भट्ट (bhaTTa)
This section shows the AI summary for the selected word, generated by referencing all available dictionaries. This feature is available only for logged-in users.
Warning!
This feature is only for logged in users. Please login to have full access to Kosha.
शब्दसागरः
EnglishHelp us improve! Let us know about any improvements, bugs, or suggestions you have. Thanks.Click here for Feedback Form
Spoken Sanskrit
English भट्ट bhaTTa venerable
भट्ट bhaTTa enemy
भट्ट bhaTTa lord
भट्ट bhaTTa my lord
Wilson
EnglishApte
Englishभट्टः [bhaṭṭḥ], [भट्-तन्]
A lord, master (used as a title of respect in addressing princes).
A title used with the names of learned Brāhmaṇas
भट्टगोपालस्य पौत्रः 1
so कुमारिलभट्टः
Any learned man or philosopher.
A kind of mixed caste, whose occupation is that of bards or panegyrists
क्षत्रियाद्विप्रकन्यायां भट्टो जातो$नुवाचकः । वैश्यायां शूद्रवीर्येण पुमानेको बभूव ह । स भट्टो वाव- दूकश्च सर्वेषां स्तुतिपाठकः ॥ Brav.
A bard, panegyrist.
आचार्यः a title given to a learned man or any celebrated teacher (esp. कुमारिलभट्ट).
a great doctor. -नारायणः of the author of वेणीसंहारम्. -प्रयागः प्रयाग q. v.
Apte 1890
Englishभट्टः [भट्-तन्] 1 A lord, master (used as a title of respect in addressing princes.).
2 A title used with the names of learned Brāhmaṇas
भट्टगोपालस्य पौत्रः Māl. 1
so कुमारिलभट्टः &c.
3 Any learned man or philosopher.
4 A kind of mixed caste, whose occupation is that of bards or panegyrists
क्षत्रियाद्विपकन्यायां भट्टो जातोऽनुवाचकः.
5 A bard, panegyrist.
Comp.
आचार्यः {1} a title given to a learned man or any celebrated teacher. {2} a great doctor.
प्रयागः = प्रयाग q. v.
Monier Williams Cologne
Englishभट्ट (fr. भर्तृ) lord, my lord (also and -पाद
according to, ii, 64, a title of respect used by humble persons addressing a prince
but also affixed or prefixed to the names of learned Brāhmans, e.g. केदार-, गोविन्द-भ्° , or भट्ट-केदार , below, the proper name being sometimes omitted, e.g. भट्ट कुमारिल-भ्°
also any learned man doctor or philosopher),
Monier Williams 1872
Englishभट्ट भट्ट, अस्, m. (probably connected
with भर्तृ, q. v.), lord, my lord (as a title of
respect by which a prince is addressed)
a title affixed
to the names of learned Brāhmans (the proper name
being sometimes omitted, e. g. भट्ट = कुमारिल-
भट्ट, a respectful designation of Kumārila
cf.
आर्य-भ्°, केदार-भ्°, गोविन्द-भ्°)
any learned
man, doctor or philosopher
a title applied to the
son of a Brāhman
best, excellent
an authority (?)
an enemy (?)
N. of a particular mixed caste of
hereditary panegyrists, a bard, encomiast
in Rāmā-
yaṇa I. 12, 11, incorrectly for भट, q. v.
(आ), f.,
N. of an enchantress.
—भट्ट-कारिका, आस्, f. pl.,
N. of particular Kārikās.
—भट्ट-केदार, अस्, m.
= केदार-भट्ट, q. v.
—भट्ट-दिवाकर, N. of
a man
[cf. दिवा-कर।]
—भट्ट-दीपिका, f., N.
of a work (= भाट्ट-दीपिका, q. v.).
—भट्ट-ना-
यक, अस्, m., N. of a poet
of a rhetorician.
—भट्ट-नारायण, अस्, m., N. of various men.
—भट्ट-पद्धति, इस्, f., N. of a work.
—भट्ट-
पाद, आस्, m. pl. ‘the feet of Bhaṭṭa, ’ the venerable
Kumārila
[cf. पाद।]
—भट्ट-प्रयाग, अस्, m.
‘the chief place of sacrifice, ’ the spot where the Ya-
munā falls into the Gaṅgā.
—भट्ट-फल्गुण, see
फल्गुण.
—भट्ट-बलभद्र, अस्, m., N. of
the author of a commentary on the Brahma-sid-
dhānta
of the author of a logical treatise
[cf.
बल-भद्र।]
—भट्ट-बीजक, अस्, m., N. of a
poet.
—भट्ट-भास्कर-मिश्र, अस्, m., N. of a
commentator.
—भट्ट-मदन, अस्, m., N. of an
author
[cf. मदन।]
—भट्ट-मल्ल, अस्, m.,
N. of a grammarian.
—भट्ट-यशस्, आस्, m., N. of
a poet.
—भट्ट-वार्त्तिक, N. of a work.
