Try संस्कृतवाहिनी (A word everyday) | YouTube Channel
ध्रुव
dhruva
ध्रुव
Masculine, Feminine, Neuter
(
-वः-वा-वं
)
1.
External.
2.
Fixed,
stable,
firm.
3.
Continual,
permanent.
4.
Certain,
ascertained.
5.
Spread,
extended.
Masculine.
(
-वः
)
1.
A
name
of
BRAMHĀ.
2.
SIVA.
3.
VISHṆU.
4.
The
polar
star
or
north
pole
itself
in
mythology,
personified
by
DHRUVA,
the
son
of
UTTĀNAPĀDA,
and
grandson
of
the
first
MANU.
5.
The
pole
of
any
great
circle,
particularly
either
of
the
celestial
poles.
6.
(
In
Astronomy,
)
The
distance
of
a
planet
from
the
beginning
of
the
sydereal
zodiac.
7.
Any
epoch
to
which
a
computation
of
dates
is
referred.
8.
One
of
the
demi-gods
called
VASUS.
9.
The
trunk
of
a
lopped
tree.
10.
The
Indian
fig
tree,
(
Ficus
Indica.
)
11.
One
of
the
twenty-seven
astronomical
Yogas,
or
the
Yoga
star
of
the
twelfth
lunar
asterism,
supposed
to
be
Leonis.
12.
A
sort
of
bird:
see
शराटि.
Neuter.
(
-वं
)
1.
Ascertainment,
certainty.
2.
Logic,
reasoning,
discussion.
3.
Heaven.
Feminine.
(
-वा
)
1.
A
sacrificial
vase
made
in
the
shape
of
the
Indian
fig
leaf,
and
of
the
wood
of
the
Flacourtia
sapida.
2.
A
plant,
(
Hedysarum
gangeticum.
)
3.
A
small
tree
from
the
fibres
of
which
bow
strings
are
made:
see
मूर्ब्बा.
4.
The
intro-
ductory
stanza
of
a
song:
it
is
distinct
form
the
verses
of
the
song,
after
each
of
which
it
is
again
repeated
as
a
burden
or
chorus.
5.
A
virtuous
woman.
Etymology
ध्रु
to
be
fixed
affix
अच्.
ध्रुव
-
dhruva
-
Adjective
-
fixed
नैष्ठिक
-
naiSThika
-
Adjective
-
fixed
स्थिर
-
sthira
-
Adjective
-
fixed
स्थिरनिधि
-
sthiranidhi
-
Masculine
-
fixeddeposit
निश्चितायामक्षेत्र
-
nizcitAyAmakSetra
-
Neuter
-
fixed-lengthfield
[
computer
]
स्थिरायामक्षेत्र
-
sthirAyAmakSetra
-
Neuter
-
fixed-lengthfield
[
computer
]
स्थिरायतिक्षेत्र
-
sthirAyatikSetra
-
Neuter
-
fixed-lengthfield
[
computer
]
तेषां
पुत्र्याः
विवाहः
निश्चितः
इति
श्रुतवान्
-
teSAMputryAHvivAhaHnizcitaHitizrutavAn
-
Sentence
-
Theirdaughter'smarriageisfixed,
Iheard.
निश्चल
-
nizcala
-
Adjective
-
fixed
स्तम्भित
-
stambhita
-
Adjective
-
fixed
अक्षर
-
akSara
-
Adjective
-
fixed
स्तिमित
-
stimita
-
Adjective
-
fixed
दृढ
-
dRDha
-
Adjective
-
fixed
स्थावर
-
sthAvara
-
Adjective
-
fixed
अटल
-
aTala
-
Adjective
-
fixed
स्थापित
-
sthApita
-
Adjective
-
fixed
अकुण्ठ
-
akuNTha
-
Adjective
-
fixed
अधिक्षिप्त
-
adhikSipta
-
Adjective
-
fixed
अनुत्तर
-
anuttara
-
Adjective
-
fixed
अवबद्ध
-
avabaddha
-
Adjective
-
fixed
ध्रुव
-
dhruva
-
Adjective
-
fixed
नैष्ठिक
-
naiSThika
-
Adjective
-
fixed
स्थिर
-
sthira
-
Adjective
-
fixed
संस्थापन
-
saMsthApana
-
Neuter
-
fixing
परिहार
-
parihAra
-
Masculine
-
bugfix
[
computer
]
सन्धान
-
sandhAna
-
Neuter
-
bugfix
[
computer
]
स्थिरनिधि
-
sthiranidhi
-
Masculine
-
fixeddeposit
सन्धानपरकम्
अवतरण
-
sandhAnaparakamavataraNa
-
Neuter
-
bugfixrelease
[
computer
]
निश्चितायामक्षेत्र
-
nizcitAyAmakSetra
-
Neuter
-
fixed-lengthfield
[
computer
]
स्थिरायामक्षेत्र
-
sthirAyAmakSetra
-
Neuter
-
fixed-lengthfield
[
computer
]
स्थिरायतिक्षेत्र
-
sthirAyatikSetra
-
Neuter
-
fixed-lengthfield
[
computer
]
तेषां
पुत्र्याः
विवाहः
निश्चितः
इति
श्रुतवान्
-
teSAMputryAHvivAhaHnizcitaHitizrutavAn
-
Sentence
-
Theirdaughter'smarriageisfixed,
Iheard.
दृढीकरोति
-
dRDhIkaroti
-
verb
-
fix
निर्णयति
-
nirNayati
-
verb
-
fix
बन्धति
/
-ते
{
बन्ध्
}
-
bandhati
/
-te
{
bandh
}
-
verb
-
fix
अभिनिर्दिशति
{
अभिनिर्दिश्
}
-
abhinirdizati
{
abhinirdiz
}
-
verb
-
fix
निखनति
{
निखन्
}
-
nikhanati
{
nikhan
}
-
verb
-
fix
निबध्नाति
{
निबन्ध्
}
-
nibadhnAti
{
nibandh
}
-
verb
-
fix
नियुनक्ति
{
नियुज्
}
-
niyunakti
{
niyuj
}
-
verb
-
fix
नियुङ्क्ते
{
नियुज्
}
-
niyuGkte
{
niyuj
}
-
verb
-
fix
ध्रुव
-
dhruva
-
Adjective
-
stable
ध्रुव
-
dhruva
-
Adjective
-
fixed
ध्रुव
-
dhruva
-
Adjective
-
lasting
ध्रुव
-
dhruva
-
Adjective
-
certain
ध्रुव
-
dhruva
-
Adjective
-
unchangeable
ध्रुव
-
dhruva
-
Adjective
-
eternal
ध्रुव
-
dhruva
-
Adjective
-
sure
ध्रुव
-
dhruva
-
Adjective
-
settled
ध्रुव
-
dhruva
-
Adjective
-
firm
[
fixed
]
ध्रुव
-
dhruva
-
Adjective
-
permanent
ध्रुव
-
dhruva
-
Adjective
-
constant
ध्रुव
-
dhruva
-
Adjective
-
immovable
ध्रुव
-
dhruva
-
Adjective
-
staying
with
ध्रुव
-
dhruva
-
Masculine
-
constant
arc
ध्रुव
-
dhruva
-
Masculine
-
medicinal
plant
known
for
psychedelic
effects
[
Desmodium
Gangeticum
-
Bot.
