धामन् (dhAman)
This section shows the AI summary for the selected word, generated by referencing all available dictionaries. This feature is available only for logged-in users.
Warning!
This feature is only for logged in users. Please login to have full access to Kosha.
In this section, you'll find information about the dhatus (verbal roots) related to your search. This includes details like dhatu information, forms, and any available commentaries.
Warning!
This feature is only for logged in users. Please login to have full access to Kosha.
शब्दसागरः
EnglishCapeller Eng
EnglishHelp us improve! Let us know about any improvements, bugs, or suggestions you have. Thanks.Click here for Feedback Form
Spoken Sanskrit
Englishधामन् - dhAman - - glory
धामन् - dhAman - - house
धामन् - dhAman - - domain
धामन् - dhAman - - dwelling place
धामन् - dhAman - - abode
धामन् - dhAman - - radiance
Wilson
EnglishApte
Englishधामन् [dhāman], [धा-मनिन्]
A dwelling-place, abode, residence, house
तुरासाहं पुरोधाय धाम स्वायंभुवं ययुः 2. 1, 44
पुण्यं यायास्त्रिभुवनगुरोर्धाम चण्डीश्वरस्य 33
8.21
1.35
पतत्यधो धाम विसारि सर्वतः किमेतदित्याकुलमीक्षितं जनैः 1.2.
A place, site, resort
श्रियो धाम
भूतैः स्वधामभिः पश्येदप्रविष्टं प्रविष्टवत् 7.12.15.
The inmates of a house, members of a family.
A ray of light
धाम्ना- तिशाययति धाम सहस्रधाम्नः 3.17
9.53.
Light, lustre, splender
3.17
2.2, 55, 59
1.6
86
6.6
18.22
Majestic lustre, majesty, glory, dignity
गां गतस्य तव धाम वैष्णवं कोपितो ह्यसि मया दिदृक्षुणा 11.85.
Power, strength, energy (प्रताप)
सहते न जनो$प्यधःक्रियां किमु लोकाधिकधाम राजकम् 2.47.
Birth.
The body.
A troop, host.
State, condition
1.3.
A class.
Law, rule.
Property, wealth.
A fetter.
Fashion, mode, manner, form, appearance
स बिभ्रत्पौरुषं धाम भ्राजमानो यथा रविः 1.2.17. -केशिन्m. , -निधिः the sun
* 3.3.63. -छद् of Agni. -मानिन् believing in a material existence
नैवेशितुं प्रभुर्भूम्न ईश्वरो धाममानिनाम् 3.11.38.
Apte 1890
Englishधामन् n. [धा-मनिन्] 1 A dwelling-place, abode, residence, house
तुरासाहं पुरोधाय धाम स्वायंभुवं ययुः Ku. 2. 1, 44
पुण्यं यायास्त्रिभुवनगुरोर्धाम चंडीश्वरस्य Me. 33
Bg. 8. 21
Bh. 1. 33.
2 A place, site, resort
श्रियो धाम.
3 The inmates of a house, members of a family.
4 A ray of light
धाम्नातिशाययति धाम सहस्रधाम्नः Mu. 3. 17
Śi. 9. 53.
5 Light, lustre, splendour
Mu. 3. 17
Ki. 2. 20, 55, 59
10. 6r
Amaru. 86
R. 6. 6
18. 22.
6 Majestic lustre, majesty, glory, dignity
R. 11. 85.
7 Power, strength, energy (प्रताप)
Ki. 2. 47.
8 Birth.
9 The body.
10 A troop, host.
11 State, condition.
12 A class.
13 Ved. Law, rule.
14 Ved. Property, wealth.
15 A fetter.
16 Fashion, mode, manner.
Comp.
केशिन्, m.
निधिः the sun.
छद् m. Ved. N. of Agni.
