Try संस्कृतवाहिनी (A word everyday) | YouTube Channel
यम (yama)
This feature is only for logged in users. Please login to have full access to Kosha.
यम
Masculine, Feminine, Neuter
(
-मः-मा-मं
)
Twin,
fellow,
one
of
the
pair
or
brace.
Masculine.
(
-मः
)
1.
Restraining,
controlling.
2.
Forbearance,
refraining.
3.
Cessa-
tion,
stop,
conclusion,
finish.
4.
Religious
restraint
or
obli-
gation,
considered
the
first
of
the
eight
steps
of
Yoga.
5.
Penance,
purification,
the
performance
of
those
acts
which
re-
move
impurity
of
any
kind.
6.
Any
of
the
five
acts
or
virtues,
which
constitute
pure
characters,
as
refraining
from
violence
or
injury,
patience,
sincerity,
obedience
to
a
spiritual
teacher,
and
the
observance
of
all
purificatory
ceremonies.
7.
A
festival.
8.
A
crow.
9.
A
name
of
the
planet
SATURN.
10.
YAMA,
the
deity
of
Naraka
or
hell,
where
his
capital
is
placed,
in
which
he
sits
in
judgment
on
the
dead,
and
distributes
rewards
and
punishments,
sending
the
good
to
Swarga,
and
the
wicked
to
the
division
of
Naraka
or
Tartarus
appropriated
to
their
crimes:
he
corresponds
with
the
Grecian
god
PLUTO,
and
the
judge
of
hell
MINOS,
and
in
Hindu
mythology
often
identified
with
Death
and
Time:
he
is
the
son
of
SŪRYA,
or
the
sun,
and
brother
of
the
personified
YA-
MUNĀ
or
Jamunā
river.
Neuter.
(
-म
)
A
brace,
a
couple,
a
pair.
Feminine.
(
-मी
)
The
Yamunā
river.
Etymology
यम्
to
restrain,
&c.,
Affix.
अच्,
घञ्
or
अप्
।
यम
-
yama
-
Adjective
-
twin-born
यम
-
yama
-
Adjective
-
twin
यम
-
yama
-
Adjective
-
forming
a
pair
यम
-
yama
-
Masculine
-
rein
यम
-
yama
-
Masculine
-
crow
यम
-
yama
-
Masculine
-
Pluto
यम
-
yama
-
Masculine
-
symbolical
name
for
the
number
two
यम
-
yama
-
Masculine
-
restraint
यम
-
yama
-
Masculine
-
curb
यम
-
yama
-
Masculine
-
act
of
checking
or
curbing
यम
-
yama
-
Masculine
-
one
of
a
pair
or
couple
यम
-
yama
-
Masculine
-
bridle
यम
-
yama
-
Masculine
-
self-control
forbearance
यम
-
yama
-
Masculine
-
driver
यम
-
yama
-
Masculine
-
any
great
moral
rule
or
duty
यम
-
yama
-
Masculine
-
charioteer
यम
-
yama
-
Masculine
-
self-restraint
यम
-
yama
-
Masculine
-
fellow
यम
-
yama
-
Masculine
-
any
rule
or
observance
यम
-
yama
-
Masculine
-
god
of
death
यम
-
yama
-
Masculine
-
suppression
यम
-
yama
-
Masculine
-
bad
horse
यम
-
yama
-
Neuter
-
key
यम
-
yama
-
Neuter
-
brace
यम
-
yama
-
Neuter
-
tone
of
utterance
यम
-
yama
-
Neuter
-
pair
यम
-
yama
-
Neuter
-
pitch
of
the
voice
यम
-
yama
-
Neuter
-
couple
यम
-
yama
-
Masculine
-
Pluto
यम
-
yama
-
Masculine
-
curb
उद्यच्छते
{
उद्यम्
}
-
udyacchate
{
udyam
}
-
verb
-
curb
उद्यच्छति
{
उद्यम्
}
-
udyacchati
{
udyam
}
-
verb
-
curb
निगृह्णाति
{
निग्रह्
}
-
nigRhNAti
{
nigrah
}
-
verb
-
curb
निगृह्णीते
{
निग्रह्
}
-
nigRhNIte
{
nigrah
}
-
verb
-
curb
यन्त्रयति
{
यन्त्र्
}
-
yantrayati
{
yantr
}
-
verb
-
curb
संहरते
{
संहृ
}
-
saMharate
{
saMhR
}
-
verb
-
curb
संहरति
{
संहृ
}
-
saMharati
{
saMhR
}
-
verb
-
curb
संनिगृह्णाति
{
संनिग्रह्
}
-
saMnigRhNAti
{
saMnigrah
}
-
verb
-
curb
सम्प्रसहति
{
सम्प्रसह्
}
-
samprasahati
{
samprasah
}
-
verb
-
curb
समुद्यच्छति
{
समुद्यम्
}
-
samudyacchati
{
samudyam
}
-
verb
-
curb
संयच्छति
{
संयम्
}
-
saMyacchati
{
saMyam
}
-
verb
-
curb
यच्छति
{
यम्
}
-
yacchati
{
yam
}
-
verb
1
-
curb
नियमयति
{
नि-
यम्
}
-
niyamayati
{
ni-
yam
}
-
verb
caus.
-
curb
नियत
-
niyata
-
Adjective
-
curbed
यन्त्रित
-
yantrita
-
Adjective
-
curbed
यमिन्
-
yamin
-
Adjective
-
curbing
सङ्गृहीति
-
saGgRhIti
-
Feminine
-
curbing
मुखयन्त्रण
-
mukhayantraNa
-
Neuter
-
mouth-curb
सुयन्तु
-
suyantu
-
Adjective
-
curbing
or
guiding
well
यम्य
-
yamya
-
Adjective
-
to
be
curbed
or
controlled
यम
-
yama
-
Masculine
-
act
of
checking
or
curbing
संयमिन्
-
saMyamin
-
Adjective
-
who
or
what
restrains
or
curbs
or
subdues
संयमन
-
saMyamana
-
Neuter
-
act
of
curbing
or
checking
or
restraining
हयसङ्ग्रहण
-
hayasaGgrahaNa
-
Neuter
-
restraining
or
curbing
or
checking
of
horses
स्थाप्य
-
sthApya
-
Adjective
-
to
be
kept
in
order
or
curbed
or
checked
or
restrained
यम
yama
Adjective
twin-born
याम
yAma
Adjective
relating
to
or
derived
from
or
destined
for
yama
यम
yama
Adjective
forming
a
pair
यम
yama
Adjective
twin
यामा
yAmA
Feminine
period
or
watch
of
3
hours
यामा
yAmA
Feminine
8th
part
of
a
day
यामा
yAmA
Feminine
night-watch
याम
yAma
Masculine
carriage
यम
yama
Masculine
rein
याम
yAma
Masculine
coordinate
[
Math.
]
याम
yAma
Masculine
course
यम
yama
Masculine
self-control
forbearance
यम
yama
Masculine
any
rule
or
observance
याम
yAma
Masculine
path
याम
yAma
Masculine
quarter
of
day
or
night
यम
yama
Masculine
fellow
याम
yAma
Masculine
cessation
याम
yAma
Masculine
motion
यम
yama
Masculine
crow
यम
yama
Masculine
self-restraint
यम
r.
1st
cl.
(
औ
उ
)
औयमु
(
यच्छति
)
To
stop,
to
cease,
to
refrain.
With
नि
prefixed,
1
To
remove,
to
dispel.
2
To
observe
as
a
vow
or
religious
rite.
3
To
regulate,
to
restrain.
With
उत्,
1
To
rise,
to
mount
on.
2
To
make
effort
or
exertion.
3
To
lift
up,
to
raise.
With
वि
and
आङ्,
To
exercise.
With
सम्
and
नि,
To
restrain.
In
some
senses
it
takes
the
deponent
form,
as
with
आङ्,
prefix,
(
आयच्छते
)
To
put
forth,
to
use
or
employ
any
part
of
one's
own
body,
as
the
hand,
&c.
(
आयच्छति
)
1
To
seize.
2
To
go
to,
to
proceed
to.
With
सम्,
(
संयच्छते
)
To
heap
together
any
thing
that
is
one's
own.
(
संयच्छति
)
To
associate
with.
With
उप,
(
उपयच्छते
)
1
To
marry.
2
To
agree
or
accede
to.
3
To
master
by
learning.
r.
10th
cl.
(
यमयति
यामयति
)
1
To
feed,
to
give
food
to.
2
To
restrain.
यम
Masculine, Feminine, Neuter
(
-मः-मा-मं
)
Twin,
fellow,
one
of
a
pair
or
brace.
Masculine.
(
-मः
)
1
Restraining,
controlling.
2
Forbearance,
refraining.
3
Cessation,
stop,
conclusion,
finish.
4
Religious
restraint
or
obligation.
5
Penance,
purification,
the
performance
of
those
acts
which
remove
impurity
of
any
kind.
6
Any
of
the
five
acts
or
virtues,
which
constitute
pure
characters,
as
refraining
from
violence
or
injury,
patience,
sincerity,
obedience
to
a
spiritual
teacher,
and
the
observance
of
all
purificatory
ceremonies.
7
A
festival.
8
A
crow.
9
A
name
of
the
planet
SATURN.
10
YAMA,
the
deity
of
Naraka
or
hell,
where
his
capital
is
placed,
in
which
he
sits
in
judgment
on
the
dead,
and
distributes
rewards
and
punishments,
sending
the
good
to
Svarga,
and
the
wicked
to
the
division
of
Naraka
or
Tartarus
appropriated
to
their
crimes:
he
corresponds
with
the
Grecian
god
PLUTO,
and
the
judge
of
hell
MINOS,
and
in
Hindu
mythology
is
often
identified
with
Death
and
Time:
he
is
the
son
of
SŪRYA
or
the
sun,
and
brother
of
the
personified
YAMUNĀ
or
Jumna
river.
Neuter.
(
-मं
)
A
brace,
a
couple,
a
pair.
Feminine.
(
-मी
)
The
Yamunā
river.
Etymology
यम
to
restrain,
&c.,
Affix.
अच्
or
अप्.
यम
[
yama
],
Adjective.
[
यम्-घञ्
]
Twin,
twinborn.
Coupled.
मः
Restraining,
controlling,
curbing
यमो
राजा
धार्मिकाणां
मान्धातः
परमेश्वरः
Mahâbhârata (Bombay).
*
12.91.42.
Control,
restraint.
Self
control.
Any
great
moral
or
religious
duty
or
observance
(
Opposite of.
नियम
)
तप्तं
यमेन
नियमेन
तपो$मुनैव
Naishadhacharita.
13.16
यमनियमकृशीकृतस्थिराङ्गः
Kirâtârjunîya.
1.
1.
(
यम
and
नियम
are
thus
distinguished:
शरीरसाधनापेक्षं
नित्यं
यत्
कर्म
तद्
यमः
।
नियमस्तु
स
यत्
कर्म
नित्यमागन्तुसाधनम्
॥
Amarakosha. („).
2.49
See
Malli.
on
Sisupâlavadha.
13.23
and
Kirâtârjunîya.
1.1
also.
The
yamas
are
usually
said
to
be
ten,
but,
their
names
are
given
differently
by
different
writers
Exempli gratia, for example.
ब्रह्मचर्यं
दया
क्षान्तिर्दानं
सत्यमकल्कता
।
अहिंसा$स्तेयमाधुर्ये
दमश्चेति
यमाः
स्मृताः
॥
Yâjñavalkya (Mr. Mandlik's Edition).
3.312
or
आनृशंस्यं
दया
सत्यमहिंसा
क्षान्तिरार्जवम्
।
प्रीतिः
प्रसादो
माधुर्यं
मार्दवं
च
यमा
दश
॥
sometimes
only
fiveyamas
are
mentioned:
अहिंसा
सत्यवचनं
ब्रह्मचर्यमकल्कता
।
अस्तेयमिति
पञ्चैते
यमाख्यानि
व्रतानि
च
॥
).
The
first
of
the
eight
aṅgas.
or
means
of
attaining
Yoga
the
eightaṅgas
are:
यमनियमासनप्राणायामप्रत्याहारधारणाध्यानसमाधयो$-
ष्टाङ्गानि
Śāndilya
Upanishad.
1.1.2.
The
god
of
death,
death
personified,
regarded
as
a
son
of
the
sun
he
presides
over
the
पितृs
and
rules
the
spirits
of
the
dead
दत्ताभये
त्वयि
यमादपि
दण्डधारे
Uttararàmacharita.
2.11.
A
twin
धर्मात्मजं
प्रति
यमौ
च
(
id est, that is.
नकुलसहदेवौ
)
कथैव
नास्ति
Veṇîsamhâra.
2.25
यमयो-
श्चैव
गर्भेषु
जन्मतो
ज्येष्ठता
मता
Manusmṛiti.
9.126.
One
of
a
pair
or
couple,
a
fellow.
Name.
of
Saturn.
A
crow.
A
symbolical
expression
for
the
number
'two'.
Vedic.
A
rein,
bridle
पृष्ठे
सदो
नसोर्यमः
Ṛv.5.
61.2.
Vedic.
A
driver,
charioteer
अग्निं
रथानां
यमम्
Ṛv.8.13.1.
Name.
of
a
deity
who
chastises
beings
for
their
misdeeds
यमं
कालं
च
मृत्युं
च
स्वर्गं
संपूज्य
चार्हतः
Mahâbhârata (Bombay).
*
12.2.3.
मम्
A
pair
or
couple.
(
In
Grammar.
)
The
twin
letter
of
any
consonant.
Pitch
of
the
voice.
-मी
Name.
of
the
river
Yamunā.-मौ
(
Masculine.
Dual.
)
Twins
कथं
त्वमेतौ
धृतिसंयमौ
यमौ
Kirâtârjunîya.
1.
36.
Name.
of
the
Aśvins
यमौ
यमोपमौ
चैव
ददौ
दानान्यनेकशः
Mahâbhârata (Bombay).
*
14.61.38.
Nakula
and
Sahadeva
भीमार्जुनयमा-
श्चापि
तद्युक्तं
प्रतिपेदिरे
Mahâbhârata (Bombay).
*
3.6.14.
˚मैथुनौ
twins
of
different
sex.
Compound.
-अनुगः,
-अनुचरः
a
servant
or
attendant
of
Yama.
-अनुजा
Name.
of
the
river
Yamunā
मघोनि
वर्षत्य-
सकृद्
यमानुजा
Bhágavata (Bombay).
1.3.51.
-अन्तकः
an
epithet
of
Śiva.
of
Yama.
-अरिः,
-घ्नः,
-रिपुः
Et cætera.
Name.
of
Viṣṇu.-ईशम्
the
Nakṣatra
Bharaṇī.
-किङ्करः
a
messenger
of
death.
कीटः
a
wood-louse.
an
earth-worm.
-कीलः
Name.
of
Viṣṇu.
-कोटिः,
-टी
Name.
of
a
mythical
town
to
the
east
of
Laṅkā
लङ्का
कुमध्ये
यमकोटिरस्याः
Siddhāntaśiromaṇi.
-घण्टः
Name.
of
an
astrological
Yoga
(
this
is
inauspicious
).
-जः
Adjective.
twin-born,
twin
यमजौ
चापि
भद्रं
ते
नैतदन्यत्र
विद्यते
Mahâbhârata (Bombay).
*
3.14.19
भ्रातरौ
आवां
यमजौ
Uttararàmacharita.
6
4
also
यमजात-जातक.
-दंष्ट्रा
'Yama's
tooth',
the
jaws
of
death.
(
-ष्ट्राः
Plural.
)
the
last
eight
days
of
the
month
Aśvina
and
the
whole
of
Kārtika
(
regarded
as
a
period
of
general
sickness
).-दिश्
Feminine.
the
south.
दूतः,
दूतकः
a
messenger
of
death.
a
crow.
-दूतिका
tamarind.
-देवता
the
asterism
Bharaṇī.
-द्रुमः
Bombax
Heptaphyllum
(
Marâṭhî.
सांवरी
).
-द्वितीया
the
second
day
in
the
bright
half
of
Kārtika
when
sisters
entertain
their
brothers
(
Marâṭhî.
भाऊबीज
)
Compare.
भ्रातृद्वितीया.
-धानी
the
abode
of
Yama
नरः
संसारान्ते
विशति
यमधानीजवनिकाम्
Bhartṛihari's three Satakas (the figures 1., 2., 3. after Bh. denoting Sṛingâraº, Nîtiº, and Vâirâgyaº).
3.112.
-धारः
a
kind
of
double-edged
weapon.
-पटः,
-पट्टिका
a
piece
of
cloth
on
which
Yama
with
his
attendants
and
the
punishments
of
hell
are
represented
(
Marâṭhî.
यमपुरी
)
याव-
देतद्
गृहं
प्रविश्य
यमपटं
दर्शयन्न्
गीतानि
गायामि
Mudrârâkshasa (Bombay),
1.18/19.-पदम्
a
repeated
word.
-पाशः
the
noose
of
Yama.
-पुरुषः
Yama's
servant
or
minister.
-प्रियः
the
fig
tree.-भगिनी
Name.
of
the
river
Yamunā.
-यातना
the
tortures
inflicted
by
Yama
upon
sinners
after
death,
(
the
word
is
sometimes
used
to
denote
horrible
tortures',
'extreme
pain'
).
-रथः
a
buffalo.
-राज्
Masculine.
Yama,
the
god
of
death.
-वाहनः
Equal or equivalent to, same as.
यमरथः
quod vide, which see.
व्रतम्
an
observance
or
vow
made
to
Yama.
an
impartial
punishment
(
as
given
by
Yama
)
यथा
यमः
प्रियद्वेष्यौ
प्राप्ते
काले
नियच्छति
।
तथा
राज्ञा
नियन्तव्याः
प्रजास्तद्
हि
यमव्रतम्
॥
Manusmṛiti.
9.
37.
-शासनः
the
lord
Śiva
यशो
यदीयं
यमशासनालय-क्षमाधर-
स्पर्धनमाचचार
सः
Rām.
Ch.2.12
(
यमशासनालयः
Equal or equivalent to, same as.
हिमा-
लयः
).
-श्रायम्
the
abode
of
Yama
यात
यूयं
यमश्रायं
दिशं
नायेन
दक्षिणाम्
Bhaṭṭikâvya.
7.36.
-सभा
the
tribunal
of
Yama.
-सूर्यम्
a
building
with
two
halls,
one
facing
the
west
and
the
other
facing
the
north.
-स्वसृ
Feminine.
Name.
of
the
river
Yamunā
क्षणमिव
पुलिने
यमस्वसुस्ताम्
Bhágavata (Bombay).
3.4.27.
Name.
of
Durgā.
यम
a.
[
यम्-घञ्
]
1
Twin,
twinborn.
2
Coupled.
मः
1
Restraining,
controlling,
curbing.
2
Control,
restraint.
3
Self-control.
4
Any
great
moral
or
religious
duty
or
observance
(
opp.
नियम
)
तप्तं
यमेन
नियमेन
तपोऽमुनैव
N.
13.
16.
