| YouTube Channel

ध्मा (dhmA)

 
शब्दसागरः
English
ध्मा r. 1st cl. (धमति)
1. To blow, as a wind instrument, to produce
sound by blowing.
2. To blow a fire, to excite fire by blowing.
3. To apply fire.
4. To excite sparks. अग्निसंयुतौ दीर्घश्वासहेतुके शब्द-
भेदे अक० तादृशशब्देन वादने सक० भ्वा० प० अनिट्
Capeller Eng
English
ध्मा v. धम्.
Yates
English
ध्मा धमति 1.
a. To blow fire or air.
Wilson
English
ध्मा r. 1st cl. (धमति)
1 To blow, as a wind instrument, to produce sound by blowing.
2 To blow a fire, to excite fire by blowing.
3 To apply fire.
4 To excite sparks.
Apte
English
ध्मा [dhmā], 1
P.
(धमति, ध्मात
Caus.
ध्मापयति)
To blow, breathe out, exhale.
To blow (as a wind-instrument), produce sound by blowing
शङ्खं दध्मौ प्रतापवान्
Bg.*
1.12, 18
R.*
7.63
Bk.*
3.34
17.7.
To blow a fire, excite fire by blowing, excite sparks
को धमेच्छान्तं पावकम्
Mb.
To manufacture by blowing.
To cast, blow, or throw away.
Apte 1890
English
ध्मा {c1c} P. (धमति, ध्मात
caus. ध्मापयति) 1 To blow, breathe out, exhale.
2 To blow (as a wind-instrument), produce sound by blowing
शंखं दधमौ प्रतापवान् Bg. 1. 12, 18
R. 7. 63
Bk. 3. 34
17. 7.
3 To blow a fire, excite fire by blowing, excite sparks
को धमेच्छांतं पावकं Mb.
4 To manufacture by blowing.
5 To cast, blow, or throw away.
Monier Williams Cologne
English
धम् or ध्मा
cl.
1.
P.
ध॑मति (Ā. °ते,
Up.
MBh.
p.
ध्मान्तस्
=
धमन्तस्,
BhP.
x, 12, 7
perf. दध्मौ, 3.
pl.
Ā. °मिरे,
MBh.
aor.
अध्मासीत्,
Kāv.
Prec. ध्मायात् or ध्मेयात्
Gr.
fut. धमिष्यति,
MBh.
ध्मास्यति, ध्माता
Gr.
ind.
p.
-ध्मा॑य,
Br.
)
to blow (either intrans. as wind [applied also to the bubbling Soma,
RV.
ix, 73] or trans. as, to blow a conch-shell or any wind instrument),
RV.
&c.
&c.
to blow into (loc. ),
MBh.
l, 813
to breathe out, exhale,
RV.
ii, 34, 1
MBh.
xiv, 1732
to kindle a fire by blowing,
RV.
ii, 24, 7
MBh.
ii, 2483
to melt or manufacture (metal) by blowing,
RV.
&c.
&c.
to blow or cast away,
MBh.
v, 7209 :
Pass.
धम्यते,
ep.
also °ति, ध्माय॑ते, °ति (ŚBr.
MBh.
) to be blown
&c.
:
Caus.
ध्मापयति,
MBh.
(aor. अदिध्मपत्
Gr.
Pass.
ध्माप्यते,
MBh.
)
to cause to blow or melt
to consume by fire, reduce to cinder,
MBh.
Suśr.
:
Desid.
दिध्नासति
Gr.
:
Intens.
देध्मीयते,
Pāṇ.
vii, 4, 31
दाध्मायते,
p.
°यमान being violently blown (conch-shell),
BhP.
i, 11, 2.
ध्मा [cf.
Slav.
dumo ‘smoke’]
1. ध्मा See धम्.
2. ध्मा
m.
(?) blowing.
Monier Williams 1872
English
ध्मा 1. ध्मा, cl. 1. P. धमति, दध्मौ,
ध्मास्यति (ep. धमिष्यति), अध्मासीत्,
ध्मातुम्, to blow (as wind or breath), breathe out,
exhale
to blow (a conch-shell, trumpet, or any wind
instrument), to produce sound by blowing
to blow
a fire, excite fire by blowing
to excite sparks
to
manufacture by blowing, melt, smelt
to blow away
from one's self, cast, throw: Pass. ध्मायते, ep.
and Ved. धम्यते, ध्मायति, to be blown, to be
melted, &c.: Caus. ध्मापयति, &c., to cause to
blow or melt, to consume by fire, burn: Desid.
