Try संस्कृतवाहिनी (A word everyday) | YouTube Channel
विष्णु
viSNu
विष्णु
Masculine.
(
-ष्णुः
)
VISHṆU,
one
of
the
three
principal
Hindu
deities,
and
the
preserver
of
the
world:
during
the
periods
of
temporary
anni-
hilation,
he
is
supposed
to
sleep
on
the
waters
floating
on
the
serpent
Śesha:
BRAHMĀ
is
fabled
to
have
sprung
from
a
lotus,
which
originally
grew
from
the
navel
of
VISHṆU,
and
the
holy
river
Ganges
is
said
to
spring
from
his
foot:
the
different
Avatārs
are
considered
as
emanations
of
this
deity,
and
in
KRISHṆA,
he
is
supposed
to
have
been
really
and
wholly
incarnate:
LAKSHMĪ
is
his
wife,
and
he
is
usually
represented
as
a
mild
and
benevolent
deity.
2.
AGNI
or
fire.
3.
One
of
the
demigods
called
Vasus.
4.
A
pure
or
pious
man.
5.
The
name
of
an
ancient
law-giver.
Etymology
विश्
to
enter
or
pervade,
(
the
universe,
)
नुक्
Unādi
Affix.
विष्णु
-
viSNu
-
Masculine
-
God
Vishnu
विष्णु
ऋक्ष
-
viSNu
RkSa
-
Neuter
-
lunar
mansion
zravaNa
विष्णु
Masculine.
(
-ष्णुः
)
VIṢṆU,
one
of
the
three
principal
Hindu
deities,
and
the
preserver
of
the
world:
during
the
periods
of
temporary
annihilation,
he
is
supposed
to
sleep
on
the
waters
floating
on
the
serpent
Śeṣa:
BRAHMĀ
is
fabled
to
have
sprung
from
a
lotus,
which
originally
grew
from
the
navel
of
VIṢṆU,
and
the
holy
river
Ganges
is
said
to
spring
from
his
foot:
the
different
Avatāras
are
considered
as
emanations
of
this
deity,
and
in
KṚṢṆA,
he
is
supposed
to
have
been
really
and
wholly
incarnate:
LAKṢMĪ
his
wife,
and
he
is
usually
represented
as
a
mild
and
benevolent
deity.
2
AGNI
or
fire.
3
One
of
the
demigods
called
Vasus.
4
A
pure
or
pious
man.
5
The
name
of
an
ancient
law-giver.
Etymology
विश
to
enter
or
pervade
(
the
universe
),
नु
Uṇādi
Affix.
विष्णुः
[
viṣṇuḥ
],
[
विष्
व्यापने
नुक्
Uṇâdisūtras.
3.39
]
The
second
deity
of
the
sacred
Triad,
entrusted
with
the
preservation
of
the
world,
which
duty
he
is
represented
to
have
duly
discharged
by
his
various
incarnations
(
for
their
descriptions
see
the
several
avatāras
sub voce, see under the word.
and
also
under
अवतार
)
the
word
is
thus
popularly
derived:
यस्माद्विश्व-
मिदं
सर्वं
तस्य
शक्त्या
महात्मनः
।
तस्मादेवोच्यते
विष्णुर्विशधातोः
प्रवेशनात्
॥.
Name.
of
Agni
विष्णुर्नामेह
यो$ग्निः
Mahâbhârata (Bombay).
*
3.221.12.
A
pious
man.
Name.
of
a
law-giver,
author
of
a
Smṛiti
called
विष्णुस्मृति.
Name.
of
one
of
the
Vasus.
The
lunar
mansion
called
Śravaṇa
(
presided
over
by
Viṣṇu
).
Name.
of
the
month
चैत्र.
Compound.
-काञ्ची
Name.
of
a
town.
-क्रमः
the
step
or
stride
of
Viṣṇu.
-क्रान्ता
Name.
of
various
plants.
-गुप्तः
Name.
of
Chāṇakya.
-ग्रन्थिः
a
particular
joint
of
the
body.
-जनः
a
devotee,
saint
अध्यगान्मह-
दाख्यानं
नित्यं
विष्णुजनप्रियः
Bhágavata (Bombay).
1.7.11.
-तिथिः
Name.
of
the
11th
and
12th
lunar
days
of
each
fortnight.
-तैलम्
a
kind
of
medicinal
oil.
-दत्तः
Name.
of
परीक्षित.
-दैवत्या
Name.
of
the
eleventh
and
twelfth
days
of
each
fortnight
(
of
a
lunar
month
).
धर्मः
Dharma
enjoining
the
proper
worship
of
Viṣṇu.
a
kind
of
श्राद्ध.
-धर्मोत्तरपुराणम्
Name.
of
an
उपपुराण.
पदम्
the
sky,
atmosphere.
the
sea
of
milk.
the
foot
of
Viṣṇu
(
worshipped
at
Gayā
).
a
lotus.
पदी
an
epithet
of
the
Ganges
निर्गता
विष्णुपादाब्जात्
तेन
विष्णुपदी
स्मृता
Brav.
Parasmaipada.
Bhágavata (Bombay).
1.19.
7.
the
sun's
passage
(
into
the
zodiacal
signs
वृषभ,
सिंह,
वृश्चिक
and
कुम्भ
).
-पुराणम्
Name.
of
one
of
the
most
celebrated
of
the
eighteen
Purāṇas.
प्रिया
basil.
Lakṣmī.
-प्रीतिः
Feminine.
land
granted
rent-free
to
Brāhmaṇas
to
maintain
Viṣṇu's
worship.
-माया
Name.
of
Durgā.
-मित्रः
a
common
name
(
like
अमुक
)
तस्मादपि
विष्णुमित्र
इत्यनवस्थितिः
Bhágavata (Bombay).
5.14.24.
-रथः
an
epithet
of
Garuḍa.
-रातः
Name.
of
king
Parīkṣita
स
विष्णुरातो$तिथय
आगताय
तस्मै
सपर्यां
शिरसा
जहार
Bhágavata (Bombay).
1.19.29.
-विङ्गी
a
quail.
-लोकः
Viṣṇu's
world
मुच्यते
सर्वपापेभ्यो
विष्णुलोकं
स
गच्छति
Stotra.
वल्लभा
an
epithet
of
Lakṣmī.
the
holy
basil.
-वाहनः,
-वाह्यः
epithets
of
Garuḍa.
-शक्तिः
Lakṣmī
-हिता
basil.
वि॑ष्णु
masculine gender.
(
prob.
from.
√
विष्,
‘All-pervader’
or
‘Worker’
)
nalopākhyāna
of
one
of
the
principal
Hindū
deities
(
in
the
later
mythology
regarded
as
‘the
preserver’,
and
with
Brahmā
‘the
creator’
and
Śiva
‘the
destroyer’,
constituting
the
well-known
Tri-mūrti
or
triad
although
Viṣṇu
comes
second
in
the
triad
he
is
identified
with
the
supreme
deity
by
his
worshippers
in
the
Vedic
period,
however,
he
is
not
placed
in
the
foremost
rank,
although
he
is
frequently
invoked
with
other
gods
[
especially.
with
Indra
whom
he
assists
in
killing
Vṛtra
and
with
whom
he
drinks
the
Soma
juice
confer, compare.
his
later
names
Indrānuja
and
Upendra
]
as
distinguished
from
the
other
Vedic
deities,
he
is
a
personification
of
the
light
and
of
the
sun,
especially.
in
his
striding
over
the
heavens,
which
he
is
said
to
do
in
three
paces
[
See
त्रि-विक्रम
and
confer, compare.
बलि,
वामन
],
explained
as
denoting
the
threefold
manifestations
of
light
in
the
form
of
fire,
lightning,
and
the
sun,
or
as
designating
the
three
daily
stations
of
the
sun
in
his
rising,
culminating,
and
setting
Viṣṇu
does
not
appear
to
have
been
included
at
first
among
the
Ādityas
[
q.v.
],
although
in
later
times
he
is
accorded
the
foremost
place
among
them
in
the
Brāhmaṇas
he
is
identified
with
sacrifice,
and
in
one
described
as
a
dwarf
in
the
Mahā-bhārata
and
Rāmāyaṇa
he
rises
to
the
supremacy
which
in
some
places
he
now
enjoys
as
the
most
popular
deity
of
modern
Hindū
worship
the
great
rivalry
between
him
and
Śiva
[
confer, compare.
वैष्णव
and
शैव
]
is
not
fully
developed
till
the
period
of
the
Purāṇas:
the
distinguishing
feature
in
the
character
of
the
Post-vedic
Viṣṇu
is
his
condescending
to
become
incarnate
in
a
portion
of
his
essence
on
ten
principal
occasions,
to
deliver
mankind
from
certain
great
dangers
[
confer, compare.
अवतार
and
Indian Wisdom, by Sir M. Monier-Williams
327
]
some
of
the
Purāṇas
make
22
incarnations,
or
even
24,
instead
of
10
the
Vaiṣṇavas
regard
Viṣṇu
as
the
supreme
being,
and
often
identify
him
with
Nārāyaṇa,
the
personified
Puruṣa
or
primeval
living
spirit
[
described
as
moving
on
the
waters,
reclining
on
Śeṣa,
the
serpent
of
infinity,
while
the
god
Brahmā
emerges
from
a
lotus
growing
from
his
navel
confer, compare.
Manu.
i,
10
]
the
wives
of
Viṣṇu
are
Aditi
and
Sinīvālī,
later
Lakṣmī
or
Śrī
and
even
Sarasvatī
his
son
is
Kāma-deva,
god
of
love,
and
his
paradise
is
called
Vaikuṇṭha
he
is
usually
represented
with
a
peculiar
mark
on
his
breast
called
Śrī-vatsa,
and
as
holding
a
शङ्ख,
or
conch-shell
called
Pāñcajanya,
a
चक्र
or
quoit-like
missile-weapon
called
Su-darśana,
a
गदा
or
club
called
Kaumodakī
and
a
पद्म
or
lotus
he
has
also
a
bow
called
Śārṅga,
and
a
sword
called
Nandaka
his
वाहन
or
vehicle
is
Garuḍa
q.v.
he
has
a
jewel
on
his
wrist
called
Syamantaka,
another
on
his
breast
called
Kaustubha,
and
the
river
Ganges
is
said
to
issue
from
his
foot
the
demons
slain
by
him
in
his
character
of
‘preserver
from
evil’,
or
by
Kṛṣṇa
as
identified
with
him,
are
Madhu,
Dhenuka,
Cāṇūra,
Yamala,
and
Arjuna
[
see
यमलार्जुन
],
Kāla-nemi,
Haya-grīva,
Śakaṭa,
Ariṣṭa,
Kaiṭabha,
Kaṃsa,
Keśin,
Mura,
Śālva,
Mainda,
Dvi-vida,
Rāhu,
Hiraṇya-kaśipu,
Bāṇa,
Kāliya,
Naraka,
Bali
he
is
worshipped
under
a
thousand
names,
which
are
all
enumerated
in
mahābhārata
xiii,
6950-7056
he
is
sometimes
regarded
as
the
divinity
of
the
lunar
mansion
called
Śravaṇa
),
ṛg-veda
et cetera.
et cetera.
(
confer, compare.
Religious Thought and Life in India, also called 'brāhmanism and hindūism,' by Sir M. Monier-Williams
44
Indian Wisdom, by Sir M. Monier-Williams
324
)
of
the
father
of
the
11th
Arhat
of
the
present
Avasarpiṇī,
Lexicographers, esp. such as amarasiṃha, halāyudha, hemacandra, &c.
(
also
with
गणक,
कवि,
दैवज्ञ,
पण्डित,
भट्ट,
मिश्र,
यतीन्द्र,
वाजपेयिन्,
शास्त्रिन्
et cetera.
)
of
various
authors
and
others,
Inscriptions
Catalogue(s)
equal, equivalent to, the same as, explained by.
अग्नि,
Lexicographers, esp. such as amarasiṃha, halāyudha, hemacandra, &c.
equal, equivalent to, the same as, explained by.
वसु-देवता,
Lexicographers, esp. such as amarasiṃha, halāyudha, hemacandra, &c.
equal, equivalent to, the same as, explained by.
शुद्ध,
Lexicographers, esp. such as amarasiṃha, halāyudha, hemacandra, &c.
विष्णु
viṣ-ṇu,
Masculine.
[
Worker:
√
viṣ
]
N.
of
a
god
of
the
upper
region
(
personification
of
the
sun
)
who
traverses
the
world
in
three
strides,
companion
of
Indra,
mentioned
with
the
Adityas,
husband
of
Sinīvālī
(
V.
)
janitor
of
the
gods
(
Br.
)
his
head
when
cut
off
becomes
the
sun
(
Br.
).
In
C.
he
is
the
second
of
the
triad,
the
Preserver,
husband
of
Lakṣmī
or
Śrī,
and
Sarasvalī,
father
of
the
god
of
love,
on
the
serpent
Śeha,
and
has
Garuḍa
for
his
vehicle,
descends
to
earth
in
several
Avatārs
N.
of
a
lawgiver.
विष्णु,
i.
e.
2.
विष्
+
नु,
Masculine.
1.
Viṣṇu,
one
of
the
three
principal
Indian
deities,
Chr.
291,
7
=
Rigv.
i.
85,
7
Pañc.
44,
16.
2.
Agni.
3.
One
of
the
Vasus.
4.
The
name
of
an
ancient
law-giver.
5.
A
pious
man.
जीवन
की
परिरक्षक
विष्णुः
पुंलिङ्गम्
-
विष्
+
नुक्
"देवत्रयी
में
दूसरा,
जिसको
संसार
का
पालनपोषण
सौंपा
गया
है"
विष्णुः
पुंलिङ्गम्
-
-
अग्नि
विष्णुः
पुंलिङ्गम्
-
-
पुण्यात्मा
विष्णुः
पुंलिङ्गम्
-
-
विष्णुस्मृति
के
प्रणेता
विष्णुः
पुंलिङ्गम्
-
विष्+नुक्
त्रिदेव
में
दूसरा
विष्णुः
पुंलिङ्गम्
-
-
अग्नि
विष्णुः
पुंलिङ्गम्
-
-
पावन
पुरुष
विष्णुः
पुंलिङ्गम्
-
-
स्मृतिकार
विष्णुः
पुंलिङ्गम्
-
-
एक
वसु
विष्णुः
पुंलिङ्गम्
-
-
श्रवण
नक्षत्रपुंज
विष्णुः
पुंलिङ्गम्
-
-
चैत्र
का
महीना
vizRu
{%
m.
%}
1.
Name
of
the
second
deity
of
the
Hindu
triad,
regarded
as
the
preserver
of
the
universe
(
the
word
is
thus
derived-
यस्माद्विश्वमिदं
सर्वं
तस्य
शक्त्या
महात्मनः
।
तस्मादेवोच्यते
विष्णुर्विशधातोः
प्रवेशनात्
for
his
ten
incarnations,
See
under
अवतार
)
2.
an
epithet
of
fire
3.
a
pious
man
4.
name
of
a
law-giver.
३,
अग्नि,
अनल,
आज्यभुक्,
आज्याश,
उषर्बुध,
काल,
कृशानु,
कृष्णवर्त्मन्,
क्रम,
गुण,
गुप्ति,
जगत्,
ज्योति,
ज्वलन,
ज्वाल,
तपन,
तृतीय,
त्रय,
त्रिकटु,
त्रिकाल,
त्रिगत,
त्रिगुण,
त्रिजगत्,
त्रिनेत्र,
त्रिपदी,
त्रैत,
दह,
दहन,
दीप्ति,
द्युति,
धाम,
नेत्र,
पद,
पावक,
पुं,
पुर,
पुरुष,
पुष्कर,
ब्रह्मन्,
भुवन,
रत्न,
राम,
रुद्राक्ष,
रोहित,
लोक,
लोचन,
वचन,
वह्नि,
विक्रम,
विष्णु,
विष्णुक्रम,
वृत्त,
वैश्वानर,
शक्ति,
शिखा,
शिखिन्,
शिवनेत्र,
शूल,
सप्तार्चि,
सहोदर,
हरनयन,
हरनेत्र,
हव्यभुक्,
हव्यवाहन,
हव्याश,
हुतभुज्,
हुतवह,
हुताश,
हुताशन,
होतृ
हरि
पु
हरि,
अर्क,
मर्कट,
मण्डूक,
विष्णु,
वासव,
वायु,
तुरङ्ग,
सिंह,
सितांशु,
यम,
इन्द्र,
भानु,
मरुत्,
भेक,
वाजिन्,
कपि,
अंशु,
भीरु,
सोम,
शुक्ल,
सर्प,
स्वर्णवर्ण
अर्क-मर्कट-मण्डूक-विष्णु-वासव-वायवः
।
तुरङ्ग-सिंह-सितांशुर्यमाश्च
हरयो
दश
॥
७
॥
हरिरिन्द्रो
हरिर्भानुर्हरिर्विष्णुर्हरिर्मरुत्
।
हरिः
सिंहो
हरिर्भेको
हरिर्वाजी
हरिः
कपिः
॥
८
॥
हरिरंशुर्हरिर्भीरुर्हरिः
सोमो
हरिर्यमः
।
हरिः
शुक्लो
हरिः
सर्पः
स्वर्णवर्णो
हरिः
स्मृतः
॥
९
॥
verse
1.1.1.7
page
0001
Viṣṇu,
(
1
)
n.
(
i.e.
prob.
an
element
in
the
compound
name
)
of
a
large
group
of
kings:
prabhanāmā
sahasrāṇi
viṣṇunāmā
tathaiva
ca
Mmk
〔625.24〕
(
vs
),
thousands
with
names
containing
prabha,
and
also
containing
Viṣṇu
in
26
a
single
one
of
them,
perhaps
referred
to
as
named
Viṣṇu,
simply:
teṣām
apaścimo
rājā
viṣṇunāmā
bhaviṣyati
(
2
)
n.
of
a
yakṣa
leader:
Māy
〔235.31〕.
Vishṇu^1,
one
of
the
Ādityas,
also
named
Hari,
identified
with
the
Supreme
Lord
Nārāyaṇa,
husband
of
Lakshmī
(
Śrī,
Padmā
)
in
the
Mhbhr.
his
principal
incarnation
is
that
as
Kṛshṇa
Vāsudeva.
§
2
(
Anukram.
):
I,
1,
24
(
Hṛshīkeśaṃ
…Hariṃ
).--§
10
(
Parvasaṅgr.
):
I,
2,
357
(
śiśoś
caryā
Vºoḥ,
sc.
as
Kṛshṇa
).--§
28
(
Amṛtamanthana
):
I,
[
17,
1109
(
Nārāyaṇo
devaḥ,
caused
the
ocean
to
be
churned
)
]
18,
1115,
1117,
1142,
(
1143
),
[
1147
(
Nārāyaṇe,
obtained
the
Kaustubha
)
]
19,
1159
(
disguised
as
a
woman,
V.
(
Nārāyaṇa
)
recovered
the
amṛta
from
the
Asuras
),
1160,
1177
(
defeated
the
Asuras
with
his
cakra
Sudarśana
).--§
30b
(
Samudra
):
I,
22,
[
1216
(
gāṃ
vindatā
bhagavatā
Govindenāmitaujasā/varāharūpiṇā
cāntarvikshobhitajalāvilaṃ,
sc.
the
ocean
)
],
1218
(
adhyātmayoganidrāñ
ca
Padmanābhasya
sevataḥ
/yugādikālaśayanaṃ
Vºoḥ,
sc.
the
ocean
).--§
33
(
Garuḍa
):
I,
23,
1251
(
Garuḍa
identified
with
V.
).--§
37
(
Indra
):
I,
25,
1291
(
Indra
identified
with
V.
)--§
46
(
Garuḍa
):
I,
33,
1506
(
Nārāyaṇaḥ
),
1510
(
Garuḍa
became
his
vehicle
and
the
device
of
his
banner
),
[
1533
(
devadevaṃ…Hariṃ
)
].-§
71
(
Ādivaṃśāvataraṇap.
):
I,
61,
2276
(
ºoḥ
śatruvadheshv
iva
).--§
82
(
Kṛshṇa
Vāsudeva
):
I,
63,
2428
(
incarnate
as
Kṛshṇa,
the
son
of
Vasudeva
and
Devakī
).--[
§
84
(
Ādivaṃśāvataraṇap.
):
I,
64,
2505
(
Nārāyaṇam
amitraghnaṃ
Vaikuṇṭhaṃ
)
].--[
§
85
(
Aṃśāvat.
):
I,
65,
2509
(
Nārāyaṇena,
incarnates
a
portion
of
himself
)
].--§
88
(
do.
):
I,
65,
2524
(
the
youngest
of
the
twelve
Ādityas
and
superior
to
them
all
).--§
120
(
do.
):
I,
66,
2600
(
do.
):--[
§
132
(
do.
):
I,
67,
2785
(
Nārāyaṇaḥ…devalevaḥ,
a
portion
of
him
incarnate
as
Kṛshṇa
)
].--§
133
(
Dushyanta
):
I,
68,
2811
(
bale
Vºsamaḥ,
sc.
Dushyanta
).--§
147
(
Devayānī
):
I,
82,
3408
(
ºoḥ…gṛhe
)
83,
3432
(
Śakra-Vºū
ivāparau,
sc.
Yadu
and
Turvasu
).--§
149
(
Yayāti
):
I,
88,
†3572
(
Śakrārka-Vºpratimaprabhāraṃ,
sc.
Yayāti
).--§
190d
(
Arjuna
):
I,
123,
4795
(
Adityā
Vºnā
prītir
yathābhūt
ºsamaḥ…Arjunaḥ
),
4799
(
ºtulyaparākramaḥ,
sc.
Arjuna
).
--§
191
(
do.
):
I,
123,
4824
(
the
twelfth
of
the
Ādityas
).-§
234
(
Svayaṃvarap.
):
I,
190,
7101
(
sākshād
vā
Vºr
Acyutaḥ
).--[
§
238
(
Pañcendrop.
):
I,
197,
7306
(
Nārāyaṇaṃ
),
7307
(
Hariḥ
)
(
a
black
and
a
white
hair
of
Hari
Nārāyaṇa
were
born
as
Kṛshṇa
and
Balarāma
)
].--[
§
270
(
Brahmasabhāv.
):
II,
11,
468
(
devo
Nārāyaṇaḥ,
in
the
palace
of
Brahmán
)
].--§
277
(
Jarāsandhavadhap.
):
II,
24,
939
(
Śakra-Vºū
hi
saṅgrāmaṃ
caretus
Tārakāmaye
tena
rathena
),
956
(
=
Kṛshṇa
).--[
§
286
(
Rājasūyikap.
):
II,
33,
1213
(
Hariḥ
=
Kṛshṇa
)
].--[
§
289
(
Arghāharaṇap.
):
II,
36,
1318
(
Hariṃ
),
1319
(
Nārāyaṇaḥ,
all.
to
§
85
),
1321
(
Nārāyaṇaḥ
Śambhuḥ…ajāyata
Yadukshaye
)
].--§
299
(
Dyūtap.
):
II,
68,
2295
(
=
Kṛshṇa,
invoked
by
Draupadī
).--[
§
310b
(
Sūrya
):
III,
3,
171
(
devāḥ…sopendrāḥ,
worshipped
Sūrya
)
].--§
317
(
Arjunābhigamanap.
):
III,
12,
470
(
lokanāthasya
=
Kṛshṇa
).--§
317b
(
Kṛshṇa
Vāsudeva
):
III,
12,
484
(
=
Kṛshṇa
),
[
505
(
Harir
Nārāyaṇaḥ
=
do.
)
],
511
(
=
do.
).--§
332
(
Mahādevastava
):
III,
39,
1627
(
Śivāya
Vºrūpāya
Vºave
Śivarūpāya
).--§
333b
(
Arjuna
):
III,
40,
1637
(
Purushottame
=
Kṛshṇa
).--§
334
(
Kairātap.
):
III,
41,
1688
(
=
Kṛshṇa
)
[
1698
(
Ajitena
=
do.
)
].--§
339
(
Indralokābhīgamanap.
):
III,
47,
1891
(
=
Kṛshṇa,
in
Badarī
),
1896
(
bhūmigataḥ
śrīmān
Vºr
Madhunisūdanaḥ
Kapilo
nāma
devo
'sau
bhagavān
ajito
Hariḥ
=
Kapila
born
as
Kṛshṇa
).-§
356
(
Tīrthayātrāp.
):
III,
80,
3091
(
Ādityānāṃ
yathā
Vºḥ
).--§
358
(
do.
):
III,
82,
5006
(
had
in
the
tīrtha
Varadāna
obtained
a
boon
from
Durvāsas
),
5017
(
ºunā…
purā
śaucaṃ
kṛtaṃ…hatvā
Daiteya-Dānavān
).--§
359
(
Vaḍavā
):
III,
82,
5038
(
worshipped
by
the
gods,
etc.,
in
the
tīrtha
Vaḍavā
).--[
§
360
(
Tīrthayātrāp.
):
III,
82,
5067
(
Keśavaṃ,
worshipped
at
saṅgamaṃ…Sarasvatyāḥ
)
].-§
362
(
do.
):
III,
83,
5080
(
ºoḥ
sthānaṃ,
a
tīrtha
),
5088
(
vārāharūpeṇa,
in
the
tīrtha
Vārāha
).--§
364
(
do.
):
III,
83,
6014
(
had,
in
the
tīrtha
Lokoddhāra,
taken
up
(
uddhṛtāḥ
)
the
worlds
),
[
6073
(
Vāmanaṃ,
to
be
worshipped
in
the
tīrtha
Vishṇupada
)
].--[
§
368
(
do.
):
III,
83,
7040
(
devaiḥ…
Nārāyaṇapurogamaiḥ
),
7043
(
Nārāyaṇaṃ…Padmanābhaṃ
)
].
--§
370
(
do.
):
III,
84,
7097
(
adored
Śiva
in
the
tīrtha
Suvarṇa
),
8099
(
recovered
a
koṭī
of
tīrthas
which
had
been
carried
away
by
an
Asura
in
the
shape
of
a
tortoise
),
8101
(
in
Nārāyaṇasya
sthānaṃ
),
8102
(
Śālagrāma
iti
khyātaḥ
),
8103
(
Trilokeśaṃ
),
[
8109
(
Hariṃ,
to
be
worshipped
in
the
tīrtha
Vāmana
)
],
8125
(
Mahādevaṃ,
to
be
worshipped
in
the
tīrtha
Agnidhārā
).--[
§
371
(
Tuṅgaka
):
III,
85,
8192
(
Harir
Nārāyaṇaḥ,
in
Tuṅgaka
)
].--[
§
373
(
Prayāga
):
III,
85,
8215
(
Hariḥ,
in
Prayāga
)
].--§
377
(
Dhaumyatīrthak.
):
III,
[
88,
8352
(
Puṇḍarīkāksho
Devadevaḥ
),
8353
(
Hariḥ…
Madhusūdanaḥ
)
(
=
Kṛshṇa,
in
Dvārakā
)
]
90,
8395
(
Nārāyaṇaḥ…Purushottamaḥ,
in
Badarī
).--§
383
(
Paraśurāma
):
III,
99,
8657
(
incarnate
as
Rāma
Dāśarathi
),
8677
(
i.e.
Rāma
Dāśarathi
),
8681
(
do.
),
8683
(
do.
),
8688
(
do.
).--§
384
(
Agastyop.