(
यम
and
नियम
are
thus
distinguished:
शरीरसाधनापेक्षं
नित्यं
यत्कर्म
तद्यमः
।
नियमस्तु
स
यत्कर्म
नित्यमागतुंसाधनं
॥
Ak.
see
Malli.
on
Śi.
13.
23
and
Ki.
10.
10
also.
The
yamas
are
usually
said
to
be
ten,
but
their
names
are
given
differently
by
different
writers
e.
g.
ब्रह्मचर्यं
दया
क्षांतिर्दानं
सत्यमकल्कता
।
अहिंसाऽस्तेयमाधुर्ये
दमश्चेति
यमाः
स्मृताः
॥
Y.
3.
313
or
आनृशंस्यं
दया
सत्यमहिंसा
क्षांतिरार्जवम्
।
प्रीतिः
प्रसादो
माधुर्यं
मार्दवं
च
यमा
दश
॥
sometimes
only
five
yamas
are
mentioned:
अहिंसा
सत्यवचनं
ब्रह्मचयर्मकल्कता
।
अस्तेयमिति
पंचैते
यमाख्यानि
व्रतानि
च
॥
).
5
The
first
of
the
eight
angas
or
means
of
attaining
Yoga
the
eight
angas
are:
यमनियमासनप्राणायामप्रत्याहारधारणाध्यानसमाधयोऽष्टावंगानि.
6
The
god
of
death,
death
personified,
regarded
as
a
son
of
the
sun
दत्ताभये
त्वयि
यमादपि
दंडधारे
U.
2.
11.
7
A
twin
धर्मात्मजं
प्रति
यमौ
च
(
i.
e.
नकुलसहदेवौ
)
कथैव
नास्ति
Ve.
2.
25
यमयोश्चैव
गर्भेषु
जन्मतो
ज्येष्ठता
मता
Ms.
9.
126.
8
One
of
a
pair
or
couple,
a
fellow.
9
N.
of
Saturn.
10
A
crow.
11
A
symbolical
expression
for
the
number
‘two’.
12
Ved.
A
rein,
bridle.
13
Ved.
A
driver,
charioteer.
मं
1
A
pair
or
couple.
2
(
In
gram.
)
The
twin
letter
of
any
consonant.
3
Pitch
of
the
voice.
मी
N.
of
the
river
Yamunā.
Comp.
अनुगः,
अनुचरः
a
servant
or
attendant
of
Yama.
अंतकः
an
epithet
of
{1}
Śiva.
{2}
of
Yama.
अरिः,
घ्नः,
रिपुः
&c.
N.
of
Viṣṇu.
ईशं
the
Nakṣatra
Bharaṇī.
किंकरः
a
messenger
of
death.
कीटः
{1}
a
wood-louse.
{2}
an
earth-worm.
कीलः
N.
of
Viṣṇu.
कोटिः
टी
N.
of
a
mythical
town
to
the
east
of
Laṅkā.
ज
a.
twin-born,
twin
भ्रातरौ
आवां
यमजौ
U.
6
4.
दंष्ट्रा
‘Yama's
tooth’,
the
jaws
of
death.
(
ष्ट्राः
pl.
)
the
last
eight
days
of
the
month
Āśvina
and
the
whole
of
Kārtika
(
regarded
as
a
period
of
general
sickness
).
दूतः
दूतकः
{1}
a
messenger
of
death.
{2}
a
crow.
दूतिका
tamarind.
देवता
the
asterism
Bharaṇī.
द्वितीया
the
second
day
in
the
bright
half
of
Kārtika
when
sisters
entertain
their
brothers
(
Mar.
भाऊबीज
)
cf.
भ्रातृद्वितीया.
धानी
the
abode
of
Yama
नरः
संसारांते
विशति
यमधानीजवनिकां
Bh.
3.
112.
धारः
a
kind
of
double-edged
weapon.
पाशः
the
noose
of
Yama.
पुरुषः
Yama's
servant
or
minister.
प्रियः
the
fig-tree.
भगिनी
N.
of
the
river
Yamunā.
यातना
the
tortures
inflicted
by
Yama
upon
sinners
after
death,
(
the
word
is
sometimes
used
to
denote
‘horrible
tortures’,
‘extreme
pain’
).
राज
m.
Yama,
the
god
of
death.
वाहनः,
रथः
a
buffalo.
सभा
the
tribunal
of
Yama.
सूर्यं
a
building
with
two
halls,
one
facing
the
west
and
the
other
facing
the
north.
स्वसृ
f.
{1}
N.
of
the
river
Yamunā.
{2}
N.
of
Durgā.
the
act
of
checking
or
curbing,
suppression,
restraint
(
with
वाचाम्,
restraint
of
words,
silence
),
bhāgavata-purāṇa
self-control
forbearance,
any
great
moral
rule
or
duty
(
as
opp.
to
नियम,
a
minor
observance
in
yājñavalkya
iii,
313
ten
Yamas
are
mentioned,
sometimes
only
five
),
manu-smṛti
mahābhārata
et cetera.
(
in
Yoga
)
self-restraint
(
as
the
first
of
the
eight
Aṅgas
or
means
of
attaining
mental
concentration
),
Indian Wisdom, by Sir M. Monier-Williams
93
य॑म
masculine gender.
a
twin,
one
of
a
pair
or
couple,
a
fellow
(
dual number.
‘the
twins’
nalopākhyāna
of
the
Aśvins
and
of
their
twin
children
by
Mādrī,
called
Nakula
and
Saha-deva
यमौ
मिथुनौ,
twins
of
different
sex
),
ib.
nalopākhyāna
of
the
god
who
presides
over
the
Pitṛs
(
q.v.
)
and
rules
the
spirits
of
the
dead,
ṛg-veda
et cetera.
et cetera.
,
Indian Wisdom, by Sir M. Monier-Williams
18
197,
198
et cetera.
Religious Thought and Life in India, also called 'brāhmanism and hindūism,' by Sir M. Monier-Williams
10
16
289
et cetera.
(
he
is
regarded
as
the
first
of
men
and
born
from
Vivasvat,
‘the
Sun’,
and
his
wife
Saraṇyū
while
his
brother,
the
seventh
Manu,
another
form
of
the
first
man,
is
the
son
of
Vivasvat
and
Saṃjñā,
the
image
of
Saraṇyū
his
twin-sister
is
Yamī,
with
whom
he
resists
sexual
alliance,
but
by
whom
he
is
mourned
after
his
death,
so
that
the
gods,
to
make
her
forget
her
sorrow,
create
night
in
the
Veda
he
is
called
a
king
or
संगमनो
जनानाम्,
‘the
gatherer
of
men’,
and
rules
over
the
departed
fathers
in
heaven,
the
road
to
which
is
guarded
by
two
broad-nosed,
four-eyed,
spotted
dogs,
the
children
of
Śaramā
q.v.
in
Post-vedic
mythology
he
is
the
appointed
Judge
and
‘Restrainer’
or
‘Punisher’
of
the
dead,
in
which
capacity
he
is
also
called
धर्मराज
or
धर्म
and
corresponds
to
the
Greek
Pluto
and
to
Minos
his
abode
is
in
some
region
of
the
lower
world
called
Yama-pura
thither
a
soul
when
it
leaves
the
body,
is
said
to
repair,
and
there,
after
the
recorder,
Citra-gupta,
has
read
an
account
of
its
actions
kept
in
a
book
called
Agra-saṃdhānā,
it
receives
a
just
sentence
in
mahābhārata
Yama
is
described
as
dressed
in
blood-red
garments,
with
a
glittering
form,
a
crown
on
his
head,
glowing
eyes
and
like
Varuṇa,
holding
a
noose,
with
which
he
binds
the
spirit
after
drawing
it
from
the
body,
in
size
about
the
measure
of
a
man's
thumb
he
is
otherwise
represented
as
grim
in
aspect,
green
in
colour,
clothed
in
red,
riding
on
a
buffalo,
and
holding
a
club
in
one
hand
and
noose
in
the
other
in
the
later
mythology
he
is
always
represented
as
a
terrible
deity
inflicting
tortures,
called
यातना,
on
departed
spirits
he
is
also
one
of
the
8
guardians
of
the
world
as
regent
of
the
South
quarter
he
is
the
regent
of
the
Nakṣatra
Apa-bharaṇī
or
Bharaṇī,
the
supposed
author
of
ṛg-veda
x,
10
14,
of
a
hymn
to
Viṣṇu
and
of
a
law-book
यमस्यार्कः
nalopākhyāna
of
a
Sāman,
ĀrṣBr.
)
nalopākhyāna
of
the
planet
Saturn
(
regarded
as
the
son
of
Vivasvat
and
Chāyā
),
harivaṃśa
bhāgavata-purāṇa
a
crow,
Lexicographers, esp. such as amarasiṃha, halāyudha, hemacandra, &c.
(
confer, compare.
-दूतक
)
a
bad
horse
(
whose
limbs
are
either
too
small
or
too
large
),
Lexicographers, esp. such as amarasiṃha, halāyudha, hemacandra, &c.
य॑म
neuter gender.
a
pair,
brace,
couple,
Lexicographers, esp. such as amarasiṃha, halāyudha, hemacandra, &c.
यम,
अस्,
m.
a
rein,
curb,
bridle
(
Ved.
)
a
driver,
charioteer
(
Ved.
)
restraining,
controlling,
taming,
keeping
in
check,
restraint,
(
वाचां
यमः,
restraint
of
words,
silence
)
self-control,
any
great
moral
duty
or
observance,
(
as
opposed
to
नियम,
a
minor
duty
or
observance,
see
Manu
IV.
204
some
of
the
Yamas
are
as
follow,
‘restraining
the
organs
of
sense,
’
‘chastity,
and
the
control
of
all
sensual
desires,
’
‘refraining
from
violence
or
injury,
’
‘patience,
’
‘truthfulness,
’
‘honesty’
)
a
twin,
one
of
a
pair
or
couple,
a
fellow,
(
यमौ,
‘the
twins,
’
an
epithet
of
the
Aśvins
and
of
their
twin
children
by
Mādrī,
called
Nakula
and
Sahadeva
)
a
symbolical
expression
for
the
number
two
N.
of
the
god
who
presides
over
the
Pitṛs,
q.
v.,
and
rules
the
spirits
of
the
dead,
(
he
is
regarded
in
Post-vedic
mythology
as
the
appointed
Judge
and
‘Restrainer’
or
Punisher
of
the
dead,
in
which
capacity
he
corresponds
to
the
Greek
Pluto
and
to
Minos
he
is
one
of
the
eight
guardians
of
the
world
as
regent
of
the
South
quarter,
in
which
direction
in
some
region
of
the
lower
world
is
his
abode,
called
Yama-pura
thither
a
soul,
when
it
leaves
the
body,
is
said
to
repair,
and
there,
after
the
recorder,
Citra-gupta,
has
read
an
account
of
its
actions
kept
in
a
book
called
Agra-sandhānī,
it
receives
a
just
sentence,
either
ascending
to
heaven
or
to
the
world
of
the
Pitṛs
or
being
driven
down
to
one
of
the
twenty-one
hells
[
called
the
awful
provinces
of
the
kingdom
of
Yama
]
to
be
born
again,
after
undergoing
its
appointed
recompense
of
bliss
or
pain,
in
higher
or
lower
forms
of
being
in
unison
with
these
functions
Yama
is
sometimes
called
‘king
of
Justice’
or
simply
‘Justice’
[
see
धर्म-राज,
धर्म
],
sometimes
‘Rod-bearer’
or
‘Noose-bearer’
[
see
दण्ड-धर,
पाशिन्
],
some-
times
‘lord
of
the
Pitṛs
or
Manes’
[
see
पितृ-पति
],
sometimes
‘king
of
Death’
or
simply
‘Death’
[
see
मृत्यु-राज्,
मृत्यु,
काल,
अन्तक
],
sometimes
‘god
of
the
Śrāddha’
[
see
श्राद्ध-देव
]:
in
the
Vana-parvan
of
the
Mahā-bhārata,
1.
16754,
where
there
is
a
story
of
his
appearing
to
a
dying
man,
he
is
described
as
dressed
in
blood-red
garments,
with
a
glittering
form,
a
crown
on
his
head,
glowing
eyes,
and,
like
Varuṇa,
holding
a
noose,
with
which
he
binds
the
spirit
after
drawing
it
from
the
body,
in
size
about
the
measure
of
a
man's
thumb:
he
is
otherwise
represented
as
grim
in
aspect,
green
in
colour,
clothed
in
red,
riding
on
a
buffalo,
and
holding
a
club
in
one
hand
and
noose
in
the
other:
he
is
said
to
possess
two
four-eyed
watch-dogs,
called
Karbura
[
=
Cerberus?
],
‘spotted,
’
and
Śyāma,
‘dark,
’
which
guard
the
road
to
his
abode:
in
the
later
mythology
he
is
always
represented
as
a
terrible
deity
inflicting
tortures,
called
यातना,
on
departed
souls:
according
to
some
the
earlier
legends
point
to
the
original
meanings
of
his
name
being
‘twin,
’
and
make
him
a
kind
of
first
man,
Yama
and
his
twin
sister
Yamī
being
the
first
pair
of
beings
born
from
Vivasvat,
‘the
Sun,
’
and
his
wife
Sa-
raṇyū
the
seventh
Manu,
another
form
of
the
first
man,
being
also
born
from
the
Sun,
and
so
regarded
as
a
brother
of
Yama,
[
see
especially
Ṛg-veda
X.
10,
part
of
which
is
ascribed
to
the
authorship
of
Yama
Vaivasvata,
and
cf.
वैवस्वत
]
Yama
is,
how-
ever,
described
as
resisting
sexual
alliance
with
his
sister
Yama
is
also
regarded
as
the
regent
of
the
Nakṣatra
Apabharaṇī
or
Bharaṇī,
see
यम-
देवता
)
N.
of
the
author
of
a
hymn
to
Viṣṇu
of
the
author
of
a
Dharma-śāstra
of
the
planet
Saturn,
(
Saturn
being
regarded
as
the
son
of
Vivasvat
and
Chāyā
)
of
one
of
Skanda's
attendants
(
men-
tioned
together
with
Ati-yama
)
a
crow
[
cf.
यम-
दूतक
]
(
आस्
),
m.
pl.,
N.
of
a
class
of
deities
with
Buddhists
(
ई
),
f.,
N.
of
Yama's
twin
sister,
who
is
identified
in
Post-vedic
mythology
with
the
river
goddess
Yamunā
(
अम्
),
n.
a
pair,
brace,
couple
(
in
gram.
)
the
twin
letter
of
any
consonant,
(
when
a
nasal
consonant
follows
immediately
after
one
of
the
four
other
consonants
in
each
class,
the
consonant
preceding
the
nasal
may
be
doubled,
and
the
inter-
posed
letter
is
then
called
its
यम
or
twin,
thus
in
क्क्ङ्,
the
interposed
क्
is
a
यम
but
this
inter-
posed
letter
is
generally
understood,
and
not
written
in
practice
)
pitch
of
the
voice,
tone
of
utterance,
key
(
अस्,
आ
or
ई,
अम्
),
twin-born,
twin,
double,
coupled,
paired.
—यम-कालिन्दी,
f.,
N.
of
Sañjñā
(
wife
of
the
Sun
and,
according
to
one
account,
mother
of
Yama
).
—यम-किङ्कर,
अस्,
m.
Yama's
servant,
a
messenger
of
death.
—यम-कीट,
अस्,
m.
a
wood-louse
an
earth-worm.
—यम-कील,
अस्,
m.,
N.
of
Viṣṇu.
—यम-केतु,
उस्,
m.
Yama's
ensign
or
mark
a
sign
of
death.
—यम-कोटि,
इस्,
or
यम-कोटी,
f.,
N.
of
a
mythical
town
(
fabled
by
astronomers
to
be
situated
90°
or
1235
Yojanas
east
of
Laṅkā
).
—यम-क्षय,
अस्,
m.
Yama's
abode.
—यम-गाथा,
f.
a
verse
or
hymn
treating
of
Yama.
—यम-गीत,
अम्,
n.
‘the
hymn
of
Yama
(
in
praise
of
Viṣṇu
),
’
N.
of
the
seventh
chapter
of
the
third
book
of
the
Viṣṇu-Purāṇa,
in
which
Yama
instructs
his
ministers
to
keep
clear
of
the
worshippers
of
Viṣṇu,
that
god's
votaries
being
admitted
by
him
to
be
exempt
from
his
authority.
—यम-घाण्ट,
अस्,
m.,
N.
of
an
astronomical
Yoga.
—यम-घ्न,
अस्,
m.
‘destroying
Yama
or
death,
’
epithet
of
Viṣṇu.
—यम-ज,
अस्,
आ,
अम्,
twin-born
(
अस्
),
m.
a
twin
(
औ
),
m.
du.
twins.
—यम-जात
or
यम-जातक,
अस्,
आ,
अम्,
=
यम-ज
above.
—य-
म-जित्,
त्,
m.
‘conqueror
of
Yama,
’
N.
of
Śiva.
—यम-जिह्वा,
f.
‘Yama's
tongue,
’
N.
of
a
pro-
curess
(
in
Kathā-sarit-s.
LVII.
59
).
—यम-तर्-
पण,
अम्,
n.
presenting
libations
to
Yama
on
the
fourteenth
day
of
the
dark
half
of
the
month
Āśvina.
—यम-तीर्थ,
अम्,
n.,
N.
of
a
Tīrtha.
—यम-
त्व,
अम्,
n.
the
being
Yama,
the
name
Yama.
—यम-दंष्ट्र,
अस्,
m.,
N.
of
an
Asura
of
a
Rākṣasa
of
a
warrior
on
the
side
of
the
gods
(
आ
),
f.
Yama's
tooth,
(
यमदंष्ट्रान्तरं
ग-
तः,
one
who
has
fallen
into
the
jaws
of
Yama
or
Death
)
(
आस्
),
f.
pl.
the
last
eight
days
of
the
month
Āśvina
and
the
whole
of
Kārttika
considered
as
a
period
of
general
sickness.
—यम-दण्ड,
अस्,
m.
Yama's
rod.
—यम-दूत,
अस्,
m.
Yama's
messenger
or
minister
(
employed
to
bring
the
souls
of
the
dead
to
Yama's
judgment-seat,
and
thence
conduct
them
to
their
final
destination
)
a
crow
(
as
boding
evil
or
death
)
(
ई
),
f.,
N.
of
one
of
the
nine
Samidhs.
—यम-दूतक,
अस्,
m.
Yama's
messenger
or
minister
a
crow
(
इका
),
f.
Indian
tamarind.
—य-
म-देवता,
f.,
N.
of
the
lunar
asterism
Bharaṇī
as
presided
over
by
Yama,
(
also
अम्,
n.
)
—यम-
दैवत,
अस्,
आ,
अम्,
having
Yama
for
lord
or
ruler.
—यम-द्रुम,
अस्,
m.
‘Yama's
tree,
’
Bombax
Heptaphyllum.
—यम-द्वितीया,
f.,
N.
of
the
second
day
in
the
light
half
of
the
month
Kārttika
(
when
brothers
and
sisters
dress
up
and
exchange
gifts
and
compliments
in
allusion
to
the
attachment
of
Yama
and
his
sister
Yamī
cf.
