Try संस्कृतवाहिनी (A word everyday) | YouTube Channel
निरुक्त
nirukta
निरुक्त
Masculine, Feminine, Neuter
(
-क्तः-क्ता-क्तं
)
1.
Said,
described.
2.
Obscure,
obsolete.
Neuter.
(
-क्तं
)
1.
One
of
the
Vedāngas
or
works
considered
as
supple-
mentary
to
and
connected
with
the
Vedas,
forming
a
part
of
the
scriptural
or
sacred
science:
glossarial
explanation
of
obscure
terms
especially
those
occurring
in
the
Vedas.
2.
Explanation
of
the
concord
or
disagreement
of
letters,
&c.
3.
Separation
or
analysis
of
a
derivative
or
compound
word.
4.
The
name
of
the
Yāskās
commentary
on
the
Nighantus.
5.
Loud,
Distinct.
Etymology
निर्
negative
or
affirmative
prefix,
उक्त
spoken,
said.
निरुक्त
nirukta
Adjective
explained
निरुक्त
nirukta
Adjective
interpreted
i.e.
become
manifest
निरुक्त
nirukta
Adjective
containing
the
name
of
a
god
निरुक्त
nirukta
Adjective
loud
निरुक्त
nirukta
Adjective
declared
for
निरुक्त
nirukta
Adjective
explicitly
mentioned
or
enjoined
निरुक्त
nirukta
Adjective
pronounced
निरुक्त
nirukta
Adjective
defined
निरुक्त
nirukta
Adjective
expressed
निरुक्त
nirukta
Adjective
uttered
निरुक्त
nirukta
Adjective
distinct
निरुक्त
nirukta
Adjective
fulfilled
निरुक्त
nirukta
Adjective
accomplished
निरुक्त
nirukta
Neuter
explanation
or
etymological
interpretation
of
a
word
निरुक्त
Masculine, Feminine, Neuter
(
-क्तः-क्ता-क्तं
)
1
Said,
described.
2
Obscure,
obsolete.
Neuter.
(
-क्तं
)
1
One
of
the
Vedāṅgas
or
works
considered
as
supplementary
to
and
connected
with
the
Vedas,
forming
part
of
scriptural
or
sacred
science:
glossarial
explanation
of
obscure
terms,
especially
those
occurring
in
the
Vedas.
2
Explanation
of
the
concord
or
disagreement
of
letters,
&c.
3
Separation
or
analysis
of
a
derivative
or
compound
word.
Etymology
निर्
negative
or
affirmative
prefix,
उक्त
spoken,
said.
निरुक्त
[
nirukta
],
Adjective.
Expressed,
pronounced,
explained,
defined.
Loud,
distinct.
Enjoined,
decided
पात्रं
त्वत्र
निरुक्तं
वै
कविभिः
पात्रवित्तमैः
Bhágavata (Bombay).
7.14.34.
Interpreted,
accomplished
(
as
a
word
)
proved
from
शब्दप्रमाण
(
as
शब्दैकगम्य
)
वेदांश्च
वेद्यं
तु
विधिं
च
कृत्स्नमथो
निरुक्तं
परमार्थतां
च
Mahâbhârata (Bombay).
*
12.245.3.
क्तम्
Explanation,
derivation,
etymological
interpretation.
स
वा
एष
आत्मा
हृदि
तस्यैतदेव
निरुक्तं
हदयमिति
Chhándogyopanishad
8.3.3
महत्त्वाद्भारवत्त्वाच्च
महाभारत-
मुच्यते
।
निरुक्तमस्य
यो
वेद
सर्वपापैः
प्रमुच्यते
॥
Mahâbhârata (Bombay).
*
1.1.274.
Name.
of
one
of
the
six
Vedāṅgas,
that
which
contains
glossarial
explanation
of
obscure
words,
especially
those
occurring
in
the
Vedas
नाम
च
धातुजमाह
निरुक्ते
Nir.
Name.
of
a
celebrated
commentary
on
the
Nighaṇṭus
by
Yāska.
Compound.
-कारः
Name.
of
the
sage
Yāska.
-जः
one
of
the
twelve
kinds
of
sons
allowed
by
the
old
Hindu
law
(
Equal or equivalent to, same as.
क्षेत्रजः
quod vide, which see.
