Try संस्कृतवाहिनी (A word everyday) | YouTube Channel
पदार्थ (padArtha)
This feature is only for logged in users. Please login to have full access to Kosha.
पदार्थ
Masculine.
(
-र्थः
)
1.
Thing,
substantial
or
material
form
of
being.
2.
A
category
of
predicament
in
Logic,
of
which
seven
are
enumerated
viz:--substance,
quality,
action,
identity,
variety,
relation
and
non-existence
or
annihilation.
They
are
sixteen
according
to
Nyaya
Philosophy
six
according
to
the
Vaiseshika,
twenty-five
according
to
Sānkhya,
twenty
six
according
to
Pātanjala,
and
two
according
to
Vaidantica.
3.
The
meaning
of
a
word
or
sentence.
4.
A
head,
a
topic.
Etymology
पद
word,
thing,
and
अर्थ
meaning.
पदार्थ
-
padArtha
-
Masculine
-
substance
वस्तुक
-
vastuka
-
Adjective
-
substance
मात्रा
-
mAtrA
-
Feminine
-
substance
सार
-
sAra
-
Masculine
-
substance
गुणाश्रय
-
guNAzraya
-
Masculine
-
substance
योगक्षेम
-
yogakSema
-
Masculine
-
substance
द्रव्य
-
dravya
-
Neuter
-
substance
द्रविण
-
draviNa
-
Neuter
-
substance
द्रविणस्
-
draviNas
-
Neuter
-
substance
द्रव्यत्व
-
dravyatva
-
Neuter
-
substance
हिरण्य
-
hiraNya
-
Neuter
-
substance
नामन्
-
nAman
-
Neuter
-
substance
वित्त
-
vitta
-
Neuter
-
substance
व्युत्पादन
-
vyutpAdana
-
Neuter
-
derivation
[
Chem.
,
preparation
of
an
organic
substance
from
another
compound
]
द्रव्यतस्
-
dravyatas
-
Indeclinable
-
in
substance
अवपीडक
-
avapIDaka
-
Masculine
-
sternutatory
[
substance
that
causes
sneezing
]
कृष्णिका
-
kRSNikA
-
Feminine
-
black
substance
द्रवद्रव्य
-
dravadravya
-
Neuter
-
fluid
substance
शुक्ल
-
zukla
-
Neuter
-
white
substance
क्षोद
-
kSoda
-
Masculine
-
ground
substance
पदार्थ
-
padArtha
-
Masculine
-
substance
पदार्थ
-
padArtha
-
Masculine
-
that
which
corresponds
to
the
meaning
of
a
word
पदार्थ
-
padArtha
-
Masculine
-
category
[
Logic
]
पदार्थ
-
padArtha
-
Masculine
-
person
पदार्थ
-
padArtha
-
Masculine
-
thing
पदार्थ
-
padArtha
-
Masculine
-
head
पदार्थ
-
padArtha
-
Masculine
-
predicament
पदार्थ
-
padArtha
-
Masculine
-
object
पदार्थ
-
padArtha
-
Masculine
-
man
पदार्थ
-
padArtha
-
Masculine
-
principle
पदार्थ
-
padArtha
-
Masculine
-
material
object
पदार्थ
-
padArtha
-
Masculine
-
subject
पदार्थ
-
padArtha
-
Masculine
-
meaning
of
a
word
भौतिक
पदार्थ
-
bhautika
padArtha
-
Masculine
-
body
[
material
object
]
विश्रामस्थ
पदार्थ
-
vizrAmastha
padArtha
-
Masculine
-
body
at
rest
पदार्थ
padArtha
Masculine
predicament
व्यसन
vyasana
Neuter
evil
predicament
or
plight
समानाधिकरण
samAnAdhikaraNa
Neuter
same
predicament
or
category
धर्मास्तिकाय
dharmAstikAya
Masculine
category
or
predicament
of
virtue
समानाधिकरण
samAnAdhikaraNa
Adjective
being
in
the
same
category
or
predicament
or
government
पदार्थ
Masculine.
(
-र्थः
)
1
Thing,
substantial
or
material
form
of
being.
2
A
category
or
predicament
in
Logic,
of
which
seven
are
enumerated,
viz.
substance,
quality,
action,
identity,
variety,
relation,
and
annihilation
another
enumeration
gives
sixteen.
3
The
meaning
of
a
word
or
sentence.
Etymology
पद
word,
thing,
and
अथ
meaning.