Monier Williams Cologne
EnglishMonier Williams 1872
Englishधामन्, अ, n. a dwelling-place, house, abode,
home, residence
domain
site, especially the site of
the sacred fire and the Soma
(in the sacrificial
formulas and in the Brāhmaṇas generally with प्रिय,
e. g. प्रियं धाम, favourite residence, also = any
favourite thing or person)
the inmates of a house,
the members of a family, domestics
a class
a troop,
host, race
the body
law, rule (Ved.)
state or con-
dition
manner, fashion, mode, form, tone (Ved.)
effect, power, strength, ability, faculty
majesty,
dignity, glory, light, splendor, radiance, brilliancy
[cf. ध्यामन्]
(Sāy.) property, wealth
a band,
fetter, (wrong reading for 3. दामन्)
(आ), m., N.
of one of the Saptarṣis in the fourth Manv-antara
[cf. Gr. θέ-μα
Lat. do-mu-s
Osc. faa-ma
Hib.
dai-m, ‘a house, church, people
’ Old Germ. do-m
Angl. Sax. and Eng. dom = Mod. Germ. thum as
affix of abstract nouns
Slav. do-mŭ.]
—धाम-
केशिन्, ई, इनी, इ, ‘having rays for hair, ’ epithet of the
Sun.
—धाम-च्छद्, त्, m., Ved. ‘covering his
residence or changing his abode, ’ epithet of Agni as
giver of rain, (also applied to the Vashat-kāra)
N.
of a verse in the Vājasaneyi-saṃhitā containing the
word धाम-च्छद् (18. 76).
—धाम-धा, आस्,
m., Ved. the causer of order, a creator
(Sāy.) a
bearer, supporter.
—धाम-निधि, इस्, m. ‘treasure
of splendor, ’ the sun.
—धाम-भाज्, क्, क्, क्, Ved.
possessing sites or seats.
—धाम-वत्, आन्, अती,
अत्, splendid, luminous, eminent, exalted, illustrious,
heroic.
—धाम-शस्, ind., Ved. according to (their)
several abodes, in (their) several places, according to
order.
—धाम-साच्, क्, क्, क्, attached to or keeping a
particular place
(Sāy.) possessing splendor or riches.
Macdonell
EnglishBenfey
Englishधामन् धा + मन्,
1. An abode,
MBh. 1, 3602.
2. State, Prab. 17, 15.
3. A host, Chr. 292, 11, and 293, 6 =
Rigv. i. 85, 11
87, 6.
4. Dignity,
Ragh. 11, 85.
5. Light, splendour,
Prab. 26, 8.
--
अ-घर्म-,
the moon, Śiś. 9, 40.
त्रि-,
I. re-
ferring to the three worlds, MBh. 13,
7376. II. a name of Viṣṇu, MBh.
12, 1508.
रुचि-, the abode of
whom is light, epithet of the sun, Śiś.
9, 13.
श्वेत-, 1. the moon. 2.
camphor. 3. cuttle-fish bone.
हरिण-,
the moon, Rājat. 5, 482 -- Cf. θέμα
A.S.-dóm, as affix of abstracts, properly
‘state.’
Hindi
Hindiचमक (नपु)
Apte Hindi
Hindiधामन्
- धा + मनिन्
"आवास-स्थान, गृह, निवासस्थान, घर"
धामन्
- धा + मनिन्
"जगह, स्थान, आश्रय"
धामन्
- धा + मनिन्
"घर के निवासी, परिवार के सदस्य"
धामन्
- धा + मनिन्
प्रकाश किरण
धामन्
- धा + मनिन्
"प्रकाश, कान्ति, दीप्ति"
धामन्
- धा + मनिन्
"राजयोग्य कांति, यश, प्रतिष्ठा"
धामन्
- धा + मनिन्
"शक्ति, सामर्थ्य, प्रताप"
धामन्
- धा + मनिन्
जन्म
धामन्
- धा + मनिन्
शरीर
धामन्
- धा + मनिन्
"टोली, दल"
धामन्
- धा + मनिन्
"अवस्था, दशा"
धामन्
"पुं* , ब*स*" - -
चन्द्रमा
Shabdartha Kaustubha
Kannadaधामन्
पदविभागः - > नपुंसकलिङ्गः
कन्नडार्थः - > ವಾಸಸ್ಥಾನ /ಗೃಹ /ಮನೆ