)
आत्मा
पुत्रश्च
विज्ञेयस्तस्यानन्त-
रजश्च
यः
।
निरुक्तजश्च
विज्ञेयः
सुतः
प्रसृतजस्तथा
॥
Mahâbhârata (Bombay).
*
13.49.3.-वृत्तिः
Name.
of
a
com.
on
Yāska's
निरुक्त
by
Durgāchārya.
निरुक्त
nir-ukta,
pp.
√
vac
Neuter.
explanation
etymological
interpretation
esp.
T.
of
Yāska's
commentary
on
the
Nighaṇṭus
-ukti,
Feminine.
etymological
explanation
-uñchana,
Neuter.
=
nī-rājana
-uttara,
Adjective.
having
no
superior
unable
to
give
an
answer
-utsava,
Adjective.
devoid
of
festivals
-utsāha,
Adjective.
destitute
of
energy,
unenterprising,
spiritless:
-tā,
Feminine.
cowardice
-utsuka,
Adjective.
unconcerned
having
no
desire
for
(
prati
)
-utseka,
Masculine.
modesty
Adjective.
unpretentious,
modest
-udara,
Adjective.
trunkless
-ud-
-deśam,
ad.
without
making
any
statement
udyama,
Adjective.
avoiding
exertion,
indolent
-udyoga,
Adjective.
id.
-udvigna,
pp.
untroubled,
unagitated:
-manas,
Adjective.
having
one's
mind
undisturbed
-udvega,
Adjective.
free
from
agitation,
calm
-unmāda,
Adjective.
free
from
arrogance
-upakārin,
Adjective.
unable
to
render
a
service
-upakriya,
Adjective.
rendering
no
service
-upa-
-drava,
Adjective.
unassailed
by
mischances
or
calamities,
prosperous,
faring
well
free
from
danger,
sage:
-tā,
Feminine.
security
-upadhi,
Adjective.
free
from
guile,
honest
blameless
-upapatti,
Adjective.
unsuitable
-upapada,
Adjective.
unaccompanied
by
a
secondary
word
-upaplava,
Adjective.
undisturbed,
uninterrupted
-upabhoga,
Adjective.
not
enjoying
-upama,
Adjective.
having
no
equal
-upayoga,
Adjective.
useless
-upākhya,
Adjective.
indescribable:
-tva,
Neuter.
abst.
N.
-upāya,
Adjective.
futile
-uṣṇa-tā,
Feminine.
coldness:
-ṃ
nī,
make
cold,
kill
-uṣṇīṣa,
Adjective.
turbandless,
bareheaded.
निरुक्त
वि*
-
निर्+वच्+क्त
"अभिहित,
उच्चरित,
अभिव्यक्त,
परिभाषित"
निरुक्त
वि*
-
निर्+वच्+क्त
"उच्चस्वर
से
बोला
हुआ,
स्पष्ट"
निरुक्तम्
नपुंलिङ्गम्
-
-
"व्याख्या,
निर्वचन,
व्युत्पत्तिसहित
व्याख्या"
निरुक्तम्
नपुंलिङ्गम्
-
-
"छः
वेदांगों
में
से
एक
जिसमें
अप्रचलित
शब्दों
की
व्याख्या
की
गई
है,
विशेषकर
वैदिक
शब्दों
की
-
"
निरुक्तम्
नपुंलिङ्गम्
-
-
यास्क
द्वारा
निघण्टु
पर
किया
गया
भाष्य
निरुक्त
पदविभागः
नपुंसकलिङ्गः
कन्नडार्थः
ಪದಗಳ
ಅವಯವಾರ್ಥಗಳನ್ನು
ಹೇಳುವುದು
निष्पत्तिः
निर्+वच(
परिभाषणे
)
भावे
"क्तः"
(
३-३-११४
)
व्युत्पत्तिः
निः
निश्चयेन
उक्तम्,
निरुच्यते
अनेनेति
वा
निरुक्त
पदविभागः
नपुंसकलिङ्गः
कन्नडार्थः
ವೈದಿಕ
ಪದಗಳ
ಅರ್ಥಗಳನ್ನು
ನಿಶ್ಚಯಿಸಿ
ಹೇಳುವ
ಒಂದು
ಗ್ರಂಥ
विस्तारः
ನಿರುಕ್ತವು
ಆರು
ವೇದಾಂಗಗಳಲ್ಲೊಂದು.
