Try संस्कृतवाहिनी (A word everyday) | YouTube Channel

यम (yama)

 
Shabda Sagara English

यम

Masculine, Feminine, Neuter

(

-मः-मा-मं

)

Twin,

fellow,

one

of

the

pair

or

brace.

Masculine.

(

-मः

)

1.

Restraining,

controlling.

2.

Forbearance,

refraining.

3.

Cessa-

tion,

stop,

conclusion,

finish.

4.

Religious

restraint

or

obli-

gation,

considered

the

first

of

the

eight

steps

of

Yoga.

5.

Penance,

purification,

the

performance

of

those

acts

which

re-

move

impurity

of

any

kind.

6.

Any

of

the

five

acts

or

virtues,

which

constitute

pure

characters,

as

refraining

from

violence

or

injury,

patience,

sincerity,

obedience

to

a

spiritual

teacher,

and

the

observance

of

all

purificatory

ceremonies.

7.

A

festival.

8.

A

crow.

9.

A

name

of

the

planet

SATURN.

10.

YAMA,

the

deity

of

Naraka

or

hell,

where

his

capital

is

placed,

in

which

he

sits

in

judgment

on

the

dead,

and

distributes

rewards

and

punishments,

sending

the

good

to

Swarga,

and

the

wicked

to

the

division

of

Naraka

or

Tartarus

appropriated

to

their

crimes:

he

corresponds

with

the

Grecian

god

PLUTO,

and

the

judge

of

hell

MINOS,

and

in

Hindu

mythology

often

identified

with

Death

and

Time:

he

is

the

son

of

SŪRYA,

or

the

sun,

and

brother

of

the

personified

YA-

MUNĀ

or

Jamunā

river.

Neuter.

(

-म

)

A

brace,

a

couple,

a

pair.

Feminine.

(

-मी

)

The

Yamunā

river.

Etymology

यम्

to

restrain,

&c.,

Affix.

अच्,

घञ्

or

अप्

यम(

)निका

Feminine.

(

-का

)

A

screen

of

cloth

surrounding

a

tent.

Etymology

यम्

to

stop

or

check,

Affix.

ल्युट्,

कन्

added,

fem.

form

also

जवनिका

Capeller Eng English

2

यम॑

(

feminine

आ॑

&

ई॑

)

paired,

twin

masculine

a

twin

(

dual

twins

),

name

of

a

god,

either

the

Twin

(

with

his

sister

यमी॑

feminine

)

or

the

Restrainer,

the

god

of

death.

neuter

pair,

twin

letter

(

grammar

)

Yates English

यम

(

मः-मा-मं

)

a.

Twin

one

of

a

pair.

Masculine.

Yama,

Pluto,

the

god

of

hell

penance

restraint,

stop.

Feminine.

(

मी

)

The

Jumnā.

Neuter.

A

pair.

Spoken Sanskrit English

यम

-

yama

-

Adjective

-

twin-born

यम

-

yama

-

Adjective

-

twin

यम

-

yama

-

Adjective

-

forming

a

pair

यम

-

yama

-

Masculine

-

rein

यम

-

yama

-

Masculine

-

crow

यम

-

yama

-

Masculine

-

Pluto

यम

-

yama

-

Masculine

-

symbolical

name

for

the

number

two

यम

-

yama

-

Masculine

-

restraint

यम

-

yama

-

Masculine

-

curb

यम

-

yama

-

Masculine

-

act

of

checking

or

curbing

यम

-

yama

-

Masculine

-

one

of

a

pair

or

couple

यम

-

yama

-

Masculine

-

bridle

यम

-

yama

-

Masculine

-

self-control

forbearance

यम

-

yama

-

Masculine

-

driver

यम

-

yama

-

Masculine

-

any

great

moral

rule

or

duty

यम

-

yama

-

Masculine

-

charioteer

यम

-

yama

-

Masculine

-

self-restraint

यम

-

yama

-

Masculine

-

fellow

यम

-

yama

-

Masculine

-

any

rule

or

observance

यम

-

yama

-

Masculine

-

god

of

death

यम

-

yama

-

Masculine

-

suppression

यम

-

yama

-

Masculine

-

bad

horse

यम

-

yama

-

Neuter

-

key

यम

-

yama

-

Neuter

-

brace

यम

-

yama

-

Neuter

-

tone

of

utterance

यम

-

yama

-

Neuter

-

pair

यम

-

yama

-

Neuter

-

pitch

of

the

voice

यम

-

yama

-

Neuter

-

couple

यम

-

yama

-

Masculine

-

Pluto

यम

-

yama

-

Masculine

-

curb

उद्यच्छते

{

उद्यम्

}

-

udyacchate

{

udyam

}

-

verb

-

curb

उद्यच्छति

{

उद्यम्

}

-

udyacchati

{

udyam

}

-

verb

-

curb

निगृह्णाति

{

निग्रह्

}

-

nigRhNAti

{

nigrah

}

-

verb

-

curb

निगृह्णीते

{

निग्रह्

}

-

nigRhNIte

{

nigrah

}

-

verb

-

curb

यन्त्रयति

{

यन्त्र्

}

-

yantrayati

{

yantr

}

-

verb

-

curb

संहरते

{

संहृ

}

-

saMharate

{

saMhR

}

-

verb

-

curb

संहरति

{

संहृ

}

-

saMharati

{

saMhR

}

-

verb

-

curb

संनिगृह्णाति

{

संनिग्रह्

}

-

saMnigRhNAti

{

saMnigrah

}

-

verb

-

curb

सम्प्रसहति

{

सम्प्रसह्

}

-

samprasahati

{

samprasah

}

-

verb

-

curb

समुद्यच्छति

{

समुद्यम्

}

-

samudyacchati

{

samudyam

}

-

verb

-

curb

संयच्छति

{

संयम्

}

-

saMyacchati

{

saMyam

}

-

verb

-

curb

यच्छति

{

यम्

}

-

yacchati

{

yam

}

-

verb

1

-

curb

नियमयति

{

नि-

यम्

}

-

niyamayati

{

ni-

yam

}

-

verb

caus.

-

curb

नियत

-

niyata

-

Adjective

-

curbed

यन्त्रित

-

yantrita

-

Adjective

-

curbed

यमिन्

-

yamin

-

Adjective

-

curbing

सङ्गृहीति

-

saGgRhIti

-

Feminine

-

curbing

मुखयन्त्रण

-

mukhayantraNa

-

Neuter

-

mouth-curb

सुयन्तु

-

suyantu

-

Adjective

-

curbing

or

guiding

well

यम्य

-

yamya

-

Adjective

-

to

be

curbed

or

controlled

यम

-

yama

-

Masculine

-

act

of

checking

or

curbing

संयमिन्

-

saMyamin

-

Adjective

-

who

or

what

restrains

or

curbs

or

subdues

संयमन

-

saMyamana

-

Neuter

-

act

of

curbing

or

checking

or

restraining

हयसङ्ग्रहण

-

hayasaGgrahaNa

-

Neuter

-

restraining

or

curbing

or

checking

of

horses

स्थाप्य

-

sthApya

-

Adjective

-

to

be

kept

in

order

or

curbed

or

checked

or

restrained

यम

yama

Adjective

twin-born

याम

yAma

Adjective

relating

to

or

derived

from

or

destined

for

yama

यम

yama

Adjective

forming

a

pair

यम

yama

Adjective

twin

यामा

yAmA

Feminine

period

or

watch

of

3

hours

यामा

yAmA

Feminine

8th

part

of

a

day

यामा

yAmA

Feminine

night-watch

याम

yAma

Masculine

carriage

यम

yama

Masculine

rein

याम

yAma

Masculine

coordinate

[

Math.

]

याम

yAma

Masculine

course

यम

yama

Masculine

self-control

forbearance

यम

yama

Masculine

any

rule

or

observance

याम

yAma

Masculine

path

याम

yAma

Masculine

quarter

of

day

or

night

यम

yama

Masculine

fellow

याम

yAma

Masculine

cessation

याम

yAma

Masculine

motion

यम

yama

Masculine

crow

यम

yama

Masculine

self-restraint

Wilson English

यम

r.

1st

cl.

(

)

औयमु

(

यच्छति

)

To

stop,

to

cease,

to

refrain.

With

नि

prefixed,

1

To

remove,

to

dispel.

2

To

observe

as

a

vow

or

religious

rite.

3

To

regulate,

to

restrain.

With

उत्,

1

To

rise,

to

mount

on.

2

To

make

effort

or

exertion.

3

To

lift

up,

to

raise.

With

वि

and

आङ्,

To

exercise.

With

सम्

and

नि,

To

restrain.

In

some

senses

it

takes

the

deponent

form,

as

with

आङ्,

prefix,

(

आयच्छते

)

To

put

forth,

to

use

or

employ

any

part

of

one's

own

body,

as

the

hand,

&c.

(

आयच्छति

)

1

To

seize.

2

To

go

to,

to

proceed

to.

With

सम्,

(

संयच्छते

)

To

heap

together

any

thing

that

is

one's

own.

(

संयच्छति

)

To

associate

with.

With

उप,

(

उपयच्छते

)

1

To

marry.

2

To

agree

or

accede

to.

3

To

master

by

learning.

r.

10th

cl.

(

यमयति

यामयति

)

1

To

feed,

to

give

food

to.

2

To

restrain.

यम

Masculine, Feminine, Neuter

(

-मः-मा-मं

)

Twin,

fellow,

one

of

a

pair

or

brace.

Masculine.

(

-मः

)

1

Restraining,

controlling.

2

Forbearance,

refraining.

3

Cessation,

stop,

conclusion,

finish.

4

Religious

restraint

or

obligation.

5

Penance,

purification,

the

performance

of

those

acts

which

remove

impurity

of

any

kind.

6

Any

of

the

five

acts

or

virtues,

which

constitute

pure

characters,

as

refraining

from

violence

or

injury,

patience,

sincerity,

obedience

to

a

spiritual

teacher,

and

the

observance

of

all

purificatory

ceremonies.

7

A

festival.

8

A

crow.

9

A

name

of

the

planet

SATURN.

10

YAMA,

the

deity

of

Naraka

or

hell,

where

his

capital

is

placed,

in

which

he

sits

in

judgment

on

the

dead,

and

distributes

rewards

and

punishments,

sending

the

good

to

Svarga,

and

the

wicked

to

the

division

of

Naraka

or

Tartarus

appropriated

to

their

crimes:

he

corresponds

with

the

Grecian

god

PLUTO,

and

the

judge

of

hell

MINOS,

and

in

Hindu

mythology

is

often

identified

with

Death

and

Time:

he

is

the

son

of

SŪRYA

or

the

sun,

and

brother

of

the

personified

YAMUNĀ

or

Jumna

river.

Neuter.

(

-मं

)

A

brace,

a

couple,

a

pair.

Feminine.

(

-मी

)

The

Yamunā

river.

Etymology

यम

to

restrain,

&c.,

Affix.

अच्

or

अप्.

Apte English

यम

[

yama

],

Adjective.

[

यम्-घञ्

]

Twin,

twinborn.

Coupled.

मः

Restraining,

controlling,

curbing

यमो

राजा

धार्मिकाणां

मान्धातः

परमेश्वरः

Mahâbhârata (Bombay).

*

12.91.42.

Control,

restraint.

Self

control.

Any

great

moral

or

religious

duty

or

observance

(

Opposite of.

नियम

)

तप्तं

यमेन

नियमेन

तपो$मुनैव

Naishadhacharita.

13.16

यमनियमकृशीकृतस्थिराङ्गः

Kirâtârjunîya.

1.

1.

(

यम

and

नियम

are

thus

distinguished:

शरीरसाधनापेक्षं

नित्यं

यत्

कर्म

तद्

यमः

नियमस्तु

यत्

कर्म

नित्यमागन्तुसाधनम्

Amarakosha. („).

2.49

See

Malli.

on

Sisupâlavadha.

13.23

and

Kirâtârjunîya.

1.1

also.

The

yamas

are

usually

said

to

be

ten,

but,

their

names

are

given

differently

by

different

writers

Exempli gratia, for example.

ब्रह्मचर्यं

दया

क्षान्तिर्दानं

सत्यमकल्कता

अहिंसा$स्तेयमाधुर्ये

दमश्चेति

यमाः

स्मृताः

Yâjñavalkya (Mr. Mandlik's Edition).

3.312

or

आनृशंस्यं

दया

सत्यमहिंसा

क्षान्तिरार्जवम्

प्रीतिः

प्रसादो

माधुर्यं

मार्दवं

यमा

दश

sometimes

only

fiveyamas

are

mentioned:

अहिंसा

सत्यवचनं

ब्रह्मचर्यमकल्कता

अस्तेयमिति

पञ्चैते

यमाख्यानि

व्रतानि

).

The

first

of

the

eight

aṅgas.

or

means

of

attaining

Yoga

the

eightaṅgas

are:

यमनियमासनप्राणायामप्रत्याहारधारणाध्यानसमाधयो$-

ष्टाङ्गानि

Śāndilya

Upanishad.

1.1.2.

The

god

of

death,

death

personified,

regarded

as

a

son

of

the

sun

he

presides

over

the

पितृs

and

rules

the

spirits

of

the

dead

दत्ताभये

त्वयि

यमादपि

दण्डधारे

Uttararàmacharita.

2.11.

A

twin

धर्मात्मजं

प्रति

यमौ

(

id est, that is.

नकुलसहदेवौ

)

कथैव

नास्ति

Veṇîsamhâra.

2.25

यमयो-

श्चैव

गर्भेषु

जन्मतो

ज्येष्ठता

मता

Manusmṛiti.

9.126.

One

of

a

pair

or

couple,

a

fellow.

Name.

of

Saturn.

A

crow.

A

symbolical

expression

for

the

number

'two'.

Vedic.

A

rein,

bridle

पृष्ठे

सदो

नसोर्यमः

Ṛv.5.

61.2.

Vedic.

A

driver,

charioteer

अग्निं

रथानां

यमम्

Ṛv.8.13.1.

Name.

of

a

deity

who

chastises

beings

for

their

misdeeds

यमं

कालं

मृत्युं

स्वर्गं

संपूज्य

चार्हतः

Mahâbhârata (Bombay).

*

12.2.3.

मम्

A

pair

or

couple.

(

In

Grammar.

)

The

twin

letter

of

any

consonant.

Pitch

of

the

voice.

-मी

Name.

of

the

river

Yamunā.-मौ

(

Masculine.

Dual.

)

Twins

कथं

त्वमेतौ

धृतिसंयमौ

यमौ

Kirâtârjunîya.

1.

36.

Name.

of

the

Aśvins

यमौ

यमोपमौ

चैव

ददौ

दानान्यनेकशः

Mahâbhârata (Bombay).

*

14.61.38.

Nakula

and

Sahadeva

भीमार्जुनयमा-

श्चापि

तद्युक्तं

प्रतिपेदिरे

Mahâbhârata (Bombay).

*

3.6.14.

˚मैथुनौ

twins

of

different

sex.

Compound.

-अनुगः,

-अनुचरः

a

servant

or

attendant

of

Yama.

-अनुजा

Name.

of

the

river

Yamunā

मघोनि

वर्षत्य-

सकृद्

यमानुजा

Bhágavata (Bombay).

1.3.51.

-अन्तकः

an

epithet

of

Śiva.

of

Yama.

-अरिः,

-घ्नः,

-रिपुः

Et cætera.

Name.

of

Viṣṇu.-ईशम्

the

Nakṣatra

Bharaṇī.

-किङ्करः

a

messenger

of

death.

कीटः

a

wood-louse.

an

earth-worm.

-कीलः

Name.

of

Viṣṇu.

-कोटिः,

-टी

Name.

of

a

mythical

town

to

the

east

of

Laṅkā

लङ्का

कुमध्ये

यमकोटिरस्याः

Siddhāntaśiromaṇi.

-घण्टः

Name.

of

an

astrological

Yoga

(

this

is

inauspicious

).

-जः

Adjective.

twin-born,

twin

यमजौ

चापि

भद्रं

ते

नैतदन्यत्र

विद्यते

Mahâbhârata (Bombay).

*

3.14.19

भ्रातरौ

आवां

यमजौ

Uttararàmacharita.

6

4

also

यमजात-जातक.

-दंष्ट्रा

'Yama's

tooth',

the

jaws

of

death.

(

-ष्ट्राः

Plural.

)

the

last

eight

days

of

the

month

Aśvina

and

the

whole

of

Kārtika

(

regarded

as

a

period

of

general

sickness

).-दिश्

Feminine.

the

south.

दूतः,

दूतकः

a

messenger

of

death.

a

crow.

-दूतिका

tamarind.

-देवता

the

asterism

Bharaṇī.

-द्रुमः

Bombax

Heptaphyllum

(

Marâṭhî.

सांवरी

).

-द्वितीया

the

second

day

in

the

bright

half

of

Kārtika

when

sisters

entertain

their

brothers

(

Marâṭhî.

भाऊबीज

)

Compare.

भ्रातृद्वितीया.

-धानी

the

abode

of

Yama

नरः

संसारान्ते

विशति

यमधानीजवनिकाम्

Bhartṛihari's three Satakas (the figures 1., 2., 3. after Bh. denoting Sṛingâraº, Nîtiº, and Vâirâgyaº).

3.112.

-धारः

a

kind

of

double-edged

weapon.

-पटः,

-पट्टिका

a

piece

of

cloth

on

which

Yama

with

his

attendants

and

the

punishments

of

hell

are

represented

(

Marâṭhî.

यमपुरी

)

याव-

देतद्

गृहं

प्रविश्य

यमपटं

दर्शयन्न्

गीतानि

गायामि

Mudrârâkshasa (Bombay),

1.18/19.-पदम्

a

repeated

word.

-पाशः

the

noose

of

Yama.

-पुरुषः

Yama's

servant

or

minister.

-प्रियः

the

fig

tree.-भगिनी

Name.

of

the

river

Yamunā.

-यातना

the

tortures

inflicted

by

Yama

upon

sinners

after

death,

(

the

word

is

sometimes

used

to

denote

horrible

tortures',

'extreme

pain'

).

-रथः

a

buffalo.

-राज्

Masculine.

Yama,

the

god

of

death.

-वाहनः

Equal or equivalent to, same as.

यमरथः

quod vide, which see.

व्रतम्

an

observance

or

vow

made

to

Yama.

an

impartial

punishment

(

as

given

by

Yama

)

यथा

यमः

प्रियद्वेष्यौ

प्राप्ते

काले

नियच्छति

तथा

राज्ञा

नियन्तव्याः

प्रजास्तद्

हि

यमव्रतम्

Manusmṛiti.

9.

37.

-शासनः

the

lord

Śiva

यशो

यदीयं

यमशासनालय-क्षमाधर-

स्पर्धनमाचचार

सः

Rām.

Ch.2.12

(

यमशासनालयः

Equal or equivalent to, same as.

हिमा-

लयः

).

-श्रायम्

the

abode

of

Yama

यात

यूयं

यमश्रायं

दिशं

नायेन

दक्षिणाम्

Bhaṭṭikâvya.

7.36.

-सभा

the

tribunal

of

Yama.

-सूर्यम्

a

building

with

two

halls,

one

facing

the

west

and

the

other

facing

the

north.

-स्वसृ

Feminine.

