Try संस्कृतवाहिनी (A word everyday) | YouTube Channel

वारुण (vAruNa)

 
Shabda Sagara English

वारुण

Neuter.

(

-णं

)

Water.

Masculine.

(

-णः

)

Name

of

one

of

the

nine

divisions

of

BHĀRATA-VARSHA.

Feminine.

(

-णी

)

1.

Belonging

or

sacred

to

VARUṆA.

2.

Given

by

VARUṆA.

Capeller Eng English

वारुण॑

feminine

ई॑

relating

to

Varuṇa

or

the

water,

Varuṇa's,

western,

water-.

masculine

aquatic

animal,

fish

feminine

the

west

(

±दिश्

),

Varuṇa's

wife

or

daughter,

a

kind

of

spirit

or

liquor

neuter

epithet

of

a

lunar

mansion.

Apte English

वारुण

[

vāruṇa

],

Adjective.

(

-णी

Feminine.

)

[

वरुणस्येदम्

अण्

]

Belonging

to

Varuṇa:

साक्ष्ये$नृतं

वदन्

पाशैर्बध्यते

वारुणैर्भृशम्

Manusmṛiti.

8.82

Bhágavata (Bombay).

1.5.32.

Dedicated

or

sacred

to

Varuṇa.

Given

to

Varuṇa.

Watery,

marine

जानामि

वारुणाँ-

ल्लोकान्

Rāmāyana

4.58.13

पृथिवी

पर्वता

मेघा

मूर्तिमन्तश्च

ये

परे

सर्वं

तद्वारुणं

ज्ञेयमापस्तस्तम्भिरे

यतः

Mahâbhârata (Bombay).

*

12.183.4.

Western.

णः

Name.

of

one

of

the

nine

divisions

of

Bharatavarṣa

-2

An

aquatic

animal.

णम्

Water.

The

शतभिषज्

constellation

नक्षत्रे

वारुणे

कुर्वन्

भिषक्सिद्धिमवाप्नुयात्

Mahâbhârata (Bombay).

*

13.89.12.

-णः,

-णम्

The

west.

Compound.

-कर्मन्

Neuter.

any

work

connected

with

the

supply

of

water.

-पाशकः

a

sea-monster.

-व्रतम्

summary

or

immediate

action

Compare.

तथा

पापन्निगृह्णीयाद्

व्रतमेतद्धि

वारुणम्

Manusmṛiti.

9.38.

Apte 1890 English

वारुण

a.

(

णी

f.

)

[

वरुणस्येदं

अण्

]

1

Belonging

to

Varuṇa

साक्ष्येऽनृतं

वदन्

पाशैर्बध्यते

वारुणैर्भृशं

Ms.

8.

82.

2

Dedicated

or

sacred

to

Varuṇa

3

Given

to

Varuṇa.

णः

N.

of

one

of

the

nine

divisions

of

Bhāratavarṣa.

णं

Water.

Monier Williams Cologne English

वारुण॑

mf(

ई॑

)n.

(

from.

वरुण

)

relating

or

belonging

or

sacred

to

or

given

by

Varuṇa,

atharva-veda

et cetera.

et cetera.

(

in

mahābhārata

&

rāmāyaṇa

also

said

of

partic.

weapons

)

relating

to

the

sea

or

to

water,

marine,

oceanic,

aquatic,

mahābhārata

kāvya literature

et cetera.

(

with

भूत

neuter gender.

an

aquatic

animal

)

western

(

confer, compare.

under

वरुण

),

adbhuta-brāhmaṇa

rāmāyaṇa

varāha-mihira 's bṛhat-saṃhitā

relating

to

Vāruṇi

i.e.

Bhṛgu,

mahābhārata

वारुण॑

masculine gender.

an

aquatic

animal,

fish,

mahābhārata

xiii,

4142

(

perhaps

also,

ṛg-veda

ii,

38,

8,

where

वरुण

seems

to

be

w.r.