निष्पत्तिः - > डुधाञ् (धारणपोषणयोः) - "मनिन्" (उ० ४-१४४)
व्युत्पत्तिः - > धीयते
प्रयोगाः - > "इत्युक्त्वा सपदि हितं प्रियं प्रियार्हे धाम स्वं गतवति राजराजभृत्ये" । "तुरासाहं पुरोधाय धाम स्वायम्भुवं ययुः" ।
उल्लेखाः - > किरा० ५-५१, कुमा० २-१
धामन्
पदविभागः - > नपुंसकलिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಸ್ಥಾನ /ಜಾಗ
प्रयोगाः - > "ध्वजाग्रधामा ददृशेऽथ शौरेः सङ्क्रान्तमूर्तिर्मणिमेदिनीषु"
उल्लेखाः - > माघ० ३-२३
धामन्
पदविभागः - > नपुंसकलिङ्गः
कन्नडार्थः - > ದೇಹ /ಶರೀರ
धामन्
पदविभागः - > नपुंसकलिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಕಾಂತಿ /ಪ್ರಭೆ
प्रयोगाः - > "पतत्यधो धाम विसारि सर्वतः किमेतदित्याकुलमीक्षितं जनैः"
उल्लेखाः - > माघ० १-२
धामन्
पदविभागः - > नपुंसकलिङ्गः
कन्नडार्थः - > ತೇಜಸ್ಸು
प्रयोगाः - > "क्षययुक्तमपि स्वभावजं दधतं धाम शिवं समृद्धये"
उल्लेखाः - > किरा० २-११
धामन्
पदविभागः - > नपुंसकलिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಪ್ರಭಾವ /ಮಹಿಮೆ
प्रयोगाः - > "अखण्डमाखण्डलतुल्यधामभिः चिरं धृता भूपतिभिः स्ववंशजैः"
उल्लेखाः - > किरा० १-२९
धामन्
पदविभागः - > नपुंसकलिङ्गः
कन्नडार्थः - > ರಶ್ಮಿ /ಕಿರಣ
प्रयोगाः - > "क्षणमतुहिनधाम्नि प्रोष्य भूयः पुरस्तादुपगतवति पाणिग्रहवद्दग्वधूनाम्"
उल्लेखाः - > माघ० ११-६५
धामन्
पदविभागः - > नपुंसकलिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಜನ್ಮ /ಉತ್ಪತ್ತಿ
विस्तारः - > "धाम देहे गृहे रश्मौ स्थाने जन्मप्रभावयोः" - मेदि० ।
धामन्
पदविभागः - > नपुंसकलिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಪ್ರತಾಪ /ವೀರ್ಯ /ಶಕ್ತಿ
प्रयोगाः - > "सहते न जनोऽप्यधः क्रियां किमि लोकाधिकधाम राजकम्"
उल्लेखाः - > किरा० २-४७
धामन्
पदविभागः - > नपुंसकलिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಸುಖ
विस्तारः - > "धाम जन्मप्रभास्थानप्रभावसुखसद्मसु" - नानार्थर० ।
धामन्
पदविभागः - > नपुंसकलिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಗಗನ /ಆಕಾಶ
धामन्
पदविभागः - > नपुंसकलिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಅನ್ನ /ಆಹಾರ
धामन्
पदविभागः - > नपुंसकलिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಭೋಜನ /ಊಟ
विस्तारः - > "धाम जन्मप्रभावान्नभास्तु खे भोजने गृहे" - वैज० ।
धामन्
पदविभागः - > नपुंसकलिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಹೆಸರು
प्रयोगाः - > "धामानि त्रीणि भवन्ति स्थानानि जन्मानि नामानि"
उल्लेखाः - > नैरुक्तम्
धामन्
पदविभागः - > पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಪರಮಾತ್ಮ /ವಿಷ್ಣು
व्युत्पत्तिः - > चराचरबीजाधारनौकर्णधारतया तस्य धाम स्थानम्
प्रयोगाः - > "गुरुर्गुरुतमो धाम सत्यस्सत्यपराक्रमः"
उल्लेखाः - > वि० स०
विस्तारः - > "चराचराधारतया धामेति परिचक्षते" - निरुक्तिः ।
L R Vaidya
EnglishDAman {% n. %} 1. A dwelling place, a house, a residence, त्यजति ललितधाम Git.G.v., पुण्यं यायास्त्रिभुवनगुरोर्धाम चंडीश्वरस्य Megh.i.13, Bg.viii.21
2. the inmates of a house, the members of a family
3. a place, a site, an abode
4. light, lustre, splendour, Am.S. 86
5. a ray of light (as in हिमधामन्), Sis.ix.53
6. majesty, glory, R.xi.85, 7. birth
8. the body
9. power, strength, energy, Kir.ii.47.