भ्रातृ-द्वितीया
).
—यम-
द्वीप,
अस्,
m.,
N.
of
an
island.
—यम-धानी,
f.
Yama's
dwelling
or
abode.
—यम-धार,
अस्,
m.
a
kind
of
double-edged
weapon.
—यम-नक्षत्र,
अम्,
n.
Yama's
asterism
or
lunar
mansion,
(
see
above
under
यम।
)
—यम-नेत्र,
अस्,
आ,
अम्,
Ved.
hav-
ing
Yama
as
a
guide
or
leader.
—यम-पाश,
अस्,
m.
the
snare
or
noose
of
Yama.
—यम-पुर,
अम्,
n.
the
city
or
abode
of
Yama,
(
see
above
under
यम।
)
—यम-पुरुष,
अस्,
m.
Yama's
servant
or
minister.
—यम-प्रस्थ-पुर,
अम्,
n.,
N.
of
a
town,
where
Yama
was
especially
worshipped.
—य-
म-प्रिय,
अस्,
आ,
अम्,
dear
to
Yama,
beloved
by
Yama
(
अस्
),
m.
the
Indian
fig-tree,
Ficus
Indica.
—यम-भगिनी,
f.
‘Yama's
sister,
’
the
river
Ya-
munā
or
Jumna.
—यम-मार्ग,
अस्,
m.
Yama's
road
or
path.
—यममार्ग-गमन,
अम्,
n.
the
going
or
entering
on
Yama's
road,
receiving
the
recompense
for
one's
actions.
—यम-यातना,
f.
the
torment
or
torture
inflicted
by
Yama.
—यम-
रथ,
अस्,
m.
‘Yama's
vehicle,
’
i.
e.
a
buffalo.
—य-
म-राज्,
ट्,
m.
king
Yama.
—यम-राज,
अस्,
m.
king
Yama
N.
of
a
physician.
—यम-राजन्,
आ,
m.
king
Yama
(
आ,
आ,
अ
),
Ved.
having
Yama
as
king,
subject
to
Yama.
—यम-राज्य
or
यम-
राष्ट्र,
अम्,
n.
Yama's
kingdom,
the
dominion
of
Yama.
—यमर्क्ष
(
°म-ऋक्°
),
अम्,
n.,
Ved.
a
lunar
mansion
or
asterism
supposed
to
be
under
Yama
or
Saturn.
—यम-लोक,
अस्,
m.
Yama's
world,
the
region
of
Yama.
—यम-वत्,
आन्,
अती,
अत्,
pos-
sessing
restraint,
one
who
governs
himself
or
keeps
the
passions
in
subjection,
self-restrained,
temperate,
moderate.
—यम-वत्सा,
f.,
Ved.
a
cow
bearing
twin
calves.
—यम-वाहन,
अस्,
m.
‘Yama's
vehi-
cle,
’
i.
e.
a
buffalo.
—यम-विषय,
अस्,
m.
Yama's
realm
or
empire.
—यम-व्रत,
अम्,
n.
a
religious
observance
or
vow
made
to
Yama
Yama's
method
or
manner
(
i.
e.
punishing
offences
without
regard
to
persons
or
without
partiality,
as
one
of
the
duties
of
kings,
see
Manu
IX.
307
)
N.
of
a
Sāman.
—यम-शिख,
अस्,
m.,
N.
of
a
Vetāla.
—यम-
श्राय,
अस्,
m.
the
residence
or
place
of
resort
of
Yama,
the
Southern
quarter.
—यम-श्रेष्ठ,
अस्,
आ,
अम्,
among
whom
Yama
is
the
chief
or
takes
precedence
(
said
of
the
Pitṛs
).
—यम-श्व,
अस्,
m.
Yama's
dog,
(
see
under
यम।
)
—यम-सदन,
अम्,
n.
Yama's
seat
or
abode.
—यम-सभ,
अस्,
आ,
m.
f.
Yama's
council
or
court
of
justice,
the
tribunal
of
Yama.
—यमसभीय,
अस्,
आ,
अम्,
relating
to
Yama's
court
of
justice.
—यम-सात्,
ind.
to
the
power
of
Yama
यमसात्
कृ,
to
make
over
to
Yama,
deliver
over
to
the
god
of
death
यमसात्
कृत,
made
over
to
or
devoted
to
Yama,
sent
to
Yama.
—यम-सादन,
अम्,
n.
Yama's
seat
or
abode
(
=
यम-सदन
).
—यम-सू,
ऊस्,
f.
bring-
ing
forth
twins
(
ऊस्
),
m.
Yama's
father,
the
Sun.
—यम-सूक्त,
अम्,
n.,
Ved.
a
hymn
in
honour
of
Yama.
—यम-सूर्य,
अम्,
n.
a
building
with
two
halls
or
porches,
one
with
a
western,
the
other
with
a
northern
aspect.
—यम-स्तोम,
अस्,
m.,
N.
of
an
Ekāha.
—यम-स्वसृ,
सा,
f.
‘Yama's
sister,
’
N.
of
the
river
Yamunā
(
commonly
called
Jumna
)
N.
of
Durgā.
—यम-हार्दिका,
f.,
N.
of
one
of
Devī's
female
attendants.
—यम-हासेश्वर-तीर्थ
(
°स-
ईश्°
),
अम्,
n.,
N.
of
a
Tīrtha.
—यमातिरात्र
(
°म-
अत्°
),
अस्,
m.,
Ved.,
N.
of
a
Sattra
of
forty-nine
days
duration.
—यमादर्शन-त्रयोदशी
(
°म-अद्°
),
f.,
N.
of
a
particular
thirteenth
lunar
day.
—यमा-
दर्शनत्रयोदशी-व्रत,
अम्,
n.
a
religious
observ-
ance
on
the
above
day,
(
those
who
perform
this
are
said
to
be
exempted
from
seeing
Yama.
)
—यमा-
दित्य
(
°म-आद्°
),
अस्,
m.
a
particular
form
of
the
sun.
—यमानुग
(
°म-अन्°
),
अस्,
आ,
अम्,
following
Yama,
being
in
attendance
on
Yama.
—यमानु-
चर
(
°म-अन्°
),
अस्,
m.
a
servant
or
attendant
of
Yama.
—यमान्तक
(
°म-अन्°
),
अस्,
m.
Yama
(
re-
garded
)
as
the
destroyer
or
god
of
death
[
cf.
कालान्-
तक
]
‘Yama's
destroyer,
’
N.
of
Śiva
(
औ
),
m.
du.
Yama
and
the
god
of
death.
—यमारि
(
°म-
अरि
),
इस्,
m.
‘Yama's
enemy,
’
N.
of
Viṣṇu.
—य-
मालय
(
°म-आल्°
),
अस्,
m.
Yama's
abode.
—यमेश
(
°म-ईश
),
अस्,
आ,
अम्,
having
Yama
as
lord
or
chief
(
अम्
),
n.
the
Nakṣatra
Bharaṇī.
—यमे-
श्वर
(
°म-ईश्°
),
अम्,
n.,
N.
of
a
Liṅga.
यम
1.
yám-a,
Masculine.
(
restrainer
),
rein
(
RV.¹
)
🞄driver
(
RV.¹
)
suppression,
restraint
self-restraint
🞄general
law
of
morality,
paramount
🞄duty
(
opp.
niyama,
minor
duty
)
observance,
🞄rule.
यम
2.
yam-á,
Adjective.
(
ā́,
ī́
)
forming
a
pair
Masculine.
🞄twin
(
du.
twins
designation
of
the
Aśvins
)
🞄N.
of
the
male
Twin
of
Yamī,
the
first
man,
🞄son
of
Vivasvat
(
RV.
)
in
the
Veda
Yama
is
🞄the
god
who
rules
over
the
departed
fathers
🞄in
heaven
in
C.
he
is
regarded
as
the
god
🞄of
death,
presiding
in
the
lower
regions
(
his
🞄name
being
supposed
to
mean
subduer
or
🞄punisher
),
younger
brother
of
Manu
(
the
first
🞄man
),
regent
of
the
south,
and
reputed
author
🞄of
hymns
and
of
a
law-book
planet
Saturn
🞄n.
pair.
यम
यम्
+
अ,
I.
Adjective.
sbst.
Twin,
one
of
a
pair.
du.
The
twins,
Draup.
6,
29.
II.
Masculine.
1.
Restraining.
2.
Taming
of
passion,
Vedāntas.
in
Chr.
217,
14.
3.
Moral
duty,
Man.
4,
204.
4.
Pen-
ance.
5.
A
festival.
6.
Yama,
the
judge
of
the
deceased
ones,
ruler
of
the
infernal
regions,
Rām.
2,
54,
28
god
of
death,
Pañc.
247,
8.
7.
A
crow.
8.
A
name
of
the
planet
Saturn.
III.
Feminine.
मी,
The
Yamunā.
IV.
Neuter.
A
pair.
--
Compound
काल-अन्त
+
क-,
Masculine.
Yama,
as
all-destroying
time,
Rām.
3,
32,
5.
मृत्यु
के
देवता
भी
पांच
नैतिक
आज्ञाओं
यम
-
उपरमे
(
भ्वा०
पर०
सक०
अनि०
)
यच्छति
।
ययाम
।
यच्छेत्
।
कन्नडार्थः
ತಡೆಗಟ್ಟು
/ನಿರ್ಬಂಧಿಸು
/ಅಂಕೆಯಲ್ಲಿಡು
यम
-
उपरमे
(
भ्वा०
पर०
सक०
अनि०
)
यच्छति
।
ययाम
।
यच्छेत्
।
कन्नडार्थः
ನಿಲ್ಲಿಸು
/ವಿರಾಮ
ಹೊಂದು
प्रयोगाः
"पापाद्यच्छति"
यम
-
उपरमे
(
भ्वा०
पर०
सक०
अनि०
)
यच्छति
।
ययाम
।
यच्छेत्
।
कन्नडार्थः
ಕಟ್ಟು
/ಕಟ್ಟಿಹಾಕು
/ಬಂಧಿಸು
यम
-
परिवेषणे
(
चुरा०
उभ०
सक०
से०
)
यमयति-ते
।
कन्नडार्थः
ಸುತ್ತುವರಿ
/ಸುತ್ತುಗಟ್ಟು
प्रयोगाः
"यमयति
चन्द्रम्"
यम
पदविभागः
पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः
ಯೋಗದ
ಎಂಟು
ಅಂಗಗಳಲ್ಲೊಂದು
निष्पत्तिः
यम
(
उपरमे
)
-
वा
"अप्"
(
३-३-६३
)
विस्तारः
ಯಮವು
अहिंसा,
अस्तेयम्,
सत्यम्,
ब्रह्मचर्यम्,
अपरिग्रहः
ಎಂದು
ಐದು
ವಿಧ.
यम
पदविभागः
पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः
ವಿಷ್ಣು
निष्पत्तिः
यम
(
उपरमे
)
-
"अच्"
(
३-१-१३४
)
व्युत्पत्तिः
यच्छति
अकण्टकम्
अनुकूलम्
निखिलम्
प्रयोगाः
"धृतात्मा
नियमो
यमः"
उल्लेखाः
वि०
स०
विस्तारः
"अकण्टकं
चानुकूलं
यच्छतीत्यखिलं
यमः"
-
निरुक्तिः
यम
पदविभागः
पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः
ಅಂಕೆ
/ಹತೋಟಿ
/ನಿರ್ಬಂಧ
यम
पदविभागः
पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः
ಆತ್ಮಸಂಯಮನ
/ಇಂದ್ರಿಯನಿಗ್ರಹ
यम
पदविभागः
पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः
ಯಮಧರ್ಮರಾಯ
यम
पदविभागः
पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः
ಬಹಳ
ಚಿಕ್ಕ
ಅಥವಾ
ದೊಡ್ಡ
ಗಾತ್ರದ
ಕುದುರೆ
यम
पदविभागः
पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः
ಒಂದು
ಜೊತೆ
/ಒಂದು
ಜೋಡಿ
विस्तारः
"मिथुनं
द्वितयं
द्वैतं
द्वयं
द्वन्द्वं
युगं
यमम्"
-
वैज०
यम
पदविभागः
पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः
ಶನಿಗ್ರಹ
यम
पदविभागः
पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः
ವಾಯಸ
/ಕಾಗೆ
यम
पदविभागः
विशेष्यनिघ्नम्
कन्नडार्थः
ಅವಳಿಯಾಗಿ
ಹುಟ್ಟಿದವನು
निष्पत्तिः
यम
(
उपरमे
)
-
"अच्"
(
३-१-१३४
)
व्युत्पत्तिः
यच्छति
एकत्र
गर्भाशये
विस्तारः
"यमोऽन्यलिङ्गो
यमजे
ना
काके
शमने
शनौ
।
शरीरसाधनापेक्षनित्यकर्मणि
संयमे"
-
मेदि०
Yama,
(
1
)
n.
of
a
nāga:
Mvy
〔3328〕
(
2
)
m.
pl.,
n.
of
a
class
of
gods,
=
Yāma:
Bbh
〔62.1〕
(
unless
misprint
for
yāmāṃs
in
standard
list
of
god-classes,
see
deva
)
(
3
)
n.
of
a
rākṣasa
king:
Mmk
〔17.28〕
and
〔18.1〕
(
twice
in
the
same
list!
)
but
prob.
both
cpd.
with
the
next
following
name,
which
in
〔17.28〕
is
printed
Ghibhīṣaṇa
(
!
read
Yamavibhī°
),
in
〔18.1〕
Ghaṇṭa.
yamá,
—1.
a.
paired,
twin,
geminus
as
m.
a
twin
—2.
The
Twin,
Yama,
who,
with
his
sister
Yamī,
constituted
the
first
human
pair,
selection
lxiii.
honored
as
father
of
mankind
(
cf.
also
manu
)
and
as
king
of
the
spirits
of
the
departed
fathers
(
pitaras
),
see
83^8N.
in
later
times,
regarded
as
the
‘Restrainer’
(
√yam
)
or
‘Punisher,
’
and
ruler
of
death
and
of
the
dead
in
the
under-world,
7^11
--yamī́,
f.
Yamī,
twin
sister
of
Yama.
[
so
Thomas,
Hebrew
teom,
means
‘twin.’
]
धातुः →
यम्
मूलधातुः →
यम
धात्वर्थः →
उपरमे
गणः →
भ्वादिः
कर्मकत्वं →
सकर्मकः
इट्त्वं →
अनिट्
उपग्रहः →
परस्मैपदी
रूपम् →
यच्छति
अनुबन्धादिविशेषः →
टिप्पनी:
यम,
औ
उ
विरतौ
।
इति
कविकल्पद्रुमः
॥
(
भ्वा०-पर०-अक०-अनिट्
।
क्त्वावेट्
।
)
औ,
यन्ता
।
उ,
यमित्वा
यन्त्वा
।
विरतिर्निवृत्तिः
।
यच्छति
पापात्
साधुः
।
इति
दुर्गादासः
॥
धातुः →
यम्
मूलधातुः →
यम
धात्वर्थः →
परिवेषणे
गणः →
चुरादिः
कर्मकत्वं →
सकर्मकः
इट्त्वं →
सेट्
उपग्रहः →
उभयपदी
रूपम् →
यमयति-ते
अनुबन्धादिविशेषः →
टिप्पनी:
यम,
क
मि
परिवेषणे
।
तदभावे
।
इति
कवि-कल्पद्रुमः
॥
(
चुरा०-पर०-सक०-सेट्
।
)
क
मि,
यमयति
यामयति
।
परिवेषणं
अन्नादेर-र्पणम्
।
वेष्टनमित्येके
।
यमँ
यम
च
परिवेषणे
-
चकारेण
मिदित्यनुकृष्यते
यमयति
यमायाञ्चकार
89
Yama^1,
lord
of
the
spirits
of
the
dead,
son
of
Vivasvat,
often
identified
with
Dharma.
§
11
(
Parvasaṅgr.
):
I,
2,
535
(
Yºsādanaṃ,
only
B.
).--§
51
(
Parikshit
):
I,
41,
1705
(
netā
Yºsya
sadanaṃ
prati
)
42,
1758
(
Yºsādanaṃ
).--§
61
(
Sarpasattra
):
I,
55,
†2099
(
ºsya
yajño
yathā
),
†2107
(
Dharmarājaḥ,
comparison
),
†2111
(
ºo
yathā
dharmaviniścayajñaḥ
).--§
134
(
Viśvāmitra
):
I,
71,
†2933.--§
135
(
Śakuntalop.
):
I,
74,
3017
(
among
those
who
witness
the
acts
of
men
),
3018
(
Vaivasvataḥ
),
3019
(
viyātayati
duḥkṛtaṃ
),
3072
(
ºsya,
sc.
bhavanaṃ
).--§
139
(
Manu
Vaivasvata
):
I,
75,
3136
(
Vivasvataḥ
sutaḥ…Vaivasvataḥ
).--§
147
(
Devayānī
):
I,
82,
3408
(
ºsya,
sc.
gṛhe
).--§
151
(
Pūruvaṃś.
):
I,
94,
3711
(
Yºkshayaṃ
).--§
156
(
do.
):
I,
95,
3784
(
retodhāḥ
putra
unnayati…Yºkshayāt
).--§
167
(
Vicitravīryop.
):
I,
102,
4143
(
Yºsādanaṃ
).--§
193
(
Pāṇḍu
):
I,
125,
4891
(
ºsadane
).--§
213
(
Jatugṛhap.
):
I,
151,
5920
(
Yºkshayaṃ
).
--§
214
(
Hiḍimbavadhap.
):
I,
153,
5990
(
Yºsādanaṃ
).
--§
215
(
Bakavadhap.
):
I,
163,
6276
(
do.
).--§
223
(
Vāsishṭha
):
I,
174,
6641
(
ºkshayāt
).--§
233
(
Svayaṃvarap.
):
I,
187,
†7010
(
came
to
see
the
svayaṃvara
of
Draupadī
).--§
238
(
Pañcendrop.
):
I,
197,
†7276
(
partook
of
the
sacrifice
of
the
gods
in
Naimishāraṇya
).--§
243
(
Vidurāgamanap.
):
I,
205,
7505
(
ºsutāv
iva
).--§
246
(
Sundopasundop.
):
I,
210,
7671
(
Yºsādanaṃ
).--§
258
(
Khāṇḍavadahanap.
):
I,
227,
8264
(
armed
with
the
Kāla-daṇḍa
he
fought
with
Kṛshṇa
and
Arjuna
).--§
263
(
Sabhākriyāp.
):
II,
3,
72
(
performs
sacrifices
at
Bindusaras
).
--§
265
(
Lokapālasabhākhyānap.
):
II,
5,
222
(
ºvat
)
6,
280
(
Vaivasvataṃ
).--§
267
(
Yamasabhāv.
):
II,
8,
318
(
Vaivasvataṃ
),
343
(
ºsya
purushāḥ
)
(
description
of
his
palace
).
--§
270
(
Brahmasabhāv.
):
II,
11,
466
(
waits
upon
Brahmán
).
--§
274
(
Rājasūyārambhap.
):
II,
16,
662
(
ºo
hi
na
vijetājau,
sc.