):
III,
101,
[
8722
(
Nārāyaṇaṃ
prabhuṃ
)
],
8723,
8724,
8725
(
bestowed
his
energy
on
Indra
),
8728
(
yathā
mahāśailavaraḥ
purastāt
sa
Mandaro
Vºkarād
vimuktaḥ
)
[
102,
8755
(
Vaikuṇṭhaṃ…Madhusūdanaṃ
)
]
(
c
(
v.
8756
foll.
):
V.
is
the
creator,
protector
(
kartā,
read
bhartā
),
and
destroyer
(
hartā
)
of
the
gods
and
the
universe.
His
former
incarnations
are
mentioned,
viz.
as
a
boar
(
varāha
)
in
order
to
raise
the
sunken
earth
from
the
sea
as
narasiṃha
(
half
man
and
half
lion
)
in
order
to
slay
the
Ādidaitya
Hiraṇyakaśipu
as
a
dwarf
(
vāmana
)
in
order
to
deliver
the
three
worlds
from
the
great
Asura
Bali.
He
had
also
slain
the
Asura
Jambha,
the
great
bowman,
who
obstructed
sacrifices
)
103,
(
8768
),
8774
(
when
the
Kāleyas
had
taken
their
abode
in
the
sea,
V.
told
the
gods
to
apply
to
Agastya,
that
he
might
dry
up
the
sea
).--§
386
(
do.
):
III,
105,
8823
(
tridaśā
Vºnā
sārdhaṃ,
applied
to
Brahmán
about
the
refilling
of
the
sea
).
--§
392
(
Tīrthayātrāp.
):
III,
114,
†10121
(
ºo
retas
),
†10122
(
retodhā
Vºoḥ
).--§
394
(
Arjuna
Kārtavīrya
):
III,
115,
10139
(
Devadevaṃ
surārighnaṃ,
incarnate
as
Rāma
Jāmadagnya
).--§
400
(
Tīrthayātrāp.
):
III,
118,
†10224
(
ºoḥ,
sc.
āyatanaṃ,
visited
by
Yudhishṭhira
).--§
407
(
Mandhātrup.
):
III,
126,
10424
(
iva
),
10457
(
vyajayad
lokāṃs
trīn
Vºr
iva
vikramaiḥ
).--§
422b
(
Naraka
):
III,
142,
10915
(
purātanena
devena
Vºnā…Daityo
nihataḥ,
sc.
Naraka
),
10919,
10921
(
devagaṇeśvaraṃ
),
(
10923
),
10925
(
slew
Naraka
).--§
422bis
(
Varāhāvatāra
):
III,
142,
10926,
(
10942
)
(
V.'s
avatāra
as
a
boar
(
varāha
)
).--§
425
(
Hanūmad-Bhīmasaṃv.
):
III,
147,
11197
(
mānusharūpeṇa,
i.e.
incarnate
as
Rāma
Dāśarathi
).
--[
§
426b
(
Kṛtayuga
):
III,
149,
11242
(
Nārāyaṇaḥ,
becomes
white
in
the
Kṛtayuga
)
].--[
§
427
(
Tretāyuga
):
III,
149,
11247
(
Acyutaḥ,
becomes
red
in
the
Tretāyuga
)
].
--§
428
(
Dvāpara
):
III,
149,
11251
(
becomes
yellow
in
the
Dvāparayuga
).--[
§
429
(
Kaliyuga
):
III,
149,
11257
(
Keśavaḥ,
becomes
black
in
the
Kaliyuga
)
].--§
431
(
Saugandhikāharaṇa
):
III,
151,
11324
(
Rāmābhidhānaṃ
Vºṃ,
sc.
as
the
son
of
Daśaratha
).--§
439
(
Yakshayuddhap.
):
III,
163,
[
11857
(
anādinidhanaṃ
devaṃ
prabhuṃ
Nārāyaṇaṃ
paraṃ
)
],
11859
(
sthānaṃ
Vºoḥ
),
[
11860
foll.
(
description
of
Nārāyaṇasthāna
(
near
Meru
)
)
].--§
458
(
Mārkaṇḍeyas.
):
III,
188,
12813
(
Nārāyaṇāṅkaprakhyaḥ,
sc.
Mārkaṇḍeya,
Vºoḥ,
sc.
karṇikoddharaṇaṃ
(
?
),
at
the
beginning
of
the
yuga
),
[
12821
foll.
(
Svayambhuve,
etc.,
i.e.
Nārāyaṇa,
identified
with
Kṛshṇa,
description
of
the
end
of
one
[
great
]
yuga
and
the
beginning
of
the
new
)
].--§
459
(
do.
):
III,
189,
12954
(
ahaṃ
Vishṇuḥ,
etc.,
says
Nārāyaṇa
explaining
his
nature
to
Mārkaṇḍeya
(
v.
12950--98
)
),
13005
(
Ādidevaṃ
Ajaṃ
=
Kṛshṇa
).--§
474b
(
Dhundhumārop.
):
III,
201,
13492,
13504,
(
13506
),
13514
(
Uttaṅka
praised
V.
with
the
hymn,
vv.
13494--13503,
and
obtained
the
boon
that
Dhundhu
might
be
slain
by
Kuvalāśva
).
--§
476
(
do.
):
III,
202,
13542
(
all.
to
§
474b
).--§
477
(
do.
):
III,
203,
13556,
13557
(
V.
(
Hari,
Govinda,
Keśava,
Madhusūdana
),
slew
Madhu
and
Kaiṭabha
at
the
beginning
of
the
yuga
).--§
478
(
do.
):
III,
204,
13586,
13587
(
Dhundhu,
the
son
of
Madhu
and
Kaiṭabha,
assailed
V.
and
the
gods
),
13594
(
filled
Kuvalāśva
with
his
energy
),
13617
(
sakhyañ
ca
Vºnā
me,
sc.
Kuvalāśva's
),
13625
(
ºoḥ
samanukīrtanaṃ
).--§
512
(
Ghoshayātrāp.
):
III,
249,
15095
(
ºur
devagaṇān
iva,
sc.
jñātīn…anupaśyethāḥ
).--§
516
(
Duryodhanayajña
):
III,
255,
15292
(
before
Duryodhana
only
V.
had
performed
the
Vaishṇava
sacrifice
).--§
520
(
Mudgala
):
III,
261,
15482
(
Brahmaṇaḥ
sadanād
ūrdhvaṃ
tad
Vºoḥ
paramaṃ
padaṃ
).--[
§
521
(
Draupadīharaṇap.
):
III,
263,
15545
(
Harir
Īcvaraḥ/Viśvātmā
),
15553
(
Hariº--i.e.
Kṛshṇa
)
].--§
524c
(
Jayadrathavimokshaṇap.
):
V.
is
the
infinite
Spirit
(
pradhānapurushaḥ
),
etc.,
who,
at
the
termination
of
a
yuga
in
the
form
of
the
all-consuming
fire
(
Kālāgniḥ,
v.
15809
),
burns
the
world
and
the
Nāgalokas
who
dwell
in
the
Pātāla,
whereafter
clouds
appear
in
the
sky
and
pour
down
rain
that
extinguishes
the
fire
(
saṃvarttāgni-
).
When,
at
the
end
of
4,
000
yugas,
the
earth
becomes
flooded
with
water,
the
Supreme
being
(
Purusha
),
under
the
name
of
Nārāyaṇa,
with
1,
000
eyes,
and
1,
000
feet,
and
1,
000
heads,
sleeps
upon
Śesha,
who
has
1,
000
hoods,
etc.,
enveloping
all
space
with
nocturnal
gloom.
And
when
his
creative
faculty
in
stirred
(
sattvodrekāt
)
he
awakes
and
finds
the
world
descrted
Etymology
of
the
name
Nārāyaṇa
(
v.
15819
).
When
he
was
engaged
in
meditation
for
the
re-creation
of
the
universe,
a
lotus
came
into
existence
from
his
navel,
and
from
this
the
four-faced
Brahmán
came
out,
who,
sitting
on
the
lotus,
from
his
mind
(
mānasān
)
created
the
nine
great
ṛshis
Marīci,
etc.,
who
were
equal
to
himself.
They
created
the
Yakshas,
Rākshasas,
Bhūtas,
Piśācas,
serpents,
and
men.
In
the
form
of
Brahmán
he
creates,
in
the
form
of
Purusha
(
Paurushī
tanuḥ
)
he
preserves,
and
in
the
form
of
Rudra
he
destroys
the
universe
(
the
three
conditions
of
Prajāpati
):
III,
272,
15808
(
Devadevaḥ…Suraguruḥ
).--§
524d
(
do.
):
V.'s
incarnations
are
the
following:
(
1
)
a
boar
(
yajñavarāhaḥ,
v.
15832
)
10
yojanas
in
length
(
2
)
half
lion,
half
man,
when
he
killed
the
Daitya
king
Hiraṇyakaśipu,
who
attacked
him
with
his
śūla
(
trident
)
(
3
)
the
son
of
Kaśyapa
and
Aditi,
in
the
form
of
a
dwarf
(
vāmana
),
born
1,
000
years
after
the
conception,
of
the
hue
of
rain-charged
clouds
and
with
bright
eyes
when
he,
accompanied
by
Bṛhaspati,
entered
the
sacrificial
assembly
of
Bali,
the
king
of
the
Dānavas,
he,
in
three
paces,
took
in
the
earth
(
!
medinīṃ
)
and
gave
it
to
Indra
(
4
)
Kṛshṇa,
with
conchshell,
discus,
and
macc,
adorned
with
the
Śrīvatsa,
clad
in
yellow
silken
robes,
who
protects
Arjuna,
riding
in
the
same
chariot
with
him:
III,
272,
15825,
15846
(
devaḥ
sanātanaḥ
),
15849
(
Kṛshṇeti
parikīrtyate
).--§
526
(
Rāmopākhyānap.
):
III,
276,
15933
(
Caturbhujaḥ,
incarnate
as
Rāma
Dāśarathi
he
will
slay
Rāvaṇa
),
15935
(
ºoḥ
sahāyān,
=
Rāma
Dāśarathi
).--[
§
547
(
Karṇa
):
III,
310,
17205
(
Varāham
aparājitaṃ/Nārāyaṇam
acintyaṃ
=
Kṛshṇa
)
].--§
548
(
Āraṇeyap.
):
III,
315,
17461
(
e:
having
assumed
the
form
of
the
horse-headed
(
aśvaśiras
),
V.
lived
for
a
long
time
unrecognized,
intending
to
enter
the
womb
of
Aditi,
then
he
[
born
from
Aditi
]
as
a
dwarf,
took
the
shape
of
a
brahman
and
deprived
Bali
of
his
kingdom
by
his
[
three
]
steps
),
[
17464
(
Hariṇā,
do.:
V.
entered
in
the
thunderbolt
of
Indra
and
lay
concealed
in
it
)
],
17467
(
do.:
living
disguised
in
the
abode
of
Daśaratha
(
i.e.
as
Rāma
Dāśarathi
)
V.
slew
Daśagrīva
(
i.e.
Rāvaṇa
)
in
battle
).-[
§
549f
(
Durgā
):
IV,
6,
186
(
Padmā
Nārāyaṇaparigrahaḥ
)
].
--§
553
(
Vaivāhikap.
):
IV,
71,
2304
(
º-Mahendrakalpau,
sc.
Nakula
and
Sahadeva
).--§
555
(
Indravijaya
):
V,
9,
288
10,
293
(
ºoḥ
kshayaṃ
),
295
296
(
Sarvadeveśaṃ
),
297
(
b:
The
gods
and
the
ṛshis
said:
“In
former
times
you
pervaded
the
three
worlds
in
three
steps,
you
procured
the
amṛta
and
destroyed
the
Asuras,
you
suppressed
the
great
Asura
Bali
and
raised
Indra
to
the
throne
of
heaven,
you
are
the
Lord
of
the
gods,
and
this
entire
universe
is
pervaded
by
you…”
),
(
300
),
328,
330,
334
(
tribhuvanaśreshṭha
)
(
from
fear
of
Vṛtra
the
gods,
etc.,
applied
to
V.,
who
promised
to
enter
the
thunderbolt
of
Indra
)
13,
410
(
Devadevena
),
413,
416
(
distributed
the
sin
of
brahmanicide
)
15,
457
16,
499
(
º-tejaḥ
).--§
556
(
Sañjayayānap.
):
V,
22,
†674
(
=
Kṛshṇa
),
†676
(
read
with
B.
Indrā-Vºū
Daityaseṇāṃ
yathaiva
),
†677
(
Vṛshṇivīraḥ
=
Kṛshṇa
).--§
561c
(
Kṛshṇa
Vāsudeva
):
V,
48,
†1891
(
=
Kṛshṇa,
slew
Naraka
).--§
561
(
Yānasandhip.
):
V,
48,
†1895
(
i.e.
Kṛshṇa
)
59,
2333
(
Indra-Vºsamau,
sc.
Kṛshṇa
and
Arjuna
)
[
68,
2536
(
Hariḥ
=
Kṛshṇa
)
]
70,
2562
(
etymology
=
Kṛshṇa
),
2564
(
=
Kṛshṇa
),
2571
(
etymology
=
Kṛshṇa
),
[
†2578
(
Hariṃ
=
Kṛshṇa
).--§
564
(
Mātalīyop.
):
V,
97,
3503
(
Ādityānāṃ
hi
sarveshāṃ
Vºr
eko
sanātanaḥ
)
[
99,
3551
(
Ādityo
Hayagrīvaḥ,
in
Pātāla
)
]
100,
3571
(
Asurāḥ
Kālakañjāś
ca
tathā
Vºpadodbhavāḥ
)
101,
3592
(
kulaṃ
Vºparigrahaṃ,
sc.
the
Suparṇas
),
3593
(
worshipped
by
the
Suparṇas
)
104,
3666
(
caturbhujaḥ
),
3667,
3669,
(
3670
)
105,
3682,
3699,
3705,
3708,
3710
(
in
order
to
save
Sumukha,
V.
humiliated
Garuḍa
).--§
565
(
Gālavacarita
):
V,
107,
3755
(
Kṛshṇaṃ
),
[
3759
(
Vāsavāvarajaḥ
)
]
110,
3818
(
anādinidhanasyātra--i.e.
in
the
west-Vºoḥ
sthānaṃ
)
111,
3827
(
atra--i.e.
in
the
north--Vºḥ
sahasrākshaḥ
sahasracaraṇo
'vyayaḥ
|
sahasraśirasaḥ
śrīmān
anekaḥ
paśyati
māyayā
),
3841
(
Vishṇupadaṃ…kramatā
Vºnā
kṛtaṃ
)
113,
3881
(
sanātanaḥ
)
[
117,
3969
(
reme
…yathā
Nārāyaṇo
Lakshmyāṃ
)
].--§
574
(
Jambūkh.
):
VI,
8,
[
302
(
Hariḥ…Vaikuṇṭhaḥ,
i:
On
the
north
of
the
milky
ocean
(
kshīrodasya
samudrasya
)
Hari
Vaikuṇṭha
dwells
in
his
chariot
of
gold
with
eight
wheels,
etc.,
and
adorned
with
jāmbūnada
gold
he
is
the
lord
of
all
creatures
in
him
the
universe
merges
and
from
him
it
again
emanates
he
is
Sacrifice's
self,
and
fire
is
his
mouth
)
],
308
(
Naro
Nārāyaṇaś
caiva
sarvajñaḥ
sarvabhūtakṛt
|
devā
Vaikuṇṭham
ity
āhur
narā
Vºm
iti
prabhuṃ
).--[
§
575
(
Bhūmip.
):
VI,
12,
450
(
Nārāyaṇo
Hariḥ,
on
the
mountain
Gomanta
in
Krauñcadvīpa
)
].--§
576
(
Bhagavadgītāp.
):
VI,
[
21,
774
(
Harir
Vikuṇṭhaḥ
=
Kṛshṇa
)
]
34,
1225
(
Ādityānām
ahaṃ
Vºḥ,
sc.
asmi,
says
Kṛshṇa
)
35,
[
1255
(
=
Kṛshṇa,
who
declares
himself
to
be
the
Supreme
Lord
)
],
†1270
(
=
Kṛshṇa
),
†1276
(
do.
)
[
42,
1531
(
Hariṃ,
do.
)
].--§
578
(
Bhīshmavadhap.
):
VI,
50,
2074
(
ºr
Vajrabhṛteva,
sc.
uktaḥ,
only
B.,
C.
has
Jishṇur
).--§
580
(
Bhīshmavadhap.
):
VI,
59,
†2588
(
ºr
yathā
Vṛtranisūdanasya,
sc.
cakāra
sāhāyyaṃ
),
[
†2610
(
Hariṃ
=
Kṛshṇa
)
],
†2611
(
=
Kṛshṇa
).--§
581
(
do.
):
VI,
65,
2960,
2968
(
=
Aniruddha
)
(
Brahmán
praised
the
Supreme
Lord
(
Purusha,
v.
2941
)
with
the
hymn
2944--72,
asking
him
to
be
born
on
earth
[
as
Kṛshṇa
]
)
[
67,
3016
(
Purushottamaḥ
=
Kṛshṇa,
description
of
the
creation,
etc.
),
3027
(
Madhusūdanaṃ,
Varāhaś
caiva
Siṃhaś
ca
Trivikraṁagatiḥ
prabhuḥ
=
do.
),
3028
(
Hariḥ
=
do.
)
]
68,
3039
(
only
B.
),
[
3046
(
Hariḥ
=
do.
)
].--§
589
(
Droṇābhishekap.
):
VII,
4,
118
(
yathā
Vºr
divaukasāṃ
).--§
590
(
do.
):
VII,
13,
476
(
sahito
devaiḥ
)
14,
543
(
yathā
Vºḥ
purā…Hiraṇyāksheṇa
saṃyuge
).--§
592
(
Saṃśaptakavadhap.
):
VII,
21,
891
(
yathā
Daityagaṇe
Vºḥ,
sc.
cakāra
kadanaṃ
mahat
).-§
593
(
Abhimanyuvadhap.
):
VII,
36,
1544
(
=
Kṛshṇa,
mātulaṃ,
sc.
Abhimanyu's
),
1578
(
ºr
ivācintyaḥ
)
49,
1927
(
=
Kṛshṇa,
ºoḥ
svasur
nandakaraḥ,
i.e.
Abhimanyu
).-§
594
(
Akampana
):
VII,
52,
2037
(
Indra-Vº-samadyutiḥ,
sc.
Hari,
the
son
of
Akampana
).--§
596
(
Pratijñāp.
):
VII,
79,
2783
(
=
Kṛshṇa,
read
with
B.,
Vºr
Jishṇupriyaṅkaraḥ
)
81,
2910
(
Indra-Vºū
yathā
prītau
Jambhasya
vadhakāṅk
shiṇau
).--§
597
(
do.
):
VII,
83,
2963
(
Devadeveśa
sanātana
viśātana/Vºo
Jishṇo
Hari
Kṛshṇa
Purushottama
=
Kṛshṇa
).
--§
599c
(
Vṛtra
):
VII,
94,
3460.--§
599
(
Jayadrathavadhap.
):
VII,
94,
3479
(
Hiraṇyagarbheṇa
yathā
baddhaṃ
Vºoḥ
purā
raṇe,
sc.
kavacaṃ
)
149,
6474
(
only
B.
).--§
600
(
Ghaṭotkacavadhap.
):
VII,
170,
7669
(
yathendraḥ
samare
…prāha
Vºṃ
)
174,
7879
(
ºr
ivāhave
).--§
602
(
Droṇavadhap.
):
VII,
191,
8790
(
yathā
rūpaṃ
purā
Vºor
Hiraṇyakaśipor
vadhe
)
192,
8858
(
purāṇaṃ
Purushaṃ
).--[
§
603
(
Nārāyaṇāstramokshap.
):
VII,
197,
9104
(
saṃkruddham
iva
garjantaṃ
Hiraṇyakaśipur
Hariṃ,
sc.
abravīt
)
].--[
§
603b
(
Nārāyaṇa
):
VII,
201,
9447
(
Nārāyaṇaḥ…Viśvakṛt
)
].-§
603d
(
Tripura
):
VII,
202,
9568
(
became
the
shaft
of
Śiva
),
9574
(
śaraṃ…Vº-Somasamāyutaṃ,
sc.
Śiva's
).-§
603
(
Nārāyaṇāstramokshap.
):
VII,
202,
9600
(
identified
with
Śiva
).--§
604
(
Karṇap.
):
VIII,
3,
65
(
º-Vāsavayor
iva,
sc.
vikrāntaṃ
).--§
605
(
do.
):
VIII,
10,
378
(
ºṃ
dṛshṭveva
Dānavāḥ,
sc.
dravishyanti
)
20,
†820
(
jite
Balau
Vºm
ivāmareśvaraḥ,
sc.
apūjayat
)
31,
1268
(
Karṇasya
bhujayor
vīryaṃ
Śakra-Vºsamaṃ
).--§
606
(
Tripurākhyāna
):
VIII,
34,
1471
(
V.,
Soma
and
Agni
became
the
arrow
of
Śiva
),
1502
(
do.
),
1510
(
bāṇaṃ…Soma-Vishnv-Agnisambhavaṃ,
sc.
Śiva's,
C.
has
by
error
ºVishvº
),
1535
(
ishuṃ…VºSomāgnisambhavaṃ,
sc.
Śiva's
),
1555
(
Somāgni-Vºūnāṃ
),
[
1556
(
Nārāyaṇaḥ,
became
a
bull
and
raised
the
chariot
of
Śiva
)
].--§
607
(
Karṇap.
):
VIII,
37,
†1720
(
MahendraVºpratimau,
sc.
Bhīshma
and
Droṇa
),
†1726
(
º-Purandaropamaṃ,
sc.
Droṇa
)
45,
2105
(
Janārdanaḥ
).--§
608
(
do.
):
VIII,
51,
2493
(
ºr
ivāsurān,
sc.
pothayām
āsa
)
65,
3304
(
hate
mahāsure
Jambhe
Śakra-Vºū
yathā
Guruḥ,
sc.
abhyanandat
)
68,
†3392
(
balena
Vºoḥ
)
73,
3690
(
ºr
iva
hatvā
Daiteya-Dānavān
),
[
3691
(
prayaccha
medinīṃ
rājñe
Śakrāyaiva
Herir
yathā
)
],
3692
(
ºunā
nihateshv
eva
Dānaveyeshu
)
77,
†3865
(
trailokyahetor
Asurair
āsīd
devasya
Vºoḥ,
sc.
samāgamaḥ
):
79,
†4060
(
Jishṇor
Vāsudevātmajasya,
i.e.
Kṛshṇa
)
87,
4398
(
ºvīryasamau,
sc.
Karṇa
and
Arjuna
),
4446
(
svayaṃ
=
Kṛshṇa,
charioteer
of
Arjuna
)
94,
†4951
(
samānayānāv
iva
Vº-Vāsavau
),
†4961
(
sadasyahūtāv
iva
Vº-Vāsavau
)
96,
†5042,
†5044,
†5045.--§
613
(
Gadāyuddhap.
):
IX,
33,
1914
(
yathā
Vºḥ
Śacīpateḥ,
sc.
prayacchorvīṃ
).--[
§
614
(
do.
):
IX,
34,
1964
(
Brahmāṇam
iva
Deveśam
Indropendrau,
sc.
pūjayām
āsatuḥ
)
].--§
615u
(
Skanda
):
IX,
44,
2479
45,
2506
(
Indra-Vºū
),
2530
(
senāṃ
Vºrūpiṇīṃ
),
2539
(
gave
three
companions
to
Skanda
)
46,
2667
(
gave
Skanda
the
garland
Vaijayantī
).--§
615ee
(
Ādityatīrtha
):
IX,
49,
2850
(
having
slain
Madhu
and
Kaiṭabha
V.
performed
his
ablutions
in
Ādityatīrtha
).--§
615kk
(
Kurukshetrak.
):
IX,
53,
3034
(
Brahma-Vº-Maheśvaraiḥ
).--§
615
(
Baladevatīrthayātrā
):
IX,
54,
3039
(
devaḥ,
performed
austerities
).--§
618
(
Jalapradānikap.
):
XI,
7,
188
(
paraṃ
sthānaṃ
Vºoḥ
)
8,
217
(
V.
had
promised
to
the
Earth
that
Duryodhana
should
cause
her
burden
to
be
lightened
by
a
battle
in
Kurukshetra
).-§
637
(
Rājadh.
):
XII,
43,
1503
(
Viśvakarman
namas
te
'stu
Viśvātman
Viśvasambhava
|
Vºo
Jishṇo
Hare
Kṛshṇa
Vaikuṇṭha
Purushottama
),
[
1506
(
Varāhaḥ…Urukramaḥ
),
1510
(
Vāmanaḥ
)
]
(
Bhīshma
praised
Kṛshṇa
as
Vishṇu
(
Nārāyaṇa
)
with
the
hymn,
vv.
1500--14
)
45,
1547
(
purushavigrahaṃ,
sc.
as
Kṛshṇa
)
47,
1602
(
yogeśvaraṃ
Padmanābhaṃ
Vºṃ
Jishṇuṃ
Jagatpatiṃ
),
1674,
1682,
1685
(
ºmayaṃ
),
1687
(
Bhīshma
praised
Kṛshṇa
as
Vishṇu
(
Nārāyaṇa
)
with
the
hymn
vv.
1602--88
).--§
641
(
do.
):
XII,
59,
2208
(
Prajāpatiṃ
),
[
2209
(
Nārāyaṇaḥ,
created
Virajas
)
].--§
641f
(
Pṛthu
Vainya
):
XII,
59,
2237,
2248,
2249
(
entered
the
body
of
Pṛthu
),
2252
(
a
golden
lotus
appeared
on
the
forehead
of
V.,
from
that
Śrī
was
born
).--§
641
(
Rājadh.
):
XII,
63,
†2364
64,
2392
(
sarvabhūteśvaraṃ
Nārāyaṇaṃ,
the
kings
repaired
to
V.
to
be
informed
about
chastisement
),
2399,
2401,
2409
65,
2448
(
bhavanaṃ
Vºoḥ
)
(
in
the
form
of
Indra,
V.
instructed
Māndhātṛ
)
98,
3654
(
ºvikramakrāmī
)
[
110,
4076
(
Nārāyaṇaṃ
devaṃ
=
Kṛshṇa
),
4080
(
Nārāyaṇaṃ
Hariṃ,
do.
)
]
120,
†4397
121,
4431
(
daṇḍo
hi
bhagavān
Vºr
daṇḍo
hi
Nārāyaṇaḥ
prabhuḥ
)
122,
4490
(
mahādevaṃ
),
[
4492
(
Śūlavarāyudhaḥ
),
4495
(
do.
)
]
(
V.
created
chastisement
and
appointed
leaders
of
the
different
classes
of
beings
),
4504,
4505
(
V.
accepted
chastisement
from
Śiva
and
made
it
over
to
Aṅgiras
)
[
4515
(
Hayaśirāḥ
)
].--§
653b
(
Gṛdhragomāyusaṃv.
):
XII,
153,
5752.--§
656
(
Khaḍgotpattik.
):
XII,
166,
6185,
6186
(
obtained
the
sword
from
Rudra
and
made
it
over
to
Marīci
).--§
660b
(
Bhṛgu-Bharadvājasaṃv.
):
XII,
182,
[
6779
(
padmaṃ
sṛshṭaṃ
Svayambhuvā
)
],
6784
(
anantaḥ,
created
Ahaṃkāra
(
=
Brahmán
)
).--§
662b
(
Jāpakop.
