फाल्गुन (phAlguna)
This section shows the AI summary for the selected word, generated by referencing all available dictionaries. This feature is available only for logged-in users.
Warning!
This feature is only for logged in users. Please login to have full access to Kosha.
शब्दसागरः
Englishफाल्गुन (-नः)
1. A name of ARJUNA.
2. A sort of tree, (Pentaptera
Arjuna.)
3. A month, commonly called by the name Phālguna,
(February-March.)
(-नी)
1. Day of full moon on the month of
Phālguṇa, on which Holi or great vernal festival of the Hindus is
celebrated.
2. A name common to the eleventh and twelfth lunar
asterisms, distinguished by the epithets first and last, or पूर्व्व and
उत्तरफाल्गुनीः see पूर्व्वफाल्गुनी &c.
Capeller Eng
EnglishYates
EnglishHelp us improve! Let us know about any improvements, bugs, or suggestions you have. Thanks.Click here for Feedback Form
Spoken Sanskrit
Englishफाल्गुन - phAlguna - - born under the nakSatra phalgunI
फाल्गुन - phAlguna - - relating to the nakSatra phalgunI
फाल्गुन - phAlguna - - month during which the full moon stands in the nakSatra phalgunI
फाल्गुन - phAlguna - - Arjuna tree [ Terminalia Arjuna - Bot. ]
फाल्गुन - phAlguna - - February
Wilson
Englishफाल्गुन
(-नः)
1 A name of ARJUNA.
2 A sort of tree, (Pentaptera Arjuna.)
3 A month, commonly called by the name Phālguna, (February-March.)
(-नी)
1 Day of full moon on the month Phālguna, on which the Holī or great
vernal festival of the Hindus is celebrated.
2 A name common to the eleventh and twelfth lunar asterisms, distinguished by
the epithets first and last, or पूर्व्व and उन्तरः see
पूर्व्वफाल्गुनी, &c.
Apte
Englishफाल्गुनः [phālgunḥ], 1 of a Hindu month (corresponding to February-March).
An epithet of Arjuna
thus explains the epithet: उत्तराभ्यां फल्गुनीभ्यां नक्षत्राभ्या- महं दिवा । जातो हिमवतः पृष्ठे तेन मां फाल्गुनं विदुः ॥
of a tree, also called अर्जुन.
अनुजः the month Chaitra.
the vernal season
(वसन्तकाल).
an epithet of नकुल and सहदेव.
Apte 1890
Englishफाल्गुनः 1 N. of a Hindu month (corresponding to February, March).
2 An epithet of Arjuna
Mb. thus explains the epithet:
उत्तराभ्यां फल्गुनीभ्यां नक्षत्राभ्यामहं दिवा । जतो हिमवतः पृष्ठे तेन मां फाल्गुनं विदुः ॥
3 N. of a tree, also called अर्जुन.
Comp.
अनुजः {1} the month Chaitra. {2} the vernal season (वसंतकाल). {3} an epithet of नकुल and सहदेव.
Monier Williams Cologne
EnglishMonier Williams 1872
Englishफाल्गुन, अस्, ई, अम्, belonging to the Nakṣatra
Phalgunī
born under the Nakṣatra Phalgunī
(अस्), m., scil. मास, the month during which the
full moon stands in the Nakṣatra Phalgunī (February
-March)
an epithet of Arjuna [cf. फल्गुन]
the plant Terminalia Arjuna, = नदी-ज
(ई), f., N. of
the sixteenth and seventeenth lunar asterisms (dis-
tinguished as पूर्वा and उत्तरा, ‘the former’ and
‘the latter, ’ = फल्गुनी)
scil. पौर्णमासी, the
day of full moon in the month Phālguna on which
the Holī or great vernal festival of the Hindūs is
celebrated
(अम्), n. a species of grass used as a
substitute for the Soma plant (and also called अर्जु-
नानी)
N. of a place of pilgrimage.
—फाल्गुना-
नुज (°न-अन्°), अस्, m. ‘younger brother of the
month Phālguna, ’ the vernal month Caitra.
—फाल्-
गुनी-पौर्णमासी, f. the day of full moon in the
month Phālguna.
—फाल्गुनी-भव, अस्, m. an
epithet of the planet Jupiter (= फल्गुनी-भव).