Name.

of

the

river

Yamunā

क्षणमिव

पुलिने

यमस्वसुस्ताम्

Bhágavata (Bombay).

3.4.27.

Name.

of

Durgā.

Apte 1890 English

यम

a.

[

यम्-घञ्

]

1

Twin,

twinborn.

2

Coupled.

मः

1

Restraining,

controlling,

curbing.

2

Control,

restraint.

3

Self-control.

4

Any

great

moral

or

religious

duty

or

observance

(

opp.

नियम

)

तप्तं

यमेन

नियमेन

तपोऽमुनैव

N.

13.

16.

(

यम

and

नियम

are

thus

distinguished:

शरीरसाधनापेक्षं

नित्यं

यत्कर्म

तद्यमः

नियमस्तु

यत्कर्म

नित्यमागतुंसाधनं

Ak.

see

Malli.

on

Śi.

13.

23

and

Ki.

10.

10

also.

The

yamas

are

usually

said

to

be

ten,

but

their

names

are

given

differently

by

different

writers

e.

g.

ब्रह्मचर्यं

दया

क्षांतिर्दानं

सत्यमकल्कता

अहिंसाऽस्तेयमाधुर्ये

दमश्चेति

यमाः

स्मृताः

Y.

3.

313

or

आनृशंस्यं

दया

सत्यमहिंसा

क्षांतिरार्जवम्

प्रीतिः

प्रसादो

माधुर्यं

मार्दवं

यमा

दश

sometimes

only

five

yamas

are

mentioned:

अहिंसा

सत्यवचनं

ब्रह्मचयर्मकल्कता

अस्तेयमिति

पंचैते

यमाख्यानि

व्रतानि

).

5

The

first

of

the

eight

angas

or

means

of

attaining

Yoga

the

eight

angas

are:

यमनियमासनप्राणायामप्रत्याहारधारणाध्यानसमाधयोऽष्टावंगानि.

6

The

god

of

death,

death

personified,

regarded

as

a

son

of

the

sun

दत्ताभये

त्वयि

यमादपि

दंडधारे

U.

2.

11.

7

A

twin

धर्मात्मजं

प्रति

यमौ

(

i.

e.

नकुलसहदेवौ

)

कथैव

नास्ति

Ve.

2.

25

यमयोश्चैव

गर्भेषु

जन्मतो

ज्येष्ठता

मता

Ms.

9.

126.

8

One

of

a

pair

or

couple,

a

fellow.

9

N.

of

Saturn.

10

A

crow.

11

A

symbolical

expression

for

the

number

‘two’.

12

Ved.

A

rein,

bridle.

13

Ved.

A

driver,

charioteer.

मं

1

A

pair

or

couple.

2

(

In

gram.

)

The

twin

letter

of

any

consonant.

3

Pitch

of

the

voice.

मी

N.

of

the

river

Yamunā.

Comp.

अनुगः,

अनुचरः

a

servant

or

attendant

of

Yama.

अंतकः

an

epithet

of

{1}

Śiva.

{2}

of

Yama.

अरिः,

घ्नः,

रिपुः

&c.

N.

of

Viṣṇu.

ईशं

the

Nakṣatra

Bharaṇī.

किंकरः

a

messenger

of

death.

कीटः

{1}

a

wood-louse.

{2}

an

earth-worm.

कीलः

N.

of

Viṣṇu.

कोटिः

टी

N.

of

a

mythical

town

to

the

east

of

Laṅkā.

a.

twin-born,

twin

भ्रातरौ

आवां

यमजौ

U.

6

4.

दंष्ट्रा

‘Yama's

tooth’,

the

jaws

of

death.

(

ष्ट्राः

pl.

)

the

last

eight

days

of

the

month

Āśvina

and

the

whole

of

Kārtika

(

regarded

as

a

period

of

general

sickness

).

दूतः

दूतकः

{1}

a

messenger

of

death.

{2}

a

crow.

दूतिका

tamarind.

देवता

the

asterism

Bharaṇī.

द्वितीया

the

second

day

in

the

bright

half

of

Kārtika

when

sisters

entertain

their

brothers

(

Mar.

भाऊबीज

)

cf.

भ्रातृद्वितीया.

धानी

the

abode

of

Yama

नरः

संसारांते

विशति

यमधानीजवनिकां

Bh.

3.

112.

धारः

a

kind

of

double-edged

weapon.

पाशः

the

noose

of

Yama.

पुरुषः

Yama's

servant

or

minister.

प्रियः

the

fig-tree.

भगिनी

N.

of

the

river

Yamunā.

यातना

the

tortures

inflicted

by

Yama

upon

sinners

after

death,

(

the

word

is

sometimes

used

to

denote

‘horrible

tortures’,

‘extreme

pain’

).

राज

m.

Yama,

the

god

of

death.

वाहनः,

रथः

a

buffalo.

सभा

the

tribunal

of

Yama.

सूर्यं

a

building

with

two

halls,

one

facing

the

west

and

the

other

facing

the

north.

स्वसृ

f.

{1}

N.

of

the

river

Yamunā.

{2}

N.

of

Durgā.

Monier Williams Cologne English

य॑म

masculine gender.

a

rein,

curb,

bridle,

ṛg-veda

v,

61,

2

a

driver,

charioteer,

ib.

viii,

103,

10

the

act

of

checking

or

curbing,

suppression,

restraint

(

with

वाचाम्,

restraint

of

words,

silence

),

bhāgavata-purāṇa

self-control

forbearance,

any

great

moral

rule

or

duty

(

as

opp.

to

नियम,

a

minor

observance

in

yājñavalkya

iii,

313

ten

Yamas

are

mentioned,

sometimes

only

five

),

manu-smṛti

mahābhārata

et cetera.

(

in

Yoga

)

self-restraint

(

as

the

first

of

the

eight

Aṅgas

or

means

of

attaining

mental

concentration

),

Indian Wisdom, by Sir M. Monier-Williams

93

any

rule

or

observance,

pāraskara-gṛhya-sūtra

यम॑

mf(

आ॑

or

ई॑

)n.

twin-born,

twin,

forming

a

pair,

ṛg-veda

et cetera.

et cetera.

य॑म

masculine gender.

a

twin,

one

of

a

pair

or

couple,

a

fellow

(

dual number.

‘the

twins’

nalopākhyāna

of

the

Aśvins

and

of

their

twin

children

by

Mādrī,

called

Nakula

and

Saha-deva

यमौ

मिथुनौ,

twins

of

different

sex

),

ib.

a

symbolical

nalopākhyāna

for

the

number

‘two’,

hemādri's caturvarga-cintāmaṇi

nalopākhyāna

of

the

god

who

presides

over

the

Pitṛs

(

q.v.

)

and

rules

the

spirits

of

the

dead,

ṛg-veda

et cetera.

et cetera.

,

Indian Wisdom, by Sir M. Monier-Williams

18

197,

198

et cetera.

Religious Thought and Life in India, also called 'brāhmanism and hindūism,' by Sir M. Monier-Williams

10

16

289

et cetera.

(

he

is

regarded

as

the

first

of

men

and

born

from

Vivasvat,

‘the

Sun’,

and

his

wife

Saraṇyū

while

his

brother,

the

seventh

Manu,

another

form

of

the

first

man,

is

the

son

of

Vivasvat

and

Saṃjñā,

the

image

of

Saraṇyū

his

twin-sister

is

Yamī,

with

whom

he

resists

sexual

alliance,

but

by

whom

he

is

mourned

after

his

death,

so

that

the

gods,

to

make

her

forget

her

sorrow,

create

night

in

the

Veda

he

is

called

a

king

or

संगमनो

जनानाम्,

‘the

gatherer

of

men’,

and

rules

over

the

departed

fathers

in

heaven,

the

road

to

which

is

guarded

by

two

broad-nosed,

four-eyed,

spotted

dogs,

the

children

of

Śaramā

q.v.

in

Post-vedic

mythology

he

is

the

appointed

Judge

and

‘Restrainer’

or

‘Punisher’

of

the

dead,

in

which

capacity

he

is

also

called

धर्मराज

or

धर्म

and

corresponds

to

the

Greek

Pluto

and

to

Minos

his

abode

is

in

some

region

of

the

lower

world

called

Yama-pura

thither

a

soul

when

it

leaves

the

body,

is

said

to

repair,

and

there,

after

the

recorder,

Citra-gupta,

has

read

an

account

of

its

actions

kept

in

a

book

called

Agra-saṃdhānā,

it

receives

a

just

sentence

in

mahābhārata

Yama

is

described

as

dressed

in

blood-red

garments,

with

a

glittering

form,

a

crown

on

his

head,

glowing

eyes

and

like

Varuṇa,

holding

a

noose,

with

which

he

binds

the

spirit

after

drawing

it

from

the

body,

in

size

about

the

measure

of

a

man's

thumb

he

is

otherwise

represented

as

grim

in

aspect,

green

in

colour,

clothed

in

red,

riding

on

a

buffalo,

and

holding

a

club

in

one

hand

and

noose

in

the

other

in

the

later

mythology

he

is

always

represented

as

a

terrible

deity

inflicting

tortures,

called

यातना,

on

departed

spirits

he

is

also

one

of

the

8

guardians

of

the

world

as

regent

of

the

South

quarter

he

is

the

regent

of

the

Nakṣatra

Apa-bharaṇī

or

Bharaṇī,

the

supposed

author

of

ṛg-veda

x,

10

14,

of

a

hymn

to

Viṣṇu

and

of

a

law-book

यमस्यार्कः

nalopākhyāna

of

a

Sāman,

ĀrṣBr.

)

nalopākhyāna

of

the

planet

Saturn

(

regarded

as

the

son

of

Vivasvat

and

Chāyā

),

harivaṃśa

bhāgavata-purāṇa

of

one

of

Skanda's

attendants

(

mentioned

together

with

Ati-yama

),

mahābhārata

a

crow,

Lexicographers, esp. such as amarasiṃha, halāyudha, hemacandra, &c.

(

confer, compare.

-दूतक

)

a

bad

horse

(

whose

limbs

are

either

too

small

or

too

large

),

Lexicographers, esp. such as amarasiṃha, halāyudha, hemacandra, &c.

य॑म

neuter gender.

a

pair,

brace,

couple,

Lexicographers, esp. such as amarasiṃha, halāyudha, hemacandra, &c.

(

in

grammar.

)

a

twin-letter

(

the

consonant

interposed

and

generally

understood,

but

not

written

in

practice,

between

a

nasal

immediately

preceded

by

one

of

the

four

other

consonants

in

each

class

),

prātiśākhya

patañjali

on

pāṇini

i,

1,

8

pitch

of

the

voice,

tone

of

utterance,

key,

prātiśākhya

Monier Williams 1872 English

यम,

अस्,

m.

a

rein,

curb,

bridle

(

Ved.

)

a

driver,

charioteer

(

Ved.

)

restraining,

controlling,

taming,

keeping

in

check,

restraint,

(

वाचां

यमः,

restraint

of

words,

silence

)

self-control,

any

great

moral

duty

or

observance,

(

as

opposed

to

नियम,

a

minor

duty

or

observance,

see

Manu

IV.

204

some

of

the

Yamas

are

as

follow,

‘restraining

the

organs

of

sense,

‘chastity,

and

the

control

of

all

sensual

desires,

‘refraining

from

violence

or

injury,

‘patience,

‘truthfulness,

‘honesty’

)

a

twin,

one

of

a

pair

or

couple,

a

fellow,

(

यमौ,

‘the

twins,

an

epithet

of

the

Aśvins

and

of

their

twin

children

by

Mādrī,

called

Nakula

and

Sahadeva

)

a

symbolical

expression

for

the

number

two

N.

of

the

god

who

presides

over

the

Pitṛs,

q.

v.,

and

rules

the

spirits

of

the

dead,

(

he

is

regarded

in

Post-vedic

mythology

as

the

appointed

Judge

and

‘Restrainer’

or

Punisher

of

the

dead,

in

which

capacity

he

corresponds

to

the

Greek

Pluto

and

to

Minos

he

is

one

of

the

eight

guardians

of

the

world

as

regent

of

the

South

quarter,

in

which

direction

in

some

region

of

the

lower

world

is

his

abode,

called

Yama-pura

thither

a

soul,

when

it

leaves

the

body,

is

said

to

repair,

and

there,

after

the

recorder,

Citra-gupta,

has

read

an

account

of

its

actions

kept

in

a

book

called

Agra-sandhānī,

it

receives

a

just

sentence,

either

ascending

to

heaven

or

to

the

world

of

the

Pitṛs

or

being

driven

down

to

one

of

the

twenty-one

hells

[

called

the

awful

provinces

of

the

kingdom

of

Yama

]

to

be

born

again,

after

undergoing

its

appointed

recompense

of

bliss

or

pain,

in

higher

or

lower

forms

of

being

in

unison

with

these

functions

Yama

is

sometimes

called

‘king

of

Justice’

or

simply

‘Justice’

[

see

धर्म-राज,

धर्म

],

sometimes

‘Rod-bearer’

or

‘Noose-bearer’

[

see

दण्ड-धर,

पाशिन्

],

some-

times

‘lord

of

the

Pitṛs

or

Manes’

[

see

पितृ-पति

],

sometimes

‘king

of

Death’

or

simply

‘Death’

[

see

मृत्यु-राज्,

मृत्यु,

काल,

अन्तक

],

sometimes

‘god

of

the

Śrāddha’

[

see

श्राद्ध-देव

]:

in

the

Vana-parvan

of

the

Mahā-bhārata,

1.

16754,

where

there

is

a

story

of

his

appearing

to

a

dying

man,

he

is

described

as

dressed

in

blood-red

garments,

with

a

glittering

form,

a

crown

on

his

head,

glowing

eyes,

and,

like

Varuṇa,

holding

a

noose,

with

which

he

binds

the

spirit

after

drawing

it

from

the

body,

in

size

about

the

measure

of

a

man's

thumb:

he

is

otherwise

represented

as

grim

in

aspect,

green

in

colour,

clothed

in

red,

riding

on

a

buffalo,

and

holding

a

club

in

one

hand

and

noose

in

the

other:

he

is

said

to

possess

two

four-eyed

watch-dogs,

called

Karbura

[

=

Cerberus?

],

‘spotted,

and

Śyāma,

‘dark,

which

guard

the

road

to

his

abode:

in

the

later

mythology

he

is

always

represented

as

a

terrible

deity

inflicting

tortures,

called

यातना,

on

departed

souls:

according

to

some

the

earlier

legends

point

to

the

original

meanings

of

his

name

being

‘twin,

and

make

him

a

kind

of

first

man,

Yama

and

his

twin

sister

Yamī

being

the

first

pair

of

beings

born

from

Vivasvat,

‘the

Sun,

and

his

wife

Sa-

raṇyū

the

seventh

Manu,

another

form

of

the

first

man,

being

also

born

from

the

Sun,

and

so

regarded

as

a

brother

of

Yama,

[

see

especially

Ṛg-veda

X.

10,

part

of

which

is

ascribed

to

the

authorship

of

Yama

Vaivasvata,

and

cf.

वैवस्वत

]

Yama

is,

how-

ever,

described

as

resisting

sexual

alliance

with

his

sister

Yama

is

also

regarded

as

the

regent

of

the

Nakṣatra

Apabharaṇī

or

Bharaṇī,

see

यम-

देवता

)

N.

of

the

author

of

a

hymn

to

Viṣṇu

of

the

author

of

a

Dharma-śāstra

of

the

planet

Saturn,

(

Saturn

being

regarded

as

the

son

of

Vivasvat

and

Chāyā

)

of

one

of

Skanda's

attendants

(

men-

tioned

together

with

Ati-yama

)

a

crow

[

cf.

यम-

दूतक

]

(

आस्

),

m.

pl.,

N.

of

a

class

of

deities

with

Buddhists

(

),

f.,

N.

of

Yama's

twin

sister,

who

is

identified

in

Post-vedic

mythology

with

the

river

goddess

Yamunā

(

अम्

),

n.

a

pair,

brace,

couple

(

in

gram.

)

the

twin

letter

of

any

consonant,

(

when

a

nasal

consonant

follows

immediately

after

one

of

the

four

other

consonants

in

each

class,

the

consonant

preceding

the

nasal

may

be

doubled,

and

the

inter-

posed

letter

is

then

called

its

यम

or

twin,

thus

in

क्क्ङ्,

the

interposed

क्

is

a

यम

but

this

inter-

posed

letter

is

generally

understood,

and

not

written

in

practice

)

pitch

of

the

voice,

tone

of

utterance,

key

(

अस्,

or

ई,

अम्

),

twin-born,

twin,

double,

coupled,

paired.

—यम-कालिन्दी,

f.,

N.

of

Sañjñā

(

wife

of

the

Sun

and,

according

to

one

account,

mother

of

Yama

).

—यम-किङ्कर,

अस्,

m.

Yama's

servant,

a

messenger

of

death.

—यम-कीट,

अस्,

m.

a

wood-louse

an

earth-worm.

—यम-कील,

अस्,

m.,

N.

of

Viṣṇu.

—यम-केतु,

उस्,

m.

Yama's

ensign

or

mark

a

sign

of

death.

—यम-कोटि,

इस्,

or

यम-कोटी,

f.,

N.

of

a

mythical

town

(

fabled

by

astronomers

to

be

situated

90°

or

1235

Yojanas

east

of

Laṅkā

).

—यम-क्षय,

अस्,

m.

Yama's

abode.

—यम-गाथा,

f.

a

verse

or

hymn

treating

of

Yama.

—यम-गीत,

अम्,

n.

‘the

hymn

of

Yama

(

in

praise

of

Viṣṇu

),

N.

of

the

seventh

chapter

of

the

third

book

of

the

Viṣṇu-Purāṇa,

in

which

Yama

instructs

his

ministers

to

keep

clear

of

the

worshippers

of

Viṣṇu,

that

god's

votaries

being

admitted

by

him

to

be

exempt

from

his

authority.

—यम-घाण्ट,

अस्,

m.,

N.

of

an

astronomical

Yoga.

—यम-घ्न,

अस्,

m.

‘destroying

Yama

or

death,

epithet

of

Viṣṇu.

—यम-ज,

अस्,

आ,

अम्,

twin-born

(

अस्

),

m.

a

twin

(

),

m.

du.

twins.

—यम-जात

or

यम-जातक,

अस्,

आ,

अम्,

=

यम-ज

above.

—य-

म-जित्,

त्,

m.

‘conqueror

of

Yama,

N.

of

Śiva.

—यम-जिह्वा,

f.

‘Yama's

tongue,

N.

of

a

pro-

curess

(

in

Kathā-sarit-s.

LVII.

59

).

—यम-तर्-

पण,

अम्,

n.

presenting

libations

to

Yama

on

the

fourteenth

day

of

the

dark

half

of

the

month

Āśvina.

—यम-तीर्थ,

अम्,

n.,

N.

of

a

Tīrtha.

—यम-

त्व,

अम्,

n.

the

being

Yama,

the

name

Yama.

—यम-दंष्ट्र,

अस्,

m.,

N.

of

an

Asura

of

a

Rākṣasa

of

a

warrior

on

the

side

of

the

gods

(

),

f.