):
XII,
200,
7342
(
ºḥ
sahasraśīrshaś
ca
devo
'cintyaḥ
).--§
663
(
Mokshadh.
):
XII,
206,
7497
(
is
superior
to
Kāla
(
Time
)
).--§
664
(
do.
):
XII,
207,
7518,
[
7519
(
Nārāyaṇaṃ,
Kṛshṇa
is
the
supreme
Lord
(
Vishṇu
Nārāyaṇa
),
description
of
the
creation,
etc.
)
],
7543
(
one
of
the
Ādityas,
born
as
Vāmana
(
the
dwarf
)
).--§
665
(
do.
):
XII,
208,
7582
(
the
twelfth
of
the
Ādityas
).--§
666
(
do.
):
XII,
209,
7616
(
varāharūpiṇaṃ
),
7619
(
vārāhaṃ
rūpam
āsthāya
),
7628,
7633
(
vārāhaṃ
rūpam
āsthitaḥ
)
(
V.'s
incarnation
as
the
boar
=
Kṛshṇa
(
vv.
7604
and
7636
)
).--§
667
(
do.
):
XII,
210,
7651
(
=
Kṛshṇa
),
7653
(
Devadevasya,
do.
)
213,
7743
(
avyaktasaṃsthānaṃ
)
[
216,
7825
(
yogeśvaro
Hariḥ
)
]
217,
7874
(
avyaktasañjñitaṃ
),
[
7875
(
ātmasthaṃ
Hariṃ
)
].--§
673b
(
Bali-Vāsavasaṃv.
):
XII,
227,
8219
(
ºkrānteshu
lokeshu,
all.
to
Vishṇu's
depriving
Bali
of
the
worlds
by
his
three
steps
).--§
677
(
Mokshadh.
):
XII,
240,
8741
(
krānte--i.e.
in
the
feet--Vºḥ
).--§
681
(
do.
):
XII,
266,
9476
(
ºm
evābhijānanti
sarvayajñeshu
brāhmaṇāḥ
).--§
692
(
do.
):
XII,
280,
10019
(
enumeration
of
names
of
Hari
Nārāyaṇa
)
281,
10026,
10029,
10030,
10031,
(
),
10052,
†10075
(
sthānaṃ
…Vºoḥ
),
†10076
(
devasya
Vºoḥ
paramasya,
sc.
sthānaṃ
),
†10083
(
Vºor
anantasya
sthānaṃ
)
(
Sanātkumāra
discoursed
to
Vṛtra
on
the
greatness
of
V.
).--§
693
(
do.
):
XII,
282,
10098
(
Vṛtra
was
devoted
to
V.
),
10099
(
padaṃ
Vºoḥ
),
10101
(
ºbhaktaḥ,
sc.
Vṛtra
).--§
693b
(
Vṛtravadha
):
XII,
282,
10120,
10128
(
entered
the
thunderbolt
(
vajra
)
)
283,
10152
(
vajreṇa
Vºyuktena
).--§
694b
(
Jvarotpatti
):
XII,
284,
10268
(
paramaṃ
sthānaṃ
Vºoḥ,
thither
went
Vṛtra
after
death
),
10269
(
ºbhaktyā
ºoḥ
sthānaṃ
).--§
695b
(
Dakshayajñavināśa
):
XII,
285,
†10295
(
ºoḥ…bhāgaṃ
).-§
702
(
Mokshadh.
):
XII,
293,
10763
(
adored
by
the
ṛshis
he
granted
them
success
)
297,
10888
(
viśvasya…jagataḥ
pradhānaṃ
).--§
704
(
do.
):
XII,
301,
11094,
[
†11098
(
yogī…Nārāyaṇātmā
)
302,
11117
(
read
with
B.
ºṃ
krānte,
cf.
v.
8741
),
[
11120
(
deve
Nārāyaṇe
)
],
11155
(
ºor
māyāśataiḥ
),
[
11174
(
Nārāyaṇaḥ
),
11193
(
ātmānam
avyayaṃ
paraṃ
Nārāyanātmānaṃ
)
].--§
705
(
do.
):
XII,
303,
11251
(
pañcaviṃśatimaḥ,
i.e.
the
supreme
Soul
).-§
707
(
do.
):
XII,
314,
11607
(
the
adhidaivata
of
the
feet
).
--§
714b
(
Himavat
):
XII,
328,
12319
(
c:
V.
performed
austerities
on
the
Himavat
in
order
to
get
a
son
),
12323
(
e:
in
order
to
honour
Skanda
V.
did
only
shake
the
dart
of
Skanda,
though
he
was
able
to
raise
it
),
12326.--§
714
(
Śukakṛtya
):
XII,
329,
12394
(
devayānacaro
Vºoḥ
),
12419
(
ºor
niśvāsato
vātaḥ
).--[
§
717b
(
Nārāyaṇīya
):
XII,
335--336
(
v.
Nārāyaṇa
)
].--§
717c
(
Uparicara
):
XII,
336--338
(
v.
Nārāyaṇa
(
=
Vishṇuḥ,
v.
12849
)
).--§
717b
(
Nārāyaṇīya
):
XII,
[
339--341
(
v.
Nārāyaṇa,
description
of
the
different
avatāras
(
v.
12938--12968
)
)
],
342,
13157,
13160,
13171
(
etymology
)
(
Kṛshṇa
(
Hariḥ,
v.
13131
),
who
is
Vishṇu
(
Nārāyaṇa,
q.v.
),
explained
his
names
to
Arjuna
)
343,
1
),
††13200
(
=
Nārāyaṇa
(
q.v.
),
description
of
the
creation,
V.
identified
with
Agni
)
VII
)
††13213
(
entered
the
thunderbolt
(
vajra
),
††13217
VIII,
††13218
(
origin
of
the
śrīvatsa
)
[
XIII
)
††13222
(
Nārāyaṇaḥ,
born
as
the
ṛshi
Vaḍavāmukha
)
],
[
(
)
(
Kṛshṇa
(
=
Vishṇu,
Nārāyaṇa
(
q.v.
)
)
continued
the
explanation
of
his
names
)
]
344
(
v.
Nārāyaṇa
(
=
Vishṇuḥ,
v,
13324
)
)
[
345
(
v.
Nārāyaṇa
)
]
346,
13425
(
V.,
Vṛshākapi
in
the
form
of
the
boar
offered
piṇḍas
)
347,
13432
(
avyayaṃ
),
13434
(
=
Nārāyaṇa,
q.v.
)
348,
13452
(
hayaśiro
mahat/havyakavyabhujo
Vºuḥ,
assuming
a
horsehead
V.
(
=
Nārāyaṇa,
q.v.
)
recovered
the
Vedas
and
slew
Madhu
and
Kaiṭabha
),
13543
(
Vāsudeveti
)
[
349
(
v.
Nārāyaṇa
)
]
[
350
(
v.
Nārāyaṇa
)
].--[
§
717d
(
Brahma-Rudra-saṃv.
):
XII,
352
(
v.
Nārāyaṇa
)
].--§
719b
(
GautamīlubdakavyālaMṛtyu-Kālasaṃv.
):
XIII,
1,
55.--§
723
(
Ānuśāsanik.
):
XIII,
6,
312
(
yena
lokās
trayaḥ
sṛshṭā
Daityāḥ
sarvāś
ca
devatāḥ/sa
esha
bhagavān
Vºḥ
samudre
tapyate
tapaḥ
),
329
(
Baliḥ…Vºpurushakāreṇa
Pātālasadanaḥ
kṛtaḥ
).--[
§
727
(
do.
):
XIII,
11
(
v.
Nārāyaṇa
)
].--§
730
(
do.
):
XIII,
14,
591
(
Brahma-Vº-Sureśānāṃ
srashṭā,
sc.
Śiva
),
596
(
Nārāyaṇāt…śaṅkhacakragadādharāt
),
606
(
=
Kṛshṇa
),
[
(
),
626
(
Hariḥ
)
].--§
730c
(
Mandara
):
XIII,
14,
664
(
ºoś
cakraṃ
).--§
730g
(
Upamanyu
):
XIII,
14,
731
(
BrahmaVº-Surendrāṇāṃ…vapur
dhārayate
Bhavaḥ
),
(
),
795
(
uttamaiśvaryaṃ
Brahma-Vºpurogamaṃ
),
(
),
824
(
worships
the
liṅga
of
Śiva
),
(
),
857
(
Brahma-Vº-sureshu
),
[
(
),
870
(
Nārāyaṇaḥ…Vainateyaṃ
samāruhya
śaṅkhacakragadādharaḥ
),
876
(
Nārāyaṇaḥ,
praised
Śiva
),
877
(
do.,
do.
)
],
(
),
912
(
kratūnāṃ
Vºr
ucyate,
sc.
Śiva
),
914
(
Ādityānāṃ
bhavān
Vºr,
sc.
Śiva
),
940
(
created
from
the
left
side
of
Śiva
).-§
730
(
Ānuśāsanik.
):
XIII,
14,
(
971
)
(
Śrīº
=
Kṛshṇa,
so
B.
),
(
),
986
(
Śatakratuś
ca
bhagavān
Vºś
cāditinandanau
),
(
1002
)
(
=
Kṛshṇa
)
16,
1052
(
does
not
comprehend
Śiva
),
1058
(
identified
with
Śiva
)
(
),
1105
(
does
not
know
Śiva
truly
)
[
17
(
v.
Nārāyaṇa
)
]
18,
(
†1368
)
(
=
Kṛshṇa
).-§
734
(
do.
):
XIII,
26,
1851
(
ºpadīṃ…Jāhnavīṃ
).-§
737
(
do.
):
XIII,
31,
2013.--§
746
(
do.
):
XIII,
62,
3150
82,
3857
83,
3904
(
having
performed
austerities
Aditi
became
quick
with
V.--Vºau
garbhatāṃ
āgate
).--§
759
(
do.
):
XIII,
109^10,
5376
(
merit
of
worshipping
Kṛshṇa
as
V.
in
the
month
of
Caitra
),
5386
(
the
twelve
names
under
which
Vishṇu
(
Kṛshṇa
)
is
to
be
worshipped
).--§
766
(
do.
):
XIII,
[
125,
5932
(
Nārāyaṇaḥ
)
]
126,
(
6006
),
6015,
†6043
(
ºpade
)
[
132,
6165
(
yadā
Nārāyaṇaḥ
śrīmān
ujjahāra
vasundharāṃ
)
]
134,
(
6189
).--§
768
(
do.
):
XIII,
139,
6295
(
i.e.
Kṛshṇa
),
6306
(
do.
),
6307
(
do.,
read
Vºur
giriṃ
with
B.
).--§
768b
(
Kṛshṇa
Vāsudeva
):
XIII,
147,
[
6807
(
Hariḥ,
i.e.
Kṛshṇa
)
],
6854
(
i.e.
Kṛshṇa
).--§
768c
(
Balarāma
):
XIII,
147,
6866
(
Balarāma
is
V.
).--§
768
(
Ānuśāsanik.
):
XIII,
148,
6892
(
Trivikramaḥ
=
Kṛshṇa
).-§
769
(
do.
):
XIII,
149,
6941
(
Anādinidhanaṃ
),
6947
(
ºor
nāmasahasraṃ
),
6949
(
ºor
nāmasahasrasya
),
6950,
6977
(
1000
names
),
7019
(
do.
),
7076,
7077
(
stavaṃ…Vºoḥ
)
(
Bhīshma
praised
V.
=
Kṛshṇa,
reciting
his
1000
names
(
v.
infra
)
).--§
770
(
do.
):
XIII,
151,
7093
(
the
twelfth
of
the
twelve
Ādityas
),
(
),
7106
(
devaḥ
).--§
773b
(
Kṛshṇa
Vāsudeva
):
XIII,
159,
7391
(
=
Kṛshṇa,
only
B.
[
=
Nārā
yaṇaḥ,
v.
†7400
]
).--§
773d
(
Śiva
):
XIII,
161,
7485
(
Śiva
made
V.
his
arrow--śarottamaṃ
).--§
775
(
Ānuśāsanik.
):
XIII,
166,
7635
(
Nārāyaṇaḥ
).--§
778b
(
SaṃvarttaMaruttīya
):
XIV,
4,
87
(
ºr
ivāparaḥ
).--§
782b
(
Brāhmaṇagītā
):
XIV,
21,
631
[
25
(
v.
Nārāyaṇa
)
].--§
782g
(
Guruśishyasaṃv.
):
XIV,
40,
1085
(
ºr
Jishṇuḥ
Śambhuś
ca
=
mahān
ātmā
),
1095
(
Svayambhūḥ
)
42,
1126
(
the
adhidaivata
of
the
feet
),
(
),
1167
43,
1178
(
balavatāṃ
varaḥ
),
1181
(
bhūtaṃ
parataraṃ…na
vidyate
),
1182
(
brahmamayo
…Hariṃ
)
44,
1223
(
Svayambhūḥ
),
1227
(
bhūtaṃ
parataraṃ…neha
vidyate
).--§
784b
(
Uttaṅka
):
XIV,
54,
1576
(
i.e.
Kṛshṇa
)
55,
1591
(
do.
)
56,
1625
(
do.
).-§
785
(
Anugītāp.
):
XIV,
87,
2581
(
Bhojarājanyavardhanaḥ,
i.e.
Kṛshṇa
).--§
788
(
Āśramavāsap.
):
XV,
25,
†663
(
º-Mahendrakalpau,
sc.
Nakula
and
Sahadeva
).--[
§
789
(
Putradarśanap.
):
XV,
31,
854
(
Nārāyaṇaṃ,
incarnate
as
Hṛshīkeśa,
i.e.
Kṛshṇa
)
].--§
793
(
Mausalap.
):
XVI,
[
3,
68
(
Hariḥ,
i.e.
Kṛshṇa
)
4,
†130
(
Nārāyaṇaḥ,
i.e.
Kṛshṇa
)
7,
251
(
Haridhyānaikatatparāḥ
)
]
8,
277
(
Janārdanaṃ
=
Kṛshṇa
).--[
§
794
(
Mahāprasthānikap.
):
XVII,
1,
12
(
Hariṃ
),
38
(
Nārāyaṇasya,
i.e.
Kṛshṇa
)
].--[
§
795
(
Svargārohaṇap.
):
XVIII,
5,
170
(
Nārāyaṇaḥ…devadevaḥ,
Kṛshṇa
entered
Nārāyaṇa,
of
whom
he
was
a
portion
).
]--§
795c
(
Mahābhārata
):
XVIII,
6,
258
(
ºoḥ…salokatāṃ
),
[
300
(
Hariḥ
)
],
301
(
ºkathā
).
Cf.
Kṛshṇa
(
with
synonyms
),
Nārāyaṇa,
and
the
following
synonyms:-Abhibhū:
III,
12984:
XII,
1509
(
=
Kṛshṇa
).
Acintya,
q.v.,
add
III,
17205
(
Nārāyaṇaṃ
)
VII,
1578
(
Vº
)
XII,
7342
(
Vº
),
7566
(
i.e.
Kṛshṇa
).
Acyuta,
q.v.
(
cf.
Additions
and
Corrections
).
Aśvaciras,
Ādideva,
Ādikara,
q.v.
Aditinandana
(
“the
son
of
Aditi”
):
XIII,
986
(
ºau
=
Śatakratuś
ca
Vºś
ca
).
Ādityapati
(
“the
lord
of
the
Ādityas”
),
q.v.
Aja,
q.v.
Ajita:
III,
1698,
1896
(
i.e.
Kṛshṇa?
).
Amadhya:
XII,
†13249.
Anādi:
I,
2431
VI,
1207
XII,
1658
(
i.e.
Kṛshṇa
)
XIII,
7050
(
1000
names
).
Anādimadhyanidhana:
XII,
2398,
12716.
Anādhimadhyānta:
VI,
1265,
2972.
Anādimadhyaparyanta:
XII,
1623
(
i.e.
Kṛshṇa
).
Anādinidhana:
I,
2429
II,
2607
III,
11857,
12824,
13936
V,
3818
VII,
6468
(
i.e.
Kṛshṇa
)
XII,
1624
(
do.
),
13473,
13909
XIII,
6941,
6954
(
1000
names
).
Anādya:
XII,
†13249.
Ananta:
I,
2431,
7306
III,
12984
VI,
1283
(
i.e.
Kṛshṇa
)
XII,
1663
(
do.
),
6784,
6798,
†13249
XIII,
6939,
7019
(
1000
names
),
7044
(
do.
)
XVIII,
169.
Aravindāksha,
Asurasūdana,
Avyakta,
Avyaya,
q.v.
Bhagavat,
q.v.
Bhūtācārya,
Bhūtarāj:
XII,
7630.
Cakradhara,
Cakragadāpāṇī,
Cakrapāṇi,
Cakrāyudha,
v.
Kṛshṇa.
Caturbhuja
(
“four-armed”
):
III,
15933
V,
†2512
(
=
Kṛshṇa
),
3666
XIII,
6891,
6964
(
1000
names
).
Caturmūrtidhṛt,
q.v.
Śakrānuja
(
“younger
brother
of
Indra”
):
VII,
6458/59
(
only
B.
).
Śālagrāma,
Śambhu,
q.v.
Śaṅkhacakragadādhara,
v.
Kṛshṇa.
Śipivishṭa,
Śrīdhara,
Śūlavarāyudha,
Śveta,
q.v.
Devaśreshṭha
(
see
additions
),
Devadeva,
Devadeveśvara,
Devādhideva,
Deveśa,
q.v.
Ekaśṛṅga,
q.v.
Govinda,
v.
Kṛshṇa.
Guhya,
q.v.
Hari:
I,
24
(
Hṛshīkeśaṃ
),
426
(
i.e.
Kṛshṇa
),
512
(
do.
),
1167,
1533
(
Devadevaṃ
),
2508,
†7307,
7359
(
i.e.
Kṛshṇa
),
8318
(
do.
)
II,
550
(
do.
),
1213
(
=
Kṛshṇa
),
1318
(
Puṇḍarīkākshaṃ,
do.
),
1323
(
=
Kṛshṇa
)
1325
(
Nārāyaṇaṃ,
do.
),
1385
(
=
Kṛshṇa
),
1521
(
tejāṃśaś
ca
Hºeḥ,
sc.
Śiśupāla
),
1616
(
i.e.
Kṛshṇa
),
1623
(
do.
),
†2229
(
Kṛshṇaṃ
),
2291
(
=
Kṛshṇa
),
2293
(
do.
),
†2295
(
Kṛshṇaṃ
)
III,
480
(
=
Kṛshṇa
),
498
(
do.
),
505
(
Nārāyaṇaḥ,
do.
),
740
(
Madhunihā,
i.e.
Kṛshṇa
),
1896
(
Vishṇuḥ
=
Kṛshṇa
),
1951
(
Janārdanaḥ
=
Kṛshṇa
),
1985
(
i.e.
Kṛshṇa,
will
become
the
charioteer
of
Arjuna
),
5080
(
in
the
tīrtha
Vishṇoḥ
sthānaṃ
),
5081,
8109
(
in
the
tīrtha
Vāmana
),
8192
(
Nārāyaṇaḥ,
in
the
tīrtha
Devahrada
),
8215
(
in
Prayāga
),
8353
(
Madhusūdanaḥ
=
Kṛshṇa,
in
Dvārakā
),
11863
(
Nārāyaṇaṃ
),
12560
(
i.e.
Kṛshṇa
),
13003
(
Kṛshṇo
Vārshṇeyaḥ
),
13505,
13558,
13562,
15545
(
īcvaraḥ
),
15553
(
=
Kṛshṇa
),
15845
(
incarnate
as
a
dwarf
),
17464
V,
2536
(
=
Kṛshṇa
),
†2578
(
do.
)
VI,
301
(
Vaikuṇṭhaḥ,
in
Airāvatavarsha
),
450
(
Nārāyaṇaḥ,
on
Gomanda
),
774
(
=
Kṛshṇa
),
1255
(
=
Kṛshṇa
),
1531
(
do.
),
1532/33
(
only
B.
),
1587
(
i.e.
Kṛshṇa,
counsellor
of
Yudhishṭhira
),
†2610
(
i.e.
Kṛshṇa
),
†2612
(
do.,
only
B.
),
3028
(
do.,
only
C.
),
3046
(
do.
)
VII,
2963
(
do.
),
3923
(
i.e.
Kṛshṇa
),
6220
(
Kṛshṇaḥ
),
6474
(
only
B.
),
9104
(
iva
)
VIII,
2863
(
i.e.
Kṛshṇa
),
3691
(
prayaccha
medinīṃ
rājñe
Śakrāyaiva
Hºr
yathā
),
4018
(
i.e.
Kṛshṇa
)
XI,
327
(
i.e.
Kṛshṇa
),
328
(
Janārdanaḥ,
do.
)
XII,
16
(
Kṛshṇaṃ
),
1503
(
=
Kṛshṇa
),
1606
(
Nārāyaṇaḥ
),
1611
(
=
Kṛshṇa
),
1625
(
Nārāyaṇaṃ,
do.
),
1684
(
ºr
ity
aksharadvayaṃ
),
1690
(
i.e.
Kṛshṇa
),
4080
(
Nārāyaṇaṃ
=
Kṛshṇa
),
7825
(
yogeśvaraḥ
),
7875
(
ātmasthaṃ,
i.e.
the
Supreme
Soul
),
8937
(
?ºyarthaṃ
),
10018
(
Nārāyaṇaḥ
),
10043
(
do.
),
12658
(
the
third
form
of
Nārāyaṇa
born
as
the
son
of
Dharma
),
12667
(
do.
),
12712
(
Nārāyaṇaṃ
),
12729,
12767,
12788,
12797,
12839
(
Surāsuraguruḥ
),
12848
(
Surapatiṃ,
Nārāyaṇaḥ
),
12857
(
Purushaḥ…īśvaraḥ
),
12872
(
Nārāyaṇaḥ
),
13112,
13117
(
Īśvaraḥ
),
13130
(
Prajāpatipateḥ
),
13131
(
i.e.
Kṛshṇa
),
13159
(
Nārāyaṇaṃ
),
††13192
(
Purushaḥ
…avyayaḥ
),
13226
(
only
C.,
read
hare
with
B.
),
13227
(
etymology
),
13292,
13308
(
Nārāyaṇaṃ
),
13322
(
Viśveśvarasya
),
13327,
13334
(
avyayaṃ
),
13370,
13428
(
avyayaṃ
),
13433
(
Nārāyaṇaṃ
),
13437
(
ºgītāsu,
i.e.
the
Bhagavadgītā
),
†13445,
13453
(
lokadhāriṇā
),
13467
(
Viśvaksenaḥ
),
13486,
13507
(
devo
Hayaśirodharaḥ
),
13517,
13521,
13523,
13524
(
Aśvaśirāḥ
),
13530,
13539,
13540
(
Nārāyaṇaḥ
),
13547,
13550,
13572
(
Nārāyaṇaḥ
),
13581
(
Deveśaṃ…Nārāyaṇaṃ
),
13586
(
Nārāyaṇaḥ
),
13590
(
ºyonaye
Brahmaṇe
),
13593(
?
),
13594,
13600
(
ºgītāsu,
i.e.
the
Bhagavadgītā
),
13603
(
Īśvaraḥ
),
13604
(
kshetrajñaḥ
),
13619,
13624,
13656
(
Īśvaraṃ
),
13659,
13662,
18663,
13678,
13696,
13709,
13710
XIII,
602
(
Acyutaḥ
=
Kṛshṇa
),
626
(
PCR.
Agni
),
6005
(
Īśvaraḥ
),
6316,
6807
(
śāśvataḥ
purushaḥ,
i.e.
Kṛshṇa
),
6851
(
Nārāyaṇaḥ,
i.e.
Kṛshṇa
),
6863
(
=
Balarāma
),
6898
(
i.e.
Kṛshṇa
),
6909
(
only
C.
),
6988
(
1000
names
),
7018
(
do.
)
XIV,
1182
(
kartāram
akṛtaṃ
)
XVI,
68
(
i.e.
Kṛshṇa
),
251
(
ºdhyānaikatatparāḥ,
do.,
only
C.
)
XVII,
12
(
=
Kṛshṇa
)
XVIII,
300
(
do.
).
Harimedhas,
Havyakavyabhuj,
Hayaśiras,
Hayaśirodhara,
Hayamukha,
q.v.
Hṛshīkeśa,
v.
Kṛshṇa.
Iśāna,
Īśvara,
q.v.
Indrānuja
(
“the
younger
brother
of
Indra”
):
I,
5353
(
ºsamaḥ,
sc.
Arjuna
)
V,
†2580
(
=
Kṛshṇa
)
VI,
2000
(
ºsamaṃ
),
†2614
(
=
Kṛshṇa
).
Indrāvaraja
(
do.
):
I,
†7052
(
ºprabhāvaḥ,
sc.
Arjuna
)
VIII,
†701
(
v.
Dhanañjaya
),
†4698
(
i.e.
Kṛshṇa
)
IX,
†901
(
do.
).
Jagannātha,
Jagatpati,
Jagatprabhu,
q.v.
Janārdana,
v.
Kṛshṇa.
Jishṇu,
Kapardin,
Kapila,
q.v.
Keśava,
v.
Kṛshṇa.
Kshetrajña,
q.v.
Lokakartṛ,
q.v.
Madhuhan,
Madhukaiṭabhahan,
Madhunihan,
Madhusūdana,
Madhunisūdana,
q.v.
Mahābhūtādhipati,
Mahādeva,
Mahāpurusha,
Mahāvarāha,
Maheśvara,
q.v.
Mahendrāvaraja
(
“the
younger
brother
of
Indra”
):
VI,
2598
(
i.e.
Kṛshṇa
),
†2601
(
do.
).
Mrñjakeśa,
Muñjakeśavat,
Muñjakeśin,
q.v.
Nishkriya,
q.v.
Padmalocana,
Padmanābha,
q.v.
Paramātman,
Parameśvara,
Parameshṭhin,
q.v.
Pītavāsas,
v.
Kṛshṇa.
Prabhu,
Prajāpati,
Prajāpatipati,
Puṇḍarīkāksha,
Purusha,
Purushavara,
Purushottama,
Pushkarāksha,
Pushkarekshaṇa,
q.v.
Rathacakrabhṛt,
q.v.
Sādhya,
Sahasraśirasa,
Sahasraśīrsha,
Sahasrāksha,
Sarvabhūtapitāmaha,
Sarvabhūteśvara,
Sarvadeveśa,
Sarvalokeśvara,
Siṃha,
Suraśreshṭha,
Suraganaśreshṭha,
Suraguru,
Surapati,
Surārighna,
Surāsuraguru,
Suravarottama,
Sureśa,
Svayambhū,
q.v.
Tribhuvanaśreshṭha,
Tribhuvaneśvara,
q.v.
Tridaśavarāvaraja
(
“the
younger
brother
of
Indra”
):
VIII,
†1213
(
ºopamaṃ
).
Trilokeśa,
Trilokeśvara,
Trivartman,
Trivikrama,
Trivikramagati,
q.v.
Upendra,
Urukrama,
q.v.
Vaikuṇtha,
Vāmana,
Varada,
Varāha,
Vārāha,
Vareṇya,
q.v.
Vāsavānantaraja
(
“born
immediately
after
Indra”
):
VI,
†2590
(
i.e.
Kṛshṇa
).
Vāsavānuja
(
“the
younger
brother
of
Indra”
):
V,
2947
(
i.e.
Kṛshṇa
),
4383
(
do.
)
XII,
1562
(
do.
),
1712
(
do.
)
XIII,
6984
(
1000
names
).