Jarāsandhabalaṃ
).--§
275
(
do.
):
II,
17,
690
(
ºāntakasamaḥ,
sc.
Bṛhadratha
).--§
277
(
Jarāsandhavadhap.
):
II,
22,
876
(
Yºkshayaṃ
),
879
(
do.
).--§
290
(
Śiśupālavadhap.
):
II,
40,
1427
(
netukāmo
Yºkshayaṃ
).--§
294
(
Dyūtap.
):
II,
49,
1760
(
ºsya,
sc.
śrīḥ
).--§
298
(
do.
):
II,
62,
2110
(
Yºkshayaṃ
).--§
299
(
do.
):
II,
66,
2188
(
do.
).--§
304
(
Anudyūtap.
):
II,
77,
2531
(
(
Yºsādanaṃ
),
2547
(
do.
).-§
316
(
Kirmīravadhap.
):
III,
11,
428
(
ºdaṇḍapratīkāśaṃ,
sc.
vṛkshaṃ
),
451
(
Yºsya
sadanaṃ
).--§
317b
(
Kṛshṇa
Vāsudeva
):
III,
12,
480
(
Kṛshṇa
becomes
Y.,
etc.
)--§
319
(
Saubhavadhop.
):
III,
14,
625
(
Yºkshayaṃ
).--§
320
(
do.
):
III,
22,
879
(
cakraṃ
Kalāntaka-Yºopamaṃ
).--§
323
(
Dvaitavanapr.
):
III,
25,
†954
(
ºsya
netā,
sc.
Rāma
Dāśarathi
).--§
325
(
Draupadīparitāpav.
):
III,
27,
1013
(
Kālāntaka-Yºopamaḥ,
sc.
Arjuna
).--§
327
(
do.
):
III,
29,
1070
(
Yºsādanaṃ
).--§
331
(
Kairātap.
):
III,
39,
1560
(
do.
),
1578
(
do.
),
1592
(
do.
),
1598
(
Yºsya
sadanaṃ
).--§
333c
(
Brahmaśiras
):
III,
40,
1651
(
does
not
know
Brahmaśiras
).
§
334
(
Kairātap.
):
III,
41,
1672
(
sārdhaṃ
Pitṛbhiḥ
),
1680
(
paramadharmajñaḥ,
gave
a
weapon
to
Arjuna
),
1697.-§
345
(
Nalopākhyānap.
):
III,
55,
2138
(
śarīrāntakaro
nṝṇāṃ
),
2140,
2157
57,
2228
(
among
the
Lokapālas
present
at
the
svayaṃvara
of
Draupadī,
granted
Nala
boons
).--§
378
(
Tīrthayātrāp.
):
III,
91,
8419
(
Arjuna
had
obtained
weapons
from
Y.,
etc.
)--§
402
(
do.
):
III,
120,
†10263
(
ºkshayaṃ
).--§
407
(
Māndhātrup.
):
III,
126,
10444
(
Yºsādanaṃ
).--§
412
(
Ashṭāvakrīya
):
III,
134,
†10658
(
Pitṝṇām
īśvaraḥ
).--§
416
(
Yavakrītop.
):
III,
137,
10783
(
Kālāntaka-Yºopamaṃ,
sc.
the
residence
of
Raibhya
).-§
418
(
Gandhamādanapr.
):
III,
139,
10833.--§
422
bis
(
Varāhāvatāra
):
III,
142,
10934
(
ºtvaṃ
).--§
424
(
Bhīmakadalīkhaṇḍapr.
):
III,
147,
11180
(
Yºkshayaṃ
).--§
432
(
Saugandhikāharaṇa
):
III,
154,
†11384
(
ºdaṇḍakalpāṃ
mahāgadāṃ
).--§
439
(
Yakshayuddhap.
):
III,
163,
11848
(
rājā,
in
the
south
).--§
440
(
do.
):
III,
164,
11901
(
ºsya,
sc.
astraṃ,
obtained
by
Arjuna
).--§
443
(
Nivātakavacayuddhap.
):
III,
168,
12005
(
in
the
south
).--§
444
(
do.
):
III,
171,
12160
(
Yºsādanaṃ
)
172,
12178
(
do.
).--§
450
(
Ājagarap.
):
III,
178,
12389
(
Kālāntaka-Yºopamaṃ,
sc.
bhujaṅgaṃ
).--§
459
(
Mārkaṇḍeyas.
):
III,
189,
12954
(
Pretādhipaḥ,
Nārāyaṇa
identified
with
Y.
).--§
469
(
do.
):
III,
200,
13372
(
nopasarpanti
te
Yºṃ
),
13389
(
ºsya
te
nirvacanā
bhavanti
).--§
470
(
Yamaloka
):
III,
200,
13397
(
ºdūtais
tu
Yºsyājñākaraiḥ
).--§
506
(
Skandayuddha
):
III,
231,
14550
(
Mṛtyunā
saha
),
14551.--§
511
(
DraupadīSatyabhāmāsaṃv.
):
III,
235,
14730
(
samprasthitān…
Yºsādanaṃ
).--§
512
(
Ghoshayātrāp.
):
III,
237,
14782
(
Rudrair(
!
)
iva
Yºḥ,
sc.
vṛtaḥ
)
245,
14985
(
Yºsādanaṃ
).
--§
522
(
Draupadīharaṇap.
):
III,
265,
†15590
(
Draupadī
was
questioned
if
she
was
the
wife
of
Y.
).--§
543
(
Rāmābhisheka
):
III,
291,
16548.--§
545
(
Pativratāmāhātmyap.
):
III,
297,
(
16758
),
16763,
16765,
(
16766
),
(
†16773
),
(
†16775
),
(
†16778
),
(
†16780
),
†16781
(
ºtvaṃ
),
(
†16784
),
(
†16786
),
(
†16791
),
(
†16793
),
(
†16798
),
16802
(
Vaivasvataḥ
),
16809,
16813
(
prajāsaṃyamanaḥ
)
298,
16895
(
Y.
came
to
fetch
Satyavat,
but
gratified
by
Sāvitrī,
he
granted
her
several
boons,
among
these
the
life
of
Satyavat
).--§
548
(
Āraṇeyap.
):
III,
313,
17314
(
Kālāntaka-Yºāt
),
17401
(
Yºālaye
).--§
551
(
Kīcakavadhap.
):
IV,
23,
821
(
Yºsādanaṃ
).--§
552
(
Goharaṇap.
):
IV,
30,
988
(
Yºkshayaṃ
)
32,
1039
(
ºrāshṭravivardhanaḥ,
sc.
samāgamaḥ
)
45,
1433
47,
1490
(
api
)
56,
1770
(
ºsya,
sc.
vimānaṃ
)
60,
1945
(
Yºsādanaṃ
).--§
554
(
Sainyodyogap.
):
V,
3,
54
(
Yºsya
sadanaṃ
),
57
(
Yamau…Yº-Kālopamadyutī
).-§
555
(
Indravijaya
):
V,
16,
†511
(
Vaivasvataḥ,
among
the
Lokapālas
who
came
to
Indra
),
515,
[
519
(
Vaivasvataṃ
h:
Indra
bestowed
the
sovereignty
over
the
Pitṛs
on
Y.
)
]
17,
545.--§
556
(
Sañjayayānap.
):
V,
20,
609
(
Yºsādanaṃ
)
29,
†824.--§
558
(
Prajāgarap.
):
V,
35,
1253
(
pracchannapāpānāṃ
śāstā
Vaivasvataḥ
).--§
560
(
Sanatsujātap.
):
V,
42,
†1581
(
ºṃ
tv
eke
Mṛtyum
ato
'nyam
āhuḥ
).--§
561
(
Yānasandhip.
):
V,
55,
2187
(
Yºsādanaṃ
)
69,
2552
(
ºsya
vaśam
āyanti
).--§
564
(
Mātalīyop.
):
V,
100,
3570.--§
565
(
Gālavacarita
):
V,
117,
3968
(
reme…Ūrmilāyāṃ
yathā
Yºḥ,
B.
yathā
Dhūmorṇayā
Yamaḥ,
cf.
xiii,
7637
).--§
567
(
Bhagavadyānap.
):
V,
130,
4385
(
Yºsādanaṃ
).--§
568
(
do.
):
V,
137,
4664
(
kruddhāv
iva
Yºāntakau
).--§
569
(
do.
):
V,
143,
4837
(
Yºsādanaṃ
),
(
),
4876
(
do.
).--§
570
(
Sainyaniryāṇap.
):
V,
151,
5123
(
ºdūtasamān
vege
),
5143
(
Yamau…Yºopamau
)
158,
5381.--§
571
(
Ulūkadūtāgamanap.
):
V,
162,
5601
(
Yºkshayaṃ
),
5604,
5606
(
do.
).
--§
573
(
Ambopākhyānap.
):
V,
184,
7271
(
ºdaṇḍasamaprabhāṃ,
sc.
śaktiṃ
).--§
574
(
Jambūk{??}
):
VI,
4,
158
(
Yºkshayaṃ
).--§
576
(
Bhagavadgītāp.
):
VI,
34,
1233
(
ºḥ
saṃyamatām
ahaṃ,
sc.
asmi,
says
Kṛshṇa
)
35,
†1285
(
identified
with
Kṛshṇa
).--§
578
(
Bhīshmavadhap.
):
VI,
50,
2039
(
kruddhaḥ
).--§
579
(
do.
):
VI,
54,
2280
(
KālāntakaYºopamaḥ,
sc.
Bhīma
),
2309
(
Yºsādanaṃ
),
2310
(
do.
),
2314
(
do.
)
55,
2396
(
rūpaṃ
Kālāntaka-Yºopamaṃ
).--§
581
(
do.
):
VI,
62,
2774
(
ºdaṇḍopamāṃ…gadāṃ
)
63,
2798
(
do.
)
64,
2842
(
Yºsādanaṃ
),
2847
(
do.
).--§
582
(
do.
):
VI,
74,
3260
(
ºdaṇḍāśanisvanān,
sc.
śaraughān
).--§
583
(
do.
):
VI,
75,
3307
(
Yºsya
sādanaṃ
)
79,
3460
(
Yºsādanaṃ
),
3507
(
ºrāshṭravivardhanaṃ,
sc.
yuddhaṃ
),
3509
(
Yºkshayaṃ
).-§
584
(
do.
):
VI,
83,
3646
(
ºrāshṭravivardhanaḥ,
sc.
prakshayaḥ
),
3654
(
Yºsādanaṃ
),
3679
(
ajeyaṃ…Yºena
),
3685
(
Yºsya
sadanaṃ
)
85,
†3783
(
ºdaṇḍakalpaiḥ…śaraiḥ
),
†3786
(
ºdaṇḍakalpāṃ…gadāṃ
).--§
585
(
do.
):
VI,
87,
3883
(
Yºkshayaṃ
)
88,
3915
(
Yºsya
sadanaṃ
)
89,
3938
(
Yºsādanaṃ
),
3952
(
Yºkshayaṃ
),
3958
(
ºrāshṭravivardhanaḥ,
sc.
saṅgrāmaḥ
)
91,
4071
(
Kālāntaka-Yºopamaḥ,
sc.
Ghaṭotkaca
)
94,
4202
(
Kālāntaka-Yºopamau
),
4203
(
Yºdaṇḍopamāṃ,
sc.
gadāṃ,
only
B.
)
95,
4256
(
ºrāshṭravivardhanaṃ,
sc.
yuddhaṃ
)
96,
4368
(
Yºsādanaṃ
)
98,
4467
(
do.
).-§
586
(
do.
):
VI,
100,
4534
(
ºdaṇḍopamān…sāyakān
)
101,
4602
(
ºdaṇḍopamāḥ,
sc.
viśikhāḥ
)
103,
4697
(
ºrāshṭravivardhanaṃ,
sc.
yuddhaṃ
),
4698
Yºsādanaṃ
),
4717
(
ºrāshṭraº
)
104,
4731
(
Yºsādanaṃ
)
106,
4807
(
ºdaṇḍopamaiḥ,
sc.
bāṇaiḥ
)
107,
4901,
4960,
4984
(
Yºkshayaṃ
).-§
587
(
do.
):
VI,
108,
5010
(
ºrāshṭravivardhanaṃ,
sc.
yuddhaṃ
)
110,
5132
(
ºdaṇḍopamān,
sc.
viśikhān
),
5151
(
ºdaṇḍopamāṃ,
sc.
śaktiṃ
)
112,
5238
(
saḍrśaḥ…Yºsya
)
116,
5422
(
gadāṃ
Yºdaṇḍopamāṃ
)
118,
5543
(
Yºsādanaṃ
)
119,
5630
(
ºdūtā
iva
).--§
589
(
Droṇābhishekap.
):
VII,
2,
†66
(
Yºsadane
),
†68
(
Yamau…Yamopamau
),
†83
(
Yºāya
)
8,
244
(
Yºsādanaṃ
)
10,
346
(
º-Vaiśravaṇāditya-MahendraVaruṇopamaṃ
).--§
590
(
do.
):
VII,
14,
509
(
Yºsādanaṃ
).-§
592
(
Saṃśaptakavadhap.
):
VII,
19,
767
(
do.
)
21,
909
(
do.
)
23,
991
(
º-Vaiśravaṇopamāḥ
)
25,
1090
(
Yºsādanaṃ
)
27,
1223
(
ºena…dushkaraṃ
)
28,
1233
(
Yºkshayaṃ
)
32,
1447
(
ºrāshṭravivardhanaṃ,
sc.
yuddhaṃ
).
--§
593
(
Abhimanyuvadhap.
):
VII,
46,
1847
(
Yºsādanaṃ
).
--§
594
(
Mṛtyu
):
VII,
54,
2077
(
ºsya
bhavanaṃ
),
2107
(
lokapālaḥ
).--§
595
(
Shoḍaśarāj.,
v.
Pṛthu
Vainya
):
VII,
69,
2419
(
Vaivasvataḥ,
when
the
puṇyajanāḥ
milked
the
earth,
Y.
was
their
calf
).--§
596
(
Pratijñāp.
):
VII,
72,
2503
(
paśyāmi
Yºsādanaṃ,
read
yāsyāmi
with
B.
),
2509
(
yāsyāmi
Yºsādanaṃ
),
2511
(
do.
)
74,
2617
(
Yºkshayaṃ
)
76,
2691
77,
2711
(
ºrāshṭravivṛddhaye
)
78,
2741
(
Yºkshayaṃ
).--§
597
(
do.
):
VII,
83,
2972
(
rājadhānīṃ
Yºsyādya
hataḥ
prāpsyati
).--§
599
(
Jayadrathavadhap.
):
VII,
93,
3366
(
Yºsya
sadanaṃ
)
94,
3425
(
ºdaṃshṭrāntaraṃ
prāptaḥ
)
100,
3753
(
Yºsādanaṃ
)
108,
4059
(
Yºsya
sadanaṃ
)
110,
4152
(
ºdaṃshṭrāntaraṃ
gataṃ
)
113,
4380
(
Yºkshayaṃ
)
116,
4640
(
ºdaṇḍopamaḥ
śaraḥ
)
119,
4726
(
Kālāntaka-Yºopamaṃ,
sc.
Sātyaki
)
125,
5057
(
Yºkshayaṃ
),
5071
(
Yºsya
sadanaṃ
),
5072
(
ºāya
preshayām
āsa
)
127,
5210
(
Yºkshayaṃ
)
129,
5303
(
Yºsādanaṃ,
only
C.
)
130,
5345
(
do.
)
132,
5444
(
ºrāshṭropamaṃ…āyodhanaṃ
)
133,
5480
(
ºdaṇḍopamān,
sc.
śarān
),
5489
(
Yºkshayaṃ
),
5496
(
Yºsādanaṃ
)
134,
5520
(
Yºkshayaṃ
)
135,
5543
(
º-Kālāntako[
pa
]maṃ
),
5570
(
Yºkshayaṃ
)
139,
5750
(
ºdaṇḍam
ivāparaṃ
)
145,
†6151
(
ºrāshṭravardhanaḥ
),
†6152
(
ºrāshṭravardhanān
)
150,
6508
(
Yºsādanaṃ
).--§
600
(
Ghaṭotkacavadhap.
):
VII,
153,
6606
(
ºrāshṭrāya…
dīkshitāḥ
),
6607
(
Yºkshayaṃ
)
154,
6680
(
do.
)
155,
6716
(
do.
)
156,
6908
(
ºkshayaº,
C.,
ºrāshṭraº,
B.
),
6913
(
Yºkshayaṃ
),
6915
(
ºdaṇḍopamaṃ,
sc.
śaraṃ
)
159,
7090
(
Kālāntaka-Yºopamaṃ,
sc.
Arjuna
),
7104
(
Yºsādanaṃ
)
160,
7174
(
Yºkshayaṃ
)
166,
7432
(
ºdaṇḍopamaṃ,
sc.
śaraṃ
)
167,
7466
(
Yºkshayaṃ
),
7491
(
do.
)
168,
7558
(
rāshṭravivardhanaṃ,
sc.
yuddhaṃ
)
171,
7698
(
Yºkshayaṃ
),
7717
(
Yºsya
sadanaṃ
),
7730
(
ºrāshṭraṃ
)
173,
7777
(
Yºkshayaṃ,
only
C.
)
174,
7855
(
Yºsādanaṃ
)
180,
8194
(
notsahet
Karṇaṃ
).--§
601
(
Droṇavadhap.
):
VII,
184,
8381
(
Yºkshayaṃ
)
185,
8444.--§
603
(
Nārāyaṇāstramokshap.
):
VII,
200,
9353
(
ºdaṇḍanibhān,
sc.
nārācān
).-§
603d
(
Tripura
):
VII,
202,
9569
(
Vaivasvataṃ,
became
the
puṅkha
of
Śiva's
shaft
).--§
603
(
Nārāyaṇāstramokshap.
):
VII,
202,
9596
(
Śiva
identified
with
Y.
),
(
),
9628.-§
604
(
Karṇap.
):
VIII,
2,
42
(
Yºsādanaṃ
)
3,
85
(
Yºkshayaṃ
)
5,
103
(
Yºsādanaṃ
),
105
(
do.
),
110
(
do.
),
114
(
do.
),
124
(
do.
),
135
(
do.
)
6,
163
(
do.
),
165
(
do.
),
166
(
do.
),
167
(
do.
),
176
(
do.
),
182
(
do.
),
188
(
do.
).--§
605
(
do.
):
VIII,
15,
596
(
Kālāntaka-Yºopamau
),
597
(
dual,
iva
)
16,
618
(
Yºkshayaṃ
)
21,
830
(
ºrāshṭravivardhanaḥ,
sc.
saṅgrāmaḥ
),
838
(
Yºkshayaṃ
)
22,
878
(
ºdaṇḍābhaiḥ
sc.
nārācaiḥ
):
23,
901
(
viśikhaṃ
Yºdaṇḍopamatvishaṃ
)
24,
952
(
ºsya
bhavanaṃ
)
27,
1089
(
Yºkshayaṃ
),
1095
(
Yºsādanaṃ
)
30,
1221
(
Yºkshayaṃ
).--§
607
(
do.
