| YouTube Channel

निश्चि (nizci)

 
Apte
English
निश्चि [niści], 5
U.
To determine, resolve, ascertain.
Apte 1890
English
निश्चि {c5c} U. To determine, resolve, ascertain.
Monier Williams Cologne
English
निश्-√ 2. चि
P.
-चिनोति, (Impv. -चिनु,
Hariv.
pf. -चिकाय,
Bhaṭṭ.
aor.
Ā. निर्-अचेष्ट,
Śiś.
Pass.
निर्-अचायि, ib.
Bhaṭṭ.
ind.
p.
निश्-चित्य,
MBh.
&c.
), to ascertain, investigate, decide, settle, fix upon, determine, resolve,
MBh.
Kāv.
&c.
Monier Williams 1872
English
निश्चि निश्-चि (निस्-चि, see rt. 2. चि), cl. 3. P.
-चिकेति, cl. 5. P. A. -चिनोति, -नुते, -चेतुम्, Ved. to
ascertain, investigate, know thoroughly, arrive at a
certain decision, decide, regard as decided, to fix
upon, determine, resolve.
Wordnet
Sanskrit
Synonyms:
निश्चि, निर्णी, व्यवसो, अध्यवसो
verb
कार्यविशेषस्य अवधारणानुकूलः व्यापारः।
"शासकीयं कार्यं महता प्रयासेन निश्चीयते।"
Synonyms:
अभिनिर्दिश्, निश्चि, अवधारय, प्रकल्पय, परिकल्पय
verb
स्थानसमयादीनां निश्चयानुकूलः व्यापारः।
"सः द्विवादने आगमनं अभिनिर्दिशति।"
Synonyms:
निश्चि
verb
क्रयविक्रयविषयकव्यवहारस्य निर्णयनानुकूलः व्यापारः।
"नूतनस्य गृहस्य पणः सुष्ठु निश्चीयते।"
Synonyms:
निर्णी, निश्चि, साधय, सिद्धीकृ, निष्पादय, परिकल्पय, व्यवसो, अवधारणं कृ, निर्धारणं कृ, सम्प्रधारणं कृ, समीकृ
verb
कस्यापि प्रश्नस्य विवादस्य वा समाधानानुकूलः व्यापारः।
"पितामहः विवादं निर्णयति।"
Synonyms:
परीक्ष्, अवलोक्, निरीक्ष्, अवेक्ष्, समीक्ष्, वीक्ष्, अभिवीक्ष्, आलोच्, निरूप्, अनुसन्धा, अन्विष्, अन्वेष्, अनुयुज्, विमृश्, निश्चि, विनिश्चि, विचि
verb
योग्यतापरीक्षणानुकूलव्यापारः।
"तस्य कार्यं परीक्ष्यते प्रथमम्।"
Synonyms:
निर्णी, निश्चि, विनिर्णी, विनिश्चि, व्यवसो, सम्प्रधृ
verb
औचित्यानौचित्यौ विचार्य अवधारणानुकूलः व्यापारः।
"श्यामः निर्धनान् छात्रान् अध्यापयितुं निरणैषीत्।"
Stchoupak
French
निश्-चि-
2 s'assurer, obtenir la certitude, considérer comme certain
décider
°चित- convaincu, sûr, décidé à (dat. loc. ifc.
°अर्थम्)
décidé, déterminé, établi, certain
nt. certitude,
décision, intention
-अम् certainement, décidément
-तम- sup. tout
à fait convaincu, très décidé
°चित्य s'étant assuré, ayant.
décidé, ayant la conviction ou la certitude (que, acc. du
n.
de la personne,
instr. du
n.
de la chose sur laquelle porte la conviction).
निश्चितार्थ- a. qui a une opinion arrêtée sur qqch. (loc.)
qui a
une opinion juste
-तर- compar. qui a une opinion très juste.