मिथुन (mithuna)
This section shows the AI summary for the selected word, generated by referencing all available dictionaries. This feature is available only for logged-in users.
Warning!
This feature is only for logged in users. Please login to have full access to Kosha.
In this section, you'll find information about the dhatus (verbal roots) related to your search. This includes details like dhatu information, forms, and any available commentaries.
Warning!
This feature is only for logged in users. Please login to have full access to Kosha.
शब्दसागरः
EnglishCapeller Eng
EnglishHelp us improve! Let us know about any improvements, bugs, or suggestions you have. Thanks.Click here for Feedback Form
Spoken Sanskrit
Englishमिथुन - mithuna - - sex [ act ]
लैङ्गिक - laiGgika - - sexual
सम्भोग - sambhoga - - sexualintercourse
मैथुन - maithuna - - sexualintercourse
रति - rati - - sex [ act ]
अभिगमन - abhigamana - - sex [ act ]
रत - rata - - sex [ act ]
जनस् - janas - - sex [ biol. ]
जनिमन् - janiman - - sex [ biol. ]
जात - jAta - - sex [ biol. ]
शृङ्गारिन् - zRGgArin - - sexy
काम्य - kAmya - - sexy [ fig. ]
लिङ्गसम्बन्धिन् - liGgasambandhin - - sexual
स्त्रीपुरुष - strIpuruSa - - sexual
मैथुनसम्बन्धिन् - maithunasambandhin - - sexual
बैजिक - baijika - - sexual
पुंजति - puMjati - - male sex
त्रिरेखापुट - trirekhApuTa - - sexangle
अधिगच्छति { अधि- गम् } - adhigacchati { adhi- gam } - verb 1 - approach [ for sexual intercourse ]
स्त्रीजाति - strIjAti - - female sex
मिथुन - mithuna - - sex [ act ]
मिथुन - mithuna - - paired
मिथुन - mithuna - - twins
मिथुन - mithuna - - pair of children
मिथुन - mithuna - - pairing
मिथुन - mithuna - - mating
मिथुन - mithuna - - copulation
मिथुन - mithuna - - pair
मिथुन - mithuna - - couple [ Phys. ]
मिथुन mithuna twins
यमज yamaja twins
यमजात yamajAta twins
यमजातक yamajAtaka twins
यमल yamala twins
युगलज yugalaja twins
युग्मज yugmaja twins
युग्मजन्मन् yugmajanman twins
युग्म yugma twins
यमलोद्भव yamalodbhava birth of twins
यम्य yamya belonging to twins
यमलसू yamalasU bringing forth twins
यमसू yamasU bringing forth twins
यमिनी yaminI bringing forth twins
युग्मापत्या yugmApatyA one who is the mother of twins
मिथुन mithuna pairing
मिथुन mithuna pairing
Wilson
EnglishApte
Englishमिथुन [mithuna], [मिथ्-उनन् किच्च 3.55] Paired, forming a pair, or couple. -नः A pair, couple.
नम् A pair, couple
मिथुनं परिकल्पितं त्वया सहकारः फलिनी च नन्विमौ 8.61
18
2.5.
Twins.
Union, junction.
Sexual union, copulation, cohabitation
The third sign of the zodiac, Gemini.
(In ) A root compounded with a preposition.
भावः forming a couple, state of being a pair.
copulation. -यमकम् a particular kind of यमक
1.12.-व्रतिन् practising cohabitation.
Apte 1890
Englishमिथुन a. [मिथ्-उनन् किच्च Uṇ. 3. 55] Paired, forming a pair or conple.
नः Ved. A pair, couple.
नं 1 A pair, couple
मिथुनं परिकल्पितं त्वया सहकारः फलिनी च नन्विमौ R. 8. 61
Me. 18
U. 2. 5.
2 Twins.
3 Union, junction.
4 Sexual union, copulation, cohabitation.
5 The third sign of the zodiac, Gemini.
6 (In gram.) A root compounded with a preposition.
Comp. भावः {1} forming a couple, state of being a pair. {2} copulation.
प्रतिन् a. practising cohabitation.
Monier Williams Cologne
EnglishMonier Williams 1872
Englishमिथुन, अस्, आ, अम्, paired, forming a pair
(अस्), m., Ved. a pair (male and female, boy and
girl, son and daughter), a twin couple, a brace,
couple or pair in general, (in Ved. usually m. du.,
e. g. सप्ती मिथुना, a pair of horses
गो-मिथुनौ,
a pair of cows
in the later language mostly neut.)
(अम्), n. a pair, couple, brace
twins
union, junction
congress of the sexes, pairing, cohabitation, copula-
tion
the sign of the zodiac Gemini, or the third arc
of 30° in a circle, (in this sense also अस्, m.)
(in
gram.) a root compounded with a preposition
a
term applied to a particular kind of small statue at
the entrance of a temple.
—मिथुन-त्व, अम्, n.
or मिथुन-भाव, अस्, m. the state of being a
pair or forming a couple.