)

patr.

of

Bhṛgu

(

confer, compare.

वारुणि

),

mahābhārata

(

plural number.

)

Varuṇa's

children

or

people

or

warriors,

harivaṃśa

वारुण॑

masculine gender.

nalopākhyāna

of

a

Dvīpa

(

See

neuter gender.

),

viṣṇu-purāṇa

वारुण॑

masculine gender.

(

in

astronomy.

)

nalopākhyāna

of

the

15th

Muhūrta

वारुण॑

neuter gender.

water,

Lexicographers, esp. such as amarasiṃha, halāyudha, hemacandra, &c.

the

Nakṣatra

Śata-bhiṣaj

(

presided

over

by

Varuṇa

),

mahābhārata

varāha-mihira 's bṛhat-saṃhitā

et cetera.

वारुण॑

neuter gender.

or

masculine gender.

the

west

(

°णे,

in

the

west

),

pañcarātra

वारुण॑

neuter gender.

(

with

खण्ड

)

nalopākhyāna

of

one

of

the

9

divisions

of

Bhārata-varṣa,

golādhyāya

Monier Williams 1872 English

वारुण

वारुण,

अस्,

ई,

अम्,

connected

with

or

belonging

to

Varuṇa,

sacred

to

or

given

by

Varuṇa,

q.

v.

epithet

of

a

weapon

(

अस्

),

m.,

N.

of

one

of

the

nine

divisions

of

Bhārata

Varṣa

(

अम्

),

n.

water

(

),

f.

the

western

quarter

or

region

presided

over

by

Varuṇa

[

cf.

लोक-पाल

]

the

west

N.

of

the

lunar

asterism

commonly

called

Śata-bhiṣaj

(

of

which

Varuṇa

is

the

ruling

deity

cf.

नक्षत्र

)

a

particular

kind

of

spirit

(

prepared

from

hogweed

ground

with

the

juice

of

the

date

or

palm

and

then

distilled

),

any

spirituous

liquor

a

species

of

Dūrbā

grass.

—वारु-

ण-कर्मन्,

अ,

n.

‘Varuṇa's

work,

any

work

con-

nected

with

the

supply

of

water,

the

digging

of

tanks

or

wells,

&c.

—वारुण-तीर्थ,

अम्,

n.,

N.

of

a

Tīrtha.

—वारुणी-वल्लभ,

अस्,

m.

‘beloved

by

the

asterism

Vāruṇī,

epithet

of

Varuṇa.

—वारु-

णेन्द्र

(

°ण-इन्°

),

अस्,

m.

a

proper

N.

—वारुणे-

श्वर-तीर्थ

(

°ण-ईश्°

),

अम्,

n.,

N.

of

a

Tīrtha.

—वारुणोपपुराण

(

°ण-उप्°

),

अम्,

n.,

N.

of

an

Upa-Purāṇa.

Macdonell English

वारुण

vāruṇá,

Adjective.

(

ī

)

belonging,

relating,

or

🞄sacred

to

Varuṇa

western

(

presided

over

by

🞄Varuṇa

)

Masculine.

aquatic

animal,

fish:

ī,

Feminine.

west

🞄kind

of

serpent

Varuṇaʼs

female

energy

🞄Varuṇaʼs

daughter

(

produced

at

the

churning

🞄of

the

ocean

and

regarded

as

the

goddess

of

spirituous

🞄liquor

)

spirituous

liquor,

palm-wine.

Benfey English

वारुण

वारुण,

i.

e.

वरुण

+

अ,

I.

Adjective.

,

Feminine.

णी।

1.

Relating,

belonging

to

Varuṇa,

MBh.

1,

1132

Man.

8,

82

9,

308.

2.

Sacred

to

Varuṇa,

8,

106.

3.

Epithet

of

a

weapon,

Utt.

Rāmac.

142,

10

Chr.

31,

12.

II.

Feminine.

णी।

1.

Any

spirituous

liquor,

Man.

