PCR.

takes

śreshṭhaḥ

prajāpatiḥ

as

one

name

)

Śreyas

(

neutr.

),

7014

Śrīśa,

7014

Śrīda,

7014

Śrīdhara,

7014

Śrīgarbha,

6990

Śrīkara,

7014

Śrīmat,

6952,

6968,

6973

(

PCR.

seems

to

take

śrīmān

nyāyaḥ

as

one

name

),

7014

Śrīmatāṃ

vara(

),

7013

Śrīnidhi,

7014

Śrīnivāsa,

6969,

7014

Śrīpati,

7013

Śrīvāsa,

7013

Śrīvatsavakshas,

7013

Śrīvibhāvana,

7014

Śrutisāgara,

6977

Śṛṅgin,

7034

Śubhāṅga,

7012,

7033

Śubhekshaṇa,

6991

Śuci,

6966,

6976

Śucisravas,

6962

Śūnya,

7028

Śūra,

6986

Śūrajaneśvara,

7018

Śūrasena,

7024

Daśārha,

7003

Daivakīnandana,

v.

Devakīnandana

Daksha,

6994,

7047

Dakshiṇa,

7047

Dama,

7041

Damana,

6970

Damayitṛ,

7041

Dāmodara,

6989

Daṇḍa,

7041

Darpada,

7025

Darpahan,

7025

Dāruṇa,

7010

Deva,

6990

Devabhṛt,

7001

(

PCR.

takes

devabhṛd

guruḥ

as

one

name

)

Devakīnandana

(

C.

by

error

Daiº

),

7055

Deveśa,

7001

Dhāman

(

neutr.

),

6956

(

PCR.

takes

trikakud

dhāma

as

one

name

),

6972

Dhanañjaya,

7019

Dhaneśvara,

6999

Dhanurdhara,

7041

Dhanurveda,

7041

Dhanvin,

6958

Dhanya,

7029

Dharādhara,

7029

Dharaṇīdhara,

6974

Dharma,

6992

Dharmādhyaksha,

6964

Dharmagup,

7000

Dharmakṛt,

7000

Dharmaviduttama,

6992

Dharmayūpa,

6996

Dharmin,

7000

Dhātṛ,

6954,

7051

Dhātur

uttamaḥ,

6954

(

PCR.

translates

“superior

to

Brahmán”

)

Dhruva,

6955,

6991

Dhṛtāśis,

7028

Dhṛtātman,

6966

Dhūrya,

6985

Diśaḥ

(

pl.

),

7049

Dīptamūrti,

7025

Divaspṛś,

7010

Draviṇaprada,

7010

Dṛḍha,

7008

Dṛpta,

7025

Duḥsvapnanāśana,

7048

Durādharsha,

6958

Durārihan,

7032

Duratikrama,

7032

Durāvāsa,

7032

Durdhara,

6978,

7025

Durga,

7032

Durgama,

7032

Durjaya,

7032

Durlabha,

7032

Durmarshaṇa,

6971

Dushkṛtihan,

7048

Dyutidhara,

6979

(

PCR.

takes

ojas

tejo

dyutidharaḥ

as

one

word

),

7030

Eka,

7027

Ekapad,

7031

Ekātman,

7052

Gabhastinemi,

7001

Gabhīra,

7007

Gabhīrātman,

7049

Gadādhara,

7056

Gadāgraja,

7030

Gahana,

6990,

7007

Gaṇeśvara,

7015

(

PCR.

takes

jyotir

gaṇeśvaraḥ

as

one

word

)

Garuḍadhvaja,

6987

Gatisattama,

7009

Gohita,

7012

Gopati,

7002,

7012

Goptṛ,

7002,

7012

Govidāṃ

pati(

),

6969

Govinda,

6969,

7007

Grāmaṇī,

6973

Guha,

6990

Guhya,

7007

Guṇabhṛt,

7039

Gupta,

7007

Guru,

6972,

7001

(

v.

Devabhṛt

)

Gurutama,

6972

Halāyudha,

7009

Haṃsa,

6970

Hari,

6988

(

PCR.

takes

havir

hariḥ

as

one

word

),

7018

Havis

(

neutr.

),

6988

(

v.

Hari

),

7023

Hemāṅga,

7028

Hetu,

6989

Hiraṇyagarbha,

6957,

6993

Hiraṇyanābha,

6970

Hṛshīkeśa,

6955

Hutabhuj,

7043,

7044

Īśāna,

6957

Īśvara,

6953,

6958

Īśvareśvara,

7035

(

PCR.

takes

sarvavāg

īśvareśvaraḥ

as

one

word

)

Ijya,

6997

Indrakarman,

7033

Ishṭa,

6983

Jagadādija,

6965

Jagannātha,

6947

Jagataḥ

setu(

),

6980

Jahnu,

6975

Janajanmādi,

7050

Janana,

7050

Janārdana,

6963

Janeśvara,

6986

Janmamṛtyujarātiga,

7052

Jaya,

7003

Jayanta,

7034

Jayin,

7034

Jetṛ,

6965

Jita,

7008

Jitakrodha,

6998

Jitamanyu,

7049

Jitāmitra,

7005

Jīva,

7004

Jīvana,

7048

Jñānagamya,

7002

Jñāna(

m

)

uttama(

),

6997

Jyeshṭha,

6957

Jyotis

(

neutr.

),

7009

(

PCR.

takes

jyotir

ādityaḥ

as

one

name

),

7015

(

v.

Gaṇeśvara

),

7043

Ka,

7027

Kāla,

6994

Kālanemihan,

7018

Kāma,

6981

Kāmadeva,

7019

Kāmahan,

6981

Kāmakṛt,

6981

Kāmapāla,

7019

Kāmaprada,

6981

Kāmin,

7019

Kanakāṅgadin,

7007

Kānta,

6981,

7019

Kapi,

7045

Kapīndra,

7002

Kapila,

7045

Kapilācārya,

7006

Karaṇa(

),

6990

Kāraṇa(

),

6990

Kartṛ,

6983,

6990

Kathita,

7040

Kavi,

6963

Keśava,

6952,

7018

Keśihan,

7018

Khaṇḍaparaśu,

7010

Ki(

),

7027

Krama,

6958

Kratu,

6997

Krodhahan,

6983

Krodhakṛt,

6983

Kṛśa,

7039

Kṛshṇa,

6956,

7008

Kṛtāgama,

7019,

7033

Kṛtajña,

6958,

7006

Kṛtakarman,

7033

Kṛtākṛta,

6964

Kṛtalakshaṇa

7000

Kṛtāntakṛt,

7006

Kṛti,

6958

Kshama,

6996

Kshāma,

6996,

7040

Kshamināṃ

vara(

),

7047

Kshara(

),

7000

Kshemakṛt,

7013

Kshetrajña,

6951

Kshitīśa,

7055

Kshobhaṇa,

6990

Kumbha,

7017

Kumuda,

7012,

7036

Kuṇḍa,

7036

Kuṇḍalin,

7046

Kuṇḍara,

7036

Kuvaleśaya,

7012

Lakshmī,

7050

Lakshmīvat,

6988

Lohitāksha,

6956

Lokabandhu,

7027

Lokādhyaksha,

6941,

6964

Lokādhishṭhāna(

),

7044

Lokanātha,

7027

Lokasāraṅga,

7033

Lokasvāmin,

7029

Lokatrayāśraya,

7014

Mādhava,

6957,

6967,

7027

Madhu,

6967

Madhusūdana,

6957

Mahābala,

6967

Mahābhāga,

6989

Mahābhoga,

6995

Mahābhūta,

7035

Mahābuddhi,

6968

Mahāśakti,

6968

Mahāśana,

6982

Mahāśṛṅga,

7006

Mahādeva,

7001

Mahādhana,

6995

Mahādridhṛk,

6968

Mahādyuti,

6968

Mahāgarta,

7035

Mahāhavis,

7021

Mahāhrada,

7035

Mahākarman

(

masc.

),

7021,

7038

Mahākośa,

6995

Mahākrama,

7021

Mahākratu,

7021

Mahāksha,

6987

Mahāmakha,

6996

Mahāmanas,

7008

Mahāmāya,

6967

Mahāmūrti,

7026

Mahānidhi,

7035

Maharddhi,

6987

Mahārha,

7005

Maharshi,

7006

Mahāsvana,

6954

Mahat

(

masc.

),

7039

Mahātapas,

6962

Mahātejas,

7021

Mahāvarāha,

7007

Mahāvīrya,

6968

Mahāyajña,

7021

Mahāyajvan,

7021

Mahejya,

6997

Mahendra,

6978

Maheshvāsa,

6969

Mahībhartṛ,

6969

Mahīdhara,

6983,

6989

Mahodadhiśaya,

7004

Mahoraga,

7021

Mahotsāha,

6967

Mānada,

7029

Maṅgala(

),

6956

(

PCR.

takes

pavitraṃ

maṅgalaṃ

paraṃ

as

one

name

)

Manohara,

6998

Manojava,

7023

Mantra(

),

6979

Manu,

6955

Mānya,

7029

Mārga,

6989,

6992

(

PCR.

takes

virajo

mārgaḥ

as

one

name

)

Marīci,

6970

Medhaja,

7029

Medhas

(

masc.

),

7008

(

B.

reads

Vedhāḥ

)

Medhāvin,

6958

Medinīpati,

7006

Muktānāṃ

paramā

gati(

),

6951

Mukunda,

7004

Nahusha,

6983

Naika,

7027

Naikaśṛṅga,

7030

Naikaja,

7044

Naikakarmakṛt,

6999

Naikamāya,

6982

Naikarūpa,

6978

Naikātman,

6999

Nakshatranemi,

6996

Nakshatrin,

6996

Nanda,

7005

Nandakin,

7056

Nandana,

7005

Nandi,

7015

Nandin,

7009

Nara,

6975

Narasiṃhavapus,

6952

Nārāyaṇa,

6975

Naya,

6992

Netṛ,

6973

Neya,

6992

Nidhi,

6953

Nigraha,

7030

Nimisha,

6972

Nirguṇa,

7039

Nirvāṇa(

),

7011

Nishṭhā,

7011

(

v.

Śānti

)

Nivṛttātman,

6974,

7013,

7032

Niyama,

6966,

7041

Niyantṛ,

7041

Nyagrodha,

7037

Nyāya,

6973

(

v.

Śrīmat

)

Ojas

(

neutr.

),

6979

(

v.

Dyutidhara

)

Pada(

m

)

anuttama(

),

7027

Padmagarbha,

6987

Padmanābha,

6955,

6970,

6987

Padmanibhekshaṇa,

6986

Padmin,

6986

Paṇa,

7051

Pāpanāśana,

7055

Para(

),

6956

(

v.

Maṅgala(

)

)

Paramaspashṭa,

6991

Paramātman,

6951

Parameśvara,

6990

Parameshṭhin,

6994

Pararddhi,

6991

Parāyaṇa(

),

7011

(

v.

Śānti

)

Parigraha,

6994

Parjanya,

7036

Paryavasthita,

7048

Pavana,

6981,

7036

Pāvana,

6981

Pavitra(

),

6956

(

v.

Maṅgala(

)

)

Peśala,

7047

Pitṛ,

7053

Prabhava,

6953

Prabhu,

6953,

6981

Prabhūta,

6956

Pradhānapurusheśvara,

6952

Pradyumna,

7017

Pragraha,

7030

Prāgvaṃśa,

7039

Prajābhava,

6959

Prajāgara,

7051

Prajāpati,

6957

(

v.

Śreshṭha

),

6970

Prakāśana,

6978

Prakāśātman,

6979

Pramāṇa(

),

6995,

7052

Prāṃśu,

6966

Pramodana,

7005

Prāṇa,

6957,

6984,

6993

Prāṇabhṛt,

7052

Prāṇada,

6957,

6984,

6993,

7051

Prāṇajīvana,

7052

Prāṇanilaya,

7052

Praṇava,

6993,

7051

Prapitāmaha,

7053

Prasannātman,

6975

Pratāpana,

6979

Pratardana,

6956

Prathita,

6984

Prathu

(

B.

Pṛº

),

6993

Pratishṭhita,

6984

Pratyaya,

6959

Prītivardhana,

7042

Priyakṛt,

7042

Priyārha,

7042

Pṛthu,

v.

Prathu

Punarvasu,

6965

Puṇḍarīkāksha,

6961

Puṇya,

7022,

7048

Puṇyaśravaṇakīrtana,

7047

Puṇyakīrti,

7022

Purandara,

6985

Purātana,

7002

Pūrayitṛ,

7022

Pūrṇa,

7022

Purujit,

7003

Purusattama,

7003

Purusha,

6951,

6993

Purushottama,

6952

Pushkarāksha,

6954,

7008

Pushpahāsa,

7051

Pushṭa,

6991

Pūtātman,

6951

Rakshaṇa,

7048

Rāma,

6992

Raṇapriya,

7022

Rathāṅgapriya,

7056

Ratnagarbha,

6999

Ratnanābha,

7034

Ravi,

7043

Ravilocana,

7043

Rohita,

6989

Rucirāṅgada,

7050

Rudra,

6962

Ṛddha,

6979,

6987

Ṛtu,

6994

Sadāmarshin,

7044

Sadāyogin,

6967

Sadbhūti,

7024

Sadgati,

7024

Sādhu,

6975

Saha,

6989

Sahasrajit,

6982

Sahasrāksha,

6973

(

PCR.

takes

sahasrākshaḥ

sahasrapāt

as

one

name

)

Sahasrāṃśu,

7000

Sahasramūrdhan,

6973

Sahasrapad,

6973

(

v.

Sahasrāksha

)

Sahasrārcis,

7038

Sahishṇu,

6965,

7009

Sākshin,

6951,

7004

Sama,

6961

Sāmaga,

7011

Sāmagāyana,

7055

Sāman

(

neutr.

),

7011

Samātman,

6961

Samāvarta,

7032

Samayajña,

6988

Sambhava,

6953

Samīhana,

6996

Samīraṇa,

6973

Samitiñjaya,

6988

Sammita,

6961

Saṃnyāsakṛt,

7011

Sampratardana,

6974

Saṃsthāna(

),

6991

Saṃvartaka,

6974

Saṃvatsara,

6959,

6994

Saṃvṛta,

6974

Sanāt

sanātanatama(

),

7045

Sandhātṛ,

6971

Sandhimat,

6971

Saṅgraha,

6966

Saṅkarshaṇa,

7008

(

v.

Acyuta

)

Saṅksheptṛ,

7013

Sannivāsa,

7024

Saptaidhas,

7038

Saptajihva,

7038

Saptavāhana,

7038

Sarga,

6966

Sarva,

6953

Sarvaśastrabhṛtāṃ

vara(

),

7030

Sarvadarśana,

6959

Sarvadarśin,

6997

Sarvādi,

6960

Sarvadṛś,

6971,

7010

Sarvaga,

6963

Sarvajña,

6997,

7036

Sarvakāmada,

7040

Sarvalakshaṇalakshaṇya,

6988

Sarvapraharaṇāyudha,

7056

Sarvasaha,

7041

Sarvāsunilaya,

7025

Sarvataścakshus,

7016

Sarvatomukha,

7036

Sarvavāc,

7035

(

v.

Iśvareśvara

)

Sarvavid,

6963,

7034

Sarvayogaviniḥsṛta,

6960

Sarveśvara,

6960

Sat

(

neutr.

