पुलिन्द (pulinda)
This section shows the AI summary for the selected word, generated by referencing all available dictionaries. This feature is available only for logged-in users.
Warning!
This feature is only for logged in users. Please login to have full access to Kosha.
In this section, you'll find information about the dhatus (verbal roots) related to your search. This includes details like dhatu information, forms, and any available commentaries.
Warning!
This feature is only for logged in users. Please login to have full access to Kosha.
शब्दसागरः
EnglishHelp us improve! Let us know about any improvements, bugs, or suggestions you have. Thanks.Click here for Feedback Form
Spoken Sanskrit
English पुलिन्द pulinda man or the king of this tribe
पुलिन्द pulinda mast or rib of a ship
पुलिन्द pulinda mountaineer
पुलिन्द pulinda barbarian
Wilson
EnglishApte
Englishपुलिन्दः [pulindḥ] पुलिन्दकः [pulindakḥ], पुलिन्दकः 1 of a barbarous tribe (usually in ).
A man of this tribe, a savage, barbarian, mountaineer
वन्यैः पुलिन्दैरिव वानरैस्ताः क्लिश्यन्त उद्यानलता मदीयाः 16.19, 32.
A hunter
तेषामन्तराणि वागुरिकशबरपुलिन्दचण्डालारण्यचरा रक्षेयुः Kau. 2.1.19.
Apte 1890
EnglishMonier Williams Cologne
EnglishMonier Williams 1872
EnglishMacdonell
EnglishBenfey
EnglishApte Hindi
Hindiपुलिन्दः
- -
शिकारी
पुलिन्दः
ब*व* - -
एक जंगली जाति
Shabdartha Kaustubha
Kannadaपुलिन्द
पदविभागः - > पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಮ್ಲೇಚ್ಛ ಜಾತಿಯ ಒಂದು ಭೇದ
निष्पत्तिः - > पुल (महत्त्वे) - "किन्दच्" (उ० ४-८५)
पुलिन्द
पदविभागः - > पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಮ್ಲೇಚ್ಛಜಾತಿಯವನು
प्रयोगाः - > "वन्यैः पुलिन्दैरिव वानरैस्ताः क्लिश्यन्त उद्यानलता मदीयाः"
उल्लेखाः - > रघु० १६-१९
पुलिन्द
पदविभागः - > पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಪುಲಿಂದ ದೇಶ
अभिधानचिन्तामणिः
Sanskritपुलिन्दा नाहला निष्ट्याः शबरा वरुटा भटाः ।
माला भिल्लाः किराताश्च सर्वेऽपि म्लेच्छजातयः ॥ ९३४ ॥
म्लेच्छजाति (स्त्री), पुलिन्द (पुं), नाहल (पुं), निष्ट्य (पुं), शबर (पुं), वरुट (पुं), भट (पुं), माल (पुं), भिल्ल (पुं), किरात (पुं)
अभिधानरत्नमाला
Sanskritकिरात
किरात, शबर, निष्ट्य, पुलिन्द, नाहल, भट, माल, म्लेच्छ, भिल्ल, अन्यजाति
किराताः शबरा निष्ट्याः पुलिन्दा नाहला भटाः ।
माला म्लेच्छादयो भिल्लाः कथ्यन्ते ह्यन्तजातयः ॥ ५९९ ॥
verse 2.1.1.599
page 0067
पुलिन्द
पुलिन्द, मङ्ग
अरित्रं कोटिपात्रं स्यात्पुलिन्दो मङ्ग उच्यते ॥ ६७२ ॥
verse 3.1.1.672
page 0077
नाममाला
Sanskritपुलिन्द, शवर, दस्यु, निषाद, व्याध, लुब्धक, धानुष्क, किरात, अरण्यानीचर
पुलिन्दः शवरो दस्युर्निषादो व्याधलुब्धकौ ।
धानुष्कोऽथ किरातश्च सोऽरण्यानीचरः स्मृतः ॥ १४ ॥
verse 0.1.1.14
page 0007
Mahabharata
EnglishPulinda, pl. (ºāḥ), a barbarous people. § 223 (Vāsishṭha): I, 175, 6685 (created from the froth of Vasishṭha's cow).-§ 280 (Bhīmasena): II, 29, 1068 (ºnagaraṃ, there Bhīmasena vanquished Sukumāra and Sumitra?).--§ 281 (Sahadeva): II, 31, 1120 (vanquished by Sahadeva, in the south).--§ 419 (Gandhamādanapr.): III, 140, 10864 (Subāhuvishayaṃ… Pºśatasaṅkulaṃ, but read Kulindaº).--§ 458b (Kaliyuga): III, 188, 12839 (among the barbarous peoples who will rule the world in the Kaliyuga).--§ 571 (Ulūkadūtāgamanap.): V, 160, †5510 (in the army of Duryodhana)
161, †5555 (do.).--§ 574 (Jambūkh.): VI, 9, 347 (only B., C. has Kaliṅgāḥ)
(), 369 (in the south).--§ 585 (Bhīshmavadhap.): VI, 87, 3853 (followed Droṇa).--§ 599 (Jayadrathavadhap.): VII, 121, 4847 (attacked Sātyaki).--§ 605 (Karṇap.): VIII, 20, 779 (º-Khasa-Bāhlīka-º, fought with the Pāṇḍya king).--§ 608 (do.): VIII, 73, 3653 (have been slain).-§ 641 (Rājadh.): XII, 65, 2430 (enumeration of low and barbarous peoples).--§ 652b (Indrota-Pārīkshitīya): XII, 151, 5620 (º-Śabarā iva).--§ 664 (Mokshadh.): XII, 207, 7559 (in the south).--§ 739 (Ānuśāsanik.): XIII, 23, 2104 (have been degraded to śūdras from want of brahmans). Cf. Pulindaka, pl.