दिध्मासति: Intens. देध्मीयते, दाध्माति (दा-
ध्मायते), to be blown violently
[cf. Lat. flā-
re
Old Germ. blayan, blāhan, blāsan, ‘blow
Gr. σμώ-νη, σμώ-ς ?].
2. ध्मा, आस्, m. (?), blowing.
—ध्मा-कार, अस्,
m. a blacksmith, a smith.
Macdonell
English
ध्मा DHMĀ, Ⅰ. P. dháma, blow (a conch, 🞄etc.), blow upon, kindle (fire)
blow (ac.) 🞄into (lc.)
melt in the blast
throw: pp. 🞄dhamitá (V.)
dhmātá, blown, inflated, 🞄puffed
cs. dhmāpaya: pp. dhmāpita, reduced 🞄[Page134-3] 🞄to ashes. ā, blow into (a conch)
ps. 🞄be filled with air, swell: pp. inflated (also 🞄fig.). upa, blow upon (ac.). nis, blow away 🞄or out. parā, blow away. pra, blow (a 🞄conch)
Ā. proclaim aloud. vi, blow asunder, 🞄disperse.
Benfey
English
ध्मा ध्मा, i. 1, धम, Par.
1.
To blow (as breath, wind), MBh. 14,
1732
Suśr. 1, 332, 11.
2. To produce
sound by blowing, MBh. 2, 1925.
3.
To excite fire by blowing, 2, 2483.
4.
To melt, Man. 6, 71.
5. To throw,
MBh. 5, 7209. Anomal. fut. धमि-
ष्यन्ति, Rām. 3, 62, 7. Pass.
1.
ध्माय, in epic poetry also with the
terminations of the Par., MBh. 2, 1756.
2. In epic poetry also धम्य, 3, 16825
also with the terminations of the Par.
14, 1738. Caus. ध्मापय। Ptcple. of
the pf. pass. ध्मापित, Turned to ashes,
Suśr. 1, 46, 16. -- With the prep. अप
अप, To blow away, Rām. 1, 42, 26
Gorr. -- With आ,
1. To blow a wind
instrument, Hariv. 15853.
2. To blow
up
pass. To be filled with air, to swell,
MBh. 12, 3555
Suśr. 1, 62, 1
also Par.
290, 10. Caus. To blow up, to cause
to swell, Suśr. 1, 374. 5. -- With अत्या
अति-आ, To gasp violently for breath,
Suśr. 1, 38, 12. -- With उपा उप-आ, To
blow a wind instrument, MBh. 7, 3096.
-- With समा सम्-आ,
1. To blow a
wind instrument, MBh. 2, 1925.
2. To
sound, Hariv. 15854. -- With उप उप,
To excite fire by blowing, Man. 4, 53.
-- With निस् निस्, To blow out of
something, Suśr. 1, 100, 5. -- With प्र
प्र,
1. To blow away, i. e. to destroy,
MBh. 2, 1028.
2. To blow into some-
thing, MBh. 14, 78.
3. To blow a
wind instrument, MBh. 3, 789. Caus.
To blow a wind instrument, MBh. 3,
633. -- With वि वि,
1. To blow asunder,
i. e. to disperse, MBh. 1, 5462
i. e. to
destroy, Rām. 2, 80, 8. -- Cf. θυμός, per-
haps σμώνη, σμῶδιξ
O.H.G. tunst,
perhaps A.S. dust.