11,

146

Pañc.

i.

d.

194

(

at

the

same

time,

The

west

).

2.

The

west,

the

region

of

Varuṇa,

Pañc.

i.

d.

194.

3.

The

twenty-fifth

lunar

asterism.

III.

Neuter.

Water

(

ŚKD.

).

Apte Hindi Hindi

वारुण

वि*

-

वरुण्स्येदम्-अण्

वरुण

संबंधी

वारुण

वि*

-

-

वरुण

को

दिया

हुआ

वारुणः

पुंलिङ्गम्

-

-

भारतवर्ष

के

नौ

प्रभागों

या

खण्डों

में

से

एक

वारुणम्

नपुंलिङ्गम्

-

-

पानी

L R Vaidya English

vAruRa

{%

(

I

)

a.

(

f.

णी

)

%}

1.

Belonging

or

sacred

to

Varuṇa

2.

given

by

Varuṇa.

vAruRa

{%

(

II

)

m.

%}

Name

of

one

of

the

nine

divisions

of

Bhāratavarsha.

vAruRa

{%

(

III

)

n.

%}

Water.

Mahabharata English

Vāruṇa^1,

a

tīrtha.

§

377

(

Dhaumyatīrthak.

):

III,

88,

8339

(

in

the

country

of

the

Pāṇḍyas

).

Vāruṇa^2

(

“the

son

of

Varuṇa”

)

=

Bhṛgu:

XIII,

4142

(

Bhº

).

Vāruṇa^3

=

Vishṇu

(

1000

names

).

Vāruṇa^4,

mostly

pl.

(

ºāḥ

)

(

“descendants

of

Varuṇa”

).

§

747b

(

Suvarṇotpatti

):

XIII,

85,

4146,

4147

(

ashṭau

Aṅgirasaḥ

putrāḥ

),

4149

(

Kaveḥ

putrāḥ…ashṭau

),

4153

(

ºau

Kaviṃ

Bhṛguñ

ca

).

Vāruṇa^5,

adj.

(

f.

ºī

)

(

“belonging

to

Varuṇa”

).

§

28

(

Amṛtamanthana

):

I,

18,

1132

(

bhūtāni

).--§

167

(

Vicitravīryoparama

):

I,

102,

4120

(

astraṃ

).--§

208

(

Astradarśana

):

I,

135,

5365

(

ºena--sc.

astreṇa--asṛjat

payaḥ

).--§

262

(

Bhagavadyāna

):

II,

2,

65

(

mahāśaṅkho

Devadattaḥ

).--§

268

(

Varuṇasabhāv.

):

II,

9,

380

(

mantrī,

sc.

Sunābhaḥ

),

382

(

sabhā

).--§

272

(

Rājasūyārambhap.

):

II,

13,

534

(

yenābhishikto

nṛpatir

Vºṃ

guṇam

ṛcchati/tena

rājā

'pi

taṃ

kṛtsnaṃ

saṃrāḍguṇam

abhīpsati

).--§

294

(

Dyūtap.

):

II,

49,

1751

(

kāṃsyaṃ

(

?

differently

Nīl.

),

offered

by

the

ocean

to

Yudhishṭhira

).--§

296

(

do.

):

II,

53,

1922

(

śaṅkhaṃ,

offered

by

the

ocean

to

Yudhishṭhira

).--§

300

(

Prahlāda

):

II,

68,

2323

(

pāśān

),

2324

(

do.

).--§

305

(

Anudyūtap.

):

II,

78,

2578

(

saṃyame

).--§

334b

(

Varuṇa

):

III,

41,

1693

(

pāśān

).-§

358

(

Tīrthayātrāp.

):

III,

82,

5011

(

lokaṃ

).--§

368

(

do.

):

III,

83,

7035

(

Taijasaṃ

Vºṃ

tīrthaṃ

).--§

384

(

Agastyop.

):

III,

102,

8737

(

samudraṃ

Vºṃ

nidhim

ambhasaḥ

).--§

440

(

Yakshayuddhap.