):
VIII,
37,
†1729
(
yāsyāmi…Yºāya
),
†1736
(
do.
),
†1737
(
ºVaruṇa-Kubera-Vāsavāḥ
)
45,
2102
(
protects
the
sonthern
region
inhabited
by
the
Pitṛs.
)--§
608
(
do.
):
VIII,
49,
2320
(
ºdaṇḍanibhaṃ
śaraṃ
)
51,
2455
(
Yºkshayaṃ
),
2458
(
Yºsādanaṃ
),
2459
(
Kālāntaka-Yºopamaṃ,
sc.
Bhīma
)
52,
2552
(
Yºsādanaṃ
)
54,
2649
(
do.
)
56,
2708
(
Kalāntaka-Yºopamaṃ,
sc.
rūpaṃ
),
2761
(
ºdaṇḍanibhaiḥ
śaraiḥ
)
59,
2910
(
ºrāshṭravivardhanaḥ,
sc.
saṅgrāmaḥ
)
61,
3109
(
Yºsya
sadanam
),
3114
(
Yºkshayaṃ
)
63,
3177
(
do.
)
66,
3332
(
ºtulyaḥ
parākrame
)
73,
3694
(
Yºkshayaṃ
),
3708
(
do.
),
3724
(
do.
)
74,
3778
(
Yºrāshṭra-
)
76,
†3822
(
nayāmi…Yºāya
)
77,
3876
(
Yºsya
sadanaṃ
),
3878
(
Yºsādanaṃ
),
3887
(
Yºkshayaṃ
)
80,
4118
(
niyuktān
…Yºāya
)
81,
4153
(
Kāladaṇḍodyataṃ
),
4155
(
Yºsādanaṃ
)
84,
4266
(
Yºkshayaṃ
)
87,
4390
(
º-Kālāntakopamau
),
(
),
4421
(
sided
with
Arjuna
)
90,
†4696
(
ºāgnidaṇḍapratimaiḥ,
said
of
arrows
)
91,
†4780
(
ºdaṇḍakalpaṃ,
sc.
bāṇaṃ
),
†4796
(
nayatāṃ
Yºāya
)
92,
†4828
(
ºrāshṭrakalpaṃ,
sc.
balaṃ
)
93,
4890
(
Antako
Yamaḥ,
B.,
Antakopamaḥ,
C.
).--§
610
(
Śalyap.
):
IX,
5,
253
(
Yamāv
api
Yºopamau
).--§
611
(
do.
):
IX,
9,
419
(
Yºkshayaṃ,
B.
ºsādanaṃ
)
10,
520
(
ºrāshṭravivardhanaṃ,
sc.
yuddhaṃ
),
533
(
ºrāshṭravivardhane,
sc.
saṅgrāme
)
11,
578
(
ºdaṇḍapratīkāśāṃ,
sc.
gadāṃ
)
14,
745
(
ºdaṇḍopamadyutiṃ,
sc.
nārācaṃ
),
750
(
ºrāshṭravivardhanaṃ,
sc.
yuddhaṃ
)
15,
762
(
Yamau…Yºtulyaparākramau
)
17,
†906
(
ºsya
dhātrīm
iva
)
20,
†1070
(
ºālaye
(
ºaṃ,
B.
)
)
21,
1100
(
Yºsādanaṃ
)
23,
1192
(
ºrāshṭravivardhanaḥ,
sc.
saṅgrāmaḥ
)
25,
1373
(
Yºsādanaṃ
)
26,
1426
(
ºdaṇḍanibhaiḥ
śaraiḥ
),
1429
(
Yºkshayaṃ
)
27,
1486
(
ºdaṇḍopamaṃ,
sc.
śaraṃ
)
28,
1515
(
Yºsādanaṃ
).--§
613
(
Gadāyuddhap.
):
IX,
32,
1863
(
Yºkshayaṃ
).--§
615u
(
Skanda
):
IX,
45,
2519
(
Kālo
Yºś
ca
Mṛtyuś
ca
Yºsyānucarāś
ca
ye
),
2532
(
gave
two
companions
named
Unmātha
and
Pramātha
to
Skanda
).--§
615ff
(
Asita
Devala
):
IX,
50,
2856
(
Yºvat
samadarśanaḥ
).--§
615kk
(
Kurukshetrak.
):
IX,
53,
3027
(
ºsya
vishayaṃ
).--§
615
(
Gadāyuddhap.
):
IX,
55,
3105
(
º-Vāsavayor,
sc.
sadṛśakarmāṇau,
sc.
Bhīmasena
and
Duryodhana
)
57,
3186
(
ºdaṇḍopamāṃ,
sc.
gadāṃ
),
3202
(
ºdaṇḍam
iva,
sc.
gadāṃ
).--§
616
(
Sauptikap.
):
X,
8,
344
(
Yºkshayaṃ
),
401
(
do.
),
449
(
Yºsādanaṃ
),
450
(
Yºsya
niveśanaṃ
).--§
617
(
Aishīkap.
):
X,
11,
583
(
ātmajān…
sampradāya
Yºāya
)
13,
669
(
Kālāntaka-Yºopamaḥ
).-§
618
(
Jalapradānikap.
):
XI,
2,
49
(
karshati
)
4,
114
(
ºdūtaiḥ
)
5,
128
(
traset
).--§
621
(
Rājadh.
):
XII,
5,
141
(
Arjuna
had
obtained
a
weapon
from
Y.
).--§
622
(
do.
):
15,
428
(
ºdaṇḍabhayāt
),
(
),
439.--§
635
(
do.
):
XII,
33,
1168
(
Yºkshayaṃ
).--§
640
(
do.
):
XII,
57,
2064
(
º-Vaiśravaṇopamaḥ
).--§
641
(
do.
):
XII,
68,
2576,
2579
(
the
ideal
king
comparable
with
Y.
)
72,
2773
(
do.
)
82,
3086
(
C.
has
by
error
Mayaḥ,
some
sentences
of
his
quoted
),
3092
(
gamito
Yºsādanaṃ
)
91,
3444
(
the
ideal
king
comparable
with
Y.
),
3446
(
ºo
yacchati
bhūtāni
),
(
),
3458
98,
3634
(
ºsādane
)
122,
4495
(
ºṃ
Vaivasvatañ
cāpi
Pitṝṇām
akarot
prabhuṃ,
sc.
Vishṇu
)
129,
4718
(
Gautamasya
ca
saṃvādaṃ
Yºsya
ca
),
4721
(
lokapālaḥ
),
4722,
(
4725
)
(
discourse
between
Gautama
and
Y.
).--§
646b
(
Marjāramāshikasaṃv.
):
XII,
138,
5028
(
ºdūtābhaṃ,
said
of
a
Cāṇḍāla
).--§
647b
(
Brahmadatta-Pūjanīsaṃv.
):
XII,
139,
5236
(
the
ideal
king
comparable
with
Y.
),
5238
(
do.
).--§
652b
(
Indrota-Parīkshitīya
):
XII,
150,
5612
(
ºdūtāḥ,
ºkshaye
).--§
654b
(
Pavana-śālmalisaṃv.
):
XII,
155,
5831.--§
661
(
Mokshadh.
):
XII,
196,
7156
(
ºsya
yat
purā
vṛttaṃ
Kālasya
brāhmaṇasya
ca
).-§
662
(
do.
):
XII,
199,
7198
(
Kāla-Mṛtyu-Yºānām
Ikshvākor
brāhmaṇasya
ca
vivādaḥ
=
do.
).--§
662b
(
Jāpakop.
):
XII,
199,
7213,
7226,
(
7228
),
7228,
7251,
7265
(
different
from
Dharma,
came
to
the
brahman
who
was
a
jāpaka
)
200,
7332
(
do.
).--§
664
(
Mokshadh.
):
XII,
207,
7554
(
ºkṛtaṃ
bhayaṃ
).--§
677
(
do.
):
XII,
236,
8629
(
ºsādanaṃ
).-§
678c
(
Mṛtyu-Prajāpatisaṃv.
):
XII,
259,
9193
(
ºsya
bhavane
).--§
680b
(
Tulādhāra-Jājalisaṃv.
):
XII,
263,
9380.--§
692
(
Mokshadh.
):
XII,
281,
10052
(
identified
with
the
supreme
Lord
).--§
704
(
do.
):
XII,
301,
11061
(
different
from
Mṛtyu
and
Antaka
)
302,
11128
(
ºkshaye
).
--§
710
(
do.
):
XII,
322,
12078,
12079,
12080.--§
717b
(
Nārāyaṇīya
):
XII,
335,
12685.--§
730
(
Ānuśāsanik.
):
XIII,
16,
1058
(
identified
with
Śiva
)
17,
1291
(
Vaivasvataḥ,
learnt
the
1,
000
names
of
Śiva
from
Nārāyaṇa
and
communicated
them
to
Nāciketa
).--§
744
(
do.
):
XIII,
45,
2477
(
gāthā
Yºodgītāḥ,
quoted
).--§
746
(
do.
):
XIII,
62,
3178
68,
3396
(
brāhmaṇasya
ca
saṃvādaṃ
Yºsya
ca
),
3399,
3403
(
ºśāsanaṃ
),
3404,
(
3407
),
(
3410
),
3418
(
ºśāsanaṃ
),
3419
(
ºdūtaḥ
),
3421,
3422
(
discourse
between
Y.
and
Śarmin
)
70,
3472,
3476
(
Nṛga
was
punished
by
Y.
)
71,
3491,
†3502,
†3513,
3522
(
Uddālaki
cursed
Nāciketa
to
go
to
Y.,
who,
however,
dismissed
him
after
having
instructed
him
)
80,
†3793
(
ºsya
loke
).--§
749
(
do.
):
XIII,
89,
4255
(
ºo
tu
yāni
śrāddhāni
provāca
Śaśabindave
).--§
753
(
do.
):
XIII,
97,
4661
(
to
Y.
offerings
should
be
made
in
the
southern
region
).
--§
757c
(
Yamaloka
):
XIII,
102,
†4857
(
ºsya…
yātanāṃ
).--§
759
(
Ānuśāsanik.
):
XIII,
104,
5026
(
gāthā
Yºodgītāḥ,
quoted
).--§
760
(
do.
):
XIII,
111,
5434
(
ºsya
purushaiḥ
),
5438
(
ºsya
vishayaṃ
gataḥ
),
5440
(
only
B.
),
5441
(
ºsadane
divye
Brahmalokasame
gunaiḥ
),
5463
(
ºsya
vishayaṃ
gataḥ
),
5189
(
do.
),
5490
(
ºsya
purushaiḥ
),
5491
(
ºsya
vishayaṃ
gataḥ
),
5514
(
do.
).--§
766
(
do.
):
XIII,
125,
5923
(
devaguhyaṃ…Yºena
[
sc.
prāptaṃ,
Nīl.
]
)
130,
(
6114
).-§
773d
(
Śiva
):
XIII,
161,
7486
(
Vaivasvataṃ,
became
the
puṅkha
of
Śiva's
shaft
).--§
775
(
Ānuśāsanik.
):
XIII,
166,
7637
(
Dhūmorṇayā
saha,
cf.
V,
3968
).--§
778f
(
Muñjavat
):
XIV,
8,
183
(
worships
Śiva
on
Muñjavat
).--§
782
(
Anugītāp.
):
XIV,
16,
443
(
ºkshaye
).--§
782g
(
Guruśishyasaṃv.
):
XIV,
43,
1176
(
Pitṝṇām
adhipaḥ
).--§
784b
(
Uttaṅka
):
XIV,
53,
1553
(
ºkshayaṃ
)
57,
1662
(
ºopamaḥ,
sc.
Kalmāshapāda
).--§
785
(
Anugītāp.
):
XIV,
61,
1845
(
Yamau
Yºopamau
)
68,
2006
(
Yºsādanaṃ
)
74,
2167
(
Kālāntaka-Yºopamaṃ,
sc.
Arjuna
)
78,
2295
(
Yºkshayaṃ
).
--§
795
(
Svargārohaṇap.
):
XVIII,
2,
36
(
Yamau…
Yºopamau
).
Cf.
also
Dharma
and
the
following
synonyms:-Daṇḍin,
Deveśa,
Kṛtānta,
Lokapāla,
q.v.
Pitrīśa
(
“lord
of
the
Pitṛs”
):
VII,
37
(
only
C.
in
the
comp.
Pitṛvittāmbudeveśān
).
Pitṛpati
(
do.
):
VII,
†1980
(
ºrāshṭravardhanaṃ,
sc.
āyodhanaṃ
)
VIII,
†1210
(
ºrāshṭram
iva
).
Pitṛrāja
(
do.
):
I,
†7077
(
iva
)
275
(
sabhāṃ
tu
Pºsya
),
344
(
ºsabhāsadaḥ
),
1643
(
ºāśritāṃ
diśaṃ,
i.e.
the
south
)
III,
16761
VIII,
†4674
(
ºveśmani
).
Pitṛrājan
(
do.
):
II,
352
(
sabhā…Pºjñaḥ
).
Pretādhipa,
Pretarāj,
Pretarāja,
Sureśa,
Sūryaputra,
Vaivasvata,
q.v.
Yama^2,
a
companion
of
Skanda.
§
615u
(
Skanda
):
IX,
45,
2547
(
given
to
Skanda
by
Varuṇa
).
Yama^3
=
Sūrya:
III,
148.--Do.^4
=
Śiva
(
1000
names^1
).-Do.^5
=
Mahāpurusha
(
Mahāpurushastava
).--Do.^6
=
Vishṇu
(
1000
names
).
Yama,
dual
(
ºau
)
(
“the
twins”
)
=
Nakula
and
Sahadeva:
I,
124,
2445
(
born
from
the
Aśvins
),
3818,
4850
(
born
from
the
Aśvins
),
4851,
5820,
5839,
5872,
†7014,
†7016,
†7058,
†7139,
†7158,
7227,
7235,
7505,
7547,
7994
II,
38,
41,
557,
990,
1221,
1670,
1921,
†2118,
2370,
2388,
†2399,
2411,
2448
III,
275,
551,
894,
†903,
†918,
†943,
1246,
†1965,
1993,
8477,
10417,
†10839,
10871,
10881
(
ºyoḥ
pūrvajaḥ,
i.e.
Arjuna
),
11008,
11403,
11410,
11629,
11819,
†12321,
12432,
†12578,
13007,
†14745,
†14753,
†14754,
14941,
15008,
†15694,
15766,
17289,
17300
IV,
649,
1087,
1311,
†2304
V,
57,
199,
619,
1959,
2215,
2916,
3177,
3200,
3403,
4887,
4949,
5232,
5642,
7598
VI,
1994,
3067,
3681,
†3767,
4243,
4792,
4945,
5553
VII,
†68,
†81,
227,
578,
1743,
2950,
3050,
†6726,
6899,
7013,
7732,
7754,
8544,
8552,
8644,
8645,
8690,
9007,
9133
VIII,
845,
1231,
1690
(
Mādrīputrau
),
1694,
1701,
†1728,
2254,
2334,
2702,
2708,
3180,
3319,
†3485,
3573,
3796,
4512,
†4805
IX,
253,
566,
762,
1831
XII,
26,
51,
1175,
1695,
1914,
1921,
1929
XIV,
384,
1845,
1874
(
Mādrīputrau
),
2555,
2612
XV,
35,
333,
658,
†663,
747,
1004
XVI,
284
XVII,
5,
20,
31
(
only
C.
)
XVIII,
36,
96,
118.
Cf.
Yamaja,
dual.
Yama
denotes
‘twins,
’
the
birth
of
which
is
frequently
alluded
to
in
Vedic
literature.^1
Twins
of
different
sex
seem
to
be
indicated
by
the
expression
yamau
mithunau.^2
There
are
traces
of
the
belief
—
widely
spread
among
negro
and
other
races
—
that
twins
are
uncanny
and
of
evil
omen,
^3
but
there
are
also
vestiges
of
the
opposite
opinion,
that
twins
are
lucky.^4
1
)
Rv.
i.
66,
4
164,
15
ii.
39,
2
iii.
39,
3
v.
57,
4
vi.
59,
2
x.
13,
2
117,
9
Pañcaviṃśa
Brāhmaṇa,
xvi.
4,
10,
etc.
2
)
Kāṭhaka
Saṃhitā,
xiii.
4
Nirukta,
xii.
10.
3
)
Av.
iii.
28
Aitareya
Brāhmaṇa,
vii.
9,
8
Kātyāyana
Śrauta
Sūtra,
xxv.
4,
35
Śāṅkhāyana
Śrauta
Sūtra,
iii.
4,
14,
etc.
Cf.
Yamasū
Yuktāśva.
4
)
Taittirīya
Saṃhitā,
vii.
1,
1,
3
Pañcaviṃśa
Brāhmaṇa,
xxiv.
12,
3
Śatapatha
Brāhmaṇa,
v.
3,
1,
8,
and
cf.
Rv.
iii.
39,
3.
Cf.
Weber,
Indische
Studien,
17,
298-
300
Naxatra,
2,
314,
n.
यम,
औ
उ
विरतौ
।
इति
कविकल्पद्रुमः
॥
(
भ्वा०-पर०-अक०-अनिट्
।
क्त्वावेट्
।
)
औ,
यन्ता
।
उ,
यमित्वा
यन्त्वा
।
विरतिर्निवृत्तिः
।यच्छति
पापात्
साधुः
।
इति
दुर्गादासः
॥
यम,
क
मि
परिवेषणे
।
तदभावे
।
इति
कवि-कल्पद्रुमः
॥
(
चुरा०-पर०-सक०-सेट्
।
)
कमि,
यमयति
यामयति
।
परिवेषणं
अन्नादेर-र्पणम्
।
वेष्टनमित्येके
।
विषत्यव्याप्तावित्यस्यरूपमिति
रमानाथः
।
केचित्तु
परिवेषण
एवायंमानुबन्धः
।
यमयत्यन्नं
द्बिजाय
गृही
।
अन्यत्रनियामयति
संयामयति
इत्याहुः
।
अन्ये
तुअपरिवेषण
एवायं
मानुबन्धः
।
‘नियमयतिविमार्गप्रस्थितानान्तु
दण्डम्
।’
इति
शाकुन्तले
।परिवेषणे
तु
यामयत्यन्नं
द्विजाय
गृही
इत्याहुः
।तेन
उभयस्य
प्रामाणिकत्वादुभयत्र
विकल्प-ज्ञापनार्थञ्चानुबन्धः
कृतः
।
इति
दुर्गादासः
॥
यमः,
पुंलिङ्गम्
(
यमयति
नियमयति
जीवानां
फलाफल-मिति
।
यम्
+
अच्
।
)
दक्षिणदिक्पालः
।तत्पर्य्यायः
।
धर्म्मराजः
२
पितृपतिः
३
सम-वर्त्ती
४
परेतराट्
५
कृतान्तः
६
यमुनाभ्राता
७शमनः
८
यमराट्
९
कालः
१०
दण्डधरः
११श्राद्धदेवः
१२
वैवस्वतः
१३
अन्तकः
१४
।इत्यमरः
।
१
।
१
।
६१
॥
धर्म्मः
१५
धर्म्मराट्
१६जीवितेशः
१७
महिषध्वजः
१८
औडम्बरः
१९दण्डधारः
२०
कीनाशः
२१
दध्नः
२२
महिष-वाहनः
२३
शीर्णपादः
२४
भीमशासनः
२५कङ्कः
२६
हरिः
२७
।
इति
शब्दरत्नावली
॥
कर्म्मकरः
२८
।
इति
जटाधरः
॥
*
॥
चतुर्द्दश-यमतर्पणं
यथा,
--“यां
काञ्चित्
सरितं
प्राप्य
कृष्णपक्षे
चतुर्द्दशीम्
।यमुनायां
विशेषेण
नियतस्तर्पयेद्यमान्
॥
यमाय
धर्म्मराजाय
मृत्यवे
चान्तकाय
च
।वैवस्वताय
कालाय
सर्व्वभूतक्षयाय
च
॥
औडम्बराय
दध्नाय
नीलाय
परमेष्ठिने
।वृकोदराय
चित्राय
चित्रगुप्ताय
वै
नमः
॥
एकैकस्य
तिलैर्मिश्रांस्त्रींस्त्रीन्
दद्यात्
जला-ञ्जलीन्
।संवत्सरकृतं
पापं
तत्क्षणादेव
नश्यति
॥
”इति
तिथ्यादितत्त्वधृतभविष्यपुराणवचनम्
॥
तस्योत्पत्तिर्यथा,
--“संज्ञा
च
रविणा
दृष्टा
निमीलयति
लोचने
।यतस्ततः
सरोषोऽर्कः
संज्ञां
निष्ठुरमब्रवीत्
॥
मयि
दृष्टे
सदा
यस्मात्
कुरुषे
नेत्रसंयमम्
।तस्माज्जनिष्यसे
मूढे
!