ಇದು
ವೇದಪುರುಷನ
ಶ್ರೋತ್ರರೂಪವಾದುದು.
"ज्योतिषामयनं
चक्षुः
निरुक्तं
श्रोत्रमुच्यते"
पा०शि०
४१.
ನಿರುಕ್ತವು
ಯಾಸ್ಕಮುನಿ
ಪ್ರಣೀತವಾದುದು.
निरुक्त
a
C.
on
the
Naighaṇṭuka,
by
Yāska.
Jones
411.
IO.
770.
1296.
1378
1751.
1752.
1979.
W.
p.
16.
17.
Oxf.
384^a.
385.
396^b.
Paris
(
D
136
).
L.
908.
1300.
K.
8.
Kh.
59.
B.
1,
204.
206.
Ben.
2.
3.
5.
Bik.
132.
133.
Haug
30.
Rādh
1.
NW.
4.
16.
Oudh
III,
6.
8.
XIII,
32.
NP.
II,
8.
VIII,
4.
Burnell
2^b.
Bh.
6.
P.
4.
Bhk.
8.
Oppert
6748.
7071.
8189.
II,
535.
4345.
4684.
6945.
7432.
Rice
28.
W.
1503.
1504.
Peters.
1,
116.
2,
167.
171.
3,
385.
C.
Oppert
II,
4310.
5751.
7433.
Peters.
2,
168.
C.
by
Ugra.
Paris
(
D
136^a
).
Ben.
1.
2.
NW.
16.
Proceed.
ASB.
1869,
140.
C.
by
Durga.
IO.
206.
357.
358.
Oxf.
361^a.
384^b.
392^b.
396^b.
B.
1,
206.
NP.
VI,
8.
Burnell
3^a.
P.
4.
Poona
II,
149--157.
Oppert
II,
9467.
BP.
258.
C.
by
Skandasvāmin.
K.
8.
Quoted
by
Deva-
rāja
p.
4.
83.
Niruktabhāṣyavyākhyā.
B.
1,
206.
निरुक्त
name
of
a
class
of
works
which
were
composed
to
explain
the
collections
of
Vedic
words
by
means
of
proposing
derivations
of
those
words
from
roots
as
would
suit
the
sense.
The
Nirukta
works
are
looked
upon
as
supplementary
to
grammar
works
and
there
must
have
been
a
good
many
works
of
this
kind
in
ancient
times
as
shown
by
references
to
the
writers
of
these
viz.
Upamanyu,
Sakatay-
ana,
Sakapuni,
Sakapurti
and
others,
but,
out
of
them
only
one
work
composed
by
Yaska
has
survived
the
word,
hence
has
been
applied
by
scholars
to
the
Nirukta
of
Yaska
which
is
believed
to
have
been
written
in
the
seventh
or
the
eighth
century
B.
C.
i.
e.
a
century
or
two
before
Panini.
The
Nirukta
works
were
looked
upon
as
subsidi-
ary
to
the
study
of
the
Vedas
along
with
works
on
phonetics
(
शिक्षा
),
rituals
(
कल्प
),
grammar
(
व्याकरण
)
prosody
(
छन्दस्
)
and
astro-
nomy(
ज्योतिष
)and
a
mention
of
them
is
found
made
in
the
Chandogyo-
panisad.
As
many
of
the
derivati-
ons
in
the
Nirukta
appear
to
be
forced
and
fanciful,
it
is
doubtful
whether
the
Nirukta
works
could
be
called
scientific
treatises.
The
work
of
Yaska,
however,
has
got
its
own
importance
and
place
among
works
subsidiary
to
the
Veda,
being
a
very
old
work
of
that
kind
and
quoted
by
later
commentators.
There
were
some
glosses
and
commentary
works
written
upon
Yaska's
Nirukta
out
of
which
the
one
by
Durgacarya
is
a
scholarly
one.It
is
doubtful
whe-
ther
Durgacarya
is
the
same
as
Durgasimha,
who
wrote
a
Vrtti
or
gloss
on
the
Katantra
Vyakar-
ana.
The
word
निरुक्त
is
found
in
the
Pratisakhya
works
in
the
sense
of
'explained'
and
not
in
the
sense
of
derived
cf.
R.
Pr.
XV
6
V.Pr.
IV.
19,
195.
*nirukta
(
the
etymological
work
of
Yāska
):
XII,
7372,
†8944,
13232
XIII,
4108.