):

III,

164,

11900

(

sc.

astraṃ,

obtained

by

Arjuna

).--§

515

(

Karṇadigvijaya

):

III,

254,

15254

(

ºīṃ

diśaṃ,

i.e.

the

west

).--§

552d

(

Arjuna

):

IV,

61,

1982

(

sc.

astraṃ

).--§

552

(

Goharaṇap.

):

IV,

64,

2058

(

do.

).--§

561

(

Yānasandhip.

):

V,

60,

2370

(

ºau

[

B.

dāruṇau

]

cākshayau

śarapūrṇau

maheshudhī,

owned

by

Arjuna

).--§

564

(

Mātalīyop.

):

V,

98,

3539

(

hrade,

in

that

lake

is

fire,

the

cakra

of

Vishṇu

and

that

knotty

bow

from

which

the

Gāṇḍīva

had

its

origin

)

102,

3610

(

paścimā

Vºī

dik

).--§

570e

(

Gāṇḍīva

):

V,

158,

5354

(

Gāṇḍīvaṃ

).--§

572

(

Rathātirathasaṅkhyānap.

):

V,

169,

5870

(

sc.

astragrāmaḥ,

in

the

possession

of

Arjuna

).

--§

573

(

Ambopākhyānap.

):

V,

180,

7174

(

sc.

astreṇa,

employed

by

Rāma

Jāmadagnya

).--§

584

(

Bhīshmavadhap.

):

VI,

85,

†3779

(

astraṃ,

employed

by

Śikhandin

).--§

588

(

do.

):

VI,

121,

5801

(

sc.

astraṃ

).--§

599

(

Jayadrathavadhap.

):

VII,

98,

3658

(

astraṃ,

employed

by

Sātyaki

),

3659

(

astre…Vºāgneye

).--§

600

(

Ghaṭotkacavadhap.

):

VII,

157,

6954

(

sc.

astraṃ,

employed

by

Droṇa

).--§

602

(

Droṇavadhap.

):

VII,

188,

8604

(

do.,

do.

).--§

603

(

Nārayaṇāstramokshap.

):

VII,

194,

8965

(

ºāgneyaṃ,

sc.

astraṃ,

known

by

Aśvatthāman

)

200,

9258

(

sc.

astreṇa,

employed

by

Arjuna

).--§

603b

(

Nārāyaṇa

):

VII,

201,

†9466

(

sc.

karma

).--§

608

(

Karṇap.

):

VIII,

89,

†4542

(

sc.

astraṃ

)

91,

4771

(

sc.

astreṇa

).--§

615u

(

Skanda

):

IX,

46,

2655

(

ºyaḥ,

sc.

mātaraḥ

).--§

641

(

Rājadh.

):

XII,

95,

3554

(

pāśaiḥ

).--§

660b

(

Bhṛgu-Bharadvājasaṃv.

):

XII,

183,

6807

(

pṛthivī

parvatā

meghā

mūrtimantaś

ca

ye

'pare

sarvaṃ

tad

Vºṃ

jñeyam

āpaḥ

tasthambhire

yataḥ

).--§

673b

(

BaliVāsavasaṃv.

):

XII,

227,

8229

(

pāśaiḥ

),

8301

(

pāśān

),

8323

(

pāśāḥ

).--§

707

(

Mokshadh.

):

XII,

319,

11762

(

read

Vaº

with

B.

).--§

730g

(

Upamanyu

):

XIII,

14,

854

(

sc.

astrāt

).--§

746

(

Ānuśāsanik.

):

XIII,

62,

3177

(

pāśaiḥ,

only

B.

)

78,

3751

(

ºīṃ

diśaṃ,

i.e.

the

west

)

79,

3771

(

lokaṃ

).--§

747b

(

Suvarṇotpatti

):

XIII,

85,

4105

(

tanuṃ,

aiśvarye

),

4129

(

jyotis,

only

C.,

B.

has

dāruṇaṃ

),

4163

(

tanuṃ

).--§

748b

(

Tārakavadhop.