Yama's

tooth,

(

यमदंष्ट्रान्तरं

ग-

तः,

one

who

has

fallen

into

the

jaws

of

Yama

or

Death

)

(

आस्

),

f.

pl.

the

last

eight

days

of

the

month

Āśvina

and

the

whole

of

Kārttika

considered

as

a

period

of

general

sickness.

—यम-दण्ड,

अस्,

m.

Yama's

rod.

—यम-दूत,

अस्,

m.

Yama's

messenger

or

minister

(

employed

to

bring

the

souls

of

the

dead

to

Yama's

judgment-seat,

and

thence

conduct

them

to

their

final

destination

)

a

crow

(

as

boding

evil

or

death

)

(

),

f.,

N.

of

one

of

the

nine

Samidhs.

—यम-दूतक,

अस्,

m.

Yama's

messenger

or

minister

a

crow

(

इका

),

f.

Indian

tamarind.

—य-

म-देवता,

f.,

N.

of

the

lunar

asterism

Bharaṇī

as

presided

over

by

Yama,

(

also

अम्,

n.

)

—यम-

दैवत,

अस्,

आ,

अम्,

having

Yama

for

lord

or

ruler.

—यम-द्रुम,

अस्,

m.

‘Yama's

tree,

Bombax

Heptaphyllum.

—यम-द्वितीया,

f.,

N.

of

the

second

day

in

the

light

half

of

the

month

Kārttika

(

when

brothers

and

sisters

dress

up

and

exchange

gifts

and

compliments

in

allusion

to

the

attachment

of

Yama

and

his

sister

Yamī

cf.

भ्रातृ-द्वितीया

).

—यम-

द्वीप,

अस्,

m.,

N.

of

an

island.

—यम-धानी,

f.

Yama's

dwelling

or

abode.

—यम-धार,

अस्,

m.

a

kind

of

double-edged

weapon.

—यम-नक्षत्र,

अम्,

n.

Yama's

asterism

or

lunar

mansion,

(

see

above

under

यम।

)

—यम-नेत्र,

अस्,

आ,

अम्,

Ved.

hav-

ing

Yama

as

a

guide

or

leader.

—यम-पाश,

अस्,

m.

the

snare

or

noose

of

Yama.

—यम-पुर,

अम्,

n.

the

city

or

abode

of

Yama,

(

see

above

under

यम।

)

—यम-पुरुष,

अस्,

m.

Yama's

servant

or

minister.

—यम-प्रस्थ-पुर,

अम्,

n.,

N.

of

a

town,

where

Yama

was

especially

worshipped.

—य-

म-प्रिय,

अस्,

आ,

अम्,

dear

to

Yama,

beloved

by

Yama

(

अस्

),

m.

the

Indian

fig-tree,

Ficus

Indica.

—यम-भगिनी,

f.

‘Yama's

sister,

the

river

Ya-

munā

or

Jumna.

—यम-मार्ग,

अस्,

m.

Yama's

road

or

path.

—यममार्ग-गमन,

अम्,

n.

the

going

or

entering

on

Yama's

road,

receiving

the

recompense

for

one's

actions.

—यम-यातना,

f.

the

torment

or

torture

inflicted

by

Yama.

—यम-

रथ,

अस्,

m.

‘Yama's

vehicle,

i.

e.

a

buffalo.

—य-

म-राज्,

ट्,

m.

king

Yama.

—यम-राज,

अस्,

m.

king

Yama

N.

of

a

physician.

—यम-राजन्,

आ,

m.

king

Yama

(

आ,

आ,

),

Ved.

having

Yama

as

king,

subject

to

Yama.

—यम-राज्य

or

यम-

राष्ट्र,

अम्,

n.

Yama's

kingdom,

the

dominion

of

Yama.

—यमर्क्ष

(

°म-ऋक्°

),

अम्,

n.,

Ved.

a

lunar

mansion

or

asterism

supposed

to

be

under

Yama

or

Saturn.

—यम-लोक,

अस्,

m.

Yama's

world,

the

region

of

Yama.

—यम-वत्,

आन्,

अती,

अत्,

pos-

sessing

restraint,

one

who

governs

himself

or

keeps

the

passions

in

subjection,

self-restrained,

temperate,

moderate.

—यम-वत्सा,

f.,

Ved.

a

cow

bearing

twin

calves.

—यम-वाहन,

अस्,

m.

‘Yama's

vehi-

cle,

i.

e.

a

buffalo.

—यम-विषय,

अस्,

m.

Yama's

realm

or

empire.

—यम-व्रत,

अम्,

n.

a

religious

observance

or

vow

made

to

Yama

Yama's

method

or

manner

(

i.

e.

punishing

offences

without

regard

to

persons

or

without

partiality,

as

one

of

the

duties

of

kings,

see

Manu

IX.

307

)

N.

of

a

Sāman.

—यम-शिख,

अस्,

m.,

N.

of

a

Vetāla.

—यम-

श्राय,

अस्,

m.

the

residence

or

place

of

resort

of

Yama,

the

Southern

quarter.

—यम-श्रेष्ठ,

अस्,

आ,

अम्,

among

whom

Yama

is

the

chief

or

takes

precedence

(

said

of

the

Pitṛs

).

—यम-श्व,

अस्,

m.

Yama's

dog,

(

see

under

यम।

)

—यम-सदन,

अम्,

n.

Yama's

seat

or

abode.

—यम-सभ,

अस्,

आ,

m.

f.

Yama's

council

or

court

of

justice,

the

tribunal

of

Yama.

—यमसभीय,

अस्,

आ,

अम्,

relating

to

Yama's

court

of

justice.

—यम-सात्,

ind.

to

the

power

of

Yama

यमसात्

कृ,

to

make

over

to

Yama,

deliver

over

to

the

god

of

death

यमसात्

कृत,

made

over

to

or

devoted

to

Yama,

sent

to

Yama.

—यम-सादन,

अम्,

n.

Yama's

seat

or

abode

(

=

यम-सदन

).

—यम-सू,

ऊस्,

f.

bring-

ing

forth

twins

(

ऊस्

),

m.

Yama's

father,

the

Sun.

—यम-सूक्त,

अम्,

n.,

Ved.

a

hymn

in

honour

of

Yama.

—यम-सूर्य,

अम्,

n.

a

building

with

two

halls

or

porches,

one

with

a

western,

the

other

with

a

northern

aspect.

—यम-स्तोम,

अस्,

m.,

N.

of

an

Ekāha.

—यम-स्वसृ,

सा,

f.

‘Yama's

sister,

N.

of

the

river

Yamunā

(

commonly

called

Jumna

)

N.

of

Durgā.

—यम-हार्दिका,

f.,

N.

of

one

of

Devī's

female

attendants.

—यम-हासेश्वर-तीर्थ

(

°स-

ईश्°

),

अम्,

n.,

N.

of

a

Tīrtha.

—यमातिरात्र

(

°म-

अत्°

),

अस्,

m.,

Ved.,

N.

of

a

Sattra

of

forty-nine

days

duration.

—यमादर्शन-त्रयोदशी

(

°म-अद्°

),

f.,

N.

of

a

particular

thirteenth

lunar

day.

—यमा-

दर्शनत्रयोदशी-व्रत,

अम्,

n.

a

religious

observ-

ance

on

the

above

day,

(

those

who

perform

this

are

said

to

be

exempted

from

seeing

Yama.

)

—यमा-

दित्य

(

°म-आद्°

),

अस्,

m.

a

particular

form

of

the

sun.

—यमानुग

(

°म-अन्°

),

अस्,

आ,

अम्,

following

Yama,

being

in

attendance

on

Yama.

—यमानु-

चर

(

°म-अन्°

),

अस्,

m.

a

servant

or

attendant

of

Yama.

—यमान्तक

(

°म-अन्°

),

अस्,

m.

Yama

(

re-

garded

)

as

the

destroyer

or

god

of

death

[

cf.

कालान्-

तक

]

‘Yama's

destroyer,

N.

of

Śiva

(

),

m.

du.

Yama

and

the

god

of

death.

—यमारि

(

°म-

अरि

),

इस्,

m.

‘Yama's

enemy,

N.

of

Viṣṇu.

—य-

मालय

(

°म-आल्°

),

अस्,

m.

Yama's

abode.

—यमेश

(

°म-ईश

),

अस्,

आ,

अम्,

having

Yama

as

lord

or

chief

(

अम्

),

n.

the

Nakṣatra

Bharaṇī.

—यमे-

श्वर

(

°म-ईश्°

),

अम्,

n.,

N.

of

a

Liṅga.

Macdonell English

यम

1.

yám-a,

Masculine.

(

restrainer

),

rein

(

RV.¹

)

🞄driver

(

RV.¹

)

suppression,

restraint

self-restraint

🞄general

law

of

morality,

paramount

🞄duty

(

opp.

niyama,

minor

duty

)

observance,

🞄rule.

यम

2.

yam-á,

Adjective.

(

ā́,

ī́

)

forming

a

pair

Masculine.

🞄twin

(

du.

twins

designation

of

the

Aśvins

)

🞄N.

of

the

male

Twin

of

Yamī,

the

first

man,

🞄son

of

Vivasvat

(

RV.

)

in

the

Veda

Yama

is

🞄the

god

who

rules

over

the

departed

fathers

🞄in

heaven

in

C.

he

is

regarded

as

the

god

🞄of

death,

presiding

in

the

lower

regions

(

his

🞄name

being

supposed

to

mean

subduer

or

🞄punisher

),

younger

brother

of

Manu

(

the

first

🞄man

),

regent

of

the

south,

and

reputed

author

🞄of

hymns

and

of

a

law-book

planet

Saturn

🞄n.

pair.

Benfey English

यम

यम्

+

अ,

I.

Adjective.

sbst.

Twin,

one

of

a

pair.

du.

The

twins,

Draup.

6,

29.

II.

Masculine.

1.

Restraining.

2.

Taming

of

passion,

Vedāntas.

in

Chr.

217,

14.

3.

Moral

duty,

Man.

4,

204.

4.

Pen-

ance.

5.

A

festival.

6.

Yama,

the

judge

of

the

deceased

ones,

ruler

of

the

infernal

regions,

Rām.

2,

54,

28

god

of

death,

Pañc.

247,

8.

7.

A

crow.

8.

A

name

of

the

planet

Saturn.

III.

Feminine.

मी,

The

Yamunā.

IV.

Neuter.

A

pair.

--

Compound

काल-अन्त

+

क-,

Masculine.

Yama,

as

all-destroying

time,

Rām.

3,

32,

5.

Hindi Hindi

मृत्यु

के

देवता

भी

पांच

नैतिक

आज्ञाओं

Shabdartha Kaustubha Kannada

यम

-

उपरमे

(

भ्वा०

पर०

सक०

अनि०

)

यच्छति

ययाम

यच्छेत्

कन्नडार्थः

ತಡೆಗಟ್ಟು

/ನಿರ್ಬಂಧಿಸು

/ಅಂಕೆಯಲ್ಲಿಡು

यम

-

उपरमे

(

भ्वा०

पर०

सक०

अनि०

)

यच्छति

ययाम

यच्छेत्

कन्नडार्थः

ನಿಲ್ಲಿಸು

/ವಿರಾಮ

ಹೊಂದು

प्रयोगाः

"पापाद्यच्छति"

यम

-

उपरमे

(

भ्वा०

पर०

सक०

अनि०

)

यच्छति

ययाम

यच्छेत्

कन्नडार्थः

ಕಟ್ಟು

/ಕಟ್ಟಿಹಾಕು

/ಬಂಧಿಸು

यम

-

परिवेषणे

(

चुरा०

उभ०

सक०

से०

)

यमयति-ते

कन्नडार्थः

ಸುತ್ತುವರಿ

/ಸುತ್ತುಗಟ್ಟು

प्रयोगाः

"यमयति

चन्द्रम्"

यम

पदविभागः

पुल्लिङ्गः

कन्नडार्थः

ಯೋಗದ

ಎಂಟು

ಅಂಗಗಳಲ್ಲೊಂದು

निष्पत्तिः

यम

(

उपरमे

)

-

वा

"अप्"

(

३-३-६३

)

विस्तारः

ಯಮವು

अहिंसा,

अस्तेयम्,

सत्यम्,

ब्रह्मचर्यम्,

अपरिग्रहः

ಎಂದು

ಐದು

ವಿಧ.

यम

पदविभागः

पुल्लिङ्गः

कन्नडार्थः

ವಿಷ್ಣು

निष्पत्तिः

यम

(

उपरमे

)

-

"अच्"

(

३-१-१३४

)

व्युत्पत्तिः

यच्छति

अकण्टकम्

अनुकूलम्

निखिलम्

प्रयोगाः

"धृतात्मा

नियमो

यमः"

उल्लेखाः

वि०

स०

विस्तारः

"अकण्टकं

चानुकूलं

यच्छतीत्यखिलं

यमः"

-

निरुक्तिः

यम

पदविभागः

पुल्लिङ्गः

कन्नडार्थः

ಅಂಕೆ

/ಹತೋಟಿ

/ನಿರ್ಬಂಧ

यम

पदविभागः

पुल्लिङ्गः

कन्नडार्थः

ಆತ್ಮಸಂಯಮನ

/ಇಂದ್ರಿಯನಿಗ್ರಹ

यम

पदविभागः

पुल्लिङ्गः

कन्नडार्थः

ಯಮಧರ್ಮರಾಯ

यम

पदविभागः

पुल्लिङ्गः

कन्नडार्थः

ಬಹಳ

ಚಿಕ್ಕ

ಅಥವಾ

ದೊಡ್ಡ

ಗಾತ್ರದ

ಕುದುರೆ

यम

पदविभागः

पुल्लिङ्गः

कन्नडार्थः

ಒಂದು

ಜೊತೆ

/ಒಂದು

ಜೋಡಿ

विस्तारः

"मिथुनं

द्वितयं

द्वैतं

द्वयं

द्वन्द्वं

युगं

यमम्"

-

वैज०

यम

पदविभागः

पुल्लिङ्गः

कन्नडार्थः

ಶನಿಗ್ರಹ

यम

पदविभागः

पुल्लिङ्गः

कन्नडार्थः

ವಾಯಸ

/ಕಾಗೆ

यम

पदविभागः

विशेष्यनिघ्नम्

कन्नडार्थः

ಅವಳಿಯಾಗಿ

ಹುಟ್ಟಿದವನು

निष्पत्तिः

यम

(

उपरमे

)

-

"अच्"

(

३-१-१३४

)

व्युत्पत्तिः

यच्छति

एकत्र

गर्भाशये

विस्तारः

"यमोऽन्यलिङ्गो

यमजे

ना

काके

शमने

शनौ

शरीरसाधनापेक्षनित्यकर्मणि

संयमे"

-

मेदि०

Edgerton Buddhist Hybrid English

Yama,

(

1

)

n.

of

a

nāga:

Mvy

〔3328〕

(

2

)

m.

pl.,

n.

of

a

class

of

gods,

=

Yāma:

Bbh

〔62.1〕

(

unless

misprint

for

yāmāṃs

in

standard

list

of

god-classes,

see

deva

)

(

3

)

n.

of

a

rākṣasa

king:

Mmk

〔17.28〕

and

〔18.1〕

(

twice

in

the

same

list!

)

but

prob.

both

cpd.

with

the

next

following

name,

which

in

〔17.28〕

is

printed

Ghibhīṣaṇa

(

!

read

Yamavibhī°

),

in

〔18.1〕

Ghaṇṭa.

Indian Epigraphical Glossary English

yama

(

IE

7-1-2

),

‘two’.

Lanman English

yáma,

—1.

a.

holding,

restraining

—2.

m.

(

holder,

i.

e.

)

bridle.

[

√yam.

]

yamá,

—1.

a.

paired,

twin,

geminus

as

m.

a

twin

—2.

The

Twin,

Yama,

who,

with

his

sister

Yamī,

constituted

the

first

human

pair,

selection

lxiii.

honored

as

father

of

mankind

(

cf.

also

manu

)

and

as

king

of

the

spirits

of

the

departed

fathers

(

pitaras

),

see

83^8N.

in

later

times,

regarded

as

the

‘Restrainer’

(

√yam

)

or

‘Punisher,

and

ruler

of

death

and

of

the

dead

in

the

under-world,

7^11

--yamī́,

f.

Yamī,

twin

sister

of

Yama.

[

so

Thomas,

Hebrew

teom,

means

‘twin.’

]

Dhatu Pata (Krishnacharya) Sanskrit

धातुः →

यम्

मूलधातुः →

यम

धात्वर्थः →

उपरमे

गणः →

भ्वादिः

कर्मकत्वं →

सकर्मकः

इट्त्वं →

अनिट्

उपग्रहः →

परस्मैपदी

रूपम् →

यच्छति

अनुबन्धादिविशेषः →

टिप्पनी:

यम,

विरतौ

इति

कविकल्पद्रुमः

(

भ्वा०-पर०-अक०-अनिट्

क्त्वावेट्

)

औ,

यन्ता

उ,

यमित्वा

यन्त्वा

विरतिर्निवृत्तिः

यच्छति

पापात्

साधुः

इति

दुर्गादासः

धातुः →

यम्

मूलधातुः →

यम

धात्वर्थः →

परिवेषणे

गणः →

चुरादिः

कर्मकत्वं →

सकर्मकः

इट्त्वं →

सेट्

उपग्रहः →

उभयपदी

रूपम् →

यमयति-ते

अनुबन्धादिविशेषः →

टिप्पनी:

यम,

मि

परिवेषणे

तदभावे

इति

कवि-कल्पद्रुमः

(

चुरा०-पर०-सक०-सेट्

)

मि,

यमयति

यामयति

परिवेषणं

अन्नादेर-र्पणम्

वेष्टनमित्येके

Dhatu Pradipa Sanskrit

यमँ

यम

परिवेषणे

-

चकारेण

मिदित्यनुकृष्यते

यमयति

यमायाञ्चकार

89

Schmidt Nachtrage zum Sanskrit Worterbuch German

यम

m.

Du.

°

=

Nakula

und

Sahadeva,

Kir.

I,

36.

यम

m.

°Zügeln

(

des

Pferdes

),

H

XLIV,

64.

Mahabharata English

Yama^1,

lord

of

the

spirits

of

the

dead,

son

of

Vivasvat,

often

identified

with

Dharma.

§

11

(

Parvasaṅgr.

):

I,

2,

535

(

Yºsādanaṃ,

only

B.

).--§

51

(

Parikshit

):

I,

41,

1705

(

netā

Yºsya

sadanaṃ

prati

)

42,

1758

(

Yºsādanaṃ

).--§

61

(

Sarpasattra

):

I,

55,

†2099

(

ºsya

yajño

yathā

),

†2107

(

Dharmarājaḥ,

comparison

),

†2111

(

ºo

yathā

dharmaviniścayajñaḥ

).--§

134

(

Viśvāmitra

):

I,

71,

†2933.--§

135

(

Śakuntalop.

):

I,

74,

3017

(

among

those

who

witness

the

acts

of

men

),

3018

(

Vaivasvataḥ

),

3019

(

viyātayati

duḥkṛtaṃ

),

3072

(

ºsya,

sc.

bhavanaṃ

).--§

139

(

Manu

Vaivasvata

):

I,

75,

3136

(

Vivasvataḥ

sutaḥ…Vaivasvataḥ

).--§

147

(

Devayānī

):

I,

82,

3408

(

ºsya,

sc.

gṛhe

).--§

151

(

Pūruvaṃś.