Apte Hindi
Hindi
ध्मा
"भवा* पर* , ,
पुं*
" - -
"फूंक मारना, श्वास बाहर निकालना, निःश्वसन"
ध्मा
"भवा* पर* , ,
पुं*
" - -
"धौंकना, फूंक मार कर बजाना"
ध्मा
"भवा* पर* , ,
पुं*
" - -
"आग को फूंकना, फूंक मारकर आग को उद्दीप्त करना, चिंगारियाँ उठाना"
ध्मा
"भवा* पर* , ,
पुं*
" - -
फूंक द्वारा निर्माण करना
ध्मा
"भवा* पर* , ,
पुं*
" - -
"फेंकना, फूँक से उड़ाना, फेंक देना"
Shabdartha Kaustubha
Kannada
ध्मा - शब्दाग्निसंयोगयोः (भ्वा० पर० सक० अनि०) धमति
पदविभागः - > धातुः
कन्नडार्थः - > ಊದು
ध्मा - शब्दाग्निसंयोगयोः (भ्वा० पर० सक० अनि०) धमति
पदविभागः - > धातुः
कन्नडार्थः - > ತಿದಿಯುತ್ತಿ ಗಾಳಿಯನ್ನು ತುಂಬು
प्रयोगाः - > "मुखेनैव धमेदग्निं मुखादग्निः प्रजायते"
ध्मा
पदविभागः - > विशेष्यनिघ्नम्
कन्नडार्थः - > ಊದುವವನು
ध्मा
पदविभागः - > विशेष्यनिघ्नम्
कन्नडार्थः - > ಗಾಳಿ ತುಂಬುವವನು
L R Vaidya
English
DmA {% vt. or vi. 1P (pp. ध्मात
pres. धमति
caus. ध्मापयति) %} 1. To breathe out, to exhale
2. to blow (as a wind-instrument), शंखान् दध्मुः पृथक् पृथक् Bg.i.18, 12, R.vii.63
3. to blow a fire, to excite sparks, e.g. को धमेच्छांतं पावकम्
4. to manufacture by blowing
5. to cast, to throw away.With आ-, to fill with air, to blow (as a wind instrument).With उप-, to excite by blowing, नाग्निं मुखेनोपधमेत् M.iv.53.With निस्-, to blow out of something.With प्र-, to blow (as a wind-instrument), Bg.i.14.With वि-, to disperse, to destroy.
Bopp
Latin
ध्मा 1. (in tempp. special. धम्) flare, inflare, sufflare,
flando excitare ignem. BH. 1. 12.: शङ्खन् दध्मौ
SA.
5. 77.: वायुना धम्यमानः…अग्निः
MAH. 2. 2483.:
धमेच् छान्तम् पावकम्. TROP. ध्मात inflatus. (Lat.
flare, cum f pro ध् sicut in fumus = धूम mutatis liquidis
m, l
v. gr. comp. 20.
germ. vet. dun-s-t, tun-s-t pro-
cella, cum s euphon., v. gr. comp. 95.
blâjan, blâhan,
blâsan flare
gr. σμώ-νη, σμώ-ς, σμ pro ϑμ, sicut
e. c. in πέπεισ-μαι pro -ϑμαι cf. Pott. I. 187.)
c. id. HIT. 68. 9.: दर्पाध्मात.
c. praef. सम् id. MAH. 2. 1925.: शङ्खान् समादध्मुः.
c. उप id. MAH. 3. 11706.: शङ्खम् उपाध्मासीत्
MAN. 4.
53.: ना ऽग्निम् मुखेनो ऽपधमेत्.
c. प्र id. A. 6. 12.: शङ्खम् उपादाय…प्राधमन् तम्
BH.
1. 14.: दिव्यौ शङ्खौ प्रदध्मतुः.
c. वि difflare, dispellere, discutere. A. 3. 28.: (ubi cum ed.
Calc. व्यधमम् pro न्यधमम् legendum) शरीराणि ए-
कीभूतानि…तान्य् अहम् व्यधमम् पुनः
7. 24.: तान्
(वाणान्) व्यधमं शरैः
8. 10.: ततो ऽहम् अग्निं व्य-
धमं सलिलास्त्रेण
MAH. 1. 5462.: व्यधमद् अनीकानि
क्षणात्
R. Schl. II. 80. 8.: अपरे वीरणस्तम्बान्…व्य-
धमन्ति स्म दुर्गाणि स्थलानिच.
Lanman
English
√dhmā, see √dham.