प्रजासंयमनं
यमम्
॥
”मार्कण्डेय
उवाच
।“ततस्तस्यास्तु
संजज्ञे
भर्त्तृशापेन
तेन
वै
।यमश्च
यसुना
चेयं
प्रख्याता
सुमहानदी
॥
”इति
मार्कण्डेयपुराणे
वैवस्वतमन्वन्तरे
७७
अः
॥
पुण्यात्मनां
सम्बन्धे
तस्य
रूपं
यथा,
--“तानागतांस्ततो
दृष्ट्वा
नरान्
धर्म्मपरायणान्
।भास्करिः
प्रीतिमासाद्य
स्वयं
नारायणो
भवेत्
॥
चतुर्ब्बाहुः
श्यामवर्णः
प्रफुल्लकमलेक्षणः
।शङ्खचक्रगदापद्मधारी
गरुडवाहनः
॥
स्वर्णयज्ञोपवीती
च
स्मेरचारुतराननः
।किरीटी
कुण्डली
चैव
वनमालाविभूषितः
॥
”पापिनां
सम्बन्धे
तस्य
रूपं
यथा,
--“त्रिंशद्योजनदीर्घाङ्गो
वापीसदृशलोचनः
।धूम्रवर्णो
महातेजाः
प्रलयाम्भोधरध्वनिः
॥
तृणाधिराजलोमां
च
ज्वलदग्निशिखाग्रवत्
।नासारन्ध्रस्फुरच्छ्वासस्वनैर्ज्जितमहानिलः
॥
सुदीर्घदशनश्रेणिः
सूर्पोपमनखावलिः
।प्रचण्डमहिषारूढः
संदष्टदशनच्छदः
॥
दण्डहस्तश्चर्म्मवासा
भ्रूकुटीकुटिलाननः
॥
”इति
पाद्मे
क्रियायागसारे
२२
अध्यायः
॥
अस्यानधिकारो
यथा,
--“प्रोवाच
धर्म्मं
यदहं
ब्रवीमिकार्य्यं
त्वया
तत्
खलु
धर्म्मराज
!
॥
ब्रह्मोवाच
।ये
भक्ताः
पुण्डरीकाक्षे
कर्म्मणा
मनसा
गिरा
।स्वकर्म्मनिरता
दान्ता
न
नियम्या
हि
ते
त्वया
॥
कृष्णः
संपूजितो
यैस्तु
यैः
कृष्णः
समुपासितः
।यैश्च
नित्यं
स्मृतः
कृष्णो
न
ते
त्वद्बिषयोपगाः
॥
नमः
कृष्णाच्युतानन्तं
वासुदेवेत्युदीरितम्
।यैर्भावभावितो
धर्म्म
!
न
ते
त्वद्बिषयोपगाः
॥
दानं
ददद्भिर्यैरुक्तमच्युतः
प्रीयतामिति
।श्रद्धापुरःसरैर्धर्म्म
!
न
ते
त्वद्विषयोपगाः
॥
उत्तिष्ठद्भिः
स्वपांद्भश्च
व्रजद्भिश्च
जनार्दनः
।यैः
स्मृतस्तु
सदा
धर्म्म
!
न
ते
त्वद्बिषयोपगाः
॥
सर्व्ववाधासु
ये
कृष्णं
संस्मरन्त्युच्चरन्ति
च
।तद्भावभाविनो
ये
च
न
ते
त्वद्बिषयोपगाः
॥
स
एव
धाता
सर्व्वस्य
तन्नियोगकरा
वयम्
।यमसंयमने
त्यक्तः
सोऽस्मत्संयमको
हरिः
॥
”इति
वह्निपुराणे
नरसिंहप्रादुर्भावाध्यायः
॥
अपि
च
।ब्राह्मण
उवाच
।“यत्
कृत्वा
सुमहत्
पुण्यं
धर्म्माधर्म्मविनिणये
।प्रमाणं
त्वं
हि
लोकानां
फलं
मे
ब्रूहि
तद्-यम्
!
॥
”यम
उवाच
।यमो
यम
इति
श्रुत्वा
वृथा
ह्युद्विजते
जनः
।आत्मा
च
यमितो
येन
न
तस्यैव
यमः
स्मृतः
॥
आनृशंस्यं
क्षमा
सत्यमहिंसा
दम
आर्जवम्
।ध्यानं
प्रसादो
माधुर्य्यं
सन्तोषश्च
यमा
दश
॥
यमैश्च
नियमैश्चैव
यः
करोत्यात्मसंयमम्
।स
चादृष्ट्वा
तु
मां
याति
परं
ब्रह्म
सनातनम्
॥
”इति
तत्रैव
यमशर्म्मिलोपाख्यानम्
॥
*
॥
सावित्रीकृतं
यमाष्टकं
स्तोत्रं
यथा,
--सावित्र्युवाच
।“तपसा
धर्म्ममाराध्य
पुष्करे
भास्करः
पुरा
।धर्म्मांशं
यं
सुतं
प्राप
धर्म्मराजं
नमाम्यहम्
॥
१
॥
समता
सर्व्वभूतेषु
यस्य
सर्व्वस्य
साक्षिणः
।अतो
यन्नाम
शमनमिति
तं
प्रणमाम्यहम्
॥
२
॥
येनान्तश्च
कृतो
विश्वे
सर्व्वेषां
जीविनां
परम्
।कर्म्मानुरूपकाले
च
तं
कृतान्तं
नमाम्यहम्
॥
३
॥
बिभर्त्ति
दण्डं
दण्डाय
पापिनां
शुद्धिहेतवे
।नमामि
तं
दंण्डधरं
यः
शास्ता
सर्व्वदेहिनाम्
॥
४
॥
विश्वे
च
कलयत्येव
यः
सर्व्वायुश्च
सन्ततम्
।अतीव
दुर्निवार्य्यञ्च
तं
कालं
प्रणमाम्यहम्
॥
५
॥
तपस्वी
वैष्णवो
धर्म्मी
संयमी
विजितेन्द्रियः
।जीविनां
कर्म्मफलदस्तं
यमं
प्रणमाम्यहम्
॥
६
॥
स्वात्मारामश्च
सर्व्वज्ञो
मित्रः
पुण्यकृतां
भवे
।पापिनां
क्लेशदो
यस्तं
पुण्यमित्रं
नमाम्यहम्
॥
७
॥
यज्जन्म
ब्रह्मणो
वंशे
ज्वलन्तं
ब्रह्मतेजसा
।यो
ध्यायति
परं
ब्रह्म
ब्रह्मवंशं
नमाम्यहम्
॥
८
॥
इत्युक्त्वा
सा
च
सावित्री
प्रणनाम
यमं
मुने
।यमस्तां
विष्णुभजनं
कर्म्मपाकमुवाच
ह
॥
इदं
यमाष्टकं
नित्यं
प्रातरुत्थाय
यः
पठेत्
।यमात्तस्य
भयं
नास्ति
सर्व्वपापात्
प्रमुच्यते
॥
महापापी
यदि
पठेत्
नित्यं
भक्त्या
च
नारद
!
।यमः
करोति
तं
शुद्धं
कायव्यूहेन
निश्चितम्
॥
”इति
ब्रह्मवैवर्त्ते
प्रकृतिखण्डे
२६
अध्यायः
॥
*
॥
पारिभाषिकयमदन्ता
यथा,
--“कार्त्तिकस्य
दिनान्यष्टावष्टाग्रहायणस्य
च
।यमस्य
दशना
एते
लघ्वाहारी
स
जीवति
॥
”इति
वैद्यकम्
॥
*
॥
(
“पङ्कमत्स्यवसातैलघृतगन्धांश्च
ये
नराः
।मृष्टगन्धांश्च
ये
वान्ति
गन्तारस्ते
यमालयम्
॥
यूका
ललाटमायान्ति
बलिं
नाश्नन्ति
वायसाः
।येषां
वापि
रतिर्नास्ति
यातारस्ते
यमालयम्
॥
”इति
सुश्रुते
सूत्रस्थाने
३१
अध्यायः
॥
अस्य
शापवृत्तान्तं
शापान्तवृत्तान्तञ्च
यम-राजशब्दे
द्रष्टव्यम्
॥
*
॥
)
शरीरसाधना-पेक्षनित्यकर्म्म
।
इत्यमरः
।
२
।
७
।
४९
॥
“उपायान्तरनिरपेक्षं
शरीरमात्रसाध्यं
नित्यंयावज्जीवमवश्यकार्य्यं
यत्कर्म्म
सत्यास्तेयादि
तद्-यमः
।
यमेरल्
।‘अहिंसा
सत्यवचनं
ब्रह्मचर्य्यमकल्कता
।अस्तेयमिति
पञ्चैते
यमाश्चैव
व्रतानि
च
॥
’इति
मनुः
।”
इति
तट्टीकायां
भरतः
॥
स
च
अष्टाङ्गयोगान्तर्गताङ्गविशेषः
।
स
तुदशविधो
यथा,
--“ब्रह्मचर्य्यं
दया
क्षान्तिर्ध्यानं
सत्यमकल्कता
।अहिंसास्तेयमाधुर्य्यं
दमश्चैते
यमाः
स्मृताः
॥
”इति
गारुडे
१०९
अध्यायः
॥
*
॥
स
च
पञ्चविधो
यथा,
--“अहिंसा
सत्यमस्तेयं
ब्रह्मचर्य्यापरिग्रहौ
।यमाः
पञ्चाथ
नियमाः
शौचं
द्विविधमीरितम्
॥
”इति
तत्रैव
२३०
अध्यायः
॥
“अहिंसासत्यास्तेयब्रह्मचर्य्यापरिग्रहा
यमाः
।”इति
पातञ्जले
साधनपादे
।
३०
॥
यच्छति
निय-च्छति
इन्द्रियग्राममनेनेति
।
यम
+
घञ्
।
)संयमः
॥
यथा,
अमरः
।
३
।
२
।
१८
।“वियामो
वियमो
यामो
यमः
संयामसंयमौ
॥
”काकः
।
शनिः
।
इति
मेदिनी
।
मे,
२३
॥
(
विष्णुः
।
यथा,
महाभारते
।
१३
।
१४९
।
३०
।“अतीन्द्रः
संग्रहः
सर्गो
धृतात्मा
नियमो
यमः
॥
”“अन्तर्यच्छतीति
यमः
।”
इति
तद्भाष्ये
शङ्करा-चार्य्यः
॥
)
यमः,
त्रि,
(
यच्छति
एकत्र
गर्भाशये
निरतोभवतीति
।
यम्
+
अच्
।
)
यमजः
।
इतिमेदिनी
।
मे,
२३
॥
तयोर्ज्येष्ठत्वनिरूपणं
यथा,
“बहिर्वर्णेषु
चारित्राद्यमयोः
पूर्व्वजन्मतः
।यस्य
जातस्य
यमयोः
पश्यन्ति
प्रथमं
मुखम्
।सन्तानः
पितरश्चैव
तस्मिन्
ज्यैष्ठं
प्रतिष्ठितम्
॥
जन्मप्राथम्यात्
ज्यैष्ठं
यमयोः
न
तु
निषेक-प्राथम्यात्
जन्मप्राथम्यसन्देहे
मुखदर्शनप्राथ-म्यत्
।”
इति
उद्वाहतत्त्वम्
॥
(
यथा,
--“बीजेऽन्तर्वायुना
भिन्ने
द्वौ
जीवौ
कुक्षिमागतौ
।यमावित्यभिधीयेते
धर्म्मेतरपुरःसरौ
॥
”इति
सुश्रुते
शारीरस्थाने
द्बितीयेऽध्याये
॥
अनयोरेकस्य
वृद्धिरपरस्य
क्षीणताकथमित्यतआह
।“कर्म्मात्मकत्वाद्विषमांशभेदात्शुक्रासृजं
वृद्धिमुपैति
कुक्षौ
।एकोऽधिको
न्यूनतरो
द्वितीयएवं
यमेऽप्यभ्यधिको
विशेषः
॥
”इति
चरके
शारीरस्थाने
द्बितीयेऽध्याये
॥
)
यमँ
यम
उपरमे
-
(
अर्थविवरणम्
)
उपरमो
निवृत्तिः
इषुगमियमां
छः
(
7377
)
यच्छति
उपाद्
यमः
स्वकरणे
(
1356
)
तङ्-स्वकरणं
परिणयः-उपयच्छते
कन्याम्
आङो
यमहनः
(
1
328
)
आयच्छते
समुदाङ्भ्यो
यमोऽग्रन्थे
(
1375
)
संयच्छते
यमो
गन्धने
(
1225
)
कित्त्वम्-उदायत
विभाषोपयमने
(
1216
)
उपायत,
उपायंस्त
यमरमनमातां
सुक्
च
(
तु0
7273
)
अयंसीत्
यंयम्यते
(
द्र0
7485
)
यमोऽपरिवेषणे
(
1559
)
मित्
नियमयति
वाचि
यमो
व्रते
(
3240
)
खच्,
वाचंयमपुरन्दरौ
(
6369
)अच्
(
41134
)
यमः
नियतः
यतिः
नियतिः
न
पादमि
(
1389
)
इति
तङ्-आयामयते
यमः
समुपनिविषु
च
(
3363
)
इति
वा
घञ्-संयमः,
संयामः,
उपयमः,
उपयामः,
नियमः,
नियामः,
वियमः,
वियाम
ष्ट्रन
(
द0
उ0
879
)
यन्त्रम्
उदिदिति
श्रीभोजः-
यत्वा,
यमित्वा
955
यमँ
यम
परिवेषणे
-
यमयति
यम
च
इति
दुर्गः,
चकारः
किलास्यैव
मित्वमाकर्ष्टुम्,
चमादीनां
मा
भूदिति
यम
चम
इति
चन्द्रः
पारायणे
अत
एव
न
कम्यमिचमाम्
यमोऽपरिवेषणे
(
1557,
559
)
इति
च
विरोधान्नाध्यगीष्ट,
इहापि
यमोऽपरिवेषणे
इत्येके
पठन्ति
86
यमँ
यम
(
अर्थः
)
उपरमे
अत्र
मैत्रेयः-उदित्त्वमस्य
केचिदिच्छन्तीति
यच्छति
"इषुगमियमाम्''
इति
छः
शिति
(
ययामः
येमतुः
ययन्थ
येमिथ
यन्ता
यंस्यति
यच्छतु
अयच्छत्
यच्छेत्
आशिषि
यम्यात्
असंसीत्
)
"यमरम''
इति
सगिटौ
(
यियंसति
यंयम्यते
यंयन्ति
यंयन्तः
यमयति
अयीयमत्
)
भोजयतीत्यर्थः
अमन्तत्वात्
मित्त्वम्
अस्य
च"यमोपरिवेषणे''
इति
परिवेषणादन्यत्र
मित्त्वनिषेधात्
आयामयते
आयामयतीति
भवति
"न
पादम्या''
इत्यत्रायामग्रहणेन
"अणावकर्मकात्''
इति
कर्त्रभिप्रायप्राप्तस्य
परस्मैपदस्य
निषेध
इति
यथायोगमत्रात्मनेपदपरस्मैपदे
भवतः
(
आयच्छते
)
दीर्घो
भवति,
व्याप्रियतइति
वार्थः
आयच्छते
स्वरूपाणि
द्राघयति
व्यापारयति
वेत्यर्थः
"आङो
यमहनः''इति
अकर्मकात्
[
स्वाङ्गकर्मकाच्चेति
वक्तव्यम्
]
इति
अकर्मकात्स्वाङ्गकर्मकाच्चाङपूर्वादस्मात्तङ्
इह
स्वमङ्गं
स्वाङ्गं
न
तु
अद्रवन्मूर्त्तिमदित्यादिना
लक्षितं
पारिभाषिकमिति
देवदत्तस्य
पाणिमायच्छतीत्यत्र
न
भवति
उपयच्छते
कन्यां,
परिणयतीत्यर्थः
(
सूत्रम्
)
उपाद्यमः
स्वकरणे
(
इति
सूत्रम्
)
इति
तङ्
अत्र
भाष्यम्,
इह
कस्मान्नभवति
स्वं
शटकं
तमुपयच्छति,
अयं
यदा
स्वं
करोति
तदा
भवितव्यमेव
अत्र
वृत्तिकारशिवस्वामिभ्यामिदं
भाष्योक्तमस्वस्य
स्वत्वेन
करणं
प्रसिद्धिवशात्पाणिग्रहणविषयउपसंहृतम्(
1
)
(
1
)
संस्कृतमिति
पाठः
कैयटे
तु
निष्पादनलक्षणोऽत्र
करोत्यर्थो
गृह्यते
इति,
सामान्येनापि
वार्त्तिककारेण
पाणिग्रहणविशिष्टं
स्वकरणं
शिवस्वामिजयादित्यावूचतुः
प्रसिद्धत्वादुपायंस्त
नतीरित्यादिप्रयोगस्तु
साधर्म्यात्
भाष्यकारस्तु
स्वकरणमात्रे
विशिष्टे
स्थित
इत्युक्तं,
भट्टिकाव्ये
च
शास्त्रण्युपायंस्त
जित्वराणीरति
सामान्येन
प्रयुज्यते
संयच्छते
व्रीहीन्
उपयच्छते
भारम्
आयच्छते
वस्त्रम्
"समुदाङ्भ्यो
यमो
ग्रन्थ''इति
समादिभ्यो
यमेस्तङ्
यदा
तु
कर्त्रभिप्रायत्वमुपपदेन
प्रतीयते
तदा
"विभाषोपपदेन
प्रतीयमान''
इति
स्वान्
व्रीहीन्संयच्छतीत्यपि
इहाङो
ग्रहणमस्वाङ्गकर्मकार्थम्
स्वाङ्गकर्मकात्
"आङो
यमहनः''
इत्येव
सिद्धम्
अग्रन्थइति
वचनात्
उद्यच्छति
चिकित्सां
वैद्य
इति
अत्र
परस्मैपदमेव,
विचिकित्सामधिगन्तुमुद्यमं
करोतीत्यर्थः
यदायं
यमिर्बन्धने
वर्तते
गन्धनं
सूचनं
परेण
प्रछाद्यमानस्य
आविष्करणं
तदा
"यमो
गन्धने''
इत्यात्मनेपदम्
परस्मैपदस्य
सिचः
कित्वादनुनासिकलोपः
(
उदायत
उदायसातामित्यादि
)
झलि
सिज्लोपः
उपयमनार्थत्वे
तु
"विभाषोपयमने"
इति
तङ्
तङ्परस्य
यमेः
सिचः
कित्त्वविकल्पनात्
उपायत
कन्याम्,
उपायंस्त
कन्यामित्युभयं
भवति
उपयमनमिह
दारकर्म
(
यम्यम्
)
"गदमद''
इत्यादिना
यत्
उपसृष्टात्तु
ण्यति
विनियाम्यमिति
त्वया
नियम्या
इति
प्रयोगः
नियमशब्दात्
करोतीति
णौ
यति
द्रष्टव्यः
धातोर्णौ
"यमोपरिवेषणे''
इति
मित्त्वनिषेधात्
वृद्ध्या
भाव्यम्
(
वायंयमः
)
"वाचि
यमो
व्रते''इति
खच्
"वाचंयमपुरन्दरौ
च''
इति
निपातनादलुक्
(
संयमः
संयामः
)
"यमस्समुपनिविषु
च''
पक्षेऽच्,
तदभावे
घञ्
एवं
समुपनिविभ्योप्युदाहार्यम्
(
संयत्
)
सम्पदादित्वात्
"अन्येभ्योऽपि
दृश्यते''
इति
वा
क्विपि
"गमः
क्वौ''
इत्यत्र
[
गमादीनामिति
वक्तव्यम्
]
इति
उक्तत्वात्
अनुनासिकलोपे
तुक्
(
यच्छतीति
यमः
)
अच्
(
याम्यम्
)
प्राग्दीव्यतीयेष्वर्थेषु
[
यमेश्चेति
वक्तव्यम्