),

7000

Satāṃ

gati(

),

6969,

6997

Satkartṛ,

6975

Satkīrti,

7015

Satkṛta,

6975

Satkṛti,

7024

Satparāyaṇa(

),

7024

Satpathācāra,

7051

Sattā,

7024

Sattra(

),

6997

Sattvastha,

7001

Sattvavat,

7042

Sāttvika,

7042

Sātvatāṃ

pati(

),

7003

Satya(

),

6961,

6972,

7042

Satyadharman,

7005

Satyadharmaparākrama,

6980

Satyadharmaparāyaṇa(

),

7042

Satyamedhas,

7029

Satyaparākrama,

6972

Satyasandha,

7003

Sava,

7027

Savitṛ,

7043

Siddha,

6960,

7037

Siddhārtha,

6976

Siddhasaṅkalpa,

6976

Siddhi,

6960

Siddhida,

6976

Siddhisādhana,

6976

Siṃha,

6971,

7001

Skanda,

6985

Skandadhara,

6985

Soma,

7003

Somapa,

7003

Spashṭākshara,

6979

Sragvin,

6972

Srashṭr,

7012,

7055

Stavapriya,

7022

Stavya,

7022

Sthānada,

6991

Sthāṇu,

6953,

6962,

6995

(

PCR.

takes

sthāvaraḥ

sthāṇuḥ

as

one

name

)

Sthāvara,

6995

(

v.

Sthāṇu

)

Sthavira,

6955

Sthavishṭha,

6955,

6996

Sthira,

6971,

7016

(

v.

Śāśvata

)

Sthūla,

7039

Stotra(

),

7022

Stotṛ,

7022

Stuti,

7022

Subhuja,

6978

Sudarśana,

6994

Sudhanvan,

7010

Sughosha,

6998

Suhṛd,

6998

Sukhada,

6998,

7044

Sūkshma,

6998

Sulabha,

7037

Sulocana,

7034

Sumedhas,

7029

Sumukha,

6998

Sunda,

7034

Sundara,

7034

Suparṇa,

6970,

7040

Suprasāda,

6975

Surādhyaksha,

6964

Surānanda,

6969

Surārihan,

6971

Sureśa,

6959

Sureśvara,

6980

Suruci,

7043

Sūrya,

7043

Susheṇa,

7007

Sutantu,

7033

Sutapas,

6970

Suvarṇabindu,

7035

Suvarṇavarṇa,

7028

Suvīra,

7050

Suvrata,

6998,

7037

Suyāmuna,

7024

Svābhāvya,

7005

Svadhṛta,

7037

Svaksha,

7015

Svaṅga,

7015

Svāṅga,

7008

Svāpana,

6999

Svar,

7053

(

v.

Bhū

)

Svasti,

7045

Svastibhuj,

7045

Svastida,

7045

Svastidakshiṇa,

7045

Svastikṛt,

7045

Svāsya,

7039

Svavaśa,

6999

Svayambhū,

6954

Svayañjāta,

7055

Tad,

7027

(

PCR.

takes

yat

tat

as

one

name

)

Tantavardhana,

7033

Tāra,

6986,

7053

Tāraṇa,

6986

Taru,

7053

Tattva(

),

7052

(

PCR.

seems

to

take

tattvaṃ

tattvavid

as

one

name

)

Tattvavid,

7052

(

v.

Tattva(

)

)

Tejas

(

neutr.

),

6979

(

v.

Dyutidhara

),

7030

Tīrthakara,

7023

Tridaśādhyaksha,

7006

Trikakud,

6956

(

v.

Dhāman

)

Trilokadhṛk,

7029

Trilokātman,

7018

Trilokeśa,

7018

Tripada,

7006

Trisāman,

7011

Trivikrama,

7005

Tushṭa,

6991

Tvashtṛ,

6955

Udāradhī,

6972

Udbhava,

6990,

7034

Udīrṇa,

7016

Udumbara,

7037

Ugra,

6994

Upendra,

6966

Ūrdhvaga,

7051

Ūrjita,

6966

Ūrjitaśāsana,

7046

Uttara,

7002

Uttāraṇa,

7048

Vācaspati,

6972,

7010

Vāgmin,

6978

Vahni,

6974

Vaidya,

6967

Vaikhāna,

7055

Vaikuṇṭha,

6993

Vājasana,

7034

Vāmana,

6966

Vaṃśavardhana,

7039

Vanamālin,

7009

Varāṅga,

7028

Varada,

6985

Varāroha,

6962

Vardhamāna,

6977

Vardhana,

6977

Varuṇa,

7008

Vāruṇa,

7008

Vāsavānuja,

6984

Vashaṭkāra,

6950

Vasu,

6961,

6978,

7023

Vasuda,

6978

Vāsudera,

6985,

7023,

7025,

7061,

7066,

7067

Vasumanas,

6961,

7023

Vasuprada,

7023

Vasuretas,

7023

Vatsala,

6999

Vatsara,

6999

Vatsin,

6999

Vāyu,

6993

Vāyuvāhana,

6985,

7040

Veda,

6963

Vedāṅga,

6963

Vedavid,

6963

Vedhas

(

so

B.,

Meº

C.

),

7008

Vedya,

6967

Vegavat,

6989

Vibhu,

6975,

7043

Viśishṭa,

6976,

6983

Viśodhana,

7017

Viśoka,

7016

Viśrāma,

6994

Viśrutātman,

6971

Viśuddhātman,

7017

Viśva(

),

6950

Viśvabāhu,

6983

Viśvabhuj,

6975

Viśvadakshiṇa,

6994

Viśvadṛś,

6975

Viśvakarman,

6955

Viśvamūrti,

7026

Viśvaretas,

6959

Viśvātman,

6973

Viśvayoni,

6962,

6965

Vidāraṇa,

6998

Vidhātṛ,

6954,

7000

Vidheyātman,

7015

Vidiśaḥ

(

pl.

),

7049

Vidvattama,

7047

Vihāyasagati,

7043

Vijaya,

6965,

7003

Vijitātman,

7015

Vikartṛ,

6990

Vikrama,

6958

Vikramin,

6958,

7046

Vikshara,

6989

Vimuktātman,

6997

Vinayitṛ,

7004

Vīra,

6992,

7018,

7019

(

v.

Ananta

)

Vīrabāhu,

6998

Vīrahan,

6967,

7028,

7048

Viraja,

6992

(

v.

Mārga

)

Virāma,

6992

Virocana,

7043

Vishama,

7028

Vishṇu,

6950,

6977,

7019

Vishvaksena,

6963

Vistāra,

6995

Vītabhaya,

7047

Vivikta,

6977

Vṛddhātman,

6987

Vṛksha,

7008

Vṛsha,

6983,

7030

Vṛshabha,

6977

Vṛshabhāksha,

7012

Vṛshāhin,

6977

Vṛshākapi,

6960

Vṛshakarman,

6961

Vṛshākṛti,

6961

Vṛshaparvan,

6977

Vṛshapriya,

7012

Vṛshodara,

6977

Vyādiśaḥ

(

pl.

),

7049

Vyagra,

7030

Vyāla,

6959

Vyāpin,

6999

Vyāpta,

6993

Vyāsa,

7010

Vyavasāya,

6991

Vyavasthāna,

6991

Yad,

7027

(

v.

Tad

)

Yaduśreshṭha,

7024

Yajña,

6997,

7053

Yajñabhṛt,

7054

Yajñabhuj,

7054

Yajñaguhya(

),

7054

Yajñakṛt,

7054

Yajñāṅga,

7053

Yajñāntakṛt,

7054

Yajñapati,

7053

Yajñasādhana,

7054

Yajñavāhana,

7053

Yajñin,

7054

Yajvan,

7053

Yama,

6966,

7041

Yoga,

6952

Yogavidāṃ

netṛ,

6952

Yogin,

7040

Yogīśa,

7040

Yugādikṛt,

6982

Yugāvarta,

6982.

Vishṇu^2,

name

of

a

fire.

§

493

(

Āṅgirasa

):

III,

221,

14188

(

agniḥ

).

Cf.

Aṅgiras^6.

Vishṇu^3

=

Sūrya

(

the

Sun

):

III,

148,

190--Do.^4

=

Śiva

(

1000

names^1--2

).

Purana

विष्णु

/

VIṢṆU

.1

)

General

information.

brahmā,

viṣṇu

and

maheśvara

are

the

Lords

of

creation,

sustenance

and

extermination

of

this

perishable

universe.

These

trimūrtis

(

three

figures

)

also

are

perishable.

It

is

said,

that

one

day

of

brahmā

will

constitute

thousand

four-fold

(

catur

)

yugas

and

that

during

the

life

of

brahmā,

fourteen

Indras

will

fall

down

from

heaven

and

die.

This

is

a

brahmā

age.

The

ages

of

two

Brahmās

constitute

the

age

of

one

viṣṇu.

At

the

end

of

the

age

viṣṇu

also

will

perish.

The

age

of

śiva

is

double

the

age

of

viṣṇu.

śiva

also

will

perish

at

the

end

of

his

age.

(

devī

bhāgavata,

skandha

5

).

When

everything

perishes

there

comes

the

deluge

(

the

great

flood

).

After

that,

for

one

hundred

and

twenty

brahmā

years

the

universe

will

be

desolate

and

void.

In

that

deep

eternal

silence,

viṣṇu

will

be

seen

sleeping

on

a

banyan

leaf

on

the

surface

of

water.

That

is

the

beginning

of

the

next

great

age.

In

this

stage,

Bālamukunda

is

the

name

of

Mahāviṣṇu.

As

he

remains

on

nāra

or

water

he

will

be

called

nārāyaṇa

also.

The

name

viṣṇu

means

he

who

possesses

the

habit

of

Vyāpana

(

To

pervade

).

While

viṣṇu,

who

has

the

power

to

spread

his

control

over

everything

in

whatever

condition,

lies

on

the

banyan-leaf.

From

his

navel,

a

lotus-stalk

grows

up,

and

on

the

top

of

the

stalk,

in

the

lotus

flower,

brahmā

comes

into

being.

brahmā

does

penance

before

viṣṇu

and

extols

him.

Mahāviṣṇu

confers

on

brahmā

the

power

of

creation

of

the

subjects.

That

brahmā

perishes

along

with

the

deluge

and

in

his

place

another

brahmā

is

born.

Thus

in

the

life-time

of

viṣṇu

two

Brahmās

come

into

being

and

perish.2

)

Beginning.

In

days

of

yore,

when

viṣṇu

was

lying

on

the

banyan

leaf

as

Bāla

Mukunda,

he

began

to

think

“Who

am

I?

Who

created

me?

Why?

What

have

I

to

perform?”

-and

soon

an

ethereal

voice

was

heard,

“I

am

everything.

Except

me,

there

is

nothing

eternal.”

From

behind

the

voice

Mahādevī

appeared,

and

said

“Look

viṣṇu.

What

is

there

to

wonder

at?

Whenever

the

universe

is

subject

to

creation,

sustenance

and

extermination,

you

have

taken

origin

by

the

glory

of

the

Almighty.

The

Almighty

or

the

omnipotence

is

beyond

attributes.

But

we

are

all

subjected

to

attributes.

Your

foremost

attribute

is

Sattva

(

goodness-purity

)

brahmā

whose

main

attribute

is

the

attribute

of

rajas

(

activity-passions

),

will

originate

from

your

navel.

From

the

middle

of

the

brows

of

that

brahmā,

śiva

will

be

born,

whose

main

attribute

is

tamas

(

inertia

darkness

).

brahmā,

by

the

power

of

Tapas

(

penance

)

will

acquire

the

power

of

creation

and

build

the

world.

You

will

be

the

sustainer

of

that

world.

śiva

will

destroy

the

same

world.

I

am

devī

māyā

(

Illusionpersonified

as

the

wife

of

Brahman

),

the

great

power

depending

on

you

for

the

purpose

of

creation.”

After

hearing

these

words

of

devī,

viṣṇu

went

into

meditation

and

deep

sleep

of

contemplation.3

)

Avatāras

(

Incarnations

).

When

injustice

and

lawlessness

abound

in

the

universe,

viṣṇu

will

incarnate

in

the

world

in

various

forms

and

shapes,

and

will

drive

away

injustice

and

will

reinstate

righteousness.

The

basis

and

the

indeclinable

semen

virile

of

all

the

incarnations,

is

this

spirit

of

the

universe.

All

devas,

all

human

beings

and

all

animals

are

created

from

a

portion

of

this

soul

of

the

universe,

which

in

itself

is

a

portion.

brahmā,

first

incarnated

as

sanatkumāra

and

lived

the

life

of

a

Brahmin

student

of

chaste

abstinence.

The

second

incarnation

was

connected

with

the

creation

of

the

earth.

It

was

the

incarnation

as

a

hog

to

redeem

the

earth

which

was

immersed

in

the

world

of

rasātala.

The

third

incarnation

was

taken

to

create

the

sages

and

hermits.

The

Supreme

God

incarnated

as

the

devahermit,

nārada

and

taught

pañcarātra,

the

Vaiṣṇavaśāstra

explaining

the

ways

of

observing

Karmans.

Fourthly,

viṣṇu

took

the

incarnation

of

nara-Nārāyaṇas

(

two

hermits

)

and

performed

tapas

(

penance

),

difficult

to

do.

The

fifth

incarnation

was

that

of

kapila

who

taught

his

disciple

āsuri,

a

Brahmin,

Sāṅkhya

(

one

of

the

six

systems

of

Indian

philosophy

dealing

with

evolution

).

The

next

incarnation

was

taken,

according

to

the

request

of

atri,

as

his

son

under

the

name

dattātreya.

Seventhly

he

took

incarnation

as

yajña,

the

son

born

to

prajāpati

ruci,

by

his

wife

ākūti

with

the

groups

of

devas

(

gods

)

such

as

Yāmas

and

others

to

sustain

the

manvantara

(

age

of

manu

)

of

Svāyambhuva.

The

eighth

incarnation

was

as

the

son

of

Bhagavān

Nābhi

by

his

wife

Meru,

and

the

ninth

was,

as

the

inner

soul

of

pṛthu,

according

to

the

request

of

the

sages

and

hermits,

with

a

view

to

change

the

earth

to

such

a

state

that

medicinal

herbs

may

grow

in

plenty

everywhere.

The

tenth

was,

as

matsya

(

Fish

)

in

cākṣuṣa

manvantara

deluge

the

eleventh,

as

turtle,

to

lift

up

the

mountain

mandara

the

twelfth

as

dhanvantari,

and

the

thirteenth

was

as

mohinī

(

Charming

woman

).

The

fourteenth

was

that

of

man-lion,

the

fifteenth

was

that

of

vāmana,

the

sixteenth

that

of

paraśurāma,

the

seventeenth,

that

of

vyāsa,

the

eighteenth,

that

of

śrī

rāma

and

the

nineteenth

was

that

of

rāma

and

the

twentieth

that

of

kṛṣṇa

in

the

dynasty

of

vṛṣṇi.

The

twentyfirst

was

as

buddha

in

the

beginning

of

the

age

of

kali.

The

twenty

second

incarnation

was

in

the

name

of

kalki

as

the

son

of

the

Brahmin

viṣṇuyaśas.

Each

incarnation

is

explained

in

places

where

that

word

occurs.

See

under

avatāra.

The

avatāras

of

Mahāviṣṇu

are

numerous.

Thousands

and

thousands

of

incarnations

originate

from

Mahāviṣṇu

as

streams

flow

from

a

lake

which

overflows

at

all

times.

Hermits,

Manus,

devas,

Sons

of

Manus,

prajāpatis,

all

these

are

marks

and

portions

of

Mahāviṣṇu.

(

vālmīki

rāmāyaṇa,

Bāla

Kāṇḍa,

Saṛga

15

agni

purāṇa,

Chapter

5

vālmīki

rāmāyaṇa,

kiṣkindhā

Kāṇḍa,

sarga

40

mahābhārata,

Vana

Parva,

Chapter

83

devī

bhāgavata,

skandha

1

M.B.

śānti

Parva,

Chapter

121

agni

purāṇa,

Chapter

12

bhāgavata,

skandha

10

bhāgavata,

skandha

5

mahābhārata,

Vana

Parva,

Chapter

272

Vana

Parva,

Chapter

149

śānti

Parva,

Chapter

339

).4

)

Family

life.

vaikuṇṭha

is

the

dwelling

place

of

Mahāviṣṇu.