Nirukta,
‘explanation’
of
a
word
or
passage,
is
found
in
the
Chāndogya
Upaniṣad
(
viii.
3,
3
),
but
does
not
appear
as
the
name
of
a
work
before
the
later
Upaniṣads.
It
is,
however,
probable
that
Yāska's
Nirukta
is
not
later
than
the
rise
of
Buddhism.
Cf.
Nirvacana.
Cf.
Weber,
Indische
Studien,
1,
13,
17
3,
260
et
seq.
Indian
Literature,
25,
26,
41,
42,
etc.
Macdonell,
Sanskrit
Literature,
269,
270
Keith,
Aitareya
Āraṇyaka,
24,
25
Roth,
Nirukta,
xv.
et
seq.
निरुक्तं,
क्लीबम्
(
निर्निश्चयेन
उक्तम्
।
)
वेदवेदाङ्ग-शास्त्रविशेषः
।
यथा,
--“शिक्षा
कल्पो
व्याकरणं
निरुक्तं
ज्योतिषन्तथा
।छन्दश्चेति
षडङ्गानि
वेदानां
वैदिका
विदुः
॥
”इति
शब्दरत्नावली
॥
(
तथाहि,
--“वर्णागमो
वर्णविपर्य्ययश्चद्वौ
चापरौ
वर्णविकारनाशौ
।धातोस्तदर्थातिशयेन
योग-स्तदुच्यते
पञ्चविधं
निरुक्तम्
॥
”यदुक्तं
देवराजयज्वना
निर्व्वचने,
तद्यथा,
--“अत
उक्ताध्ययनविधेरुक्तच्छन्दःप्रविभागस्योक्त-विनियोगस्योपलक्षितकर्म्माङ्गभूतकालस्योपद-र्शितलक्षणस्यैतैरङ्गैर्वेदस्यार्थपरिज्ञानविषये
नि-रुक्तं
नामेदमङ्गमारभ्यते
।
प्रधानञ्चेदमितरेभ्यो-ऽङ्गेभ्यः
सर्व्वशास्त्रेभ्यश्चार्थपरिज्ञानाभिनिवेशात्
।अर्थो
हि
प्रधानम्
।
तद्गुणः
शब्दः
।
स
चेतरेषुव्याकरणादिषु
चिन्त्यते
।
कल्पे
खल्वपि
विनि-योगश्चिन्त्यते
।
स
च
पुनरर्थाभिधानवशेन
मन्त्रा-णाम्
।
यो
यमर्थमभिधानेन
संस्कर्त्तुं
समर्थो
मन्त्रःस
तत्र
विनियुज्यते
।
तदुक्तं
अर्थाभिधान-संयोगान्मन्त्रेषु
शेषभावः
स्यात्
इति
।
न
चनिरुक्तादृतेऽन्यदङ्गमन्यद्वा
बाह्यं
शास्त्रमस्तितात्पर्येण
यदशेषान्
शब्दान्
निर्ब्रूयात्
।
यदपिच
क्वचित्
क्वचिदन्यशास्त्रे
शब्दनिर्व्वचनम्
।अतएव
तदित्युपलक्ष्यम्
।
यथा
शब्दलक्षणपरि-ज्ञानं
सर्व्वशास्त्रेषु
व्याकरणात्
एवं
शब्दार्थनिर्व्व-चनपरिज्ञानं
निरुक्तात्
।
वस्तुमात्रमेव
हि
इत-रेषु
शास्त्रेषु
स्वाभिमतबुद्धिविषयमेव
किञ्चि-च्चिन्त्यते
ब्राह्मणमपि
च
विध्यर्थवादरूपमशेष-मन्त्रार्थशेषभूतमेव
।
मन्त्रब्राह्मणार्थपरिज्ञानबद्ध-श्चाध्यात्माधिदैवाधिभूतपरिज्ञानद्बारेण
धर्म्मार्थ-काममोक्षाख्योऽखिलपुरुषार्थः
।
न
चानिरुक्तोमन्त्रार्थो
व्याख्यातव्य
इति
।
तस्मादर्थपरिज्ञाना-भिनिवेशादिदमेव
प्रधानमित्युपपन्नम्
।
अथा-स्यैवमखिलपुरुषार्थोपकारवृत्तिसमर्थस्य
संग्रहः
।तद्यथा,
--नामाख्यातोपसर्गनिपातलक्षणम्
।
भावविकार-लक्षणम्
।
नामान्याख्यातजानि
सर्व्वाणि
चयथोपन्यस्य
पक्षप्रतिपक्षतो
विचार्यावधारणम्