Macdonell
Englishफाल्गुन phālguná, (ī) belonging to the 🞄lunar mansion Phalgunī
month of which 🞄the full moon is in the asterism Phalgunī 🞄(February—March)
ep. of Arjuna
kind 🞄of grass used as a substitute for the Soma 🞄plant
N. of a place of pilgrimage: ī, 🞄day of full moon in the month Phālguna
🞄the asterism Phalgunī.
Benfey
Englishफाल्गुन फाल्गुन, i. e. फल्गुन + अ,
I.
1. A month, February -- March,
Rājat. 5, 221.
2. A name of Arjuna,
Johns. Sel. 13, 43.
3. A sort of tree,
Pentaptera arjuna.
II. नी।
1. The
day of full moon in the month Phāl-
guna.
2. The name of the eleventh
and twelfth lunar asterisms, distin-
guished by the epithet former, पूर्व,
and latter, उत्तर।
Apte Hindi
Hindiफाल्गुनः
- फाल्गुन+अण्
महीने का नाम
फाल्गुनः
- -
अर्जुन का विशेषण महा०में नाम की व्याख्या इस प्रकार है
फाल्गुनः
- -
"वृक्ष का नाम, जिसे ‘अर्जुन’ कहते हैं"
Shabdartha Kaustubha
Kannadaफाल्गुन
पदविभागः - > पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಫಾಲ್ಗುನ ಮಾಸ
निष्पत्तिः - > फल (निष्पत्तौ) - "उनन्" गुगामश्च (उ० ३-५६) । स्वार्थे "अण्" (५-४-३८)
व्युत्पत्तिः - > फलति निष्पादयति
फाल्गुन
पदविभागः - > पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಅರ್ಜುನ /ಕುಂತಿಯ ಮಗ
निष्पत्तिः - > "अण्" (५-४-३८) । वृद्धिः (७-२-११७)
व्युत्पत्तिः - > फल्गुन एव
प्रयोगाः - > "उत्तराभ्यां च पूर्वाभ्यां फल्गुनीभ्यामहं विदा । जातो हिमवतः पृष्ठे तेन मां फाल्गुनं विदुः ॥"
उल्लेखाः - > भा० विरा० ४३-३४
फाल्गुन
पदविभागः - > पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಅರ್ಜುನ ವೃಕ್ಷ /ಮತ್ತಿ ಮರ
फाल्गुन
पदविभागः - > पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಫಾಲ್ಗುನ ಮಾಸ
निष्पत्तिः - > पक्षे
L R Vaidya
EnglishWordnet
Sanskrit फाल्गुन
एकं तीर्थस्थानम् ।
"फाल्गुनस्य उल्लेखः कोशे वर्तते"
Sanskrit Tibetan
Tibetangre can
फाल्गुन
अभिधानचिन्तामणिः
Sanskritमाघस्तपाः फाल्गुनस्तु फाल्गुनिकस्तपस्यवत् ।
माघ (पुं), तपस् (पुंक्ली), फाल्गुन (पुं), फाल्गुनिक (पुं), तपस्य (पुं)
अर्जुनः फाल्गुनः पार्थः सव्यसाची धनंजयः ॥ ७०८ ॥
राधावेधी किरिट्यैन्द्रिर्जिष्णुः श्वेतहयो नरः ।
बृहन्नलो गुडाकेशः सुभद्रेशः कपिध्वजः ॥ ७०९ ॥
बीभत्सः कर्णजित्तस्य गाण्डीवं गाण्डिवं धनुः ।
अर्जुन (पुं), फाल्गुन (पुं), पार्थ (पुं), सव्यसाचिन् (पुं), धनञ्जय (पुं), राधावेधिन् (पुं), किरीटिन् (पुं), ऐन्द्रि (पुं), जिष्णु (पुं), श्वेतहय (पुं), नर (पुं), बृहन्नल (पुं), गुडाकेश (पुं), सुभद्रेश (पुं), कपिध्वज (पुं), बीभत्स (पुं), कर्णजित् (पुं), गाण्डीव (क्ली), गाण्डिव (क्ली)
नाममाला
Sanskritअर्जुन, फाल्गुन, जिष्णु, श्वेतवासिन्, कपिध्वज, गाण्डीविन्, कार्मुकिन्, सव्यसाचिन्, मध्यमपाण्डव, वृषसेन, सुनिर्मोक, दैत्यारि, शक्रनन्दन, कर्णशूलिन्, किरीटिन्, शब्दभेदिन्, धनञ्जय
अर्जुनः फाल्गुनो जिष्णुः श्वेतवाजी कपिध्वजः ।
गाण्डीवी कार्मुकी सव्यसाची मध्यमपाण्डवः ॥ १४३ ॥
वृषसेनः सुनिर्मोको दैत्यारिः शक्रनन्दनः ।
कर्णशूली किरीटी च शब्दभेदी धनञ्जयः ॥ १४४ ॥
verse 0.1.1.143
page 0071
Mahabharata
EnglishPhālguna^1 = Arjuna, q.v.