]
ध्रुव
-
dhruva
-
Masculine
-
post
ध्रुव
-
dhruva
-
Masculine
-
Indian
fig-tree
ध्रुव
-
dhruva
-
Masculine
-
any
epoch
to
which
a
computation
of
dates
is
referred
ध्रुव
-
dhruva
-
Masculine
-
tip
of
the
nose
ध्रुव
-
dhruva
-
Masculine
-
particular
mode
of
life
ध्रुव
-
dhruva
-
Masculine
-
introductory
verse
of
a
song
[
in
music
]
ध्रुव
-
dhruva
-
Masculine
-
remaining
graha
which
having
been
drawn
in
the
morning
is
not
offered
till
evening
ध्रुव
-
dhruva
-
Masculine
-
introductory
verse
of
a
song
or
a
particular
time
or
measure
ध्रुव
-
dhruva
-
Masculine
-
particular
water-bird
ध्रुव
-
dhruva
-
Masculine
-
Ceylon
bowstring-hemp
[
Sanseviera
zeylanica
-
Bot
]
ध्रुव
-
dhruva
-
Masculine
-
celestial
pole
ध्रुव
-
dhruva
-
Masculine
-
unchangeable
longitude
of
fixed
stars
ध्रुव
-
dhruva
-
Masculine
-
pole
star
ध्रुव
-
dhruva
-
Masculine
-
stake
ध्रुव
-
dhruva
-
Masculine
-
knot
ध्रुव
-
dhruva
-
Masculine
-
polar
star
ध्रुव
-
dhruva
-
Neuter
-
enduring
sound
ध्रुव
-
dhruva
-
Neuter
-
atmosphere
ध्रुव
-
dhruva
-
Neuter
-
kind
of
house
ध्रुव
-
dhruva
-
Neuter
-
fixed
point
ध्रुव
-
dhruva
-
Neuter
-
air
ध्रुव
तारा
-
dhruva
tArA
-
Feminine
-
polar
star
ध्रुव
-
dhruva
-
Adjective
-
stable
स्थिर
-
sthira
-
Adjective
-
stable
स्तास्नु
-
stAsnu
-
Adjective
-
stable
स्थावर
-
sthAvara
-
Adjective
-
stable
प्रग्रीव
-
pragrIva
-
Adjective
-
stable
प्रस्थ
-
prastha
-
Adjective
-
stable
स्थिरात्मन्
-
sthirAtman
-
Adjective
-
stable
स्थितिमत्
-
sthitimat
-
Adjective
-
stable
सुस्थिर
-
susthira
-
Adjective
-
stable
खदा
-
khadA
-
Feminine
-
stable
शाला
-
zAlA
-
Feminine
-
stable
योनि
-
yoni
-
Masculine
Feminine
-
stable
गोत्र
-
gotra
-
Neuter
-
stable
पस्त्य
-
pastya
-
Neuter
-
stable
बन्धनस्थान
-
bandhanasthAna
-
Neuter
-
stable
सद्मन्
-
sadman
-
Neuter
-
stable
गोगोष्ठ
-
gogoSTha
-
Neuter
-
cow-stable
अतिस्थिर
-
atisthira
-
Adjective
-
very
stable
तुरङ्गमशाला
-
turaGgamazAlA
-
Feminine
-
horse-stable
वाजिशाला
-
vAjizAlA
-
Feminine
-
horse-stable
ध्रुव
dhruva
Masculine
any
epoch
to
which
a
computation
of
dates
is
referred
ध्रुव
dhruva
Adjective
stable
स्थिर
sthira
Adjective
stable
भिन्न
bhinna
Neuter
stab
स्तास्नु
stAsnu
Adjective
stable
स्थावर
sthAvara
Adjective
stable
प्रग्रीव
pragrIva
Adjective
stable
प्रस्थ
prastha
Adjective
stable
स्थिरात्मन्
sthirAtman
Adjective
stable
स्थितिमत्
sthitimat
Adjective
stable
सुस्थिर
susthira
Adjective
stable
खदा
khadA
Feminine
stable
शाला
zAlA
Feminine
stable
योनि
yoni
Masculine
Feminine
stable
गोत्र
gotra
Neuter
stable
पस्त्य
pastya
Neuter
stable
बन्धनस्थान
bandhanasthAna
Neuter
stable
सद्मन्
sadman
Neuter
stable
विद्ध
viddha
Adjective
stabbed
स्थिति
sthiti
Feminine
stability
प्रतिष्ठा
pratiSThA
Feminine
stability
ध्रुव
Masculine, Feminine, Neuter
(
-वः-वा-वं
)
1
Eternal.
2
Fixed,
stable,
firm.
3
Continual,
permanent.
4
Certain,
ascertained.
5
Spread,
extended.
Masculine.
(
-वः
)
1
A
name
of
BRAHMĀ.
2
ŚIVA.
3
VIṢṆU.
4
The
polar
star
or
north
pole
itself
in
mythology,
personified
by
DHRUVA,
the
son
of
UTTĀNAPĀDA,
and
grandson
of
the
first
MANU.
5
The
pole
of
any
great
circle,
particularly
either
of
the
celestial
poles.
6
(
In
Astronomy,
)
The
distance
of
a
planet
from
the
beginning
of
the
sydereal
zodiac.
7
Any
epoch
to
which
a
computation
of
dates
is
referred.
8
One
of
the
demigods
called
VASUS.
9
The
trunk
of
a
lopped
tree.
10
The
Indian
fig
tree,
(
Ficus
Indica.
)
11
One
of
the
twenty-seven
astronomical
Yogas,
or
the
Yoga
star
of
the
twelfth
lunar
asterism,
supposed
to
be
β
Leonis.
12
A
sort
of
bird:
see
शराटि.
Neuter.
(
-वं
)
1
Ascertainment,
certainty.
2
Logie,
reasoning,
discussion.
3
Heaven.
Feminine.
(
-वा
)
1
A
sacrificial
vase
made
in
the
shape
of
the
Indian
fig
leaf,
and
of
the
wood
of
the
Flacourtia
sapida.
2
A
plant,
(
Hedysarum
gangeticum.
)
3
A
small
tree
from
the
fibres
of
which
bow
strings
are
made:
see
मूर्व्वा.
4
The
introductory
stanza
of
a
song:
it
is
distinct
from
the
verses
of
the
song,
after
each
of
which
it
is
again
repeated
as
a
burden
or
chorus.
5
A
virtuous
woman.
Etymology
ध्रु
to
be
fixed,
affix
अच्.
ध्रुव॑
mf(
आ॑
)n.
(
prob.
from.
√
धृ,
but
confer, compare.
√
ध्रु
and
ध्रुव्
)
fixed,
firm,
immovable,
unchangeable,
constant,
lasting,
permanent,
eternal,
ṛg-veda
et cetera.
et cetera.
(
e.g.
the
earth,
a
mountain,
a
pillar,
a
vow
et cetera.
with
स्वाङ्ग
neuter gender.
an
inseparable
member
of
the
body,
pāṇini
vi,
2,
177
with
धेनु
feminine.
a
cow
which
stands
quiet
when
milked,
atharva-veda
xii,
1,
45
with
दिश्
feminine.
the
point
of
the
heavens
directly
under
the
feet
[
reckoned
among
the
quarters
of
the
sky
confer, compare.
2.
दिश्
]
atharva-veda
brāhmaṇa
with
स्मृति
feminine.
a
strong
or
retentive
memory,
chāndogya-upaniṣad
vii,
26,
2
confer, compare.
also
under
करण
and
नक्षत्र
)
ifc.
equal, equivalent to, the same as, explained by.
पाप,
Lexicographers, esp. such as amarasiṃha, halāyudha, hemacandra, &c.
ध्रुव॑
masculine gender.
the
polar
star
(
personified
as
son
of
Uttāna-pāda
and
grandson
of
Manu
),
gṛhya-sūtra
mahābhārata
et cetera.
the
remaining
(
i.e.
preserved
)
Graha
which
having
been
drawn
in
the
morning
is
not
offered
till
evening,
śatapatha-brāhmaṇa
vaitāna-sūtra
ध्रुव
वि*
-
ध्रु
+
क
"मजबूत,
स्थिर,
निश्चित"
ध्रुवः
पुंलिङ्गम्
-
ध्रु
+
क
ध्रुव
तारा
ध्रुवः
पुंलिङ्गम्
-
ध्रु
+
क
किसी
बड़े
वृत्त
के
दोनों