Vāsavāvaraja
(
do.
):
V,
3759.
Vibhu,
Vibudhaśreshṭha,
Viśva,
Viśvabhū,
Viśvabhuj,
Viśvagupta,
Viśvakarman,
Viśvakṛt,
Viśvamūrti,
Viśvapara,
Viśvarūpa,
Viśvarūpadhṛk,
Viśvātman,
Viśveśa,
Viśveśvara,
Virāj,
Viriñca,
Vikuṇṭha,
Vishvaksena,
q.v.
Yajñapati,
Yogeśvara,
Yogīśa,
Yogīśvara,
Yogin,
q.v.
Vishṇu's
1000
names
(
XIII,
149,
6950--7056
).
The
names
are
the
following,
alphabetically
arranged:--Abhiprāya,
7042
Acala,
7028
Acintya,
7038
Acyuta,
6960,
6984,
7008
(
PCR.
takes
Saṅkarshaṇo
'cyutaḥ
as
one
name
)
Aśoka,
6986
Āśrama,
7040
Aśvattha,
7037
Adbhuta,
7044
Ādhāranilaya,
7051
Adhishṭhāna(
ṃ
),
6984
Adhokshaja,
6993
Adhṛta,
7039
Ādideva,
6985,
7001
Āditya,
6954,
7009
Adṛśya,
6982
Agrāhya,
6956
Agraja,
7044
Agraṇī,
6973
Ahar,
6959,
6974
Aja,
6960,
6971,
7005
Akrūra,
7047
Akshara(
ḥ
),
6951
Akshara(
ṃ
),
7000
Akshobhya,
7035,
7056
Amānin,
7029
Amaraprabhu,
6955
Ambhonidhi,
7004
Ameyātman,
6960,
6968
Amitāśana,
6989
Amitavikrama,
7004,
7017
Amogha,
6961,
6966
Amṛta,
6962
Amṛtāśa,
7036
Amṛtāṃśūdbhava,
6980
Amṛtapa,
7003
Amṛtavapus,
7036
Amṛtyu,
6971
Amūrti,
7038
Amūrtimat,
7026
Anādi,
7050
Anādinidhana,
6954
Anagha,
6965,
7038
Anala,
6981,
7025
Anāmaya,
7022
Ānanda,
7005
Ananta,
7019
(
PCR.
takes
vīro'nantaḥ
as
one
name
),
7044
Anantaśrī,
7049,
Anantajit,
6982
Anantarūpa,
7049
Anantātman,
7004
Anartha,
6995
Anekamūrti,
7026
Anīśa,
7016
Anila,
6974,
7036
Animisha,
6972
Anirdeśyavapus,
6968,
7019
Aniruddha,
6969,
7017
Anirviṇṇa,
6996,
7044
Anivartin
(
C.
Anirvº
),
7013
Anna(
ṃ
),
7054
Annāda,
7054
Antaka,
7004
Aṇu,
7039
Anukūla,
6986
Anuttama,
6958
Apāṃ
nidhi(
ḥ
),
6984
Aparājita,
7025,
7041
Apramatta,
6984
Aprameya,
6955
Aprameyātman,
6976
Apratiratha,
7017
Araudra,
7046
Aravindāksha,
6987
Arcishmat,
7017
Arcita,
7017
Arha,
7042
Arka,
7034
Artha,
6995
Asaṅkhyeya,
6976
Asat
(
neutr.
),
7000
Atīndra,
6966
Atīndriya,
6967
Ātmayoni,
7055
Ātmavat,
6958
Atula,
6988
Aushadha(
ṃ
),
6980
Āvartana,
6974
Avijñātṛ,
7000
Avyakta(
ḥ
),
7026
Avyaktarūpa,
6982
Avyaṅga,
6963
Avyaya(
ḥ
),
6951,
6953,
7045
Ayonija,
7010
Babhru,
6962
Bahuśiras,
6962
Bhagahan,
7009
Bhagavat,
7009
Bhaktavatsala,
7027
Bhānu,
6963,
6980
Bhārabhṛt,
7040
Bhartṛ,
6953
Bhāskaradyuti,
6979
Bhāva,
6950
Bhāvana,
6953
Bhayāpaha,
7049
Bhayakṛt,
7038
Bhayanāśana,
7038
Bheshaja(
ṃ
),
7011
Bhīma,
6988,
7050
Bhīmaparākrama,
7050
Bhishaj,
7011
Bhojana(
ṃ
),
6965,
(
PCR.
takes
bhojanaṃ
bhoktā
as
one
name
)
Bhoktṛ,
6965
(
v.
Bhojana(
ṃ
)
),
7002,
7044
Bhrājishṇu,
6955
Bhū,
6996,
7050
(
PCR.
takes
bhūr
bhuvaḥ
as
one
name
),
7053
(
PCR.
takes
bhūr
bhuvaḥ
svaḥ
as
one
name
)
Bhūśaya,
7016
Bhūgarbha,
6957
Bhujagottama,
6970
Bhūridakshiṇa,
7002
Bhūshaṇa,
7016
Bhūtabhāvana,
6950
Bhūtabhavyabhavannātha,
6981
Bhūtabhavyabhavatprabhu,
6950
Bhūtabhṛt,
6950
Bhūtādi,
6953
Bhūtakṛt,
6950
Bhūtamaheśvara,
7001
Bhūtātman,
6950
Bhūtāvāsa,
7025
Bhūti,
7016
Bhuvas,
7050,
7053
(
cf.
Bhū
)
Bīja(
m
)
avyaya(
ṃ
),
6995
Brahmajña,
7020
Brahmakṛt,
7020
Brahmán,
7020
Bráhman,
7020
Brāhmaṇa,
7020
Brāhmaṇapriya,
7020
Brahmaṇya,
7020
Brahmavid,
7020
Brahmavivardhana,
7020
Brahmin,
7020
Bṛhadbhānu,
6985
Bṛhadrūpa,
6978
Bṛhat
(
neutr.
),
7039
Cakragadādhara,
7007
Cakrin,
7046,
7056
Cala,
7028
Candanāṅgadin,
7028
Candrāṃśu,
6979
Cāṇūrāndhranishūdana,
7037
Caturasra,
7049
Caturātman,
6964,
7031
Caturbāhu,
7031
Caturbhāva,
7031
Caturbhuja,
6964
Caturdaṃshṭra,
6964
Caturgati,
7031
Caturmūrti,
7031
Caturvedavid,
7031
Caturvyūha,
6964,
7031
Chinnasaṃśaya,
7015
Śabdasaha,
7046
Śabdātiga,
7046
Śaśabindu,
6980
Śāśvata,
6956,
6962,
7016
(
PCR.
takes
śāśvataḥ
sthiraḥ
as
one
name
)
Śaktimatāṃ
śreshṭha(
ḥ
),
6992
Śama,
7011
Śambhu,
6954
Śaṅkhabhṛt,
7056
Śānta,
7011,
7048
Śānti,
7011
(
PCR.
takes
nishṭhāśāntiḥ
parāyaṇaṃ
as
one
name
)
Śāntida,
7012
Śarabha,
6988
Śaraṇa(
ṃ
),
6959
Śarīrabhṛt,
6987
Śarīrabhūtabhṛt,
7002
Śarman
(
neutr.
),
6959
Śārṅgadhanvan,
7056
Śarva,
6953
Śarvarīkara,
7046
Śāstṛ,
6971
Śatamūrti,
7026
Śatānana,
7026
Śatānanda,
7015
Śatāvarta,
6986
Śatrughna,
6993
Śatrujit,
7037
Śatrutāpana,
7037
Śauri,
6986,
7018
Śiśira,
7046
Śikhaṇḍin,
6983
Śipivishṭa,
6978
Śishṭakṛt,
6976
Śishṭeshṭa,
6983
Śiva,
6953,
7013
Śokanāśana,
7016
Śramaṇa,
7040
Śreshṭha,
6957
(
PCR.
takes
śreshṭhaḥ
prajāpatiḥ
as
one
name
)
Śreyas
(
neutr.
),
7014
Śrīśa,
7014
Śrīda,
7014
Śrīdhara,
7014
Śrīgarbha,
6990
Śrīkara,
7014
Śrīmat,
6952,
6968,
6973
(
PCR.
seems
to
take
śrīmān
nyāyaḥ
as
one
name
),
7014
Śrīmatāṃ
vara(
ḥ
),
7013
Śrīnidhi,
7014
Śrīnivāsa,
6969,
7014
Śrīpati,
7013
Śrīvāsa,
7013
Śrīvatsavakshas,
7013
Śrīvibhāvana,
7014
Śrutisāgara,
6977
Śṛṅgin,
7034
Śubhāṅga,
7012,
7033
Śubhekshaṇa,
6991
Śuci,
6966,
6976
Śucisravas,
6962
Śūnya,
7028
Śūra,
6986
Śūrajaneśvara,
7018
Śūrasena,
7024
Daśārha,
7003
Daivakīnandana,
v.
Devakīnandana
Daksha,
6994,
7047
Dakshiṇa,
7047
Dama,
7041
Damana,
6970
Damayitṛ,
7041
Dāmodara,
6989
Daṇḍa,
7041
Darpada,
7025
Darpahan,
7025
Dāruṇa,
7010
Deva,
6990
Devabhṛt,
7001
(
PCR.
takes
devabhṛd
guruḥ
as
one
name
)
Devakīnandana
(
C.
by
error
Daiº
),
7055
Deveśa,
7001
Dhāman
(
neutr.
),
6956
(
PCR.
takes
trikakud
dhāma
as
one
name
),
6972
Dhanañjaya,
7019
Dhaneśvara,
6999
Dhanurdhara,
7041
Dhanurveda,
7041
Dhanvin,
6958
Dhanya,
7029
Dharādhara,
7029
Dharaṇīdhara,
6974
Dharma,
6992
Dharmādhyaksha,
6964
Dharmagup,
7000
Dharmakṛt,
7000
Dharmaviduttama,
6992
Dharmayūpa,
6996
Dharmin,
7000
Dhātṛ,
6954,
7051
Dhātur
uttamaḥ,
6954
(
PCR.
translates
“superior
to
Brahmán”
)
Dhruva,
6955,
6991
Dhṛtāśis,
7028
Dhṛtātman,
6966
Dhūrya,
6985
Diśaḥ
(
pl.
),
7049
Dīptamūrti,
7025
Divaspṛś,
7010
Draviṇaprada,
7010
Dṛḍha,
7008
Dṛpta,
7025
Duḥsvapnanāśana,
7048
Durādharsha,
6958
Durārihan,
7032
Duratikrama,
7032
Durāvāsa,
7032
Durdhara,
6978,
7025
Durga,
7032
Durgama,
7032
Durjaya,
7032
Durlabha,
7032
Durmarshaṇa,
6971
Dushkṛtihan,
7048
Dyutidhara,
6979
(
PCR.
takes
ojas
tejo
dyutidharaḥ
as
one
word
),
7030
Eka,
7027
Ekapad,
7031
Ekātman,
7052
Gabhastinemi,
7001
Gabhīra,
7007
Gabhīrātman,
7049
Gadādhara,
7056
Gadāgraja,
7030
Gahana,
6990,
7007
Gaṇeśvara,
7015
(
PCR.
takes
jyotir
gaṇeśvaraḥ
as
one
word
)
Garuḍadhvaja,
6987
Gatisattama,
7009
Gohita,
7012
Gopati,
7002,
7012
Goptṛ,
7002,
7012
Govidāṃ
pati(
ḥ
),
6969
Govinda,
6969,
7007
Grāmaṇī,
6973
Guha,
6990
Guhya,
7007
Guṇabhṛt,
7039
Gupta,
7007
Guru,
6972,
7001
(
v.
Devabhṛt
)
Gurutama,
6972
Halāyudha,
7009
Haṃsa,
6970
Hari,
6988
(
PCR.
takes
havir
hariḥ
as
one
word
),
7018
Havis
(
neutr.
),
6988
(
v.
Hari
),
7023
Hemāṅga,
7028
Hetu,
6989
Hiraṇyagarbha,
6957,
6993
Hiraṇyanābha,
6970
Hṛshīkeśa,
6955
Hutabhuj,
7043,
7044
Īśāna,
6957
Īśvara,
6953,
6958
Īśvareśvara,
7035
(
PCR.
takes
sarvavāg
īśvareśvaraḥ
as
one
word
)
Ijya,
6997
Indrakarman,
7033
Ishṭa,
6983
Jagadādija,
6965
Jagannātha,
6947
Jagataḥ
setu(
ḥ
),
6980
Jahnu,
6975
Janajanmādi,
7050
Janana,
7050
Janārdana,
6963
Janeśvara,
6986
Janmamṛtyujarātiga,
7052
Jaya,
7003
Jayanta,
7034
Jayin,
7034
Jetṛ,
6965
Jita,
7008
Jitakrodha,
6998
Jitamanyu,
7049
Jitāmitra,
7005
Jīva,
7004
Jīvana,
7048
Jñānagamya,
7002
Jñāna(
m
)
uttama(
ṃ
),
6997
Jyeshṭha,
6957
Jyotis
(
neutr.
),
7009
(
PCR.
takes
jyotir
ādityaḥ
as
one
name
),
7015
(
v.
Gaṇeśvara
),
7043
Ka,
7027
Kāla,
6994
Kālanemihan,
7018
Kāma,
6981
Kāmadeva,
7019
Kāmahan,
6981
Kāmakṛt,
6981
Kāmapāla,
7019
Kāmaprada,
6981
Kāmin,
7019
Kanakāṅgadin,
7007
Kānta,
6981,
7019
Kapi,
7045
Kapīndra,
7002
Kapila,
7045
Kapilācārya,
7006
Karaṇa(
ṃ
),
6990
Kāraṇa(
ṃ
),
6990
Kartṛ,
6983,
6990
Kathita,
7040
Kavi,
6963
Keśava,
6952,
7018
Keśihan,
7018
Khaṇḍaparaśu,
7010
Ki(
ṃ
),
7027
Krama,
6958
Kratu,
6997
Krodhahan,
6983
Krodhakṛt,
6983
Kṛśa,
7039
Kṛshṇa,
6956,
7008
Kṛtāgama,
7019,
7033
Kṛtajña,
6958,
7006
Kṛtakarman,
7033
Kṛtākṛta,
6964
Kṛtalakshaṇa
7000
Kṛtāntakṛt,
7006
Kṛti,
6958
Kshama,
6996
Kshāma,
6996,
7040
Kshamināṃ
vara(
ḥ
),
7047
Kshara(
ṃ
),
7000
Kshemakṛt,
7013
Kshetrajña,
6951
Kshitīśa,
7055
Kshobhaṇa,
6990
Kumbha,
7017
Kumuda,
7012,
7036
Kuṇḍa,
7036
Kuṇḍalin,
7046
Kuṇḍara,
7036
Kuvaleśaya,
7012
Lakshmī,
7050
Lakshmīvat,
6988
Lohitāksha,
6956
Lokabandhu,
7027
Lokādhyaksha,
6941,
6964
Lokādhishṭhāna(
ṃ
),
7044
Lokanātha,
7027
Lokasāraṅga,
7033
Lokasvāmin,
7029
Lokatrayāśraya,
7014
Mādhava,
6957,
6967,
7027
Madhu,
6967
Madhusūdana,
6957
Mahābala,
6967
Mahābhāga,
6989
Mahābhoga,
6995
Mahābhūta,
7035
Mahābuddhi,
6968
Mahāśakti,
6968
Mahāśana,
6982
Mahāśṛṅga,
7006
Mahādeva,
7001
Mahādhana,
6995
Mahādridhṛk,
6968
Mahādyuti,
6968
Mahāgarta,
7035
Mahāhavis,
7021
Mahāhrada,
7035
Mahākarman
(
masc.
),
7021,
7038
Mahākośa,
6995
Mahākrama,
7021
Mahākratu,
7021
Mahāksha,
6987
Mahāmakha,
6996
Mahāmanas,
7008
Mahāmāya,
6967
Mahāmūrti,
7026
Mahānidhi,
7035
Maharddhi,
6987
Mahārha,
7005
Maharshi,
7006
Mahāsvana,
6954
Mahat
(
masc.
),
7039
Mahātapas,
6962
Mahātejas,
7021
Mahāvarāha,
7007
Mahāvīrya,
6968
Mahāyajña,
7021
Mahāyajvan,
7021
Mahejya,
6997
Mahendra,
6978
Maheshvāsa,
6969
Mahībhartṛ,
6969
Mahīdhara,
6983,
6989
Mahodadhiśaya,
7004
Mahoraga,
7021
Mahotsāha,
6967
Mānada,
7029
Maṅgala(
ṃ
),
6956
(
PCR.
takes
pavitraṃ
maṅgalaṃ
paraṃ
as
one
name
)
Manohara,
6998
Manojava,
7023
Mantra(
ḥ
),
6979
Manu,
6955
Mānya,
7029
Mārga,
6989,
6992
(
PCR.
takes
virajo
mārgaḥ
as
one
name
)
Marīci,
6970
Medhaja,
7029
Medhas
(
masc.
),
7008
(
B.
reads
Vedhāḥ
)
Medhāvin,
6958
Medinīpati,
7006
Muktānāṃ
paramā
gati(
ḥ
),
6951
Mukunda,
7004
Nahusha,
6983
Naika,
7027
Naikaśṛṅga,
7030
Naikaja,
7044
Naikakarmakṛt,
6999
Naikamāya,
6982
Naikarūpa,
6978
Naikātman,
6999
Nakshatranemi,
6996
Nakshatrin,
6996
Nanda,
7005
Nandakin,
7056
Nandana,
7005
Nandi,
7015
Nandin,
7009
Nara,
6975
Narasiṃhavapus,
6952
Nārāyaṇa,
6975
Naya,
6992
Netṛ,
6973
Neya,
6992
Nidhi,
6953
Nigraha,
7030
Nimisha,
6972
Nirguṇa,
7039
Nirvāṇa(
ṃ
),
7011
Nishṭhā,
7011
(
v.
Śānti
)
Nivṛttātman,
6974,
7013,
7032
Niyama,
6966,
7041
Niyantṛ,
7041
Nyagrodha,
7037
Nyāya,
6973
(
v.
Śrīmat
)
Ojas
(
neutr.
),
6979
(
v.
Dyutidhara
)
Pada(
m
)
anuttama(
ṃ
),
7027
Padmagarbha,
6987
Padmanābha,
6955,
6970,
6987
Padmanibhekshaṇa,
6986
Padmin,
6986
Paṇa,
7051
Pāpanāśana,
7055
Para(
ṃ
),
6956
(
v.
Maṅgala(
ṃ
)
)
Paramaspashṭa,
6991
Paramātman,
6951
Parameśvara,
6990
Parameshṭhin,
6994
Pararddhi,
6991
Parāyaṇa(
ṃ
),
7011
(
v.
Śānti
)
Parigraha,
6994
Parjanya,
7036
Paryavasthita,
7048
Pavana,
6981,
7036
Pāvana,
6981
Pavitra(
ṃ
),
6956
(
v.
Maṅgala(
ṃ
)
)
Peśala,
7047
Pitṛ,
7053
Prabhava,
6953
Prabhu,
6953,
6981
Prabhūta,
6956
Pradhānapurusheśvara,
6952
Pradyumna,
7017
Pragraha,
7030
Prāgvaṃśa,
7039
Prajābhava,
6959
Prajāgara,
7051
Prajāpati,
6957
(
v.
Śreshṭha
),
6970
Prakāśana,
6978
Prakāśātman,
6979
Pramāṇa(
ṃ
),
6995,
7052
Prāṃśu,
6966
Pramodana,
7005
Prāṇa,
6957,
6984,
6993
Prāṇabhṛt,
7052
Prāṇada,
6957,
6984,
6993,
7051
Prāṇajīvana,
7052
Prāṇanilaya,
7052
Praṇava,
6993,
7051
Prapitāmaha,
7053
Prasannātman,
6975
Pratāpana,
6979
Pratardana,
6956
Prathita,
6984
Prathu
(
B.
Pṛº
),
6993
Pratishṭhita,
6984
Pratyaya,
6959
Prītivardhana,
7042
Priyakṛt,
7042
Priyārha,
7042
Pṛthu,
v.
Prathu
Punarvasu,
6965
Puṇḍarīkāksha,
6961
Puṇya,
7022,
7048
Puṇyaśravaṇakīrtana,
7047
Puṇyakīrti,
7022
Purandara,
6985
Purātana,
7002
Pūrayitṛ,
7022
Pūrṇa,
7022
Purujit,
7003
Purusattama,
7003
Purusha,
6951,
6993
Purushottama,
6952
Pushkarāksha,
6954,
7008
Pushpahāsa,
7051
Pushṭa,
6991
Pūtātman,
6951
Rakshaṇa,
7048
Rāma,
6992
Raṇapriya,
7022
Rathāṅgapriya,
7056
Ratnagarbha,
6999
Ratnanābha,
7034
Ravi,
7043
Ravilocana,
7043
Rohita,
6989
Rucirāṅgada,
7050
Rudra,
6962
Ṛddha,
6979,
6987
Ṛtu,
6994
Sadāmarshin,
7044
Sadāyogin,
6967
Sadbhūti,
7024
Sadgati,
7024
Sādhu,
6975
Saha,
6989
Sahasrajit,
6982
Sahasrāksha,
6973
(
PCR.
takes
sahasrākshaḥ
sahasrapāt
as
one
name
)
Sahasrāṃśu,
7000
Sahasramūrdhan,
6973
Sahasrapad,
6973
(
v.
Sahasrāksha
)
Sahasrārcis,
7038
Sahishṇu,
6965,
7009
Sākshin,
6951,
7004
Sama,
6961
Sāmaga,
7011
Sāmagāyana,
7055
Sāman
(
neutr.
),
7011
Samātman,
6961
Samāvarta,
7032
Samayajña,
6988
Sambhava,
6953
Samīhana,
6996
Samīraṇa,
6973
Samitiñjaya,
6988
Sammita,
6961
Saṃnyāsakṛt,
7011
Sampratardana,
6974
Saṃsthāna(
ḥ
),
6991
Saṃvartaka,
6974
Saṃvatsara,
6959,
6994
Saṃvṛta,
6974
Sanāt
sanātanatama(
ḥ
),
7045
Sandhātṛ,
6971
Sandhimat,
6971
Saṅgraha,
6966
Saṅkarshaṇa,
7008
(
v.
Acyuta
)
Saṅksheptṛ,
7013
Sannivāsa,
7024
Saptaidhas,
7038
Saptajihva,
7038
Saptavāhana,
7038
Sarga,
6966
Sarva,
6953
Sarvaśastrabhṛtāṃ
vara(
ḥ
),
7030
Sarvadarśana,
6959
Sarvadarśin,
6997
Sarvādi,
6960
Sarvadṛś,
6971,
7010
Sarvaga,
6963
Sarvajña,
6997,
7036
Sarvakāmada,
7040
Sarvalakshaṇalakshaṇya,
6988
Sarvapraharaṇāyudha,
7056
Sarvasaha,
7041
Sarvāsunilaya,
7025
Sarvataścakshus,
7016
Sarvatomukha,
7036
Sarvavāc,
7035
(
v.
Iśvareśvara
)
Sarvavid,
6963,
7034
Sarvayogaviniḥsṛta,
6960
Sarveśvara,
6960
Sat
(
neutr.
),
7000
Satāṃ
gati(
ḥ
),
6969,
6997
Satkartṛ,
6975
Satkīrti,
7015
Satkṛta,
6975
Satkṛti,
7024
Satparāyaṇa(
ḥ
),
7024
Satpathācāra,
7051
Sattā,
7024
Sattra(
ṃ
),
6997
Sattvastha,
7001
Sattvavat,
7042
Sāttvika,
7042
Sātvatāṃ
pati(
ḥ
),
7003
Satya(
ḥ
),
6961,
6972,
7042
Satyadharman,
7005
Satyadharmaparākrama,
6980
Satyadharmaparāyaṇa(
ḥ
),
7042
Satyamedhas,
7029
Satyaparākrama,
6972
Satyasandha,
7003
Sava,
7027
Savitṛ,
7043
Siddha,
6960,
7037
Siddhārtha,
6976
Siddhasaṅkalpa,
6976
Siddhi,
6960
Siddhida,
6976
Siddhisādhana,
6976
Siṃha,
6971,
7001
Skanda,
6985
Skandadhara,
6985
Soma,
7003
Somapa,
7003
Spashṭākshara,
6979
Sragvin,
6972
Srashṭr,
7012,
7055
Stavapriya,
7022
Stavya,
7022
Sthānada,
6991
Sthāṇu,
6953,
6962,
6995
(
PCR.
takes
sthāvaraḥ
sthāṇuḥ
as
one
name
)
Sthāvara,
6995
(
v.
Sthāṇu
)
Sthavira,
6955
Sthavishṭha,
6955,
6996
Sthira,
6971,
7016
(
v.
Śāśvata
)
Sthūla,
7039
Stotra(
ṃ
),
7022
Stotṛ,
7022
Stuti,
7022
Subhuja,
6978
Sudarśana,
6994
Sudhanvan,
7010
Sughosha,
6998
Suhṛd,
6998
Sukhada,
6998,
7044
Sūkshma,
6998
Sulabha,
7037
Sulocana,
7034
Sumedhas,
7029
Sumukha,
6998
Sunda,
7034
Sundara,
7034
Suparṇa,
6970,
7040
Suprasāda,
6975
Surādhyaksha,
6964
Surānanda,
6969
Surārihan,
6971
Sureśa,
6959
Sureśvara,
6980
Suruci,
7043
Sūrya,
7043
Susheṇa,
7007
Sutantu,
7033
Sutapas,
6970
Suvarṇabindu,
7035
Suvarṇavarṇa,
7028
Suvīra,
7050
Suvrata,
6998,
7037
Suyāmuna,
7024
Svābhāvya,
7005
Svadhṛta,
7037
Svaksha,
7015
Svaṅga,
7015
Svāṅga,
7008
Svāpana,
6999
Svar,
7053
(
v.
Bhū
)
Svasti,
7045
Svastibhuj,
7045
Svastida,
7045
Svastidakshiṇa,
7045
Svastikṛt,
7045
Svāsya,
7039
Svavaśa,
6999
Svayambhū,
6954
Svayañjāta,
7055
Tad,
7027
(
PCR.
takes
yat
tat
as
one
name
)
Tantavardhana,
7033
Tāra,
6986,
7053
Tāraṇa,
6986
Taru,
7053
Tattva(
ṃ
),
7052
(
PCR.
seems
to
take
tattvaṃ
tattvavid
as
one
name
)
Tattvavid,
7052
(
v.
Tattva(
ṃ
)
)
Tejas
(
neutr.
),
6979
(
v.
Dyutidhara
),
7030
Tīrthakara,
7023
Tridaśādhyaksha,
7006
Trikakud,
6956
(
v.