Kridanta Forms
Sanskrit
ध्मा (ध्मा॒ शब्दाग्निसंयोगयोः - भ्वादिः - अनिट्)
ल्युट् = ध्मानम्
अनीयर् = ध्मानीयः - ध्मानीया
ण्वुल् = ध्मायकः - ध्मायिका
तुमुँन् = ध्मातुम्
तव्य = ध्मातव्यः - ध्मातव्या
तृच् = ध्माता - ध्मात्री
क्त्वा = ध्मात्वा
ल्यप् = प्रध्माय
क्तवतुँ = ध्मातवान् - ध्मातवती
क्त = ध्मातः - ध्माता
शतृँ = धमन् - धमन्ती
धातुपाठः (Krishnacharya)
Sanskrit
धातुः:
ध्मा
मूलधातुः:
धात्वर्थः:
शब्द-अग्निसंयोगयोः (मुखवायुना अग्नेः संयोगः)
गणः:
भ्वादिः
कर्मकत्वं:
सकर्मकः
इट्त्वं:
अनिट्
उपग्रहः:
परस्मैपदी
रूपम्:
धमति
अनुबन्धादिविशेषः:
आकारान्तः
धातुप्रदीपः
Sanskrit
ध्मा शब्दाग्नि, संयोगयोः
- धमति दध्मौ देध्मीयते उद्धमः नाडिन्धमः उद्ध्मानकम्-अधिकरणल्युडन्तात् कः ।। 931 ।।
Wordnet
Sanskrit
Synonyms:
ध्मा
verb
मुखेन वायुप्रचालनेन शब्दनानुकूलः व्यापारः।
"कथायाः प्रारम्भात् पूर्वं आचार्यः शङ्खम् अधमत्।"
शब्दकल्पद्रुमः
Sanskrit
ध्मा, अग्नियुतौ ध्वनौ इति कविकल्पद्रुमः
(भ्वां-परं-सकं-अनिट् ।) युतिरिति वाहुल्यान्नदीर्घः अग्नियुतिरग्निसंयोगः ध्वनिः शब्दोत्-पत्तिहेतुभावः धमति सुवर्णं बणिक् अग्नि-संयुक्तं करोतीत्यर्थः धमति शङ्खं जनः सशब्दंकरोतीत्यथः अग्निफुत्कृतौ मुखेनैव धमे-दग्निम् इति दुर्गादासः
वाचस्पत्यम्
Sanskrit
ध्मा अग्निसंयुतौ दीर्घश्वासहेतुके शब्दभेदे अक० तादृशशब्देनवादने
सक०
भ्वा०
पर०
अनिट् धमति अध्मासीत् दध्मौध्मातः ध्मापयति “मुखेनैव धमेदग्निं मुखादग्निःप्रजायते” सस्कारतत्त्वम् “शङ्खान् दध्मुः पृथक् पृथक्”गीता ध्मायते अध्मायि “दह्यन्ते ध्मायमानानांधातूनां हि यथा मलाः” मनुः “वाष्वग्निभ्यां यथालौहं ध्मातं त्यजति वै मलम्” भाग० २८ ४० ।आ--स्फीततायाम् आध्मानशब्दे दृश्यम्
क्षीरतरङ्गिणी
Sanskrit
ध्मा शब्द, अग्निसंयोगयोः[शब्दाग्नौ, संयोगे?]
- शब्दे, मुखादिना चाग्निसंयोगे पाघ्राध्मा (7378) इति धमः-धमति शः (द्र0 31137) विधमः आध्मातः शङ्खः नासिकास्तनयोर्ध्माधेटोः (3220) खश् नासिकन्धमः नाडीमुष्ट्योश्च (3230) नाडिन्धमः उग्रम्पश्येरम्मदपाणिन्धमाश्च (3237) ध्मो ध्मश्च (तु0 उ0 235) इति क्वुन्-धमकः अर्तिसृधृधमि (उ0 2103) इत्यनिः- धमनि र्नाडी बाहुलकाद् धमादेशः धमिः प्रकृत्यन्तरमित्येके यथा धान्तो धातुः पावकस्येव राशिः 896
धातुवृत्तिः
Sanskrit
ध्मा (अर्थः) शब्द, अग्निसंयोगयोः
(अर्थविवरणम्) इहाग्निसंयोगो मुखवायुना ऽग्निसंयोगः