सिरे
ध्रुवः
पुंलिङ्गम्
-
ध्रु
+
क
"नक्षत्र
राशिचक्र
के
आरंभ
से
ग्रह
की
दूरी,
ध्रुवीय
देशांतर
रेखा"
ध्रुवः
पुंलिङ्गम्
-
ध्रु
+
क
वटवृक्ष
ध्रुवः
पुंलिङ्गम्
-
ध्रु
+
क
"स्थाणु,
खूंटा"
ध्रुवः
पुंलिङ्गम्
-
ध्रु
+
क
तना
ध्रुवः
पुंलिङ्गम्
-
ध्रु
+
क
"गीत
का
आरंभिक
पाद,
टेक"
ध्रुवः
पुंलिङ्गम्
-
ध्रु
+
क
"समय,
काल,
युग"
ध्रुवः
पुंलिङ्गम्
-
ध्रु
+
क
ब्रह्मा
का
विशेषण
ध्रुवः
पुंलिङ्गम्
-
ध्रु
+
क
विष्णु
ध्रुवः
पुंलिङ्गम्
-
ध्रु
+
क
शिव
की
उपाधि
ध्रुवः
पुंलिङ्गम्
-
ध्रु
+
क
उत्तानपाद
के
पुत्र
और
मनु
के
पौत्र
का
नाम
ध्रुवम्
नपुंलिङ्गम्
-
ध्रु
+
क
"आकाश,
अन्तरिक्ष"
ध्रुवम्
नपुंलिङ्गम्
-
ध्रु
+
क
स्वर्ग
ध्रुवम्
नपुंलिङ्गम्
-
ध्रु
+
क
"अवश्य,
निश्चित
रूप
से,
यकीनन"
ध्रुव
वि*
-
ध्रु+क्
"स्थिर,
अचल,
स्थायी,
अनिवार्य"
ध्रुवः
पुंलिङ्गम्
-
ध्रु+क्
खूटी
ध्रुवः
पुंलिङ्गम्
-
ध्रु+क्
ज्योतिष
का
एक
योग
ध्रुवः
पुंलिङ्गम्
-
ध्रु+क्
मूलबिन्दु
ध्रुवः
पुंलिङ्गम्
-
ध्रु+क्
ध्रुव
तारा
ध्रुवम्
नपुंलिङ्गम्
-
ध्रु+क्
निश्चित
किया
बिन्दु
ध्रुव
पदविभागः
पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः
ಧ್ರುವಕುಮಾರ
/ಸ್ವಾಯಂಬುವ
ಮನುವಿನ
ಮಗನಾದ
ಉತ್ತಾನಪಾದರಾಯನ
ಹಿರಿಯ
ಹೆಂಡತಿ
ಸುನೀತಿಯ
ಮಗ
प्रयोगाः
"स्वायम्भुवस्यापि
मनोर्हरेरंशांशजन्मनः
।
प्रियव्रतोत्तानपादौ
शतरूपापतेः
सुतौ
।
वासुदेवस्य
कलया
रक्षायां
जगतः
स्थितौ
।
जाये
उत्तानपादस्य
सुनीतिः
सुरुचिस्तयोः
।
सुरुचिः
प्रेयसी
पत्युर्नेतरा
यत्सुतो
ध्रुवः
॥"
उल्लेखाः
भाग०
४-८-६,
७,
८
ध्रुव
पदविभागः
पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः
ವಿಷ್ಣು
/ಪರಮಾತ್ಮ
निष्पत्तिः
ध्रुव
(
गतिस्थैर्ययोः
)
-
"अच्"
(
३-१-१३४
)
व्युत्पत्तिः
ध्रुवति
अनन्तपरिणामादपि
स्वरूपादप्रच्याव्यो
भवति
।
ध्रुवति
स
एवार्वाचीनमपि
ध्रुवं
तुङ्गपदप्रदानेन
स्थिरयति
प्रयोगाः
"स्थविष्ठः
स्थविरो
ध्रुवः"
।
"संस्थानं
स्थानदो
ध्रुवः"
।
उल्लेखाः
वि०
स०
विस्तारः
"अप्रच्याव्यस्वस्वरूपात्
सदा
योऽसौ
ध्रुवः
स्मृतः"
-
निरुक्तिः
।
"अर्वाचीनं
ध्रुवमपि
तुङ्गस्थानप्रदानतः
।
ध्रुवीचकार
यस्माद्धि
ध्रुवस्तस्मात्
प्रकीर्तितः"
-
निरुक्तिः
।
ध्रुव
पदविभागः
पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः
ಪರಶಿವ
/ಪರಮಾತ್ಮ
प्रयोगाः
"धाता
शक्रश्च
विष्णुश्च
मित्रस्त्वष्टा
ध्रुवो
धरः"
उल्लेखाः
भा०
अनु०
४८-१०४
ध्रुव
पदविभागः
पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः
ಅಷ್ಟವಸುಗಳಲ್ಲಿ
ಒಬ್ಬ
प्रयोगाः
"आपो
ध्रुवश्च
सोमश्च
धरश्चैवानिलोऽनलः
।
प्रत्यूषश्च
प्रभासश्च
वसवोऽष्टौ
प्रकीर्तिताः
॥"
उल्लेखाः
मत्स्यपु०
ध्रुव
पदविभागः
पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः
ಜ್ಯೋತಿಷದಲ್ಲಿ
ವಿಷ್ಕಂಭ
ಮೊದಲಾದ
೨೭
ಯೋಗಗಳಲ್ಲಿ
೧೨ನೆಯದು
प्रयोगाः
"गण्डो
वृद्धिर्ध्रुवश्चैव
व्याघातो
हर्षणस्तथा"
ध्रुव
पदविभागः
पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः
ಮೋಟು
ಮರ
/ರೆಂಬೆಗಳೆಲ್ಲಾ
ತರಿಯಲ್ಪಟ್ಟು
ಮೋಟಾಗಿ
ನಿಂತಿರುವ
ಮರ
ध्रुव
पदविभागः
पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः
ಸರಕುಟಿಗ
ಹಕ್ಕಿ
ध्रुव
पदविभागः
पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः
ಕಂಬ
/ಗೂಟ
ध्रुव
पदविभागः
पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः
ವಟವೃಕ್ಷ
/ಆಲದ
ಮರ
ध्रुव
पदविभागः
पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः
ನಹುಷ
ಮಹಾರಾಜನ
ಒಬ್ಬ
ಮಗ
प्रयोगाः
"यतिं
ययातिं
सयातिमयातिमयतिं
ध्रुवम्
।
नहुषो
जनयामास
षट्
सुतान्
प्रियवादिनः
॥"
उल्लेखाः
भा०
आदि०
६९-३३
ध्रुव
पदविभागः
पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः
ಮೂಗಿನ
ತುದಿ
/ನಾಸಿಕೆಯ
ಅಗ್ರಭಾಗ
प्रयोगाः
"अरुन्धतीं
ध्रुवं
चैव
विष्णोस्त्रीणि
पदानि
च
।
आसन्नमृत्योर्नो
पश्येत्
चतुर्थं
मातृमण्डलम्
॥"
ध्रुव
पदविभागः
पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः
ಎಲ್ಲಾ
ನಕ್ಷತ್ರಗಳಿಗೂ
ಆಧಾರವಾಗಿರುವ
ದಕ್ಷಿಣೋತ್ತರ
ಧ್ರುವ
ನಕ್ಷತ್ರಗಳು
प्रयोगाः
"मेरोरुभयतो
मध्ये
ध्रुवतारे
नभः
स्थिते
।
निरक्षदेशसंस्थानामुभये
क्षितिजाश्रये
॥"
उल्लेखाः
सू०
सि०
ध्रुव
पदविभागः
पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः
ಅಶ್ವದ
ದೇಹದ
ಮೇಲಿರುವ
ರೋಮದ
ಸುಳಿ
ध्रुव
पदविभागः
पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः
ಉತ್ತರಫಲ್ಗುನೀ
ಉತ್ತರಾಷಾಢ
ಉತ್ತರಾಭಾದ್ರಾ
ಮತ್ತು
ರೋಹಿಣೀ
ನಕ್ಷತ್ರಗಳು
प्रयोगाः
"नरीनर्ति
वाणी
सदा
वक्त्रमध्ये
चरीकर्ति
काव्यं
बरीभर्ति
बन्धून्
।
ध्रुवाख्ये
प्रसूतिर्ध्रुवा
तस्य
कीर्तिर्दिगन्ते
नितान्तं
भवेच्चरुमूर्तिः
॥"
ध्रुव
पदविभागः
पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः
ವಿತರ್ಕ
/ಉತ್ಪ್ರೇಕ್ಷೆ
प्रयोगाः
"ध्रुवं
स
नीलोत्पलपत्रधारया
समिल्लतां
छेत्तुमृषिर्व्यवस्यति"
उल्लेखाः
शाकु०
१-१६
ध्रुव
पदविभागः
विशेष्यनिघ्नम्
कन्नडार्थः
ಸ್ಥಿರವಾದ
/ಶಾಶ್ವತವಾದ
प्रयोगाः
"ध्रुवेण
भर्ता
ध्रुवदर्शनाय
प्रयुज्यमाना
प्रियदर्शनेन"
।
"ध्रुवमपाय्र्ऽपादानम्"
।
"यो
ध्रुवाणि
परित्यज्य
अध्रुवाणि
निषेवते
।
ध्रुवाणि
तस्य
नश्यन्ति
अध्रुवं
नष्टमेव
च
॥"
उल्लेखाः
कुमा०
७-८५,
पा०
सू०
१-४-२४,
हितो०
ध्रुव
पदविभागः
विशेष्यनिघ्नम्
कन्नडार्थः
ನಿಶ್ಚಿತವಾದ
/ಸಂಶಯವಿಲ್ಲದೆ
ಕರಗತವಾದ
ध्रुव
पदविभागः
विशेष्यनिघ्नम्
कन्नडार्थः
ನಿತ್ಯವಾದ
/ನಿತ್ಯಸಿದ್ಧವಾದ
प्रयोगाः
"जातस्य
हि
ध्रुवो
मृत्युः
ध्रुवं
जन्म
मृतस्य
च"
उल्लेखाः
गीता०
२-२७
Druva
{%
(
I
)
a.
(
f.
वा
)
%}
1.
Fixed,
firm,
immovable,
stable,
permanent,
इति
ध्रुवेच्छामनुशासती
सुताम्
K.S.v.5
2.
perpetual,
unchangeable,
ध्रुवेण
भर्त्रा
K.S.viii.85
3.
certain,
sure,
जातस्य
हि
ध्रुवोर्मृत्युर्ध्रुवं
जन्म
मृतस्य
च
Bg.ii.27
4.
tenacious,
retentive,
(
e.g.
ध्रुवा
स्मृतिः
).(
धृवम्
‘surely,
certainly.’
)
Druva
{%
(
II
)
m.
%}
1.
The
polar
star,
R.xvii.35,
K.S.vii.85
2.
the
pole
of
any
great
circle
3.
the
distance
of
a
planet
from
the
beginning
of
the
sidereal
zodiac
4.
the
Indian
fig-tree
5.
a
post
6.
the
introductory
stanza
of
a
song
which
is
repeated
as
a
kind
of
chorus
(
See
any
Ashṭapadī
of
Jayadeva
)
7.
time,
epoch,
era
8.
a
stem,
a
trunk
9.
an
epithet
of
Brahman
(
m.
)
10.
of
Vishṇu
11.
of
Śiva
12.
name
of
the
son
of
Uttānapāda
and
grandson
of
the
first
Manu.