।सर्व्वाण्याख्यातजानि
कानिचिदेवानेक-धातु-जान्यपीति
मन्त्राणामर्थवत्त्वानर्थवत्त्वे
विचार्य्यशास्त्रारम्भप्रयोजनद्बारेणार्थवत्तावधारणम्
।पदविभागपरिज्ञानप्रतिज्ञानबोधावलम्बिप्रदर्श-नाय
आदिमध्यान्तानेकदैवतलिङ्गसङ्कटेषु
मन्त्रेषुयाज्ञिकपरिज्ञानद्वारेण
देवतापरिज्ञानप्रतिज्ञा
।अर्थज्ञप्रशंसा
।
अनर्थज्ञावधारणम्
।
वेदवेदाङ्ग-व्यूहः
।
सप्रयोजननिघण्टुसमाम्नायविरचनम्
।प्रकरणत्रयविभागेन
नैघण्टुकप्रधानदेवताभि-धानप्रविभागलक्षणम्
।
निर्व्वचनलक्षणद्वारेणशब्दवृत्तिविषयोपदेशः
।
अर्थप्राधान्यात्
लोपो-पधाविकारवर्णलोपविपर्ययोपदेशेन
सामर्थ्योप-प्रदर्शनायादिमध्यान्तलोपोपधाविकारवर्णलोप-विपययाद्यन्तवर्णव्यापत्तिवर्णोपजनोदाहरण-चिन्ता
।
अन्तस्थान्तर्द्धातुनिमित्तेन
सम्प्रसार्या-सम्प्रसार्योभयप्रकृतिधातुनिर्व्वचनोपदेशः
।
भा-षिकप्रायोवृत्तिभ्यो
नैगमशब्दार्थप्रसिद्धिः
।
नैग-मप्रायोवृत्तिभ्यो
भाषिकशब्दार्थप्रसिद्धिः
।
देश-व्यवस्थया
शब्दरूपव्यपदेशः
।
तद्धितसमासनाम-निर्व्वचनलक्षणम्
।
शिष्यलक्षणम्
।
विशेषेणव्याख्यया
तत्त्वपर्यायभेदसङ्ख्यासन्दिग्धोदाहरणा-न्निर्व्वचनव्यवस्थया
नामाख्यातोपसर्गनिपातानांविभागेन
नैघण्टुकप्रकरणानुक्रमणम्
।
अने-कार्थानवगतसंस्कारानुक्रमणम्
।
परोक्षकृता-ध्यात्मिकमन्त्रलक्षणम्
।
स्तुत्याशीःशपथाभि-शापाभिख्यापरिदेवनानिन्दाप्रशंसादिभिर्मन्त्रा-भिव्यक्तिहेतूपदेशः
।
निदानपरिज्ञानव्याख्या-पनायानादिष्टदेवतोपपरीक्षणायाध्यात्मोपदेश-प्रकृतिभूमत्वम्
।
इतरेतरजन्मत्वम्
।
स्थानत्रय-भेदतः
तिसृणामेकैकस्या
माहाभाग्यकृतोऽनेक-नामधेयप्रतिलम्भः
।
पृथगभिधानन्तूत्पत्तिसम्ब-न्धाद्बा
।
देवतानामाकारचिन्तनम्
।
भक्तिसाह-चर्यसंस्तवकर्म्मसूक्तभाक्त्वहविर्भाक्त्वव्यञ्जनभाक्त्वानि
।पृथिव्यन्तरिक्षद्युस्थानदेवतानामभिधेयाभिधान-व्युत्पत्तिप्राधान्यश्रुत्युदाहरणम्
।
तन्निर्व्वचन-विचारोपपत्यवधारणानुक्रमेण
व्याख्याय
दैवत-प्रकरणनिर्णयः
।
विद्यापारप्राप्त्युपायोपदेशः
।मन्त्रार्थनिर्व्वचनद्वारेण
देवताभिधाननिर्व्वचनफलंदेवताताद्भाव्यम्
।
इत्येष
समासतो
निरुक्त-शास्त्रचिन्ताविषयः
॥
”
*
॥
“वर्णागमो
वर्णविपर्य्ययश्च
इत्यादिना
निश्चये-नोक्तं
निरुक्तम्
।”
इत्यमरटीकायां
भरतः
॥
पदभञ्जनम्
।
यथा,
--“प्रस्तावस्तु
प्रकरणं
निरुक्तं
पदभञ्जनम्
॥
”इति
हेमचन्द्रः
॥
कथिते,
त्रि
।
यथा
।
“निरुक्ता
प्रकृतिर्द्वेधा
।”इति
जगदीशः
॥
निरुक्त
नपुंलिङ्गम्
निर्--वच--भावे
क्त
।
१
निर्वचने
पदानामव-वयवार्थाः
सम्भाविता
निःशेषेण
निश्चयेन
उच्यन्वे
यत्रआधारे
बा०