पदार्थः
पुंलिङ्गम्
पदम्-अर्थः
-
शब्द
का
अर्थ
पदार्थः
पुंलिङ्गम्
पदम्-अर्थः
-
वस्तु
या
पदार्थ
पदार्थः
पुंलिङ्गम्
पदम्-अर्थः
-
शीर्षक
या
विषय
(
नैयायिक
इसके
आगे
१६
उपशीर्षक
गिनाते
हैं
)
पदार्थः
पुंलिङ्गम्
पदम्-अर्थः
-
"अभिधेय,
वह
वस्तु
जिसका
कुछ
नाम
रक्खा
जा
सके,
प्रवर्ग"
पदार्थ
पदविभागः
पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः
ಶಬ್ದದಿಂದ
ಹೇಳಲ್ಪಡುವ
ವಸ್ತು
-
ದ್ರವ್ಯ
ಮೊದಲಾದುದು
व्युत्पत्तिः
पदस्यार्थः
विस्तारः
ಜಾತಿ
ಆಕೃತಿ
ಮತ್ತು
ವ್ಯಕ್ತಿ
ಈ
ಮೂರೂ
ಸೇರಿ
ಪದಾರ್ಥವೆನಿಸುವುದು.
ಪದಾರ್ಥವು
ಭಾವ
ಮತ್ತು
ಅಭಾವ
ಎಂದು
ಎರಡು
ವಿಧ.
ಭಾವಪದಾರ್ಥಗಳು
१
)
द्रव्यम्
२
)
गुणः
३
)
कर्म
४
)
सामान्यम्
५
)
विशेषः
६
)
समवायः
ಎಂದು
ಆರು
ವಿಧ.
ಇದು
ತಾರ್ಕಿಕರ
ಮತ.
ಅದ್ವೈತ
ಸಿದ್ಧಾಂತದಲ್ಲಿ
ತತ್ತ್ವ
(
ಚಿತ್
)
ಮತ್ತು
ಅತತ್ತ್ವ
(
ಅಚಿತ್
)
ಎಂದು
ಎರಡು
ವಿಧ.
ವಿಶಿಷ್ಟಾದ್ವೈತ
ಸಿದ್ಧಾಂತದಲ್ಲಿ
चित्,
अचित्
ಮತ್ತು
ईश्वरः
ಎಂದು
ಪದಾರ್ಥಗಳು
ಮೂರು.
ದ್ವೈತಸಿದ್ಧಾಂತದಲ್ಲಿ
स्वतन्त्रः
ಮತ್ತು
परतन्त्रः
ಎಂದು
ಪದಾರ್ಥಗಳು
ಎರಡು.
ಶೈವದರ್ಶನದಲ್ಲಿ
१
)
पतिः
२
)
पशुः
३
)
पाशः
ಎಂದು
ಪದಾರ್ಥಗಳು
ಮೂರು.
९,
अङ्क,
अन्तर,
अम्बुजासन,
उपेन्द्र,
ऋद्धि,
कपाट,
कवाट,
कवि,
कूप,
केशव,
क्षत,
खग,
खचर,
खेगामी,
खेचर,
गम्भीर,
गाम्भीर,
गो,
ग्रह,
छिद्र,
तामिस्र,
तार्क्ष्यध्वज,
दिविसद्,
दुर्गा,
द्वार,
नन्द,
नभोग,
नव,
निधान,
निधि,
पट,
पदार्थ,
बल,
बिल,
मिति,
यन्त्र,
रत्न,
रन्ध्र,
लब्ध,
लब्धि,
वट,
विल,
विवर,
शुषिर,
सुषिर,
हरि
भाव
पु
भाव,
आत्मन्,
मनस्,
सप्तपद,
पूज्यतम,
पदार्थ
आत्मा
भावो
मनो
भावो
भावः
सप्तपदेऽपि
च
।
भावः
पूज्यतमो
लोके
पदार्थो
भाव
उच्यते
॥
१४
॥
verse
1.1.1.14
page
0002
पदार्थ
meaning
of
a
word,
significa-
tion
of
a
word
that
which
corresponds
to
the
meaning
of
a
word
sense
of
a
word.
Gram-
marians
look
upon
both-the
generic
notion
and
the
individual
object
as
Padārtha
or
meaning
of
a
word,
and
support
their
view
by
quoting
the
sūtras
of
Pāņini
जात्याख्यायामेकस्मिन्
बहुवचनमन्यतरस्याम्
I.
2.58
and
सरूपाणामेकशेष
एकविभक्तौ
I.
2.64
cf.
किं
पुनराकृतिः
पदार्थ
अाहोस्विद्
द्रव्यम्
।
उभयमित्याह
।
कथं
ज्ञायते
।
उभयथा
ह्याचार्येण
सूत्राणि
प्रणीतानि
।
अाकृतिं
पदार्थे
मत्वा
जात्याख्यायामित्युच्यते
|
द्रव्यं
पदार्थे
मत्वा
सरूपाणामित्येकशेष
अारभ्यते,
M.