२,
अंस,
अक्षि,
अन्तक,
अम्बक,
अयन,
अश्वि,
अश्विनी,
ईक्षण,
ओष्ठ,
कर,
कर्ण,
कुच,
कुटुम्ब,
गरुत्,
गुल्फ,
चक्षु,
जङ्घा,
जानु,
दस्र,
दृश्
,
दृष्टि,
दोः,
द्वन्द्व,
द्वय,
द्वि,
ध्रुव,
नय,
नयन,
नासत्य,
नेत्र,
पक्ष,
पाणि,
बाहु,
भुज,
भुजा,
यम,
यमल,
युग,
युगल,
युग्म,
रविचन्द्रौ,
रविपुत्र,
लोचन,
श्रोत्र,
स्तन,
हस्त
ध्रुव
पु
ध्रुव,
नक्षत्र,
निश्चल
द्रुमो
वृक्षेषु
रत्नेषु
ध्रुवौ
नक्षत्रनिश्चलौ
।
verse
3.1.1.22
page
0015
धातुः →
ध्रुव्
मूलधातुः →
ध्रुव
धात्वर्थः →
गति-स्थैर्ययोः
गणः →
तुदादिः
कर्मकत्वं →
गतौ
अकर्मकः,
स्थैर्ये
सकर्मकः
इट्त्वं →
सेट्
उपग्रहः →
परस्मैपदी
रूपम् →
ध्रुवति
अनुबन्धादिविशेषः →
कुटादिः
ध्रुव
(
1
)
fixed,
stationary,
as
contrasted
with
moving
(
ध्रुव
)
which
is
termed
अपादान
and
hence
put
in
the
abla-
tive
case
cf
ध्रुवमपायेऽपादानम्
P.
I.
4.24
(
2
)
repeated
sound
(
नाद
)
of
a
third
or
a
fourth
consonant
of
the
class
consonants
when
it
occurs
at
the
end
of
the
first
word
of
a
split
up
compound
word
cf.
R.
Pr.
VI.
II
and
XI.
24.
ध्रुव
/
DHRUVA.
I.1
)
Birth
and
childhood.
manu
Svāyambhuva
the
son
of
brahmā,
had
two
sons
named
priyavrata
and
uttānapāda.
They
were
mighty
heroes
and
of
righteous
character.
uttānapāda
had
two
wives,
suruci
and
sunīti.
suruci
gave
birth
to
uttama
and
sunīti
to
dhruva.
uttānapāda
showed
more
favour
towards
uttama
and
suruci.
But
he
looked
upon
dhruva
and
his
mother
with
disfavour.
Once
uttama
sat
on
the
lap
of
his
father
when
the
latter
was
sitting
on
the
throne.
Seeing
this,
dhruva
wanted
to
sit
along
with
his
brother.
But
fearing
the
displeasure
of
suruci,
who
was
also
there,
the
King
did
not
take
dhruva
on
to
his
lap.
Seeing
the
endeavour
of
dhruva,
suruci
said
to
him,
“Child,
if
you
wish
to
sit
on
the
lap
of
your
father,
you
ought
to
have
been
born
in
my
womb.
You
cherish
high
ambition
which
you
do
not
deserve.”
These
words
of
suruci
were
not
palatable
to
dhruva
who
ran
to
his
mother
and
sat
on
her
lap.
When
sunīti
knew
what
had
happened
she
shed
tears.
After
a
few
moments
dhruva
stood
up
and
made
a
vow.
“I
will
get
a
position
unattainable
even
for
my
father,
by
my
own
endeavour.”
He
then
started
for
the
forest.
He
attained
self-renunciation
even
in
childhood
becoming
a
disciple
of
hermits
and
performing
severe
penance.
dhruva
began
penance
in
the
forest
of
madhuvana
on
the
river
Jamunā.
sunīti
came
and
tried
to
take
him
to
the
palace.
But
he
did
not
return.
He
intensified
his
penance
more
and
more.
At
last
Mahāviṣṇu
appeared
before
him.
dhruva
requested
for
a
lofty,
and
eternal
place
which
would
become
a
prop
of
the
world.
Accordingly,
viṣṇu
pointed
out
to
dhruva,
a
noble
place,
higher
than
the
planets,
stars
saptarṣis
(
Ursa
Major
)
and
the
devas
who
travelled
in
aeroplanes.
Mahāviṣṇu
said
that
dhruva
would
live
in
a
lofty
place
as
a
star
till
the
end
of
the
kalpa
and
his
mother
sunīti
would
also
remain
as
a
star
near
śiva
as
long
as
dhruva
lived
(
viṣṇu
purāṇa,
aṁśa
1,
Chapters
11
and
12
).2
)
The
previous
birth
of
dhruva.
Mahāviṣṇu
appeared
before
dhruva
and
revealed
his
previous
birth.
dhruva
was
a
Brahmin
in
his
previous
birth.
He
used
to
meditate
on
viṣṇu
with
concentration
of
mind.
In
course
of
time
he
befriended
a
prince
who
was
a
youth,
of
beautiful
and
bright
complexion,
enjoying
all
the
pleasures
of
the
world.
Attracted
by
the
position
and
status
of
the
prince,
the
Brahmin
wanted
to
become
a
prince.
Mahāviṣṇu
granted
his
wish.
Accordingly
dhruva
took
his
next
birth
as
the
son
of
uttānapāda.
(
viṣṇu
purāṇa,
aṁśa
1,
Chapter
12
).3
)
The
reign
and
end
of
dhruva.
After
receiving
the
boon
from
Mahāviṣṇu,
dhruva
returned.
All
who
were
there
embraced
dhruva.
Years
passed
by.
uttānapāda
left
his
kingdom
to
dhruva
and
became
a
forest
householder.
dhruva
became
King.
The
King
dhruva
married
Brāhmī,
the
daughter
of
śiśumāra
a
prajāpati.
The
queen
gave
birth
to
two
sons
kalpa
and
vatsara.
dhruva
married
ilā
the
daughter
of
vāyu
(
wind
).
She
gave
birth
to
a
son
named
utkala.
uttama
remained
unmarried.
While
he
was
hunting
in
the
forest
a
yakṣa
(
a
demi-god
)
killed
him.
suruci
was
caught
in
wild
fire
and
died.
Hearing
about
the
death
of
uttama,
dhruva
took
his
weapons
and
reached
the
realm
of
the
Yakṣas.
He
stood
at
their
gate
and
challenged
them
for
battle.
One
lac
and
thirty
thousand
yakṣa
warriors
fought
with
dhruva.
dhruva
destroyed
the
entire
army.
The
Yakṣas
began
illusive
and
magical
arts.
dhruva
overcame
that
also.
At
last
kubera
himself
appeared
before
dhruva
and
blessed
him.
They
got
him
into
a
plane
and
placed
him
in
a
place
higher
than
all
the
planets.
(
viṣṇu
purāṇa,
bhāgavata
).4
)
The
descendants
of
dhruva.
Two
sons
named
śiṣṭi
and
bhavya
were
born
to
dhruva
by
his
wife
śambhu.
succhāyā
the
wife
of
śiṣṭi
gave
birth
to
five
sinless
sons
named
ripu,
ripuñjaya,
vipra,
vṛkala
and
vṛkatejas.
bṛhatī
the
wife
of
ripu
gave
birth
to
cākṣuṣa
of
extreme
bright
complexion.
manu
was
born
to
cākṣuṣa
by
his
wife
Puṣkaraṇī
the
daughter
of
Vīraṇaprajāpati
and
included
in
the
children
of
varuṇa.
ten
sons
were
born
to
the
bright
manu
by
his
wife
naḍvalā,
daughter
of
prajāpati
vairāja.
These
ten
bright
sons
were
kuru,
pūru,
śatadyumna
tapasvī,
satyavān,
śuci,
Agniṣṭomā,
atirātra,
sudyumna,
and
abhimanyu.
āgneyī,
the
wife
of
kuru
gave
birth
to
six
children.
They
were
aṅga,
sumanas,
khyāti,
kratu,
aṅgiras
and
śibi.
A
son
named
vena
was
born
to
aṅga
by
his
wife
sunīthā.
Hermits
churned
the
right
hand
of
vena
to
obtain
children.
As
a
result
of
churning
Vaineya
was
born
from
the
right
hand
of
vena.
That
King
is
the
famous
pṛthu.
This
pṛthu
milked
the
earth
for
the
prosperity
of
his
subjects.
(
viṣṇu
purāṇa,
aṁśa
1,
Chapter
13
).5
)
The
place
of
dhruva.
The
origin
of
the
river
gaṅgā
was
through
the
hole
at
the
top
of
the
shell
of
the
mundane
egg.
It
flowed
down
and
fell
on
the
highest
part
of
heaven.
That
place
is
called
Viṣṇupāda.
Sitting
in
this
Viṣṇupāda,
dhruva
does
penance
to
viṣṇu.
So
this
place
got
the
name
Dhruvamaṇḍala.
(
devī
bhāgavata,
skandha
8
).
ध्रुव
२
/
DHRUVA
II.
He
was
the
son
of
nahuṣa
and
the
brother
of
yayāti.
(
M.B.
Ādi
Parva,
Chapter
75,
Stanza
30
)
ध्रुव
३
/
DHRUVA
III.
A
king.
He
sits
in
the
council
of
yama
and
serves
him.
(
M.B.
Sabhā
Parva,
Chapter
8,
Stanza
10
)
ध्रुव
४
/
DHRUVA
IV.
A
warrior
who
fought
on
the
side
of
the
kauravas
against
the
pāṇḍavas.
He
was
killed
by
Bhīmasena
(
M.B.
droṇa
parva,
Chapter
155,
Stanza
27
)
ध्रुव
५
/
DHRUVA
V.
A
king
who
supported
yudhiṣṭhira.