क्त
।
पदानामवयवार्थनिर्वएनरतिपादकेयास्कादिप्रणीते
२
ग्रन्थभेदे
तदेतत्
ऋग्वेदभाष्योपक्रमेउक्तं
यथा“पञ्चध्यायरूपकाण्डत्रयात्मके
एतस्मिन्
ग्रन्थे
परनि-रपेक्षितया
पदार्थस्योक्तत्वात्तस्य
ग्रन्थस्य
निरुक्तत्वम्
।तद्व्याख्यानं
च
“समाम्नायः
समाम्नातः”
इत्यारभ्य
“तस्या-स्तस्यास्ताद्भाव्यमनुभवत्यनुभवति”
इत्यन्तैर्द्वादशभिरध्यायै-र्यास्को
निर्ममे
।
तदपि
निरुक्तमित्युच्यते
एकैकस्य
पदस्यसम्भाविता
अवयवार्थास्तत्र
निःशेषेणोच्यन्त
इति
व्यु-त्पत्तेः
।
तथा
हि
“चत्वारि
पदजातानि
नामाख्यातेचोपस्वर्गनिपाताश्चेति”
प्रतिज्ञाय
“उच्चावचेष्वर्थेषु
निपत-न्तीति”
निपातस्वरूपं
निरुच्यैवमुदाहृतम्
“नेति
प्रति-षेघार्थीयो
भाषायामुभयमन्वव्यायम्
“नेन्द्रं
देवममंसतेति”प्रतिषेधार्थीय
इति
।
“दुर्मदासो
न
सुरायाम्”
इत्युप-मार्थीयः
इति
च
।
तच्च
लोके
केवलप्रतिषेधार्थकस्यापिनकारस्य
वेदे
प्रतिषेधोपमालेक्षेणार्थोदाहरणमस्मिन्ग्रन्थेऽवगम्यते
।
एवं
ग्रन्थकारेणोक्तास्तत्तत्पदनिर्वचन-विशेषास्तत्तन्मन्त्रव्याख्यानावसरे
एवास्माभिरुदाहरिष्यन्ते
।म
च
निर्वचनानां
निर्मूलत्वं
शङ्कनीयम्
एतद्व्युत्पत्त्यर्थ-मेव
ब्राह्मणेषु
पदनिर्वचनानां
केषाञ्चिदुक्तत्वात्
।
“तदा-हुतीवामाहुतित्वमिति”
“तमिदन्द्रं
सन्तमिन्द्रम्
इत्याच-अते”
इति
“यदप्रथयत्तत्
पृथिव्याः
पृथिवीत्वमिति
च”
।ग्रन्थकारोऽपि
तत्र
तत्र
स्वीक्तनिर्बचनमूलभूतब्राह्मणा-न्युदाहरिष्यति
केषाञ्चिन्निर्ववचानागां
व्याकरण-वलेन
सिद्धावपि
न
सर्वेषां
सिद्धिरस्ति
।
अतएव
अन्थ-कार
आह
“तदिदं
विद्यास्थानं
व्याकरणस्य
कात्र्स्न्यंस्वार्थसाधकं
चेति”
।
तस्माद्वेदार्थावबोधायोपयुक्तंनिरुक्तम्”
।
तत्र
निर्वचने
पदसाधनप्रकारश्च
“वर्णागमोवर्णविपर्यवश्चेत्यादिनोक्तो
निपातशब्दे
दृश्यः
।
“शिक्षा-मल्पो
व्याकरणं
निरुक्तं
छन्दो
ज्योतिषमिति”
मुण्ड-कोप०
“छन्दः
पादौ
तु
नेदस्य
हस्तौ
कल्पोऽध
पठ्यते
।ज्योतिषामयनं
चक्षुर्निरुक्तं
श्रोत्रमुच्यते
।
शिक्षा
घ्राणंतु
वेदस्य
मुखं
व्याकरणं
स्मृतम्
।
तस्मात्
साङ्ग-मधीत्यैव
ब्रह्मलोके
महीयते”
तस्यैतत्
निरुक्तंहृद्ययमिति
हृदयम्”
छा०
उप०
।
हेमचन्द्रे
तु
पदभञ्जनंनिरुक्तमित्युक्तं
तेनावयवार्थज्ञापनार्थं
तत्तद्घटकपदस्यविभागकरणमेव
निरुक्तमिति
तदर्थः
।
३
नियोगेनउक्ते
४
नियुक्ते
च
निरुक्तजशब्दे
दृश्यम्
।
निरुक्त
name
of
a
class
of
works
which
were
composed
to
explain
the
collections
of
Vedic
words
by
means
of
proposing
derivations
of
those
words
from
roots
as
would
suit
the
sense.