Dhāman
)
Trilokadhṛk,
7029
Trilokātman,
7018
Trilokeśa,
7018
Tripada,
7006
Trisāman,
7011
Trivikrama,
7005
Tushṭa,
6991
Tvashtṛ,
6955
Udāradhī,
6972
Udbhava,
6990,
7034
Udīrṇa,
7016
Udumbara,
7037
Ugra,
6994
Upendra,
6966
Ūrdhvaga,
7051
Ūrjita,
6966
Ūrjitaśāsana,
7046
Uttara,
7002
Uttāraṇa,
7048
Vācaspati,
6972,
7010
Vāgmin,
6978
Vahni,
6974
Vaidya,
6967
Vaikhāna,
7055
Vaikuṇṭha,
6993
Vājasana,
7034
Vāmana,
6966
Vaṃśavardhana,
7039
Vanamālin,
7009
Varāṅga,
7028
Varada,
6985
Varāroha,
6962
Vardhamāna,
6977
Vardhana,
6977
Varuṇa,
7008
Vāruṇa,
7008
Vāsavānuja,
6984
Vashaṭkāra,
6950
Vasu,
6961,
6978,
7023
Vasuda,
6978
Vāsudera,
6985,
7023,
7025,
7061,
7066,
7067
Vasumanas,
6961,
7023
Vasuprada,
7023
Vasuretas,
7023
Vatsala,
6999
Vatsara,
6999
Vatsin,
6999
Vāyu,
6993
Vāyuvāhana,
6985,
7040
Veda,
6963
Vedāṅga,
6963
Vedavid,
6963
Vedhas
(
so
B.,
Meº
C.
),
7008
Vedya,
6967
Vegavat,
6989
Vibhu,
6975,
7043
Viśishṭa,
6976,
6983
Viśodhana,
7017
Viśoka,
7016
Viśrāma,
6994
Viśrutātman,
6971
Viśuddhātman,
7017
Viśva(
ṃ
),
6950
Viśvabāhu,
6983
Viśvabhuj,
6975
Viśvadakshiṇa,
6994
Viśvadṛś,
6975
Viśvakarman,
6955
Viśvamūrti,
7026
Viśvaretas,
6959
Viśvātman,
6973
Viśvayoni,
6962,
6965
Vidāraṇa,
6998
Vidhātṛ,
6954,
7000
Vidheyātman,
7015
Vidiśaḥ
(
pl.
),
7049
Vidvattama,
7047
Vihāyasagati,
7043
Vijaya,
6965,
7003
Vijitātman,
7015
Vikartṛ,
6990
Vikrama,
6958
Vikramin,
6958,
7046
Vikshara,
6989
Vimuktātman,
6997
Vinayitṛ,
7004
Vīra,
6992,
7018,
7019
(
v.
Ananta
)
Vīrabāhu,
6998
Vīrahan,
6967,
7028,
7048
Viraja,
6992
(
v.
Mārga
)
Virāma,
6992
Virocana,
7043
Vishama,
7028
Vishṇu,
6950,
6977,
7019
Vishvaksena,
6963
Vistāra,
6995
Vītabhaya,
7047
Vivikta,
6977
Vṛddhātman,
6987
Vṛksha,
7008
Vṛsha,
6983,
7030
Vṛshabha,
6977
Vṛshabhāksha,
7012
Vṛshāhin,
6977
Vṛshākapi,
6960
Vṛshakarman,
6961
Vṛshākṛti,
6961
Vṛshaparvan,
6977
Vṛshapriya,
7012
Vṛshodara,
6977
Vyādiśaḥ
(
pl.
),
7049
Vyagra,
7030
Vyāla,
6959
Vyāpin,
6999
Vyāpta,
6993
Vyāsa,
7010
Vyavasāya,
6991
Vyavasthāna,
6991
Yad,
7027
(
v.
Tad
)
Yaduśreshṭha,
7024
Yajña,
6997,
7053
Yajñabhṛt,
7054
Yajñabhuj,
7054
Yajñaguhya(
ṃ
),
7054
Yajñakṛt,
7054
Yajñāṅga,
7053
Yajñāntakṛt,
7054
Yajñapati,
7053
Yajñasādhana,
7054
Yajñavāhana,
7053
Yajñin,
7054
Yajvan,
7053
Yama,
6966,
7041
Yoga,
6952
Yogavidāṃ
netṛ,
6952
Yogin,
7040
Yogīśa,
7040
Yugādikṛt,
6982
Yugāvarta,
6982.
Vishṇu^2,
name
of
a
fire.
§
493
(
Āṅgirasa
):
III,
221,
14188
(
agniḥ
).
Cf.
Aṅgiras^6.
Vishṇu^3
=
Sūrya
(
the
Sun
):
III,
148,
190--Do.^4
=
Śiva
(
1000
names^1--2
).
विष्णु
/
VIṢṆU
.1
)
General
information.
brahmā,
viṣṇu
and
maheśvara
are
the
Lords
of
creation,
sustenance
and
extermination
of
this
perishable
universe.
These
trimūrtis
(
three
figures
)
also
are
perishable.
It
is
said,
that
one
day
of
brahmā
will
constitute
thousand
four-fold
(
catur
)
yugas
and
that
during
the
life
of
brahmā,
fourteen
Indras
will
fall
down
from
heaven
and
die.
This
is
a
brahmā
age.
The
ages
of
two
Brahmās
constitute
the
age
of
one
viṣṇu.
At
the
end
of
the
age
viṣṇu
also
will
perish.
The
age
of
śiva
is
double
the
age
of
viṣṇu.
śiva
also
will
perish
at
the
end
of
his
age.
(
devī
bhāgavata,
skandha
5
).
When
everything
perishes
there
comes
the
deluge
(
the
great
flood
).
After
that,
for
one
hundred
and
twenty
brahmā
years
the
universe
will
be
desolate
and
void.
In
that
deep
eternal
silence,
viṣṇu
will
be
seen
sleeping
on
a
banyan
leaf
on
the
surface
of
water.
That
is
the
beginning
of
the
next
great
age.
In
this
stage,
Bālamukunda
is
the
name
of
Mahāviṣṇu.
As
he
remains
on
nāra
or
water
he
will
be
called
nārāyaṇa
also.
The
name
viṣṇu
means
he
who
possesses
the
habit
of
Vyāpana
(
To
pervade
).
While
viṣṇu,
who
has
the
power
to
spread
his
control
over
everything
in
whatever
condition,
lies
on
the
banyan-leaf.
From
his
navel,
a
lotus-stalk
grows
up,
and
on
the
top
of
the
stalk,
in
the
lotus
flower,
brahmā
comes
into
being.
brahmā
does
penance
before
viṣṇu
and
extols
him.
Mahāviṣṇu
confers
on
brahmā
the
power
of
creation
of
the
subjects.
That
brahmā
perishes
along
with
the
deluge
and
in
his
place
another
brahmā
is
born.
Thus
in
the
life-time
of
viṣṇu
two
Brahmās
come
into
being
and
perish.2
)
Beginning.
In
days
of
yore,
when
viṣṇu
was
lying
on
the
banyan
leaf
as
Bāla
Mukunda,
he
began
to
think
“Who
am
I?
Who
created
me?
Why?
What
have
I
to
perform?”
-and
soon
an
ethereal
voice
was
heard,
“I
am
everything.
Except
me,
there
is
nothing
eternal.”
From
behind
the
voice
Mahādevī
appeared,
and
said
“Look
viṣṇu.
What
is
there
to
wonder
at?
Whenever
the
universe
is
subject
to
creation,
sustenance
and
extermination,
you
have
taken
origin
by
the
glory
of
the
Almighty.
The
Almighty
or
the
omnipotence
is
beyond
attributes.
But
we
are
all
subjected
to
attributes.
Your
foremost
attribute
is
Sattva
(
goodness-purity
)
brahmā
whose
main
attribute
is
the
attribute
of
rajas
(
activity-passions
),
will
originate
from
your
navel.
From
the
middle
of
the
brows
of
that
brahmā,
śiva
will
be
born,
whose
main
attribute
is
tamas
(
inertia
darkness
).
brahmā,
by
the
power
of
Tapas
(
penance
)
will
acquire
the
power
of
creation
and
build
the
world.
You
will
be
the
sustainer
of
that
world.
śiva
will
destroy
the
same
world.
I
am
devī
māyā
(
Illusionpersonified
as
the
wife
of
Brahman
),
the
great
power
depending
on
you
for
the
purpose
of
creation.”
After
hearing
these
words
of
devī,
viṣṇu
went
into
meditation
and
deep
sleep
of
contemplation.3
)
Avatāras
(
Incarnations
).
When
injustice
and
lawlessness
abound
in
the
universe,
viṣṇu
will
incarnate
in
the
world
in
various
forms
and
shapes,
and
will
drive
away
injustice
and
will
reinstate
righteousness.
The
basis
and
the
indeclinable
semen
virile
of
all
the
incarnations,
is
this
spirit
of
the
universe.
All
devas,
all
human
beings
and
all
animals
are
created
from
a
portion
of
this
soul
of
the
universe,
which
in
itself
is
a
portion.
brahmā,
first
incarnated
as
sanatkumāra
and
lived
the
life
of
a
Brahmin
student
of
chaste
abstinence.
The
second
incarnation
was
connected
with
the
creation
of
the
earth.
It
was
the
incarnation
as
a
hog
to
redeem
the
earth
which
was
immersed
in
the
world
of
rasātala.
The
third
incarnation
was
taken
to
create
the
sages
and
hermits.
The
Supreme
God
incarnated
as
the
devahermit,
nārada
and
taught
pañcarātra,
the
Vaiṣṇavaśāstra
explaining
the
ways
of
observing
Karmans.
Fourthly,
viṣṇu
took
the
incarnation
of
nara-Nārāyaṇas
(
two
hermits
)
and
performed
tapas
(
penance
),
difficult
to
do.
The
fifth
incarnation
was
that
of
kapila
who
taught
his
disciple
āsuri,
a
Brahmin,
Sāṅkhya
(
one
of
the
six
systems
of
Indian
philosophy
dealing
with
evolution
).
The
next
incarnation
was
taken,
according
to
the
request
of
atri,
as
his
son
under
the
name
dattātreya.
Seventhly
he
took
incarnation
as
yajña,
the
son
born
to
prajāpati
ruci,
by
his
wife
ākūti
with
the
groups
of
devas
(
gods
)
such
as
Yāmas
and
others
to
sustain
the
manvantara
(
age
of
manu
)
of
Svāyambhuva.
The
eighth
incarnation
was
as
the
son
of
Bhagavān
Nābhi
by
his
wife
Meru,
and
the
ninth
was,
as
the
inner
soul
of
pṛthu,
according
to
the
request
of
the
sages
and
hermits,
with
a
view
to
change
the
earth
to
such
a
state
that
medicinal
herbs
may
grow
in
plenty
everywhere.
The
tenth
was,
as
matsya
(
Fish
)
in
cākṣuṣa
manvantara
deluge
the
eleventh,
as
turtle,
to
lift
up
the
mountain
mandara
the
twelfth
as
dhanvantari,
and
the
thirteenth
was
as
mohinī
(
Charming
woman
).
The
fourteenth
was
that
of
man-lion,
the
fifteenth
was
that
of
vāmana,
the
sixteenth
that
of
paraśurāma,
the
seventeenth,
that
of
vyāsa,
the
eighteenth,
that
of
śrī
rāma
and
the
nineteenth
was
that
of
rāma
and
the
twentieth
that
of
kṛṣṇa
in
the
dynasty
of
vṛṣṇi.
The
twentyfirst
was
as
buddha
in
the
beginning
of
the
age
of
kali.
The
twenty
second
incarnation
was
in
the
name
of
kalki
as
the
son
of
the
Brahmin
viṣṇuyaśas.
Each
incarnation
is
explained
in
places
where
that
word
occurs.
See
under
avatāra.
The
avatāras
of
Mahāviṣṇu
are
numerous.
Thousands
and
thousands
of
incarnations
originate
from
Mahāviṣṇu
as
streams
flow
from
a
lake
which
overflows
at
all
times.
Hermits,
Manus,
devas,
Sons
of
Manus,
prajāpatis,
all
these
are
marks
and
portions
of
Mahāviṣṇu.
(
vālmīki
rāmāyaṇa,
Bāla
Kāṇḍa,
Saṛga
15
agni
purāṇa,
Chapter
5
vālmīki
rāmāyaṇa,
kiṣkindhā
Kāṇḍa,
sarga
40
mahābhārata,
Vana
Parva,
Chapter
83
devī
bhāgavata,
skandha
1
M.B.
śānti
Parva,
Chapter
121
agni
purāṇa,
Chapter
12
bhāgavata,
skandha
10
bhāgavata,
skandha
5
mahābhārata,
Vana
Parva,
Chapter
272
Vana
Parva,
Chapter
149
śānti
Parva,
Chapter
339
).4
)
Family
life.
vaikuṇṭha
is
the
dwelling
place
of
Mahāviṣṇu.
Mahālakṣmī
is
the
prominent
wife.
It
is
seen
in
devī
bhāgavata,
skandha
9,
that
besides
Laksmīdevī,
gaṅgā
devī
and
sarasvatī
also
were
the
wives
of
viṣṇu.
Lakṣmīdevī
has
taken
several
incarnations.
Once
she
took
birth
from
khyāti,
the
wife
of
hermit
Bhrgu.
At
this
birth
dhātā
and
vidhātā
were
her
brothers.
On
another
occasion,
she
arose
from
a
lotus-flower
which
grew
up
from
the
sea
of
Milk.
(
To
know
more
about
the
wives
lakṣmī,
gaṅgā
and
sarasvatī,
see
under
gaṅgā
).
There
is
none
to
be
mentioned
as
the
legitimate
son
of
Mahāviṣṇu.
But
brahmā
is
the
first
that
could
be
imagined
as
the
son
of
viṣṇu.
Besides,
Mahāviṣṇu
once
created
a
bright
son,
by
his
mind.
That
son
was
named
virajas.
śāstā
is
another
son
of
Mahāviṣṇu.
śiva
became
amorous
with
mohinī
(
fascinating
woman
)--the
form
which
Mahāviṣṇu
took
at
the
time
of
the
churning
of
the
Sea
of
Milk.
They
led
a
short
family
life
as
a
result
of
which
the
son
śāstā
was
born.
(
See
under
śāstā
).5
)
Curses.
Mahāviṣṇu
had
cursed
and
had
been
cursed
on
many
an
occasion.
The
most
important
of
them
are
given
below:(
i
)
The
curse
of
Mahālakṣmī
Once
Mahāviṣṇu
looked
into
the
face
of
Mahālakṣmī
and
laughed
for
no
reason.
Thinking
that
Mahāviṣṇu
had
been
making
fun
of
her,
she
cursed
him
saying
“Let
your
head
be
severed
from
the
body.”
At
this
period
an
asura
named
hayagrīva
had
done
penance
for
a
thousand
years
and
obtained
several
boons.
One
boon
was
that
he
should
be
killed
only
by
a
man
with
the
head
of
a
horse.
hayagrīva
attacked
the
devas
(
gods
).
Though
the
gods
fought
with
hayagrīva
for
many
thousands
of
years
they
could
not
kill
him.
Even
viṣṇu,
admitted
defeat.
Using
the
bow
as
a
prop
to
his
chin
he
stood
thinking,
for
years.
In
the
meanwhile
white
ants
began
to
eat
the
string
of
the
bow.
When
the
string
was
broken,
the
bow
straightened
with
a
sudden
jerk
and
the
head
of
Mahāviṣṇu
was
severed
from
the
trunk
and
was
thrown
away.
viśvakarmā
cut
off
the
head
of
a
horse
and
joined
it
to
the
trunk
of
viṣṇu,
who
instantly
rose
up
and
killed
hayagrīva.
Thus
satisfying
the
need
of
the
gods
and
making
the
curse
of
lakṣmī
come
true,
viṣṇu
regained
his
original
form
and
returned
to
vaikuṇṭha.
(
devī
bhāgavata,
skandha
1
).(
ii
)
The
curse
of
bhṛgu.
The
Asuras
who
were
defeated
in
the
war
with
devas,
approached
pulomā,
the
mother
of
their
teacher-priest
śukra,
and
sought
protection.
pulomā,
was
the
wife
of
hermit
bhṛgu.
She
began
to
do
penance
for
the
destruction
of
devas.
Knowing
this
viṣṇu
aimed
his
weapon,
the
Discus,
at
her
and
killed
her.
bhṛgu
got
angry
and
cursed
viṣṇu
to
take
birth
as
a
man
and
suffer
the
grief
of
separation
from
his
wife
for
many
years.
This
curse
was
the
first
cause
of
the
incarnation
of
śrī
rāma.
(
For
details
see
under
bhṛgu,
para
4
).(
iii
)
The
curse
of
viṣṇu.
Once
the
handsome
King
revanta,
mounted
on
the
horse
uccaiśśravas
and
came
to
vaikuṇṭha.
Looking
at
the
handsome
youth,
lakṣmī
stood
for
a
while
enchanted
by
revanta
and
his
horse.
Mahāviṣṇu
was
displeased
at
this,
and
cursed
her
to
take
birth
on
the
earth
as
a
mare.
Accordingly
she
was
born
as
a
mare
and
when
the
duration
of
the
curse
was
over
returned
to
vaikuṇṭha.
(
For
details
see
under
ekavīra
).(
iv
)
The
curse
of
vṛndā.
See
under
māyāśiva.6
)
Contests
and
wars.
Wars
are
very
few
in
the
Purāṇas
in
which
viṣṇu
had
not
participated
directly
or
indirectly.
As
almost
all
of
them
have
been
dealt
with
in
various
places
in
this
book,
they
are
not
given
here.
Only
a
few
of
the
prominent
among
them
are
mentioned
here.(
i
)
madhukaiṭabhas.
madhu
and
kaiṭabha
are
two
asuras
born
from
the
ear-wax
of
Mahāviṣṇu.
They
tried
to
attack
brahmā
and
viṣṇu
killed
them.
(
See
under
kaiṭabha
).(
ii
)
Killing
of
andhaka.
andhaka
was
a
notorious
asura.
He
was
the
minister
of
Mahiṣāsura.
When
war
broke
out
between
asuras
and
devas,
andhaka
caused
havoc
among
the
devas.
At
last
in
the
fight
with
viṣṇu
andhaka
was
killed.
(
devī
bhāgavata,
skandha
5
).(
iii
)
Killing
of
vṛtrāsura.
See
under
vṛtra.(
iv
)
rāhu.
For
the
story
of
how
viṣṇu
cut
into
two
the
asura
rāhu,
see
under
amṛtam.(
v
)
Contest
with
brahmā.
The
story
of
viṣṇu
and
brahmā
making
a
competitive
journey
to
find
out
the
crest
and
foot
of
śiva,
is
given
with
slight
variations
in
most
of
the
Purāṇas.
(
For
detailed
story
see
under
brahmā,
para
5
).(
vi
)
For
the
story
of
how
viṣṇu
confronted
the
asuras
nemi,
sumālī
and
mālyavān
see
under
each
of
those
words.7
)
The
weapons
and
ornaments
of
viṣṇu.
The
following
are
the
prominent
ornaments
and
weapons
of
viṣṇu.(
i
)
śrīvatsa.
This
is
a
mark
on
the
chest.
It
is
said
that
this
is
the
mark
imprinted
by
the
angry
bhṛgu
who
kicked
on
the
chest
of
Mahāviṣṇu.
(
See
under
bhṛgu
).(
ii
)
pāñcajanya.
This
is
a
white
conch.
Even
by
the
touch
of
this
conch
man
becomes
wise.
(
For
further
details
see
under
pañcaja
I
).(
iii
)
The
Discus
sudarśana.
vajranābha
is
another
name
of
this
weapon.
viṣṇu
uses
this
weapon
to
deal
with
fierce
enemies.
This
is
a
wheel
with
a
hole
in
the
centre
and
thousand
arms
going
out
from
the
centre.
The
outer
edge
is
sharp.
This
sudarśana
cakra
is
operated
by
putting
it
on
the
first
finger
and
turning
it
round,
and
releasing
it
at
the
enemy.
Though
it
is
terrible
for
the
wicked
and
unjust,
it
forebodes
good
to
good
people
and
so
it
is
sudarśana
(
good
to
look
at
).(
iv
)
kaumodakī.
This
is
the
club.
The
syllable
“Ku”
means
the
earth.
Kumodaka
means
he
who
delights
the
earth.
He
who
makes
the
earth
delightful
is
viṣṇu.
As
the
club
is
the
property
of
Kumodaka
(
viṣṇu
)
it
is
called
kaumodakī.(
v
)
kaustubha.
This
is
the
jewel
of
Mahāviṣṇu.
(
Ku
=
the
Earth.
Stubhnāti
=
Pervades
(
spreads
).
Kustubha
=
ocean.
kaustubha-obtained
from
the
sea.
This
jewel
obtained
from
the
sea
of
milk
at
the
time
of
its
churning,
is
worn
by
Mahāviṣṇu
on
his
neck.
This
is
a
red
Jacinth.(
vi
)
nandaka.
This
is
the
sword
of
viṣṇu.
It
is
stated
in
mahābhārata,
śānti
Parva,
Chapter
166,
that
this
sword
was
obtained
from
indra.(
vii
)
Śāraṅg.
This
is
the
name
of
the
bow
of
viṣṇu.
This
is
called
vaiṣṇavacāpa
(
the
bow
of
viṣṇu
)
also.
A
description
is
given
in
vālmīki
rāmāyaṇa,
Bālakāṇḍa,
sarga
25,
as
to
how
this
bow
was
obtained.
It
is
as
follows:
Once
the
devas
made
viṣṇu
and
śiva
quarrel
with
each
other,
to
test
their
might.
The
fight
between
the
two
began.
viśvakarmā
gave
each
of
them
a
bow.
The
bow
of
viṣṇu
was
called
vaiṣṇavacāpa
the
bow
of
śiva
was
called
śaivacāpa.
This
vaiṣṇavacāpa
is
śārṅga.
Due
to
the
power
of
śārṅga,
śiva
was
defeated
in
the
fight.
Getting
angry
śiva
gave
his
bow
to
the
King
devarāta
of
videha.
It
was
this
bow
that
śrī
rāma
broke
at
the
time
of
the
svayaṁvara
marriage
of
sītā.
After
the
fight,
viṣṇu
gave
his
bow
to
ṛcīka.
That
bow
changed
hands
from
ṛcīka
to
jamadagni
and
from
him
to
paraśurāma,
who
presented
this
bow
to
śrī
rāma
on
his
return
after
the
marriage
with
sītā.(
viii
)
vaijayantī.
This
is
the
necklace
of
viṣṇu.
This
necklace,
made
of
five
jewels
stuck
together,
is
known
by
the
name
Vanamālā,
also.
viṣṇu
has
a
charioteer
named
dāruka
and
four
horses
named
śaibya,
sugrīva,
meghapuṣpa
and
Valāhaka.
garuḍa
is
the
conveyance
of
viṣṇu.
He
holds
conch,
discus,
club
and
lotus
in
each
of
his
four
hands.
It
is
said
that
the
discus
was
made
by
viśvakarmā
with
the
dust
of
the
Sun.
In
viṣṇu
purāṇa
particular
mention
is
made
about
the
ornaments
of
viṣṇu.9
)
The
names
of
viṣṇu.
The
names
of
viṣṇu
given
in
Amarakośa
and
their
meanings
are
given
below.1
)
viṣṇu.
He
who
is
spread
everywhere.2
)
nārāyaṇa.
(
i
)
He
who
lies
on
water.
(
nāram
=
water
).
(
ii
)
He
who
had
adopted
nāra
(
human
body
)
in
incarnations.
(
iii
)
He
who
enters
the
human
society
(
nāra
)
as
Jīvātmā
(
individual
soul
).3
)
kṛṣṇa.
(
1
)
of
dark
complexion.
(
2
)
He
who
does
Karṣaṇa
(
pulling
or
dragging
)
on
the
agha
(
sin
)
of
jagat
(
world
).4
)
vaikuṇṭha.
(
1
)
The
son
of
Vikuṇṭhā.
There
is
an
incarnation
as
such.
(
2
)
At
the
time
of
creation
twentythree
Tattvas
(
essences-elements
)
did
not
join
with
one
another.
So
viṣṇu
joined
earth
to
water,
ether
to
air
and
air
to
fire
Thus
their
individual
existence
was
made
Vikuṇtha-prevented.
By
achieving
this
he
became
vaikuṇṭha.
(
3
)
vikuṇṭha
means
wisdom
(
knowledge
).
So
vaikuṇṭha
is
he
who
has
acquired
knowledge.
(
4
)
vaikuṇṭha
means
holy
basil
(
a
herb
).
So
vaikuṇṭha
is
he
who
wears
rosary
of
holy
basil.
(
5
)
Kuṇṭha
means
māyā--Illusion.
So
vaikuṇṭha
is
māyā
maya
or
he
who
is
blended
with
Illusion.
(
the
female
creative
energy
).5
)
Viṣṭaraśravas.
(
1
)
Viṣṭara--tree--banyan
tree.
He
who
is
universally
known
as
banyan
tree.
(
2
)
Viṣṭara-a
bundle
of
darbha
grass.
(
Poa
grass
).
He
whose
earlobe
is
like
this.
(
3
)
Viṣṭara
=
is
spread--He
whose
fame
is
spread
everywhere.6
)
dāmodara.
(
1
)
Stomach
is
tied
by
a
rope.
(
2
)
Dāma--names
of
the
worlds.
He
who
bears
all
the
worlds
in
his
stomach.
(
3
)
He
whose
habit
is
dama
or
self-restraint,
is
dāmodara.7
)
Hṛṣīkeśa--(
1
)
The
īśa-lord,
of
hṛṣīkas--organs
of
senses.
(
2
)
He
who
makes
the
world
hṛṣta--delighted-bristling
with
his
Keśas--hairs.8
)
keśava
(
Ka-brahmā.
īśa-śiva
).
(
1
)
The
Lord
of
brahmā
and
śiva.
(
2
)
He
who
has
killed
keśī.
(
3
)
He
who
has
three
Keśas
(
heads
)
i.e.
brahmā-ViṣṇuĪśa.9
)
mādhava.
(
1
)
Dhava-husband
of
Mā-lakṣmī.
(
2
)
He
who
is
born
of
the
dynasty
of
madhu.
(
3
)
He
who
has
killed
madhu.10
)
Svabhū.
He
who
comes
into
existence
by
himself.11
)
Daityāri
the
enemy
of
Daityas
(
the
asuras,
demons
).12
)
Puṇḍarīkākṣa.
(
1
)
With
akṣis-(
eyes
)
like
puṇḍarīka-(
lotus
).
(
2
)
He
who
dwells
in
the
lotus,
that
is
the
heart
of
devotees.13
)
govinda.
(
1
)
He
who
lifted
up
the
earth
assuming
the
form
of
a
hog.
(
2
)
He
who
protects
the
heaven.
(
3
)
He
who
redeemed
the
Vedas.14
)
Garuḍadhvaja.
He
whose
ensign
is
garuḍa
(
Eagle
).15
)
Pītāmbara.
He
who
wears
yellow
silk.16
)
acyuta.
He
whose
position
has
no
displacement.17
)
Śārṅgī.
He
who
has
the
bow
called
śārṅga.18
)
viṣvaksena.
He
whose
army
spreads.19
)
janārdana.
(
1
)
He
who
destroys
janana-birth
(
birth
and
death
)
(
2
)
He
who
had
destroyed
the
asuras
called
Janas.
20
)
upendra.
He
who
had
become
the
younger
brother
of
indra
by
taking
birth
as
vāmana.21
)
Indrāvaraja.
Younger
brother
of
indra.22
)
Cakrapāṇi.
He
who
has
cakra--the
weapon
Discus
-in
his
hand.23
)
Caturbhuja.
He
who
has
four
hands.24
)
padmanābha.
He
who
has
lotus
in
his
navel.25
)
Madhuripu.
The
enemy
of
the
asura
named
madhu.26
)
vāsudeva.
(
1
)
The
son
of
vasudeva.