):

XIII,

86,

4210

(

ºān

divyān

sagajān?

).--§

749

(

Ānuśāsanik.

):

XIII,

89,

4266

(

nakshatre,

i.e.

Śatabhishā

).--§

759

(

do.

):

XIII,

107,

5283

(

sthānaṃ

).--§

768b

(

Umā-Maheśvarasaṃv.

):

XIII,

142,

6554

(

lokaṃ

).--§

789

(

Putradarśaṇap.

):

XIV,

33,

903

(

do.

).

Purana English

वारुण

स्

/

VĀRUṆA

(

S

).

The

sons

of

aṅgiras.

(

See

under

payasya

).

Kalpadruma Sanskrit

वारुणं,

क्लीबम्

(

वरुणो

देवतास्येति

वरुण

+अण्

)

जलम्

इति

राजनिर्घण्टः

(

शत-भिषानक्षत्रम्

यथा,

तिथितत्त्वे

।“वारुणेन

समायुक्ता

मधौ

कृष्णा

त्रयोदशी

।गङ्गायां

यदि

लभ्येत

सूर्य्यग्रहशतैः

समा

”उपपुराणविशेषः

यथा,

देवीभागवते

।३

१५

।“वारुणं

कालिकाख्यञ्च

शाम्बं

नन्दिकृतंशुभम्

।सौरं

पाराशरप्रोक्तमादित्यं

चातिबिस्तरम्

”पुं,

भारतस्य

खण्डविशेषः

यथा,

विष्णुपुराणे

।२

।“इन्द्रद्वीपस्तथा

सौम्यो

गन्धर्व्वस्त्वथ

बारुणः

)वरुणसम्बन्धिनि,

त्रि

यथा,

--“पश्चिमे

पुष्पदन्तञ्च

वारुणञ्च

प्रशस्यते

।उत्तरेण

तु

भल्लाटं

सौम्यञ्च

शुभदं

भवेत्

उडुम्बरस्तथा

याम्ये

वारुणे

पिप्पलः

शुभः

।प्लक्षश्चोत्तरतो

धन्यो

विपरीतास्त्वसिद्ध्वये

”इति

मात्स्ये

२२९

अध्यायः

(

यथा

महाभारते

१०२

।“समुद्रं

ते

समाश्रित्य

वारुणं

निधिमम्भसाम्

।कालेयाः

संप्रवर्त्तन्ते

त्रैलोक्यस्य

विनाशने

)

Vachaspatyam Sanskrit

वारुण

नपुंलिङ्गम्

वरुणस्येदमण्

जले

वरुणसम्बन्धिनि

त्रीषु लिङ्गेषु

।स

देवताऽस्य

अण्

वरुणदेवताके

त्रीषु लिङ्गेषु

शततारके

नपुंलिङ्गम्

Capeller German

वारुण॑,

Feminine.

ई॑

Varuṇa

gehörig

o.

geweiht,

Wasser-,

westlich.

Masculine.

Wassertier,

Fisch.

Feminine.

der

Westen

Palmbranntwein.

Neuter.

Bez.

eines

Mondhauses.

Grassman German

vāruṇá

(

?

),

m.,

Wasserthier,

Fisch.

-ás

{229,

8}

nach

Rothʼs

Conjectur

für

váruṇas.

Stchoupak French

वारुण-

-ई-

a.

appartenant,

relatif,

consacré

à

Varuṇa,

aquatique,

occidental

Masculine.

animal

aquatique,

poisson

patron.

de

Bhṛgu

Plural

enfants,

sujets,

guerriers

de

Varuṇa

Feminine.

épouse

ou

fille

de

V.,

sa

puissance

personnifiée

boisson

spiritueuse

(

qqf.

-इ-

)

région

de

Varuṇa

(

Ouest

)

Neuter.

d'une

rivière.