Mahālakṣmī

is

the

prominent

wife.

It

is

seen

in

devī

bhāgavata,

skandha

9,

that

besides

Laksmīdevī,

gaṅgā

devī

and

sarasvatī

also

were

the

wives

of

viṣṇu.

Lakṣmīdevī

has

taken

several

incarnations.

Once

she

took

birth

from

khyāti,

the

wife

of

hermit

Bhrgu.

At

this

birth

dhātā

and

vidhātā

were

her

brothers.

On

another

occasion,

she

arose

from

a

lotus-flower

which

grew

up

from

the

sea

of

Milk.

(

To

know

more

about

the

wives

lakṣmī,

gaṅgā

and

sarasvatī,

see

under

gaṅgā

).

There

is

none

to

be

mentioned

as

the

legitimate

son

of

Mahāviṣṇu.

But

brahmā

is

the

first

that

could

be

imagined

as

the

son

of

viṣṇu.

Besides,

Mahāviṣṇu

once

created

a

bright

son,

by

his

mind.

That

son

was

named

virajas.

śāstā

is

another

son

of

Mahāviṣṇu.

śiva

became

amorous

with

mohinī

(

fascinating

woman

)--the

form

which

Mahāviṣṇu

took

at

the

time

of

the

churning

of

the

Sea

of

Milk.

They

led

a

short

family

life

as

a

result

of

which

the

son

śāstā

was

born.

(

See

under

śāstā

).5

)

Curses.

Mahāviṣṇu

had

cursed

and

had

been

cursed

on

many

an

occasion.

The

most

important

of

them

are

given

below:(

i

)

The

curse

of

Mahālakṣmī

Once

Mahāviṣṇu

looked

into

the

face

of

Mahālakṣmī

and

laughed

for

no

reason.

Thinking

that

Mahāviṣṇu

had

been

making

fun

of

her,

she

cursed

him

saying

“Let

your

head

be

severed

from

the

body.”

At

this

period

an

asura

named

hayagrīva

had

done

penance

for

a

thousand

years

and

obtained

several

boons.

One

boon

was

that

he

should

be

killed

only

by

a

man

with

the

head

of

a

horse.

hayagrīva

attacked

the

devas

(

gods

).

Though

the

gods

fought

with

hayagrīva

for

many

thousands

of

years

they

could

not

kill

him.

Even

viṣṇu,

admitted

defeat.

Using

the

bow

as

a

prop

to

his

chin

he

stood

thinking,

for

years.

In

the

meanwhile

white

ants

began

to

eat

the

string

of

the

bow.

When

the

string

was

broken,

the

bow

straightened

with

a

sudden

jerk

and

the

head

of

Mahāviṣṇu

was

severed

from

the

trunk

and

was

thrown

away.

viśvakarmā

cut

off

the

head

of

a

horse

and

joined

it

to

the

trunk

of

viṣṇu,

who

instantly

rose

up

and

killed

hayagrīva.

Thus

satisfying

the

need

of

the

gods

and

making

the

curse

of

lakṣmī

come

true,

viṣṇu

regained

his

original

form

and

returned

to

vaikuṇṭha.

(

devī

bhāgavata,

skandha

1

).(

ii

)

The

curse

of

bhṛgu.

The

Asuras

who

were

defeated

in

the

war

with

devas,

approached

pulomā,

the

mother

of

their

teacher-priest

śukra,

and

sought

protection.

pulomā,

was

the

wife

of

hermit

bhṛgu.

She

began

to

do

penance

for

the

destruction

of

devas.

Knowing

this

viṣṇu

aimed

his

weapon,

the

Discus,

at

her

and

killed

her.

bhṛgu

got

angry

and

cursed

viṣṇu

to

take

birth

as

a

man

and

suffer

the

grief

of

separation

from

his

wife

for

many

years.

This

curse

was

the

first

cause

of

the

incarnation

of

śrī

rāma.

(

For

details

see

under

bhṛgu,

para

4

).(

iii

)

The

curse

of

viṣṇu.

Once

the

handsome

King

revanta,

mounted

on

the

horse

uccaiśśravas

and

came

to

vaikuṇṭha.

Looking

at

the

handsome

youth,

lakṣmī

stood

for

a

while

enchanted

by

revanta

and

his

horse.

Mahāviṣṇu

was

displeased

at

this,

and

cursed

her

to

take

birth

on

the

earth

as

a

mare.

Accordingly

she

was

born

as

a

mare

and

when

the

duration

of

the

curse

was

over

returned

to

vaikuṇṭha.

(

For

details

see

under

ekavīra

).(

iv

)

The

curse

of

vṛndā.

See

under

māyāśiva.6

)

Contests

and

wars.

Wars

are

very

few

in

the

Purāṇas

in

which

viṣṇu

had

not

participated

directly

or

indirectly.

As

almost

all

of

them

have

been

dealt

with

in

various

places

in

this

book,

they

are

not

given

here.

Only

a

few

of

the

prominent

among

them

are

mentioned

here.(

i

)

madhukaiṭabhas.

madhu

and

kaiṭabha

are

two

asuras

born

from

the

ear-wax

of

Mahāviṣṇu.

They

tried

to

attack

brahmā

and

viṣṇu

killed

them.

(

See

under

kaiṭabha

).(

ii

)

Killing

of

andhaka.

andhaka

was

a

notorious

asura.

He

was

the

minister

of

Mahiṣāsura.

When

war

broke

out

between

asuras

and

devas,

andhaka

caused

havoc

among

the

devas.

At

last

in

the

fight

with

viṣṇu

andhaka

was

killed.

(

devī

bhāgavata,

skandha

5

).(

iii

)

Killing

of

vṛtrāsura.

See

under

vṛtra.(

iv

)

rāhu.

For

the

story

of

how

viṣṇu

cut

into

two

the

asura

rāhu,

see

under

amṛtam.(

v

)

Contest

with

brahmā.

The

story

of

viṣṇu

and

brahmā

making

a

competitive

journey

to

find

out

the

crest

and

foot

of

śiva,

is

given

with

slight

variations

in

most

of

the

Purāṇas.

(

For

detailed

story

see

under

brahmā,

para

5

).(

vi

)

For

the

story

of

how

viṣṇu

confronted

the

asuras

nemi,

sumālī

and

mālyavān

see

under

each

of

those

words.7

)

The

weapons

and

ornaments

of

viṣṇu.

The

following

are

the

prominent

ornaments

and

weapons

of

viṣṇu.(

i

)

śrīvatsa.

This

is

a

mark

on

the

chest.

It

is

said

that

this

is

the

mark

imprinted

by

the

angry

bhṛgu

who

kicked

on

the

chest

of

Mahāviṣṇu.

(

See

under

bhṛgu

).(

ii

)

pāñcajanya.

This

is

a

white

conch.

Even

by

the

touch

of

this

conch

man

becomes

wise.

(

For

further

details

see

under

pañcaja

I

).(

iii

)

The

Discus

sudarśana.

vajranābha

is

another

name

of

this

weapon.

viṣṇu

uses

this

weapon

to

deal

with

fierce

enemies.

This

is

a

wheel

with

a

hole

in

the

centre

and

thousand

arms

going

out

from

the

centre.

The

outer

edge

is

sharp.

This

sudarśana

cakra

is

operated

by

putting

it

on

the

first

finger

and

turning

it

round,

and

releasing

it

at

the

enemy.

Though

it

is

terrible

for

the

wicked

and

unjust,

it

forebodes

good

to

good

people

and

so

it

is

sudarśana

(

good

to

look

at

).(

iv

)

kaumodakī.

This

is

the

club.

The

syllable

“Ku”

means

the

earth.

Kumodaka

means

he

who

delights

the

earth.

He

who

makes

the

earth

delightful

is

viṣṇu.

As

the

club

is

the

property

of

Kumodaka

(

viṣṇu

)

it

is

called

kaumodakī.(

v

)

kaustubha.

This

is

the

jewel

of

Mahāviṣṇu.

(

Ku

=

the

Earth.

Stubhnāti

=

Pervades

(

spreads

).

Kustubha

=

ocean.

kaustubha-obtained

from

the

sea.

This

jewel

obtained

from

the

sea

of

milk

at

the

time

of

its

churning,

is

worn

by

Mahāviṣṇu

on

his

neck.

This

is

a

red

Jacinth.(

vi

)

nandaka.

This

is

the

sword

of

viṣṇu.

It

is

stated

in

mahābhārata,

śānti

Parva,

Chapter

166,

that

this

sword

was

obtained

from

indra.(

vii

)

Śāraṅg.

This

is

the

name

of

the

bow

of

viṣṇu.

This

is

called

vaiṣṇavacāpa

(

the

bow

of

viṣṇu

)

also.

A

description

is

given

in

vālmīki

rāmāyaṇa,

Bālakāṇḍa,

sarga

25,

as

to

how

this

bow

was

obtained.

It

is

as

follows:

Once

the

devas

made

viṣṇu

and

śiva

quarrel

with

each

other,

to

test

their

might.

The

fight

between

the

two

began.

viśvakarmā

gave

each

of

them

a

bow.

The

bow

of

viṣṇu

was

called

vaiṣṇavacāpa

the

bow

of

śiva

was

called

śaivacāpa.

This

vaiṣṇavacāpa

is

śārṅga.

Due

to

the

power

of

śārṅga,

śiva

was

defeated

in

the

fight.

Getting

angry

śiva

gave

his

bow

to

the

King

devarāta

of

videha.

It

was

this

bow

that

śrī

rāma

broke

at

the

time

of

the

svayaṁvara

marriage

of

sītā.

After

the

fight,

viṣṇu

gave

his

bow

to

ṛcīka.

That

bow

changed

hands

from

ṛcīka

to

jamadagni

and

from

him

to

paraśurāma,

who

presented

this

bow

to

śrī

rāma

on

his

return

after

the

marriage

with

sītā.(

viii

)

vaijayantī.

This

is

the

necklace

of

viṣṇu.

This

necklace,

made

of

five

jewels

stuck

together,

is

known

by

the

name

Vanamālā,

also.

viṣṇu

has

a

charioteer

named

dāruka

and

four

horses

named

śaibya,

sugrīva,

meghapuṣpa

and

Valāhaka.

garuḍa

is

the

conveyance

of

viṣṇu.

He

holds

conch,

discus,

club

and

lotus

in

each

of

his

four

hands.

It

is

said

that

the

discus

was

made

by

viśvakarmā

with

the

dust

of

the

Sun.

In

viṣṇu

purāṇa

particular

mention

is

made

about

the

ornaments

of

viṣṇu.9

)

The

names

of

viṣṇu.

The

names

of

viṣṇu

given

in

Amarakośa

and

their

meanings

are

given

below.1

)

viṣṇu.

He

who

is

spread

everywhere.2

)

nārāyaṇa.

(

i

)

He

who

lies

on

water.

(

nāram

=

water

).

(

ii

)

He

who

had

adopted

nāra

(

human

body

)

in

incarnations.

(

iii

)

He

who

enters

the

human

society

(

nāra

)

as

Jīvātmā

(

individual

soul

).3

)

kṛṣṇa.

(

1

)

of

dark

complexion.

(

2

)

He

who

does

Karṣaṇa

(

pulling

or

dragging

)

on

the

agha

(

sin

)

of

jagat

(

world

).4

)

vaikuṇṭha.

(

1

)

The

son

of

Vikuṇṭhā.

There

is

an

incarnation

as

such.

(

2

)

At

the

time

of

creation

twentythree

Tattvas

(

essences-elements

)

did

not

join

with

one

another.

So

viṣṇu

joined

earth

to

water,

ether

to

air

and

air

to

fire

Thus

their

individual

existence

was

made

Vikuṇtha-prevented.

By

achieving

this

he

became

vaikuṇṭha.

(

3

)

vikuṇṭha

means

wisdom

(

knowledge

).

So

vaikuṇṭha

is

he

who

has

acquired

knowledge.

(

4

)

vaikuṇṭha

means

holy

basil

(

a

herb

).

So

vaikuṇṭha

is

he

who

wears

rosary

of

holy

basil.

(

5

)

Kuṇṭha

means

māyā--Illusion.

So

vaikuṇṭha

is

māyā

maya

or

he

who

is

blended

with

Illusion.

(

the

female

creative

energy

).5

)

Viṣṭaraśravas.

(

1

)

Viṣṭara--tree--banyan

tree.

He

who

is

universally

known

as

banyan

tree.

(

2

)

Viṣṭara-a

bundle

of

darbha

grass.

(

Poa

grass

).

He

whose

earlobe

is

like

this.

(

3

)

Viṣṭara

=

is

spread--He

whose

fame

is

spread

everywhere.6

)

dāmodara.

(

1

)

Stomach

is

tied

by

a

rope.

(

2

)

Dāma--names

of

the

worlds.

He

who

bears

all

the

worlds

in

his

stomach.

(

3

)

He

whose

habit

is

dama

or

self-restraint,

is

dāmodara.7

)

Hṛṣīkeśa--(

1

)

The

īśa-lord,

of

hṛṣīkas--organs

of

senses.

(

2

)

He

who

makes

the

world

hṛṣta--delighted-bristling

with

his

Keśas--hairs.8

)

keśava

(

Ka-brahmā.

īśa-śiva

).

(

1

)

The

Lord

of

brahmā

and

śiva.

(

2

)

He

who

has

killed

keśī.

(

3

)

He

who

has

three

Keśas

(

heads

)

i.e.

brahmā-ViṣṇuĪśa.9

)

mādhava.

(

1

)

Dhava-husband

of

Mā-lakṣmī.

(

2

)

He

who

is

born

of

the

dynasty

of

madhu.

(

3

)

He

who

has

killed

madhu.10

)

Svabhū.

He

who

comes

into

existence

by

himself.11

)

Daityāri

the

enemy

of

Daityas

(

the

asuras,

demons

).12

)

Puṇḍarīkākṣa.

(

1

)

With

akṣis-(

eyes

)

like

puṇḍarīka-(

lotus

).

(

2

)

He

who

dwells

in

the

lotus,

that

is

the

heart

of

devotees.13

)

govinda.

(

1

)

He

who

lifted

up

the

earth

assuming

the

form

of

a

hog.

(

2

)

He

who

protects

the

heaven.

(

3

)

He

who

redeemed

the

Vedas.14

)

Garuḍadhvaja.

He

whose

ensign

is

garuḍa

(

Eagle

).15

)

Pītāmbara.

He

who

wears

yellow

silk.16

)

acyuta.

He

whose

position

has

no

displacement.17

)

Śārṅgī.

He

who

has

the

bow

called

śārṅga.18

)

viṣvaksena.

He

whose

army

spreads.19

)

janārdana.

(

1

)

He

who

destroys

janana-birth

(

birth

and

death

)

(

2

)

He

who

had

destroyed

the

asuras

called

Janas.

20

)

upendra.

He

who

had

become

the

younger

brother

of

indra

by

taking

birth

as

vāmana.21

)

Indrāvaraja.

Younger

brother

of

indra.22

)

Cakrapāṇi.

He

who

has

cakra--the

weapon

Discus

-in

his

hand.23

)

Caturbhuja.

He

who

has

four

hands.24

)

padmanābha.

He

who

has

lotus

in

his

navel.25

)

Madhuripu.

The

enemy

of

the

asura

named

madhu.26

)

vāsudeva.

(

1

)

The

son

of

vasudeva.

(

2

)

He

who

dwells

in

all

living

beings

as

individual

soul.27

)

trivikrama.

He

who

has

measured

the

three

worlds

in

three

steps.

(

In

his

avatāra

as

vāmana

).28

)

Devakīnandana.

The

son

of

devakī.29

)

śauri.

Born

in

the

dynasty

of

śūrasena.30

)

Śrīpati.

The

husband

of

lakṣmī.31

)

puruṣottama.

The

noblest

of

men.32

)

Vanamālī.