(
2
)
He
who
dwells
in
all
living
beings
as
individual
soul.27
)
trivikrama.
He
who
has
measured
the
three
worlds
in
three
steps.
(
In
his
avatāra
as
vāmana
).28
)
Devakīnandana.
The
son
of
devakī.29
)
śauri.
Born
in
the
dynasty
of
śūrasena.30
)
Śrīpati.
The
husband
of
lakṣmī.31
)
puruṣottama.
The
noblest
of
men.32
)
Vanamālī.
He
who
wears
the
necklace
which
reaches
up
to
the
leg
and
is
called
Vanamālā.33
)
Balidhvaṁsī.
He
who
had
killed
the
asura
called
bali.34
)
Kaṁsārāti.
The
arāti-(
enemy
)
of
kaṁsa.35
)
adhokṣaja.
He
who
is
not
discernible
to
the
organs
of
senses.36
)
Viśvambhara.
He
who
rules
over
the
viśva
(
world
).37
)
Kaiṭabhajit.
He
who
became
victorious
over
kaiṭabha.38
)
Vidhu.
Expert
in
all
things.39
)
Śrīvatsalāñcchana.
He
who
has
the
mark
or
scar
of
śrīvatsa
on
his
chest.40
)
Purāṇapuruṣa.
The
earliest
man.41
)
Yajñapuruṣa.
He
who
is
remembered
in
yāgas-sacrifices.42
)
Narakāntaka.
He
who
had
killed
naraka.43
)
Jalaśāyī.
He
who
lies
in
water.44
)
viśvarūpa.
One
who
has
the
cosmic
form.45
)
Mukunda.
He
who
gives
salvation.46
)
Muramardana.
He
who
had
suppressed
mura.10
)
Sahasra
Nāmans.
(
Thousand
names
of
viṣṇu
).
The
list
of
thousand
names
of
viṣṇu,
is
present
in
padma
purāṇa,
Uttarakhaṇḍa,
Chapter
72.
In
mahābhārata,
anuśāsana
parva,
Chapter
149,
also
all
the
thousand
names
are
given.
Variations
are
seen
in
these
two
lists.11
)
Other
details
(
i
)
Mention
about
Mahāviṣṇu
occurs
in
several
places
in
ṛgveda.
But
more
prominence
is
given
to
indra.
Though
viṣṇu
is
exalted
in
five
ṛgveda
mantras
(
incantations
),
when
compared
with
other
gods,
viṣṇu
is
only
a
lesser
god.
The
story
of
trivikrama
is
hinted
in
ṛgveda.
But
there
is
no
mention
about
the
incarnation
of
vāmana
or
mahābali.
ṛgveda
gives
Mahāviṣṇu
only
the
position
of
a
younger
brother
of
indra.
That
is
why
the
author
of
Amarakośa
has
given
viṣṇu
synonyms
such
as
upendra,
Indrāvaraja
etc.(
ii
)
Mahāviṣṇu
was
one
of
those
who
came
to
see
śivaliṅga
(
Phallus
)
when
it
was
detached
and
fell
down
at
the
curse
of
hermit
bhṛgu.
(
For
details
see
under
śiva
).(
iii
)
Mahāviṣṇu
gave
subrahmaṇya
as
attendants
two
vidyādharas
named
vardhana
and
nandana.
(
M.B.
śalya
Parva,
Chapter
45,
Stanza
37
).(
iv
)
Mahāviṣṇu
gave
subrahmaṇya
the
necklace
vaijayantī.
(
M.B.
śalya
Parva,
Chapter
45,
Stanza
49
).(
v
)
It
is
stated
in
mahābhārata,
Sabhā
Parva,
Chapter
11,
Stanza
25,
that
Mahāviṣṇu
stays
in
the
assembly
of
brahmā.
(
vi
)
Mahāviṣṇu
showed
grace
to
Uparicara
vasu.
(
M.B.
śānti
Parva,
Chapter
337,
Stanza
33
).(
vii
)
Mahāviṣṇu
once
took
birth
as
the
son
of
aditi.
From
that
day
onwards
he
got
the
name
āditya
also.
(
For
details
see
under
aditi
).
For
further
details
regarding
Mahāviṣṇu,
see
under
Virāṭpuruṣa,
prakṛti,
puruṣa,
Brahmasṛṣṭi,
avatāra,
Amṛta,
garuḍa,
lakṣmī,
gaṅgā
etc.
विष्णु
पुं।
विष्णुः
समानार्थकाः
विष्णु,
नारायण,
कृष्ण,
वैकुण्ठ,
विष्टरश्रवस्,
दामोदर,
हृषीकेश,
केशव,
माधव,
स्वभू,
दैत्यारि,
पुण्डरीकाक्ष,
गोविन्द,
गरुडध्वज,
पीताम्बर,
अच्युत,
शार्ङ्गिन्,
विष्वक्सेन,
जनार्दन,
उपेन्द्र,
इन्द्रावरज,
चक्रपाणि,
चतुर्भुज,
पद्मनाभ,
मधुरिपु,
वासुदेव,
त्रिविक्रम,
देवकीनन्दन,
शौरि,
श्रीपति,
पुरुषोत्तम,
वनमालिन्,
बलिध्वंसिन्,
कंसाराति,
अधोक्षज,
विश्वम्भर,
कैटभजित्,
विधु,
श्रीवत्सलाञ्छन,
पुराणपुरुष,
यज्ञपुरुष,
नरकान्तक,
जलशायिन्,
विश्वरूप,
मुकुन्द,
मुरमर्दन,
लक्ष्मीपति,
मुरारि,
अज,
अजित,
अव्यक्त,
वृषाकपि,
बभ्रु,
हरि,
वेधस्
1।1।18।1।1
विष्णुर्नारायणः
कृष्णो
वैकुण्ठो
विष्टरश्रवाः।
दामोदरो
हृषीकेशः
केशवो
माधवः
स्वभूः॥
पत्नी
==>
लक्ष्मी
जनक
==>
वसुदेवः
सम्बन्धि2
==>
विष्णुशङ्खः,
विष्णुचक्रम्,
विष्णुगदा,
विष्णुखड्गः,
विष्णोः_मणिः,
विष्णुचापः,
विष्णोः_अश्वः,
विष्णोः_सारथिः,
विष्णोः_मन्त्रिः,
गरुडः
वैशिष्ट्यवत्
==>
विष्णुलाञ्छनम्
जन्य
==>
कामदेवः
सेवक
==>
विष्णुशङ्खः,
विष्णुचक्रम्,
विष्णुगदा,
विष्णुखड्गः,
विष्णोः_मणिः,
विष्णुचापः,
विष्णोः_अश्वः,
विष्णोः_सारथिः,
विष्णोः_मन्त्रिः,
गरुडः
पदार्थ-विभागः
,
द्रव्यम्,
आत्मा,
ईश्वरः
विष्णुः,
पुंलिङ्गम्
अग्निः
।
इति
शब्दमाला
॥
शुद्धः
।वसुदेवता
।
इति
धरणिः
॥
(
द्वादशादित्या-नामन्यतमः
।
यथा,
महाभारते
।
१
।
६५
।
१६
।“एकादशस्तथा
त्वष्टा
द्वादशो
विष्णुरुच्यते
।जघन्यजस्तु
सर्व्वेषामादित्यानां
गुणाधिकः
॥
”
)धर्म्मशास्त्रकर्त्तृमुनिविशेषः
।
यथा,
--“मन्वत्रिविष्णुहारीतयाज्ञवल्क्योशनोऽङ्गिराः
।यमापस्तम्बसंवर्त्ताः
कात्यायनबृहस्पती
॥
पराशरव्यासशङ्खलिखिता
दक्षगोतमौ
।सातातपो
वशिष्ठश्च
धर्म्मशास्त्रप्रयोजकाः
॥
”इति
याज्ञवल्क्यसंहिता
॥
ब्रह्मणो
रूपविशेषः
।
तस्य
व्युत्पत्तिर्यथा
।वेवेष्टि
व्याप्नोति
विश्वं
यः
।
वेषति
सिञ्चतिआप्यायते
विश्वमिति
वा
।
विष्णाति
वियुनक्तिभक्तान्
मायापसारणेन
संसारादिति
वा
।विशति
सर्व्वभूतानि
विशन्ति
सर्व्वभूतानिअत्रेति
वा
।“यस्माद्विश्वमिदं
सर्व्वं
तस्य
शक्त्या
महात्मनः
।तस्मादेवोच्यते
विष्णुर्विशधातोः
प्रवेशनात्
॥
”इति
विष्णुपुराणम्
।
इत्यमरटीकायां
भरतः
॥
(
“बृहत्वात्
विष्णुरुच्यते
।”
इति
महाभारते
।५
।
७०
।
३
॥
)
तत्पर्य्यायः
।
नारायणः
२
कृष्णः
३वैकुण्ठः
४
विष्टरश्रवाः
५
दामोदरः
६
हृषीकेशः७
केशवः
८
माधवः
९
स्वभूः
१०
दैत्यारिः
११पुण्डरीकाक्षः
१२
गोविन्दः
१३
गरुडध्वजः
१४पीताम्बरः
१५
अच्युतः
१६
शार्ङ्गी
१७
विष्वक्-सेनः
१८
जनार्द्दनः
१९
उपेन्द्रः
२०
इन्द्रावरजः२१
चक्रपाणिः
२२
चतुर्भुजः
२३
पद्मनाभः
३४मधुरिपुः
२५
वासुदेवः
२६
त्रिविक्रमः
२७दैवकीनन्दनः
२८
शौरिः
२९
श्रीपतिः
३०पुरुषोत्तमः
३१
वनमाली
३२
वलिध्वंसी
३३कंसारातिः
३४
अधोक्षजः
३५
विश्वम्भरः
३६कैटभजित्
३७
विधुः
३८
श्रीवत्सलाञ्छनः
३९
।इत्यमरः
॥
पुराणपुरुषः
४०
वृष्णिः
४१
शत-धामा
४२
गदाग्रजः
४३
एकशृङ्गः
४४
जग-न्नाथः
४५
विश्वरूपः
४६
सनातनः
४७
मुकुन्दः४८
राहुभेदी
४९
वामनः
५०
शिवकीर्त्तनः
५१श्रीनिवासः
५२
अजः
५३
वासुः
५४
।
इतिजटाधरः
॥
श्रीहरिः
५५
कंसारिः
५६
नृहरिः५७
विभुः
५८
मधुजित्
५९
मधुसूदनः
६०कान्तः
६१
पुरुषः
६२
श्रीगर्भः
६३
श्रीकरः
६४श्रीमान्
६५
श्रीधरः
६६
श्रीनिकेतनः
६७श्रीकान्तः
६८
श्रीशः
६९
प्रभुः
७०
मुरलीधरः७१
जगदीशः
७२
गदाधरः
७३
नन्दात्मजः७४
नरसिंहः
७५
इरेशः
७६
गोपालः
७७नन्दनन्दनः
७८
नरकजित्
७९
सामगर्भः
८०अजितः
८१
जितामित्रः
८२
ऋतधामा
८३शशबिन्दुः
८४
पुनर्व्वसुः
८५
आदिदेवः
८६श्रीवराहः
८७
सहस्रवदनः
८८
त्रिपात्
८९ऊर्द्ध्वदेवः
९०
हरिः
९१
गृध्नुः
९२
यादवः
९३अरिष्टसूदनः
९४
पूतनारिः
९५
सदायोगी
९६ध्रुवः
९७
चाणूरसूदनः
९८
हेमशङ्खः
९९
शता-वत्तीं
१००
कालनेमिरिपुः
१०१
धेनुकारिः
१०२सोमसिन्धुः
१०३
विरिञ्चिः
१०४
धरणीधरः१०५
बहुमूर्द्धा
१०६
वर्द्धमानः
१०७
शतानन्दः१०८
वृषान्तकः
१०९
मथुरेशः
११०
द्वारकेशः१११
रन्तिदेवः
११२
वृषाकपिः
११३
।
इतिशब्दरत्नावली
॥
जिष्णुः
११४
दाशार्हः
११५अब्धिशयनः
११६
इन्द्रानुजः
११७
नरायणः११८
जलशयः
११९
यज्ञपुरुषः
१२०
तार्क्ष-ध्वजः
१२१
षड्बिन्दुः
१२२
पद्मेशः
१२३
मार्जः१२४
जिनः
१२५
कुमोदकः
१२६
जह्नुः
१२७वसुः
१२८
शतावर्त्तः
१२९
मुञ्जकेशी
१३०बभ्रुः
१३१
वेधाः
१३२
प्रस्निशृङ्गः
१३३
आत्मभूः१३४
पाण्डवायनः
१३५
सुवर्णबिन्दुः
१३६श्रीवत्सः
१३७
देवकीसूनुः
१३८
गोपेन्द्रः
१३९गोवर्द्धनधरः
१४०
यदुनाथः
१४१
गदाभृत्
१४२शार्ङ्गभृत्
१४३
चक्रभृत्
१४४
श्रीवत्सभृत्
१४५शङ्खभृत्
१४६
॥
*
॥
अस्य
वध्यादयो
यथा,
--“मधुधेनुकचाणूरपूतनायमलार्ज्जुनाः
।कालनेमिहयग्रीवशकटारिष्टकैटभाः
॥
कंसः
केशिमुरौ
साल्वमैन्दद्विविदराहवः
।हिरण्यकशिपुर्ब्बाणः
कालीयो
नरको
बलिः
॥
शिशुपालश्चास्य
वध्या
वैनतेयश्च
वाहनम्
।शङ्खोऽस्य
पाञ्चजन्योऽङ्कः
श्रीवत्सोऽसिस्तुनन्दकः
॥
गदा
कौमोदकी
चापं
शार्ङ्गं
चक्रं
सुदर्शनम्
।मणिः
स्यमन्तको
हस्ते
भुजमध्ये
तु
कौस्तुभः
॥
”इति
हेमचन्द्रः
॥
*
॥
तस्य
शतनामानि
पाद्मोत्तरखण्डे
१११
अध्यायेसहस्रनामानि
च
महाभारतीयशान्तिपर्व्वणि१४९
अध्याये
द्रष्टव्यानि
॥
*
॥
अस्य
मन्त्रो
वर्णश्चयथा,
--“स्वरमाद्यं
द्वितीयञ्च
उपान्त्यं
चान्त्यमेव
च
।वासुदेवो
बलः
कामो
ह्यनिरुद्धो
यथाक्रमम्
॥
प्रणवस्तत्
सदित्येतत्
हुँ
क्षौँ
भूरतिमन्त्रकाः
।नारायणस्तथा
ब्रह्मा
विष्णुः
सिंहो
वराह-राट्
॥
सितारुणहरिद्राभा
नीलश्यामललोहिताः
।मेघाग्निमधुपिङ्गाभा
वर्णतो
नव
नायकाः
॥
”
*
॥
अस्याङ्गानि
तेषां
मन्त्रवर्णाश्च
यथा,
--“कं
टं
घं
शं
गरुत्मानं
स्याज्जं
खं
वं
सुदर्शनम्
।खं
चं
कं
घं
गदादेवी
ठं
नं
मं
क्षञ्च
शङ्खकम्
॥
घं
टं
भं
हं
भवेच्छ्रीश्च
गं
जं
वं
सञ्च
पुष्टिकम्
।धं
वं
सं
वनमाला
स्याच्छ्रीवत्सं
सं
दं
नं
भवेत्
॥
छं
तं
पं
कौस्तुभः
प्रोक्तश्चानन्तो
ह्यहमेव
च
।इत्यङ्गानि
यथायोगं
देवदेवस्य
वै
दश
॥
*
॥
गरुडोऽम्बुजसङ्काशो
गदा
चैवासिताकृतिः
।पुष्टिः
शिरीषपुष्पाभा
लक्ष्मीः
काञ्चनसन्निभा
॥
पूर्णचन्द्रनिभः
शङ्खः
कौस्तुभस्त्वरुणद्युतिः
।चक्रं
सूर्य्यसहस्राभं
श्रीवत्सः
कुन्दसन्निभः
॥
पञ्चवर्णा
मता
माला
ह्यनन्तो
मेघसन्निभः
।विद्युद्रूपाणि
चास्त्राणि
यानि
नोक्तानि
वर्णतः
॥
इति
गारुडे
११
अध्यायः
॥
*
॥
तस्य
जगत्पालनादिर्यथा,
--“रजोगुणमयं
चान्यरूपं
तस्यैव
धीमतः
।चतुर्म्मुखः
स
भगवान्
जगत्सृष्टौ
प्रवर्त्तते
॥
सृष्टञ्च
पाति
सकलं
विश्वात्मा
विश्वतोमुखः
।सत्त्वं
गुणमुपाश्रित्य
विष्णुर्व्विश्वेश्वरः
स्वयम्
॥
अन्तकाले
स्वयं
देवः
सर्व्वात्मा
परमेश्वरः
।तमोगुणं
समाश्रित्य
रुद्रः
संहरते
जगत्
॥
एकोऽपि
सन्महादेवस्त्रिधासौ
समवस्थितः
।सर्गरक्षालयगुणैर्निर्गुणोऽपि
निरञ्जनः
॥
एकः
सन्
स
द्विधा
चैव
त्रिधा
च
बहुधा
पुनः
।त्रिधा
विभज्य
चात्मानं
त्रैलोक्ये
संप्रवर्त्तते
॥
सृजते
वीक्षते
चैव
ग्रसते
च
विशेषतः
।यस्मात्
सृष्ट्वानुगृह्णाति
ग्रसते
च
पुनः
प्रजाः
॥
गुणात्मकत्वात्त्रैलोक्ये
तस्मादेकः
स
उच्यते
।अग्रे
हिरण्यगर्भः
स
प्रादुर्भूतः
सनातनः
॥
आदित्वादादिदेवोऽसावजातत्वादजः
स्मृतः
।देवेषु
च
महादेवो
महादेव
इति
स्मृतः
॥
पाति
यस्मात्
प्रजाः
सर्व्वाः
प्रजापतिरितिस्मृतः
।बृहत्त्वाञ्च
स्मृतो
ब्रह्मा
परत्वात्
परमेश्वरः
॥
वशित्वादप्यवश्यत्वादीश्वरः
परिभाषितः
।ऋषिः
सर्व्वत्रगत्वेन
हरिः
सर्व्वहरो
यतः
॥
अनुत्पादात्
चानुपूर्व्वात्
स्वयम्भुरिति
स
स्मृतः
।नराणामयनं
यस्मात्
तस्मान्नारायणः
स्मृतः
॥
हरः
संसारहरणाद्विभुत्वाद्विष्णुरुच्यते
।भगवान्
सर्व्वविज्ञानादवनादोमिति
स्मृतः
॥
सर्व्वज्ञः
सर्व्वविज्ञानाच्छन्दः
सर्व्वमयो
यतः
।शिवः
स्यान्निर्म्मलो
यस्माद्बिभुः
सर्व्वगतोयतः
॥
तारणात्
सर्व्वदुःखानां
तारकः
परिगीयते
।बहुनात्र
किमुक्तेन
सर्व्वं
विष्णुमयं
जगत्
॥
”इति
कौर्म्मे
४
अध्यायः
॥
*
॥
अपि
च
।मत्स्य
उवाच
।“महाप्रलयकालात्तु
एतदासोत्तमोमयम्
।प्रसुप्तमिव
चातर्क्यमप्रज्ञातमलक्षणम्
॥
अविज्ञेयमविज्ञातं
जगत्
स्थास्नु
चरिष्णु
च
।ततः
स्वयम्भुरव्यक्तः
प्रभवः
पुण्यकर्म्मणाम्
॥
व्यञ्जयन्नेतदखिलं
प्रादुरासीत्तमोनुदः
।योऽतीन्द्रियः
परो
व्यक्तादर्थज्यायान्
सनातनः
॥
नारायण
इति
ख्यातः
स
एव
स्वयमुद्बभौ
।स्वशरीरादभिध्यायन्
सिसृक्षुर्व्विविधं
जगत्
॥
अप
एव
ससर्ज्जादौ
तासु
बीजमवासृजत्
।तदेवाण्डं
समभवद्धेमरूप्यमयं
महत्
॥
संवत्सरसहस्रेण
सूर्य्यायुतसमप्रभम्
।प्रविश्यान्तर्म्महातेजाः
स्वयमेवात्मसम्भवः
।प्रभावादपि
तद्व्याप्त्या
विष्णुत्वमगमत्
पुनः
॥
”इति
मात्स्ये
२
अध्यायः
॥
*
॥
अस्य
तिसो
मूर्त्तयो
यथा
।“सृष्टिस्थित्यन्तकरणात्
ब्रह्मविष्णुशिवात्मिकाः
।स
संज्ञां
याति
भगवान्
एक
एव
जनार्द्दनः
॥
ब्रह्मत्वे
सृजते
चैव
विष्णुत्वे
पाति
नित्यशः
।रुद्रत्वे
चैव
संहर्त्ता
एको
देवस्त्रिधा
स्थितः
॥
स
एव
सृज्यः
स
च
सर्गकर्त्तास
एव
पाता
स
च
पाल्यते
च
।ब्रह्माद्यवस्थाभिरशेषमूर्त्ति-र्व्विष्णुर्व्वरिष्ठो
वरदो
वरेण्यः
॥
”इति
वह्निपुराणे
सर्गानुशासननामाध्यायः
॥
*
॥
नारायणस्य
मूर्त्तिविशेषो
यथा
।“योऽसौ
नारायणो
देवः
परात्परतरो
नृप
।तस्य
चिन्ता
समुत्पन्ना
सृष्टिं
प्रति
नरोत्तम
॥
सृष्ट्वा
चेयं
महासृष्टिः
पालनीया
मयैव
ह
।कर्म्मकाण्डन्त्वमूर्त्तेन
कर्त्तुं
नैवेह
शक्यते
॥
तस्मात्
मूर्त्तिं
सृजाम्येकां
यया
पाल्यमिदंजगत्
।एवं
चिन्तयतस्तस्य
सत्त्वाभिध्यायितो
नृप
॥
प्राक्सृष्टिजातं
राजन्
वै
मूर्त्तिमत्तत्पुरो
बभौ
।पुरोभूते
ततस्तस्मिन्
देवो
नारायणः
स्वयम्
॥
प्रविशन्तं
ददर्शाथ
त्रैलोक्यं
तस्य
देहतः
।ततः
सस्मार
भगवान्
वरदानं
पुरातनम्
॥
वागादीनां
ततस्तुष्टः
प्रादात्तस्य
पुनर्व्वरम्
।सर्व्वज्ञः
सर्व्वकर्त्ता
त्वं
सर्व्वलोकनमस्कृतः
॥
त्रैलोक्यप्रतिपालाच्च
भव
विष्णुः
सनातनः
।देवानां
सर्व्वदा
कार्य्यं
कर्त्तव्यं
ब्रह्मणस्तथा
॥
सर्व्वज्ञत्वञ्च
भवतु
तव
देव
न
संशयः
।एवमुक्त्वा
ततो
देवः
प्रकृतिस्थो
बभूव
ह
॥
विष्णुरप्यधुना
पूर्व्वां
बुद्धिं
सस्मार
स
प्रभुः
।तदा
संचिन्त्य
भगवान्
योगनिद्रां
महातपाः
॥
तस्यां
संस्थाप्य
मगवान्
इन्द्रियार्थोद्भवाःप्रजाः
।ध्यात्वा
परेण
रूपेण
ततः
सुष्वाप
वै
प्रभुः
॥
तस्य
सुप्तस्य
जठरान्महत्
पद्मं
विनिःसृतम्
।सप्तद्वीपवती
पृथ्वी
ससमुद्रा
सकानना
॥
तस्य
मूलस्य
विस्तारं
पातालतलसंस्थितम्
।कर्णिकायां
तथा
मेरुस्तन्मध्ये
ब्रह्मणो
भवः
॥
एवं
दृष्ट्वा
परं
तस्य
शरीरस्य
तु
सम्भवम्
।मुमुचे
तच्छरीरस्थो
वायुर्वायुसमं
सृजत्
॥
अविद्यविजयञ्चेमं
शङ्खरूपेण
धारय
।अज्ञानच्छेदनार्थाय
खड्गं
तेऽस्तु
तथा
करे
॥
कालचक्रमयं
घोरं
चक्रं
त्वं
धारयाच्युत
।अधर्म्मराजघातार्थं
गदां
धारय
केशव
॥
मालेयं
भूतमाता
ते
कण्ठे
तिष्ठतु
सर्व्वदा
।श्रीवत्सकौस्तुभौ
चेमौ
चन्द्रादित्यच्छलेन
ह
॥
मारुतस्ते
गतिर्वीरः
गरुत्मांस्तव
कीर्त्तितः
।त्रैलोक्यगामिनी
देवी
लक्ष्मीस्तेऽस्तु
सदा
प्रिया
॥
द्वादशी
च
तिथिस्तेऽस्तु
कामरूपी
च
जायते
।घृताशनो
भवेद्यस्तु
द्वादश्यां
तत्परायणः
॥
स्वर्गवासी
च
भवतु
पुमान्
स्त्री
वा
विशेषतः
।एष
विष्णुस्तवाख्यातो
मूर्त्तयो
देवदानवाः
॥
हन्ति
पाति
शरीराणि
सृजन्त्यन्यानि
चात्मनः
।युगे
युगे
सर्व्वगोऽयं
वेदान्ते
पुरुषो
ह्ययम्
।न
हीनबुद्ध्या
वक्तव्यो
मनुष्योऽयं
कदाचन
॥
”इति
वाराहे
परापरनिर्णयनामाध्यायः
॥
*
॥
ब्रह्मविष्णुशिवानामेकत्वं
यथा,
--“ततो
ब्रह्मा
शरीरं
तत्
त्रिधा
चक्रे
महेश्वरः
।प्रधानेच्छाबलाच्छम्भोस्त्रिगुणं
त्रिगुणीकृतम्
॥
तदूर्द्ध्वभागः
संजातश्चतुर्वक्त्रश्चतुर्भुजः
।स्फटिकाभ्रसमः
कायः
शुक्लः
स
चन्द्रशेखरः
॥
ईशस्ततो
ब्रह्मकाये
सृष्टिशक्तिं
न्ययोजयत्
।स्वयमेवाभवत्
स्रष्टा
ब्रह्मरूपेण
लोकभृत्
॥
स्थितिशक्तिं
निजां
मायां
प्रकृत्याख्यां
न्ययो-जयत्
।महेशे
वैष्णवे
काये
ज्ञानशक्तिं
निजां
तथा
॥
स्थितिकर्त्ताभवद्बिष्णुरहमेव
महेश्वरः
।सर्व्वशक्तिनियोगेन
सदा
तद्रूपता
मम
॥
अन्तशक्तिं
तथा
काये
शम्भवे
स
न्ययोजयत्
।अन्तकर्त्ताभवच्छम्भुः
स
एव
परमेश्वरः
॥