—भट्ट-
विश्वेश्वर (°व-ईश्°), अस्, m., N. of a man.
—भट्ट-
शङ्कर = भट्ट-श्री-शङ्कर, q. v.
—भट्ट-
शिव, अस्, m., N. of a philosopher mentioned in the
Śaṅkara-vijaya.
—भट्ट-श्री-शङ्कर, अस्, m., N.
of an astronomer.
—भट्ट-सोमेश्वर (°म-ईश्°),
अस्, m., N. of an author mentioned in Kamalākara-
bhaṭṭa's Śūdra-dharma-tattva.
—भट्ट-स्वामिन्, ई,
m., N. of a poet mentioned in the Śārṅgadhara-
paddhati.
—भट्टाचार्य (°ट-आच्°), अस्, m. a title
given to a learned Brāhman or any great teacher or
celebrated instructor, (especially, according to the
Śabda-kalpa-druma) one versed in the doctrine of
Tutāta and Udayanācārya
a great doctor or philo-
sopher
a frequent designation of Kumārila-bhaṭṭa
[cf. भट्ट]
N. of a pupil of Śaṅkarācārya.
—भट्टाचार्य-चूडामणि, इस्, m., N. of an author.
—भट्टाचार्य-शतावधान, अस्, m. an epithet
of Rāghavendra.
—भट्टालङ्कार (°ट-अल्°), अस्,
m., N. of a metrical commentary by Ananta-bhaṭṭa
on the Mīmāṃsā-nyāya-prakāśa or Āpadevī.
—भट्-
टोत्पल (°ट-उत्°), अस्, m., N. of a Scholiast of the
tenth century who wrote a commentary on the
works of Varāha-mihira.
—भट्टोपम (°ट-उप्°),
अस्, m., N. of a learned Buddhist.
Macdonell
EnglishBenfey
EnglishApte Hindi
Hindiभट्टः
- भट्+तन्
"प्रभु, स्वामी"
भट्टः
- -
विद्वान् ब्राह्मणों के नामों के साथ प्रयुक्त होने वाली उपाधि
भट्टः
- -
कोई भी विद्वान पुरुष या दार्शनिक
भट्टः
- -
एक प्रकर की मिश्र जाति जिसका व्यवसाय भाट या चारणों का व्यवसाय अर्थात् राजाओं का स्तुति गान है
भट्टः
- -
"भाट, वन्दीजन"
Shabdartha Kaustubha
Kannadaभट्ट
पदविभागः - > पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಸ್ತುತಿಪಾಠಕ/ಹೊಗಳುಭಟ್ಟ
निष्पत्तिः - > भट (भृतौ) "तन्" बाहु०
भट्ट
पदविभागः - > पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಹೊಗಳುವ ಪ್ರವೃತ್ತಿಯುಳ್ಳ ಮಿಶ್ರಜಾತಿಯವನು
विस्तारः - > "क्षत्रियाद्विप्रकन्यायां भट्टो जातोऽनुवाचकः"
भट्ट
पदविभागः - > पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः - > ವಿದ್ವಾಂಸರ ಹೆಸರಿನೊಡನೆ ಸೇರಿಸುವ ಒಂದು ಬಿರುದು
प्रयोगाः - > "तदामुष्यायणस्य तत्रभवतो भट्टगोपालस्य पौत्रः पदवाक्यप्रमाणज्ञः भवभूतिर्नाम"
उल्लेखाः - > मालती० १
भट्ट
पदविभागः - > पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಪಂಡಿತ/ವಿದ್ವಾಂಸ
भट्ट
पदविभागः - > नपुंसकलिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಸ್ವಾಮಿತ್ವ/ಯಜಮಾನತನ
L R Vaidya
EnglishAufrecht Catalogus Catalogorum
EnglishIndian Epigraphical Glossary
EnglishSanskrit Tibetan
Tibetanbkrab pa
भट्ट
bkrabs pa
१) भट २) भट्ट
अभिधानचिन्तामणिपरिशिष्टम्
Sanskritपूज्ये भरटको भट्टः प्रयोज्यः पूज्यनामतः ॥ ९० ॥
भरटक (पुं), भट्ट (पुं)
शब्दकल्पद्रुमः
Sanskritभट्टः, (भटतीति । भट् + बाहुलकात् तन् ।)जातिविशेषः । भाट इति भाषा । तस्योत्-पत्तिर्यथा, --“वैश्यायां शूद्रवीर्य्येण पुमानेको बभूव ह ।स भट्टो वावदूकश्च सर्व्वेषां स्तुतिपाठकः ॥
”इति ब्रह्मवैवर्त्ते ब्रह्मखण्डे १० अध्यायः ॥
अपि च ।“क्षत्त्रियाद्बिप्रकन्यायां भट्टो जातोऽनुवाचकः ॥