):

I,

94,

3711

(

Yºkshayaṃ

).--§

156

(

do.

):

I,

95,

3784

(

retodhāḥ

putra

unnayati…Yºkshayāt

).--§

167

(

Vicitravīryop.

):

I,

102,

4143

(

Yºsādanaṃ

).--§

193

(

Pāṇḍu

):

I,

125,

4891

(

ºsadane

).--§

213

(

Jatugṛhap.

):

I,

151,

5920

(

Yºkshayaṃ

).

--§

214

(

Hiḍimbavadhap.

):

I,

153,

5990

(

Yºsādanaṃ

).

--§

215

(

Bakavadhap.

):

I,

163,

6276

(

do.

).--§

223

(

Vāsishṭha

):

I,

174,

6641

(

ºkshayāt

).--§

233

(

Svayaṃvarap.

):

I,

187,

†7010

(

came

to

see

the

svayaṃvara

of

Draupadī

).--§

238

(

Pañcendrop.

):

I,

197,

†7276

(

partook

of

the

sacrifice

of

the

gods

in

Naimishāraṇya

).--§

243

(

Vidurāgamanap.

):

I,

205,

7505

(

ºsutāv

iva

).--§

246

(

Sundopasundop.

):

I,

210,

7671

(

Yºsādanaṃ

).--§

258

(

Khāṇḍavadahanap.

):

I,

227,

8264

(

armed

with

the

Kāla-daṇḍa

he

fought

with

Kṛshṇa

and

Arjuna

).--§

263

(

Sabhākriyāp.

):

II,

3,

72

(

performs

sacrifices

at

Bindusaras

).

--§

265

(

Lokapālasabhākhyānap.

):

II,

5,

222

(

ºvat

)

6,

280

(

Vaivasvataṃ

).--§

267

(

Yamasabhāv.

):

II,

8,

318

(

Vaivasvataṃ

),

343

(

ºsya

purushāḥ

)

(

description

of

his

palace

).

--§

270

(

Brahmasabhāv.

):

II,

11,

466

(

waits

upon

Brahmán

).

--§

274

(

Rājasūyārambhap.

):

II,

16,

662

(

ºo

hi

na

vijetājau,

sc.

Jarāsandhabalaṃ

).--§

275

(

do.

):

II,

17,

690

(

ºāntakasamaḥ,

sc.

Bṛhadratha

).--§

277

(

Jarāsandhavadhap.

):

II,

22,

876

(

Yºkshayaṃ

),

879

(

do.

).--§

290

(

Śiśupālavadhap.

):

II,

40,

1427

(

netukāmo

Yºkshayaṃ

).--§

294

(

Dyūtap.

):

II,

49,

1760

(

ºsya,

sc.

śrīḥ

).--§

298

(

do.

):

II,

62,

2110

(

Yºkshayaṃ

).--§

299

(

do.

):

II,

66,

2188

(

do.

).--§

304

(

Anudyūtap.

):

II,

77,

2531

(

(

Yºsādanaṃ

),

2547

(

do.

).-§

316

(

Kirmīravadhap.

):

III,

11,

428

(

ºdaṇḍapratīkāśaṃ,

sc.

vṛkshaṃ

),

451

(

Yºsya

sadanaṃ

).--§

317b

(

Kṛshṇa

Vāsudeva

):

III,

12,

480

(

Kṛshṇa

becomes

Y.,

etc.

)--§

319

(

Saubhavadhop.

):

III,

14,

625

(

Yºkshayaṃ

).--§

320

(

do.

):

III,

22,

879

(

cakraṃ

Kalāntaka-Yºopamaṃ

).--§

323

(

Dvaitavanapr.

):

III,

25,

†954

(

ºsya

netā,

sc.

Rāma

Dāśarathi

).--§

325

(

Draupadīparitāpav.

):

III,

27,

1013

(

Kālāntaka-Yºopamaḥ,

sc.

Arjuna

).--§

327

(

do.

):

III,

29,

1070

(

Yºsādanaṃ

).--§

331

(

Kairātap.

):

III,

39,

1560

(

do.

),

1578

(

do.

),

1592

(

do.

),

1598

(

Yºsya

sadanaṃ

).--§

333c

(

Brahmaśiras

):

III,

40,

1651

(

does

not

know

Brahmaśiras

).

§

334

(

Kairātap.

):

III,

41,

1672

(

sārdhaṃ

Pitṛbhiḥ

),

1680

(

paramadharmajñaḥ,

gave

a

weapon

to

Arjuna

),

1697.-§

345

(

Nalopākhyānap.

):

III,

55,

2138

(

śarīrāntakaro

nṝṇāṃ

),

2140,

2157

57,

2228

(

among

the

Lokapālas

present

at

the

svayaṃvara

of

Draupadī,

granted

Nala

boons

).--§

378

(

Tīrthayātrāp.

):

III,

91,

8419

(

Arjuna

had

obtained

weapons

from

Y.,

etc.

)--§

402

(

do.

):

III,

120,

†10263

(

ºkshayaṃ

).--§

407

(

Māndhātrup.

):

III,

126,

10444

(

Yºsādanaṃ

).--§

412

(

Ashṭāvakrīya

):

III,

134,

†10658

(

Pitṝṇām

īśvaraḥ

).--§

416

(

Yavakrītop.

):

III,

137,

10783

(

Kālāntaka-Yºopamaṃ,

sc.

the

residence

of

Raibhya

).-§

418

(

Gandhamādanapr.

):

III,

139,

10833.--§

422

bis

(

Varāhāvatāra

):

III,

142,

10934

(

ºtvaṃ

).--§

424

(

Bhīmakadalīkhaṇḍapr.

):

III,

147,

11180

(

Yºkshayaṃ

).--§

432

(

Saugandhikāharaṇa

):

III,

154,

†11384

(

ºdaṇḍakalpāṃ

mahāgadāṃ

).--§

439

(

Yakshayuddhap.

):

III,

163,

11848

(

rājā,

in

the

south

).--§

440

(

do.

):

III,

164,

11901

(

ºsya,

sc.

astraṃ,

obtained

by

Arjuna

).--§

443

(

Nivātakavacayuddhap.

):

III,

168,

12005

(

in

the

south

).--§

444

(

do.

):

III,

171,

12160

(

Yºsādanaṃ

)

172,

12178

(

do.

).--§

450

(

Ājagarap.

):

III,

178,

12389

(

Kālāntaka-Yºopamaṃ,

sc.

bhujaṅgaṃ

).--§

459

(

Mārkaṇḍeyas.

):

III,

189,

12954

(

Pretādhipaḥ,

Nārāyaṇa

identified

with

Y.

).--§

469

(

do.

):

III,

200,

13372

(

nopasarpanti

te

Yºṃ

),

13389

(

ºsya

te

nirvacanā

bhavanti

).--§

470

(

Yamaloka

):

III,

200,

13397

(

ºdūtais

tu

Yºsyājñākaraiḥ

).--§

506

(

Skandayuddha

):

III,

231,

14550

(

Mṛtyunā

saha

),

14551.--§

511

(

DraupadīSatyabhāmāsaṃv.

):

III,

235,

14730

(

samprasthitān…

Yºsādanaṃ

).--§

512

(

Ghoshayātrāp.

):

III,

237,

14782

(

Rudrair(

!

)

iva

Yºḥ,

sc.

vṛtaḥ

)

245,

14985

(

Yºsādanaṃ

).

--§

522

(

Draupadīharaṇap.

):

III,

265,

†15590

(

Draupadī

was

questioned

if

she

was

the

wife

of

Y.

).--§

543

(

Rāmābhisheka

):

III,

291,

16548.--§

545

(

Pativratāmāhātmyap.

):

III,

297,

(

16758

),

16763,

16765,

(

16766

),

(

†16773

),

(

†16775

),

(

†16778

),

(

†16780

),

†16781

(

ºtvaṃ

),

(

†16784

),

(

†16786

),

(

†16791

),

(

†16793

),

(

†16798

),

16802

(

Vaivasvataḥ

),

16809,

16813

(

prajāsaṃyamanaḥ

)

298,

16895

(

Y.

came

to

fetch

Satyavat,

but

gratified

by

Sāvitrī,

he

granted

her

several

boons,

among

these

the

life

of

Satyavat

).--§

548

(

Āraṇeyap.

):

III,

313,

17314

(

Kālāntaka-Yºāt

),

17401

(

Yºālaye

).--§

551

(

Kīcakavadhap.

):

IV,

23,

821

(

Yºsādanaṃ

).--§

552

(

Goharaṇap.

):

IV,

30,

988

(

Yºkshayaṃ

)

32,

1039

(

ºrāshṭravivardhanaḥ,

sc.

samāgamaḥ

)

45,

1433

47,

1490

(

api

)

56,

1770

(

ºsya,

sc.

vimānaṃ

)

60,

1945

(

Yºsādanaṃ

).--§

554

(

Sainyodyogap.

):

V,

3,

54

(

Yºsya

sadanaṃ

),

57

(

Yamau…Yº-Kālopamadyutī

).-§

555

(

Indravijaya

):

V,

16,

†511

(

Vaivasvataḥ,

among

the

Lokapālas

who

came

to

Indra

),

515,

[

519

(

Vaivasvataṃ

h:

Indra

bestowed

the

sovereignty

over

the

Pitṛs

on

Y.

)

]

17,

545.--§

556

(

Sañjayayānap.

):

V,

20,

609

(

Yºsādanaṃ

)

29,

†824.--§

558

(

Prajāgarap.

):

V,

35,

1253

(

pracchannapāpānāṃ

śāstā

Vaivasvataḥ

).--§

560

(

Sanatsujātap.

):

V,

42,

†1581

(

ºṃ

tv

eke

Mṛtyum

ato

'nyam

āhuḥ

).--§

561

(

Yānasandhip.

):

V,

55,

2187

(

Yºsādanaṃ

)

69,

2552

(

ºsya

vaśam

āyanti

).--§

564

(

Mātalīyop.

):

V,

100,

3570.--§

565

(

Gālavacarita

):

V,

117,

3968

(

reme…Ūrmilāyāṃ

yathā

Yºḥ,

B.

yathā

Dhūmorṇayā

Yamaḥ,

cf.

xiii,

7637

).--§

567

(

Bhagavadyānap.

):

V,

130,

4385

(

Yºsādanaṃ

).--§

568

(

do.

):

V,

137,

4664

(

kruddhāv

iva

Yºāntakau

).--§

569

(

do.

):

V,

143,

4837

(

Yºsādanaṃ

),

(

),

4876

(

do.

).--§

570

(

Sainyaniryāṇap.

):

V,

151,

5123

(

ºdūtasamān

vege

),

5143

(

Yamau…Yºopamau

)

158,

5381.--§

571

(

Ulūkadūtāgamanap.

):

V,

162,

5601

(

Yºkshayaṃ

),

5604,

5606

(

do.

).

--§

573

(

Ambopākhyānap.

):

V,

184,

7271

(

ºdaṇḍasamaprabhāṃ,

sc.

śaktiṃ

).--§

574

(

Jambūk{??}

):

VI,

4,

158

(

Yºkshayaṃ

).--§

576

(

Bhagavadgītāp.

):

VI,

34,

1233

(

ºḥ

saṃyamatām

ahaṃ,

sc.

asmi,

says

Kṛshṇa

)

35,

†1285

(

identified

with

Kṛshṇa

).--§

578

(

Bhīshmavadhap.

):

VI,

50,

2039

(

kruddhaḥ

).--§

579

(

do.

):

VI,

54,

2280

(

KālāntakaYºopamaḥ,

sc.

Bhīma

),

2309

(

Yºsādanaṃ

),

2310

(

do.

),

2314

(

do.

)

55,

2396

(

rūpaṃ

Kālāntaka-Yºopamaṃ

).--§

581

(

do.

):

VI,

62,

2774

(

ºdaṇḍopamāṃ…gadāṃ

)

63,

2798

(

do.

)

64,

2842

(

Yºsādanaṃ

),

2847

(

do.

).--§

582

(

do.

):

VI,

74,

3260

(

ºdaṇḍāśanisvanān,

sc.

śaraughān

).--§

583

(

do.

):

VI,

75,

3307

(

Yºsya

sādanaṃ

)

79,

3460

(

Yºsādanaṃ

),

3507

(

ºrāshṭravivardhanaṃ,

sc.

yuddhaṃ

),

3509

(

Yºkshayaṃ

).-§

584

(

do.

):

VI,

83,

3646

(

ºrāshṭravivardhanaḥ,

sc.

prakshayaḥ

),

3654

(

Yºsādanaṃ

),

3679

(

ajeyaṃ…Yºena

),

3685

(

Yºsya

sadanaṃ

)

85,

†3783

(

ºdaṇḍakalpaiḥ…śaraiḥ

),

†3786

(

ºdaṇḍakalpāṃ…gadāṃ

).--§

585

(

do.

):

VI,

87,

3883

(

Yºkshayaṃ

)

88,

3915

(

Yºsya

sadanaṃ

)

89,

3938

(

Yºsādanaṃ

),

3952

(

Yºkshayaṃ

),

3958

(

ºrāshṭravivardhanaḥ,

sc.

saṅgrāmaḥ

)

91,

4071

(

Kālāntaka-Yºopamaḥ,

sc.

Ghaṭotkaca

)

94,

4202

(

Kālāntaka-Yºopamau

),

4203

(

Yºdaṇḍopamāṃ,

sc.

gadāṃ,

only

B.

)

95,

4256

(

ºrāshṭravivardhanaṃ,

sc.

yuddhaṃ

)

96,

4368

(

Yºsādanaṃ

)

98,

4467

(

do.

).-§

586

(

do.

):

VI,

100,

4534

(

ºdaṇḍopamān…sāyakān

)

101,

4602

(

ºdaṇḍopamāḥ,

sc.

viśikhāḥ

)

103,

4697

(

ºrāshṭravivardhanaṃ,

sc.

yuddhaṃ

),

4698

Yºsādanaṃ

),

4717

(

ºrāshṭraº

)

104,

4731

(

Yºsādanaṃ

)

106,

4807

(

ºdaṇḍopamaiḥ,

sc.

bāṇaiḥ

)

107,

4901,

4960,

4984

(

Yºkshayaṃ

).-§

587

(

do.

):

VI,

108,

5010

(

ºrāshṭravivardhanaṃ,

sc.

yuddhaṃ

)

110,

5132

(

ºdaṇḍopamān,

sc.

viśikhān

),

5151

(

ºdaṇḍopamāṃ,

sc.

śaktiṃ

)

112,

5238

(

saḍrśaḥ…Yºsya

)

116,

5422

(

gadāṃ

Yºdaṇḍopamāṃ

)

118,

5543

(

Yºsādanaṃ

)

119,

5630

(

ºdūtā

iva

).--§

589

(

Droṇābhishekap.

):

VII,

2,

†66

(

Yºsadane

),

†68

(

Yamau…Yamopamau

),

†83

(

Yºāya

)

8,

244

(

Yºsādanaṃ

)

10,

346

(

º-Vaiśravaṇāditya-MahendraVaruṇopamaṃ

).--§

590

(

do.

):

VII,

14,

509

(

Yºsādanaṃ

).-§

592

(

Saṃśaptakavadhap.

):

VII,

19,

767

(

do.

)

21,

909

(

do.

)

23,

991

(

º-Vaiśravaṇopamāḥ

)

25,

1090

(

Yºsādanaṃ

)

27,

1223

(

ºena…dushkaraṃ

)

28,

1233

(

Yºkshayaṃ

)

32,

1447

(

ºrāshṭravivardhanaṃ,

sc.

yuddhaṃ

).

--§

593

(

Abhimanyuvadhap.

):

VII,

46,

1847

(

Yºsādanaṃ

).

--§

594

(

Mṛtyu

):

VII,

54,

2077

(

ºsya

bhavanaṃ

),

2107

(

lokapālaḥ

).--§

595

(

Shoḍaśarāj.,

v.

Pṛthu

Vainya

):

VII,

69,

2419

(

Vaivasvataḥ,

when

the

puṇyajanāḥ

milked

the

earth,

Y.

was

their

calf

).--§

596

(

Pratijñāp.

):

VII,

72,

2503

(

paśyāmi

Yºsādanaṃ,

read

yāsyāmi

with

B.

),

2509

(

yāsyāmi

Yºsādanaṃ

),

2511

(

do.

)

74,

2617

(

Yºkshayaṃ

)

76,

2691

77,

2711

(

ºrāshṭravivṛddhaye

)

78,

2741

(

Yºkshayaṃ

).--§

597

(

do.

):

VII,

83,

2972

(

rājadhānīṃ

Yºsyādya

hataḥ

prāpsyati

).--§

599

(

Jayadrathavadhap.

):

VII,

93,

3366

(

Yºsya

sadanaṃ

)

94,

3425

(

ºdaṃshṭrāntaraṃ

prāptaḥ

)

100,

3753

(

Yºsādanaṃ

)

108,

4059

(

Yºsya

sadanaṃ

)

110,

4152

(

ºdaṃshṭrāntaraṃ

gataṃ

)

113,

4380

(

Yºkshayaṃ

)

116,

4640

(

ºdaṇḍopamaḥ

śaraḥ

)

119,

4726

(

Kālāntaka-Yºopamaṃ,

sc.

Sātyaki

)

125,

5057

(

Yºkshayaṃ

),

5071

(

Yºsya

sadanaṃ

),

5072

(

ºāya

preshayām

āsa

)

127,

5210

(

Yºkshayaṃ

)

129,

5303

(

Yºsādanaṃ,

only

C.

)

130,

5345

(

do.

)

132,

5444

(

ºrāshṭropamaṃ…āyodhanaṃ

)

133,

5480

(

ºdaṇḍopamān,

sc.

śarān

),

5489

(

Yºkshayaṃ

),

5496

(

Yºsādanaṃ

)

134,

5520

(

Yºkshayaṃ

)

135,

5543

(

º-Kālāntako[

pa

]maṃ

),

5570

(

Yºkshayaṃ

)

139,

5750

(

ºdaṇḍam

ivāparaṃ

)

145,

†6151

(

ºrāshṭravardhanaḥ

),

†6152

(

ºrāshṭravardhanān

)

150,

6508

(

Yºsādanaṃ

).--§

600

(

Ghaṭotkacavadhap.

):

VII,

153,

6606

(

ºrāshṭrāya…

dīkshitāḥ

),

6607

(

Yºkshayaṃ

)

154,

6680

(

do.

)

155,

6716

(

do.

)

156,

6908

(

ºkshayaº,

C.,

ºrāshṭraº,

B.

),

6913

(

Yºkshayaṃ

),

6915

(

ºdaṇḍopamaṃ,

sc.

śaraṃ

)

159,

7090

(

Kālāntaka-Yºopamaṃ,

sc.

Arjuna

),

7104

(

Yºsādanaṃ

)

160,

7174

(

Yºkshayaṃ

)

166,

7432

(

ºdaṇḍopamaṃ,

sc.

śaraṃ

)

167,

7466

(

Yºkshayaṃ

),

7491

(

do.

)

168,

7558

(

rāshṭravivardhanaṃ,

sc.

yuddhaṃ

)

171,

7698

(

Yºkshayaṃ

),

7717

(

Yºsya

sadanaṃ

),

7730

(

ºrāshṭraṃ

)

173,

7777

(

Yºkshayaṃ,

only

C.