अतस्त्रिषु
शरीरेषु
स्वयमेव
प्रकाशते
।ज्ञानरूपं
परं
ज्योतिरनादिर्भगवान्
प्रभुः
॥
सृष्टिस्थित्यन्तकरणादेक
एव
महेश्वरः
।ब्रह्मा
विष्णुः
शिवश्चेति
संज्ञामाप
पृथक्
।पृथक्
॥
अतस्त्वञ्च
विधाता
च
तथाहमपि
नो
पृथक्
।एवं
शरीरं
रूपञ्च
ज्ञानमस्माकमन्तरात्
॥
”इति
कालिकापुराणे
१२
अध्यायः
॥
*
॥
अन्यच्च
।“गुणातीतः
स
भगवान्
व्यापकः
पुरुषः
परः
।अनन्तभोगशायी
च
यन्नाभिकमलादभूत्
॥
विष्णुश्च
स
च
गोविन्द
ईश्वरश्च
सनातनः
।यस्तं
वेद
महात्मानं
स
जीवन्मुक्त
उच्यते
॥
”इति
वामनपुराणे
४२
अध्यायः
॥
*
॥
तेन
गजेन्द्रमोक्षणं
यथा,
--पुलस्त्य
उवाच
।“भक्तिं
तस्याथ
सं
चिन्त्य
नागस्यागोघदर्शनः
।प्रीतिमानभवद्विष्णुः
शङ्खचक्रगदाधरः
॥
सान्निध्यं
कल्पयामास
तस्मिन्
सरसि
केशवः
।गरुडस्थो
जगन्नाथो
लोकाधारस्तपोधनः
॥
ग्राहग्रस्तं
गजेन्द्रं
तं
तञ्च
ग्राहं
जलाशयात्
।उज्जहाराप्रमेयात्मा
तरसा
मधुसूदनः
॥
स्थलस्थं
दारयामास
ग्राहं
चक्रेण
माधवः
।मोक्षयामास
नागेन्द्रं
पापेभ्यः
शरणागतम्
॥
स
हि
देवलशापेन
हूहूर्गन्धर्व्वसत्तमः
।ग्राहत्वमगमत्
कृष्णाद्वरं
प्राप्य
दिवङ्गतः
।गजोऽपि
विष्णुना
स्पृष्टो
जातो
दिव्यवपुःपुमान्
॥
”इति
वामनपुराणे
८१
अध्यायः
॥
*
॥
अस्य
मन्त्रपूजादिर्यथा,
--“अथ
वक्ष्ये
महामन्त्रान्
विष्णोः
सर्व्वार्थसाध-कान्
।यस्य
संस्मरणात्
सन्तो
भवाब्धेः
पारमाश्रिताः
॥
तारं
नमः
पद
ब्रूयात्
नरौ
दीर्घसमन्वितौ
।पवनो
णाय
मन्त्रोऽयं
प्रोक्तो
वस्वक्षरः
परः
॥
”अस्य
पूजाप्रयोगः
।
प्रातःकृत्यादिस्नानान्तंकर्म्म
कृत्वा
पूजामण्डपमागत्य
वैष्णवाचमनंकुर्य्यात्
।
तद्यथा
गौतमीये
।“केशवाद्यैस्त्रिभिः
पीत्वा
द्वाभ्यां
प्रक्षालयेत्करौ
।द्वाभ्यामोष्ठौ
च
संमृज्य
द्वाभ्यां
मृज्यान्मुखंततः
॥
एकेन
हस्तं
प्रक्षाल्य
पादावपि
तथैकतः
।संप्रोक्ष्यैकेन
मूर्द्धानं
ततः
सङ्कर्षाणादिभिः
॥
आस्यनासाक्षिकर्णांश्च
नाभ्युरस्कं
भुजौ
क्रमात्
।स्पृशेदेवं
भवेदाचमनञ्च
वैष्णवान्वये
।एवमाचमनं
कृत्वा
साक्षान्नारायणो
भवेत्
॥
”केशवादयस्तु
केशवनारायणमाधवगोविन्द-विष्णुमधुसूदनत्रिविक्रमवामनश्रीधरहृषीकेश-पद्मनाभदामोदरसङ्कर्षणवासुदेवप्रद्युम्नानिरुद्ध-पुरुषोत्तमाधोक्षजनृसिंहाच्युतजनार्द्दनोपेन्द्र-हरिविष्णवः
॥
वाक्यन्तु
प्रणवादि
केशवाय
नमइत्यादि
।
तथा
च
।“सचतुर्थीनमोऽन्तैश्च
नामभिर्विन्यसेत्
सुधीः
॥
”ततः
सामान्यार्घ्यादिमातृकान्तं
कर्म्म
विधायकेशवकीर्त्त्यादिन्यासं
कुर्य्यात्
।
अस्य
ऋष्यादि-न्यासः
।
शिरसि
प्रजापतये
ऋषये
नमः
।
मुखेगायत्त्रीच्छन्दसे
नमः
।
हृदि
अर्द्धलक्ष्मीहरयेदेवतायै
नमः
॥
*
॥
ततः
कराङ्गन्यासौ
।
श्रींअङ्गुष्ठाभ्यां
नम
इत्यादि
।
श्रीं
हृदयाय
नमइत्यादि
।
तथा
च
गौतमीये
।“ऋषिः
प्रजापतिश्छन्दो
गायत्त्री
देवता
पुनः
।अर्द्धलक्ष्मीहरिः
प्रोक्तः
श्रीबीजेन
षडङ्गकम्
॥
”ततो
ध्यानम्
।“उद्यत्प्रद्योतनशतरुचिं
तप्तहेमावदातंपार्श्वद्वन्द्वे
जलधिसुतया
विश्वधात्र्या
च
जुष्टम्
।नानारत्नोल्लसितविविधाकल्पमापीतवस्त्रंविष्णुं
वन्दे
दरकमलकौमोदकीचक्रपाणिम्
॥
”एवं
ध्यात्वा
न्यसेत्
।
यथा
।
अं
केशवाय
कीर्त्त्यैनमः
ललाटे
।
वर्णानुक्त्वा
सार्द्धचन्द्रान्
पुरस्ता-दित्यादिदर्शनात्
सर्व्वत्र
सानुस्वारः
।
आंनारायणाय
कान्त्यै
नमो
मुखे
।
इं
माधवायतुष्ट्यै
नमो
दक्षनेत्रे
।
ईं
गोविन्दाय
पुष्ट्यै
नमोवामनेत्रे
।
उं
विष्णवे
धृत्यै
दक्षकर्णे
।
ऊंमधुसूदनाय
शान्त्यै
वामकर्णे
।
ऋं
त्रिविक्रमायक्रियायै
दक्षनासापुटे
।
ॠं
वामनाय
दयायैवामनासापुटे
।
ऌं
श्रीधराय
मेधायै
दक्षगण्डे
।ऌं
हृषीकेशाय
हर्षायै
वामगण्डे
।
एं
पद्म-नाभाय
श्रद्धायै
ओष्ठे
।
ऐं
दामोदराय
लज्जायैअधरे
।
ॐ
वासुदेवाय
लक्ष्म्यै
ऊर्द्ध्वदन्तपंक्तौ
।औं
सङ्कर्षणाय
सरस्वत्यै
अधोदन्तपंक्तौ
।
अंप्रद्युम्नाय
प्रीत्यै
मस्तके
।
अः
अनिरुद्धाय
रत्यैमुखे
।
कं
चक्रिणे
जयायै
।
खं
गदिने
दुर्गायै
।गं
शार्ङ्गिणे
प्रभायै
।
घं
खड्गिने
सत्यायै
।ङं
शङ्खिने
चण्डायै
दक्षकरमूलसन्ध्यग्रकेषु
।
चंहलिने
वाण्यै
।
छं
मुषलिने
विलासिन्यै
।
जंशूलिने
विजयायै
।
झं
पाशिने
विरजायै
।
ञंअङ्कुशिने
विश्वायै
वामकरमूलसन्ध्यग्रकेषु
।
टंमुकुन्दाय
विनदायै
।
ठं
नन्दजाय
सुनन्दायै
।डं
नन्दिने
स्मृत्यै
।
ढं
नराय
ऋद्ध्यै
।
णं
नरक-जिते
समृद्ध्ये
दक्षपादमूलसन्ध्यग्रकेषु
।
तं
हरयेशुद्ध्यै
।
थं
कृष्णाय
बुद्ध्यै
।
दं
सत्याय
भूत्यै
।धं
सात्वताय
मत्यै
।
नं
सौराय
क्षमायै
वाम-पादमूलसन्ध्यग्रकेषु
।
पं
शूराय
रमायै
दक्ष-पार्श्वे
।
फं
जनार्द्दनाय
उमायै
वामपार्श्वे
।
वंभूधराय
क्लेदिन्यै
पृष्ठे
।
भं
विश्वमूर्त्तये
क्लिन्नायैनाभौ
।
मं
वैकुण्ठाय
सुदायै
उदरे
।
यं
त्वगा-त्मने
पुरुषोत्तमाय
वसुधरायै
हृदि
।
रं
असृ-गात्मने
बलिने
परायै
दक्षांशे
।
लं
मांसात्मनेबलानुजाय
परायणायै
ककुदि
।
वं
मेदआत्मनेबलाय
सूक्ष्मायै
वामांशे
।
शं
अस्थ्यात्मने
वृष-घ्नाय
सन्ध्यायै
हृदादिदक्षकरे
।
षं
मज्जात्मनेवृषाय
प्रज्ञायै
हृदादिवामकरे
।
सं
शुक्रात्मनेहंसाय
प्रभायै
हृदादिदक्षपादे
।
हं
प्राणात्मनेवराहाय
निशायै
हृदादिवामपादे
।
ळं
जीवा-त्मने
विमलाय
अमोघायै
हृदाद्युदरे
।
क्षंक्रोधात्मने
नृसिंहाय
विद्युतायै
हृदादिमुखे
।इति
न्यसेत्
॥
*
॥
तथा
च
।
गौतमीये
।“केशवादिरयं
न्यासो
न्यासमात्रेण
देहिनाम्
।अच्युतत्वं
ददात्येव
सत्यं
सत्यं
न
संशयः
॥
मातृकार्णं
समुच्चार्य्य
केशवाय
इति
स्मरेत्
।कीर्त्त्यै
च
मनसा
युक्तमित्यादि
न्यासमाचरेत्
।केशवाय
ततः
कीर्त्त्यै
कान्त्यै
नारायणाय
च
॥
”इत्याद्यगस्त्यसंहितावचनाच्चायं
क्रमः
।
न
तुकेशवकीर्त्तिभ्यां
नम
इति
।
तथा
भुक्तिमुक्ति-मिच्छता
अयं
न्यासः
कर्त्तव्यः
श्रीबीजादिकः
।यथा
।
श्रीं
अं
केशवाय
कीर्त्त्यै
नम
इत्यादि
।तथा
च
गौतमीये
।“एवं
प्रविन्यसेन्न्यासं
लक्ष्मीबीजपुरःसरम्
।स्मृतिं
धृतिं
महालक्ष्मीं
प्राप्यान्ते
हरितांव्रजेत्
॥
”ततस्तत्त्वन्यासपीठन्यासर्ष्यादिन्यासविष्णुपञ्जरा-दिन्यासान्
कुर्य्यात्
।
तत्त्वन्यासादयस्तु
ग्रन्थ-गौरवभिया
नोक्ताः
॥
*
॥
ततो
ध्यायेत्
।“उद्यत्कोटिदिवाकराभमनिशं
शङ्कं
गदांपङ्कजंचक्रं
बिभ्रतमिन्दिरावसुमतीसंशोभिपार्श्वद्बयम्
।कोटीराङ्गदहारकुण्डलधरं
पीताम्बरं
कौस्तुभो-द्दीप्तं
विश्वधरं
स्ववक्षसि
लसच्छ्रीवत्सचिह्नं
भजे
॥
”एवं
ध्यात्वा
मानसैः
संपूज्य
शङ्खस्थापनंकुर्य्यात्
।
तत्र
वैष्णवपात्रं
गौतमीये
।“ताम्रपात्रन्तु
विप्रर्षे
विष्णोरतिप्रियं
मतम्
।तथैव
सर्व्वपात्राणां
मुख्यं
शङ्खं
प्रकीर्त्तितम्
॥
मृत्पात्रञ्च
तथा
प्रोक्तं
स्वर्णं
वा
राजतं
तथा
।पञ्चपात्रं
हरेः
शुद्धं
नान्यत्तत्र
नियोजयेत्
॥
”नेवेद्यदाने
तु
तत्रैव
।“स्वर्णे
वा
ताम्रपात्रे
वा
रौप्ये
वा
पङ्कजे
दले
॥
”आगमकल्पद्रुमे
।“हैरण्यं
राजतं
कांस्यं
ताम्रं
मृण्मयमेव
वा
।पालाशं
श्रीहरेः
पात्रं
नैवेद्ये
कल्पयेद्बुधः
॥
”पुरश्चरणचन्द्रिकायाम्
।
सुवर्णे
राजते
रैत्येइत्यादि
॥
*
॥
ततः
सामान्यपीठपूजा-नन्तरं
विमलादिशक्तिसहितपीठमन्वन्तं
पूजांकृत्वा
पुनर्ध्यात्वा
मूलेन
कल्पितमूर्त्तावावाह-नादिपञ्चपुष्पाञ्जलिदानपर्य्यन्तं
विधाय
आव-रणपूजां
कुर्य्यात्
।
अग्न्यादिचतुष्कोणेषु
दिक्षुच
ओँ
क्रुद्धोल्काय
हृदयाय
नमः
इत्यादिनापूजयेत्
॥
*
॥
ततः
केशरेषु
पूर्व्वादि
ओँ
नमःनं
नमः
मों
नमः
नां
नमः
रां
नमः
यं
नमःणां
नमः
यं
नमः
।
ततो
दलेषु
पूर्व्वादिदिक्षुओँ
वासुदेवाय
नमः
।
एवं
सङ्कर्षणाय
प्रद्युम्नायअनिरुद्धाय
।
अग्न्यादिकोणदलेषु
ओँ
शान्त्यैनमः
एवं
श्रियै
सरस्वत्यै
रत्यै
।
ततः
पत्राग्रेषुपूर्व्वादि
ओँ
चक्राय
नमः
एवं
शङ्खाय
गदायैपद्माय
कौस्तुभाय
मुषलाय
खड्गाय
वन-मालायै
।
तद्बहिरग्रे
ओँ
गरुडाय
नमः
।दक्षिणे
ओँ
शङ्खनिधये
नमः
।
वामे
ओँ
पद्म-निधये
नमः
।
पश्चिमे
ओँ
ध्वजाय
नमः
।
अग्नि-कोणे
ओँ
विघ्नाय
नमः
।
नैरृते
ओँ
आर्य्यायेनमः
।
वायुकोणे
ओँ
दुर्गायै
नमः
।
ईशानेओँ
सेनान्यै
नमः
।
एवं
सर्व्वत्र
।
तद्बहि-रिन्द्रादीन्
वज्रादीश्च
पूजयित्वा
धूपदीपौ
दत्त्वानैवेद्यं
दद्यात्
॥
*
॥
यथा
।
नैवेद्यमानीयदेवतायै
मूलेन
पाद्यार्घाचमनीयं
दत्त्वा
फडितिमन्त्रेण
नैवेद्यं
संप्रोक्ष्य
चक्रमुद्रयाभिरक्ष्ययमिति
मन्त्रण
दोषसमूहं
संशोष्य
रमिति
दोषंसंदह्य
वामकरसौधधाराभिपूर्णं
वमिति
मन्त्रेणअमृतीकृत्य
मूलमन्त्रमष्टधा
जपेत्
।
ततोवमिति
धेनुमुद्रयामृतीकृत्य
गन्धपुष्पाभ्यां
संपूज्यकृताञ्जलिः
सन्
हरिं
प्रार्थयेत्
।
अस्य
मुखतोमहः
प्रसवेदिति
विभाव्य
स्वाहान्तं
मूलमुच्चार्य्यनैवेद्ये
जलं
दद्यात्
।
ततो
मूलमुच्चार्य्य
एतन्नैवेद्यंअमुकदेवतायै
नमः
।
ततो
नैवेद्यं
हस्ताभ्या-मुद्धृत्य
ओँ
निवेदयामि
भवते
जुषाणेदं
हवि-र्हर
इति
नैवेद्यं
समर्प्य
अमुकदेवतायै
एतज्जल-ममृतोपस्तरणमसीति
जलं
दत्त्वा
वामहस्तेग्रासमुद्रां
प्रदर्श्य
दक्षिणहस्तेन
प्राणादिमुद्राःप्रदर्शयेत्
।
*
।
यथा
।
ओँ
प्राणाय
स्वाहेतिकनिष्ठानामिके
अङ्गुष्ठेन
स्पर्शयेत्
।
ओँ
अपा-नाय
स्वाहेति
तर्ज्जनीमध्यमे
अङ्गुष्ठेन
स्पर्शयेत्
।ओँ
व्यानाय
स्वाहेति
मध्यमानामे
अङ्गुष्ठेनस्पर्शयेत्
ओँ
उदानाय
स्वाहेति
तर्ज्जनीमध्यमा-नामा
अङ्गुष्ठेन
स्पर्शयेत्
।
ओँ
समानायस्वाहेति
सर्व्वाङ्गुलीरङ्गुष्ठेन
स्पर्शयेत्
।
ततःअङ्गुष्ठाभ्यामनामिकाग्रं
स्पृशन्
ब्रौं
नमः
परायअन्तरात्मने
अनिरुद्धाय
नैवेद्यं
कल्पयामीतिनैवेद्यमुद्रां
प्रदर्श्य
मूलमुच्चार्य्य
अमुकदेवतांतर्पयामीति
चतुर्द्धा
संतर्प्य
अमुकदेवतायैएतज्जलममृतापिधानमसि
इति
जलं
दत्त्वाआचमनीयादिकं
दद्यात्
॥
*
॥
वैष्णवे
तुनैवेद्यदाने
सर्व्वत्रायमेव
विधिः
।
ततः
सामान्य-पूजापद्धत्युक्तक्रमेण
विसर्ज्जनान्तं
कर्म्म
समा-पयेत्
॥
अस्य
पुरश्चरणं
षोडशलक्षजपः
।तथा
च
।“विकारलक्षं
प्रजपेन्मनुमेनं
समाहितः
।तद्दशांशं
सरसिजैर्जुहुयान्मधुराप्लुतैः
॥
”इति
तन्त्रसारः
॥
स्मृत्युक्तविष्णुपूजा
आह्निकतत्त्वादौ
द्रष्टव्या
॥
*
॥
शिवस्याष्टमूर्त्तिपूजानन्तरं
तत्रैव
विष्णोरष्टमूर्त्ति-पूजा
यथा,
--“कृता
पूजा
मया
देवि
अष्टमूर्त्तेः
शिवस्य
च
।यथा
हि
परमेशानि
तच्छृणुष्व
वरानने
॥
”इत्युपक्रम्य
।“कृत्वा
पूजां
महेशानि
कूण्डल्या
बाह्यवेष्टने
।अष्ट
विष्णोर्म्महेशानि
नामानि
शृणु
कामिनि
॥
उग्रं
विष्णुं
महाविष्णुं
ज्वलन्तं
संप्रतापनम्
।नृसिंहं
भीषणं
भीमं
मृत्युमृत्युं
प्रकीर्त्तितम्
।एतान्
विष्णून्
महेशानि
यथा
संपूज्य
तच्छृणु
॥
समुखादिक्रमाद्देवि
पूजयेद्विष्णुमव्ययम्
।तन्मन्त्रं
शृणु
चार्व्वङ्गि
ज्ञानसारं
वरानने
॥
”ओँ
उग्राय
विष्णवे
नमः
।
ओँ
महाविष्णवेनमः
।
ओँ
ज्वलन्ताय
विष्णवे
नमः
।
ओँ
संप्र-तापनाय
विष्णवे
नमः
।
ओँ
नृसिंहाय
विष्णवेनमः
।
ओँ
भीषणाय
विष्णवे
नमः
।
ओँ
भीमायविष्णवे
नमः
।
ओँ
मृत्युञ्जयाय
विष्णवे
नमः
।“इति
पूजां
महेशानि
कृत्वा
हि
परमेश्वरि
।विष्णुज्ञानं
मया
प्रोक्तं
सर्व्वशक्तिसमन्वितम्
॥
”इति
लिङ्गार्च्चनतन्त्रे
७
पटलः
॥
तस्य
नमस्कारस्तत्फलादिश्च
यथा,
--सूत
उवाच
।“मुक्तिहेतुमनाद्यन्तमजमक्षयमव्ययम्
।यो
नमेत्
सर्व्वलोकस्य
नमस्यो
जायते
नरः
॥
विष्णुमानन्दमद्वैतं
विज्ञानं
सर्व्वगं
प्रभुम्
।प्रणमामि
सदा
भक्त्या
चेतसा
हृदयालयम्
॥
योऽन्तस्तिष्ठन्नशेषस्य
पश्यतीशः
शुभाशुभम्
।तं
सर्व्वसाक्षिणं
विष्णुं
नमस्ये
परमेश्वरम्
॥
साध्येनापि
नमस्कारप्रयुक्तश्चक्रपाणये
।संसारतृणवर्गाणामुद्वेजनकरो
हि
सः
॥
कृष्णे
स्फुरज्जलधरोदरचारुकृष्णेलोकाधिकारिपुरुषे
परमेऽप्रेमेये
।एकोऽपि
चारुगुणमात्रकृतप्रणामःसद्यः
श्वपाकमपि
शोधयितुं
समर्थः
॥
प्रणम्य
दण्डवद्भूमौ
नमस्कारेण
योऽर्च्चयेत्
।स
यां
गतिमवाप्नोति
न
तां
क्रतुशतैरपि
॥
दुर्गसंसारकान्ताराकूपारमभिधावताम्
।एकः
कृष्णनमस्कारः
अस्ति
तीरस्य
देशकः
॥
आसीनो
वा
शयानो
वा
तिष्ठन्
वा
यत्र
तत्र
वा
।नमो
नारायणायेति
मन्वेकशरणो
भवेत्
॥
नारायणेति
शब्दोऽस्ति
वागस्ति
वशवर्त्तिनी
।तथापि
नरके
घोरे
पतन्तीति
किमद्भुतम्
॥
चतुर्मुखायुर्यदि
कोटिवक्त्रोभवेन्नरः
कोऽपि
विशुद्धचेताः
।सर्व्वे
गुणानामयुतैकदेशंवदेन्न
वा
देववरस्य
विष्णोः
॥
व्यासाद्या
मुनयः
सर्व्वे
स्तुवन्तो
मधुसूदनम्
।मतिक्षयान्निवर्त्तन्ते
न
गोविन्दगुणक्षयात्
॥
अवशेनापि
यन्नाम्नि
कीर्त्तिते
सर्व्वपातकैः
।पुमान्
विमुच्यते
सद्यः
सिंहत्रस्तैर्मृगैरिव
॥
सकृदुच्चरितं
येन
हरिरित्यक्षरद्वयम्
।बद्धः
परिकरस्तेन
मोक्षाय
गमनं
प्रति
॥
स्वप्नेऽपि
नामस्मृतिरादिपुंसःक्षयं
करोत्यक्षयपापराशिम्
।प्रत्यक्षतः
किं
पुनरत्र
पुंसांसंकीर्त्तिते
नाम्नि
जनार्द्दनस्य
॥
नमः
कृष्णाच्युतानन्त
वासुदेवेत्युदीरितम्
।यैर्भावभावितैर्विप्र
न
ते
यमपुरं
ययुः
॥
शमायालं
जलं
वह्नेस्तमसो
भास्करोदयः
।क्षान्तिः
कलेस्त्वघौघस्य
नामसंकीर्त्तनं
हरेः
॥
क्व
नाकपृष्ठगमनं
पुनरायाति
लक्षणम्
।क्व
जपो
वासुदेवेति
मुक्तिबीजमनुत्तमम्
॥
गच्छतां
दूरमध्वानं
तृष्णामूर्च्छितचेतसाम्
।पाथेयं
पुण्डरीकाक्षनामसंकीर्त्तनामृतम्
॥
नम
इत्येव
यो
ब्रूयात्तद्भक्तः
श्रद्धयान्वितः
।तस्याक्षयो
भवेल्लोकः
श्वपाकस्यापि
शौनक
॥
संसारसर्पदष्टस्य
निर्व्विचेष्टैकभेषजम्
।कृष्णेति
वैष्णवं
मन्त्रं
जप्त्वा
मुक्तो
भवेन्नरः
॥
ध्यायन्
कृते
यजन्
यज्ञैस्त्रेतायां
द्वापरेऽर्च्चयन्
।यदाप्नोति
तदाप्नोति
कलौ
संकीर्त्त्य
केशवम्
॥
नूनं
तत्कण्ठतालूकमथवाप्युपजिह्विका
।रोगाधारा
न
सा
जिह्वा
या
न
वक्ति
हरे-र्गुणान्
॥
कुरुक्षेत्रेण
किं
तस्य
काश्या
वा
शान्तिकेन
वा
।जिह्वाग्रे
वर्त्तते
यस्य
हरिरित्यक्षरद्वयम्
॥
विज्ञातदुष्कृतसहस्रसमावृतोऽपिश्रेयः
परन्तु
परिशुद्धिमभीप्समानः
।स्वप्नान्तरेऽपि
किल
योनिभयं
न
पश्ये-न्नारायणस्तुतिकथापरमो
मनुष्यः
॥
”इत्यादि
गारुडे
नारायणभक्तिनमस्कारो
नाम२३२
अध्यायः
॥
*
॥
सूत
उवाच
।“असारभूते
संसारे
सारमेकं
विनिर्द्दिशेत्
।असाराशेषलोकस्य
सारमाराधनं
हरेः
॥
दद्यात्
पुरुषसूक्तेन
यः
पुष्पाण्यप
एव
वा
।अर्च्चितं
स्यात्तदा
चैव
तेन
सर्व्वं
चराचरम्
॥
भातृवत्
परिरक्षन्तं
सृष्टिसंहारकारकम्
।यो
न
पूजयते
विष्णुं
तं
विद्याद्ब्रह्मघातकम्
॥
यतः
प्रवृत्तिर्भूतानां
येन
सर्व्वमिदं
ततम्
।स्वकर्म्मणा
तमभ्यर्च्च्य
सिद्धिं
विन्दन्ति
मानवाः
॥
नरके
पच्यते
यस्तु
यमेन
परिभाषितः
।किं
त्वया
नार्च्चितो
देवः
केशवः
केशिनाशनः
॥
उदकेनाप्यभावेन
द्रव्याणामर्च्चितः
प्रभुः
।यो
ददाति
स्वकं
लोकं
स
त्वया
किं
न
चार्च्चितः
॥
न
तत्
करोति
सा
माता
न
पिता
नापिबान्धवाः
।यत्
करोति
हृषीकेशः
सन्तुष्टः
श्रद्धयार्च्चितः
॥
वर्णाश्रमाचारवता
पुरुषेण
परः
पुमान्
।विष्णुराराध्यते
पन्था
नान्यस्तत्तोषकारकः
॥
न
दानैर्विविधैर्दत्तैर्न
पुष्पैर्नानुलेपनैः
।तोषमेति
महात्मासौ
यथा
भक्त्या
जनार्द्दनः
॥
सम्पदैश्वर्य्यमाहात्म्यज्ञानसन्ततिकर्म्मणाम्
।विमुक्तेश्चैकतालभ्यं
मूलमाराधनं
हरेः
॥
प्रणामैस्तुष्यते
विष्णुरेतद्बै
परमं
धनम्
।अन्यथा
वा
विशेषेण
कस्तमर्च्चितुमर्हति
॥
”इति
गारुडे
पूजास्तुतिः
२३३
अध्यायः
॥
*
॥
सूत
उवाच
।“आलोक्य
बहुशास्त्राणि
विचार्य्य
च
पुनःपुनः
।इदमेकं
सुनिष्पन्नं
ध्येयो
नारायणः
सदा
॥
किं
तस्य
दानैः
किं
तीर्थैः
किं
तपोभिः
किम-ध्वरैः
।यो
नित्यं
ध्यायते
देवं
नारायणमनन्यधीः
॥
षष्टितीथसहस्राणि
षष्टितीर्थशतानि
च
।नारायणप्रणामस्य
कलां
नार्हन्ति
षोढशीम्
॥
प्रायश्चित्तान्यशेषाणि
तपःकर्म्मादिकानि
वै
।यानि
तेषामशेषाणां
कृष्णानुस्मरणं
परम्
॥
कृते
पापेऽनुतापो
वै
यस्य
पुंसः
प्रजायते
।प्रायश्चित्तन्तु
तस्यैकं
हरिसंस्मरणं
परम्
॥
मुहूर्त्तमपि
यो
ध्यायेन्नारायणमतन्द्रितः
।सोऽपि
तद्गतिमाप्नोति
किं
पुनस्तत्परायणः
॥