]
इति
ण्यः
(
यमुना
)
"अर्जियमिशीङ्भ्यश्च''
इति
उनन्
प्रत्ययः
यन्त्रम्
"गृधृजी''
इत्यादीना
त्रः
प्रत्ययः
964
यमँ
यम
(
अर्थः
)
च,
परिवेषणे
चकारेण
मिदित्यपेक्ष्यत
इति
मैत्रेयादयः
(
अर्थविवरणम्
)
इह
परिवेषणं
परिवेष्टनं,
न
तु
भोजना,
नापि
वेष्टना
तत्र
हि
घटादित्वात्सिद्धम्
न
च
वेष्टनेऽपि
घटादित्वेन
मित्त्वसिद्धिः
हेतुमद्ण्यन्तस्य
तद्विधानात्
तस्य
च
वेष्टना
ऽर्थो
न
तु
वेष्टनमिति
(
यमयति
चन्द्रम्
)
परिवेष्टतइत्यर्थः
अन्यत्र
नियामयति
क्वचिद्यमो
ऽपरिवेषण
इति
पठ्यते
तदनार्षम्
चकारेण
मिदित्यपेक्ष्यतइति
मैत्रेयादिविरोधात्
र्कि
च
घटादौ
यमो
ऽपरिवेषण
इति
परिवेषणादन्यत्र
मित्त्वं
निषिध्यते,
अनेन
तु
तत्र
च
विधीयतइति
विधिनिषेधयोर्विषयविभागो
न
प्रकल्पेत
येषां
तु
दर्शनं
घटादावपरिषणे
मित्त्वं
विधीयतइति
तेषान्तु
तत्रैवानेनापि
मित्वं
वधीयत
इति
वैय्यर्थ्यमेव
प्रसज्येत
इदं
च
घटादावपरिवेषणे
मित्त्वविधानदर्शनं
च
तत्रैव
दूषितम्
91
1
{@“यम
उपरमे”@}
2
3
‘यमो
गन्धने’
4
इति
सूत्रे
गन्धनरूपस्य
5
अर्थस्याप्युपादानात्,
धातोरस्योपसर्गवशात्,
स्वभावाद्
वा
तत्राप्यर्थे
वृत्तिरिति
ज्ञेयम्।
भ्वादिष्वेव
पुरस्तात्
6
‘यमोऽपरिवेषणे’
7
इति
यत्
पठ्यते--तत्तु
‘यम
उपरमे’
इत्युत्तरत्रात्रैव
विकरणे
पठितस्यार्थविशेषे
घटादिपाठ--तन्निषेधार्थरूपप्रयोजनद्वय-
बशादिति
ज्ञेयम्।
उत्तरत्र
चैतद्
व्यक्तीभविध्यति।
‘परिवेष्टने
एव
मित्’
इति
काशकृत्स्नः।
इति
केचित्।
]
]
‘यमेरुपरमे
यच्छेद्
यमयेत्
परिवेषणे।’
8
इति
देवः।
यामकः-मिका,
9
यमकः-मिका,
10
आयामकः-मिका,
11
यियंसकः-सिका,
12
यंयमकः-यंंय्यमकः-मिका
13
यन्ता-यन्त्री,
यमयिता-आयामयिता-त्री,
यियंसिता-त्री,
यंयमिता-त्री
14
15
यच्छन्-न्ती,
नियमयन्-यामयन्-न्ती,
यियंसन्-न्ती
--
यंस्यन्-न्ती-ती,
नियमयिष्यन्-यामयिष्यन्-न्ती-ती,
यियंसिष्यन्-न्ती-ती
--
16
आयच्छमानः,
17
18
भार्याम्
]
उपयच्छमानः,
19
पाणिम्
]
आयच्छमानः,
20
21
संयच्छमानः,
22
उद्यच्छमानः,
23
आयच्छमानः,
यमयमानः,
नियमयमानः,
24
आयामयमानः,
25
आयियंसमानः,
यंयम्यमानः
आयंस्यमानः,
उपयंस्यमानः,
संयंस्यमानः-उद्यंस्यमानः-आयंस्यमानः,
आयामयिष्यमाणः,
यमयिष्यमाणः-नियमयिष्यमाणः,
आयियंसिष्यमाणः,
यंयमिष्यमाणः
26
27
रिपुयत्-रिपुयतौ-रिपुयतः
28
वियत्-वियतौ-वियतः
29
यतम्-यतः-यतवान्,
नियमितः-आयामितः,
यियंसितः,
यंयमितः-तवान्
30
यमः,
31
वाचंयमः
32,
33
यतिः,
34
आयामी,
35
वाग्यामः,
यमः,
नियमः-आयामः,
36
संयमनः,
यियंसुः,
यंयमः
यन्तव्यम्,
यमयितव्यम्-आयामयितव्यम्,
यियंसितव्यम्,
यंयमितव्यम्
यमनीयम्,
यमनीयम्-यामनीयम्,
यियंसनीयम्,
यंयमनीयम्
37
यम्यम्,
38
अनियम्यम्-विनियम्यम्,
नियाम्यम्,
यम्यम्-आयाम्यम्,
यियंस्यम्,
यंयम्यम्
39
ईषद्यमः-दुर्यमः-सुयमः
--
--
--
यम्यमानः,
यम्यमानः-आयाम्यमानः,
यियंस्यमानः,
यंयम्यमानः
आयामः,
40
उद्यमः,
41
संयामः
42
-उपयमः-उपयामः-नियमः-नियामः,
यमः-यामः,
यियंसः,
यंयमः
यन्तुम्,
यमयितुम्-आयामयितुम्,
यियंसितुम्,
यंयमितुम्
43
यतिः,
44
संयत्,
यमना-आयामना,
यियंसा,
यंयमा
यमनम्,
45
यमनम्-आयामनम्,
यियंसनम्,
यंयमनम्
46
यत्वा,
यमयित्वा-यामयित्वा,
यियंसित्वा,
यंयमित्वा
47
प्रयत्य-प्रयम्य,
48
प्रयमय्य-प्रयाम्य,
प्रयियंस्य,
प्रयंयम्य
49
यामम्
२,
यत्वा
२,
50
यमम्
२-यामम्
२-आयामम्
२,
यमयित्वा
२-यामयित्वा
२,
यियंसम्
२,
यियंसित्वा
२,
यंयमम्
२
यंयमित्वा
२
51
इत्युनन्प्रत्ययः।
यमुना
=
नदीविशेषः।
]
]
यमुना,
52
इति
त्रप्रत्ययः।
यच्छतीति
यन्त्रम्
=
शरीरसाधनम्,
पीडनञ्च।
]
]
यन्त्रम्,
53
इति
संज्ञायां
क्वुनि
रूपमेवम्।
यमकम्
=
शब्दालङ्कारविशेषः।
]
]
यमकम्।
प्रासङ्गिक्यः
01
→
(
१३४०
)
02
→
(
१-भ्वादिः-८१९-९८४।
सक।
अनि।
पर।
)
03
→
[
[
[
अ
]
04
→
(
१-२-१५
)
05
→
(
गन्धनम्
=
सूचनम्’
परदोषाविष्कार
इति
यावत्।
)
06
→
(
८१९
संख्यायां
)
07
→
(
ग।
सू।
भ्वादौ
)
08
→
(
श्लो।
१४८
)
09
→
[
[
१।
‘यमोऽपरिवेषणे’
(
ग।
सू।
भ्वादौ
)
इति
पठ्यते।
तस्य
चायमर्थः--
‘न
कम्यमिचमाम्’
(
ग।
सू।
भ्वादौ
)
इत्यतो
नेति
वर्तते।
उपरमार्थे
पठितो
यो
यमधातुः
स
एव
परिवेषणरूपार्थभिन्नार्थ
एव
घटादिपाठं
न
प्राप्नोति--अर्थात्
परिवेषणार्थे
घटादिः--इति।
तथा
च
‘नियमयन्
ब्राह्मणान्’
इत्यादिषु
परिवेषणार्थकत्वात्
घटादित्वम्।
तेन
मित्त्वात्,
‘मितां
ह्रस्वः’
(
६-४-९२
)
इति
णौ
उपधाह्रस्वे
रूपमेवं
सर्वत्र
बोध्यम्।
यदा
तु
परिवेषणभिन्नार्थकत्वं--तदानीं
आयामयन्
(
=
द्राघयन्,
व्यापारयन्
वा
इत्यर्थः
)
इत्यादिषु
मित्त्वनिषेधात्
उपधावृद्धिरेवेति
बोध्यम्।
एवमुत्तरत्रापि।
]
]
10
→
[
[
२।
मैत्रेयरक्षित-काशिकाकार-न्यासकार-धातुवृत्तिकार-सिद्धान्त-
कौमुदीकारमतानुसारेणात्र
प्रयोगे
मित्त्वनिषेधात्
रूपमेवम्।
क्षीरस्वामी
तु
‘यमोऽपरिवेषणे’
(
ग।
सू।
भ्वादिः
)
इत्यत्र
पूर्वस्मात्
गणसूत्रात्
‘न’
इत्यननुवर्त्य
आयमयन्
इत्येव
साधुरिति
विपरीतेन
साधयति--तथाहि--
“यमयति,
नियमयति,
परिवेषणे
तु--यामयति
श्राद्धेऽन्नम्,
आयामयति
चन्द्रम्।”
इति।
तदेतत्
पुरुषकारादिषु
बहुधा
खण्डितमिति
नेह
प्रतन्यते।
]
]
11
→
[
[
३।
सन्नन्तात्
द्वित्वादिके
मकारस्य
नत्वे,
‘नश्चापदान्तस्य--’
(
८-३-२४
)
इति
अनु-
स्वारे
च
रूपमेवम्।
]
]
12
→
[
[
४।
यङन्तात्
‘नुगतोऽनुनासिकान्तस्य’
(
७-४-८५
)
इति
नुगागमः,
तस्य
पदान्तवद्भावेन
परसवर्णविकल्पः।
]
]
13
→
[
[
५।
तृजादिषु
‘यमिर्ञमन्तेष्वनिडेक
इष्यते’
(
व्याघ्रभूतिकारिका,
भाष्ये
७-२-१०
)
इति
वचनाद्
धातोरनिट्त्वम्।
मकारस्यानुस्वारे
परसवर्णे
चैवं
रूपम्।
]
]
14
→
[
पृष्ठम्१०७१+
२६
]
15
→
[
[
१।
शतरि,
‘इषगमियमां
छः’
(
७-३-७७
)
इति
छकारेऽन्तादेशे
तुकि,
तस्य
श्चुत्वेन
चकारे
च
रूपमेवम्।
एवं
शानजन्तेष्वपि
प्रक्रियोह्या।
]
]
16
→
[
[
२।
‘आङो
यमहनः’
(
१-३-२८
)
इति
अकर्मकादस्मादाङ्पूर्वकादात्मनेपदं
शानच्।
अकर्मकादित्युक्तत्वात्
आयच्छन्
कूपाद्
रज्जुम्’
इत्यत्र
शतैव।
]
]
17
→
[
[
आ।
‘श्रियमायच्छमानाभिरुत्तमाभिरनुत्तमाम्।।’
भ।
का।
८।
४६।
]
]
18
→
[
[
[
३।
‘उपाद्
यमः
स्वकरणे’
(
१-३-५६
)
इत्यात्मनेपदम्।
स्वकरणम्
=
स्वीकरणम्।
पाणिग्रहणमिति
भट्टोजिप्रभृतयः।
तत्तु
भाष्याद्यनारूढत्वादुपेक्ष्यमिति
शेखरकारादयः।
स्वकरणभिन्नार्थे
‘देवदत्तो
यज्ञदत्तस्य
भार्यामुपयच्छन्’
इत्यत्र
शतैव।
]
]
19
→
[
[
[
४।
‘स्वाङ्गकर्मकाच्च--’
(
वा।
१-३-२७
)
इति
वचनादात्मनेपदम्।
]
]
20
→
[
व्रीहीन्
]
21
→
[
[
५।
‘समुदाङ्भ्यो
यमोऽग्रन्थे’
(
१-३-७५
)
इति
सम्
उत्
आङ्
पूर्वकादस्मात्
यमधातोः
ग्रन्थभिन्नविषये
वर्तमानात्
आत्मनेपदम्।
‘अग्रन्थे’
इत्युक्तत्वात्
‘उद्यच्छन्
चिकित्सां
वैद्यः’
इत्यादिषु
शतैव।
‘स्वान्
व्रीहीन्
संयच्छन्’
इत्यादिषु
तु
‘विभाषोपपदेन
प्रतीयमाने’
(
१-३-७७
)
इति
पक्षे
शताऽपि
साधुरेवेति
ज्ञेयम्।
]
]
22
→
[
भारम्
]
23
→
[
वस्त्रम्
]
24
→
[
[
६।
‘न
पादम्याङ्यम--’
(
१-३-८९
)
इति
ण्यन्तात्
परस्मैपदनिषेधः।
‘अणा-
वकर्मकात्
चित्तवत्कर्तृकात्’
(
१-३-८८
)
इति
प्राप्तस्य
परस्मैपदस्यापवादोऽयम्।
केचित्
तु
कर्त्रभिप्रायक्रियाफलार्थतया
अत्रात्मनेपदमिति
न
\n\n
परं
तु
परगामिनि
क्रियाफले
परस्मैपदमपीति
वदन्ति।
]
]
25
→
[
[
७।
‘पूर्ववत्
सनः’
(
१-३-६२
)
इति
सनः
प्रकृतेर्निदान
एव
सन्नन्तादत्रापि
शानजिति
ज्ञेयम्।
]
]
26
→
[
पृष्ठम्१०७२+
३०
]
27
→
[
[
१।
रिपून्
यच्छति
=
उपरतं
करोति
इत्यर्थे
कर्मण्युपपदे,
‘क्विप्
च’
(
३-२-७६
)
इति
क्विप्।
‘गमादीनाम्--’
(
वा।
६-४-४०
)
इति
वचनादनुनासिकलोपे
तुकि
रूपमेवम्।
]
]
28
→
[
[
२।
‘अन्येभ्योऽपि
दृश्यन्ते’
(
३-२-७५
)
इति
क्विपि
रूपमेवम्।
वियत्
=
विष्णुपदम्।
]
]
29
→
[
[
३।
निष्ठायाम्,
‘अनुदात्तोपदेशवनतितनोत्यादीनामनुनासिकलोपो
झलि
क्ङिति’
(
६-४-३७
)
इत्यनुनासिकलोपे
रूपम्।
एवमेव
क्त्वाक्तिन्प्रभृतिष्वपि
रूपनिष्पत्तिर्ज्ञेया।
]
]
30
→
[
[
४।
यच्छतीति
यमः।
कर्तरि
पचाद्यच्।
]
]
31
→
[
[
५।
‘वाचि
यमो
व्रते’
(
३-२-४०
)
इति
वाग्रूपे
कर्मण्युपपदे
खच्प्रत्ययः।
‘वाचंयम-
पुरन्दरौ
च’
(
६-३-६९
)
इत्यनेनामन्तत्वं
निपात्यते।
निपातनाद्
द्वितीयायाः
अलुक्।
वाचंयमः
=
मौनव्रती।
]
]
32
→
[
[
आ।
‘वाचम्यमान्
स्थण्डिलशायिनश्च
युयुक्षमाणाननिशं
मुमुक्षून्।’
भ।
का।
३-४१।
]
]
33
→
[
[
६।
‘क्तिच्क्तौ
च
संज्ञायाम्’
(
३-३-१७४
)
इति
कर्तरि
संज्ञायां
क्तिच्प्रत्ययः,
बाहुलकात्
‘न
क्तिचि
दीर्घश्च’
(
६-४-३९
)
इति
न
प्रवर्तते।
नितरां
मन
आदिकं
यच्छतीति
यतिः।
अनुनासिकलोपोऽपि
बाहुलकादेवेति
ज्ञेयम्।
केचित्
तु
‘स्त्रियां
क्तिन्’
(
३-३-९४
)
इति
क्तिन्,
बाहुलकात्
पुंंल्लिङ्गत्वमिति
वदन्ति।
]
]
34
→
[
[
७।
तच्छीलादिषु
कर्तृषु,
‘सम्पृचानुरुधाङ्यम--’
(
३-२-१४२
)
इत्यादिना,
आङ्पूर्वकादस्माद्
घिनुण्प्रत्यये
रूपमेवम्।
]
]
35
→
[
[
८।
व्रतभिन्नार्थे
विवक्षिते,
वाचं
यच्छतीत्यर्थे
‘कर्मण्यण्’
(
३-२-१
)
इत्यण्प्रत्यये
रूपमेवम्।
]
]
36
→
[
[
९।
ण्यन्तात्,
नन्द्यादित्वात्
(
३-१-१३४
)
कर्तरि-ल्युप्रत्यये
अनादेशे
च
रूपम्।
]
]
37
→
[
[
१०।
‘गदमदचरयमश्चानुपसर्गे’
(
३-१-१००
)
इति
हलन्तलक्षणण्यदपवादतया
यत्प्रत्ययः।
यद्यपि,
‘पोरदुपधात्’
(
३-१-९८
)
इत्येवात्र
यत्
सिद्धः,
तथापि
स
यत्
अनुपसृष्टादेव
धातोरिति
समर्थनाय
पृथक्
यमधातोरुपादानमिति
ज्ञेयम्।
एवं
निरूढत्वात्,
उपसृष्टे
तु
नियाम्यम्
इत्यादिकानि
ण्यदन्तान्येव
साधूनि।
]
]
38
→
[
[
११।
‘--अनुपसर्गे’
(
३-१-१००
)
इत्युक्तत्वात्,
कथमत्र
सोपसर्गस्थले
यत्प्रत्ययस्योप-
पत्तिरिति
शङ्कित्वा,
‘तेन
न
तत्र
भवेद्
विनियम्यम्।’
इति
व्याघ्रभूतिकारिकायां
‘विनियम्यम्’
इत्युक्तत्वात्,
विपूर्वकात्,
निपूर्वकाच्च
यदेवेति
व्याख्यातारः
समर्थयन्ति।
तेन,
‘अनियम्यस्य
नायुक्तिः--’
(
न्यायकुसुमाञ्जलिः
३-१९
)
‘त्वया
नियम्या
ननु
दिव्यचक्षुषा--’
इत्यादिप्रयोगा
उपपन्ना
इति
ज्ञेयम्।
]
]
39
→
[
पृष्ठम्१०७३+
२९
]
40
→
[
[
१।
उत्पूर्वकादस्माद्
घञि,
यद्यपि
वृद्धौ
सत्याम्--उद्यामः
इति
न्याय्यम्
\n\n
तथापि
‘अड
उद्यमे’
(
भ्वादिः-अक।
सेट्।
)
इत्यादिनिर्देशबलादत्र
भावेऽबेवेति
व्याख्यानेषु
समर्थितम्
]
]
41
→
[
[
२।
‘यमः
समुपनिविषु
च’
(
३-३-६३
)
इति
वैकल्पिकोऽप्प्रत्ययः।
पक्षे
घञ्।
तेन
रूपद्वयमत्र
सर्वत्रेति
ज्ञेयम्।
बाहुलकात्,
संज्ञायां
पुंसि
घप्रत्यये
वा
यमः
इत्यपि
साधुः।
यमोऽस्यास्तीति
यमी।
]
]
42
→
[
[
आ।
‘संयामवन्तो
यतिवत्,
निनादानपरेऽमुचन्।।’
भ।
का।
७।
५७।
]
]
43
→
[
[
३।
स्त्रियां
भावादौ
क्तिन्प्रत्ययेऽनुनासिकलोपे
च
रूपमेवम्।
यतिः
=
वृत्तेषु
विच्छित्ति-
विशेषद्योतकोऽवसानविशेषः।
]
]
44
→
[
[
४।
‘सम्पदादिभ्यः--’
(