Bopp
LatinAnekartha-Dvani-Manjari
Sanskritललामन्
क्ली
ललामन्, हयपुच्छ, ध्वज, पुण्ड्र, शैल, वेष, धामन्, भूषा
हयपुच्छे ध्वजे पुण्ड्रे शैले पुंसि गुणाधिके ।
वेषे धामनि भूषायां ललामेत्युत्तमैः स्मृतम् ॥ २७ ॥
verse 1.1.1.27
page 0002
धामन्
क्ली
धामन्, प्रभाव, तेजस्, स्थान
प्रभावे तेजसि स्थाने धामशब्दो निगद्यते ।
verse 2.1.1.13
page 0008
Sanskrit Tibetan
Tibetankhang pa
१) आगार २) आवसथ ३) कुटिका ४) कुटी ५) गृह ६) गेह ७) धामन् ८) प्रासाद ९) भवन १०) मन्दिर ११) लयन १२) वेशमन् १३) शाला १४) संगीतिप्रासाद १५) सदन
अभिधानचिन्तामणिः
Sanskritरोचिरुस्ररुचिशोचिरंशुगो ज्योतिरर्चिरुपधृत्यभीशवः ।
प्रग्रहः शुचिमरीचिदीप्तयो धामकेतुघृणिरश्मिपृश्नयः ॥ ९९ ॥
पाददीधितिकरद्युतिद्युतो रुग्विरोककिरणत्विषित्विषः ।
भाःप्रभावसुगभस्तिभानवो भा मयूखमहसी छविर्विभा ॥ १०० ॥
रोचिस् (क्ली), उस्र (पुं), रुचि (स्त्री), शोचिस् (क्ली), अंशु (पुं), गो (पुंस्त्री), ज्योतिस् (क्ली), अर्चिस् (स्त्रीक्ली), उपधृति (पुं), अभीशु (पुं), प्रग्रह (पुं), शुचि (पुं), मरीचि (पुंस्त्री), दीप्ति (स्त्री), धामन् (क्ली), केतु (पुं), घृणि (पुं), रश्मि (पुं), पृश्नि (पुंस्त्री), पाद (पुं), दीधिति (स्त्री), कर (पुं), द्युति (स्त्री), द्युत् (क्ली), रुच् (क्ली), विरोक (पुं), किरण (पुं), त्विषि (स्त्री), त्विष् (स्त्री), भास् (पुंस्त्री), प्रभा (स्त्री), वसु (पुं), गभस्ति (पुं), भानु (पुं), भा (स्त्री), मयूख (पुं), महस् (क्ली), छवि (स्त्री), विभा (स्त्री)
गेहभूर्वास्तु गेहे तु गृहं वेश्म निकेतनम् ॥ ९८९ ॥
मन्दिरं सदनं सद्म निकाय्यो भवनं कुटः ।
आलयो निलयः शाला सभोदवसितं कुलम् ॥ ९९० ॥
धिष्ण्यमावसथं स्थानं पस्त्यं संस्त्याय आश्रयः ।
ओको निवास आवासो वसतिः शरणं क्षयः ॥ ९९१ ॥
धामागारं निशान्तं च कुट्टिमं त्वस्य बद्धभूः ।
गेहभू (स्त्री), वास्तु (पुंक्ली), गेह (पुंक्ली), गृह (पुंक्ली), वेश्मन् (क्ली), निकेतन (क्ली), मन्दिर (स्त्रीक्ली), सदन (क्ली), सद्मन् (क्ली), निकाय्य (पुं), भवन (पुंक्ली), कुट (पुं), आलय (पुं), निलय (पुं), शाला (स्त्री), सभा (स्त्री), उदवसित (क्ली), कुल (क्ली), धिष्ण्य (क्ली), आवसथ (क्ली), स्थान (क्ली), पस्त्य (क्ली), संंस्त्याय (पुं), आश्रय (पुं), ओकस् (क्ली), निवास (पुं), आवास (पुं), वसति (स्त्री), शरण (क्ली), क्षय (पुं), धामन् (क्ली), अगार (क्ली), निशान्त (क्ली), कुट्टिम (क्ली), बद्धभू (स्त्री)