”इति युधिष्ठिरपरशुरामसंवादे जातिसङ्कर-लक्षणम् ॥
शिविरान्तिके राज्ञा तस्य वासोदेयः । यथा, “ब्राह्मणं क्षत्त्रियं वैश्यं सच्छूद्रं गणकं शुभम् ।भट्टं वैद्यं पुष्पकारं स्थापयेत् शिविरान्तिके ॥
”इति ब्रह्मवैवर्त्ते श्रीकृष्णजन्मखण्डे १०१ अः ॥
वाचस्पत्यम्
Sanskritभट्ट भट--तन् । स्तुतिपाठवृत्तियुते (भाट) १ जातिभेदे“वैश्यायां शूद्रवीर्य्येण पुमानेको बभूव ह । स भटौधावदूकश्च सर्वेसां स्तुतिपाठकः” ब्रह्मवै० ब्रह्मख० ७ अ०“क्षत्रियाद्विप्रकन्यायां भट्टी क्षातोऽनुवाचकः” । तेन-द्विविधा जातिः । २ स्यामित्वे, ३ वेदाभिज्ञे ३ पण्डिते च ।भट्टश्च तुतातभिधः मीमांसकभेदः तन्मतं च १०१ पृ०दर्शितम् । दिग्मात्रं सौगाक्षिभास्करेण दर्शितं यथा“स च यागादिर्वजेत स्वर्गकाम इत्यादि वाक्येन स्व-र्गमुद्दिश्य पुरुषं प्रति विधीयते । तथाहि यजेते-त्यत्रास्त्यंशद्वयं यजिघातुः प्रत्ययश्च । प्रत्ययेऽप्यस्त्यंश-द्वयमाख्यातत्वं लिङ्त्वञ्च । तत्राख्यातत्वं दशलकार-साधारणं, लिङ्त्वं पुनर्लिङ्मात्रे । उभाभ्यामप्यं-शाभ्यां भावनैवोच्यते । भावना नाम भवितुर्भवनानु-कूलोव्यापारविशेषः । सा द्विधा--शाब्दी आर्थी चेति ।तत्र पुरुषप्रवृत्त्यनुकूलो भावयितुर्व्यापारविशेषः शाब्दीभावना । सा च लिङंशेनोच्यते लिङश्रवणेऽयं मांप्रवर्त्तयति मत्प्रवृत्यनुकूलव्यापारवानिति नियमेनप्रतीतेः । यद्यस्माच्छब्दान्नियतं प्रतीयते तत् तस्यवाच्य” गामानयेत्यस्मिन् वाक्ये यथा गोशब्दस्य गोत्वम् ।स च व्यापारविशेषो लौकिकवाक्ये पुरुषाभिपाय-विशेषः वैदिकवाक्येषु पुरुषाभावात् लिङादिशब्दानिष्ठएव । अतएव शाब्दी भावनेति व्यवह्नियते । सा चभावनांशत्रयमपेक्षते--साध्यं साधनमितिमर्त्तव्य-ताञ्च । किं भावयेत्? केन भावयेत्? कथं भाव-येत्?--इति तत्र साध्याकाङ्क्षायां वक्ष्यमाणांशत्रयो-पेता आर्थी भावना साध्यत्वेनान्वेति, एकप्रत्यय-गस्यत्वेन समानाभिधानश्रुतेः सङ्ख्यादीनामेकप्रत्ययगम्य-त्वेऽप्ययोग्यत्वान्न साध्यत्वेनान्वयः । साधनाकाङ्क्षायांलिङादिज्ञानं करणत्वेनान्वेति, तस्य च करणत्वं नभावनोत्पादकत्वेन तत्पूर्वमपि तस्याः शब्दे सत्त्वात्किन्तु भावनाज्ञापकत्वेन शब्दभावन भाव्यनिर्वर्त्तकत्वेनवा । इतिकर्त्तव्यताकाङ्क्षायामर्थवादज्ञाप्यप्राशस्त्यमिति-कर्त्तव्यत्वेनान्वेति । प्रयोजनेच्छाजनितक्रियाविषयव्यापारआर्थीभावना । सा चाख्यातवाच्या, आख्यातसामान्यस्यव्यापारवाचित्वात् । साप्यंशत्रयमपेक्षते साध्यं साधनमिति-कर्त्तव्यताञ्च । किं भावयेत्? केन भावयेत्? कथं भावयेत्? इति । तत्र साध्याकाङ्क्षायां स्वर्गादिफलं साध्यत्वेनान्वेति । साधनाकाङ्क्षायां यागादिः करणत्वेना-न्वेति, इतिकर्त्तव्यताकाङ्क्षायां प्रयाजाद्यङ्गजातमिति-कर्त्तव्यत्वेनान्वेति” ।
Burnouf
FrenchNo entries for this word is found.
What is this? (Hidden Dictionary)
To avoid the clutter in the app, the unwanted dictionaries can be hidden to have clear view while browsing. This section shows entries from those hidden dictionaries if any.
How to hide/unhide dictionary?
Every dictionary entry will have top right corner menu . From there, you can hide or unhide dictionary. You must login to use this feature. So, KST can remember your preferences of hidden dictionaries.