)

174,

7855

(

Yºsādanaṃ

)

180,

8194

(

notsahet

Karṇaṃ

).--§

601

(

Droṇavadhap.

):

VII,

184,

8381

(

Yºkshayaṃ

)

185,

8444.--§

603

(

Nārāyaṇāstramokshap.

):

VII,

200,

9353

(

ºdaṇḍanibhān,

sc.

nārācān

).-§

603d

(

Tripura

):

VII,

202,

9569

(

Vaivasvataṃ,

became

the

puṅkha

of

Śiva's

shaft

).--§

603

(

Nārāyaṇāstramokshap.

):

VII,

202,

9596

(

Śiva

identified

with

Y.

),

(

),

9628.-§

604

(

Karṇap.

):

VIII,

2,

42

(

Yºsādanaṃ

)

3,

85

(

Yºkshayaṃ

)

5,

103

(

Yºsādanaṃ

),

105

(

do.

),

110

(

do.

),

114

(

do.

),

124

(

do.

),

135

(

do.

)

6,

163

(

do.

),

165

(

do.

),

166

(

do.

),

167

(

do.

),

176

(

do.

),

182

(

do.

),

188

(

do.

).--§

605

(

do.

):

VIII,

15,

596

(

Kālāntaka-Yºopamau

),

597

(

dual,

iva

)

16,

618

(

Yºkshayaṃ

)

21,

830

(

ºrāshṭravivardhanaḥ,

sc.

saṅgrāmaḥ

),

838

(

Yºkshayaṃ

)

22,

878

(

ºdaṇḍābhaiḥ

sc.

nārācaiḥ

):

23,

901

(

viśikhaṃ

Yºdaṇḍopamatvishaṃ

)

24,

952

(

ºsya

bhavanaṃ

)

27,

1089

(

Yºkshayaṃ

),

1095

(

Yºsādanaṃ

)

30,

1221

(

Yºkshayaṃ

).--§

607

(

do.

):

VIII,

37,

†1729

(

yāsyāmi…Yºāya

),

†1736

(

do.

),

†1737

(

ºVaruṇa-Kubera-Vāsavāḥ

)

45,

2102

(

protects

the

sonthern

region

inhabited

by

the

Pitṛs.

)--§

608

(

do.

):

VIII,

49,

2320

(

ºdaṇḍanibhaṃ

śaraṃ

)

51,

2455

(

Yºkshayaṃ

),

2458

(

Yºsādanaṃ

),

2459

(

Kālāntaka-Yºopamaṃ,

sc.

Bhīma

)

52,

2552

(

Yºsādanaṃ

)

54,

2649

(

do.

)

56,

2708

(

Kalāntaka-Yºopamaṃ,

sc.

rūpaṃ

),

2761

(

ºdaṇḍanibhaiḥ

śaraiḥ

)

59,

2910

(

ºrāshṭravivardhanaḥ,

sc.

saṅgrāmaḥ

)

61,

3109

(

Yºsya

sadanam

),

3114

(

Yºkshayaṃ

)

63,

3177

(

do.

)

66,

3332

(

ºtulyaḥ

parākrame

)

73,

3694

(

Yºkshayaṃ

),

3708

(

do.

),

3724

(

do.

)

74,

3778

(

Yºrāshṭra-

)

76,

†3822

(

nayāmi…Yºāya

)

77,

3876

(

Yºsya

sadanaṃ

),

3878

(

Yºsādanaṃ

),

3887

(

Yºkshayaṃ

)

80,

4118

(

niyuktān

…Yºāya

)

81,

4153

(

Kāladaṇḍodyataṃ

),

4155

(

Yºsādanaṃ

)

84,

4266

(

Yºkshayaṃ

)

87,

4390

(

º-Kālāntakopamau

),

(

),

4421

(

sided

with

Arjuna

)

90,

†4696

(

ºāgnidaṇḍapratimaiḥ,

said

of

arrows

)

91,

†4780

(

ºdaṇḍakalpaṃ,

sc.

bāṇaṃ

),

†4796

(

nayatāṃ

Yºāya

)

92,

†4828

(

ºrāshṭrakalpaṃ,

sc.

balaṃ

)

93,

4890

(

Antako

Yamaḥ,

B.,

Antakopamaḥ,

C.

).--§

610

(

Śalyap.

):

IX,

5,

253

(

Yamāv

api

Yºopamau

).--§

611

(

do.

):

IX,

9,

419

(

Yºkshayaṃ,

B.

ºsādanaṃ

)

10,

520

(

ºrāshṭravivardhanaṃ,

sc.

yuddhaṃ

),

533

(

ºrāshṭravivardhane,

sc.

saṅgrāme

)

11,

578

(

ºdaṇḍapratīkāśāṃ,

sc.

gadāṃ

)

14,

745

(

ºdaṇḍopamadyutiṃ,

sc.

nārācaṃ

),

750

(

ºrāshṭravivardhanaṃ,

sc.

yuddhaṃ

)

15,

762

(

Yamau…Yºtulyaparākramau

)

17,

†906

(

ºsya

dhātrīm

iva

)

20,

†1070

(

ºālaye

(

ºaṃ,

B.

)

)

21,

1100

(

Yºsādanaṃ

)

23,

1192

(

ºrāshṭravivardhanaḥ,

sc.

saṅgrāmaḥ

)

25,

1373

(

Yºsādanaṃ

)

26,

1426

(

ºdaṇḍanibhaiḥ

śaraiḥ

),

1429

(

Yºkshayaṃ

)

27,

1486

(

ºdaṇḍopamaṃ,

sc.

śaraṃ

)

28,

1515

(

Yºsādanaṃ

).--§

613

(

Gadāyuddhap.

):

IX,

32,

1863

(

Yºkshayaṃ

).--§

615u

(

Skanda

):

IX,

45,

2519

(

Kālo

Yºś

ca

Mṛtyuś

ca

Yºsyānucarāś

ca

ye

),

2532

(

gave

two

companions

named

Unmātha

and

Pramātha

to

Skanda

).--§

615ff

(

Asita

Devala

):

IX,

50,

2856

(

Yºvat

samadarśanaḥ

).--§

615kk

(

Kurukshetrak.

):

IX,

53,

3027

(

ºsya

vishayaṃ

).--§

615

(

Gadāyuddhap.

):

IX,

55,

3105

(

º-Vāsavayor,

sc.

sadṛśakarmāṇau,

sc.

Bhīmasena

and

Duryodhana

)

57,

3186

(

ºdaṇḍopamāṃ,

sc.

gadāṃ

),

3202

(

ºdaṇḍam

iva,

sc.

gadāṃ

).--§

616

(

Sauptikap.

):

X,

8,

344

(

Yºkshayaṃ

),

401

(

do.

),

449

(

Yºsādanaṃ

),

450

(

Yºsya

niveśanaṃ

).--§

617

(

Aishīkap.

):

X,

11,

583

(

ātmajān…

sampradāya

Yºāya

)

13,

669

(

Kālāntaka-Yºopamaḥ

).-§

618

(

Jalapradānikap.

):

XI,

2,

49

(

karshati

)

4,

114

(

ºdūtaiḥ

)

5,

128

(

traset

).--§

621

(

Rājadh.

):

XII,

5,

141

(

Arjuna

had

obtained

a

weapon

from

Y.

).--§

622

(

do.

):

15,

428

(

ºdaṇḍabhayāt

),

(

),

439.--§

635

(

do.

):

XII,

33,

1168

(

Yºkshayaṃ

).--§

640

(

do.

):

XII,

57,

2064

(

º-Vaiśravaṇopamaḥ

).--§

641

(

do.

):

XII,

68,

2576,

2579

(

the

ideal

king

comparable

with

Y.

)

72,

2773

(

do.

)

82,

3086

(

C.

has

by

error

Mayaḥ,

some

sentences

of

his

quoted

),

3092

(

gamito

Yºsādanaṃ

)

91,

3444

(

the

ideal

king

comparable

with

Y.

),

3446

(

ºo

yacchati

bhūtāni

),

(

),

3458

98,

3634

(

ºsādane

)

122,

4495

(

ºṃ

Vaivasvatañ

cāpi

Pitṝṇām

akarot

prabhuṃ,

sc.

Vishṇu

)

129,

4718

(

Gautamasya

ca

saṃvādaṃ

Yºsya

ca

),

4721

(

lokapālaḥ

),

4722,

(

4725

)

(

discourse

between

Gautama

and

Y.

).--§

646b

(

Marjāramāshikasaṃv.

):

XII,

138,

5028

(

ºdūtābhaṃ,

said

of

a

Cāṇḍāla

).--§

647b

(

Brahmadatta-Pūjanīsaṃv.

):

XII,

139,

5236

(

the

ideal

king

comparable

with

Y.

),

5238

(

do.

).--§

652b

(

Indrota-Parīkshitīya

):

XII,

150,

5612

(

ºdūtāḥ,

ºkshaye

).--§

654b

(

Pavana-śālmalisaṃv.

):

XII,

155,

5831.--§

661

(

Mokshadh.

):

XII,

196,

7156

(

ºsya

yat

purā

vṛttaṃ

Kālasya

brāhmaṇasya

ca

).-§

662

(

do.

):

XII,

199,

7198

(

Kāla-Mṛtyu-Yºānām

Ikshvākor

brāhmaṇasya

ca

vivādaḥ

=

do.

).--§

662b

(

Jāpakop.

):

XII,

199,

7213,

7226,

(

7228

),

7228,

7251,

7265

(

different

from

Dharma,

came

to

the

brahman

who

was

a

jāpaka

)

200,

7332

(

do.

).--§

664

(

Mokshadh.

):

XII,

207,

7554

(

ºkṛtaṃ

bhayaṃ

).--§

677

(

do.

):

XII,

236,

8629

(

ºsādanaṃ

).-§

678c

(

Mṛtyu-Prajāpatisaṃv.

):

XII,

259,

9193

(

ºsya

bhavane

).--§

680b

(

Tulādhāra-Jājalisaṃv.

):

XII,

263,

9380.--§

692

(

Mokshadh.

):

XII,

281,

10052

(

identified

with

the

supreme

Lord

).--§

704

(

do.

):

XII,

301,

11061

(

different

from

Mṛtyu

and

Antaka

)

302,

11128

(

ºkshaye

).

--§

710

(

do.

):

XII,

322,

12078,

12079,

12080.--§

717b

(

Nārāyaṇīya

):

XII,

335,

12685.--§

730

(

Ānuśāsanik.

):

XIII,

16,

1058

(

identified

with

Śiva

)

17,

1291

(

Vaivasvataḥ,

learnt

the

1,

000

names

of

Śiva

from

Nārāyaṇa

and

communicated

them

to

Nāciketa

).--§

744

(

do.

):

XIII,

45,

2477

(

gāthā

Yºodgītāḥ,

quoted

).--§

746

(

do.

):

XIII,

62,

3178

68,

3396

(

brāhmaṇasya

ca

saṃvādaṃ

Yºsya

ca

),

3399,

3403

(

ºśāsanaṃ

),

3404,

(

3407

),

(

3410

),

3418

(

ºśāsanaṃ

),

3419

(

ºdūtaḥ

),

3421,

3422

(

discourse

between

Y.

and

Śarmin

)

70,

3472,

3476

(

Nṛga

was

punished

by

Y.

)

71,

3491,

†3502,

†3513,

3522

(

Uddālaki

cursed

Nāciketa

to

go

to

Y.,

who,

however,

dismissed

him

after

having

instructed

him

)

80,

†3793

(

ºsya

loke

).--§

749

(

do.

):

XIII,

89,

4255

(

ºo

tu

yāni

śrāddhāni

provāca

Śaśabindave

).--§

753

(

do.

):

XIII,

97,

4661

(

to

Y.

offerings

should

be

made

in

the

southern

region

).

--§

757c

(

Yamaloka

):

XIII,

102,

†4857

(

ºsya…

yātanāṃ

).--§

759

(

Ānuśāsanik.

):

XIII,

104,

5026

(

gāthā

Yºodgītāḥ,

quoted

).--§

760

(

do.

):

XIII,

111,

5434

(

ºsya

purushaiḥ

),

5438

(

ºsya

vishayaṃ

gataḥ

),

5440

(

only

B.

),

5441

(

ºsadane

divye

Brahmalokasame

gunaiḥ

),

5463

(

ºsya

vishayaṃ

gataḥ

),

5189

(

do.

),

5490

(

ºsya

purushaiḥ

),

5491

(

ºsya

vishayaṃ

gataḥ

),

5514

(

do.

).--§

766

(

do.

):

XIII,

125,

5923

(

devaguhyaṃ…Yºena

[

sc.

prāptaṃ,

Nīl.

]

)

130,

(

6114

).-§

773d

(

Śiva

):

XIII,

161,

7486

(

Vaivasvataṃ,

became

the

puṅkha

of

Śiva's

shaft

).--§

775

(

Ānuśāsanik.

):

XIII,

166,

7637

(

Dhūmorṇayā

saha,

cf.

V,

3968

).--§

778f

(

Muñjavat

):

XIV,

8,

183

(

worships

Śiva

on

Muñjavat

).--§

782

(

Anugītāp.

):

XIV,

16,

443

(

ºkshaye

).--§

782g

(

Guruśishyasaṃv.

):

XIV,

43,

1176

(

Pitṝṇām

adhipaḥ

).--§

784b

(

Uttaṅka

):

XIV,

53,

1553

(

ºkshayaṃ

)

57,

1662

(

ºopamaḥ,

sc.

Kalmāshapāda

).--§

785

(

Anugītāp.

):

XIV,

61,

1845

(

Yamau

Yºopamau

)

68,

2006

(

Yºsādanaṃ

)

74,

2167

(

Kālāntaka-Yºopamaṃ,

sc.

Arjuna

)

78,

2295

(

Yºkshayaṃ

).

--§

795

(

Svargārohaṇap.

):

XVIII,

2,

36

(

Yamau…

Yºopamau

).

Cf.

also

Dharma

and

the

following

synonyms:-Daṇḍin,

Deveśa,

Kṛtānta,

Lokapāla,

q.v.

Pitrīśa

(

“lord

of

the

Pitṛs”

):

VII,

37

(

only

C.

in

the

comp.

Pitṛvittāmbudeveśān

).

Pitṛpati

(

do.

):

VII,

†1980

(

ºrāshṭravardhanaṃ,

sc.

āyodhanaṃ

)

VIII,

†1210

(

ºrāshṭram

iva

).

Pitṛrāja

(

do.

):

I,

†7077

(

iva

)

275

(

sabhāṃ

tu

Pºsya

),

344

(

ºsabhāsadaḥ

),

1643

(

ºāśritāṃ

diśaṃ,

i.e.

the

south

)

III,

16761

VIII,

†4674

(

ºveśmani

).

Pitṛrājan

(

do.

):

II,

352

(

sabhā…Pºjñaḥ

).

Pretādhipa,

Pretarāj,

Pretarāja,

Sureśa,

Sūryaputra,

Vaivasvata,

q.v.

Yama^2,

a

companion

of

Skanda.

§

615u

(

Skanda

):

IX,

45,

2547

(

given

to

Skanda

by

Varuṇa

).

Yama^3

=

Sūrya:

III,

148.--Do.^4

=

Śiva

(

1000

names^1

).-Do.^5

=

Mahāpurusha

(

Mahāpurushastava

).--Do.^6

=

Vishṇu

(

1000

names

).

Yama,

dual

(

ºau

)

(

“the

twins”

)

=

Nakula

and

Sahadeva:

I,

124,

2445

(

born

from

the

Aśvins

),

3818,

4850

(

born

from

the

Aśvins

),

4851,

5820,

5839,

5872,

†7014,

†7016,

†7058,

†7139,

†7158,

7227,

7235,

7505,

7547,

7994

II,

38,

41,

557,

990,

1221,

1670,

1921,

†2118,

2370,

2388,

†2399,

2411,

2448

III,

275,

551,

894,

†903,

†918,

†943,

1246,

†1965,

1993,

8477,

10417,

†10839,

10871,

10881

(

ºyoḥ

pūrvajaḥ,

i.e.

Arjuna

),

11008,

11403,

11410,

11629,

11819,

†12321,

12432,

†12578,

13007,

†14745,

†14753,

†14754,

14941,

15008,

†15694,

15766,

17289,

17300

IV,

649,

1087,

1311,

†2304

V,

57,

199,

619,

1959,

2215,

2916,

3177,

3200,

3403,

4887,

4949,

5232,

5642,

7598

VI,

1994,

3067,

3681,

†3767,

4243,

4792,

4945,

5553

VII,

†68,

†81,

227,

578,

1743,

2950,

3050,

†6726,

6899,

7013,

7732,

7754,

8544,

8552,

8644,

8645,

8690,

9007,

9133

VIII,

845,

1231,

1690

(

Mādrīputrau

),

1694,

1701,

†1728,

2254,

2334,

2702,

2708,

3180,

3319,

†3485,

3573,

3796,

4512,

†4805

IX,

253,

566,

762,

1831

XII,

26,

51,

1175,

1695,

1914,

1921,

1929

XIV,

384,

1845,

1874

(

Mādrīputrau

),

2555,

2612

XV,

35,

333,

658,

†663,

747,

1004

XVI,

284

XVII,

5,

20,

31

(

only

C.

)

XVIII,

36,

96,

118.

Cf.

Yamaja,

dual.

Vedic Reference English

Yama

denotes

‘twins,

the

birth

of

which

is

frequently

alluded

to

in

Vedic

literature.^1

Twins

of

different

sex

seem

to

be

indicated

by

the

expression

yamau

mithunau.^2

There

are

traces

of

the

belief

widely

spread

among

negro

and

other

races

that

twins

are

uncanny

and

of

evil

omen,

^3

but

there

are

also

vestiges

of

the

opposite

opinion,

that

twins

are

lucky.^4

1

)

Rv.

i.

66,

4

164,

15

ii.

39,

2

iii.

39,

3

v.

57,

4

vi.

59,

2

x.

13,

2

117,

9

Pañcaviṃśa

Brāhmaṇa,

xvi.

4,

10,

etc.

2

)

Kāṭhaka

Saṃhitā,

xiii.

4

Nirukta,

xii.

10.

3

)

Av.

iii.

28

Aitareya

Brāhmaṇa,

vii.

9,

8

Kātyāyana

Śrauta

Sūtra,

xxv.

4,

35

Śāṅkhāyana

Śrauta

Sūtra,

iii.

4,

14,

etc.

Cf.

Yamasū

Yuktāśva.

4

)

Taittirīya

Saṃhitā,

vii.

1,

1,

3

Pañcaviṃśa

Brāhmaṇa,

xxiv.

12,

3

Śatapatha

Brāhmaṇa,

v.

3,

1,

8,

and

cf.

Rv.

iii.

39,

3.

Cf.

Weber,

Indische

Studien,

17,

298-

300

Naxatra,

2,

314,

n.