जाग्रत्स्वप्नसुषुप्तेषु
योगस्तस्य
च
योगिनः
।या
काचिन्मनसो
वृत्तिः
सा
भवत्यच्युताश्रयात्
॥
उत्तिष्ठन्निपतत्विष्णुं
व्रजन्
वै
विवसंस्तथा
।भुञ्जन्
स्वपंश्च
जाग्रच्च
गोविन्दं
माधवं
स्मरेत्
॥
स्वे
स्वे
कर्म्मण्यभिरतः
कुर्य्याच्चित्तं
जनार्द्दने
।एषा
शास्त्रानुसारोक्तिः
किमन्यैर्बहुभाषितैः
॥
ध्यानमेव
परो
धर्म्मो
ध्यानमेव
परं
तपः
।ध्यानमेव
परं
शौचं
तस्मात्
ध्यानपरो
भवेत्
॥
नास्ति
विष्णोः
परं
ध्येयं
तपो
नानशनात्परम्
।तस्मात्
प्रधानमन्त्रोक्तं
वासुदेवस्य
चिन्तनम्
॥
यद्दुर्लभं
पदं
प्रार्थ्यं
मनसो
यन्न
गोचरम्
।तदप्यप्रार्थितं
ध्यातो
ददाति
मधुसूदनः
॥
प्रमादात्
कुर्व्वतां
कर्म्म
प्रच्यवेताध्वरेषु
यत्
।स्मरणादेव
तद्विष्णोः
संपूर्णं
स्यादिति
श्रुतिः
॥
ध्यानेन
सदृशं
नास्ति
शोधनं
पापकर्म्मणाम्
।आगामिदेहहेतूनां
दाहकोऽप्येष
पावकः
॥
विनिष्पन्नसमाधिस्तु
मुक्तिमत्रैव
जन्मनि
।प्राप्नोति
योगी
योगाग्निदग्धकर्म्मचयोऽचिरात्
॥
यथाग्निरुद्धतशिखः
कक्षं
दहति
सानिलः
।तथा
चित्तस्थितो
विष्णुर्योगिनां
सर्व्वकिल्विषम्
॥
यथाग्निदाहात्
कनकमपदोषं
प्रजायते
।संश्लिष्टं
वासुदेवेन
मनुष्याणां
तथा
मनः
॥
गङ्गास्नानसहस्रेषु
पुष्करस्नानकोटिषु
।यत्
पापं
विलयं
याति
स्मृते
नश्यति
तद्धरौ
॥
प्राणायामसहस्रैस्तु
यत्
पापं
नश्यति
ध्रुवम्
।क्षणमात्रेण
तत्
पापं
हरेर्ध्यानात्
प्रणश्यति
॥
एकस्मिन्नप्यतिक्रान्ते
मुहूर्त्ते
ध्यानवर्ज्जिते
।दस्युभिर्म्मथितेनेव
युक्तमाक्रन्दितं
भृशम्
॥
कलिप्रभावो
दुष्टोक्तिः
पाषण्डानां
तथोक्तयः
।न
क्रमेरन्
मनस्तस्य
यस्य
चेतसि
केशवः
॥
सा
तिथिस्तदहोरात्रं
स
योगः
स
च
चन्द्रमाः
।लग्नं
तदेव
विख्यातं
यत्र
प्रस्मर्य्यते
हरिः
॥
सा
हानिस्तन्महच्छिद्रं
सा
चान्धजडमूकता
।यन्मुहूर्त्तं
क्षणं
वापि
वासुदेवो
न
चिन्त्यते
॥
कलिः
कृतयुगन्तस्य
कलिस्तस्य
कृते
युगे
।हृदये
यस्य
गोविन्दो
यस्य
चेतसि
नाच्युतः
॥
यस्याग्रतस्तथा
पृष्ठे
गच्छतस्तिष्ठतोऽपि
वा
।गोविन्दे
नियतं
चित्तं
कृतकृत्यः
सदैव
सः
॥
वासुदेवे
मनो
यस्य
जपहोमार्च्चनादिषु
।तस्यान्तरायो
मैत्रेय
देवेन्द्रत्वादिकं
फलम्
॥
असंत्यज्य
च
गार्हस्थमतप्त्वा
च
महत्तपः
।छिनत्ति
वैष्णवीं
मायां
केशवार्पितमानसः
॥
क्षमां
कुर्व्वन्ति
क्रुद्धेषु
दयां
मूर्खेषु
मानवाः
।मुदञ्च
धर्म्मशीलेषु
गोविन्दे
हृदयस्थिते
॥
ध्यायेन्नारायणं
देवं
स्नानादिषु
च
कर्म्मसु
।प्रायश्चित्तं
हि
सर्व्वस्य
दुष्कृतस्येति
विश्रुतम्
॥
लाभस्तेषां
जयस्तेषां
कुतस्तेषां
पराभवः
।येषामिन्दीवरश्यामो
हृदयस्थो
जनार्द्दनः
॥
कीटपक्षिगणानाञ्च
हरौ
संन्यस्तचेतसाम्
।ऊर्द्ध्वमेव
गतिं
मन्ये
किं
पुनर्ज्ञानिनां
नृणाम्
॥
वासुदेवतरुच्छाया
नातिशीता
न
घर्म्मदा
।नरकद्वारशमनी
सा
किमर्थं
न
सेव्यते
॥
न
च
दुर्व्वाससः
शापो
वज्रञ्चापि
शचीपतेः
।हन्तुं
समर्थो
हि
सखे
हृद्गते
मधुसूदने
।वदतस्तिष्ठतोऽन्यद्वा
स्वेच्छया
कर्म्म
कुर्व्वतः
।नापयाति
यदा
चिन्ता
सिद्धां
मन्ये
च
धारणाम्
॥
ध्येयः
सदा
सवितृमण्डलमध्यवर्त्तीनारायणः
सरसिजासनसन्निविष्टः
।केयूरवान्
कनककुण्डलवान्
किरीटीहारी
हिरण्मयवपुर्धृतशङ्खचक्रः
॥
किमत्र
बहुनोक्तेन
युष्माकमधुना
हरिम्
।स्मरताहर्निशं
विष्णुमशेषदुरितापहम्
॥
न
हि
ध्यानेन
सदृशं
पवित्रमिह
विद्यते
।श्वपाकेष्वपि
भुञ्जानः
पापं
नैवात्र
लिप्यते
॥
यदा
चित्तं
समासक्तं
जन्तोर्व्विषयगोचरे
।यदि
नारायणेऽप्येवं
को
न
मुच्येत
बन्धनात्
॥
प्रत्यस्तमितभेदं
यत्
सत्तामात्रमगोचरम्
।वचसामात्मसंवेद्यं
तज्ज्ञानं
ब्रह्मसंज्ञितम्
॥
तत्रानया
धारणया
योगिनो
यान्ति
मे
लयम्
।संसारकर्म्मणोऽप्येते
यान्ति
निर्ब्बीजतांद्विजाः
॥
”इति
गारुडे
ध्यानस्तुतिः
२३४
अध्यायः
॥
तस्य
माहात्म्यं
यथा,
--सूत
उवाच
।“विष्णुचित्तो
भवेद्भक्तस्तं
यजेत
नमेत्
सदा
।तमेवैष्यति
मुक्तैवमात्मानं
हरितत्परः
॥
तद्दानं
यत्र
गोविन्दः
सा
कथा
यत्र
केशवः
।तत्
कर्म्म
यत्तदर्थाय
किमन्यैर्ब्बहुभाषितैः
॥
सा
जिह्वा
या
हरिं
स्तौति
तच्चित्तं
यत्तदर्पितम्
।तावेव
केवलौ
श्लाघ्यौ
यौ
तत्पूजाकरौ
करौ
॥
प्रणाममीशस्य
शिरःफलं
विदु-स्तदर्च्चनं
पाणिफलं
दिवौकसः
।मनःफलं
तद्गुणकर्म्मचिन्तनंवाचस्तु
गोविन्दगुणस्तवः
फलम्
॥
मेरुमन्दरमात्रोऽपि
राशिः
पापस्य
कर्म्मणः
।केशवं
वैद्यमासाद्य
दुर्व्याधिरिव
नश्यति
॥
यत्किञ्चित्
कुरुते
कर्म्म
पुरुषः
साध्वसाधु
वा
।सर्व्वं
नारायणे
न्यस्य
कुर्व्वन्नपि
न
लिप्यते
॥
तृणादिचतुरास्यान्तं
भूतग्रामं
चतुर्व्विधम्
।चराचरं
जगत्
सर्व्वं
प्रसुप्तं
मायया
तव
॥
यस्मिन्न्यस्तमतिर्न
याति
नरकं
स्वर्गोऽपि
यच्चि-न्तनेविघ्नो
यत्र
निवेशितात्ममनसो
ब्राह्मोऽपिलोकोऽल्पकः
।मुक्तिं
चेतसि
संस्थितो
जडधियां
पुंसां
ददा-त्यव्ययःकिञ्चित्रं
दुरितं
प्रयाति
विलयं
तत्राच्युतेकीर्त्तिते
॥
महता
पुण्यपण्येन
येन
क्रोतोऽखिलं
ध्रुवम्
।तस्य
विष्णोः
प्रसादेन
इह
कश्चित्
प्रबुद्धति
॥
अग्निकार्य्यं
जपं
स्नानं
विष्णोर्ध्यानञ्च
पूजनम्
।गन्तुं
दुःखोदधेः
पारं
कुर्य्युर्यत्र
भवन्ति
ते
॥
राष्ट्रस्य
शरणं
राजा
पितरौ
बालकस्य
च
।धर्म्मश्च
सर्व्वमर्त्यानां
सर्व्वस्य
शरणं
हरिः
॥
ये
नमन्ति
जगद्योनिं
वासुदेवं
सनातनम्
।न
तेभ्यो
विद्यते
तीर्थमधिकं
मुनिसत्तम
॥
अनर्घरत्नपूजान्तु
कुर्य्यात्
स्वाध्यायमेव
च
।तं
समुद्दिश्य
गोविन्दं
ध्यानं
नित्यमतन्द्रितः
॥
शूद्रं
वा
भगवद्भक्तं
निषादं
श्वपचं
तथा
।द्विजजातिसमं
मन्ये
न
याति
नरकं
नरः
॥
आदरेण
यथा
स्तौति
धनवन्तं
धनेच्छया
।तथा
बुद्धिश्च
कर्त्तारं
को
न
मुच्येत
बन्धनात्
॥
यथा
जातबलो
वह्निर्दहत्यार्द्रमपीन्धनम्
।तथाविधः
स्मृतो
विष्णुर्योगिनां
सर्व्वकिल्विषम्
॥
प्रदीप्तं
पर्व्वतं
यद्वत्
नाश्रयन्ति
मृगादयः
।तद्वत्
पापानि
सर्व्वाणि
योगाभ्यासरतं
नरम्
॥
यस्य
यावांश्च
विश्वासस्तस्य
सिद्धिश्च
तावती
।एतावानिति
कृष्णस्य
प्रभावः
परिमीयते
॥
विद्वेषादपि
गोविन्दं
दमघोषात्मजः
स्मरन्
।शिशुपालो
गतस्तत्त्वं
किं
पुनस्तत्परायणः
॥
अयं
देवो
मुनिर्वन्द्य
एष
ब्रह्मा
बृहस्पतिः
।इत्याख्या
जायते
तावद्यावन्नार्च्चयते
हरिम्
॥
”इति
गारुडे
विष्णुमाहात्म्यं
२३५
अध्यायः
॥
तस्य
पादोदकपानादिफलम्
।“हृदि
रूपं
मुखे
नाम
नैवेद्यमुदरे
हरेः
।पादोदकञ्च
निर्म्माल्यं
भस्तके
यस्य
सोऽच्युतः
॥
नैवेद्यमन्नं
तुलसीविमिश्रंविशेषतः
पादजलं
पिबेच्च
।योऽश्नाति
नित्यं
पुरतो
मुरारेःप्राप्नोति
सुप्रेमयुतां
स
भक्तिम्
॥
हत्यां
हन्ति
यदङ्घ्रिसङ्गतुलसी
स्तेयञ्च
पादोदकंनैवेद्यं
बहुमद्यपानदुरितं
गुर्व्वङ्गनासङ्गमम्
॥
”इति
पाद्मोत्तरखण्डे
१०
अध्यायः
॥
*
॥
तस्य
नाम्नां
व्युत्पत्तयो
यथा,
--पृथिव्युवाच
।“जातेषु
शेषो
भवसि
तस्माच्छेषोऽसि
कीर्त्तितः
॥
व्यसनोत्पत्तियुक्तेषु
ब्रह्मेन्द्रवरुणादिषु
।यस्मान्न
च्यवसे
स्थानात्तस्मात्
कीर्त्तयसेऽच्युतः
॥
ब्रह्माणमिन्द्रं
रुद्रञ्च
यमं
वरुणमेव
च
।निगृह्य
हरसे
यस्मात्तस्माद्धरिरिहोच्यसे
॥
सम्मानयसि
भूतानि
वपुषा
यशसा
श्रिया
।चिरेण
वपुषा
देव
तस्माच्चासि
सनातनः
॥
यस्माद्ब्रह्मादयो
देवा
मुनयश्चोग्रतेजसः
।न
तेऽन्तं
त्वधिगच्छन्ति
तेनानन्तस्त्वमुच्यसे
॥
न
क्षीयसे
न
क्षरसे
कल्पकोटिशतैरपि
।तस्मात्त्वमक्षरत्वाच्च
विष्णुर्वेति
प्रकीर्त्त्यसे
॥
विष्टब्धञ्च
त्वया
सर्व्वं
जगत्
स्थावरजङ्गमम्
।जगद्विष्टम्भनाच्चैव
विष्णुर्वेति
प्रकीर्त्त्यसे
॥
विष्टभ्य
तिष्ठसे
नित्यं
त्रैलोक्यं
सचराचरम्
॥
सयक्षगन्धर्व्वनरं
समहद्भूतपन्नगम्
।व्याप्य
त्वामेव
विशते
त्रैलोक्यं
सचराचरम्
।तस्माद्बिष्णुरिति
प्रोक्तः
स्वयमेव
स्वयम्भवा
॥
नारा
इत्युच्यते
आपः
ऋषिभिस्तत्त्वदर्शिभिः
।अयनं
तस्य
तत्पूर्व्वं
तेन
नारायणः
स्मृतः
॥
युगे
युगे
प्रनष्टां
गां
विष्णो
विन्दसि
तत्त्वतः
।गोविन्देति
ततो
नाम्ना
प्रोच्यसे
ऋषिभिस्तथा
॥
हृषीकाणीन्द्रियाण्याहुस्तत्त्वज्ञानविशारदाः
।ईशित्वे
वर्त्तसे
ह्येषां
हृषीकेशस्तथोच्यसे
॥
वसन्ति
त्वयि
भूतानि
ब्रह्मादीनि
युगक्षये
।त्वं
वा
वससि
भूतेषु
वासुदेवस्तदुच्यसे
॥
सङ्कर्षयसि
भूतानि
कल्पे
कल्पे
पुनः
पुनः
।ततः
सङ्कर्षणः
प्रोक्तस्तत्त्वज्ञानविशारदैः
॥
प्रत्यूहेन
न
तिष्ठन्ति
सदेवासुरराक्षसाः
।प्रतिद्युः
सर्व्वधर्म्माणां
प्रद्युम्नस्तेन
चोच्यते
॥
निरोधो
विद्यते
यस्मान्न
ते
भूतेषु
कश्चन
।अनिरुद्धस्ततः
प्रोक्तः
पूर्व्वमेव
महर्षिभिः
॥
”इति
मात्स्ये
२२२
अध्यायः
॥
*
॥
विष्णुलोकगमनकारणं
यथा,
--“कर्म्मभोगी
सकामः
स्यान्निष्कामो
निरुपद्रवः
।स
याति
देहं
त्यक्त्वा
च
पदं
विष्णोर्निरामयम्
।पुनरागमनं
नास्ति
तेषां
निष्कामिणां
सति
॥
ये
सेवन्ते
च
द्विभुजं
कृष्णमात्मानमेव
च
।गोलोकं
ते
नरा
यान्ति
दिव्यरूपविधारिणः
॥
ये
च
नारायणं
भक्त्या
सेवन्ते
च
चतुर्भुजम्
।वकुण्ठं
यान्ति
ते
सर्व्वे
दिव्यरूपविधारिणः
॥
सकामिनो
वैष्णवाश्च
गत्वा
वैकुण्ठमेव
च
।भारतं
पुनरायान्ति
तेषां
जन्म
द्विजातिषु
॥
कालेन
ते
च
निष्कामा
भवन्त्येव
क्रमेण
च
।भक्तिञ्च
निर्म्मलां
बुद्धिं
तेभ्यो
दास्यति
निश्चितम्
॥
हरिभक्ताश्च
निष्कामाः
स्वधर्म्मरहिता
द्विजाः
।तेऽपि
यान्ति
हरेर्लोकं
क्रमाद्भक्तिबलादहो
॥
”इति
ब्रह्मवैवर्त्ते
प्रकृतिखण्डे
२४
अध्यायः
॥
विष्णु
शृङ्खलः,
पुंलिङ्गम्
योगविशेषः
।
यथा,
मात्स्ये
।“द्वादशी
श्रवणस्पृष्टा
स्पृशेदेकादशीं
यदा
।स
एष
वैष्णवो
योगो
विष्णु
शृङ्खलसंज्ञितः
॥
तस्मिन्नुपोष्य
विधिवन्नरः
सङ्क्षीणकल्मषः
।प्राप्नोत्यनुत्तमां
सिद्धिं
पुनरावृत्तिदुर्ल्लभाम्
॥
”इति
॥
विष्णु
धर्म्मोत्तरे
द्वितीयविष्णु
शृङ्खलयोगमाह
।“एकादशी
द्वादशी
च
वैष्णव्यमपि
भं
भवेत्
।तद्विष्णुशृङ्खलं
नाम
विष्णुसायुज्यकृद्भवेत्
।तस्मिन्नुपोषणाद्गच्छेच्छ्वेतद्वीपपुरं
ध्रुवम्
॥
”इति
श्रीहरिभक्तिविलासे
१५
विलासः
॥
विष्णु
स्त्री
विष--व्यापने
नुक्
।
१
व्यापके
परमेश्वरे
अमरः“यस्मात्
विश्वमिदं
सर्वं
तस्य
शक्त्या
महात्मनः
।
तस्मा-देवोच्यते
विष्णुर्विशधातोः
प्रवेशनात्”
इत्युक्तेः
विश--प्रवेशेनु
पृषो०
इत्यपि
बोध्यम्
।
२
वह्नु
३
शुद्धे
४
वसुदेवतायांधरणिः
।
५
धर्मशास्त्रकारके
मुनिभेदे
च
“मन्वत्रिवि-ष्णुहारीते”
ति
याज्ञ०
६
तद्दैवते
श्रवणनक्षत्रे
ज्यो०
त०
।
víṣṇu,
a.,
m.
[
von
2.
viṣ
],
1〉
a.,
wirksam,
vom
Soma
(
{623,
8}
)
und
Indra
(
{61,
7}
)
doch
lassen
beide
Stellen
auch
die
andere
Deutung
zu
2〉
m.,
Eigenname
eines
Gottes,
der
die
Welt
in
drei
Schritten
durchschreitet,
und
auf
seinen
drei
Fussspuren
Segen
zurücklässt
an
seiner
höchsten
Fussspur
wohnen
die
Seligen
(
{154,
5}.
_{154,
6}
)
und
die
ganze
Welt
und
alle
Wesen
werden
durch
den
weitschreitenden
(
urukramá,
urugāyá
)
bewahrt
und
erhalten
(
{154,
4}
_{615,
1}
u.
s.
w.
).
Er
ist
des
Indra
Genosse
[
vgl.
índrāvíṣṇū
]
beim
Somatrunke
(
{155,
1}
{213,
1}
[
Page1310
]
{768,
4}
{775,
3}
{812,
6}
)
und
in
der
Vritraschlacht
(
{156,
4}
{314,
11}
{461,
2}
{615,
5}
{709,
12}
)
bald
erscheint
er
von
Indra
gesandt
(
{164,
36}
{686,
10}
)
oder
gekräftigt,
bald
empfängt
Indra
von
ihm
Kraft,
besonders
dadurch,
dass
er
diesem
den
Soma
bereitet
(
{939,
2}
).
Ausserdem
wird
er
am
häufigsten
neben
Puschan
genannt
(
{90,
5}
{186,
10}
{400,
3}
{458,
11}
{462,
9}
{551,
9}
{560,
1}
{647,
8}
{892,
5}
{1023,
4}
)
ferner
neben
den
Maruts
[
vgl.
marútvat
],
neben
dem
Tvaschtar,
der
die
Leibesfrucht
gestaltet,
während
Vischnu
den
Mutterschoos
befruchtet
(
{1010,
1}
)
und
neben
andern
Gottheiten
(
savitṛ́,
vā́ta,
sū́ria,
aśvínā
u.
s.
w.
).
Er
führt
den
Beinamen
śipiviṣṭá.
—
Vgl.
noch
die
Adj.
girikṣít,
eṣá,
purudasmá,
sumájjāni,
ághnat,
máh,
niṣiktapā́.
-o
2〉
{90,
5}
{156,
1}.
_{156,
3}
{314,
11}
{400,
2}
{510,
8}
{615,
1}—_{615,
3}.
_{615,
6}.
_{615,
7}
{616,
2}.
_{616,
6}.
_{616,
7}
{647,
8}
{692,
7}
{709,
12}.
-us
1〉
(
índras
)
{61,
7}.
—
2〉
{22,
16}—_{22,
18}
{85,
7}
{90,
9}
{154,
2}
{156,
4}.
_{156,
5}
{186,
10}
{192,
3}
{289,
10}
{400,
4}
{403,
3}
{458,
11}
{490,
13}
{491,
12}
{551,
9}
{609,
8}
{616,
3}.
_{616,
4}
{632,
27}
{635,
9}
{645,
14}
{686,
10}
{827,
3}
{891,
1}
{892,
5}
{918,
11}
{939,
2}
{954,
2}
{1010,
1}
{1021,
3}
{1023,
4}.
-um
2〉
{288,
14}
{400,
3}
{462,
9}
{489,
14}
{552,
9}
{555,
5}
{560,
1}
{802,
5}
{967,
3}.
_{967,
5}.
-unā
2〉
{213,
1}
{405,
9}
(
neben
sómena
)
{461,
2}
{655,
1}.
-ave
2〉
{154,
3}
{155,
1}
{156,
2}
{299,
7}
{441,
1}
{616,
1}
{645,
12}
{745,
3}
{746,
2}
{768,
4}
{775,
3}
{777,
20}
{812,
6}.
-os
[
Ab.
]
2〉
{1007,
1}—_{1007,
3}.
-os
[
G.
]
2〉
kármāṇi
{22,
19}
paramám
padám
{22,
20}.
_{22,
21}
padé
paramé
{154,
5}
padám
upamám
{357,
3}
vīríāṇi
{154,
1}
vídharmani
{164,
36}
prabhṛthé
{225,
11}
{556,
5}
dvéṣāṃsi
{441,
8}(
?
)
vikrámaṇeṣu
{629,
12}
vikrámaṇam
{841,
3}
śúṣmam
{640,
3}
janitā́
{808,
5}.
-os
[
G.
dreisilbig,
víṣṇuas
zu
sprechen
]
2〉
śárma
{651,
10}.
-avi
[
L.
]
1〉
máde
sutásya
{623,
8}.
—
2〉
{632,
16}.
विष्णु
विष्णु
masculine
(
विश्
pénétrer
sfx.
नु
)
Agni
Sūrya,
un
des
Vasus
Viṣṇu,
le
dieu
qui
s'incarne,
l'époux
de
Lakṣmī.
Qqf.
homme
pieux
et
saint.
विष्णुक्रान्ता
feminine
(
क्रम्
)
clitoria
ternatea,
bot.
विष्णुगृह
neuter
np.
de
ville
et
de
pays.
विष्णुदैवत्या
feminine
le
12e
jour
de
la
quinzaine
lunaire.
विष्णुपद
neuter
la
station
de
Viṣṇu,
c.
à
d.
le
méridien,
Vd.
Le
ciel.
La
mer
de
lait.
Le
lotus
du
nombril
de
Viṣṇu.
—
F.
[
ई
]
une
des
12
सङ्क्रान्तिस्
ou
entrées
du
Soleil
dans
les
signes
du
zodiaque.
Le
Gange.
विष्णुरथ
masculine
Garuḍa,
oiseau
de
Viṣṇu.
विष्णुलिङ्गी
feminine
caille.
विष्णुवल्लभा
feminine
echites
caryophyllata
ocymum
sanctum
bot.
विष्णुवाहण
masculine
(
वह्
)
Garuḍa.
विष्णु-
Masculine.
Neuter.
d'un
dieu
solaire
qui
fait
partie
de
la
trinité
hindoue
-त्व-
nt.
nature
de
V.
-मय-ई-
a.
émanant
de
V.,
appartenant
à
V.,
de
la
nature
de
V.
-मती-
Feminine.
Neuter.
d'une
princesse.
°गाथा-
Feminine.
Plural
hymne
à
Viṣṇu.
°गुप्त-
Masculine.
Neuter.
de
Cāṇakya
d'un
Bouddha.
°चक्र-
nt.
disque
de
Viṣṇu.
°दत्त-
a.
v.
donné
par
V.
Masculine.
Neuter.
de
Parīkṣit
de
divers
hommes.
°दूत-
Masculine.
messager
de
Viṣṇu.
°पद-
nt.
zénith,
ciel
Neuter.
d'un
Tīrtha
d'une
colline
sacrée
-ई-
Feminine.
Gange.
°पुराण-क-
nt.
titre
d'un
grand
Purāṇa.
°मित्र-
Masculine.
Neuter.
d'homme
personnage
indéterminé
cité
dans
les
manuels
à
titre
d'exemple
:
un
tel.
°यशस्-
Masculine.
Neuter.
de
Kalki
de
son
père.
°रत-
a.
v.
=
°दत्त-।
°शक्ति-
Masculine.
Neuter.
d'un
prince
°शक्ति-तनया°शक्ति-दुहितृ-
Feminine.
fille
de
Viṣṇu.
°शर्मन्-
Masculine.
Neuter.
de
divers
hommes
(
not.
de
Brāhmanes
)
dont
l'auteur
du
Pañcatantra
et
du
Hitopadeça.
°सहस्र-नामन्-
nt.
les
1,
000
noms
de
Viṣṇu,
section
du
MhBh.
°स्वामिन्-
Masculine.
Neuter.
de
divers
hommes.