(
M.B.
droṇa
parva,
Chapter
158,
Verse
39
).
ध्रुव
६
/
DHRUVA
VI.
A
son
born
to
Dharmadeva
by
his
wife
dhūmrā.
He
was
one
of
the
aṣṭa
Vasus
(
eight
Vasus
)
(
M.B.
Ādi
Parva,
Chapter
66,
Stanza
19
).
Dhruva
in
the
Sūtras^1
denotes
the
pole
star,
being
mentioned
in
connexion
with
the
marriage
ritual,
in
which
the
star
is
pointed
out
to
the
bride
as
an
emblem
of
constancy.
In
the
Maitrāyaṇī
Upaniṣad,
^2
a
late
work,
the
movement
of
the
Dhruva
(
dhruvasya
pracalanam
)
is
mentioned,
but
this
can
hardly
be
interpreted
as
referring
to
an
actual
observed
motion
of
the
nominal
pole
star,
^3
but
rather
to
an
extraordinary
event,
such
as
a
destruction
of
the
world,
as
Cowell
understood
the
expression.^4
Jacobi^5
sees
in
the
motion
of
the
Dhruva
the
possibility
of
fixing
a
date,
on
the
ground
that
the
only
star
which
could
have
been
deemed
a
pole
star,
as
‘immovable,
’
was
one
(
a
Draconis
)
of
the
third
millennium
B.C.
But
this
attempt
to
extract
chronology
from
the
name
of
the
star
is
of
very
doubtful
validity.^6
1
)
Āśvalāyana
Gṛhya
Sūtra,
i.
7,
22
Sāṅkhāyana
Gṛhya
Sūtra,
i.
17,
2
et
seq.
Lāṭyāyana
Śrauta
Sūtra,
iii.
3,
6,
etc.
It
is
to
be
noted
that
the
marriage
Mantras,
of
which
we
have
a
great
many,
do
not
include
any
reference
to
the
Dhruva
but
it
is
not
possible
to
say
definitely
whether
the
practice
is
really
an
old
one
or
not
2
)
See
Max
Müller,
Sacred
Books
of
the
East,
15,
289
Weber,
Indische
Studien,
2,
396.
3
)
As
understood
by
Weber,
Indian
Literature,
98,
n.
103
Bühler,
Indian
Antiquary,
23,
245,
n.
21
Jacobi,
Zeit-
schrift
der
Deutschen
Morgenländischen
Gesellschaft,
49,
228,
n.
2.
4
)
In
his
edition
of
the
Upaniṣad,
p.
244.
5
)
Indian
Antiquary,
23,
157
Zeitschrift,
loc.
cit.,
50,
69
et
seq.
Journal
of
the
Royal
Asiatic
Society,
1909,
721
et
seq.
1910,
461
et
seq.
6
)
Whitney,
Journal
of
the
American
Oriental
Society,
16,
xc
Keith,
Journal
of
the
Royal
Asiatic
Society,
1909,
1102
1910,
465
et
seq.
ध्रुव
पुं।
ध्रुवः
समानार्थकाः
ध्रुव,
औत्तानपादि
1।3।20।1।1
ध्रुव
औत्तानपादिः
स्यादगस्त्यः
कुम्भसम्भवः।
मैत्रावरुणिरस्यैव
लोपामुद्रा
सधर्मिणी॥
पदार्थ-विभागः
,
द्रव्यम्,
तेजः,
नक्षत्रम्
ध्रुव
पुं।
शाखापत्ररहिततरुः
समानार्थकाः
स्थाणु,
ध्रुव,
शङ्कु
2।4।8।2।2
फुल्लश्चैते
विकसिते
स्युरवन्ध्यादयस्त्रिषु।
स्थाणुर्वा
ना
ध्रुवः
शङ्कुर्ह्रस्वशाखाशिफः
क्षुपः॥
पदार्थ-विभागः
,
द्रव्यम्,
पृथ्वी,
अचलसजीवः,
वृक्षः
ध्रुव
वि।
नित्यम्
समानार्थकाः
शाश्वत,
ध्रुव,
नित्य,
सदातन,
सनातन,
निज,
सना
3।1।72।2।2
ऋजावजिह्मप्रगुणौ
व्यस्ते
त्वप्रगुणाकुलौ।
शाश्वतस्तु
ध्रुवो
नित्यसदातनसनातनाः॥
पदार्थ-विभागः
,
द्रव्यम्,
कालः
ध्रुव
पुं।
भभेदः
समानार्थकाः
ध्रुव
3।3।211।2।1
शूद्रायां
विप्रतनये
शस्त्रे
पारशवो
मतः।
ध्रुवो
भभेदे
क्लीबे
तु
निश्चिते
शाश्वते
त्रिषु॥
पदार्थ-विभागः
,
द्रव्यम्,
तेजः,
नक्षत्रम्
ध्रुव
नपुं।
निश्चितम्
समानार्थकाः
सृष्टि,
केवल,
ध्रुव,
नूनम्,
अवश्यम्
3।3।211।2।1
शूद्रायां
विप्रतनये
शस्त्रे
पारशवो
मतः।
ध्रुवो
भभेदे
क्लीबे
तु
निश्चिते
शाश्वते
त्रिषु॥
पदार्थ-विभागः
,
गुणः,
मानसिकभावः
ध्रुव
वि।
शाश्वतम्
समानार्थकाः
ध्रुव
3।3।211।2।1
शूद्रायां
विप्रतनये
शस्त्रे
पारशवो
मतः।
ध्रुवो
भभेदे
क्लीबे
तु
निश्चिते
शाश्वते
त्रिषु॥
पदार्थ-विभागः
,
द्रव्यम्
ध्रुवं,
क्लीबम्
(
ध्रुवति
स्थिरीभवतीति
।
ध्रु
+
“स्रुवःकः
।”
उणां
।
२
।
६१
।
इत्यत्र
।
“बाहुलकात्ध्रु
स्थैर्य्ये
अतोऽपि
कः
।”
इत्युज्ज्वलदत्तोक्त्याकः
।
)
निश्चितम्
।
(
यथा,
शाकुन्तले
१अङ्के
।“ध्रुवं
स
नीलोत्पलपत्रधारयाशमीलतां
च्छेत्तुमृषिर्व्यवस्यति
॥
”
)तर्कः
।
इति
मेदिनी
।
वे,
१३
॥
आकाशम्
।इति
हेमचन्द्रः
॥
ध्रुवं,
त्रि,
(
ध्रु
गतिस्थैर्य्ये
+
बाहुलकात्
कः
।
)सन्ततम्
।
शाश्वतम्
।
इति
मेदिनी
।
वे,
१३
॥
स्थिरम्
।
निश्चितम्
।
इति
हेमचन्द्रः
।
६
।
८९
॥
(
यथा,
चाणक्यशतके
।
६३
।“यो
ध्रुवाणि
परित्यज्य
अध्रुवाणि
निषेवते
।ध्रुवाणि
तस्य
नश्यन्ति
अध्रुवं
नष्टमेव
हि
॥
”
)
ध्रुवः,
पुंलिङ्गम्
(
ध्रुवति
स्थिरीभवतीति
।
ध्रु
+
बाहुलकात्कः
।
)
शङ्कुः
।
हरः
।
(
यथा,
महाभारते
।१३
।
१७
।
१०३
।“घाता
शक्रश्च
विष्णुश्च
मित्रस्त्वष्टा
ध्रुवो
धरः
॥
”
)विष्णुः
।
(
यथा,
महाभारते
।
१३
।
१४९
।
१९
।“विश्वकर्म्मा
मनुस्त्वष्टा
स्थविष्ठः
स्थविरो
ध्रुवः
॥
”
)वटः
।
उत्तानपादजः
।
(
अस्य
विवरणन्तुपश्चात्
द्रष्टव्यम्
॥
)
वसुभेदः
।
(
यथा,
मात्स्ये
।५
।
२१
।“आपो
ध्रुवश्च
सोमश्च
धरश्चैवानिलोऽनलः
।प्रत्यूषश्च
प्रभासश्च
वसवोऽष्टौ
प्रकीर्त्तिताः
॥
”
)योगभेदः
।
इति
मेदिनी
।
वे,
१३
॥
(
यथा,
ज्योतिषे
।“गण्डो
वृद्धिर्ध्रुवश्चैव
व्याघातो
हर्षणस्तथा
॥
”
)स्थाणुः
।
इत्यमरः
।
२
।
४
।
८
॥
शरारि-पक्षी
।
इति
त्रिकाण्डशेषः
॥
ध्रुवकः
।
इतिसङ्गीतदामोदरः
॥
*
॥
(
रोहिणीगर्भे
वसुदेवा-ज्जातः
पुत्त्रविशेषः
।
यथा,
भागवते
।
९
।
२४
।
४६
।“बलं
गदं
सारणञ्च
दुर्म्मदं
विपुलं
ध्रुवम्
।वसुदेवस्तु
रोहिण्यां
कृतादीनुदपादयत्
॥
”पाण्डवपक्षीयः
कश्चित्
क्षत्त्रियवीरः
।
इतिमहाभारते
।
७
।
१५६
।
३७
॥
नहुषस्य
पुत्त्र-विशेषः
।
यथा,
महाभारते
।
१
।
७५
।
३०
।“यतिं
ययातिं
संयातिमायातिमयतिं
ध्रुवम्
।नहुषो
जनयामास
षट्
सुतान्
प्रियवाससि
॥
”पुरुवंशीयरन्तिनावस्य
पुत्त्रविशेषः
।
यथा,
भागवते
।
९
।
२०
।
६
।“ऋतेयो
रन्तिनावोऽभूत्
त्रयस्तस्यात्मजा
नृप
!