Phālguna^2 (“named after the nakshatra Phalgunī, ” name of a certain month). § 213 (Jatugṛhap.): I, 145, 5767 (ashṭame'hani Rohiṇyāṃ…Pºsya).--§ 759 (Ānuśāsanik.): XIII, 109, 5375 (māse).
पुराणम्
Englishफाल्गुन / PHĀLGUNA. A month (March). It is so called because the phalgunīnakṣatra yoga occurs in that month. He who gives away as gift his meal for a time of the day will become more loved by his wife. Not only that, the Purāṇas declare that such a man would attain Candraloka. (Chapter 109, Anuśāsana Parva).
शब्दकल्पद्रुमः
Sanskritफाल्गुनः, (फलति निष्पादयतीति । फल् +“फलेर्गुक् च ।” उणा० ३ । ५६ । इति उनन्ततो गुक् । ततः प्रज्ञाद्यण् । यद्वा फल्गुन्यांफल्गुनीनक्षत्रे जातः फल्गुनः । स एव । अण्एतन्निरुक्तिर्यथा, महाभारते । ४ । ४२ । १६ ।“उत्तराभ्याञ्च पूर्व्वाभ्यां फल्गुनीभ्यामहं दिवा ।जातो हिमवतः पृष्ठे तेन मां फाल्गुनं विदुः ॥
”)गुडाकेशः । नदीजवृक्षः । अर्ज्जुनवृक्षः । तपस्यमासः ॥
यथा, --“फाल्गुनस्तु गुडाकेशे नदीजार्ज्जुनभूरुहे ।तपस्यसंज्ञे मासे तत्पूर्णिमायान्तु फाल्गुनी ॥
”इति दन्त्यनान्तवर्गे मेदिनी ॥
अतएव ।“फाल्गुने गगने फेने णत्वमिच्छन्ति वर्व्वराः ।”इति कारिका समूलिका । अत्र अणत्वमिच्छ-न्तीति अकारप्रश्लेषो भ्रान्तानाम् ॥
* ॥
(फाल्गुनी पौर्णमासी अस्मिन्निनि । “विभाषाफल्गुनीश्रवणकार्त्तिकीचैत्रिभ्यः ।” ४ । २ । २३ ।इति पक्षे अण् ।)वैशाखादिद्बादशमासान्तर्गतैकादशमासः ।फल्गुनीनक्षत्रयुक्ता पौर्णमासी यस्मिन् मासेसः । इति तु प्रायिकाभिप्रायम् । स च त्रिविधः ।मुख्यचान्द्रो गौणचान्द्रः सौरश्च । यथा ।कुम्भस्थरविप्रारब्धशुक्लप्रतिपदादिदर्शान्तो मासोमुख्यचान्द्रः । मुख्यचान्द्रफाल्गुनमासीयपौर्ण-मास्यन्तः कृष्णप्रतिपदादिको मासो गौण-चान्द्रः । कुम्भराशिस्थरविभोगोपलक्षितकाला-त्मको मासः सौरः । इति मलमासतत्त्वम् ॥
* ॥
तत्पर्य्यायः । तप्रस्यः २ फाल्गुनिकः ३ फल्गुनः४ । इत्यमरभरतौ ॥
वत्सरान्तकः ५ । इतिराजनिर्घण्टः ॥
* ॥
तत्र जातफलम् ।“प्रियंवदः सज्जनवल्लभश्चपरोपकारी विमलाशयश्च ।दाता नितान्तं प्रमदाभिलाषीस्यात् फाल्गुने यस्य जनस्य जन्म ॥
”इति कोष्ठीप्रदीपः ॥
अथ फाल्गुनकृत्यम् । तत्र माघ्यनन्तरंफाल्गुनकृष्णाष्टम्यां कालशाकवास्तूकशाकोप-करणान्नेन श्राद्धं कर्त्तव्यम् ॥
* ॥