Kalpadruma Sanskrit

यम,

विरतौ

इति

कविकल्पद्रुमः

(

भ्वा०-पर०-अक०-अनिट्

क्त्वावेट्

)

औ,

यन्ता

उ,

यमित्वा

यन्त्वा

विरतिर्निवृत्तिः

।यच्छति

पापात्

साधुः

इति

दुर्गादासः

यम,

मि

परिवेषणे

तदभावे

इति

कवि-कल्पद्रुमः

(

चुरा०-पर०-सक०-सेट्

)

कमि,

यमयति

यामयति

परिवेषणं

अन्नादेर-र्पणम्

वेष्टनमित्येके

विषत्यव्याप्तावित्यस्यरूपमिति

रमानाथः

केचित्तु

परिवेषण

एवायंमानुबन्धः

यमयत्यन्नं

द्बिजाय

गृही

अन्यत्रनियामयति

संयामयति

इत्याहुः

अन्ये

तुअपरिवेषण

एवायं

मानुबन्धः

‘नियमयतिविमार्गप्रस्थितानान्तु

दण्डम्

।’

इति

शाकुन्तले

।परिवेषणे

तु

यामयत्यन्नं

द्विजाय

गृही

इत्याहुः

।तेन

उभयस्य

प्रामाणिकत्वादुभयत्र

विकल्प-ज्ञापनार्थञ्चानुबन्धः

कृतः

इति

दुर्गादासः

यमः,

पुंलिङ्गम्

(

यमयति

नियमयति

जीवानां

फलाफल-मिति

यम्

+

अच्

)

दक्षिणदिक्पालः

।तत्पर्य्यायः

धर्म्मराजः

पितृपतिः

सम-वर्त्ती

परेतराट्

कृतान्तः

यमुनाभ्राता

७शमनः

यमराट्

कालः

१०

दण्डधरः

११श्राद्धदेवः

१२

वैवस्वतः

१३

अन्तकः

१४

।इत्यमरः

६१

धर्म्मः

१५

धर्म्मराट्

१६जीवितेशः

१७

महिषध्वजः

१८

औडम्बरः

१९दण्डधारः

२०

कीनाशः

२१

दध्नः

२२

महिष-वाहनः

२३

शीर्णपादः

२४

भीमशासनः

२५कङ्कः

२६

हरिः

२७

इति

शब्दरत्नावली

कर्म्मकरः

२८

इति

जटाधरः

*

चतुर्द्दश-यमतर्पणं

यथा,

--“यां

काञ्चित्

सरितं

प्राप्य

कृष्णपक्षे

चतुर्द्दशीम्

।यमुनायां

विशेषेण

नियतस्तर्पयेद्यमान्

यमाय

धर्म्मराजाय

मृत्यवे

चान्तकाय

।वैवस्वताय

कालाय

सर्व्वभूतक्षयाय

औडम्बराय

दध्नाय

नीलाय

परमेष्ठिने

।वृकोदराय

चित्राय

चित्रगुप्ताय

वै

नमः

एकैकस्य

तिलैर्मिश्रांस्त्रींस्त्रीन्

दद्यात्

जला-ञ्जलीन्

।संवत्सरकृतं

पापं

तत्क्षणादेव

नश्यति

”इति

तिथ्यादितत्त्वधृतभविष्यपुराणवचनम्

तस्योत्पत्तिर्यथा,

--“संज्ञा

रविणा

दृष्टा

निमीलयति

लोचने

।यतस्ततः

सरोषोऽर्कः

संज्ञां

निष्ठुरमब्रवीत्

मयि

दृष्टे

सदा

यस्मात्

कुरुषे

नेत्रसंयमम्

।तस्माज्जनिष्यसे

मूढे

!

प्रजासंयमनं

यमम्

”मार्कण्डेय

उवाच

।“ततस्तस्यास्तु

संजज्ञे

भर्त्तृशापेन

तेन

वै

।यमश्च

यसुना

चेयं

प्रख्याता

सुमहानदी

”इति

मार्कण्डेयपुराणे

वैवस्वतमन्वन्तरे

७७

अः

पुण्यात्मनां

सम्बन्धे

तस्य

रूपं

यथा,

--“तानागतांस्ततो

दृष्ट्वा

नरान्

धर्म्मपरायणान्

।भास्करिः

प्रीतिमासाद्य

स्वयं

नारायणो

भवेत्

चतुर्ब्बाहुः

श्यामवर्णः

प्रफुल्लकमलेक्षणः

।शङ्खचक्रगदापद्मधारी

गरुडवाहनः

स्वर्णयज्ञोपवीती

स्मेरचारुतराननः

।किरीटी

कुण्डली

चैव

वनमालाविभूषितः

”पापिनां

सम्बन्धे

तस्य

रूपं

यथा,

--“त्रिंशद्योजनदीर्घाङ्गो

वापीसदृशलोचनः

।धूम्रवर्णो

महातेजाः

प्रलयाम्भोधरध्वनिः

तृणाधिराजलोमां

ज्वलदग्निशिखाग्रवत्

।नासारन्ध्रस्फुरच्छ्वासस्वनैर्ज्जितमहानिलः

सुदीर्घदशनश्रेणिः

सूर्पोपमनखावलिः

।प्रचण्डमहिषारूढः

संदष्टदशनच्छदः

दण्डहस्तश्चर्म्मवासा

भ्रूकुटीकुटिलाननः

”इति

पाद्मे

क्रियायागसारे

२२

अध्यायः

अस्यानधिकारो

यथा,

--“प्रोवाच

धर्म्मं

यदहं

ब्रवीमिकार्य्यं

त्वया

तत्

खलु

धर्म्मराज

!

ब्रह्मोवाच

।ये

भक्ताः

पुण्डरीकाक्षे

कर्म्मणा

मनसा

गिरा

।स्वकर्म्मनिरता

दान्ता

नियम्या

हि

ते

त्वया

कृष्णः

संपूजितो

यैस्तु

यैः

कृष्णः

समुपासितः

।यैश्च

नित्यं

स्मृतः

कृष्णो

ते

त्वद्बिषयोपगाः

नमः

कृष्णाच्युतानन्तं

वासुदेवेत्युदीरितम्

।यैर्भावभावितो

धर्म्म

!

ते

त्वद्बिषयोपगाः

दानं

ददद्भिर्यैरुक्तमच्युतः

प्रीयतामिति

।श्रद्धापुरःसरैर्धर्म्म

!

ते

त्वद्विषयोपगाः

उत्तिष्ठद्भिः

स्वपांद्भश्च

व्रजद्भिश्च

जनार्दनः

।यैः

स्मृतस्तु

सदा

धर्म्म

!

ते

त्वद्बिषयोपगाः

सर्व्ववाधासु

ये

कृष्णं

संस्मरन्त्युच्चरन्ति

।तद्भावभाविनो

ये

ते

त्वद्बिषयोपगाः

एव

धाता

सर्व्वस्य

तन्नियोगकरा

वयम्

।यमसंयमने

त्यक्तः

सोऽस्मत्संयमको

हरिः

”इति

वह्निपुराणे

नरसिंहप्रादुर्भावाध्यायः

अपि

।ब्राह्मण

उवाच

।“यत्

कृत्वा

सुमहत्

पुण्यं

धर्म्माधर्म्मविनिणये

।प्रमाणं

त्वं

हि

लोकानां

फलं

मे

ब्रूहि

तद्-यम्

!

”यम

उवाच

।यमो

यम

इति

श्रुत्वा

वृथा

ह्युद्विजते

जनः

।आत्मा

यमितो

येन

तस्यैव

यमः

स्मृतः

आनृशंस्यं

क्षमा

सत्यमहिंसा

दम

आर्जवम्

।ध्यानं

प्रसादो

माधुर्य्यं

सन्तोषश्च

यमा

दश

यमैश्च

नियमैश्चैव

यः

करोत्यात्मसंयमम्

।स

चादृष्ट्वा

तु

मां

याति

परं

ब्रह्म

सनातनम्

”इति

तत्रैव

यमशर्म्मिलोपाख्यानम्

*

सावित्रीकृतं

यमाष्टकं

स्तोत्रं

यथा,

--सावित्र्युवाच

।“तपसा

धर्म्ममाराध्य

पुष्करे

भास्करः

पुरा

।धर्म्मांशं

यं

सुतं

प्राप

धर्म्मराजं

नमाम्यहम्

समता

सर्व्वभूतेषु

यस्य

सर्व्वस्य

साक्षिणः

।अतो

यन्नाम

शमनमिति

तं

प्रणमाम्यहम्

येनान्तश्च

कृतो

विश्वे

सर्व्वेषां

जीविनां

परम्

।कर्म्मानुरूपकाले

तं

कृतान्तं

नमाम्यहम्

बिभर्त्ति

दण्डं

दण्डाय

पापिनां

शुद्धिहेतवे

।नमामि

तं

दंण्डधरं

यः

शास्ता

सर्व्वदेहिनाम्

विश्वे

कलयत्येव

यः

सर्व्वायुश्च

सन्ततम्

।अतीव

दुर्निवार्य्यञ्च

तं

कालं

प्रणमाम्यहम्

तपस्वी

वैष्णवो

धर्म्मी

संयमी

विजितेन्द्रियः

।जीविनां

कर्म्मफलदस्तं

यमं

प्रणमाम्यहम्

स्वात्मारामश्च

सर्व्वज्ञो

मित्रः

पुण्यकृतां

भवे

।पापिनां

क्लेशदो

यस्तं

पुण्यमित्रं

नमाम्यहम्

यज्जन्म

ब्रह्मणो

वंशे

ज्वलन्तं

ब्रह्मतेजसा

।यो

ध्यायति

परं

ब्रह्म

ब्रह्मवंशं

नमाम्यहम्

इत्युक्त्वा

सा

सावित्री

प्रणनाम

यमं

मुने

।यमस्तां

विष्णुभजनं

कर्म्मपाकमुवाच

इदं

यमाष्टकं

नित्यं

प्रातरुत्थाय

यः

पठेत्

।यमात्तस्य

भयं

नास्ति

सर्व्वपापात्

प्रमुच्यते

महापापी

यदि

पठेत्

नित्यं

भक्त्या

नारद

!

।यमः

करोति

तं

शुद्धं

कायव्यूहेन

निश्चितम्

”इति

ब्रह्मवैवर्त्ते

प्रकृतिखण्डे

२६

अध्यायः

*

पारिभाषिकयमदन्ता

यथा,

--“कार्त्तिकस्य

दिनान्यष्टावष्टाग्रहायणस्य

।यमस्य

दशना

एते

लघ्वाहारी

जीवति

”इति

वैद्यकम्

*

(

“पङ्कमत्स्यवसातैलघृतगन्धांश्च

ये

नराः

।मृष्टगन्धांश्च

ये

वान्ति

गन्तारस्ते

यमालयम्

यूका

ललाटमायान्ति

बलिं

नाश्नन्ति

वायसाः

।येषां

वापि

रतिर्नास्ति

यातारस्ते

यमालयम्

”इति

सुश्रुते

सूत्रस्थाने

३१

अध्यायः

अस्य

शापवृत्तान्तं

शापान्तवृत्तान्तञ्च

यम-राजशब्दे

द्रष्टव्यम्

*

)

शरीरसाधना-पेक्षनित्यकर्म्म

इत्यमरः

४९

“उपायान्तरनिरपेक्षं

शरीरमात्रसाध्यं

नित्यंयावज्जीवमवश्यकार्य्यं

यत्कर्म्म

सत्यास्तेयादि

तद्-यमः

यमेरल्

।‘अहिंसा

सत्यवचनं

ब्रह्मचर्य्यमकल्कता

।अस्तेयमिति

पञ्चैते

यमाश्चैव

व्रतानि

’इति

मनुः

।”

इति

तट्टीकायां

भरतः

अष्टाङ्गयोगान्तर्गताङ्गविशेषः

तुदशविधो

यथा,

--“ब्रह्मचर्य्यं

दया

क्षान्तिर्ध्यानं

सत्यमकल्कता

।अहिंसास्तेयमाधुर्य्यं

दमश्चैते

यमाः

स्मृताः

”इति

गारुडे

१०९

अध्यायः

*

पञ्चविधो

यथा,

--“अहिंसा

सत्यमस्तेयं

ब्रह्मचर्य्यापरिग्रहौ

।यमाः

पञ्चाथ

नियमाः

शौचं

द्विविधमीरितम्

”इति

तत्रैव

२३०

अध्यायः

“अहिंसासत्यास्तेयब्रह्मचर्य्यापरिग्रहा

यमाः

।”इति

पातञ्जले

साधनपादे

३०

यच्छति

निय-च्छति

इन्द्रियग्राममनेनेति

यम

+

घञ्

)संयमः

यथा,

अमरः

१८

।“वियामो

वियमो

यामो

यमः

संयामसंयमौ

”काकः

शनिः

इति

मेदिनी

मे,

२३

(

विष्णुः

यथा,

महाभारते

१३

१४९

३०

।“अतीन्द्रः

संग्रहः

सर्गो

धृतात्मा

नियमो

यमः

”“अन्तर्यच्छतीति

यमः

।”

इति

तद्भाष्ये

शङ्करा-चार्य्यः

)

यमः,

त्रि,

(

यच्छति

एकत्र

गर्भाशये

निरतोभवतीति

यम्

+

अच्

)

यमजः

इतिमेदिनी

मे,

२३

तयोर्ज्येष्ठत्वनिरूपणं

यथा,

“बहिर्वर्णेषु

चारित्राद्यमयोः

पूर्व्वजन्मतः

।यस्य

जातस्य

यमयोः

पश्यन्ति

प्रथमं

मुखम्

।सन्तानः

पितरश्चैव

तस्मिन्

ज्यैष्ठं

प्रतिष्ठितम्

जन्मप्राथम्यात्

ज्यैष्ठं

यमयोः

तु

निषेक-प्राथम्यात्

जन्मप्राथम्यसन्देहे

मुखदर्शनप्राथ-म्यत्

।”

इति

उद्वाहतत्त्वम्

(

यथा,

--“बीजेऽन्तर्वायुना

भिन्ने

द्वौ

जीवौ

कुक्षिमागतौ

।यमावित्यभिधीयेते

धर्म्मेतरपुरःसरौ

”इति

सुश्रुते

शारीरस्थाने

द्बितीयेऽध्याये

अनयोरेकस्य

वृद्धिरपरस्य

क्षीणताकथमित्यतआह

।“कर्म्मात्मकत्वाद्विषमांशभेदात्शुक्रासृजं

वृद्धिमुपैति

कुक्षौ

।एकोऽधिको

न्यूनतरो

द्वितीयएवं

यमेऽप्यभ्यधिको

विशेषः

”इति

चरके

शारीरस्थाने

द्बितीयेऽध्याये

)

Kshiratarangini Sanskrit

यमँ

यम

उपरमे

-

(

अर्थविवरणम्

)

उपरमो

निवृत्तिः

इषुगमियमां

छः

(

7377

)

यच्छति

उपाद्

यमः

स्वकरणे

(

1356

)

तङ्-स्वकरणं

परिणयः-उपयच्छते

कन्याम्

आङो

यमहनः

(

1

328

)

आयच्छते

समुदाङ्भ्यो

यमोऽग्रन्थे

(

1375

)

संयच्छते

यमो

गन्धने

(

1225

)

कित्त्वम्-उदायत

विभाषोपयमने

(

1216

)

उपायत,

उपायंस्त

यमरमनमातां

सुक्

(

तु0

7273

)

अयंसीत्

यंयम्यते

(

द्र0

7485

)

यमोऽपरिवेषणे

(

1559

)

मित्

नियमयति

वाचि

यमो

व्रते

(

3240

)

खच्,

वाचंयमपुरन्दरौ

(

6369

)अच्

(

41134

)

यमः

नियतः

यतिः

नियतिः

पादमि

(

1389

)

इति

तङ्-आयामयते

यमः

समुपनिविषु

(

3363

)

इति

वा

घञ्-संयमः,

संयामः,

उपयमः,

उपयामः,

नियमः,

नियामः,

वियमः,

वियाम

ष्ट्रन

(

द0

उ0

879

)

यन्त्रम्

उदिदिति

श्रीभोजः-

यत्वा,

यमित्वा

955

यमँ

यम

परिवेषणे

-

यमयति

यम

इति

दुर्गः,

चकारः

किलास्यैव

मित्वमाकर्ष्टुम्,

चमादीनां

मा

भूदिति

यम

चम

इति

चन्द्रः

पारायणे

अत

एव

कम्यमिचमाम्

यमोऽपरिवेषणे

(

1557,

559

)

इति

विरोधान्नाध्यगीष्ट,

इहापि

यमोऽपरिवेषणे

इत्येके

पठन्ति

86

Dhatu Vritti Sanskrit

यमँ

यम

(

अर्थः

)

उपरमे

अत्र

मैत्रेयः-उदित्त्वमस्य

केचिदिच्छन्तीति

यच्छति

"इषुगमियमाम्''

इति

छः

शिति

(

ययामः

येमतुः

ययन्थ

येमिथ

यन्ता

यंस्यति

यच्छतु

अयच्छत्

यच्छेत्

आशिषि

यम्यात्

असंसीत्

)

"यमरम''

इति

सगिटौ

(

यियंसति

यंयम्यते

यंयन्ति

यंयन्तः

यमयति

अयीयमत्

)

भोजयतीत्यर्थः

अमन्तत्वात्

मित्त्वम्

अस्य

च"यमोपरिवेषणे''

इति

परिवेषणादन्यत्र

मित्त्वनिषेधात्

आयामयते

आयामयतीति

भवति

"न

पादम्या''

इत्यत्रायामग्रहणेन

"अणावकर्मकात्''

इति

कर्त्रभिप्रायप्राप्तस्य

परस्मैपदस्य

निषेध

इति

यथायोगमत्रात्मनेपदपरस्मैपदे

भवतः

(

आयच्छते

)

दीर्घो

भवति,

व्याप्रियतइति

वार्थः

आयच्छते

स्वरूपाणि

द्राघयति

व्यापारयति

वेत्यर्थः

"आङो

यमहनः''इति

अकर्मकात्

[

स्वाङ्गकर्मकाच्चेति

वक्तव्यम्

]

इति

अकर्मकात्स्वाङ्गकर्मकाच्चाङपूर्वादस्मात्तङ्

इह

स्वमङ्गं

स्वाङ्गं

तु

अद्रवन्मूर्त्तिमदित्यादिना

लक्षितं

पारिभाषिकमिति

देवदत्तस्य

पाणिमायच्छतीत्यत्र

भवति

उपयच्छते

कन्यां,

परिणयतीत्यर्थः

(

सूत्रम्

)

उपाद्यमः

स्वकरणे

(

इति

सूत्रम्

)

इति

तङ्

अत्र

भाष्यम्,

इह

कस्मान्नभवति

स्वं

शटकं

तमुपयच्छति,

अयं

यदा

स्वं

करोति

तदा

भवितव्यमेव

अत्र

वृत्तिकारशिवस्वामिभ्यामिदं

भाष्योक्तमस्वस्य

स्वत्वेन

करणं

प्रसिद्धिवशात्पाणिग्रहणविषयउपसंहृतम्(

1

)

(

1

)