( धमति ) "पाघ्रा'' इत्यादिना धमादेशः इति ( दध्मौ, ध्मातेत्यादि ) लिङि ( धमेत् ) आशिषि ( ध्मायात् ध्मेयात् ) "वान्यस्य'' इत्येत्वविकल्पः ( दिध्मासति देध्मीयते ) "ई घ्राध्मोः'' इति यङीत्वे, दाध्मेति "ई हल्यघोः'' इतीत्वम् ( दाध्मति ) "श्राभ्यस्तयोः''इत्यालोपः ( ध्मापयति अदिध्मपत् उद्धमः ) "पाघ्राध्मा'' इत्युपसृष्टाच्छे शपि धमादेशः ( नासिकंधमः ) ( सूत्रम्) नासिकास्तनयोः (इति सूत्रम्) इति नासिकायां कर्मण्युपपदे ऽस्मात् खश् ( नाडिंधमः ) ( सूत्रम्) नाडीमुष्ट्योश्च (इति सूत्रम्) इति नाडीमुष्ट्योः कर्मर्णारुपदयोः ख्रश्प्रत्ययः तस्य मुष्टिशब्दस्यापूर्वनिपाताल्लक्षणव्यभिचारात् लिङ्गात् ध्माधेटोरुपपदयोश्च यथासंख्यं भवति पाणयो ध्मायन्ते येषु ( पाणिंधमाः पन्थानः ) "उग्रंपश्येरंमदपाणिंधमाश्च'' इति खशि निपात्यते ( ध्मात्वा ध्मातम् ) 910
कृदन्तरूपमाला
Sanskrit
1 {@“ध्मा शब्दाग्निसंयोगयोः”@} 2 ‘अग्निसंयोगश्च मुखवायुना।
लक्षणया विधूनने, सन्तापेन पूरणे च।’ इति धा।
का।
व्याख्यायाम् 3।
4 ध्मायकः-यिका, 5 ध्मापकः-पिका, दिध्मासकः-सिका, 6 देध्मीयकः-यिका
ध्माता-त्री, ध्मापयिता-त्री, दिध्मासिता-त्री, देध्मीयिता-त्री
7 धमन् 8 -न्ती, ध्मापयन्-न्ती, दिध्मासन्-न्ती
-- 9 ध्मास्यन्-न्ती-ती, ध्मापयिष्यन्-न्ती-ती, दिध्मासिष्यन्-न्ती-ती
-- 10 व्यतिधममानः, ध्मापयमानः, 11 व्यतिदिध्मासमानः, देध्मीयमानः
व्यतिध्मास्यमानः, ध्मापयिष्यमाणः, व्यतिदिध्मासिष्यमाणः, देध्मीयिष्यमाणः
शङ्खध्माः-ध्मौ-ध्मः
-- -- -- ध्मातम्-तः-तवान्, ध्मापितः, दिध्मासितः, देध्मीयितः-तवान्
12 उद्धमः 13 -धमः, 14 नासिकन्धमः, 15 नाडिन्धमः 16 -मुष्टिन्धमः, 17 पाणिन्धमः, 18 19 शुनिन्धमः, 20 करन्धमः, वातन्धमः-घटिन्धमः-स्वारिन्धमः-खरिन्धमः, ध्मापः, दिध्मासुः, 21 दाध्माः
ध्मातव्यम्, ध्मापयितव्यम्, दिध्मासितव्यम्, देध्मीयितव्यम्
22 ध्मानीयम्, ध्मापनीयम्, दिध्मासनीयम्, देध्मीयनीयम्
ध्मेयम्, ध्माप्यम्, दिध्मास्यम्, देध्मीय्यम्
ध्मायमानः, ध्माप्यमानः, दिध्मास्यमानः, देध्मीय्यमानः
ध्मायः, ध्मापः, दिध्मासः, देध्मीयः
ध्मातुम्, ध्मापयितुम्, दिध्मासितुम्, देध्मीयितुम्
ध्मातिः, 23 आध्मा, ध्मापना, दिध्मासना, देध्मीया
ध्मानम्, ध्मापनम्, दिध्मासनम्, देध्मीयनम्
ध्मात्वा, ध्मापयित्वा, दिध्मासित्वा, देध्मीयित्वा
आध्माय, आध्माप्य, प्रदिध्मास्य, प्रदेध्मीय्य
ध्मायम् २, ध्मात्वा २, ध्मापम् २, ध्मापयित्वा २, दिध्मासम् २, दिध्मासित्वा २, देध्मीयम्
देध्मीयित्वा
24 इति क्वुन् प्रत्यये धमादेशे रूपम्।
धमतीति धमकः = अग्निध्मापकः।]] धमकः, 25 इति अनिप्रत्यये बाहुलकात् धमादेशे धमनिः = नाडी।
अत्र ‘धमिभ्यः’ इत्युक्तत्वात्, ‘विधमिष्यामि जीमूतान्--’ 26 ‘धान्तो धातुः पावकस्येव राशिः’ इत्यादिप्रयोगानुसाराच्च धमिः प्रकृत्यन्तरम् इति केचित्।
धातुपाठकोशेषु तु धमिरन्यो नोपलभ्यते।]] धमनिः।