।सुमतिर्ध्रुवोऽप्रतिरथः
कण्वोऽप्रतिरथात्मजः
॥
”रोमावर्त्तविशेषः
।
यथा,
शब्दार्थचिन्तामणौ
।“आवर्त्तसाम्यादावर्त्तो
रोमसंस्थानमङ्गिनाम्
॥
”ते
च
दशधा
यथा,
--“द्वावुरस्यौ
शिरस्यौ
द्वौ
द्बौ
द्वौ
रन्ध्रोप-रन्ध्रयोः
।एको
भाले
ह्यपाने
च
दशावर्त्ता
ध्रुवाःस्मृताः
॥
”यज्ञीयग्रहपात्रविशेषः
।
यथा,
कात्यायनश्रौत-सूत्रे
।
९
।
५
।
१७
।“यजमानस्ततो
ग्रहग्रहणमा
ध्रुवात्
॥
”
)नासाग्रम्
।
तत्तु
आसन्नमृत्युर्न
पश्यति
।
यथा,
“अरुन्धतीं
ध्रुवञ्चैव
विष्णोस्त्रीणि
पदानि
च
।आसन्नमृत्युर्नो
पश्येच्चतुर्थं
मातृमण्डलम्
॥
अरुन्धती
भवेज्जिह्वा
ध्रुवो
नासाग्रमुच्यते
।विष्णोः
पदानि
भ्रूमध्ये
नेत्रयोर्म्मातृमण्डलम्
॥
”इति
काशीखण्डे
।
१२
।
१३
--
१४
॥
ध्रुवलोकोत्पत्तिर्यथा,
--“प्रियव्रतोत्तानपादौ
मनोः
स्वायम्भुवस्य
तु
।द्वौ
पुत्त्रौ
सुमहावीर्य्यौ
धर्म्मज्ञौ
कथितौ
तव
॥
तयोरुत्तानपादस्य
सुरुच्यामुत्तमः
सुतः
।अभीष्टायामभूद्ब्रह्मन्
!
पितुरत्यन्तवल्लभः
॥
सुनीतिर्नाम
या
राज्ञस्तस्याभून्महिषी
द्बिज
!
।स
नातिप्रीतिमांस्तस्यां
तस्याश्चाभूद्ध्रुवः
सुतः
॥
राजासनस्थितस्याङ्कं
पितुर्भ्रातरमाश्रितम्
।दृष्ट्वोत्तमं
ध्रुवश्चक्रे
तमारोढुं
मनोरथम्
॥
सपत्नीतनयं
दृष्ट्वा
तमङ्कारोहणोत्सुकम्
।पुत्त्रं
पितुस्तथारूढं
सुरुचिर्वाक्यमब्रवीत्
॥
एतद्राजासनं
सर्व्वभूभृत्संश्रयकेतनम्
।योग्यं
ममैव
पुत्त्रस्य
किमात्मा
क्लिश्यते
त्वया
॥
उत्सृज्य
पितरं
बालस्तत्
श्रुत्वा
मातृभाषितम्
।जगाम
कुपितो
मातुर्निजाया
द्विज
!
मन्दिरम्
॥
तं
दृष्ट्वा
कुपितं
पुत्त्रमीषत्प्रस्फुरिताधरम्
।सुनीतिरङ्कमारोप्य
मैत्रेयेदमभाषत
॥
वत्स
!
कः
कोपहेतुस्ते
कश्च
त्वां
नाभिनन्दति
।कोऽवजानाति
पितरं
तव
यस्तेऽपराध्यति
॥
इत्युक्तः
सकलं
मात्रे
कथयामास
तद्यथा
।सुरुचिः
प्राह
भूपालप्रत्यक्षमतिगर्व्विता
॥
सुनीतिरुवाच
।सुरुचिः
सत्यमाहेदं
स्वल्पभाग्योऽसि
पुत्त्रक
!
।न
हि
पुण्यवतां
वत्स
!
सपत्नैरेवमुच्यते
॥
यदि
चेद्दुःखमत्यर्थं
सुरुच्या
वचनात्तव
।तत्
पुण्योपचये
यत्नं
कुरु
सर्व्वफलप्रदे
॥
पराशर
उवाच
।निर्जगाम
गृहान्मातुरित्युक्त्रा
मातरं
ध्रुवः
।पुराच्च
निर्गम्य
ततस्तद्बाह्योपवनं
ययौ
॥
स
ददर्श
मुनींस्तत्र
सप्त
पूर्व्वागतान्
ध्रुवः
।निर्जगाम
वनात्तस्मात्
प्रणिपत्य
स
तानृषीन्
॥
मधुसंज्ञं
महापुण्यं
जगाम
यमुनातटम्
।यत्रैव
देवदेवस्य
सान्निध्यं
हरिमेधसः
॥
सर्व्वपापहरे
तस्मिन्
तपस्तीर्थे
चकार
सः
।पदाङ्गुष्ठेन
संपीड्य
यदा
च
वसुधां
स्थितः
।तदा
समस्तवसुधा
चचाल
सह
पर्व्वतैः
॥
भगवानपि
सर्व्वात्मा
तन्मयत्वेन
तोषितः
।गत्वा
ध्रुवमुवाचेदं
चतुर्भुजवपुर्हरिः
॥
औत्तानपादे
भद्रन्ते
तपसा
परितोषितः
।वरदोऽहमनुप्राप्तो
वरं
वरय
सुव्रत
!
॥
ध्रुव
उवाच
।भगवन्
सर्व्वभूतेश
!
सर्व्वस्यास्ते
भवान्
हृदि
।किमज्ञातं
तव
स्वामिन्
!
मनसा
यन्मयेप्सितम्
॥
नैतद्राजासनं
योम्यमजातस्य
ममोदरात्
।इति
गर्व्वादवोचन्मां
सपत्नी
मातुरुच्चकैः
॥
आधारभूतं
जगतः
सर्व्वेषामुत्तमोत्तमम्
।प्रार्थयामि
प्रभो
!
स्थानं
त्वत्प्रसादादतोऽव्ययम्
॥
श्रीभगवानुवाच
।त्रैलोक्यादधिके
स्थाने
सर्व्वताराग्रहाश्रयः
।भविष्यति
न
सन्देहो
मत्प्रसादाद्भवान्
ध्रुव
!
॥
सूर्य्यात्
सोमात्
तथा
भौमात्
सोमपुत्त्राद्बृह-स्पतेः
।सितार्कतनयादीनां
सर्व्वर्क्षाणां
तथा
ध्रुवम्
॥
सप्तर्षीणामशेषाणां
ये
च
वैमानिकाः
सुराः
।सर्व्वेषामुपरि
स्थानं
तव
दत्तं
मया
ध्रुव
!