—मिथुन-व्रतिन्, ई, इनी,
इ, devoted to sexual cohabitation, practising copula-
tion.
—मिथुनी-कृ, cl. 8. P. -करोति, -कर्तुम्, to
cause to pair or couple, effect the union of the sexes.
—मिथुनी-चारिन्, ई, इणी, इ, coupling together, co-
habiting, having sexual intercourse.
—मिथुनी-भा-
व, अस्, m. copulation, cohabitation, amorous incli-
nation.
—मिथुनी-भू, cl. 1. P. -भवति, &c., to
become paired, to be joined or united in couples, be
arranged in pairs.
—मिथुनी-भूय, ind. being
joined in pairs, forming or uniting in couples.
—मि-
थुने-चर, अस्, आ, अम्, going in pairs, living in
pairs
(अस्), m. the Cakra-vāka.
Macdonell
EnglishBenfey
EnglishHindi
Hindiयौन संघ. राशिचक्रीय हस्ताक्षर मिथुन
Apte Hindi
Hindiमिथुनम्
- -
"जोड़ा, दम्पती"
मिथुनम्
- -
यमज
मिथुनम्
- -
"समागम, संगम"
मिथुनम्
- -
"मैथुन, संभोग, सहवास"
मिथुनम्
- -
मिथुन राशि
मिथुनम्
- -
उपसर्ग से युक्त धातु
Shabdartha Kaustubha
Kannadaमिथुन
पदविभागः - > नपुंसकलिङ्गः
कन्नडार्थः - > ದ್ವಂದ್ವ /ಎರಡು /ಒಂದು ಜೊತೆ
निष्पत्तिः - > मिथि (सौत्रधातुः) - "उनन्" (उ० ३-५५)
प्रयोगाः - > "तीरान्तराणि मिथुनानि रथाङ्गनाम्नां नीत्वा विलोलितसरोजवनश्रियस्ताः"
उल्लेखाः - > किरा० ८-५६
मिथुन
पदविभागः - > नपुंसकलिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಮೇಷ ಮೊದಲುಗೊಂಡು ಮೂರನೆಯ ರಾಶಿ
मिथुन
पदविभागः - > नपुंसकलिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಘೃತ /ತುಪ್ಪ
मिथुन
पदविभागः - > नपुंसकलिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಜೇನುತುಪ್ಪ
विस्तारः - > "मधु सर्पिश्च मिथुनम्" - वैज०
मिथुन
पदविभागः - > नपुंसकलिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಸ್ತ್ರೀಪುರುಷರ ಜೋಡಿ
प्रयोगाः - > "मा निषाद प्रतिष्ठाः त्वमगमः शाश्वतीः समाः । यत्कौञ्चमिथुनादेकमवधीः काममोहितम् ॥"
उल्लेखाः - > रामा०
विस्तारः - > "मिथुनं न द्वयो राशिभेदे स्त्रीपुंसयुग्मके" - मेदि०
L R Vaidya
EnglishBopp
LatinLanman
EnglishSanskrit Tibetan
Tibetankhyod shugs
मिथुन
khrig pa
१) आकुल २) आलिङ्गन ३) कुरीन ४) मिथुन ५) मिथुनराशि ६) मैथुन ७) यभ्या
rgyo
मिथुन / शृंगार
अभिधानचिन्तामणिः
Sanskritराशीनामुदयो लग्नं मेषप्रभृतयस्तु ते ।
लग्न (पुंक्ली), राश्युदय (पुं), राशि (पुं), मेष (पुं), वृष (पुं), मिथुन (पुं), कर्कट (पुं), सिंह (पुं), कन्या (स्त्री), तुला (स्त्री), वृश्चिक (पुं), धनुस् (क्ली), मकर (पुं), कुम्भ (पुं), मीन (पुं)
राका तु सरजाः कन्या स्त्रीधर्मः पुष्पमार्तवम् ।
रजस्तत्कालस्तु ऋतुः सुरतं मोहनं रतम् ॥ ५३६ ॥
संवेशनं संप्रयोगः संभोगश्च रहो रतिः ।
ग्राम्यधर्मो निधुवनं कामकेलिः पशुक्रिया ॥ ५३७ ॥
व्यवायो मैथुनं स्त्रीपुंसोर्द्वंद्वं मिथुनं च तत् ।
राका (स्त्री), स्त्रीधर्म (पुं), पुष्प (क्ली), आर्तव (क्ली), रजस् (क्ली), ऋतु (पुं), सुरत (क्ली), मोहन (क्ली), रत (क्ली), संवेशन (क्ली), सम्प्रयोग (पुं), सम्भोग (पुं), रहस् (क्ली), रति (स्त्री), ग्राम्यधर्म (पुं), निधुवन (क्ली), कामकेलि (स्त्री), पशुक्रिया (स्त्री), व्यवाय (पुं), मैथुन (क्ली), स्त्रीपुंसौ (पुंद्वि), द्वन्द्व (क्ली), मिथुन (क्ली)
अभिधानरत्नमाला
Sanskritमिथुन