He

who

wears

the

necklace

which

reaches

up

to

the

leg

and

is

called

Vanamālā.33

)

Balidhvaṁsī.

He

who

had

killed

the

asura

called

bali.34

)

Kaṁsārāti.

The

arāti-(

enemy

)

of

kaṁsa.35

)

adhokṣaja.

He

who

is

not

discernible

to

the

organs

of

senses.36

)

Viśvambhara.

He

who

rules

over

the

viśva

(

world

).37

)

Kaiṭabhajit.

He

who

became

victorious

over

kaiṭabha.38

)

Vidhu.

Expert

in

all

things.39

)

Śrīvatsalāñcchana.

He

who

has

the

mark

or

scar

of

śrīvatsa

on

his

chest.40

)

Purāṇapuruṣa.

The

earliest

man.41

)

Yajñapuruṣa.

He

who

is

remembered

in

yāgas-sacrifices.42

)

Narakāntaka.

He

who

had

killed

naraka.43

)

Jalaśāyī.

He

who

lies

in

water.44

)

viśvarūpa.

One

who

has

the

cosmic

form.45

)

Mukunda.

He

who

gives

salvation.46

)

Muramardana.

He

who

had

suppressed

mura.10

)

Sahasra

Nāmans.

(

Thousand

names

of

viṣṇu

).

The

list

of

thousand

names

of

viṣṇu,

is

present

in

padma

purāṇa,

Uttarakhaṇḍa,

Chapter

72.

In

mahābhārata,

anuśāsana

parva,

Chapter

149,

also

all

the

thousand

names

are

given.

Variations

are

seen

in

these

two

lists.11

)

Other

details

(

i

)

Mention

about

Mahāviṣṇu

occurs

in

several

places

in

ṛgveda.

But

more

prominence

is

given

to

indra.

Though

viṣṇu

is

exalted

in

five

ṛgveda

mantras

(

incantations

),

when

compared

with

other

gods,

viṣṇu

is

only

a

lesser

god.

The

story

of

trivikrama

is

hinted

in

ṛgveda.

But

there

is

no

mention

about

the

incarnation

of

vāmana

or

mahābali.

ṛgveda

gives

Mahāviṣṇu

only

the

position

of

a

younger

brother

of

indra.

That

is

why

the

author

of

Amarakośa

has

given

viṣṇu

synonyms

such

as

upendra,

Indrāvaraja

etc.(

ii

)

Mahāviṣṇu

was

one

of

those

who

came

to

see

śivaliṅga

(

Phallus

)

when

it

was

detached

and

fell

down

at

the

curse

of

hermit

bhṛgu.

(

For

details

see

under

śiva

).(

iii

)

Mahāviṣṇu

gave

subrahmaṇya

as

attendants

two

vidyādharas

named

vardhana

and

nandana.

(

M.B.

śalya

Parva,

Chapter

45,

Stanza

37

).(

iv

)

Mahāviṣṇu

gave

subrahmaṇya

the

necklace

vaijayantī.

(

M.B.

śalya

Parva,

Chapter

45,

Stanza

49

).(

v

)

It

is

stated

in

mahābhārata,

Sabhā

Parva,

Chapter

11,

Stanza

25,

that

Mahāviṣṇu

stays

in

the

assembly

of

brahmā.

(

vi

)

Mahāviṣṇu

showed

grace

to

Uparicara

vasu.

(

M.B.

śānti

Parva,

Chapter

337,

Stanza

33

).(

vii

)

Mahāviṣṇu

once

took

birth

as

the

son

of

aditi.

From

that

day

onwards

he

got

the

name

āditya

also.

(

For

details

see

under

aditi

).

For

further

details

regarding

Mahāviṣṇu,

see

under

Virāṭpuruṣa,

prakṛti,

puruṣa,

Brahmasṛṣṭi,

avatāra,

Amṛta,

garuḍa,

lakṣmī,

gaṅgā

etc.

Amarakosha

विष्णु

पुं।

विष्णुः

समानार्थकाः

विष्णु,

नारायण,

कृष्ण,

वैकुण्ठ,

विष्टरश्रवस्,

दामोदर,

हृषीकेश,

केशव,

माधव,

स्वभू,

दैत्यारि,

पुण्डरीकाक्ष,

गोविन्द,

गरुडध्वज,

पीताम्बर,

अच्युत,

शार्ङ्गिन्,

विष्वक्सेन,

जनार्दन,

उपेन्द्र,

इन्द्रावरज,

चक्रपाणि,

चतुर्भुज,

पद्मनाभ,

मधुरिपु,

वासुदेव,

त्रिविक्रम,

देवकीनन्दन,

शौरि,

श्रीपति,

पुरुषोत्तम,

वनमालिन्,

बलिध्वंसिन्,

कंसाराति,

अधोक्षज,

विश्वम्भर,

कैटभजित्,

विधु,

श्रीवत्सलाञ्छन,

पुराणपुरुष,

यज्ञपुरुष,

नरकान्तक,

जलशायिन्,

विश्वरूप,

मुकुन्द,

मुरमर्दन,

लक्ष्मीपति,

मुरारि,

अज,

अजित,

अव्यक्त,

वृषाकपि,

बभ्रु,

हरि,

वेधस्

1।1।18।1।1

विष्णुर्नारायणः

कृष्णो

वैकुण्ठो

विष्टरश्रवाः।

दामोदरो

हृषीकेशः

केशवो

माधवः

स्वभूः॥

पत्नी

==>

लक्ष्मी

जनक

==>

वसुदेवः

सम्बन्धि2

==>

विष्णुशङ्खः,

विष्णुचक्रम्,

विष्णुगदा,

विष्णुखड्गः,

विष्णोः_मणिः,

विष्णुचापः,

विष्णोः_अश्वः,

विष्णोः_सारथिः,

विष्णोः_मन्त्रिः,

गरुडः

वैशिष्ट्यवत्

==>

विष्णुलाञ्छनम्

जन्य

==>

कामदेवः

सेवक

==>

विष्णुशङ्खः,

विष्णुचक्रम्,

विष्णुगदा,

विष्णुखड्गः,

विष्णोः_मणिः,

विष्णुचापः,

विष्णोः_अश्वः,

विष्णोः_सारथिः,

विष्णोः_मन्त्रिः,

गरुडः

पदार्थ-विभागः

,

द्रव्यम्,

आत्मा,

ईश्वरः

Kalpadruma

विष्णुः,

पुंलिङ्गम्

अग्निः

इति

शब्दमाला

शुद्धः

।वसुदेवता

इति

धरणिः

(

द्वादशादित्या-नामन्यतमः

यथा,

महाभारते

६५

१६

।“एकादशस्तथा

त्वष्टा

द्वादशो

विष्णुरुच्यते

।जघन्यजस्तु

सर्व्वेषामादित्यानां

गुणाधिकः

)धर्म्मशास्त्रकर्त्तृमुनिविशेषः

यथा,

--“मन्वत्रिविष्णुहारीतयाज्ञवल्क्योशनोऽङ्गिराः

।यमापस्तम्बसंवर्त्ताः

कात्यायनबृहस्पती

पराशरव्यासशङ्खलिखिता

दक्षगोतमौ

।सातातपो

वशिष्ठश्च

धर्म्मशास्त्रप्रयोजकाः

”इति

याज्ञवल्क्यसंहिता

ब्रह्मणो

रूपविशेषः

तस्य

व्युत्पत्तिर्यथा

।वेवेष्टि

व्याप्नोति

विश्वं

यः

वेषति

सिञ्चतिआप्यायते

विश्वमिति

वा

विष्णाति

वियुनक्तिभक्तान्

मायापसारणेन

संसारादिति

वा

।विशति

सर्व्वभूतानि

विशन्ति

सर्व्वभूतानिअत्रेति

वा

।“यस्माद्विश्वमिदं

सर्व्वं

तस्य

शक्त्या

महात्मनः

।तस्मादेवोच्यते

विष्णुर्विशधातोः

प्रवेशनात्

”इति

विष्णुपुराणम्

इत्यमरटीकायां

भरतः

(

“बृहत्वात्

विष्णुरुच्यते

।”

इति

महाभारते

।५

७०

)