॥
”इति
विष्णुपुराणे
१
अंशे
११
अध्यायः
॥
*
॥
ध्रुवयोगजातफलं
यथा,
--“नरीनर्त्ति
वाणी
सदा
वक्त्रपद्मेचरीकर्त्ति
काव्यं
बरीभर्त्ति
बन्धून्
।ध्रुवाख्ये
प्रसूतिर्ध्रुवा
तस्य
कीर्त्ति-र्दिगन्ते
नितान्तं
भवेच्चारुमूर्त्तिः
॥
”इति
कोष्ठीप्रदीपः
॥
*
॥
ध्रुवगणो
यथा
।
उत्तरफल्गुनी
१
उत्तराषाढा२
उत्तरभाद्रपद्
३
रोहिणी
४
।
इति
ज्योति-षम्
॥
*
॥
ताराविशेषः
।
यथा,
--“मेरोरुभयतो
मध्ये
ध्रुवतारे
नभःस्थिते
।निरक्षदेशसंस्थानामुभये
क्षितिजाश्रिते
॥
भचक्रं
ध्रुवयोर्बद्धमाक्षिप्तं
प्रवहानिलैः
।पर्य्येत्यजस्रं
तन्नद्धा
ग्रहकक्षा
यथाक्रमम्
॥
”इति
सूर्य्यसिद्धान्ते
१२
अध्यायः
॥
ध्रुव
त्रीषु लिङ्गेषु
कु०
ध्रु--अच्
।
१
स्थिरे
२
निश्चिते
हेमच०
३
सन्तते४
शाश्वते
५
तर्के
नपुंलिङ्गम्
मेदि०
।
६
गगने
नपुंलिङ्गम्
हेम०
।
७
शङ्कौ८
विष्णौ
९
हरे
१०
वटे
११
उत्तानपादनृपसुतभेदे
पुंलिङ्गम्
मेदि०१२
वसुभेदे
विष्कुम्भादिषु
१३
द्वादशे
योगे
पुंलिङ्गम्
मेदि०
।१४
स्थाणौ
पुंलिङ्गम्
अमरः
१५
शरारिखगे
पुंस्त्री०
त्रिका०
।१६
ध्रुवके
(
धुया
)ख्याते
पदार्थे
पुंलिङ्गम्
संगीतदा०
।
१७
आका-शस्थिते
ताराद्वये
च
पुंलिङ्गम्
।
ते
च
सर्वेषां
नक्षत्रादीना-माधारभूते
उत्तरदक्षिणयोः
स्थिते
सू०
सि०
उक्ते
यथा“मेरोरुभयतो
मध्ये
ध्रुवतारे
नमःस्थिते
।
निरक्षदेशसं-स्थानामुभये
क्षितिजाश्रये”
मू०
।
“मेरोरुभयतो
दक्षिणो-त्तराग्रयोराकाशस्थिते
ध्रुवतारे
दक्षिणोत्तरे
क्रमेण
मध्य-आकाशमध्ये
भवतः
।
निरक्षदेशसंस्थानां
प्रागुक्तनगर-स्थितमनुष्याणामुभये
दक्षिणोत्तरे
ध्रुवतारे
क्षितिजाश्रयेतद्भूगर्भक्षितिजवृत्तस्ये
भवत
इत्यर्थः
।”
रङ्गना०
।
अतएवतेष्यक्षांगाभावलम्बांशपरमत्वमिति
वदन्
मेरावक्षांशपर-मत्वमित्याह
“अतो
नाक्षोच्छ्रयस्तासु
ध्रुवयोः
क्षितिजस्थयोः
।
नवतिर्लम्बकांशास्तु
मेरावक्षांशकास्तथा”
मू०
।“तासूक्तनगरीषु
।
अत
उभये
क्षितिजाश्रये
इतिकारणात्
अक्षोच्छ्रयो
ध्रुवौच्च्यं
न
।
तथाच
क्षिति-जाद्ध्रुवौच्च्यमक्षांशा
इति
तदभावात्
तदभाव
इतिभावः
।
तुकारात्
तन्नगरीषु
ध्रुवयीः
क्षितिजस्थयोःसतीर्लम्बांशा
नवतिः
शून्याक्षांशोननवतेर्लम्बांशत्वात्
।खमव्याद्ध्रुवयोः
क्षितिजस्य
लम्बांशस्वरूपत्वाच्च
मेराव-क्षांशास्तथा
नवतिः,
ध्रुवस्य
परमोच्चत्वात्
।
यथानिरक्षदेशेऽक्षांशाभावाल्लम्बांशाः
परमास्तथा
मेरावक्षां-शपरमत्वाल्लब्धांशाभाब
इत्यर्थसिद्धम्
।”
रङ्गनाथः
।“निरक्षदेशक्षितिमण्डलोपगौ
ध्रुवौ
नरः
पश्यति
दक्षि-णोत्तरौ
।
तदाश्रितं
खे
जलवन्त्रवत्
तथा
भ्रमद्भचक्रंनिजमस्तकोपरि
।
उदग्दिशं
याति
यथा
यथा
नरस्तथातथा
स्यान्नतमृक्षमण्डलम्
।
उदग्
ध्रुवं
पश्यति
चोन्नतंक्षितेस्तदन्तरे
योजनजाः
पलांशकाः
।
योजनसंख्याभां-शैर्गुणिता
स्वपरिधिहृता
भवन्त्यंशाः
।
भूमौ
कक्षायांवा
भागेभ्यो
योजनानि
च
व्यस्तम्
।
सौम्यं
ध्रुवं
मेरु-गताः
खमध्ये
याम्यं
च
दैत्या
निजमस्तकोर्द्ध्वे
।
सष्या-पसव्यं
भ्रमदृक्षचक्रं
विलोकयन्ति
क्षितिजप्रसक्तम्”सि०
शि०
।
विष्णुवरेण
उत्तानपादनृपपुत्रस्यैव
तदधिष्ठा-तृत्वं
तथाभूतपदलाभकथा
च
काशीख०“विष्णुरुवाच
“अयि!
बाल!
विशालाक्ष!
ध्रुव!
ध्रुवमते!ऽ-नघ!
।
परिज्ञातो
मया
सम्यक्
तव
हृत्स्थो
मनोरथः
।अन्नाद्
भवन्ति
भूतानि
वृष्टेरन्नसमुद्भषः
।
तद्वृष्टेःकारणं
सूर्यः
सूर्य्याधारो
ध्रुवो
विभो!
।
ज्योतिश्चक्रस्यसर्वस्य
ग्रहर्क्षादेः
समन्ततः
।
गगने
भ्रमगो
नित्यं
त्व-माधारो
भविष्यसि
।
मेधीभूतः
स
वै
सर्वान्
वायुपाशै-र्नियन्त्रितान्
।
आकल्पं
तत्पदे
तिष्ठन्
भ्वामयन्
ज्यो-तिषाङ्गणान्
।
आराध्य
श्रीमहादेवं
पुरा
पदमिदंमया
।
आसादि
यत्तदेतत्ते
तपसा
प्रतिपादितम्
।
केचि-च्चतुर्युगं
यावत्
केचिन्मन्वन्तरं
ध्रुव!
।
तिष्ठति
त्वन्तु-वै
कल्पं
पदमेतत्
प्रशास्यसि
।
मनुनापि
न
यत्
प्रापिकिमन्यैर्मानवैर्ध्रुव!
।
तत्पदं
विहितं
वत्स!
शक्राद्यै-रपि
दुर्लमम्
।
अन्यान्
वरान्
प्रयच्छामि
स्तवेनानेनतोषितः
।
सुनीतिरपि
ते
माता
त्वत्समीपे
भविष्यति”भाग०
५
।
२३
अ०
शनिलोकपर्यन्तवर्णनान्ते“अथ
तस्मात्
परतस्त्रयोदश
लक्षयोजनान्तरतोयत्तद्विष्णोःपरमं
पदमभिवन्दन्ति
।
यत्र
महाभागवतो
ध्रुव
औ-त्तानपादिरग्निनेत्रेण
प्रजापतिना
कश्यपेन
धर्मेण
चसमकालयुग्भिः
।
सहबहुमानं
दक्षिणतः
क्रियमाणइदानीमपि
कल्पजीविनामाजीव्य
उपास्ते
तस्य
महानु-भाव
उपवर्णितः
।
स
हि
सर्वेषां
ज्योतिर्गणानां
ग्रह-नक्षत्रादीनाम्
अनिमिषेणाव्यक्तरंहसा
भगवता
कालेनभ्राम्यमाणानां
स्थाणुरिवावष्टम्भ
ईश्वरेण
विहितः
शश्व-दवभासते
।
यथा
मेधीस्तम्भ
आक्रमणपशवः
संयोजितास्त्रिभिः
सवनैर्यथा
स्थानमण्डलानि
चरन्ति
।
एवंभगणा
ग्रहादय
एतस्मिन्नन्तर्बहिर्योगेन
कालचक्र
आ-योजिता
ध्रुवमेवालम्ब्य
वायुनोदीर्य्यमाणा
आकल्पान्तंपरितः
क्रामन्ति
।
नभसि
यथा
मेघाः
श्येनादयो
वायु-वशाः
कर्मसारथयः
परिवर्त्तन्ते
।
एवं
ज्योतिर्गणाःप्रकृतिपुरुषसंयोगानुगृहीताः
कर्मनिर्मितगतयो
भुवि
नपतन्ति
।”
“सर्वे
ध्रुवे
निबद्धास्ते
निबद्धा
वातरश्मिभिः
।एते
वै
भ्राम्यमाणास्ते
यथायोगं
वहन्ति
वै
।
वायव्या-भिरदृश्याभिः
प्रबद्धा
वातरश्मिभिः
।
परिभ्रमन्ति
तद्-बद्धाश्चन्द्रसूर्यग्रहादिवि
।
यावत्तमनुपर्येति
ध्रुवं
वै
ज्यो-तिषाङ्गणः
।
यथा
नद्युदके
नौस्तु
उदकेन
सहोह्यते
।तथा
देव
गृहाणि
स्युरुह्यन्ते
वातरंहसा
।
तस्माद्यानिप्रगृह्यन्ते
व्योम्नि
देवग्रहा
इति
।
यावन्त्यश्चैव
ताराःस्युस्तावन्त्योऽस्य
मरीचयः
।
सर्वा
ध्रुवनिबद्धास्ता
भ्रमन्त्योभ्रामयन्ति
च
।
तैलपीडं
यथा
चक्रं
भ्राम्यते
भ्राम-यन्ति
वै
।
तथा
भ्रमन्ति
ज्योतींषि
वातबद्धानि
सर्वशः
।अलातचक्रवद्यान्ति
वातचक्रेरितानि
तु
।
यस्मात्प्रवहते
तानि
प्रवहस्तेन
स
स्मृतः
।
एवं
ध्रुवे
नियु-क्तोऽसौ
भ्रमते
ज्योतिषाङ्गणः
।
एष
तारामयः
प्रोक्तःशिशुमारे
ध्रुवो
दिवि”
मत्स्यपु०
१२६
अ०वसुभेदश्च
“धरो
ध्रुवश्च
सोमश्च
अहश्चैवानिलोऽनलः
।प्रत्यूषश्च
प्रभासश्च
वसवोऽष्टाविति
स्मृताः”
भा०
आ०६६
अ०
।
औत्तानपादिकथा
“प्रियव्रतोत्तानपादौ
मनोःस्वायम्भुवस्य
तु
।
द्वौ
पुत्रौ
सुमहावीर्य्यौ
धर्मज्ञौकथितौ
तव
।
तयोरुत्तानपादस्य
सुरुच्यामुत्तमः
सुतः
।अभीष्टायामभूद्व्रह्मन्!