मिथुन
स्त्रीपुंसयोस्तु युग्मं मिथुनं परिकथ्यते सद्भिः ॥ ७०० ॥
verse 4.1.1.700
page 0081
शब्दकल्पद्रुमः
Sanskritमिथुनं, (मेथतीति । मिथ् + “क्षुधिपिशिमिथः कित् ।” उणा० ३ । ५५ । इतिउनन् किद्भावाद्गुणाभावश्च ।) स्त्रीपुंसयो-र्युग्मम् । तत्पर्य्यायः । द्बन्द्बम् २ । इत्यमरः । २ ।५ । ३८ ॥
(यथा, रामायणे । १ । २ । १५ ।“मानिषाद ! प्रतिष्ठां त्वमगमः शाश्वतीः समाः ।यत् क्रौञ्चमिथुनादेकमवधीः काममोहितम् ॥
”)युगलम् । इति तट्टीकायां रामाश्रमः ॥
मेषादिद्वादशराश्यन्तर्गततृतीयराशिः । तत्पर्य्यायः ।जितुमः २ । तच्च द्बिपदं ग्राम्यं समसंज्ञकम् ।अस्योदयस्य स्थूलमानं षट्पलाधिकपञ्चदण्डाः ।इति ज्योतिषतत्त्वम् ॥
अस्याधिष्ठातृदेवतागदाधारिपुरुषः वीणाधारिस्त्री च । मृगशिरः-शेषार्द्धं आर्द्रासमुदायः पुनर्व्वसोस्त्रिपादं एतै-र्भवति । तत्तु शीर्षोदयं पश्चिमदिक्स्वामिवायु-प्रकृतिहरिद्बर्णं वनस्थितं शूद्रवर्णं स्निग्धंमध्यस्त्रीसङ्गं मध्यमसन्तानञ्च । तत्र जातो जनःमृगचक्षुः मिष्टभाषी कृशः वञ्चकः धर्म्ममतिःविनयभाजनञ्च भवति । इति बृहज्जातकादयः ॥
अथ मिथुनलग्नजातफलम् ।“मिथुनोदयसंजातो मानी स्वजनवत्सलः ।त्यागी भोगी धनी कामी दीर्घसूत्रोऽरि-मर्द्दनः ॥
”इति कोष्ठीप्रदीपः ॥
* ॥
रात्रौ तल्लग्ननिरूपणं यथा, --“दन्तसंख्यभवने झसाकृता-वन्तभे लसदनन्तमध्यगे ।कोमलाङ्गि ! मिथुनोदयात् प्रिये !कालखानलकलाः प्रियेऽचलन् ॥
” ५ । ६ ।इति कालिदासकृतरात्रिलग्ननिरूपणम् ॥
Capeller
GermanGrassman
Germanmithuná, a. [von mith], gepaart, ein Paar bildend, und zwar bei weitem am häufigsten so, dass das Paar aus einem männlichen und einem weiblichen Wesen besteht, wobei aber das grammatische Geschlecht stets männlich und die Zahlform Dual ist
so auch im plur. von mehreren, die zu Paaren verbunden sind, insbesondere 2〉 von den zu Paaren opfernden.
-ā́ [du.] Himmel und Erde {173, 2}
Tag und Nacht {144, 4} samāné yónā 〰 sámokasā
{159, 4} yamī́ sáyonī 〰 sámokasā
jātā́ {273, 3}
sábandhū (yamás yamī́s) {836, 9}
kimīdínā {620, 23}
sáptī {653, 18}
ájahāt dvā́ 〰 saraṇyū́s {843, 2}
gopā́ (aśvínā) {866, 12}
yātudhā́nā {913, 13}. _{913, 24}
vívavrī {925, 5}. — 2〉 yatásrucā {83, 3}.
-aú [dass.] yád samyáñcā 〰 abhi‿ájāva {179, 3}
cariṣṇū́ (Sonne und Mond) {914, 11}.
-ā́sas putrā́s {164, 11} (die 720 gepaarten Kinder sind die 360 Tage und Nächte des Jahres). — 2〉 dhiyājúras {397, 15}
adhvaryávas {809, 37}.
-ā́s pṛkṣā́sas asmin 〰 ádhi tráyas {341, 1}. — 2〉 avasyávas {131, 3}.
-ā́ni [p. n.] nā́ma {288, 7} (des Himmels und der Erde).
Burnouf
FrenchNo entries for this word is found.
What is this? (Hidden Dictionary)
To avoid the clutter in the app, the unwanted dictionaries can be hidden to have clear view while browsing. This section shows entries from those hidden dictionaries if any.
How to hide/unhide dictionary?
Every dictionary entry will have top right corner menu . From there, you can hide or unhide dictionary. You must login to use this feature. So, KST can remember your preferences of hidden dictionaries.