Pulinda, sg. (“the king of the Pulindas”). § 264 (Sabhākriyāp.): II, 4, 119 (waited upon Yudhishṭhira).
पुराणम्
Englishपुलिन्दस् १ / PULINDA(S) I. The people of the country of pulinda. Information available regarding them from the mahābhārata is given below:(1) pulindas were originally Kṣatriyas. But they became Śūdras by a curse of the brahmins. (Chapter 33, anuśāsana parva).(2) pulindas who belong to the mleccha tribe became rulers in kaliyuga. (Chapter 186, Vana Parva).(3) pulindas were born from the foam of the celestial cow nandinī of sage vasiṣṭha when she got enraged. (Chapter 165, āśramavāsika parva).(4) bhīma fought against the pulindas and destroyed all their big cities. (Chapter 26, Sabhā Parva).(5) In the great mahābhārata battle pulindas fought on the side of duryodhana. (Chapter 158, Udyoga Parva).
पुलिन्दस् २ / PULINDA(S) II. A mleccha tribe of ancient Dakṣiṇabhārata. The vāmana purāṇa gives some details regarding them.
Vedic Reference
EnglishPulinda is the name of an outcast tribe mentioned with the
Andhras in the Aitareya Brāhmaṇa, ^1 but not in the Śāṅkhā-
yana Śrauta Sūtra, ^2 in connexion with the story of Śunaḥśepa.
The Pulindas again appear associated with the Andhras in the
time of Aśoka.^3
1) vii. 18.
2) xv. 26.
3) Vincent Smith, Zeitschrift der
Deutschen Morgenländischen Gesellschaft,
56, 652.
अमरकोशः
SanskritWord: पुलिन्दः
Root: पुलिन्द
Gender: पुं
Number: all
Meaning(s):
⇒ barbarian
⇒ mountaineer
⇒ mast or rib of a ship
⇒ man or the king of this tribe
Shloka(s):
2|10|20|2 ► भेदाः किरातशबरपुलिन्दा म्लेच्छजातयः॥ (शूद्रवर्गः)
Synonym(s):
➠ 2|10|20|2 ⇢ पुलिन्दः (पुलिन्द) (पुं) ⇒ barbarian, mountaineer, mast or rib of a ship, man or the king of this tribe
Related word(s):
परा_अपरासंबन्धः ➡ शूद्रः
जातिः ➡ मनुष्यः
शब्दकल्पद्रुमः
Sanskritपुलिन्दः, (पुल महत्त्वे + “कुणिपुल्योः किन्दच् ।”उणा० ४ । ८५ । इति किन्दच् ।) चण्डाल-भेदः । स च म्लेच्छशब्दवाच्यः । इत्यमरभरतौ ॥
तस्योत्पत्तिर्यथा, --पुलस्त्य उवाच ।“एवं गतेषु त्रैलोक्यं दानवेषु पुरन्दरः ।जगाम ब्रह्मसदनं सह देवैः शचीपतिः ॥
तत्रापश्यत् स देवेशं ब्रह्माणं कमलोद्भवम् ।ऋषिभिः सार्द्धमासीनं पितरं स्वञ्च कश्यपम् ॥
ततो ननाम शिरसा शक्रः सुरगणैः सह ।ब्रह्माणं कश्यपञ्चैव तांश्च सर्व्वांस्तपोधनान् ॥
प्रोवाचेन्द्रः सुरैः सार्द्धं देवनाथं पितामहम् ।पितामह ! हृतं राज्यं बलिना वलिना मम ॥
ब्रह्मा प्रोवाच शक्रैतत् भुज्यते स्वकृतं फलम् ।शक्रः पप्रच्छ भो ब्रूहि किं मया दुस्कृतं कृतम् ॥
कश्यपोऽप्याह देवेश ! भ्रूणहत्या कृता त्वया ।दित्युदरात्त्वया गर्भः कृतो वै बहुधा बलात् ॥
पितरं प्राह देवेन्द्रो मातुर्दूषणतो विभो ! ।कर्त्तनं प्राप्तवान् गर्भो यदशौचा हि साभवत् ॥
ततोऽब्रवीत् कश्यपस्तु मातुर्दोषे सदासताम् ।गतस्ततो विनिहतो दोषोऽपि कुलिशेन भोः ॥
