| YouTube Channel

राजस (rAjasa)

 
शब्दसागरः
English
राजस
mfn.
(-सः-सी-सं) Relating to, or derived, &c. from the quality of
Rajas or passion.
f.
(-सी)
1. The goddess DURGĀ.
2. The state of
being in this world or the next, in which the Raja Guṇa or quality
of passion predominates: it is divided into three classes: the first
class comprises the Gandharbas, Yakshas, Guhyakas, &c.
the
second king and heroes, and the third, boxers, wrestlers, gamb-
lers, tipplers, actors, &c.
E.
रजस् the quality of passion, अण् and
ङीप् affs.
Capeller Eng
English
राजस
f.
relating to passion (ph.)
abstr.
°त्व
n.
Yates
English
राजस (सः-सी-सं)
a. Relating to pas-
sion or the state of those who
are sensual.
f.
Durgā.
Wilson
English
राजस
mfn.
(-सः-सी-सं) Relating to, or derived, &c. from the
quality of passion.
f.
(-सी)
1 The goddess DURGĀ.
2 The state of being in this world or the next, in which the Raja Guṇa or
quality of passion predominates: it is divided into three classes
the first
class comprises the Gandharbas, Yakṣas, Guhyakas, &c.
the second, kings
and heroes
and the third, boxers, wrestlers, gamblers, tipplers, actors, &c.
E.
रजस् the quality of passion, अण् and ङीप् affs.
Apte
English
राजस [rājasa],
a.
(-सी
f.
) [रजसा निर्मितम् अण्] Relating to or influenced by the quality rajas, endowed with the quality rajas or passion
ऊर्ध्वं गच्छन्ति सत्त्वस्था मध्ये तिष्ठन्ति राजसाः
Bg.*
14.18
7.12
17.2.
Apte 1890
English
राजस a. (सी f.) [रजसा निर्मितं अण्] Relating to or influenced by the quality rajas, endowed with the quality rajas or passion
ऊर्ध्व गच्छंति सत्त्वस्था मध्ये तिष्ठंति राजसाः Bg. 14. 18
7. 12
17. 2.
Monier Williams Cologne
English
राजस
mfn.
belonging or relating to the quality रजस् (q.v.), endowed with or influenced by the quality of passion, passionate (-त्व
n.
),
MaitrUp.
Mn.
MBh.
&c.
राजस
m.
pl.
N.
of a class of gods in the 5th Manv-antara,
VP.
Monier Williams 1872
English
राजस राजस, अस्, ई, अम् (fr. रजस्), belong-
ing or relating to the quality रजस्, attendant on
the quality of passion, endowed with or influenced
by the quality of passion, passionate
(ई), f., N. of
Durgā.
—राजस-त्व, अम्, n. the state or predo-
minance of the quality of passion.
Macdonell
English
राजस rājas-a,
a.
(ī) belonging or relating 🞄to the quality rajas, endowed with passion: 🞄-tva,
n.
subjection to the quality of passion.
Benfey
English
राजस राजस, i. e. रजस् + अ,
I.
adj.
,
f.
सी।
1. Belonging to the quality of
passion, Man. 12, 32.
2. Endowed with
passion, 12, 40.
II.
f.
सी, Durgā.
Apte Hindi
Hindi
राजस
वि* - रजसा निर्मितम्-अण्
"रजोगुण से प्रभावित या संबद्ध, रजोगुण से युक्त "
Shabdartha Kaustubha
Kannada
राजस
पदविभागः - > विशेष्यनिघ्नम्
कन्नडार्थः - > ರಜೋಗುಣ ಸಂಬಂಧವಾದ /ರಜೋಗುಣದಿಂದ ಹುಟ್ಟಿದ
निष्पत्तिः - > "अण्" (४-३-१२०)
व्युत्पत्तिः - > रजसः इदम
राजस
पदविभागः - > विशेष्यनिघ्नम्
कन्नडार्थः - > ರಜೋಗುಣ
राजस
पदविभागः - > विशेष्यनिघ्नम्
कन्नडार्थः - > ಪ್ರಖ್ಯಾತಿ ಹೊಂದಲು ಮಾಡುವ ಕಾರ್ಯ /ಹೊಗಳಿಕೆಗಾಗಿ ಮಾಡುವ ಕಾರ್ಯ
प्रयोगाः - > "सत्कारमानपूजार्थं तपो दम्भेन चैव यत् क्रियते तदिह प्रोक्तं राजसं चलमध्रुवम् ॥"
उल्लेखाः - > गीता०
विस्तारः - > राजसं ज्ञानम् राजसी वृद्धिः राजसं दानम्
L R Vaidya
English
rAjasa {% a. (f. सी) %} Relating to the quality of rajas, endowed with or influenced by the quality of rajas (q.v.), ऊर्ध्वं गच्छन्ति सत्वस्था मध्ये तिष्ठन्ति राजसाः Bg.xvi.18.
Lanman
English
rājasa, f. -ī, a. pertaining to the second
of the three qualities (see rajas 4), passionate,
as terminus technicus. [rajas,
1208a.]
Schmidt Nachtrage zum Sanskrit Worterbuch
German
राजस (n.) passionateness, Vās. 203, 1.