The
Nirukta
works
are
looked
upon
as
supplementary
to
grammar
works
and
there
must
have
been
a
good
many
works
of
this
kind
in
ancient
times
as
shown
by
references
to
the
writers
of
these
viz.
Upamanyu,
Sakatay-
ana,
Sakapuni,
Sakapurti
and
others,
but,
out
of
them
only
one
work
composed
by
Yaska
has
survived
the
word,
hence
has
been
applied
by
scholars
to
the
Nirukta
of
Yaska
which
is
believed
to
have
been
written
in
the
seventh
or
the
eighth
century
B.
C.
i.
e.
a
century
or
two
before
Panini.
The
Nirukta
works
were
looked
upon
as
subsidi-
ary
to
the
study
of
the
Vedas
along
with
works
on
phonetics
(
शिक्षा
),
rituals
(
कल्प
),
grammar
(
व्याकरण
)
prosody
(
छन्दस्
)
and
astro-
nomy(
ज्योतिष
)and
a
mention
of
them
is
found
made
in
the
Chandogyo-
panisad.
As
many
of
the
derivati-
ons
in
the
Nirukta
appear
to
be
forced
and
fanciful,
it
is
doubtful
whether
the
Nirukta
works
could
be
called
scientific
treatises.
The
work
of
Yaska,
however,
has
got
its
own
importance
and
place
among
works
subsidiary
to
the
Veda,
being
a
very
old
work
of
that
kind
and
quoted
by
later
commentators.
There
were
some
glosses
and
commentary
works
written
upon
Yaska's
Nirukta
out
of
which
the
one
by
Durgacarya
is
a
scholarly
one.It
is
doubtful
whe-
ther
Durgacarya
is
the
same
as
Durgasimha,
who
wrote
a
Vrtti
or
gloss
on
the
Katantra
Vyakar-
ana.
The
word
निरुक्त
is
found
in
the
Pratisakhya
works
in
the
sense
of
'explained'
and
not
in
the
sense
of
derived
cf.
R.
Pr.
XV
6
V.Pr.
IV.
19,
195.
निरुक्त
निरुक्त
a.
(
pp.
de
वच्
)
inusité,
qu'on
ne
dit
plus.
—
S.
neuter
[
un
des
Vedāṅgas
]
commentaire
sur
les
termes
obscurs
du
Veda.
निरुक्ति
feminine
mms.
Explication
de
ce
qu'il
peut
y
avoir
d'obscur
dans
la
Loi,
Bd.
निर्-उक्त-
a.
v.
prononcé,
énoncé,
exprimé,
expliqué,
déclaré
tel
(
nom.
)
réalisé,
manifesté
nt.
interprétation
not.
étymologique
titre
de
divers
ouvrages
dont
le
commentaire
des
Nighaṇṭu
par
Yāska.
°कार-
Masculine.
Neuter.
d'un
commentateur
du
Meghadūta
Neuter.
de
Yāska.
°ग-
Masculine.
Neuter.
de
Brahma.
°ज-
Masculine.
une
des
12
catégories
de
fils
reconnues
par
les
anciennes
lois.