प्रासङ्गिक्यः
01
=>
(९२४)
02
=>
(१-भ्वादिः-९२७। सक। अनि। पर।)
03
=>
(२-३३)
04
=>
[[५। ‘आतो युक् चिण्कृतोः’ (७-३-३३) इति युगागमः। एवं घञ्णमुलादिषु।]]
05
=>
[[६। ण्यन्ते सर्वत्र पुगागमो ज्ञेयः।]]
06
=>
[[७। ‘ई घ्राध्मोः’ (७-४-३१) इति यङि ईकारः। अभ्यासे गुणः। एवं यङन्ते सर्वत्र।]]
07
=>
[[८। शतरि, ‘पाघ्राध्मास्थाम्नादाण्दृश्यर्तिसर्तिशदसदां पिबजिघ्रधम--’ (७-३-७८) इत्यादिना धमादेशः। अदन्तोऽयमादेशः। पररूपे रूपमेवम्।]]
08
=>
[[B। ‘स्नातावदातः पिबंस्तदाभां जिघ्रन् सुगन्धं विधमन् अघानि।’ धा। का। २। ३३।]]
09
=>
[पृष्ठम्०८१५+ २८]
10
=>
[[१। ‘कर्तरि कर्मव्यतीहारे’ (३-१-१४) इति शानच्।]]
11
=>
[[२। ‘पूर्ववत् सनः’ (१-३-६२) इति सन्नन्तादात्मनेपदम्।]]
12
=>
[[३। ‘पाघ्राध्माधेट्दृशः शः’ (३-१-१३७) इति उपसृष्टान्निरुपसृष्टादपि शप्रत्यये धमादेशे रूपम्। निरुपसृष्टादेवायं शप्रत्यय इति केचित्।]]
13
=>
[[आ। ‘ध्वनीनामुद्धमैरेभिर्मधूनामुद्धयैर्भृशम्।’ भ। का। ६। ७८।]]
14
=>
[[४। ‘नासिकास्तनयोर्ध्माधेटोः’ (३-२-२९) इति स्वश्प्रत्ययः। ‘खित्यनव्ययस्य’ (६-३-६६) इति मुम्। शूत्कारैः नासिकां शब्दयतीति नासिकन्धमः = वराहः।]]
15
=>
[[५। ‘नाडीमुष्ट्योश्च’ (३-२-३०) इति खश्, ह्रस्वः, मुम्। नाडिन्धमः = स्वर्णकारः। वेण्वादिनाडिं मुखवायुना धमतीति नाडिन्धमः।]]
16
=>
[[B। ‘प्राचीं वासकसज्जिकामुपगते भानौ दिशावल्लभे पश्यैता रुचयः पतङ्गदृषदामाग्नेयनाडिन्धमाः।’ अनर्धराघवे ४। २।]]
17
=>
[[६। ‘उग्रम्पश्येरम्मदपाणिन्धमाश्च’ (३-२-३७) इति सूत्रेण निपातनात् साधुः। पाणयः ध्मायन्ते एषु इति पाणिन्धमः = पन्थाः। ‘सर्पास्पृश्यादिरोधार्थं ध्मायन्ते यत्र पाणयः। सोऽध्वा पाणिन्धमोऽत्राधिकरणार्थो निपातनात्।।’ इति प्रक्रिया- सर्वस्वे।]]
18
=>
[[C। ‘शस्त्राशस्त्रिकथैव का नवभवद्गीर्वाणपाणिन्धमाः पन्थानो दिवि सङ्कुचन्ति वसुधा वन्ध्या सूते भटान्।’ अनर्धराघवे ४। २०।]]
19
=>
[[७। ‘नाडीमुष्ट्योश्च’ (३-२-३०) इत्यत्र चकारात् अत्रापि खश्। एवं घटिन्धमः, खारिन्धमः, खरिन्धमः, वातन्धमः इत्यादिष्वपि खश् ज्ञेयः। वातन्धमः = पर्वतः। घटिन्धमः = आमः।]]
20
=>
[[८। ‘उग्रम्पश्य--’ (३-२-३७) इत्यत्र पाणिपदेन पर्यायस्यापि ग्रहणमिति प्रक्रिया- कौमुद्याशयात् तन्मते करन्धमः इत्यापि साधुः।]]
21
=>
[[९। ‘यङोऽचि च’ (२-४-७४) इति यङो लुकि, ईत्वाभावे रूपमेवम्।]]
22
=>
[पृष्ठम्०८१६+ २८]
23
=>
[[१। स्त्रियाम्, ‘आतश्चोपसर्गे’ (३-३-१०६) इत्यङ्।]]
24
=>
[[२। ‘ध्मो धम च’ [द। उ। ३। ७]
25
=>
[[३। ‘अर्त्तिसृधृधमिभ्यश्च’ [द। उ। १-२]
26
=>
(रामायणे सुन्दरकाण्डे-६७-१२)
Capeller
German
ध्मा ध्मात s. धम्.