शब्दकल्पद्रुमः
Sanskrit
राजसः, त्रि, (रजसो भवः रजस् + अण् ।)रजोगुणोद्भवः लल्लक्षणं यथा, --“आरम्भरुचिताधैर्य्यमसत्कार्य्यपरिग्रहः ।विषयोपसेवा चाजस्रं राजसं गुणलक्षणम्
”आरम्भरुचिता फलार्थं कर्म्मानुष्ठानशीलता
*
संक्षेपतस्तल्लक्षणं यथा, --“येनास्मिन् कर्म्मणा लोके ख्यातिमिच्छतिपुष्कलाम् ।न शोचत्यसम्पत्तौ तद्विज्ञेयन्तु राजसम्
”तस्माद्गतिर्यथा, --“देवत्वं सात्त्विका यान्ति मनुष्यत्वञ्च राजसाः ।तिर्य्यक्त्वं तामसा नित्यमित्येषा त्रिविधा गतिः
”तद्गतिप्रकारा यथा, --“झल्ला मल्ला नटाश्चैव पुरुषाः शस्त्रवृत्तयः ।द्यूतपानप्रसक्ताश्च जघन्या राजसी गतिः
राजानः क्षत्त्रियाश्चैव राज्ञश्चैव पुरोहिताः ।वादयुद्धप्रधानाश्च मध्यमा राजसी गतिः
गन्धर्व्वा गुह्यका यक्षा विबुधानुचराश्च ये ।तथैवाप्सरसः सर्व्वा राजसीषूत्तमा गतिः
”इति वामने १२ अध्यायः
राजसाहारा यथा, --“कट्वम्ललवणात्युष्णतीक्ष्णरूक्षविदाहिनः ।आहारा राजसस्येष्टा दुःखशोकामयप्रदाः
”राजसयज्ञो यथा, --“अभिसन्धाय तु फलं दम्भार्थमपि चैव यत् ।इज्यते भरतश्रेष्ठ तं यज्ञं विद्धि राजसम्
”राजसतपो यथा, --“सत्कारमानपूजार्थं तपो दम्भेन चैव यत् ।क्रियते तदिह प्रोक्तं राजसं चलमध्रुवम्
*
राजसदानं यथा, --“यत्तु प्रत्युपकारार्थं फलमुद्दिश्य वा पुनः ।दीयते परिक्लिष्टं तद्दानं राजसं स्मृतम्
”इति श्रीभगवद्गीतायाम् १७ अध्यायः
राजसत्यागो यथा, --“दुःखमित्येव यत् कर्म्म कायक्लेशभयात् त्यजेत् ।स कृत्वा राजसत्यागं नैव त्यागफलं लभेत्
”राजसज्ञानं यथा, --“पृथक्त्वेन तु यज्ज्ञानं नानाभावान् पृथग्-विधान् ।वेत्ति सर्व्वेषु भूतेषु तज्ज्ञानं विद्धि राजसम्
”राजसकर्म्म यथा, --“यत्तु कामेप्सुना कर्म्म साहङ्कारेण वा पुनः ।क्रियते बहुलायासं तद्राजसमुदाहृतम्
*
राजसकर्त्ता यथा, --“रागी कर्म्मफलप्रेप्सुर्लुब्धो हिंसात्मकोऽशुचिः ।हर्षशोकान्वितः कर्त्ता राजसः परिकीर्त्तितः
”राजसी बुद्धिर्यथा, --“यया धर्म्ममधर्म्मञ्च कार्य्यञ्चाकार्य्यमेव ।अयथावत् प्रजानाति बुद्धिः सा पार्थ राजसी
”राजसी धृतिर्यथा, --“यया तु धर्म्मकामार्थान् धृत्या धारयते-ऽर्ज्जुन ।प्रसङ्गेन फलाकाङ्क्षी धृतिः सा पार्थ राजसी
”राजससुखं यथा, --“विषयेन्द्रियसंयोगात् यत्तदग्रेऽमृतोपमम् ।परिणामे विषमिव तत् सुखं राजसं स्मृतम्
”इति श्रीभगवद्गीतायाम् १८ अध्यायः
*
राजसपुराणानि यथा, --“ब्रह्माण्डं ब्रह्मवैवर्त्तं मार्कण्डेयं तथैव ।भविष्यं वामनं ब्राह्मं राजसानि निबोधत
राजसस्मृतयो यथा, --“च्यावनं याज्ञवल्क्यञ्च आत्रेयं दाक्षमेव ।कात्यायनं वैष्णवञ्च राजसाः स्वर्गदा मताः
”इति पाद्मोत्तरखण्डे ४३ अध्यायः
वाचस्पत्यम्
Sanskrit
राजस
त्रि०
रजसा निर्मितः अण् रजसोगुणात् जाते१ कर्मेन्द्रियादौ “येनास्मिन् कर्मणा लोके ख्यातिमाप्नोतिपुष्कलाम् शोचत्यसम्पत्तौ तद्विज्ञेयन्तु राजसम्”इत्युक्ते ख्यात्यै क्रियमाणे कर्मणि रजाप्रधानतयास्त्यस्य अण् रजःप्रधाने सर्वेषां वस्तूनां त्रिगु-णात्मफत्वेऽपि “भूयस्त्वात्तद्व्यपदेशः” इत्युक्तेः क्वचित्तत्प्रधानत्वेन व्यपदेशः दूर्वायां स्त्री ङीप् शब्दमा०
Burnouf
French
राजस राजस a. (रजस्) passionné, instinctif.
-- S.
f.
राजसी condition morale d'une personne qui est dominée
par la passion ou par l'instinct.
Durgā.
Stchoupak
French
राजस-
-ई- a. pourvu de Rajas, relatif au Rajas
passionné
-त्व- nt. fait d'avoir du Rajas.