अभिधानरत्नमाला
Sanskritरोचिस्
रोचिस्, शोचिस्, अभीशु, प्रद्योत, गभस्ति, रश्मि, घृणि, किरण, रुचि, रुच्, दीधिति, दीप्ति, द्युति, प्रभा, भा, विभा, भास्, उस्र, धामन्, वसु, केतु, मरीचि, प्रग्रह, उपधृति, वृष्णि, मयूख, अंशु, भानु, कर, पाद, विरोक, गो
रोचिः शोचिरभीशुः प्रद्योतगभस्तिरश्मिघृणिकिरणाः ।
रुचिरुग्दीधितिदीप्तिद्युतिप्रभाभाविभाभासः ॥ ३८ ॥
उस्रधामवसुकेतुमरीचिप्रग्रहोपधृतिवृष्णिमयूखाः ।
अंशुभानुकरपादविरोका गाव इत्यभिहितास्तु समानाः ॥ ३९ ॥
verse 1.1.1.38
page 0006
आवास
आवास, आवसथ, गृह, भवन, स्थान, निशान्त, कुल, संस्त्याय, निलय, निकाय्य, उटज, गेह, कुट, मन्दिर, धिष्ण्य, धामन्, निकेतन, सदन, पस्त्य, वास्तु, क्षय, शाला, वेश्मन्, निवेशन, उदवसित, सद्मन्, ओकस्, शरण, अगार, निवसन, आलय
आवासावसथं गृहं च भवनं स्थानं निशान्तं कुलं,
संस्त्यायो निलयो निकाय्यमुटजं गेहं कुटं मन्दिरम् ।
धिष्ण्यं धाम निकेतनं च सदनं पस्त्यं च वास्तु क्षयः
शाला वेश्म निवेशनोदवसिते प्रोक्ते च सद्मौकसी ॥ २९१ ॥
शरणमगारं निवसनमालय एकार्थवाचकाः शब्दाः ।
verse 2.1.1.291
page 0035
धामन्
धामन्, तेजस्
तेजस्यपि धाम स्यादाधारेऽप्याशयो घटा गोष्ठ्याम् ।
verse 5.1.1.798
page 0092
नाममाला
Sanskritदीधिति, भानु, उस्र, अंशु, गभस्ति, किरण, कर, पाद, रुचि, मरीचि, भास्, तेजस्, अर्चिस्, गो, द्युति, प्रभा, दीप्ति, ज्योतिस्, महस्, धामन्, रश्मि, ऊर्ज, विभावसु
दीधितिर्भानुरुस्रोंऽशुर्गभस्तिः किरणः करः ।
पादो रुचिर्मरीचिर्भास्तेजोऽर्चिर्गौर्द्युतिः प्रभा ॥ ४५ ॥
दीप्तिर्ज्योतिर्महो धाम रश्मिरूर्जो विभावसुः ।
verse 0.1.1.45
page 0023
सदन, सद्म, भवन, धिष्ण्य, वेश्मन्, मन्दिर, गेह, निकेतन, आगार, निशान्त, निवृत, गृह, वसति, आवसथ, आवास, स्थान, धामन्, आस्पद, पद, निकाय, निलय, पस्त्य, शरण, आलय
सदनं सद्म भवनं धिष्ण्यं वेश्माथ मन्दिरम् ।
गेहं निकेतनागारं निशान्तं निवृतं गृहम् ॥ १३२ ॥
वसत्यावसथावासं स्थानं धामास्पदं पदम् ।
निकायं निलयं पस्त्यं शरणं विदुरालयम् ॥ १३३ ॥
verse 0.1.1.132
page 0067
Tamil
Tamilதா4மன் : இருப்பிடம், இடம், வீடு, காந்தி, ஒளி, புகழ், சக்தி, உடல், பேட்டை, தளம், கூட்டம், நிலை, நிலைமை.