पितुरत्यन्तवल्लमः
।
सुनीतिर्नामया
राज्ञस्तस्यामून्महिषी
द्विज!
।
स
नृपीऽप्रीतिमां-स्तस्यां
तस्याश्चाभूद्ध्रुवः
सुतः”
विष्णुपु०
११
अ०
।गानाङ्गे
“ध्रुवाहि
नाट्यस्य
प्राणाः”
तच्छास्त्रम्
।१८
रोमावर्त्तभेदे
“आवर्त्तसाम्यादावर्त्तो
रोमसंस्थानमङ्गि-नाम्”
ते
च
दशधा
“द्वावुरस्यौ
शिरस्यौ
द्वौ
द्वौ
च
रन्ध्रोपरन्ध्रयोः
।
एको
भाले
ललाटे
च
दशावर्त्ता
ध्रुवाःस्मृताः”
शब्दार्थचि०
“उग्रः
पूर्वमथान्तको
ध्रुवगणस्त्रीण्यु-त्तराणि
स्वभूः
ज्यो०
उक्ते
१९
उत्तरात्रयरोहिणीषुनक्षत्रेषु
“मित्र
ध्रुवक्षिप्रभे”
मु०
चि०
।
“ध्रुवगुरुकर-मूलापौष्णभान्यर्कवारे”
ज्यो०
त०
।
२०
नासाग्रभागे“अरुन्धती
भवेज्जिह्वा
ध्रुवो
नासाग्रमुच्यते
।
विष्णोःपदानि
भ्रूमध्यं
नेत्रयोर्मातृमण्डलम्”
काशीख०
४१
अ०“अरुन्धतीं
ध्रुवञ्चैव
विष्णोस्त्रीणि
पदानि
च
।
आसन्न-मृत्युर्नोपश्येत्
चतुर्थं
मातृमण्डलम्”
तत्रैव
।
तत्रवितर्क
उत्प्रेक्षा
तत्र
“ध्रुवं
स
नीलोत्पलपत्र
धारयाशमीलतां
छेत्तुमृषिर्व्यवस्यति”
शकु०
।
स्थिरे
“ध्रुवमपाये”पा०
।
“अपाये
यदुदासीनं
चलं
वा
यदि
वाऽचलम्
।ध्रुवमेवातदावेशात्”
हरिका०
निश्चिते
“यो
ध्रुवाणिपरित्यज्य
अध्रुवाणि
विचिन्तयेत्
।
ध्रुवाणि
तस्यनश्यन्ति
अध्रुवं
नष्टमेव
च”
हितो०
।
विष्णौ
“व्यवसायोव्यवस्थानः
संस्थानः
स्थानदो
ध्रुवः”
विष्णुस०
।२१
यज्ञिये
ग्रहपात्रभेदे
पुंलिङ्गम्
।
“ततो
ग्रहग्रहणमाध्रुवात्”कात्या०
श्रौ०
७
।
५
।
१७
“आध्रुवग्रहग्रहणात्”
कर्कः
।२२
ग्रहनक्षत्राद्यानयनोपयोगिनि
अङ्कभेदे
तत्र
नक्षत्रध्रुवःसू०
सि०
उक्तः
खगोलशब्दे
२४२३
पृ०
दर्शितः
।
संक्षेप-तस्तु
सि०
शि०
प्रमिताक्षरोक्तः
२४२५
पृ०
दर्शितः
।ग्रहध्रुवानयनन्तु
“कल्पजचक्रहतास्तु
गताव्दाः
क-ल्पसमाविहृता
भगणाद्याः
।
स्युध्रुर्वका
दिनकृद्भगणान्तेपानमृदूच्चचलोच्चखगानाम्”
सू०
सि०
।
अत्र
स्वार्थे
क
।ध्रुवनक्षत्रे
“हुत्वोत्थायोपनिष्क्रम्य
ध्रुवं
दर्शयति”
गो०
सू०“ध्रुवं
नक्षत्रविशेषं
दर्शयति
पतिः”
सं०
त०
रघु०
।
“शरत्प्रस-सन्नैर्ज्योतिर्भिः
विभावर्य
इव
ध्रुवम्”
रघुः
।
“स्फुटतर-मुपरिष्टादल्पमूर्त्तेर्ध्रुवस्य
स्फुरति
सुरमुनीनां
मण्डलंव्यस्तमेतत्”
माघः
।
२३
आवश्यके
धृतिहोमशब्दे
दर्शितगोभिलवाक्ये
“ध्रुवा
आहुतीर्जुहोति”
।
“अष्टका-माघ्यभ्युदयास्तीर्थपात्रोपत्तयः
।
पितॄणामतिरेकोऽयंमासिकान्नात्
ध्रुवः
स्मृतः”
देवीपु०
“मासिकान्नात्अमावस्याश्राद्धादतिरेकः
अष्टकादिश्राद्धगणो
ध्रुवआवश्यकः”
श्रा०
त०
रघु०
।
आवश्यकत्वञ्च
अवश्यकर्तव्यत्वंतेनाकरणे
प्रत्यवायजनकत्वात्
नित्यत्वमिति
फलितम्
।सन्तते
निश्चिते
“जातस्य
हि
ध्रुबोमृत्युर्ध्रुवं
जन्म
मृतस्यच”
गीता
“यदावगच्छेदायत्यामाधिक्यं
ध्रुवमात्मनः”
मनुःस्थिरे
“ध्रुवोऽसि
पृथिवीं
दृंह
ध्रुवक्षिदसि”
यजु०
५
।१३
“ध्रुवे
स्थिरे
यज्ञे
क्षीयति
निवसति
इति
ध्रुवक्षित्”वेददी०
२४
सोमभेदे
“उपयामगृहीतोऽसि
ध्रुवोऽसिध्रुवक्षितिर्ध्रुवाणां
ध्रुवतमोऽच्युतानामच्युतक्षित्तमः”यजु०
७
।
२५
“हे
सोम!
त्वमुपयामेन
पात्रेण
गृही-तोऽसि
ध्रुवनामकोऽसि
कीदृशस्त्वम्
ध्रुवा
स्थिरा
क्षि-तिर्निवासो
यस्य
स
ध्रुवक्षितिः”
वेददी०
।
२५
शकुन्यादिकरश्चतुष्के
नपुंलिङ्गम्
“ध्रुवाणि
शकुनिर्नागं
तृतीयं
च
चतुष्वदम्
।किंस्तुघ्नं
च
चतुर्द्दश्याः
कृष्णायाश्चापरार्द्धतः”
सू०
सि०
।
dhruvá
[
von
dhṛ
],
a.,
1〉
fest,
feststehend,
unbeweglich
2〉
fest,
bleibend,
ausdauernd
3〉
festgesetzt,
bestimmt
4〉
von
Personen:
unveränderlich
in
ihrer
Handlungsweise
oder
Gesinnung
5〉
mit
Loc.
weilend
bei.
—
6〉
n.
als
Adv.
für
die
Dauer.
-ás
2〉
rayís
{298,
7}
rā́jā
{999,
1}.
_{999,
2}.
_{999,
4}
(
dessen
Herrschaft
nicht
wankt
),
in
citrá-dhrajati.
—
4〉
(
sómas
)
{814,
4}
(
agnís
)
{450,
4}.
-ám
[
m.
]
2〉
rayím
{732,
4}
(
rā́jānam
)
{999,
3}.
—
4〉
(
agním
)
{456,
7}
sómam
{999,
6}.
-ám
[
n.
]
1〉
Gegens.
éjat
{164,
30}
{288,
8}
sádas
{661,
9}
víśvam
idám
jágat
{999,
4}.
—
2〉
jyótis
{450,
5}
yáśas
{590,
5}
ójas
{598,
6}
rāṣṭrám
{999,
5}.
—
3〉
ṛtám
{416,
1}.
—
6〉
{263,
16}.
-éṇa
3〉
havíṣā
{999,
3}.
_{999,
6}.
-ásya
1〉
Gegens.
cáratas
{146,
1}
{831,
3}.
—
4〉
(
sómasya
)
{798,
6}.
-é
[
Lo.
]
1〉
padé
{22,
14}
{288,
7}
sádasi
{232,
5}
{752,
2}
sadhásthe
{240,
4}.
[
Page698
]
-ā́sas
1〉
párvatāsas
{493,
4}
párvatās
{999,
4}.
—
2〉
raśmáyas
{59,
3}.
—
4〉
kīráyas
jánāsas
{616,
4}.
-ā́s
4〉
pitáras
{920,
12}.
—
5〉
ghṛté
{813,
12}
(
sómāsas
).
-ā́ṇi
1〉
(
ácyutā
)
{167,
8}.
—
2〉
vratā́
{290,
1}
vratā́ni
{423,
4}
dhā́ma
{301,
4}.
-ā́
[
n.
]
2〉
vratā́
{36,
5}
{196,
4}.
-ébhis
3〉
ṛtúbhis
{84,
18}.
-ā́
[
f.
]
1〉
sthū́ṇā
{637,
14}
dyaús,
pṛthivī́
{999,
4}.
-ā́su
4〉
kṣitíṣu
{73,
4}
{604,
7}.