तच्छ्रुत्वा कश्यपवचः प्राह शक्रः पितामहम् ।विनाशं पाप्मनो ब्रूहि प्रायश्चित्तं विभो ! मम ॥
ब्रह्मा प्रोवाच देवेशं वशिष्ठः कश्यपस्तथा ।हितं सर्व्वस्य जगतः शक्रस्यापि विशेषतः ॥
शङ्खचक्रगदापाणिर्माधवः पुरुषोत्तमः ॥
तं प्रपद्यस्व शरणं स ते श्रेयो विधास्यति ॥
सहस्राक्षोऽपि वचनं गुरूणां स निशम्य वै ।प्रोवाच स्वल्पकालेन कस्मिन् प्राप्यो बहूदयः ॥
ता ऊचुर्देवता मर्त्त्ये स्वल्पकाले बहूदयः ॥
“इत्येवमुक्तः सुरराड्विरिञ्चिनामरीचिपुत्त्रेण च कश्यपेन ।तथैव मित्रावरुणात्मजेनवेगान्महीपृष्ठमवाप्य तस्थौ ॥
कालञ्जरस्योत्तरतः सुपुण्य-स्तथा हिमाद्रेरपि दक्षिणस्याम् ।कुशस्थलात् पूर्व्वत एव विश्रुतोवसोः पुरात् पश्चिमतोऽवतस्थे ॥
यत्राथ चक्रे भगवान् मुरारिं-र्वास्तव्यमव्यक्ततनुस्त्वमूर्त्तिः ।ख्यातिं जगामाथ गदाधरेतिमहाघवृन्दस्य शितः कुठारः ॥
यस्मिन् द्विजेन्द्राः श्रुतिशास्त्रसंयुताःसमानतां यान्ति पितामहेन ।मरुत्पितॄन् यत्र च संप्रपूज्यभक्त्या त्वनन्ये नहि चेतसैव ।फलम्महामेधमखस्य मानवालभन्त्यनन्त्यं भगवत्प्रसादात् ॥
महानदी यत्र सुरर्षिकन्याबालापदेशाद्धिमशैलमेत्य ।चक्रे जगत् पापविनष्टमग्र्यंसन्दर्शनप्राशनमज्जनेन ॥
”तत्र शक्रः समभ्येत्य महानद्यास्तटेऽद्भुते ।आराधनाय देवस्य कृत्वाश्रममवस्थितः ॥
प्रातःस्नायी त्वधःशायी एकभक्तिर्ह्ययाचितः ।तपस्तेपे सहस्राक्षः स्तुवन् देवं गदाधरम् ॥
तस्यैवं तप्यतः सम्यक् जितसर्व्वेन्द्रियस्य च ।कामक्रोधविहीनस्य साग्रः संवत्सरो गतः ॥
ततो गदाधरः प्रीतो वासवं प्राह नारद ! ।गच्छ प्रीतोऽस्मि भवतो मुक्तपापोऽसि साम्प्र-तम् ॥
निजं राज्यञ्च देवेश ! प्राप्स्यसि त्वचिराद्दिवः ।यतिष्यामि यथा शक्र ! भाविश्रेयो यथा तव ॥
इत्येवमुक्तोऽथ गदाधरेणविसर्जितः स्नाप्य मनोहरायाम् ।स्नातस्य देवस्य ततः पुरस्तात्संप्रोचुरस्माननुशासयस्व ॥
प्रोवाच तान् भीषणकर्म्मकारान्नाम्ना पुलिन्दा मम पापसम्भवाः ।वसध्वमेवान्तरमद्रिमुख्ययो-र्हिमाद्रिकालाञ्जरयोः पुलिन्दाः ॥
इत्येवमुक्त्वा सुरराट् पुलिन्दान्विमुक्तपापः सुरसिद्धयक्षैः ।संपुज्यमानोऽनुजगाम चाश्रमंमातुस्तदा धर्म्मनिवासमाद्यम् ॥
”इति वामने ७३ अध्यायः ॥
वाचस्पत्यम्
Sanskritपुलिन्द स्त्री पुल--किन्दच् । १ चाण्डालमेदे स्त्रियां जाति-त्वात् ङीष् । तदुत्पत्तिकथा वामनपु० ७३ अ० उक्ता ततःसंक्षेपः । अदितिगर्भनिकृन्तनेन जातम्रूण्हत्यापापस्यशक्रस्य तपसश्चर्य्यानन्तरं पुलिन्दाः देहाद् जाताःते च हिमाद्रिकालाञ्जनगिर्य्योरन्तरालवास्तव्याः । भा०आ० १७५ अ० तु वसिष्ठधेनोःफेनतस्तेषामुत्पत्तिरुक्ता ।२ तदावासे देशभेदे भा० भी० ९ अ० ।
No entries for this word is found.
What is this? (Hidden Dictionary)
To avoid the clutter in the app, the unwanted dictionaries can be hidden to have clear view while browsing. This section shows entries from those hidden dictionaries if any.
How to hide/unhide dictionary?
Every dictionary entry will have top right corner menu . From there, you can hide or unhide dictionary. You must login to use this feature. So, KST can remember your preferences of hidden dictionaries.