Mahabharata
EnglishDhāman^1 = Kṛshṇa: XII, 1513.
Dhāman^2 = Vishṇu (1000 names).
Vedic Reference
EnglishDhāman denotes in the Rigveda^1 and later^2 ‘dwelling’ and
‘house, ’ or sometimes^3 its inmates. The word is also^4 found
in the sense of ‘ordinance, ’ ‘law, ’ expressing much the same
as Dharman, especially in conjunction^5 with Rta, ‘eternal
order.’ Hillebrandt^6 sees in one passage^7 the sense of
Nakṣatra.
1) i. 144, 1
ii. 3, 2
iii. 55, 10
vii. 61, 4
87, 2
x. 13, 1, etc.
2) Av. iv. 25, 7
vii. 68, 1
xii. 1, 52
Vājasaneyi Saṃhitā, iv. 34
Taittirīya
Āraṇyaka, ii. 7, 2.
3) Rv. viii. 101, 6
ix. 63, 14
x. 82, 3
Av. ii. 14, 6. Many of the examples
given in the St. Petersburg Dictionary,
s.v., C, are doubtful.
4) Rv. iv. 55, 2
vi. 21, 3
vii. 63, 3
viii. 41, 10
x. 48, 11.
5) Rv. i. 123, 9
iv. 7, 7
vii. 36, 5
x. 124, 3.
6) Vedische Mythologie, 1, 446.
7) Rv. ix. 66, 2.
Cf. Geldner, Rigveda, Glossar, 92,
93.
वाचस्पत्यम्
Sanskritधामन् म० धा--मनिन् । १ गेहे २ देहे ३ त्विषि ४ प्रभावेअमरः । ५ रश्मौ ६ स्थाने ७ जन्मनि मेदि० । “आ येधामानि दिव्यानि तस्थुः” ऋ० १० । १३ । १ “पुत्रं जनयसुश्नोणि धाम क्षत्रियतेजसाम्” भा० आ० १२३ अ० ।८ तेजसि “कार्शानवं धाम पतङ्गकान्तेः” । “पतत्यधो धामविसारि सर्वतः” माघः । तत्र स्थाने “योगधारणयाऽग्नेय्यादग्ध्वा धामाविशत् स्वकम्” भाग० ११ । ३ । ६ । ९ दामोप-लक्षिते च “धाम्नो धाम्नो राजंस्ततो वरुण! नो मुञ्च”यजु० ६ । २२ । १० परमेश्वरे । “गुरुर्गुरुतमो धाम”विष्णुस० । “धाम ज्योतिः “नारायणः परं ज्योति-रिति” मन्त्रवर्णात्” भा० ११ धने च “धामसाचमभिषाचंस्वर्विदम्” ऋ० ३ । ५१ । २ । “धाम धनं तदर्थिभिः सह योज-यितारम” भा० ।
Capeller
GermanGrassman
Germandhā́man, n. [von 1. dhā], das gesetzte, festgesetzte, und zwar theils räumlich „Sitz, Stätte“, theils in geistigem Sinne „Gesetz, Satzung“. Aus dem Begriffe der Wohnstätte scheint sich der des Gefolges, der Genossenschaft entwickelt zu haben. — 1〉 Sitz, Stätte, Wohnsitz, Wohnstätte, Heimath, Lieblingsstätte, insbesondere 2〉 die Stätten des Agni oder 3〉 des Soma
4〉 des Gottesdienstes (ṛtásya) oder 5〉 des Opfers (yajñásya)
6〉 der Wohnsitz oder das Reich der Götter. — 7〉 das Gefolge, die begleitende Schar gewöhnlich mit dem Gen. dessen, zu dem sie gehören, namentlich des Indra oder 8〉 des Mitra, oder Mitra-Varuna
9〉 Schar (der Götter, der Marutʼs, der Flammen). — 10〉 Gesetz, Satzung, insbesondere 11〉 das heilige Gesetz des Mitra-Varuna
12〉 der heilige Brauch, besonders 13〉 des Gottesdienstes (ṛtásya) oder 14〉 des Opfers (yajñásya)
15〉 Brauch, gewohnte Handlung, 16〉 Zwang, Gewalt (?). Vgl. die Adj. tṛtī́ya, turī́ya, paramá, pūrviá, prathamá, priyá, bṛhát, saptán (und die unten genannten).