तत्पर्य्यायः

नारायणः

कृष्णः

३वैकुण्ठः

विष्टरश्रवाः

दामोदरः

हृषीकेशः७

केशवः

माधवः

स्वभूः

१०

दैत्यारिः

११पुण्डरीकाक्षः

१२

गोविन्दः

१३

गरुडध्वजः

१४पीताम्बरः

१५

अच्युतः

१६

शार्ङ्गी

१७

विष्वक्-सेनः

१८

जनार्द्दनः

१९

उपेन्द्रः

२०

इन्द्रावरजः२१

चक्रपाणिः

२२

चतुर्भुजः

२३

पद्मनाभः

३४मधुरिपुः

२५

वासुदेवः

२६

त्रिविक्रमः

२७दैवकीनन्दनः

२८

शौरिः

२९

श्रीपतिः

३०पुरुषोत्तमः

३१

वनमाली

३२

वलिध्वंसी

३३कंसारातिः

३४

अधोक्षजः

३५

विश्वम्भरः

३६कैटभजित्

३७

विधुः

३८

श्रीवत्सलाञ्छनः

३९

।इत्यमरः

पुराणपुरुषः

४०

वृष्णिः

४१

शत-धामा

४२

गदाग्रजः

४३

एकशृङ्गः

४४

जग-न्नाथः

४५

विश्वरूपः

४६

सनातनः

४७

मुकुन्दः४८

राहुभेदी

४९

वामनः

५०

शिवकीर्त्तनः

५१श्रीनिवासः

५२

अजः

५३

वासुः

५४

इतिजटाधरः

श्रीहरिः

५५

कंसारिः

५६

नृहरिः५७

विभुः

५८

मधुजित्

५९

मधुसूदनः

६०कान्तः

६१

पुरुषः

६२

श्रीगर्भः

६३

श्रीकरः

६४श्रीमान्

६५

श्रीधरः

६६

श्रीनिकेतनः

६७श्रीकान्तः

६८

श्रीशः

६९

प्रभुः

७०

मुरलीधरः७१

जगदीशः

७२

गदाधरः

७३

नन्दात्मजः७४

नरसिंहः

७५

इरेशः

७६

गोपालः

७७नन्दनन्दनः

७८

नरकजित्

७९

सामगर्भः

८०अजितः

८१

जितामित्रः

८२

ऋतधामा

८३शशबिन्दुः

८४

पुनर्व्वसुः

८५

आदिदेवः

८६श्रीवराहः

८७

सहस्रवदनः

८८

त्रिपात्

८९ऊर्द्ध्वदेवः

९०

हरिः

९१

गृध्नुः

९२

यादवः

९३अरिष्टसूदनः

९४

पूतनारिः

९५

सदायोगी

९६ध्रुवः

९७

चाणूरसूदनः

९८

हेमशङ्खः

९९

शता-वत्तीं

१००

कालनेमिरिपुः

१०१

धेनुकारिः

१०२सोमसिन्धुः

१०३

विरिञ्चिः

१०४

धरणीधरः१०५

बहुमूर्द्धा

१०६

वर्द्धमानः

१०७

शतानन्दः१०८

वृषान्तकः

१०९

मथुरेशः

११०

द्वारकेशः१११

रन्तिदेवः

११२

वृषाकपिः

११३

इतिशब्दरत्नावली

जिष्णुः

११४

दाशार्हः

११५अब्धिशयनः

११६

इन्द्रानुजः

११७

नरायणः११८

जलशयः

११९

यज्ञपुरुषः

१२०

तार्क्ष-ध्वजः

१२१

षड्बिन्दुः

१२२

पद्मेशः

१२३

मार्जः१२४

जिनः

१२५

कुमोदकः

१२६

जह्नुः

१२७वसुः

१२८

शतावर्त्तः

१२९

मुञ्जकेशी

१३०बभ्रुः

१३१

वेधाः

१३२

प्रस्निशृङ्गः

१३३

आत्मभूः१३४

पाण्डवायनः

१३५

सुवर्णबिन्दुः

१३६श्रीवत्सः

१३७

देवकीसूनुः

१३८

गोपेन्द्रः

१३९गोवर्द्धनधरः

१४०

यदुनाथः

१४१

गदाभृत्

१४२शार्ङ्गभृत्

१४३

चक्रभृत्

१४४

श्रीवत्सभृत्

१४५शङ्खभृत्

१४६

*

अस्य

वध्यादयो

यथा,

--“मधुधेनुकचाणूरपूतनायमलार्ज्जुनाः

।कालनेमिहयग्रीवशकटारिष्टकैटभाः

कंसः

केशिमुरौ

साल्वमैन्दद्विविदराहवः

।हिरण्यकशिपुर्ब्बाणः

कालीयो

नरको

बलिः

शिशुपालश्चास्य

वध्या

वैनतेयश्च

वाहनम्

।शङ्खोऽस्य

पाञ्चजन्योऽङ्कः

श्रीवत्सोऽसिस्तुनन्दकः

गदा

कौमोदकी

चापं

शार्ङ्गं

चक्रं

सुदर्शनम्

।मणिः

स्यमन्तको

हस्ते

भुजमध्ये

तु

कौस्तुभः

”इति

हेमचन्द्रः

*

तस्य

शतनामानि

पाद्मोत्तरखण्डे

१११

अध्यायेसहस्रनामानि

महाभारतीयशान्तिपर्व्वणि१४९

अध्याये

द्रष्टव्यानि

*

अस्य

मन्त्रो

वर्णश्चयथा,

--“स्वरमाद्यं

द्वितीयञ्च

उपान्त्यं

चान्त्यमेव

।वासुदेवो

बलः

कामो

ह्यनिरुद्धो

यथाक्रमम्

प्रणवस्तत्

सदित्येतत्

हुँ

क्षौँ

भूरतिमन्त्रकाः

।नारायणस्तथा

ब्रह्मा

विष्णुः

सिंहो

वराह-राट्

सितारुणहरिद्राभा

नीलश्यामललोहिताः

।मेघाग्निमधुपिङ्गाभा

वर्णतो

नव

नायकाः

*

अस्याङ्गानि

तेषां

मन्त्रवर्णाश्च

यथा,

--“कं

टं

घं

शं

गरुत्मानं

स्याज्जं

खं

वं

सुदर्शनम्

।खं

चं

कं

घं

गदादेवी

ठं

नं

मं

क्षञ्च

शङ्खकम्

घं

टं

भं

हं

भवेच्छ्रीश्च

गं

जं

वं

सञ्च

पुष्टिकम्

।धं

वं

सं

वनमाला

स्याच्छ्रीवत्सं

सं

दं

नं

भवेत्

छं

तं

पं

कौस्तुभः

प्रोक्तश्चानन्तो

ह्यहमेव

।इत्यङ्गानि

यथायोगं

देवदेवस्य

वै

दश

*

गरुडोऽम्बुजसङ्काशो

गदा

चैवासिताकृतिः

।पुष्टिः

शिरीषपुष्पाभा

लक्ष्मीः

काञ्चनसन्निभा

पूर्णचन्द्रनिभः

शङ्खः

कौस्तुभस्त्वरुणद्युतिः

।चक्रं

सूर्य्यसहस्राभं

श्रीवत्सः

कुन्दसन्निभः

पञ्चवर्णा

मता

माला

ह्यनन्तो

मेघसन्निभः

।विद्युद्रूपाणि

चास्त्राणि

यानि

नोक्तानि

वर्णतः

इति

गारुडे

११

अध्यायः

*

तस्य

जगत्पालनादिर्यथा,

--“रजोगुणमयं

चान्यरूपं

तस्यैव

धीमतः

।चतुर्म्मुखः

भगवान्

जगत्सृष्टौ

प्रवर्त्तते

सृष्टञ्च

पाति

सकलं

विश्वात्मा

विश्वतोमुखः

।सत्त्वं

गुणमुपाश्रित्य

विष्णुर्व्विश्वेश्वरः

स्वयम्

अन्तकाले

स्वयं

देवः

सर्व्वात्मा

परमेश्वरः

।तमोगुणं

समाश्रित्य

रुद्रः

संहरते

जगत्

एकोऽपि

सन्महादेवस्त्रिधासौ

समवस्थितः

।सर्गरक्षालयगुणैर्निर्गुणोऽपि

निरञ्जनः

एकः

सन्

द्विधा

चैव

त्रिधा

बहुधा

पुनः

।त्रिधा

विभज्य

चात्मानं

त्रैलोक्ये

संप्रवर्त्तते

सृजते

वीक्षते

चैव

ग्रसते

विशेषतः

।यस्मात्

सृष्ट्वानुगृह्णाति

ग्रसते

पुनः

प्रजाः

गुणात्मकत्वात्त्रैलोक्ये

तस्मादेकः

उच्यते

।अग्रे

हिरण्यगर्भः

प्रादुर्भूतः

सनातनः

आदित्वादादिदेवोऽसावजातत्वादजः

स्मृतः

।देवेषु

महादेवो

महादेव

इति

स्मृतः

पाति

यस्मात्

प्रजाः

सर्व्वाः

प्रजापतिरितिस्मृतः

।बृहत्त्वाञ्च

स्मृतो

ब्रह्मा

परत्वात्

परमेश्वरः

वशित्वादप्यवश्यत्वादीश्वरः

परिभाषितः

।ऋषिः

सर्व्वत्रगत्वेन

हरिः

सर्व्वहरो

यतः

अनुत्पादात्

चानुपूर्व्वात्

स्वयम्भुरिति

स्मृतः

।नराणामयनं

यस्मात्

तस्मान्नारायणः

स्मृतः

हरः

संसारहरणाद्विभुत्वाद्विष्णुरुच्यते

।भगवान्

सर्व्वविज्ञानादवनादोमिति

स्मृतः

सर्व्वज्ञः

सर्व्वविज्ञानाच्छन्दः

सर्व्वमयो

यतः

।शिवः

स्यान्निर्म्मलो

यस्माद्बिभुः

सर्व्वगतोयतः

तारणात्

सर्व्वदुःखानां

तारकः

परिगीयते

।बहुनात्र

किमुक्तेन

सर्व्वं

विष्णुमयं

जगत्

”इति

कौर्म्मे

अध्यायः

*

अपि

।मत्स्य

उवाच

।“महाप्रलयकालात्तु

एतदासोत्तमोमयम्

।प्रसुप्तमिव

चातर्क्यमप्रज्ञातमलक्षणम्

अविज्ञेयमविज्ञातं

जगत्

स्थास्नु

चरिष्णु

।ततः

स्वयम्भुरव्यक्तः

प्रभवः

पुण्यकर्म्मणाम्

व्यञ्जयन्नेतदखिलं

प्रादुरासीत्तमोनुदः

।योऽतीन्द्रियः

परो

व्यक्तादर्थज्यायान्

सनातनः

नारायण

इति

ख्यातः

एव

स्वयमुद्बभौ

।स्वशरीरादभिध्यायन्

सिसृक्षुर्व्विविधं

जगत्

अप

एव

ससर्ज्जादौ

तासु

बीजमवासृजत्

।तदेवाण्डं

समभवद्धेमरूप्यमयं

महत्

संवत्सरसहस्रेण

सूर्य्यायुतसमप्रभम्

।प्रविश्यान्तर्म्महातेजाः

स्वयमेवात्मसम्भवः

।प्रभावादपि

तद्व्याप्त्या

विष्णुत्वमगमत्

पुनः

”इति

मात्स्ये

अध्यायः

*

अस्य

तिसो

मूर्त्तयो

यथा

।“सृष्टिस्थित्यन्तकरणात्

ब्रह्मविष्णुशिवात्मिकाः

।स

संज्ञां

याति

भगवान्

एक

एव

जनार्द्दनः

ब्रह्मत्वे

सृजते

चैव

विष्णुत्वे

पाति

नित्यशः

।रुद्रत्वे

चैव

संहर्त्ता

एको

देवस्त्रिधा

स्थितः

एव

सृज्यः

सर्गकर्त्तास

एव

पाता

पाल्यते

।ब्रह्माद्यवस्थाभिरशेषमूर्त्ति-र्व्विष्णुर्व्वरिष्ठो

वरदो

वरेण्यः

”इति

वह्निपुराणे

सर्गानुशासननामाध्यायः

*

नारायणस्य

मूर्त्तिविशेषो

यथा

।“योऽसौ

नारायणो

देवः

परात्परतरो

नृप

।तस्य

चिन्ता

समुत्पन्ना

सृष्टिं

प्रति

नरोत्तम

सृष्ट्वा

चेयं

महासृष्टिः

पालनीया

मयैव

।कर्म्मकाण्डन्त्वमूर्त्तेन

कर्त्तुं

नैवेह

शक्यते

तस्मात्

मूर्त्तिं

सृजाम्येकां

यया

पाल्यमिदंजगत्

।एवं

चिन्तयतस्तस्य

सत्त्वाभिध्यायितो

नृप

प्राक्सृष्टिजातं

राजन्

वै

मूर्त्तिमत्तत्पुरो

बभौ

।पुरोभूते

ततस्तस्मिन्

देवो

नारायणः

स्वयम्

प्रविशन्तं

ददर्शाथ

त्रैलोक्यं

तस्य

देहतः

।ततः

सस्मार

भगवान्

वरदानं

पुरातनम्

वागादीनां

ततस्तुष्टः

प्रादात्तस्य

पुनर्व्वरम्

।सर्व्वज्ञः

सर्व्वकर्त्ता

त्वं

सर्व्वलोकनमस्कृतः

त्रैलोक्यप्रतिपालाच्च

भव

विष्णुः

सनातनः

।देवानां

सर्व्वदा

कार्य्यं

कर्त्तव्यं

ब्रह्मणस्तथा

सर्व्वज्ञत्वञ्च

भवतु

तव

देव

संशयः

।एवमुक्त्वा

ततो

देवः

प्रकृतिस्थो

बभूव

विष्णुरप्यधुना

पूर्व्वां

बुद्धिं

सस्मार

प्रभुः

।तदा

संचिन्त्य

भगवान्

योगनिद्रां

महातपाः

तस्यां

संस्थाप्य

मगवान्

इन्द्रियार्थोद्भवाःप्रजाः

।ध्यात्वा

परेण

रूपेण

ततः

सुष्वाप

वै

प्रभुः

तस्य

सुप्तस्य

जठरान्महत्

पद्मं

विनिःसृतम्

।सप्तद्वीपवती

पृथ्वी

ससमुद्रा

सकानना

तस्य

मूलस्य

विस्तारं

पातालतलसंस्थितम्

।कर्णिकायां

तथा

मेरुस्तन्मध्ये

ब्रह्मणो

भवः

एवं

दृष्ट्वा

परं

तस्य

शरीरस्य

तु

सम्भवम्

।मुमुचे

तच्छरीरस्थो

वायुर्वायुसमं

सृजत्

अविद्यविजयञ्चेमं

शङ्खरूपेण

धारय

।अज्ञानच्छेदनार्थाय

खड्गं

तेऽस्तु

तथा

करे

कालचक्रमयं

घोरं

चक्रं

त्वं

धारयाच्युत

।अधर्म्मराजघातार्थं

गदां

धारय

केशव

मालेयं

भूतमाता

ते

कण्ठे

तिष्ठतु

सर्व्वदा

।श्रीवत्सकौस्तुभौ

चेमौ

चन्द्रादित्यच्छलेन

मारुतस्ते

गतिर्वीरः

गरुत्मांस्तव

कीर्त्तितः

।त्रैलोक्यगामिनी

देवी

लक्ष्मीस्तेऽस्तु

सदा

प्रिया

द्वादशी

तिथिस्तेऽस्तु

कामरूपी

जायते

।घृताशनो

भवेद्यस्तु

द्वादश्यां

तत्परायणः

स्वर्गवासी

भवतु

पुमान्

स्त्री

वा

विशेषतः

।एष

विष्णुस्तवाख्यातो

मूर्त्तयो

देवदानवाः

हन्ति

पाति

शरीराणि

सृजन्त्यन्यानि

चात्मनः

।युगे

युगे

सर्व्वगोऽयं

वेदान्ते

पुरुषो

ह्ययम्

।न

हीनबुद्ध्या

वक्तव्यो

मनुष्योऽयं

कदाचन

”इति

वाराहे

परापरनिर्णयनामाध्यायः

*

ब्रह्मविष्णुशिवानामेकत्वं

यथा,

--“ततो

ब्रह्मा

शरीरं

तत्

त्रिधा

चक्रे

महेश्वरः

।प्रधानेच्छाबलाच्छम्भोस्त्रिगुणं

त्रिगुणीकृतम्

तदूर्द्ध्वभागः

संजातश्चतुर्वक्त्रश्चतुर्भुजः

।स्फटिकाभ्रसमः

कायः

शुक्लः

चन्द्रशेखरः

ईशस्ततो

ब्रह्मकाये

सृष्टिशक्तिं

न्ययोजयत्

।स्वयमेवाभवत्

स्रष्टा

ब्रह्मरूपेण

लोकभृत्

स्थितिशक्तिं

निजां

मायां

प्रकृत्याख्यां

न्ययो-जयत्

।महेशे

वैष्णवे

काये

ज्ञानशक्तिं

निजां

तथा

स्थितिकर्त्ताभवद्बिष्णुरहमेव

महेश्वरः

।सर्व्वशक्तिनियोगेन

सदा

तद्रूपता

मम

अन्तशक्तिं

तथा

काये

शम्भवे

न्ययोजयत्

।अन्तकर्त्ताभवच्छम्भुः

एव

परमेश्वरः

अतस्त्रिषु

शरीरेषु

स्वयमेव

प्रकाशते

।ज्ञानरूपं

परं

ज्योतिरनादिर्भगवान्

प्रभुः

सृष्टिस्थित्यन्तकरणादेक

एव

महेश्वरः

।ब्रह्मा

विष्णुः

शिवश्चेति

संज्ञामाप

पृथक्

।पृथक्

अतस्त्वञ्च

विधाता

तथाहमपि

नो

पृथक्

।एवं

शरीरं

रूपञ्च

ज्ञानमस्माकमन्तरात्

”इति

कालिकापुराणे

१२

अध्यायः

*

अन्यच्च

।“गुणातीतः

भगवान्

व्यापकः

पुरुषः

परः

।अनन्तभोगशायी

यन्नाभिकमलादभूत्

विष्णुश्च

गोविन्द

ईश्वरश्च

सनातनः

।यस्तं

वेद

महात्मानं

जीवन्मुक्त

उच्यते

”इति

वामनपुराणे

४२

अध्यायः

*

तेन

गजेन्द्रमोक्षणं

यथा,

--पुलस्त्य

उवाच

।“भक्तिं

तस्याथ

सं

चिन्त्य

नागस्यागोघदर्शनः

।प्रीतिमानभवद्विष्णुः

शङ्खचक्रगदाधरः

सान्निध्यं

कल्पयामास

तस्मिन्

सरसि

केशवः

।गरुडस्थो

जगन्नाथो

लोकाधारस्तपोधनः

ग्राहग्रस्तं

गजेन्द्रं

तं

तञ्च

ग्राहं

जलाशयात्

।उज्जहाराप्रमेयात्मा

तरसा

मधुसूदनः

स्थलस्थं

दारयामास

ग्राहं

चक्रेण

माधवः

।मोक्षयामास

नागेन्द्रं

पापेभ्यः

शरणागतम्

हि

देवलशापेन

हूहूर्गन्धर्व्वसत्तमः

।ग्राहत्वमगमत्

कृष्णाद्वरं

प्राप्य

दिवङ्गतः

।गजोऽपि

विष्णुना

स्पृष्टो

जातो

दिव्यवपुःपुमान्

”इति

वामनपुराणे

८१

अध्यायः

*

अस्य

मन्त्रपूजादिर्यथा,

--“अथ

वक्ष्ये

महामन्त्रान्

विष्णोः

सर्व्वार्थसाध-कान्

।यस्य

संस्मरणात्

सन्तो

भवाब्धेः

पारमाश्रिताः

तारं

नमः

पद

ब्रूयात्

नरौ

दीर्घसमन्वितौ

।पवनो

णाय

मन्त्रोऽयं

प्रोक्तो

वस्वक्षरः

परः

”अस्य

पूजाप्रयोगः

प्रातःकृत्यादिस्नानान्तंकर्म्म

कृत्वा

पूजामण्डपमागत्य

वैष्णवाचमनंकुर्य्यात्

तद्यथा

गौतमीये

।“केशवाद्यैस्त्रिभिः

पीत्वा

द्वाभ्यां

प्रक्षालयेत्करौ

।द्वाभ्यामोष्ठौ

संमृज्य

द्वाभ्यां

मृज्यान्मुखंततः

एकेन

हस्तं

प्रक्षाल्य

पादावपि

तथैकतः

।संप्रोक्ष्यैकेन

मूर्द्धानं

ततः

सङ्कर्षाणादिभिः

आस्यनासाक्षिकर्णांश्च

नाभ्युरस्कं

भुजौ

क्रमात्

।स्पृशेदेवं

भवेदाचमनञ्च

वैष्णवान्वये

।एवमाचमनं

कृत्वा

साक्षान्नारायणो

भवेत्

”केशवादयस्तु

केशवनारायणमाधवगोविन्द-विष्णुमधुसूदनत्रिविक्रमवामनश्रीधरहृषीकेश-पद्मनाभदामोदरसङ्कर्षणवासुदेवप्रद्युम्नानिरुद्ध-पुरुषोत्तमाधोक्षजनृसिंहाच्युतजनार्द्दनोपेन्द्र-हरिविष्णवः