संस्कृतमिति

पाठः

कैयटे

तु

निष्पादनलक्षणोऽत्र

करोत्यर्थो

गृह्यते

इति,

सामान्येनापि

वार्त्तिककारेण

पाणिग्रहणविशिष्टं

स्वकरणं

शिवस्वामिजयादित्यावूचतुः

प्रसिद्धत्वादुपायंस्त

नतीरित्यादिप्रयोगस्तु

साधर्म्यात्

भाष्यकारस्तु

स्वकरणमात्रे

विशिष्टे

स्थित

इत्युक्तं,

भट्टिकाव्ये

शास्त्रण्युपायंस्त

जित्वराणीरति

सामान्येन

प्रयुज्यते

संयच्छते

व्रीहीन्

उपयच्छते

भारम्

आयच्छते

वस्त्रम्

"समुदाङ्भ्यो

यमो

ग्रन्थ''इति

समादिभ्यो

यमेस्तङ्

यदा

तु

कर्त्रभिप्रायत्वमुपपदेन

प्रतीयते

तदा

"विभाषोपपदेन

प्रतीयमान''

इति

स्वान्

व्रीहीन्संयच्छतीत्यपि

इहाङो

ग्रहणमस्वाङ्गकर्मकार्थम्

स्वाङ्गकर्मकात्

"आङो

यमहनः''

इत्येव

सिद्धम्

अग्रन्थइति

वचनात्

उद्यच्छति

चिकित्सां

वैद्य

इति

अत्र

परस्मैपदमेव,

विचिकित्सामधिगन्तुमुद्यमं

करोतीत्यर्थः

यदायं

यमिर्बन्धने

वर्तते

गन्धनं

सूचनं

परेण

प्रछाद्यमानस्य

आविष्करणं

तदा

"यमो

गन्धने''

इत्यात्मनेपदम्

परस्मैपदस्य

सिचः

कित्वादनुनासिकलोपः

(

उदायत

उदायसातामित्यादि

)

झलि

सिज्लोपः

उपयमनार्थत्वे

तु

"विभाषोपयमने"

इति

तङ्

तङ्परस्य

यमेः

सिचः

कित्त्वविकल्पनात्

उपायत

कन्याम्,

उपायंस्त

कन्यामित्युभयं

भवति

उपयमनमिह

दारकर्म

(

यम्यम्

)

"गदमद''

इत्यादिना

यत्

उपसृष्टात्तु

ण्यति

विनियाम्यमिति

त्वया

नियम्या

इति

प्रयोगः

नियमशब्दात्

करोतीति

णौ

यति

द्रष्टव्यः

धातोर्णौ

"यमोपरिवेषणे''

इति

मित्त्वनिषेधात्

वृद्ध्या

भाव्यम्

(

वायंयमः

)

"वाचि

यमो

व्रते''इति

खच्

"वाचंयमपुरन्दरौ

च''

इति

निपातनादलुक्

(

संयमः

संयामः

)

"यमस्समुपनिविषु

च''

पक्षेऽच्,

तदभावे

घञ्

एवं

समुपनिविभ्योप्युदाहार्यम्

(

संयत्

)

सम्पदादित्वात्

"अन्येभ्योऽपि

दृश्यते''

इति

वा

क्विपि

"गमः

क्वौ''

इत्यत्र

[

गमादीनामिति

वक्तव्यम्

]

इति

उक्तत्वात्

अनुनासिकलोपे

तुक्

(

यच्छतीति

यमः

)

अच्

(

याम्यम्

)

प्राग्दीव्यतीयेष्वर्थेषु

[

यमेश्चेति

वक्तव्यम्

]

इति

ण्यः

(

यमुना

)

"अर्जियमिशीङ्भ्यश्च''

इति

उनन्

प्रत्ययः

यन्त्रम्

"गृधृजी''

इत्यादीना

त्रः

प्रत्ययः

964

यमँ

यम

(

अर्थः

)

च,

परिवेषणे

चकारेण

मिदित्यपेक्ष्यत

इति

मैत्रेयादयः

(

अर्थविवरणम्

)

इह

परिवेषणं

परिवेष्टनं,

तु

भोजना,

नापि

वेष्टना

तत्र

हि

घटादित्वात्सिद्धम्

वेष्टनेऽपि

घटादित्वेन

मित्त्वसिद्धिः

हेतुमद्ण्यन्तस्य

तद्विधानात्

तस्य

वेष्टना

ऽर्थो

तु

वेष्टनमिति

(

यमयति

चन्द्रम्

)

परिवेष्टतइत्यर्थः

अन्यत्र

नियामयति

क्वचिद्यमो

ऽपरिवेषण

इति

पठ्यते

तदनार्षम्

चकारेण

मिदित्यपेक्ष्यतइति

मैत्रेयादिविरोधात्

र्कि

घटादौ

यमो

ऽपरिवेषण

इति

परिवेषणादन्यत्र

मित्त्वं

निषिध्यते,

अनेन

तु

तत्र

विधीयतइति

विधिनिषेधयोर्विषयविभागो

प्रकल्पेत

येषां

तु

दर्शनं

घटादावपरिषणे

मित्त्वं

विधीयतइति

तेषान्तु

तत्रैवानेनापि

मित्वं

वधीयत

इति

वैय्यर्थ्यमेव

प्रसज्येत

इदं

घटादावपरिवेषणे

मित्त्वविधानदर्शनं

तत्रैव

दूषितम्

91

KridantaRupaMala Sanskrit

1

{@“यम

उपरमे”@}

2

3

‘यमो

गन्धने’

4

इति

सूत्रे

गन्धनरूपस्य

5

अर्थस्याप्युपादानात्,

धातोरस्योपसर्गवशात्,

स्वभावाद्

वा

तत्राप्यर्थे

वृत्तिरिति

ज्ञेयम्।

भ्वादिष्वेव

पुरस्तात्

6

‘यमोऽपरिवेषणे’

7

इति

यत्

पठ्यते--तत्तु

‘यम

उपरमे’

इत्युत्तरत्रात्रैव

विकरणे

पठितस्यार्थविशेषे

घटादिपाठ--तन्निषेधार्थरूपप्रयोजनद्वय-

बशादिति

ज्ञेयम्।

उत्तरत्र

चैतद्

व्यक्तीभविध्यति।

‘परिवेष्टने

एव

मित्’

इति

काशकृत्स्नः।

इति

केचित्।

]

]

‘यमेरुपरमे

यच्छेद्

यमयेत्

परिवेषणे।’

8

इति

देवः।

यामकः-मिका,

9

यमकः-मिका,

10

आयामकः-मिका,

11

यियंसकः-सिका,

12

यंयमकः-यंंय्यमकः-मिका

13

यन्ता-यन्त्री,

यमयिता-आयामयिता-त्री,

यियंसिता-त्री,

यंयमिता-त्री

14

15

यच्छन्-न्ती,

नियमयन्-यामयन्-न्ती,

यियंसन्-न्ती

--

यंस्यन्-न्ती-ती,

नियमयिष्यन्-यामयिष्यन्-न्ती-ती,

यियंसिष्यन्-न्ती-ती

--

16

आयच्छमानः,

17

18

भार्याम्

]

उपयच्छमानः,

19

पाणिम्

]

आयच्छमानः,

20

21

संयच्छमानः,

22

उद्यच्छमानः,

23

आयच्छमानः,

यमयमानः,

नियमयमानः,

24

आयामयमानः,

25

आयियंसमानः,

यंयम्यमानः

आयंस्यमानः,

उपयंस्यमानः,

संयंस्यमानः-उद्यंस्यमानः-आयंस्यमानः,

आयामयिष्यमाणः,

यमयिष्यमाणः-नियमयिष्यमाणः,

आयियंसिष्यमाणः,

यंयमिष्यमाणः

26

27

रिपुयत्-रिपुयतौ-रिपुयतः

28

वियत्-वियतौ-वियतः

29

यतम्-यतः-यतवान्,

नियमितः-आयामितः,

यियंसितः,

यंयमितः-तवान्

30

यमः,

31

वाचंयमः

32,

33

यतिः,

34

आयामी,

35

वाग्यामः,

यमः,

नियमः-आयामः,

36

संयमनः,

यियंसुः,

यंयमः

यन्तव्यम्,

यमयितव्यम्-आयामयितव्यम्,

यियंसितव्यम्,

यंयमितव्यम्

यमनीयम्,

यमनीयम्-यामनीयम्,

यियंसनीयम्,

यंयमनीयम्

37

यम्यम्,

38

अनियम्यम्-विनियम्यम्,

नियाम्यम्,

यम्यम्-आयाम्यम्,

यियंस्यम्,

यंयम्यम्

39

ईषद्यमः-दुर्यमः-सुयमः

--

--

--

यम्यमानः,

यम्यमानः-आयाम्यमानः,

यियंस्यमानः,

यंयम्यमानः

आयामः,

40

उद्यमः,

41

संयामः

42

-उपयमः-उपयामः-नियमः-नियामः,

यमः-यामः,

यियंसः,

यंयमः

यन्तुम्,

यमयितुम्-आयामयितुम्,

यियंसितुम्,

यंयमितुम्

43

यतिः,

44

संयत्,

यमना-आयामना,

यियंसा,

यंयमा

यमनम्,

45

यमनम्-आयामनम्,

यियंसनम्,

यंयमनम्

46

यत्वा,

यमयित्वा-यामयित्वा,

यियंसित्वा,

यंयमित्वा

47

प्रयत्य-प्रयम्य,

48

प्रयमय्य-प्रयाम्य,

प्रयियंस्य,

प्रयंयम्य

49

यामम्

२,

यत्वा

२,

50

यमम्

२-यामम्

२-आयामम्

२,

यमयित्वा

२-यामयित्वा

२,

यियंसम्

२,

यियंसित्वा

२,

यंयमम्

यंयमित्वा

51

इत्युनन्प्रत्ययः।

यमुना

=

नदीविशेषः।

]

]

यमुना,

52

इति

त्रप्रत्ययः।

यच्छतीति

यन्त्रम्

=

शरीरसाधनम्,

पीडनञ्च।

]

]

यन्त्रम्,

53

इति

संज्ञायां

क्वुनि

रूपमेवम्।

यमकम्

=

शब्दालङ्कारविशेषः।

]

]

यमकम्।

प्रासङ्गिक्यः

01

(

१३४०

)

02

(

१-भ्वादिः-८१९-९८४।

सक।

अनि।

पर।

)

03

[

[

[

]

04

(

१-२-१५

)

05

(

गन्धनम्

=

सूचनम्’

परदोषाविष्कार

इति

यावत्।

)

06

(

८१९

संख्यायां

)

07

(

ग।

सू।

भ्वादौ

)

08

(

श्लो।

१४८

)

09

[

[

१।

‘यमोऽपरिवेषणे’

(

ग।

सू।

भ्वादौ

)

इति

पठ्यते।

तस्य

चायमर्थः--

‘न

कम्यमिचमाम्’

(

ग।

सू।

भ्वादौ

)

इत्यतो

नेति

वर्तते।

उपरमार्थे

पठितो

यो

यमधातुः

एव

परिवेषणरूपार्थभिन्नार्थ

एव

घटादिपाठं

प्राप्नोति--अर्थात्

परिवेषणार्थे

घटादिः--इति।

तथा

‘नियमयन्

ब्राह्मणान्’

इत्यादिषु

परिवेषणार्थकत्वात्

घटादित्वम्।

तेन

मित्त्वात्,

‘मितां

ह्रस्वः’

(

६-४-९२

)

इति

णौ

उपधाह्रस्वे

रूपमेवं

सर्वत्र

बोध्यम्।

यदा

तु

परिवेषणभिन्नार्थकत्वं--तदानीं

आयामयन्

(

=

द्राघयन्,

व्यापारयन्

वा

इत्यर्थः

)

इत्यादिषु

मित्त्वनिषेधात्

उपधावृद्धिरेवेति

बोध्यम्।

एवमुत्तरत्रापि।

]

]

10

[

[

२।

मैत्रेयरक्षित-काशिकाकार-न्यासकार-धातुवृत्तिकार-सिद्धान्त-

कौमुदीकारमतानुसारेणात्र

प्रयोगे

मित्त्वनिषेधात्

रूपमेवम्।

क्षीरस्वामी

तु

‘यमोऽपरिवेषणे’

(

ग।

सू।

भ्वादिः

)

इत्यत्र

पूर्वस्मात्

गणसूत्रात्

‘न’

इत्यननुवर्त्य

आयमयन्

इत्येव

साधुरिति

विपरीतेन

साधयति--तथाहि--

“यमयति,

नियमयति,

परिवेषणे

तु--यामयति

श्राद्धेऽन्नम्,

आयामयति

चन्द्रम्।”

इति।

तदेतत्

पुरुषकारादिषु

बहुधा

खण्डितमिति

नेह

प्रतन्यते।

]

]

11

[

[

३।

सन्नन्तात्

द्वित्वादिके

मकारस्य

नत्वे,

‘नश्चापदान्तस्य--’

(

८-३-२४

)

इति

अनु-

स्वारे

रूपमेवम्।

]

]

12

[

[

४।

यङन्तात्

‘नुगतोऽनुनासिकान्तस्य’

(

७-४-८५

)

इति

नुगागमः,

तस्य

पदान्तवद्भावेन

परसवर्णविकल्पः।

]

]

13

[

[

५।

तृजादिषु

‘यमिर्ञमन्तेष्वनिडेक

इष्यते’

(

व्याघ्रभूतिकारिका,

भाष्ये

७-२-१०

)

इति

वचनाद्

धातोरनिट्त्वम्।

मकारस्यानुस्वारे

परसवर्णे

चैवं

रूपम्।

]

]

14

[

पृष्ठम्१०७१+

२६

]

15

[

[

१।

शतरि,

‘इषगमियमां

छः’

(

७-३-७७

)

इति

छकारेऽन्तादेशे

तुकि,

तस्य

श्चुत्वेन

चकारे

रूपमेवम्।

एवं

शानजन्तेष्वपि

प्रक्रियोह्या।

]

]

16

[

[

२।

‘आङो

यमहनः’

(

१-३-२८

)

इति

अकर्मकादस्मादाङ्पूर्वकादात्मनेपदं

शानच्।

अकर्मकादित्युक्तत्वात्

आयच्छन्

कूपाद्

रज्जुम्’

इत्यत्र

शतैव।

]

]

17

[

[

आ।

‘श्रियमायच्छमानाभिरुत्तमाभिरनुत्तमाम्।।’

भ।

का।

८।

४६।

]

]

18

[

[

[

३।

‘उपाद्

यमः

स्वकरणे’

(

१-३-५६

)

इत्यात्मनेपदम्।

स्वकरणम्

=

स्वीकरणम्।

पाणिग्रहणमिति

भट्टोजिप्रभृतयः।

तत्तु

भाष्याद्यनारूढत्वादुपेक्ष्यमिति

शेखरकारादयः।

स्वकरणभिन्नार्थे

‘देवदत्तो

यज्ञदत्तस्य

भार्यामुपयच्छन्’

इत्यत्र

शतैव।

]

]

19

[

[

[

४।

‘स्वाङ्गकर्मकाच्च--’

(

वा।

१-३-२७

)

इति

वचनादात्मनेपदम्।

]

]

20

[

व्रीहीन्

]

21

[

[

५।

‘समुदाङ्भ्यो

यमोऽग्रन्थे’

(

१-३-७५

)

इति

सम्

उत्

आङ्

पूर्वकादस्मात्

यमधातोः

ग्रन्थभिन्नविषये

वर्तमानात्

आत्मनेपदम्।

‘अग्रन्थे’

इत्युक्तत्वात्

‘उद्यच्छन्

चिकित्सां

वैद्यः’

इत्यादिषु

शतैव।

‘स्वान्

व्रीहीन्

संयच्छन्’

इत्यादिषु

तु

‘विभाषोपपदेन

प्रतीयमाने’

(

१-३-७७

)

इति

पक्षे

शताऽपि

साधुरेवेति

ज्ञेयम्।

]

]

22

[

भारम्

]

23

[

वस्त्रम्

]

24

[

[

६।

‘न

पादम्याङ्यम--’

(

१-३-८९

)

इति

ण्यन्तात्

परस्मैपदनिषेधः।

‘अणा-

वकर्मकात्

चित्तवत्कर्तृकात्’

(

१-३-८८

)

इति

प्राप्तस्य

परस्मैपदस्यापवादोऽयम्।

केचित्

तु

कर्त्रभिप्रायक्रियाफलार्थतया

अत्रात्मनेपदमिति

\n\n

परं

तु

परगामिनि

क्रियाफले

परस्मैपदमपीति

वदन्ति।

]

]

25

[

[

७।

‘पूर्ववत्

सनः’

(

१-३-६२

)

इति

सनः

प्रकृतेर्निदान

एव

सन्नन्तादत्रापि

शानजिति

ज्ञेयम्।

]

]

26

[

पृष्ठम्१०७२+

३०

]

27

[

[

१।

रिपून्

यच्छति

=

उपरतं

करोति

इत्यर्थे

कर्मण्युपपदे,

‘क्विप्

च’

(

३-२-७६

)

इति

क्विप्।

‘गमादीनाम्--’

(

वा।

६-४-४०

)

इति

वचनादनुनासिकलोपे

तुकि

रूपमेवम्।

]

]

28

[

[

२।

‘अन्येभ्योऽपि

दृश्यन्ते’

(

३-२-७५

)

इति

क्विपि

रूपमेवम्।

वियत्

=

विष्णुपदम्।

]

]

29

[

[

३।

निष्ठायाम्,

‘अनुदात्तोपदेशवनतितनोत्यादीनामनुनासिकलोपो

झलि

क्ङिति’

(

६-४-३७

)

इत्यनुनासिकलोपे

रूपम्।

एवमेव

क्त्वाक्तिन्प्रभृतिष्वपि

रूपनिष्पत्तिर्ज्ञेया।

]

]

30

[

[

४।

यच्छतीति

यमः।

कर्तरि

पचाद्यच्।

]

]

31

[

[

५।

‘वाचि

यमो

व्रते’

(

३-२-४०

)

इति

वाग्रूपे

कर्मण्युपपदे

खच्प्रत्ययः।

‘वाचंयम-

पुरन्दरौ

च’

(

६-३-६९

)

इत्यनेनामन्तत्वं

निपात्यते।

निपातनाद्

द्वितीयायाः

अलुक्।

वाचंयमः

=

मौनव्रती।

]

]

32

[

[

आ।

‘वाचम्यमान्

स्थण्डिलशायिनश्च

युयुक्षमाणाननिशं

मुमुक्षून्।’

भ।

का।

३-४१।

]

]

33

[

[

६।

‘क्तिच्क्तौ

संज्ञायाम्’

(

३-३-१७४

)

इति

कर्तरि

संज्ञायां

क्तिच्प्रत्ययः,

बाहुलकात्

‘न

क्तिचि

दीर्घश्च’

(

६-४-३९

)

इति

प्रवर्तते।

नितरां

मन

आदिकं

यच्छतीति

यतिः।

अनुनासिकलोपोऽपि

बाहुलकादेवेति

ज्ञेयम्।

केचित्

तु

‘स्त्रियां

क्तिन्’

(

३-३-९४

)

इति

क्तिन्,

बाहुलकात्

पुंंल्लिङ्गत्वमिति

वदन्ति।

]

]

34

[

[

७।

तच्छीलादिषु

कर्तृषु,

‘सम्पृचानुरुधाङ्यम--’

(

३-२-१४२

)

इत्यादिना,

आङ्पूर्वकादस्माद्

घिनुण्प्रत्यये

रूपमेवम्।

]

]

35

[

[

८।

व्रतभिन्नार्थे

विवक्षिते,

वाचं

यच्छतीत्यर्थे

‘कर्मण्यण्’