Grassman
German
√dham, √dhmā, wol aus dhū hervorgegangen (vgl. altsl. du-nu, dŭm-u blase, lit. dves-iu) 1〉 blasen ein Blasinstrument [vāṇám, vā́ṇīs, nāḍī́m], einen Dudelsack [bākurám dṛ́tim]
2〉 blasen, vor sich herblasen (den Wirbelwind)
[Page658] 3〉 durch Blasen anfachen (das Feuer)
4〉 dṛ́tis dhmātás der Blasebalg
5〉 durch Anblasen des Feuers bearbeiten, schmelzen (Erz áyas)
6〉 gähren (Blasen werfen), vom Soma.
Mit ánu besprühen, bespritzen [A.].
ápa wegblasen [A.].
abhí jemand [A.] anblasen, auf ihn los blasen.
úpa anblasen das Feuer [A.].
nís jemand [A.] fortblasen aus [Ab.], ihn durch Blasen heraustreiben.
párā fortblasen [A.].
auseinanderblasen, durch Blasen zerstreuen [A.].
sám zusammenschweissen [A.].
Stamm dháma:
-ati úpa īm (agním) {363, 5} (tritás dhmā́tā iva). sám dyā́vābhū́mī {907, 3}.
-athas nís támāṃsi adbhyás {385, 9}.
-anti 1〉 bākurám dṛ́tim {713, 8}. ánu drapsā́s iva ródasī ánu vṛṣtíbhis {627, 16}.
dhama:
-anti ápa tvácam ásiknīm {785, 5}.
-a párā sapátnīm {971, 2} (SV. schlecht párā ṇuda).
adhama:
-as ápa māyínas {51, 5} (ohne Augm. zu lesen)
abhí ámanyamānān {33, 9}. nís avratā́n ródasīos {33, 5}
áhim antárikṣāt {623, 20}
dásyum {33, 9} (brahmábhis).
-at ápa abhíśastīs {698, 2}. nís dásyūn divás ā́ {881, 8}. támāṃsi {346, 4}. sám etā́ {898, 2} (karmā́ras iva).
Stamm des Pass. dhamya:
-ate 1〉 nāḍī́s {961, 7}.
Part. dhámat:
-antam 6〉 tám (drapsám) {705, 13}.
-atas [G.] 6〉 drapsásya {785, 1}.
-antā [du.] abhí dásyum bákureṇa {117, 21}.
-antas 1〉 vāṇám {85, 10} (marútas)
2〉 bhṛ́mim {225, 1} (marútas)
5〉 áyas jánimā {298, 17} (devā́s).
-antīs 1〉 vā́ṇīs {264, 10}.
Part. II. dhamitá:
-ám 3〉 agním {215, 7}.
Part. II. dhmātá:
-ás 4〉 dṛ́tis {605, 2}.
√dhmā, siehe dham.
Burnouf
French
*ध्मा ध्मा। धमामि 1
qqf. ध्मायामि 4
vd. दध्मामि
p. दध्मौ
f2. ध्मास्यामि
a1. अध्मासम्। Ps. ध्माये
pp. ध्मात।
Souffler: वायुर् दध्मौ le vent souffla.
Souffler dans, enfler:
शङ्कम् une conque, une trompette.
Souffler, act.: अग्निम् le
feu
par ext. souffler l'incendie, embraser, brûler
au fig.
souffler, exciter: रोषम् la colère.
Qqf. aller
frapper
louer. Gr.
ἄσθμα (?).
Stchoupak
French
ध्मा-
v. {%DHAM-
dhmāta- %} a. v. soufflé, gonflé, attisé, excité
ध्मातव्य- qu'on doit souffler, gonfler, etc.