वाक्यन्तु

प्रणवादि

केशवाय

नमइत्यादि

तथा

।“सचतुर्थीनमोऽन्तैश्च

नामभिर्विन्यसेत्

सुधीः

”ततः

सामान्यार्घ्यादिमातृकान्तं

कर्म्म

विधायकेशवकीर्त्त्यादिन्यासं

कुर्य्यात्

अस्य

ऋष्यादि-न्यासः

शिरसि

प्रजापतये

ऋषये

नमः

मुखेगायत्त्रीच्छन्दसे

नमः

हृदि

अर्द्धलक्ष्मीहरयेदेवतायै

नमः

*

ततः

कराङ्गन्यासौ

श्रींअङ्गुष्ठाभ्यां

नम

इत्यादि

श्रीं

हृदयाय

नमइत्यादि

तथा

गौतमीये

।“ऋषिः

प्रजापतिश्छन्दो

गायत्त्री

देवता

पुनः

।अर्द्धलक्ष्मीहरिः

प्रोक्तः

श्रीबीजेन

षडङ्गकम्

”ततो

ध्यानम्

।“उद्यत्प्रद्योतनशतरुचिं

तप्तहेमावदातंपार्श्वद्वन्द्वे

जलधिसुतया

विश्वधात्र्या

जुष्टम्

।नानारत्नोल्लसितविविधाकल्पमापीतवस्त्रंविष्णुं

वन्दे

दरकमलकौमोदकीचक्रपाणिम्

”एवं

ध्यात्वा

न्यसेत्

यथा

अं

केशवाय

कीर्त्त्यैनमः

ललाटे

वर्णानुक्त्वा

सार्द्धचन्द्रान्

पुरस्ता-दित्यादिदर्शनात्

सर्व्वत्र

सानुस्वारः

आंनारायणाय

कान्त्यै

नमो

मुखे

इं

माधवायतुष्ट्यै

नमो

दक्षनेत्रे

ईं

गोविन्दाय

पुष्ट्यै

नमोवामनेत्रे

उं

विष्णवे

धृत्यै

दक्षकर्णे

ऊंमधुसूदनाय

शान्त्यै

वामकर्णे

ऋं

त्रिविक्रमायक्रियायै

दक्षनासापुटे

ॠं

वामनाय

दयायैवामनासापुटे

ऌं

श्रीधराय

मेधायै

दक्षगण्डे

।ऌं

हृषीकेशाय

हर्षायै

वामगण्डे

एं

पद्म-नाभाय

श्रद्धायै

ओष्ठे

ऐं

दामोदराय

लज्जायैअधरे

वासुदेवाय

लक्ष्म्यै

ऊर्द्ध्वदन्तपंक्तौ

।औं

सङ्कर्षणाय

सरस्वत्यै

अधोदन्तपंक्तौ

अंप्रद्युम्नाय

प्रीत्यै

मस्तके

अः

अनिरुद्धाय

रत्यैमुखे

कं

चक्रिणे

जयायै

खं

गदिने

दुर्गायै

।गं

शार्ङ्गिणे

प्रभायै

घं

खड्गिने

सत्यायै

।ङं

शङ्खिने

चण्डायै

दक्षकरमूलसन्ध्यग्रकेषु

चंहलिने

वाण्यै

छं

मुषलिने

विलासिन्यै

जंशूलिने

विजयायै

झं

पाशिने

विरजायै

ञंअङ्कुशिने

विश्वायै

वामकरमूलसन्ध्यग्रकेषु

टंमुकुन्दाय

विनदायै

ठं

नन्दजाय

सुनन्दायै

।डं

नन्दिने

स्मृत्यै

ढं

नराय

ऋद्ध्यै

णं

नरक-जिते

समृद्ध्ये

दक्षपादमूलसन्ध्यग्रकेषु

तं

हरयेशुद्ध्यै

थं

कृष्णाय

बुद्ध्यै

दं

सत्याय

भूत्यै

।धं

सात्वताय

मत्यै

नं

सौराय

क्षमायै

वाम-पादमूलसन्ध्यग्रकेषु

पं

शूराय

रमायै

दक्ष-पार्श्वे

फं

जनार्द्दनाय

उमायै

वामपार्श्वे

वंभूधराय

क्लेदिन्यै

पृष्ठे

भं

विश्वमूर्त्तये

क्लिन्नायैनाभौ

मं

वैकुण्ठाय

सुदायै

उदरे

यं

त्वगा-त्मने

पुरुषोत्तमाय

वसुधरायै

हृदि

रं

असृ-गात्मने

बलिने

परायै

दक्षांशे

लं

मांसात्मनेबलानुजाय

परायणायै

ककुदि

वं

मेदआत्मनेबलाय

सूक्ष्मायै

वामांशे

शं

अस्थ्यात्मने

वृष-घ्नाय

सन्ध्यायै

हृदादिदक्षकरे

षं

मज्जात्मनेवृषाय

प्रज्ञायै

हृदादिवामकरे

सं

शुक्रात्मनेहंसाय

प्रभायै

हृदादिदक्षपादे

हं

प्राणात्मनेवराहाय

निशायै

हृदादिवामपादे

ळं

जीवा-त्मने

विमलाय

अमोघायै

हृदाद्युदरे

क्षंक्रोधात्मने

नृसिंहाय

विद्युतायै

हृदादिमुखे

।इति

न्यसेत्

*

तथा

गौतमीये

।“केशवादिरयं

न्यासो

न्यासमात्रेण

देहिनाम्

।अच्युतत्वं

ददात्येव

सत्यं

सत्यं

संशयः

मातृकार्णं

समुच्चार्य्य

केशवाय

इति

स्मरेत्

।कीर्त्त्यै

मनसा

युक्तमित्यादि

न्यासमाचरेत्

।केशवाय

ततः

कीर्त्त्यै

कान्त्यै

नारायणाय

”इत्याद्यगस्त्यसंहितावचनाच्चायं

क्रमः

तुकेशवकीर्त्तिभ्यां

नम

इति

तथा

भुक्तिमुक्ति-मिच्छता

अयं

न्यासः

कर्त्तव्यः

श्रीबीजादिकः

।यथा

श्रीं

अं

केशवाय

कीर्त्त्यै

नम

इत्यादि

।तथा

गौतमीये

।“एवं

प्रविन्यसेन्न्यासं

लक्ष्मीबीजपुरःसरम्

।स्मृतिं

धृतिं

महालक्ष्मीं

प्राप्यान्ते

हरितांव्रजेत्

”ततस्तत्त्वन्यासपीठन्यासर्ष्यादिन्यासविष्णुपञ्जरा-दिन्यासान्

कुर्य्यात्

तत्त्वन्यासादयस्तु

ग्रन्थ-गौरवभिया

नोक्ताः

*

ततो

ध्यायेत्

।“उद्यत्कोटिदिवाकराभमनिशं

शङ्कं

गदांपङ्कजंचक्रं

बिभ्रतमिन्दिरावसुमतीसंशोभिपार्श्वद्बयम्

।कोटीराङ्गदहारकुण्डलधरं

पीताम्बरं

कौस्तुभो-द्दीप्तं

विश्वधरं

स्ववक्षसि

लसच्छ्रीवत्सचिह्नं

भजे

”एवं

ध्यात्वा

मानसैः

संपूज्य

शङ्खस्थापनंकुर्य्यात्

तत्र

वैष्णवपात्रं

गौतमीये

।“ताम्रपात्रन्तु

विप्रर्षे

विष्णोरतिप्रियं

मतम्

।तथैव

सर्व्वपात्राणां

मुख्यं

शङ्खं

प्रकीर्त्तितम्

मृत्पात्रञ्च

तथा

प्रोक्तं

स्वर्णं

वा

राजतं

तथा

।पञ्चपात्रं

हरेः

शुद्धं

नान्यत्तत्र

नियोजयेत्

”नेवेद्यदाने

तु

तत्रैव

।“स्वर्णे

वा

ताम्रपात्रे

वा

रौप्ये

वा

पङ्कजे

दले

”आगमकल्पद्रुमे

।“हैरण्यं

राजतं

कांस्यं

ताम्रं

मृण्मयमेव

वा

।पालाशं

श्रीहरेः

पात्रं

नैवेद्ये

कल्पयेद्बुधः

”पुरश्चरणचन्द्रिकायाम्

सुवर्णे

राजते

रैत्येइत्यादि

*

ततः

सामान्यपीठपूजा-नन्तरं

विमलादिशक्तिसहितपीठमन्वन्तं

पूजांकृत्वा

पुनर्ध्यात्वा

मूलेन

कल्पितमूर्त्तावावाह-नादिपञ्चपुष्पाञ्जलिदानपर्य्यन्तं

विधाय

आव-रणपूजां

कुर्य्यात्

अग्न्यादिचतुष्कोणेषु

दिक्षुच

ओँ

क्रुद्धोल्काय

हृदयाय

नमः

इत्यादिनापूजयेत्

*

ततः

केशरेषु

पूर्व्वादि

ओँ

नमःनं

नमः

मों

नमः

नां

नमः

रां

नमः

यं

नमःणां

नमः

यं

नमः

ततो

दलेषु

पूर्व्वादिदिक्षुओँ

वासुदेवाय

नमः

एवं

सङ्कर्षणाय

प्रद्युम्नायअनिरुद्धाय

अग्न्यादिकोणदलेषु

ओँ

शान्त्यैनमः

एवं

श्रियै

सरस्वत्यै

रत्यै

ततः

पत्राग्रेषुपूर्व्वादि

ओँ

चक्राय

नमः

एवं

शङ्खाय

गदायैपद्माय

कौस्तुभाय

मुषलाय

खड्गाय

वन-मालायै

तद्बहिरग्रे

ओँ

गरुडाय

नमः

।दक्षिणे

ओँ

शङ्खनिधये

नमः

वामे

ओँ

पद्म-निधये

नमः

पश्चिमे

ओँ

ध्वजाय

नमः

अग्नि-कोणे

ओँ

विघ्नाय

नमः

नैरृते

ओँ

आर्य्यायेनमः

वायुकोणे

ओँ

दुर्गायै

नमः

ईशानेओँ

सेनान्यै

नमः

एवं

सर्व्वत्र

तद्बहि-रिन्द्रादीन्

वज्रादीश्च

पूजयित्वा

धूपदीपौ

दत्त्वानैवेद्यं

दद्यात्

*

यथा

नैवेद्यमानीयदेवतायै

मूलेन

पाद्यार्घाचमनीयं

दत्त्वा

फडितिमन्त्रेण

नैवेद्यं

संप्रोक्ष्य

चक्रमुद्रयाभिरक्ष्ययमिति

मन्त्रण

दोषसमूहं

संशोष्य

रमिति

दोषंसंदह्य

वामकरसौधधाराभिपूर्णं

वमिति

मन्त्रेणअमृतीकृत्य

मूलमन्त्रमष्टधा

जपेत्

ततोवमिति

धेनुमुद्रयामृतीकृत्य

गन्धपुष्पाभ्यां

संपूज्यकृताञ्जलिः

सन्

हरिं

प्रार्थयेत्

अस्य

मुखतोमहः

प्रसवेदिति

विभाव्य

स्वाहान्तं

मूलमुच्चार्य्यनैवेद्ये

जलं

दद्यात्

ततो

मूलमुच्चार्य्य

एतन्नैवेद्यंअमुकदेवतायै

नमः

ततो

नैवेद्यं

हस्ताभ्या-मुद्धृत्य

ओँ

निवेदयामि

भवते

जुषाणेदं

हवि-र्हर

इति

नैवेद्यं

समर्प्य

अमुकदेवतायै

एतज्जल-ममृतोपस्तरणमसीति

जलं

दत्त्वा

वामहस्तेग्रासमुद्रां

प्रदर्श्य

दक्षिणहस्तेन

प्राणादिमुद्राःप्रदर्शयेत्

*

यथा

ओँ

प्राणाय

स्वाहेतिकनिष्ठानामिके

अङ्गुष्ठेन

स्पर्शयेत्

ओँ

अपा-नाय

स्वाहेति

तर्ज्जनीमध्यमे

अङ्गुष्ठेन

स्पर्शयेत्

।ओँ

व्यानाय

स्वाहेति

मध्यमानामे

अङ्गुष्ठेनस्पर्शयेत्

ओँ

उदानाय

स्वाहेति

तर्ज्जनीमध्यमा-नामा

अङ्गुष्ठेन

स्पर्शयेत्

ओँ

समानायस्वाहेति

सर्व्वाङ्गुलीरङ्गुष्ठेन

स्पर्शयेत्

ततःअङ्गुष्ठाभ्यामनामिकाग्रं

स्पृशन्

ब्रौं

नमः

परायअन्तरात्मने

अनिरुद्धाय

नैवेद्यं

कल्पयामीतिनैवेद्यमुद्रां

प्रदर्श्य

मूलमुच्चार्य्य

अमुकदेवतांतर्पयामीति

चतुर्द्धा

संतर्प्य

अमुकदेवतायैएतज्जलममृतापिधानमसि

इति

जलं

दत्त्वाआचमनीयादिकं

दद्यात्

*

वैष्णवे

तुनैवेद्यदाने

सर्व्वत्रायमेव

विधिः

ततः

सामान्य-पूजापद्धत्युक्तक्रमेण

विसर्ज्जनान्तं

कर्म्म

समा-पयेत्

अस्य

पुरश्चरणं

षोडशलक्षजपः

।तथा

।“विकारलक्षं

प्रजपेन्मनुमेनं

समाहितः

।तद्दशांशं

सरसिजैर्जुहुयान्मधुराप्लुतैः

”इति

तन्त्रसारः

स्मृत्युक्तविष्णुपूजा

आह्निकतत्त्वादौ

द्रष्टव्या

*

शिवस्याष्टमूर्त्तिपूजानन्तरं

तत्रैव

विष्णोरष्टमूर्त्ति-पूजा

यथा,

--“कृता

पूजा

मया

देवि

अष्टमूर्त्तेः

शिवस्य

।यथा

हि

परमेशानि

तच्छृणुष्व

वरानने

”इत्युपक्रम्य

।“कृत्वा

पूजां

महेशानि

कूण्डल्या

बाह्यवेष्टने

।अष्ट

विष्णोर्म्महेशानि

नामानि

शृणु

कामिनि

उग्रं

विष्णुं

महाविष्णुं

ज्वलन्तं

संप्रतापनम्

।नृसिंहं

भीषणं

भीमं

मृत्युमृत्युं

प्रकीर्त्तितम्

।एतान्

विष्णून्

महेशानि

यथा

संपूज्य

तच्छृणु

समुखादिक्रमाद्देवि

पूजयेद्विष्णुमव्ययम्

।तन्मन्त्रं

शृणु

चार्व्वङ्गि

ज्ञानसारं

वरानने

”ओँ

उग्राय

विष्णवे

नमः

ओँ

महाविष्णवेनमः

ओँ

ज्वलन्ताय

विष्णवे

नमः

ओँ

संप्र-तापनाय

विष्णवे

नमः

ओँ

नृसिंहाय

विष्णवेनमः

ओँ

भीषणाय

विष्णवे

नमः

ओँ

भीमायविष्णवे

नमः

ओँ

मृत्युञ्जयाय

विष्णवे

नमः

।“इति

पूजां

महेशानि

कृत्वा

हि

परमेश्वरि

।विष्णुज्ञानं

मया

प्रोक्तं

सर्व्वशक्तिसमन्वितम्

”इति

लिङ्गार्च्चनतन्त्रे

पटलः

तस्य

नमस्कारस्तत्फलादिश्च

यथा,

--सूत

उवाच

।“मुक्तिहेतुमनाद्यन्तमजमक्षयमव्ययम्

।यो

नमेत्

सर्व्वलोकस्य

नमस्यो

जायते

नरः

विष्णुमानन्दमद्वैतं

विज्ञानं

सर्व्वगं

प्रभुम्

।प्रणमामि

सदा

भक्त्या

चेतसा

हृदयालयम्

योऽन्तस्तिष्ठन्नशेषस्य

पश्यतीशः

शुभाशुभम्

।तं

सर्व्वसाक्षिणं

विष्णुं

नमस्ये

परमेश्वरम्

साध्येनापि

नमस्कारप्रयुक्तश्चक्रपाणये

।संसारतृणवर्गाणामुद्वेजनकरो

हि

सः

कृष्णे

स्फुरज्जलधरोदरचारुकृष्णेलोकाधिकारिपुरुषे

परमेऽप्रेमेये

।एकोऽपि

चारुगुणमात्रकृतप्रणामःसद्यः

श्वपाकमपि

शोधयितुं

समर्थः

प्रणम्य

दण्डवद्भूमौ

नमस्कारेण

योऽर्च्चयेत्

।स

यां

गतिमवाप्नोति

तां

क्रतुशतैरपि

दुर्गसंसारकान्ताराकूपारमभिधावताम्

।एकः

कृष्णनमस्कारः

अस्ति

तीरस्य

देशकः

आसीनो

वा

शयानो

वा

तिष्ठन्

वा

यत्र

तत्र

वा

।नमो

नारायणायेति

मन्वेकशरणो

भवेत्

नारायणेति

शब्दोऽस्ति

वागस्ति

वशवर्त्तिनी

।तथापि

नरके

घोरे

पतन्तीति

किमद्भुतम्

चतुर्मुखायुर्यदि

कोटिवक्त्रोभवेन्नरः

कोऽपि

विशुद्धचेताः

।सर्व्वे

गुणानामयुतैकदेशंवदेन्न

वा

देववरस्य

विष्णोः

व्यासाद्या

मुनयः

सर्व्वे

स्तुवन्तो

मधुसूदनम्

।मतिक्षयान्निवर्त्तन्ते

गोविन्दगुणक्षयात्

अवशेनापि

यन्नाम्नि