गौणचान्द्र-फाल्गुनकृष्णचतुर्द्दश्यां शिवरात्रिव्रतम् । यद्दिनेप्रदोषनिशीथोभयव्यापिनी चतुर्द्दशी तद्दिनेव्रतमुभयव्याप्त्यनुरोधात् । यदा पूर्व्वेद्युर्निशीथ-व्यापिनी परेद्युः प्रदोषमात्रव्यापिनी तदा पूर्व्वे-द्युर्व्रतं प्रधानकालव्याप्त्यनुरोधात् । यदा तुपूर्व्वेद्युर्न निशीथव्याप्तिः परदिने प्रदोषव्यापिनीतदा परदिने प्रदोषव्यापिनीति वचनात् ॥
* ॥
मुख्यचान्द्रफाल्गुनशुक्लद्वादशी गोविन्दद्वादशी ।“फाल्गुने शुक्लपक्षस्य पुष्यर्क्षे द्बादशी यदि ।गोविन्दद्वादशी नाम महापातकनाशिनी ॥
”महापातकनाशकामो गङ्गायां स्नानमहंकरिष्ये । अत्र पद्मपुराणीयो मन्त्रः ।“महापातकसंज्ञानि यानि पापानि सन्ति मे ।गोविन्दद्बादशीं प्राप्य तानि मे हर जाह्नवि ! ॥
”फाल्गुनपौर्णमास्यां दोलयात्रा । तीर्थचिन्तामणौ ब्रह्मपुराणम् ।“नरो दोलागतं दृष्ट्वा गोविन्दं पुरुषोत्तमम् ।फाल्गुन्यां संयतो भूत्वा गोविन्दस्य पुरं व्रजेत् ॥
”स्कन्दपुराणीयपुरुषोत्तममाहात्म्ये त्रिंशाध्याये ।“फाल्गुन्यां क्रीडनं कुर्य्यात् दोलायां ममभूपते ! ॥
”इति कृत्यतत्त्वम् ॥
वाचस्पत्यम्
Sanskritफाल्गुन फल्गुनीयुक्ता पौर्णमासी अण् सा यत्र मासेजेवे वर्षे अर्द्धमासे वा अण् । चैत्रावधिके द्वादशे१ स्वनामख्याते मासभेदे २ तादृशे पक्षे ३ जैवे बर्षभेदेच कार्त्तिकशब्दे १९४९ पृ० दृश्यम् । “अन्त्योपान्त्यौत्रिभौ ज्ञेयौ फाल्गुश्च त्रिभोमत” इत्युक्तेः पौर्णमास्यांफाल्गुनीरूपनक्षत्रत्रययोगात् तथात्वम् । स च मासःत्रिविधः मुख्यगौणचान्द्रसौरभेदात् तत्र कुम्भस्थरम्यरष्यशुक्लप्रतिपदादिदर्शान्तो मुखचान्द्रः । तथाभूतकृष्णप्रतिपदा-दिषौर्णमाण्डन्तो गौणः, कुम्भस्थरविकः सौरः, इति । अयञ्चशब्दः दन्त्यनान्ते मेदिनिकोषे पठितः । फाल्गुने गगनेफेने णत्वमिच्छन्ति वर्वराः” कारिकायाम् अणत्वमिति-कल्पनं मेदिनिविरोघान् प्रामादिकमेव । ४ तत्पौर्ण-मास्यां स्त्री ङीप् । ५ अर्जुनाख्ये पाण्डवे तन्नामकत्वेकारणम् भा० वि० ४४ अ० उक्तं यथा “उत्तराभ्या कल्गु-नीभ्यां नक्षत्राभ्यामहं दिवा । जातो हिमवतः पृष्ठेतेन मां फाल्गुनं विदुः” । ६ अर्जुनवृक्षे मेदि० ।
Capeller
GermanBurnouf
FrenchNo entries for this word is found.
What is this? (Hidden Dictionary)
To avoid the clutter in the app, the unwanted dictionaries can be hidden to have clear view while browsing. This section shows entries from those hidden dictionaries if any.
How to hide/unhide dictionary?
Every dictionary entry will have top right corner menu . From there, you can hide or unhide dictionary. You must login to use this feature. So, KST can remember your preferences of hidden dictionaries.