-a [N. A. s.] 1〉 yásya (índrasya) {57, 3}
váruṇasya {123, 8}
{661, 10}
mitrásya várunasya {152, 4}. _{152, 5}
{577, 4}
{836, 6}
{891, 5} (yáyos)
{153, 2} (vām)
jaritúr {241, 6}
gónām {809, 31}. — 2〉 {95, 9} (mahiṣásya)
{121, 6}(?)
{144, 1} (asya)
{194, 11} (ghṛtámuasya 〰)
{443, 9}. — 3〉 {91, 3} (táva)
{781, 6}
{798, 15}
{808, 18}. _{808, 19}
amṛ́tasya {806, 2}
{809, 32}. — 5〉 {893, 2} (prathamám)
{1007, 2} (paramám gúhā yád). — 10〉 te (índrasya) {462, 3}
samānám {579, 3}
pū́rvam {809, 5}
devā́nām {874, 11} [Page678] (vielleicht plur.). — 11〉 {301, 4}
{915, 8}. — 13〉 {123, 9}.
(-nā), -anā [I.] 1〉 {751, 1}. — 16〉 (viśvákarmeṇa) {992, 4}.
(-ne) -ane [D.] 7〉 índrasya {701, 25}
{736, 5}. — 9〉 {402, 1}
{902, 8} (diviā́ya). — 12〉 ṛtvíyāya {672, 11}.
(nas), -anas [G.] 9〉 {87, 6} (mā́rutasya)
{574, 1} (daíviasya).
-ani [L.] 1〉 asya (víprasya) {632, 32}.
-an [L.] 1〉 te (ghṛtásya) {354, 11}. — 4〉 {43, 9} (parasmín)
{552, 5} (své). — 13〉 {303, 7} (abhängig von raṇáyanta).
-anī [du.] 1〉 {778, 2}.
-āni 1〉 {289, 10} (amṛ́tā)
{661, 7}
{908, 3}
{775, 14} (ā́riā)
{882, 5} (ámitā)
{896, 7}
mártiānaam {710, 6}
te (vī́śvákarmaṇas) {907, 5}
(óṣadhīnām) {923, 1}. _{923, 2}. — 2〉 {194, 2}
{906, 4}
{948, 3}. — 3〉 {91, 4}. _{91, 19}
{740, 2}. _{740, 5}
{778, 3}
{798, 5}. — 6〉 {839, 1} (diviā́ni). — 7〉 {641, 4}. — 8〉 {576, 3}. — 10〉 {351, 2} (pūrviā́ṇi). — 12〉 táva (agnés) {237, 10}
indos {826, 1}.
-a [N. A. pl.] 1〉 {1015, 3} (triṃśát)
víśvā te (váruṇasya) {603, 2}. — 2〉 {871, 2} (trayā́ṇi). — 3〉 {821, 4} (víśvā). — 4〉 {950, 3} (purū́ṇi). — 11〉 yuvádhitā {508, 9}.
-abhis, 1〉 pṛthivyā́s {22, 16}. — 8〉 {14, 10}. — 9〉 {265, 21} (aruṣaís)
divás {582, 18}. — 12〉 {237, 4}
{271, 4} (puruṣṭutásya)
{303, 5} (yájiṣṭham)
{639, 14}
{778, 5}
{779, 26} (várṣiṣṭhais). — 14〉 {814, 2}. — 15〉 {85, 11} (víprasya)
{919, 6}.
-abhyas 7〉 {701, 24}. — 11〉 {647, 15}.
-asu 1〉 {633, 20} (pratnéṣu). — 3〉 {798, 22} (diviéṣu)
{851, 2}.
No entries for this word is found.
What is this? (Hidden Dictionary)
To avoid the clutter in the app, the unwanted dictionaries can be hidden to have clear view while browsing. This section shows entries from those hidden dictionaries if any.
How to hide/unhide dictionary?
Every dictionary entry will have top right corner menu . From there, you can hide or unhide dictionary. You must login to use this feature. So, KST can remember your preferences of hidden dictionaries.