कीर्त्तिते

सर्व्वपातकैः

।पुमान्

विमुच्यते

सद्यः

सिंहत्रस्तैर्मृगैरिव

सकृदुच्चरितं

येन

हरिरित्यक्षरद्वयम्

।बद्धः

परिकरस्तेन

मोक्षाय

गमनं

प्रति

स्वप्नेऽपि

नामस्मृतिरादिपुंसःक्षयं

करोत्यक्षयपापराशिम्

।प्रत्यक्षतः

किं

पुनरत्र

पुंसांसंकीर्त्तिते

नाम्नि

जनार्द्दनस्य

नमः

कृष्णाच्युतानन्त

वासुदेवेत्युदीरितम्

।यैर्भावभावितैर्विप्र

ते

यमपुरं

ययुः

शमायालं

जलं

वह्नेस्तमसो

भास्करोदयः

।क्षान्तिः

कलेस्त्वघौघस्य

नामसंकीर्त्तनं

हरेः

क्व

नाकपृष्ठगमनं

पुनरायाति

लक्षणम्

।क्व

जपो

वासुदेवेति

मुक्तिबीजमनुत्तमम्

गच्छतां

दूरमध्वानं

तृष्णामूर्च्छितचेतसाम्

।पाथेयं

पुण्डरीकाक्षनामसंकीर्त्तनामृतम्

नम

इत्येव

यो

ब्रूयात्तद्भक्तः

श्रद्धयान्वितः

।तस्याक्षयो

भवेल्लोकः

श्वपाकस्यापि

शौनक

संसारसर्पदष्टस्य

निर्व्विचेष्टैकभेषजम्

।कृष्णेति

वैष्णवं

मन्त्रं

जप्त्वा

मुक्तो

भवेन्नरः

ध्यायन्

कृते

यजन्

यज्ञैस्त्रेतायां

द्वापरेऽर्च्चयन्

।यदाप्नोति

तदाप्नोति

कलौ

संकीर्त्त्य

केशवम्

नूनं

तत्कण्ठतालूकमथवाप्युपजिह्विका

।रोगाधारा

सा

जिह्वा

या

वक्ति

हरे-र्गुणान्

कुरुक्षेत्रेण

किं

तस्य

काश्या

वा

शान्तिकेन

वा

।जिह्वाग्रे

वर्त्तते

यस्य

हरिरित्यक्षरद्वयम्

विज्ञातदुष्कृतसहस्रसमावृतोऽपिश्रेयः

परन्तु

परिशुद्धिमभीप्समानः

।स्वप्नान्तरेऽपि

किल

योनिभयं

पश्ये-न्नारायणस्तुतिकथापरमो

मनुष्यः

”इत्यादि

गारुडे

नारायणभक्तिनमस्कारो

नाम२३२

अध्यायः

*

सूत

उवाच

।“असारभूते

संसारे

सारमेकं

विनिर्द्दिशेत्

।असाराशेषलोकस्य

सारमाराधनं

हरेः

दद्यात्

पुरुषसूक्तेन

यः

पुष्पाण्यप

एव

वा

।अर्च्चितं

स्यात्तदा

चैव

तेन

सर्व्वं

चराचरम्

भातृवत्

परिरक्षन्तं

सृष्टिसंहारकारकम्

।यो

पूजयते

विष्णुं

तं

विद्याद्ब्रह्मघातकम्

यतः

प्रवृत्तिर्भूतानां

येन

सर्व्वमिदं

ततम्

।स्वकर्म्मणा

तमभ्यर्च्च्य

सिद्धिं

विन्दन्ति

मानवाः

नरके

पच्यते

यस्तु

यमेन

परिभाषितः

।किं

त्वया

नार्च्चितो

देवः

केशवः

केशिनाशनः

उदकेनाप्यभावेन

द्रव्याणामर्च्चितः

प्रभुः

।यो

ददाति

स्वकं

लोकं

त्वया

किं

चार्च्चितः

तत्

करोति

सा

माता

पिता

नापिबान्धवाः

।यत्

करोति

हृषीकेशः

सन्तुष्टः

श्रद्धयार्च्चितः

वर्णाश्रमाचारवता

पुरुषेण

परः

पुमान्

।विष्णुराराध्यते

पन्था

नान्यस्तत्तोषकारकः

दानैर्विविधैर्दत्तैर्न

पुष्पैर्नानुलेपनैः

।तोषमेति

महात्मासौ

यथा

भक्त्या

जनार्द्दनः

सम्पदैश्वर्य्यमाहात्म्यज्ञानसन्ततिकर्म्मणाम्

।विमुक्तेश्चैकतालभ्यं

मूलमाराधनं

हरेः

प्रणामैस्तुष्यते

विष्णुरेतद्बै

परमं

धनम्

।अन्यथा

वा

विशेषेण

कस्तमर्च्चितुमर्हति

”इति

गारुडे

पूजास्तुतिः

२३३

अध्यायः

*

सूत

उवाच

।“आलोक्य

बहुशास्त्राणि

विचार्य्य

पुनःपुनः

।इदमेकं

सुनिष्पन्नं

ध्येयो

नारायणः

सदा

किं

तस्य

दानैः

किं

तीर्थैः

किं

तपोभिः

किम-ध्वरैः

।यो

नित्यं

ध्यायते

देवं

नारायणमनन्यधीः

षष्टितीथसहस्राणि

षष्टितीर्थशतानि

।नारायणप्रणामस्य

कलां

नार्हन्ति

षोढशीम्

प्रायश्चित्तान्यशेषाणि

तपःकर्म्मादिकानि

वै

।यानि

तेषामशेषाणां

कृष्णानुस्मरणं

परम्

कृते

पापेऽनुतापो

वै

यस्य

पुंसः

प्रजायते

।प्रायश्चित्तन्तु

तस्यैकं

हरिसंस्मरणं

परम्

मुहूर्त्तमपि

यो

ध्यायेन्नारायणमतन्द्रितः

।सोऽपि

तद्गतिमाप्नोति

किं

पुनस्तत्परायणः

जाग्रत्स्वप्नसुषुप्तेषु

योगस्तस्य

योगिनः

।या

काचिन्मनसो

वृत्तिः

सा

भवत्यच्युताश्रयात्

उत्तिष्ठन्निपतत्विष्णुं

व्रजन्

वै

विवसंस्तथा

।भुञ्जन्

स्वपंश्च

जाग्रच्च

गोविन्दं

माधवं

स्मरेत्

स्वे

स्वे

कर्म्मण्यभिरतः

कुर्य्याच्चित्तं

जनार्द्दने

।एषा

शास्त्रानुसारोक्तिः

किमन्यैर्बहुभाषितैः

ध्यानमेव

परो

धर्म्मो

ध्यानमेव

परं

तपः

।ध्यानमेव

परं

शौचं

तस्मात्

ध्यानपरो

भवेत्

नास्ति

विष्णोः

परं

ध्येयं

तपो

नानशनात्परम्

।तस्मात्

प्रधानमन्त्रोक्तं

वासुदेवस्य

चिन्तनम्

यद्दुर्लभं

पदं

प्रार्थ्यं

मनसो

यन्न

गोचरम्

।तदप्यप्रार्थितं

ध्यातो

ददाति

मधुसूदनः

प्रमादात्

कुर्व्वतां

कर्म्म

प्रच्यवेताध्वरेषु

यत्

।स्मरणादेव

तद्विष्णोः

संपूर्णं

स्यादिति

श्रुतिः

ध्यानेन

सदृशं

नास्ति

शोधनं

पापकर्म्मणाम्

।आगामिदेहहेतूनां

दाहकोऽप्येष

पावकः

विनिष्पन्नसमाधिस्तु

मुक्तिमत्रैव

जन्मनि

।प्राप्नोति

योगी

योगाग्निदग्धकर्म्मचयोऽचिरात्

यथाग्निरुद्धतशिखः

कक्षं

दहति

सानिलः

।तथा

चित्तस्थितो

विष्णुर्योगिनां

सर्व्वकिल्विषम्

यथाग्निदाहात्

कनकमपदोषं

प्रजायते

।संश्लिष्टं

वासुदेवेन

मनुष्याणां

तथा

मनः

गङ्गास्नानसहस्रेषु

पुष्करस्नानकोटिषु

।यत्

पापं

विलयं

याति

स्मृते

नश्यति

तद्धरौ

प्राणायामसहस्रैस्तु

यत्

पापं

नश्यति

ध्रुवम्

।क्षणमात्रेण

तत्

पापं

हरेर्ध्यानात्

प्रणश्यति

एकस्मिन्नप्यतिक्रान्ते

मुहूर्त्ते

ध्यानवर्ज्जिते

।दस्युभिर्म्मथितेनेव

युक्तमाक्रन्दितं

भृशम्

कलिप्रभावो

दुष्टोक्तिः

पाषण्डानां

तथोक्तयः

।न

क्रमेरन्

मनस्तस्य

यस्य

चेतसि

केशवः

सा

तिथिस्तदहोरात्रं

योगः

चन्द्रमाः

।लग्नं

तदेव

विख्यातं

यत्र

प्रस्मर्य्यते

हरिः

सा

हानिस्तन्महच्छिद्रं

सा

चान्धजडमूकता

।यन्मुहूर्त्तं

क्षणं

वापि

वासुदेवो

चिन्त्यते

कलिः

कृतयुगन्तस्य

कलिस्तस्य

कृते

युगे

।हृदये

यस्य

गोविन्दो

यस्य

चेतसि

नाच्युतः

यस्याग्रतस्तथा

पृष्ठे

गच्छतस्तिष्ठतोऽपि

वा

।गोविन्दे

नियतं

चित्तं

कृतकृत्यः

सदैव

सः

वासुदेवे

मनो

यस्य

जपहोमार्च्चनादिषु

।तस्यान्तरायो

मैत्रेय

देवेन्द्रत्वादिकं

फलम्

असंत्यज्य

गार्हस्थमतप्त्वा

महत्तपः

।छिनत्ति

वैष्णवीं

मायां

केशवार्पितमानसः

क्षमां

कुर्व्वन्ति

क्रुद्धेषु

दयां

मूर्खेषु

मानवाः

।मुदञ्च

धर्म्मशीलेषु

गोविन्दे

हृदयस्थिते

ध्यायेन्नारायणं

देवं

स्नानादिषु

कर्म्मसु

।प्रायश्चित्तं

हि

सर्व्वस्य

दुष्कृतस्येति

विश्रुतम्

लाभस्तेषां

जयस्तेषां

कुतस्तेषां

पराभवः

।येषामिन्दीवरश्यामो

हृदयस्थो

जनार्द्दनः

कीटपक्षिगणानाञ्च

हरौ

संन्यस्तचेतसाम्

।ऊर्द्ध्वमेव

गतिं

मन्ये

किं

पुनर्ज्ञानिनां

नृणाम्

वासुदेवतरुच्छाया

नातिशीता

घर्म्मदा

।नरकद्वारशमनी

सा

किमर्थं

सेव्यते

दुर्व्वाससः

शापो

वज्रञ्चापि

शचीपतेः

।हन्तुं

समर्थो

हि

सखे

हृद्गते

मधुसूदने

।वदतस्तिष्ठतोऽन्यद्वा

स्वेच्छया

कर्म्म

कुर्व्वतः

।नापयाति

यदा

चिन्ता

सिद्धां

मन्ये

धारणाम्

ध्येयः

सदा

सवितृमण्डलमध्यवर्त्तीनारायणः

सरसिजासनसन्निविष्टः

।केयूरवान्

कनककुण्डलवान्

किरीटीहारी

हिरण्मयवपुर्धृतशङ्खचक्रः

किमत्र

बहुनोक्तेन

युष्माकमधुना

हरिम्

।स्मरताहर्निशं

विष्णुमशेषदुरितापहम्

हि

ध्यानेन

सदृशं

पवित्रमिह

विद्यते

।श्वपाकेष्वपि

भुञ्जानः

पापं

नैवात्र

लिप्यते

यदा

चित्तं

समासक्तं

जन्तोर्व्विषयगोचरे

।यदि

नारायणेऽप्येवं

को

मुच्येत

बन्धनात्

प्रत्यस्तमितभेदं

यत्

सत्तामात्रमगोचरम्

।वचसामात्मसंवेद्यं

तज्ज्ञानं

ब्रह्मसंज्ञितम्

तत्रानया

धारणया

योगिनो

यान्ति

मे

लयम्

।संसारकर्म्मणोऽप्येते

यान्ति

निर्ब्बीजतांद्विजाः

”इति

गारुडे

ध्यानस्तुतिः

२३४

अध्यायः

तस्य

माहात्म्यं

यथा,

--सूत

उवाच

।“विष्णुचित्तो

भवेद्भक्तस्तं

यजेत

नमेत्

सदा

।तमेवैष्यति

मुक्तैवमात्मानं

हरितत्परः

तद्दानं

यत्र

गोविन्दः

सा

कथा

यत्र

केशवः

।तत्

कर्म्म

यत्तदर्थाय

किमन्यैर्ब्बहुभाषितैः

सा

जिह्वा

या

हरिं

स्तौति

तच्चित्तं

यत्तदर्पितम्

।तावेव

केवलौ

श्लाघ्यौ

यौ

तत्पूजाकरौ

करौ

प्रणाममीशस्य

शिरःफलं

विदु-स्तदर्च्चनं

पाणिफलं

दिवौकसः

।मनःफलं

तद्गुणकर्म्मचिन्तनंवाचस्तु

गोविन्दगुणस्तवः

फलम्

मेरुमन्दरमात्रोऽपि

राशिः

पापस्य

कर्म्मणः

।केशवं

वैद्यमासाद्य

दुर्व्याधिरिव

नश्यति

यत्किञ्चित्

कुरुते

कर्म्म

पुरुषः

साध्वसाधु

वा

।सर्व्वं

नारायणे

न्यस्य

कुर्व्वन्नपि

लिप्यते

तृणादिचतुरास्यान्तं

भूतग्रामं

चतुर्व्विधम्

।चराचरं

जगत्

सर्व्वं

प्रसुप्तं

मायया

तव

यस्मिन्न्यस्तमतिर्न

याति

नरकं

स्वर्गोऽपि

यच्चि-न्तनेविघ्नो

यत्र

निवेशितात्ममनसो

ब्राह्मोऽपिलोकोऽल्पकः

।मुक्तिं

चेतसि

संस्थितो

जडधियां

पुंसां

ददा-त्यव्ययःकिञ्चित्रं

दुरितं

प्रयाति

विलयं

तत्राच्युतेकीर्त्तिते

महता

पुण्यपण्येन

येन

क्रोतोऽखिलं

ध्रुवम्

।तस्य

विष्णोः

प्रसादेन

इह

कश्चित्

प्रबुद्धति

अग्निकार्य्यं

जपं

स्नानं

विष्णोर्ध्यानञ्च

पूजनम्

।गन्तुं

दुःखोदधेः

पारं

कुर्य्युर्यत्र

भवन्ति

ते

राष्ट्रस्य

शरणं

राजा

पितरौ

बालकस्य

।धर्म्मश्च

सर्व्वमर्त्यानां

सर्व्वस्य

शरणं

हरिः

ये

नमन्ति

जगद्योनिं

वासुदेवं

सनातनम्

।न

तेभ्यो

विद्यते

तीर्थमधिकं

मुनिसत्तम

अनर्घरत्नपूजान्तु

कुर्य्यात्

स्वाध्यायमेव

।तं

समुद्दिश्य

गोविन्दं

ध्यानं

नित्यमतन्द्रितः

शूद्रं

वा

भगवद्भक्तं

निषादं

श्वपचं

तथा

।द्विजजातिसमं

मन्ये

याति

नरकं

नरः

आदरेण

यथा

स्तौति

धनवन्तं

धनेच्छया

।तथा

बुद्धिश्च

कर्त्तारं

को

मुच्येत

बन्धनात्

यथा

जातबलो

वह्निर्दहत्यार्द्रमपीन्धनम्

।तथाविधः

स्मृतो

विष्णुर्योगिनां

सर्व्वकिल्विषम्

प्रदीप्तं

पर्व्वतं

यद्वत्

नाश्रयन्ति

मृगादयः

।तद्वत्

पापानि

सर्व्वाणि

योगाभ्यासरतं

नरम्

यस्य

यावांश्च

विश्वासस्तस्य

सिद्धिश्च

तावती

।एतावानिति

कृष्णस्य

प्रभावः

परिमीयते

विद्वेषादपि

गोविन्दं

दमघोषात्मजः

स्मरन्

।शिशुपालो

गतस्तत्त्वं

किं

पुनस्तत्परायणः

अयं

देवो

मुनिर्वन्द्य

एष

ब्रह्मा

बृहस्पतिः

।इत्याख्या

जायते

तावद्यावन्नार्च्चयते

हरिम्

”इति

गारुडे

विष्णुमाहात्म्यं

२३५

अध्यायः

तस्य

पादोदकपानादिफलम्

।“हृदि

रूपं

मुखे

नाम

नैवेद्यमुदरे

हरेः

।पादोदकञ्च

निर्म्माल्यं

भस्तके

यस्य

सोऽच्युतः

नैवेद्यमन्नं

तुलसीविमिश्रंविशेषतः

पादजलं

पिबेच्च

।योऽश्नाति

नित्यं

पुरतो