(

३-२-१

)

इत्यण्प्रत्यये

रूपमेवम्।

]

]

36

[

[

९।

ण्यन्तात्,

नन्द्यादित्वात्

(

३-१-१३४

)

कर्तरि-ल्युप्रत्यये

अनादेशे

रूपम्।

]

]

37

[

[

१०।

‘गदमदचरयमश्चानुपसर्गे’

(

३-१-१००

)

इति

हलन्तलक्षणण्यदपवादतया

यत्प्रत्ययः।

यद्यपि,

‘पोरदुपधात्’

(

३-१-९८

)

इत्येवात्र

यत्

सिद्धः,

तथापि

यत्

अनुपसृष्टादेव

धातोरिति

समर्थनाय

पृथक्

यमधातोरुपादानमिति

ज्ञेयम्।

एवं

निरूढत्वात्,

उपसृष्टे

तु

नियाम्यम्

इत्यादिकानि

ण्यदन्तान्येव

साधूनि।

]

]

38

[

[

११।

‘--अनुपसर्गे’

(

३-१-१००

)

इत्युक्तत्वात्,

कथमत्र

सोपसर्गस्थले

यत्प्रत्ययस्योप-

पत्तिरिति

शङ्कित्वा,

‘तेन

तत्र

भवेद्

विनियम्यम्।’

इति

व्याघ्रभूतिकारिकायां

‘विनियम्यम्’

इत्युक्तत्वात्,

विपूर्वकात्,

निपूर्वकाच्च

यदेवेति

व्याख्यातारः

समर्थयन्ति।

तेन,

‘अनियम्यस्य

नायुक्तिः--’

(

न्यायकुसुमाञ्जलिः

३-१९

)

‘त्वया

नियम्या

ननु

दिव्यचक्षुषा--’

इत्यादिप्रयोगा

उपपन्ना

इति

ज्ञेयम्।

]

]

39

[

पृष्ठम्१०७३+

२९

]

40

[

[

१।

उत्पूर्वकादस्माद्

घञि,

यद्यपि

वृद्धौ

सत्याम्--उद्यामः

इति

न्याय्यम्

\n\n

तथापि

‘अड

उद्यमे’

(

भ्वादिः-अक।

सेट्।

)

इत्यादिनिर्देशबलादत्र

भावेऽबेवेति

व्याख्यानेषु

समर्थितम्

]

]

41

[

[

२।

‘यमः

समुपनिविषु

च’

(

३-३-६३

)

इति

वैकल्पिकोऽप्प्रत्ययः।

पक्षे

घञ्।

तेन

रूपद्वयमत्र

सर्वत्रेति

ज्ञेयम्।

बाहुलकात्,

संज्ञायां

पुंसि

घप्रत्यये

वा

यमः

इत्यपि

साधुः।

यमोऽस्यास्तीति

यमी।

]

]

42

[

[

आ।

‘संयामवन्तो

यतिवत्,

निनादानपरेऽमुचन्।।’

भ।

का।

७।

५७।

]

]

43

[

[

३।

स्त्रियां

भावादौ

क्तिन्प्रत्ययेऽनुनासिकलोपे

रूपमेवम्।

यतिः

=

वृत्तेषु

विच्छित्ति-

विशेषद्योतकोऽवसानविशेषः।

]

]

44

[

[

४।

‘सम्पदादिभ्यः--’

(

वा।

३-३-१०८

)

इति

भावे

स्त्रियां

क्विपि,

‘गमादीनामिति

वक्तव्यम्’

(

वा।

६-४-४०

)

इत्यनुनासिकलोपे

तुकि

रूपमेवम्।

बाहुलकादत्र

क्विबिति

ज्ञेयम्।

संयत्

=

युद्धम्।

सुरूपिणी

कन्या

च।

]

]

45

[

[

B।

‘निशम्यया

मञ्जुगिरा

कदा

नः

यामयेद्वा

यमनादिकार्ये।।’

धा।

का।

२।

१८।

]

]

46

[

[

५।

क्त्वायामनुनासिकलोपे

रूपमेवम्।

“उदिदिति

श्रीभोजः।

यत्वा,

यमि-

त्वा।”

इति

क्षीरस्वामी।

तन्मते

धातोरस्य

वलाद्यार्धधातुकेषु

सर्वत्र

यमिता-यन्ता

इत्यादिकानि

रूपाणि

ज्ञेयानि।

परं

तु

भाष्ये

(

७-२-१०

)

अनिट्कारिकाप्रकरने

यमधातोरस्योपसंग्रहणात्

पक्षोऽयमप्रामाणिक

इति,

यमि-

त्वा

इत्यादयः

प्रयोगा

अपाणिनीया

इति,

यदि

तेषां

प्रामाणिकत्वं,

तदा

व्याकर-

णान्तररीत्या,

बाहुलकाद्वा

निर्वाहः

करणीय

इति

ज्ञेयम्।

]

]

47

[

[

६।

‘वा

ल्यपि’

(

६-४-३८

)

इत्यत्र

व्यवस्थितविभाषाश्रयणात्,

मकारान्तानामनिटां

विकल्पेनानुनासिकलोपः।

तेनानुनासिकलोपपक्षे

तुकि,

तदभावपक्षे

रूपद्वय-

मत्रेति

ज्ञेयम्।

]

]

48

[

[

७।

ण्यन्ताल्ल्यपि,

मित्त्वपक्षे

उपधाह्रस्वे,

‘ल्यपि

लघुपूर्वात्’

(

६-४-५६

)

इति

णेरयादेशः।

]

]

49

[

पृष्ठम्१०७४+

२६

]

50

[

[

१।

ण्यन्तात्

मित्त्वपक्षे,

‘चिण्णमुलोः--’

(

६-४-९३

)

इति

दीर्घविकल्पनाद्रूपद्वयमिति

बोध्यम्।

]

]

51

[

[

२।

‘अजियमिशीङ्भ्यश्च’

[

द।

उ।

५-६१

]

52

[

[

३।

‘गृधृवीपचिवचियमि--’

[

द।

उ।

८।

८९

]

53

[

[

४।

‘क्वुन्

शिल्पिसंज्ञयोः--’

[

द।

उ।

३।

]

1

{@“यम

परिवेषणे”@}

2

3

चुरादिषु

ज्ञपादिपञ्चकधातुप्रकरणे

‘यम

परिवेषणे’

4

इति

पठ्यते।

तस्यायमर्थः--परिवेषणे

=

परिवेष्टनेऽर्थे

यमधातुश्चुरादिषु

बोध्यः

तस्य

क्रमप्राप्तो

मित्त्वादिस्तु

भवतीति।

परिवेषणभिन्नार्थे

तु

औत्स-

र्गिके

भ्वादिपाठे,

तस्माद्धेतुमण्णिचि

नियामयति,

नियामकः

इत्यादिकानि

रूपाणि

तिङन्तादिषु

भवन्तीति

ज्ञेयम्।

‘यम

च--’

इति

दुर्गादिसम्मतः

पाठः।

चकाररहितपाठस्तु

क्षीरतरङ्गिणीदृष्टः।

‘अपरिवेषणे’

इत्यपि

केषाञ्चित्पाठ

इति

क्षीरतरङ्गिण्यादितो

ज्ञायते

पाठः

पुरुषकार-

माधवधातुवृत्तिप्रभृतिषु

खण्डित

इत्यलम्।

परिवेषणम्

=

वेष्टनम्।

भ्वादिषु

पठितस्य

‘यमोऽपरिवेषणे’

इत्यस्य

तु

‘परिवेषणम्

=

भोजनम्’

इत्यर्थ

इति

बोध्यम्।

]

]

‘यमेरुपरमे

यच्छेत्

यमयेत्

परिवेषणे।’

5

इति

देवः।

यमकः-यमिका,

यियमयिषकः-षिका,

यमयिता-त्री,

यियमयिषिता-त्री

इत्यादीनि

सर्वाण्यपि

रूपाणि

चौरादिकचहयतिवत्

6

ज्ञेयानि।

शतरि

7

सुयमयन्।

प्रासङ्गिक्यः

01

(

१३४१

)

02

(

१०-चुरादिः-१६२६।

सक।

सेट्।

उभ।

)

03

[

[

[

]

04

(

ग।

सू।

चुरादौ

)

05

(

श्लो।

१४८

)

06

(

५१५

)

07

[

[

आ।

‘चण्डातकं

सुयमयन्

चहको

बभाषे।’

धा।

का।

३-२५।

]

]

Capeller German

1.

य॑म

Masculine.

Zügel,

Halter,

Lenker

Hemmung,

Unterdrückung,

Selbstbewzwingung

große

Pflicht

(

Ph.

).

Grassman German

yamá,

a.,

m.,

f.

[

von

yam

in

der

Bedeutung

„verbinden“

],

1〉

a.,

verbunden,

verschwistert,

als

Zwillinge

gepaart

2〉

m.

du.,

Zwillinge

3〉

insbesondere

werden

die

Aśvinen

als

Zwillinge

bezeichnet

4〉

f.

du.,

Zwillingsschwestern

5〉

m.,

als

das

erste

Zwillingspaar

erscheinen

Yama

und

Yami

(

siehe

yamī́

),

sie

werden

(

{836,

4}

)

als

Kinder

des

gandharvá

und

der

Wasserfrau

(

ápiā

yóṣā

)

genannt

6〉

Yama

wird

ferner

als

Sohn

des

vívasvat

und

der

saraṇyū́

(

{843,

1}

)

bezeichnet

daher

erscheint

er

mit

dem

Patronymikum

vaivasvatá

(

{840,

1}

{884,

1}

{886,

10}

vgl.

{840,

5}

)

als

solcher

erscheint

er

gleichfalls

als

Stammvater

der

Menschen

(

{961,

1}

),

als

der,

zu

dem

die

seligen

Geister

der

Verstorbenen

(

pitáras

)

gelangen,

der

ihnen

die

Sitze

bereitet

(

{844,

13}

),

und

daher

als

König

(

{840,

1}.

_{840,

4}.

_{840,

7}.

_{840,

11}.

_{840,

15}

)

des

Reiches

der

Seligen

erscheint

er

ist

mit

den

Göttern

vereint,

und

trinkt

mit

ihnen

unter

schönbelaubtem

Baume

(

{961,

1}

).

Er

wird

göttlich

verehrt

und

wird

neben

andern

Göttern,

besonders

neben

váruṇa

(

{840,

7}

)

bṛ́haspáti

(

{839,

4}

{840,

3}

)

genannt

auch

wird

Agni

ihm

gleichgesetzt

(

{66,

8}

{164,

46}

)

aus

dieser

Anschauung

entwickelte

sich

die

Auffassung

des

Yama

als

des

Todesgottes

(

vgl.

yamā́ya

mṛtyáve

{991,

4}

)

so

wird

der

Tod

als

Pfad

(

{38,

5}

)

oder

als

[

Page1097

]

Fussfessel

(

{923,

16}

)

des

Jama

bezeichnet

ihm

werden

zwei

vieräugige

breitnasige

Hunde

zugeschrieben,

die

den

Pfad

zu

dem

Reiche

des

Jama,

dem

Reiche

der

Seligen,

bewachen

und

den

Gottlosen

nicht

zwischen

sich

hindurchlassen,

die

aber

auch

als

des

Jama

Boten

zu

den

Menschen

gehen

(

{840,

10}—_{840,

12}

).

-a

5〉

{836,

13}.

6〉

{840,

4}.

_{840,

5}.

_{840,

11}

{980,

4}.

_{980,

5}.

-ás

6〉

{66,

8}

ha

jātás,

jánitvam

{163,

3}

asi

arvan.

_{163,

8}

{839,

4}

{840,

2}.

_{840,

3}.

_{840,

9}

{841,

8}

{844,

13}

{877,

3}

{918,

11}

{940,

10}

{961,

1}.

-ám

{164,

46}

{840,

1}.

_{840,

7}.

_{840,

13}

{884,

1}

{890,

3}.

-éna

6〉

{163,

2}

{549,

9}.

_{549,

12}

{840,

8}.

_{840,

10}.

-ā́ya

6〉

{840,

13}—_{840,

15}

{991,

4}.

-ā́t

6〉

{886,

10}.

-ásya

5〉

kā́mas

{836,

7}

ájāmi

{836,

9}.

6〉

bhúvane

{35,

6}

pathā́

{38,

5}

jātám

amṛ́tam

{83,

5}

ājā́

{116,

2}

sumántu

{838,

6}

dūtaú

{840,

12}

mātā́

{843,

1}

priyás

{847,

5}

(

hótā

)

{878,

3}

páḍbīśāt

{923,

16}

yónau

{949,

6}

sā́danam

{961,

7}.

[

L.

]

6〉

{840,

16}.

-aú

1〉

bhrātárā

yuvám

(

indrāgnī

)

{500,

2}.

-ā́

[

du.

]

1〉

ajā́‿iva

{230,

2}

(

aśvínā

).

2〉

{273,

3}

(

yamasū́s

asūta

).

3〉

(

?

)

{780,

5}

(

níhitas

parás

).

-áyos

[

G.

]

2〉

cid

samā́

vīríāṇi

{943,

9}.

4〉

vibhā́vā

{834,

4}

(

der

Nacht

und

Morgenröthe

).

-ā́s

1〉

ṣáḍ

íd

ṛṣáyas

devajā́s

{164,

15}

iva

(

marútas

)

{411,

4}.

[

du.

f.

]

4〉

iva

(

uṣā́sānáktā

?

)

{839,

2}.

yáma,

m.

[

von

yam

],

1〉

Zügel

2〉

Lenker

3〉

Spender

4〉

Lenkung

in

su-yáma.

-as

1〉

pṛṣṭhé

sádas

nasós

{415,

2}.

-am

2〉

ráthānaam

{712,

10}

(

agním

).

3〉

vājínam

(

índram

)

{644,

22}.

Burnouf French

यम

यम

a.

(

यम्

)

jumeau

camarade

qui

fait

la

paire

lat.

geminus.

--

S.

neuter

paire,

couple.

--

S.

masculine

répression,

coercition

répression

des

désirs

acte

pieux

propre

à

réprimer

les

désirs.

Lettre

accouplée

à

une

autre

[

par

ex.

न्

dans

घ्न,

क्न,

ज्ञ,

etc.

].

Note

correspondante

d'une

autre

[

et

éloignée

d'elle

d'une

on

de

deux

octaves

].

Corneille.

Yama,

dieu

des

morts,

régent

du

midi,

fils

de

Sūrya

et

frère

de

Manu,

cf.

धर्मराज

zd.

Yima.

La

planète

Saturne.

यमक

a.

jumeau

camarade

qui

fait

le

couple.

--

S.

masculine

observance

pieuse,

obligation.

--

S.

neuter

allitération,

rime.

यमकालिन्दी

feminine

l'épouse

de

Sūrya.

यमकीट

masculine

ver.

यमज

a.

d'un

jumeau

jumeau.

यमत्व

neuter

qualité

de

jumeau.

Le

fait

d'être

ou

de

se

nommer

Yama.

यमदूत

masculine

messager

de

Yama.

यमदूतक

masculine

messager

de

Yama.

Corneille.

--

F.

tamarix,

bot.

यमदेवता

feminine

l'astérisme

de

भरणी।

यमन

neuter

(

sfx.

अन

)

action

de

maintenir,

de

réprimer,

de

lier,

d'arrêter.

--

S.

masculine

Yama.

यमनिका

feminine

(

sfx.

इक

)

mur

ou

tenture

entourant

un

pavillon.

यमप्रिय

masculine

ficus

indica,

bot.

यमभगिनी

feminine

la

Yamunā

[

sœur

de

Yama

].

यमयामि

pqp.

अयीयमम्,

(

dénom.

)

Réfréner,

contenir,

Donner,

procurer,

अन्नम्

des

aliments

à

qqn.

d.

cf.

यम्।

यमरथ

masculine

buffle.

यमराज्

et

यमराज

masculine

Yama.

यमल

neuter

couple,

paire.

--

F.

[

]

sorte

de

vêtement.

यमवाहन

masculine

(

वह्

)

buffle.

यमव्रत

neuter

un

des

devoir

royaux

[

rendre

la

justice

sans

acception

de

personne

].

यमसादन

neuter

la

demeure

de

Yama,

les

Enfers.

यमस्वऋ

feminine

la

Yamunā,

sœur

de

Yama.

Durgā.

यमानी

feminine

livèche

ajoaën,

bot.

यमान्लक

masculine

(

अन्त

au

c.

)

Śiva.

Stchoupak French

यम-

Masculine.

fait

de

retenir

contrôle

de

soi

plus

génér.

devoir

moral,

règle,

observance

-वन्त्-

a.

qui

se

maîtrise.

यम-

-ई-

-आ-

a.

jumeau,

formant

paire

ou

couple

Masculine.

jumeau,

l'un

(

d'une

paire

)

du.

les

Aśvin

Nakula

et

Sahadeva

Neuter.

du

dieu

de

la

mort

et

du

premier

homme

(

frère

de

Yamī

),

fils

de

Vivasvant

-ई-

Feminine.

sœur

de

Yama

identifiée

à

la

Yamunā

-क-

a.

jumelé

nt.

répétition

de

sons,

etc.,

not.

en

fin

de

vers,

sorte

de

rime

paronomasie

-ता-

Feminine.

fait

d'être

Yama

(

-तां

या-

donner

la

mort

à,

gén.

)

-त्व-

nt.

id.

°किं-कर-

Masculine.

servant

de

Yama.

°केतु-

Masculine.

signal

de

mort.

°क्षय-

Masculine.

demeure

de

Yama

(

monde

souterrain

).

°ज-

°जात-

°जातक-

a.

et

Masculine.

jumelé,

jumeau.

°जिह्वा-

Feminine.

Neuter.

d'une

femme.

°दंष्ट्र-

Masculine.

Neuter.

d'une

Asura

d'un

Rākṣasa,

etc.

-आ-

Feminine.

dents

de

Yama.

°दण्ड-

Masculine.

massue

de

Yama.

°दूत-

Masculine.

messager

de

yama.

°दोला-

Feminine.

balancement

de

la

mort.

°धानी

Feminine.

résidence

de

Yama.

°नगरातिथि-

Masculine.

(

hôte

dans

la

ville

de

Yama

)

mort.

°पट-

Masculine.

tapisserie

représentant

Yama

(

et

les

châtiments

infernaux

)

-इक-

homme

qui

colporte

cette

tapisserie.

°पुरुष-

Masculine.

serviteur

de

Yama.

°राजन्-

Masculine.

le

roi

Yama.

लोक-

Masculine.

domaine

de

Yama

°विषय-

id.

°व्रत-

nt.

méthode

de

Yama

(

consistant

à

châtier

sans

considération

de

personnes,

l'un

des

devoirs

royaux

).

°शिख-

Masculine.

Neuter.

d'un

Vetāa.

°सदन-

°सादन-

nt.

siège

de

Yama.

°सभा-

Feminine.

tribunal

de

Yama.

°स्वसृ-

Feminine.

Yamunā.

यमानुचर-

Masculine.

sbire

de

Yama.

यमान्तक-

Masculine.

Yama

en

tant

que

(

dieu

de

la

)

mort.

यमालय-

Masculine.

séjour

de

Yama.