Bh.
in
I.
1.
first
Āhnika.
In
rules
of
grammar
the
meaning
of
a
word
is
generally
the
vocal
element
or
the
wording,
as
the
science
of
grammar
deals
with
words
and
their
formation
cf.
स्वं
रूपं
शब्दस्याशब्द-
संज्ञा,
P.
I.
1.
68.
The
possession
of
vocal
element
as
the
sense
is
technically
termed
शब्दपदार्थकता
as
opposed
to
अर्थपदार्थकता
cf.
सोसौ
गोशब्दः
स्वस्मात्पदार्थात्
प्रच्युतो
यासौ
अर्थपदा-
र्थकता
तस्याः
शब्दपदार्थकः
संपद्यते
M.
Bh.
I.
1.44
V.
3.
The
word
पदार्थ
means
also
the
categories
or
the
predicaments
in
connection
with
the
different
Śāstrās
or
lores
as
for
instance,
the
25
categories
in
the
Sāmkhyaśāstra
or
7
in
the
Vaiśeșika
system
or
16
in
the
NyayaŚāstra.
The
Vyākaranaśā-
stra,
in
this
way
to
state,
has
only
one
category
the
Akhandavākyas-
phota
or
the
radical
meaning
given
by
the
sentence
in
one
stroke.
पदार्थ
/
PADĀRTHA.
See
under
pañcabhūta.
पदार्थः,
पुंलिङ्गम्
पदानां
घटपटादीनां
अर्थोऽभिधेयः
।तत्पर्य्यायः
।
भावः
२
धर्म्मः
३
तत्त्वम्
४
सत्त्वम्५
वस्तु
६
।
इति
जटाधरः
॥
*
॥
(
पदार्था
हिदर्शनमतभेदेन
नानाविधाः
।
तत्र
वैशेषिकाणांमते
।
)
सप्त
पदार्थाः
।
यथा,
--“द्रव्यं
गुणास्तथा
कर्म्म
सामान्यं
सविशेषकम्
।समवायस्तथाभावः
पदार्थाः
सप्त
कीर्त्तिताः
॥
”“सप्तानामपि
साधर्म्म्यं
ज्ञेयत्वादिकमिष्यते
।द्रव्यादयः
पञ्च
भावा
अनेके
समवायिनः
॥
सत्तावन्तस्त्रयस्त्वाद्या
गुणादिर्निर्गुणक्रियः
॥
”इति
भाषापरिच्छेदे
।
२,
१४
॥
“एते
पदार्था
वैशेषिकप्रसिद्धाः
।
नैयायिकाना-मप्यविरुद्धाः
।”
इति
सिद्धान्तमुक्तावली
॥
गोत-मोक्तषोडशपदार्थास्तु
न्यायशब्दे
द्रष्टव्याः
॥
(
कपिलमते
प्रकृत्यादयः
पञ्चविंशतिः
।
पातञ्जल-मते
तु
ईश्वरेण
सह
षड्विंशतिः
।
वेदान्तमतेआत्मानात्मभेदात्
द्विविधः
।
तत्र
आत्मापिद्विविधः
ईश्वरजीवाद्युपाधिभेदात्
।
एतावपिविद्याविद्याभेदेन
द्विविधौ
।
केवलमविद्योप-हितत्वाद्भेदव्यवहारः
।
अनात्मापि
कारण-सूक्ष्मस्थूलभेदात्
त्रिविधः
इति
॥
)
पदार्थ
पुंलिङ्गम्
६
त०
।
शब्दाभिधेये
द्रव्यादौ
।
पदार्थाश्च
दर्शन-भेदेन
नानाविधाः
तत्तद्दर्शनमतप्रदर्शने
उक्ता
यथावैशेषिकाणां
द्रव्यादयः
षट्,
सप्त
वा,
नैयायिकमते
प्रमा-णादयः
षोडश,
सांख्यानां
प्रकृत्यादयः
पञ्चविंशतिः,
पातञ्जलानां
सेश्वराः
प्रकृत्यादयः
षडविंशतिः
।
वेदा-न्तिनाम्
चिदचिटात्मकौ
द्वावित्येवं
वोध्यम्
।
What is this? (Hidden Dictionary)
To avoid the clutter in the app, the unwanted dictionaries can be hidden to have clear view while browsing. This section shows entries from those hidden dictionaries if any.
How to hide/unhide dictionary?
Every dictionary entry will have top right corner menu . From there, you can hide or unhide dictionary. You must login to use this feature. So, KST can remember your preferences of hidden dictionaries.