मुरारेःप्राप्नोति

सुप्रेमयुतां

भक्तिम्

हत्यां

हन्ति

यदङ्घ्रिसङ्गतुलसी

स्तेयञ्च

पादोदकंनैवेद्यं

बहुमद्यपानदुरितं

गुर्व्वङ्गनासङ्गमम्

”इति

पाद्मोत्तरखण्डे

१०

अध्यायः

*

तस्य

नाम्नां

व्युत्पत्तयो

यथा,

--पृथिव्युवाच

।“जातेषु

शेषो

भवसि

तस्माच्छेषोऽसि

कीर्त्तितः

व्यसनोत्पत्तियुक्तेषु

ब्रह्मेन्द्रवरुणादिषु

।यस्मान्न

च्यवसे

स्थानात्तस्मात्

कीर्त्तयसेऽच्युतः

ब्रह्माणमिन्द्रं

रुद्रञ्च

यमं

वरुणमेव

।निगृह्य

हरसे

यस्मात्तस्माद्धरिरिहोच्यसे

सम्मानयसि

भूतानि

वपुषा

यशसा

श्रिया

।चिरेण

वपुषा

देव

तस्माच्चासि

सनातनः

यस्माद्ब्रह्मादयो

देवा

मुनयश्चोग्रतेजसः

।न

तेऽन्तं

त्वधिगच्छन्ति

तेनानन्तस्त्वमुच्यसे

क्षीयसे

क्षरसे

कल्पकोटिशतैरपि

।तस्मात्त्वमक्षरत्वाच्च

विष्णुर्वेति

प्रकीर्त्त्यसे

विष्टब्धञ्च

त्वया

सर्व्वं

जगत्

स्थावरजङ्गमम्

।जगद्विष्टम्भनाच्चैव

विष्णुर्वेति

प्रकीर्त्त्यसे

विष्टभ्य

तिष्ठसे

नित्यं

त्रैलोक्यं

सचराचरम्

सयक्षगन्धर्व्वनरं

समहद्भूतपन्नगम्

।व्याप्य

त्वामेव

विशते

त्रैलोक्यं

सचराचरम्

।तस्माद्बिष्णुरिति

प्रोक्तः

स्वयमेव

स्वयम्भवा

नारा

इत्युच्यते

आपः

ऋषिभिस्तत्त्वदर्शिभिः

।अयनं

तस्य

तत्पूर्व्वं

तेन

नारायणः

स्मृतः

युगे

युगे

प्रनष्टां

गां

विष्णो

विन्दसि

तत्त्वतः

।गोविन्देति

ततो

नाम्ना

प्रोच्यसे

ऋषिभिस्तथा

हृषीकाणीन्द्रियाण्याहुस्तत्त्वज्ञानविशारदाः

।ईशित्वे

वर्त्तसे

ह्येषां

हृषीकेशस्तथोच्यसे

वसन्ति

त्वयि

भूतानि

ब्रह्मादीनि

युगक्षये

।त्वं

वा

वससि

भूतेषु

वासुदेवस्तदुच्यसे

सङ्कर्षयसि

भूतानि

कल्पे

कल्पे

पुनः

पुनः

।ततः

सङ्कर्षणः

प्रोक्तस्तत्त्वज्ञानविशारदैः

प्रत्यूहेन

तिष्ठन्ति

सदेवासुरराक्षसाः

।प्रतिद्युः

सर्व्वधर्म्माणां

प्रद्युम्नस्तेन

चोच्यते

निरोधो

विद्यते

यस्मान्न

ते

भूतेषु

कश्चन

।अनिरुद्धस्ततः

प्रोक्तः

पूर्व्वमेव

महर्षिभिः

”इति

मात्स्ये

२२२

अध्यायः

*

विष्णुलोकगमनकारणं

यथा,

--“कर्म्मभोगी

सकामः

स्यान्निष्कामो

निरुपद्रवः

।स

याति

देहं

त्यक्त्वा

पदं

विष्णोर्निरामयम्

।पुनरागमनं

नास्ति

तेषां

निष्कामिणां

सति

ये

सेवन्ते

द्विभुजं

कृष्णमात्मानमेव

।गोलोकं

ते

नरा

यान्ति

दिव्यरूपविधारिणः

ये

नारायणं

भक्त्या

सेवन्ते

चतुर्भुजम्

।वकुण्ठं

यान्ति

ते

सर्व्वे

दिव्यरूपविधारिणः

सकामिनो

वैष्णवाश्च

गत्वा

वैकुण्ठमेव

।भारतं

पुनरायान्ति

तेषां

जन्म

द्विजातिषु

कालेन

ते

निष्कामा

भवन्त्येव

क्रमेण

।भक्तिञ्च

निर्म्मलां

बुद्धिं

तेभ्यो

दास्यति

निश्चितम्

हरिभक्ताश्च

निष्कामाः

स्वधर्म्मरहिता

द्विजाः

।तेऽपि

यान्ति

हरेर्लोकं

क्रमाद्भक्तिबलादहो

”इति

ब्रह्मवैवर्त्ते

प्रकृतिखण्डे

२४

अध्यायः

विष्णु

शृङ्खलः,

पुंलिङ्गम्

योगविशेषः

यथा,

मात्स्ये

।“द्वादशी

श्रवणस्पृष्टा

स्पृशेदेकादशीं

यदा

।स

एष

वैष्णवो

योगो

विष्णु

शृङ्खलसंज्ञितः

तस्मिन्नुपोष्य

विधिवन्नरः

सङ्क्षीणकल्मषः

।प्राप्नोत्यनुत्तमां

सिद्धिं

पुनरावृत्तिदुर्ल्लभाम्

”इति

विष्णु

धर्म्मोत्तरे

द्वितीयविष्णु

शृङ्खलयोगमाह

।“एकादशी

द्वादशी

वैष्णव्यमपि

भं

भवेत्

।तद्विष्णुशृङ्खलं

नाम

विष्णुसायुज्यकृद्भवेत्

।तस्मिन्नुपोषणाद्गच्छेच्छ्वेतद्वीपपुरं

ध्रुवम्

”इति

श्रीहरिभक्तिविलासे

१५

विलासः

Vachaspatyam

विष्णु

स्त्री

विष--व्यापने

नुक्

व्यापके

परमेश्वरे

अमरः“यस्मात्

विश्वमिदं

सर्वं

तस्य

शक्त्या

महात्मनः

तस्मा-देवोच्यते

विष्णुर्विशधातोः

प्रवेशनात्”

इत्युक्तेः

विश--प्रवेशेनु

पृषो०

इत्यपि

बोध्यम्

वह्नु

शुद्धे

वसुदेवतायांधरणिः

धर्मशास्त्रकारके

मुनिभेदे

“मन्वत्रिवि-ष्णुहारीते”

ति

याज्ञ०

तद्दैवते

श्रवणनक्षत्रे

ज्यो०

त०

Capeller Germany

वि॑ष्णु

Masculine.

N.

eines

Gottes.

Grassman Germany

víṣṇu,

a.,

m.

[

von

2.

viṣ

],

1〉

a.,

wirksam,

vom

Soma

(

{623,

8}

)

und

Indra

(

{61,

7}

)

doch

lassen

beide

Stellen

auch

die

andere

Deutung

zu

2〉

m.,

Eigenname

eines

Gottes,

der

die

Welt

in

drei

Schritten

durchschreitet,

und

auf

seinen

drei

Fussspuren

Segen

zurücklässt

an

seiner

höchsten

Fussspur

wohnen

die

Seligen

(

{154,

5}.

_{154,

6}

)

und

die

ganze

Welt

und

alle

Wesen

werden

durch

den

weitschreitenden

(

urukramá,

urugāyá

)

bewahrt

und

erhalten

(

{154,

4}

_{615,

1}

u.

s.

w.

).

Er

ist

des

Indra

Genosse

[

vgl.

índrāvíṣṇū

]

beim

Somatrunke

(

{155,

1}

{213,

1}

[

Page1310

]

{768,

4}

{775,

3}

{812,

6}

)

und

in

der

Vritraschlacht

(

{156,

4}

{314,

11}

{461,

2}

{615,

5}

{709,

12}

)

bald

erscheint

er

von

Indra

gesandt

(

{164,

36}

{686,

10}

)

oder

gekräftigt,

bald

empfängt

Indra

von

ihm

Kraft,

besonders

dadurch,

dass

er

diesem

den

Soma

bereitet

(

{939,

2}

).

Ausserdem

wird

er

am

häufigsten

neben

Puschan

genannt

(

{90,

5}

{186,

10}

{400,

3}

{458,

11}

{462,

9}

{551,

9}

{560,

1}

{647,

8}

{892,

5}

{1023,

4}

)

ferner

neben

den

Maruts

[

vgl.

marútvat

],

neben

dem

Tvaschtar,

der

die

Leibesfrucht

gestaltet,

während

Vischnu

den

Mutterschoos

befruchtet

(

{1010,

1}

)

und

neben

andern

Gottheiten

(

savitṛ́,

vā́ta,

sū́ria,

aśvínā

u.

s.

w.

).

Er

führt

den

Beinamen

śipiviṣṭá.

Vgl.

noch

die

Adj.

girikṣít,

eṣá,

purudasmá,

sumájjāni,

ághnat,

máh,

niṣiktapā́.

-o

2〉

{90,

5}

{156,

1}.

_{156,

3}

{314,

11}

{400,

2}

{510,

8}

{615,

1}—_{615,

3}.

_{615,

6}.

_{615,

7}

{616,

2}.

_{616,

6}.

_{616,

7}

{647,

8}

{692,

7}

{709,

12}.

-us

1〉

(

índras

)

{61,

7}.

2〉

{22,

16}—_{22,

18}

{85,

7}

{90,

9}

{154,

2}

{156,

4}.

_{156,

5}

{186,

10}

{192,

3}

{289,

10}

{400,

4}

{403,

3}

{458,

11}

{490,

13}

{491,

12}

{551,

9}

{609,

8}

{616,

3}.

_{616,

4}

{632,

27}

{635,

9}

{645,

14}

{686,

10}

{827,

3}

{891,

1}

{892,

5}

{918,

11}

{939,

2}

{954,

2}

{1010,

1}

{1021,

3}

{1023,

4}.

-um

2〉

{288,

14}

{400,

3}

{462,

9}

{489,

14}

{552,

9}

{555,

5}

{560,

1}

{802,

5}

{967,

3}.

_{967,

5}.

-unā

2〉

{213,

1}

{405,

9}

(

neben

sómena

)

{461,

2}

{655,

1}.

-ave

2〉

{154,

3}

{155,

1}

{156,

2}

{299,

7}

{441,

1}

{616,

1}

{645,

12}

{745,

3}

{746,

2}

{768,

4}

{775,

3}

{777,

20}

{812,

6}.

-os

[

Ab.

]

2〉

{1007,

1}—_{1007,

3}.

-os

[

G.

]

2〉

kármāṇi

{22,

19}

paramám

padám

{22,

20}.

_{22,

21}

padé

paramé

{154,

5}

padám

upamám

{357,

3}

vīríāṇi

{154,

1}

vídharmani

{164,

36}

prabhṛthé

{225,

11}

{556,

5}

dvéṣāṃsi

{441,

8}(

?

)

vikrámaṇeṣu

{629,

12}

vikrámaṇam

{841,

3}

śúṣmam

{640,

3}

janitā́

{808,

5}.

-os

[

G.

dreisilbig,

víṣṇuas

zu

sprechen

]

2〉

śárma

{651,

10}.

-avi

[

L.

]

1〉

máde

sutásya

{623,

8}.

2〉

{632,

16}.

Burnouf French

विष्णु

विष्णु

masculine

(

विश्

pénétrer

sfx.

नु

)

Agni

Sūrya,

un

des

Vasus

Viṣṇu,

le

dieu

qui

s'incarne,

l'époux

de

Lakṣmī.

Qqf.

homme

pieux

et

saint.

विष्णुक्रान्ता

feminine

(

क्रम्

)

clitoria

ternatea,

bot.

विष्णुगृह

neuter

np.

de

ville

et

de

pays.

विष्णुदैवत्या

feminine

le

12e

jour

de

la

quinzaine

lunaire.

विष्णुपद

neuter

la

station

de

Viṣṇu,

c.

à

d.

le

méridien,

Vd.

Le

ciel.

La

mer

de

lait.

Le

lotus

du

nombril

de

Viṣṇu.

F.

[

]

une

des

12

सङ्क्रान्तिस्

ou

entrées

du

Soleil

dans

les

signes

du

zodiaque.

Le

Gange.

विष्णुरथ

masculine

Garuḍa,

oiseau

de

Viṣṇu.

विष्णुलिङ्गी

feminine

caille.

विष्णुवल्लभा

feminine

echites

caryophyllata

ocymum

sanctum

bot.

विष्णुवाहण

masculine

(

वह्

)

Garuḍa.

Stchoupak French

विष्णु-

Masculine.

Neuter.

d'un

dieu

solaire

qui

fait

partie

de

la

trinité

hindoue

-त्व-

nt.

nature

de

V.

-मय-ई-

a.

émanant

de

V.,

appartenant

à

V.,

de

la

nature

de

V.

-मती-

Feminine.

Neuter.

d'une

princesse.

°गाथा-

Feminine.

Plural

hymne

à

Viṣṇu.

°गुप्त-

Masculine.

Neuter.

de

Cāṇakya

d'un

Bouddha.

°चक्र-

nt.

disque

de

Viṣṇu.

°दत्त-

a.

v.

donné

par

V.

Masculine.

Neuter.

de

Parīkṣit

de

divers

hommes.

°दूत-

Masculine.

messager

de

Viṣṇu.

°पद-

nt.

zénith,

ciel

Neuter.

d'un

Tīrtha

d'une

colline

sacrée

-ई-

Feminine.

Gange.

°पुराण-क-

nt.

titre

d'un

grand

Purāṇa.

°मित्र-

Masculine.

Neuter.

d'homme

personnage

indéterminé

cité

dans

les

manuels

à

titre

d'exemple

:

un

tel.

°यशस्-

Masculine.

Neuter.

de

Kalki

de

son

père.

°रत-

a.

v.

=

°दत्त-।

°शक्ति-

Masculine.

Neuter.

d'un

prince

°शक्ति-तनया°शक्ति-दुहितृ-

Feminine.

fille

de

Viṣṇu.

°शर्मन्-

Masculine.

Neuter.

de

divers

hommes

(

not.

de

Brāhmanes

)

dont

l'auteur

du

Pañcatantra

et

du

Hitopadeça.

°सहस्र-नामन्-

nt.

les

1,

000

noms

de

Viṣṇu,

section

du

MhBh.

°स्वामिन्-

Masculine.

Neuter.

de

divers

hommes.