वा।
३-३-१०८
)
इति
भावे
स्त्रियां
क्विपि,
‘गमादीनामिति
वक्तव्यम्’
(
वा।
६-४-४०
)
इत्यनुनासिकलोपे
तुकि
च
रूपमेवम्।
बाहुलकादत्र
क्विबिति
ज्ञेयम्।
संयत्
=
युद्धम्।
सुरूपिणी
कन्या
च।
]
]
45
→
[
[
B।
‘निशम्यया
मञ्जुगिरा
कदा
नः
स
यामयेद्वा
यमनादिकार्ये।।’
धा।
का।
२।
१८।
]
]
46
→
[
[
५।
क्त्वायामनुनासिकलोपे
रूपमेवम्।
“उदिदिति
श्रीभोजः।
यत्वा,
यमि-
त्वा।”
इति
क्षीरस्वामी।
तन्मते
धातोरस्य
वलाद्यार्धधातुकेषु
सर्वत्र
यमिता-यन्ता
इत्यादिकानि
रूपाणि
ज्ञेयानि।
परं
तु
भाष्ये
(
७-२-१०
)
अनिट्कारिकाप्रकरने
यमधातोरस्योपसंग्रहणात्
पक्षोऽयमप्रामाणिक
इति,
यमि-
त्वा
इत्यादयः
प्रयोगा
अपाणिनीया
इति,
यदि
तेषां
प्रामाणिकत्वं,
तदा
व्याकर-
णान्तररीत्या,
बाहुलकाद्वा
निर्वाहः
करणीय
इति
च
ज्ञेयम्।
]
]
47
→
[
[
६।
‘वा
ल्यपि’
(
६-४-३८
)
इत्यत्र
व्यवस्थितविभाषाश्रयणात्,
मकारान्तानामनिटां
विकल्पेनानुनासिकलोपः।
तेनानुनासिकलोपपक्षे
तुकि,
तदभावपक्षे
च
रूपद्वय-
मत्रेति
ज्ञेयम्।
]
]
48
→
[
[
७।
ण्यन्ताल्ल्यपि,
मित्त्वपक्षे
उपधाह्रस्वे,
‘ल्यपि
लघुपूर्वात्’
(
६-४-५६
)
इति
णेरयादेशः।
]
]
49
→
[
पृष्ठम्१०७४+
२६
]
50
→
[
[
१।
ण्यन्तात्
मित्त्वपक्षे,
‘चिण्णमुलोः--’
(
६-४-९३
)
इति
दीर्घविकल्पनाद्रूपद्वयमिति
बोध्यम्।
]
]
51
→
[
[
२।
‘अजियमिशीङ्भ्यश्च’
[
द।
उ।
५-६१
]
52
→
[
[
३।
‘गृधृवीपचिवचियमि--’
[
द।
उ।
८।
८९
]
53
→
[
[
४।
‘क्वुन्
शिल्पिसंज्ञयोः--’
[
द।
उ।
३।
५
]
1
{@“यम
च
परिवेषणे”@}
2
3
चुरादिषु
ज्ञपादिपञ्चकधातुप्रकरणे
‘यम
च
परिवेषणे’
4
इति
पठ्यते।
तस्यायमर्थः--परिवेषणे
=
परिवेष्टनेऽर्थे
यमधातुश्चुरादिषु
बोध्यः
तस्य
च
क्रमप्राप्तो
मित्त्वादिस्तु
भवतीति।
परिवेषणभिन्नार्थे
तु
औत्स-
र्गिके
भ्वादिपाठे,
तस्माद्धेतुमण्णिचि
नियामयति,
नियामकः
इत्यादिकानि
रूपाणि
तिङन्तादिषु
भवन्तीति
ज्ञेयम्।
‘यम
च--’
इति
दुर्गादिसम्मतः
पाठः।
चकाररहितपाठस्तु
क्षीरतरङ्गिणीदृष्टः।
‘अपरिवेषणे’
इत्यपि
केषाञ्चित्पाठ
इति
क्षीरतरङ्गिण्यादितो
ज्ञायते
स
च
पाठः
पुरुषकार-
माधवधातुवृत्तिप्रभृतिषु
खण्डित
इत्यलम्।
परिवेषणम्
=
वेष्टनम्।
भ्वादिषु
पठितस्य
‘यमोऽपरिवेषणे’
इत्यस्य
तु
‘परिवेषणम्
=
भोजनम्’
इत्यर्थ
इति
बोध्यम्।
]
]
‘यमेरुपरमे
यच्छेत्
यमयेत्
परिवेषणे।’
5
इति
देवः।
यमकः-यमिका,
यियमयिषकः-षिका,
यमयिता-त्री,
यियमयिषिता-त्री
इत्यादीनि
सर्वाण्यपि
रूपाणि
चौरादिकचहयतिवत्
6
ज्ञेयानि।
शतरि
7
सुयमयन्।
प्रासङ्गिक्यः
01
→
(
१३४१
)
02
→
(
१०-चुरादिः-१६२६।
सक।
सेट्।
उभ।
)
03
→
[
[
[
अ
]
04
→
(
ग।
सू।
चुरादौ
)
05
→
(
श्लो।
१४८
)
06
→
(
५१५
)
07
→
[
[
आ।
‘चण्डातकं
सुयमयन्
चहको
बभाषे।’
धा।
का।
३-२५।
]
]
yamá,
a.,
m.,
f.
[
von
yam
in
der
Bedeutung
„verbinden“
],
1〉
a.,
verbunden,
verschwistert,
als
Zwillinge
gepaart
2〉
m.
du.,
Zwillinge
3〉
insbesondere
werden
die
Aśvinen
als
Zwillinge
bezeichnet
4〉
f.
du.,
Zwillingsschwestern
5〉
m.,
als
das
erste
Zwillingspaar
erscheinen
Yama
und
Yami
(
siehe
yamī́
),
sie
werden
(
{836,
4}
)
als
Kinder
des
gandharvá
und
der
Wasserfrau
(
ápiā
yóṣā
)
genannt
6〉
Yama
wird
ferner
als
Sohn
des
vívasvat
und
der
saraṇyū́
(
{843,
1}
)
bezeichnet
daher
erscheint
er
mit
dem
Patronymikum
vaivasvatá
(
{840,
1}
{884,
1}
{886,
10}
vgl.
{840,
5}
)
als
solcher
erscheint
er
gleichfalls
als
Stammvater
der
Menschen
(
{961,
1}
),
als
der,
zu
dem
die
seligen
Geister
der
Verstorbenen
(
pitáras
)
gelangen,
der
ihnen
die
Sitze
bereitet
(
{844,
13}
),
und
daher
als
König
(
{840,
1}.
_{840,
4}.
_{840,
7}.
_{840,
11}.
_{840,
15}
)
des
Reiches
der
Seligen
erscheint
er
ist
mit
den
Göttern
vereint,
und
trinkt
mit
ihnen
unter
schönbelaubtem
Baume
(
{961,
1}
).
Er
wird
göttlich
verehrt
und
wird
neben
andern
Göttern,
besonders
neben
váruṇa
(
{840,
7}
)
bṛ́haspáti
(
{839,
4}
{840,
3}
)
genannt
auch
wird
Agni
ihm
gleichgesetzt
(
{66,
8}
{164,
46}
)
aus
dieser
Anschauung
entwickelte
sich
die
Auffassung
des
Yama
als
des
Todesgottes
(
vgl.
yamā́ya
mṛtyáve
{991,
4}
)
so
wird
der
Tod
als
Pfad
(
{38,
5}
)
oder
als
[
Page1097
]
Fussfessel
(
{923,
16}
)
des
Jama
bezeichnet
ihm
werden
zwei
vieräugige
breitnasige
Hunde
zugeschrieben,
die
den
Pfad
zu
dem
Reiche
des
Jama,
dem
Reiche
der
Seligen,
bewachen
und
den
Gottlosen
nicht
zwischen
sich
hindurchlassen,
die
aber
auch
als
des
Jama
Boten
zu
den
Menschen
gehen
(
{840,
10}—_{840,
12}
).
—
-a
5〉
{836,
13}.
—
6〉
{840,
4}.
_{840,
5}.
_{840,
11}
{980,
4}.
_{980,
5}.
-ás
6〉
{66,
8}
〰
ha
jātás,
〰
jánitvam
{163,
3}
〰
asi
arvan.
_{163,
8}
{839,
4}
{840,
2}.
_{840,
3}.
_{840,
9}
{841,
8}
{844,
13}
{877,
3}
{918,
11}
{940,
10}
{961,
1}.
-ám
{164,
46}
{840,
1}.
_{840,
7}.
_{840,
13}
{884,
1}
{890,
3}.
-éna
6〉
{163,
2}
{549,
9}.
_{549,
12}
{840,
8}.
_{840,
10}.
-ā́ya
6〉
{840,
13}—_{840,
15}
{991,
4}.
-ā́t
6〉
{886,
10}.
-ásya
5〉
kā́mas
{836,
7}
ájāmi
{836,
9}.
—
6〉
bhúvane
{35,
6}
pathā́
{38,
5}
jātám
amṛ́tam
{83,
5}
ājā́
{116,
2}
sumántu
{838,
6}
dūtaú
{840,
12}
mātā́
{843,
1}
priyás
{847,
5}
(
hótā
)
{878,
3}
páḍbīśāt
{923,
16}
yónau
{949,
6}
sā́danam
{961,
7}.
-é
[
L.
]
6〉
{840,
16}.
-aú
1〉
bhrātárā
yuvám
(
indrāgnī
)
{500,
2}.
-ā́
[
du.
]
1〉
ajā́‿iva
{230,
2}
(
aśvínā
).
—
2〉
{273,
3}
(
yamasū́s
asūta
).
—
3〉
(
?
)
{780,
5}
(
níhitas
〰
parás
).
-áyos
[
G.
]
2〉
〰
cid
ná
samā́
vīríāṇi
{943,
9}.
—
4〉
vibhā́vā
{834,
4}
(
der
Nacht
und
Morgenröthe
).
-ā́s
1〉
ṣáḍ
íd
〰
ṛṣáyas
devajā́s
{164,
15}
〰
iva
(
marútas
)
{411,
4}.
-é
[
du.
f.
]
4〉
〰
iva
(
uṣā́sānáktā
?
)
{839,
2}.
यम
यम
a.
(
यम्
)
jumeau
camarade
qui
fait
la
paire
lat.
geminus.
--
S.
neuter
paire,
couple.
--
S.
masculine
répression,
coercition
répression
des
désirs
acte
pieux
propre
à
réprimer
les
désirs.
Lettre
accouplée
à
une
autre
[
par
ex.
न्
dans
घ्न,
क्न,
ज्ञ,
etc.
].
Note
correspondante
d'une
autre
[
et
éloignée
d'elle
d'une
on
de
deux
octaves
].
Corneille.
Yama,
dieu
des
morts,
régent
du
midi,
fils
de
Sūrya
et
frère
de
Manu,
cf.
धर्मराज
zd.
Yima.
La
planète
Saturne.
यमक
a.
jumeau
camarade
qui
fait
le
couple.
--
S.
masculine
observance
pieuse,
obligation.
--
S.
neuter
allitération,
rime.
यमकालिन्दी
feminine
l'épouse
de
Sūrya.
यमकीट
masculine
ver.
यमज
a.
né
d'un
jumeau
jumeau.
यमत्व
neuter
qualité
de
jumeau.
Le
fait
d'être
ou
de
se
nommer
Yama.
यमदूत
masculine
messager
de
Yama.
यमदूतक
masculine
messager
de
Yama.
Corneille.
--
F.
tamarix,
bot.
यमदेवता
feminine
l'astérisme
de
भरणी।
यमन
neuter
(
sfx.
अन
)
action
de
maintenir,
de
réprimer,
de
lier,
d'arrêter.
--
S.
masculine
Yama.
यमनिका
feminine
(
sfx.
इक
)
mur
ou
tenture
entourant
un
pavillon.
यमप्रिय
masculine
ficus
indica,
bot.
यमभगिनी
feminine
la
Yamunā
[
sœur
de
Yama
].
यमयामि
pqp.
अयीयमम्,
(
dénom.
)
Réfréner,
contenir,
Donner,
procurer,
अन्नम्
des
aliments
à
qqn.
d.
cf.
यम्।
यमरथ
masculine
buffle.
यमराज्
et
यमराज
masculine
Yama.
यमल
neuter
couple,
paire.
--
F.
[
ई
]
sorte
de
vêtement.
यमवाहन
masculine
(
वह्
)
buffle.
यमव्रत
neuter
un
des
devoir
royaux
[
rendre
la
justice
sans
acception
de
personne
].
यमसादन
neuter
la
demeure
de
Yama,
les
Enfers.
यमस्वऋ
feminine
la
Yamunā,
sœur
de
Yama.
Durgā.
यमानी
feminine
livèche
ajoaën,
bot.
यमान्लक
masculine
(
अन्त
au
c.
)
Śiva.
१
यम-
Masculine.
fait
de
retenir
contrôle
de
soi
plus
génér.
devoir
moral,
règle,
observance
-वन्त्-
a.
qui
se
maîtrise.
२
यम-
-ई-
-आ-
a.
jumeau,
formant
paire
ou
couple
Masculine.
jumeau,
l'un
(
d'une
paire
)
du.
les
Aśvin
Nakula
et
Sahadeva
Neuter.
du
dieu
de
la
mort
et
du
premier
homme
(
frère
de
Yamī
),
fils
de
Vivasvant
-ई-
Feminine.
sœur
de
Yama
identifiée
à
la
Yamunā
-क-
a.
jumelé
nt.
répétition
de
sons,
etc.,
not.
en
fin
de
vers,
sorte
de
rime
paronomasie
-ता-
Feminine.
fait
d'être
Yama
(
-तां
या-
donner
la
mort
à,
gén.
)
-त्व-
nt.
id.
°किं-कर-
Masculine.
servant
de
Yama.
°केतु-
Masculine.
signal
de
mort.
°क्षय-
Masculine.
demeure
de
Yama
(
monde
souterrain
).
°ज-
°जात-
°जातक-
a.
et
Masculine.
jumelé,
jumeau.
°जिह्वा-
Feminine.
Neuter.
d'une
femme.
°दंष्ट्र-
Masculine.
Neuter.
d'une
Asura
d'un
Rākṣasa,
etc.
-आ-
Feminine.
dents
de
Yama.
°दण्ड-
Masculine.
massue
de
Yama.
°दूत-
Masculine.
messager
de
yama.
°दोला-
Feminine.
balancement
de
la
mort.
°धानी
Feminine.
résidence
de
Yama.
°नगरातिथि-
Masculine.
(
hôte
dans
la
ville
de
Yama
)
mort.
°पट-
Masculine.
tapisserie
représentant
Yama
(
et
les
châtiments
infernaux
)
-इक-
homme
qui
colporte
cette
tapisserie.
°पुरुष-
Masculine.
serviteur
de
Yama.
°राजन्-
Masculine.
le
roi
Yama.
लोक-
Masculine.
domaine
de
Yama
°विषय-
id.
°व्रत-
nt.
méthode
de
Yama
(
consistant
à
châtier
sans
considération
de
personnes,
l'un
des
devoirs
royaux
).
°शिख-
Masculine.
Neuter.
d'un
Vetāa.
°सदन-
°सादन-
nt.
siège
de
Yama.
°सभा-
Feminine.
tribunal
de
Yama.
°स्वसृ-
Feminine.
Yamunā.
यमानुचर-
Masculine.
sbire
de
Yama.
यमान्तक-
Masculine.
Yama
en
tant
que
(
dieu
de
la
)
mort.
यमालय-
Masculine.
séjour
de
Yama.
What is this? (Hidden Dictionary)
To avoid the clutter in the app, the unwanted dictionaries can be hidden to have clear view while browsing. This section shows entries from those hidden dictionaries if any.
How to hide/unhide dictionary?
Every dictionary entry will have top right corner menu . From there, you can hide or unhide dictionary. You must login to use this feature. So, KST can remember your preferences of hidden dictionaries.