| YouTube Channel

दाश (dAza)

 
शब्दसागरः
English
दाश (ऋ) दाशृ r. 1st cl. (दाशति-ते) 10th cl. (दाशयति-ते) To give 5th cl.
(दाश्नोति) To hurt, to injure or kill: see दास भ्वा० उभ० सक० सेट्
चुरा० उभ० स्वादि० प०
दाश
m.
(-शः)
1. A fisherman, the son of a Nishada by a woman of the
Ayogava caste.
2. A servant.
f.
(-शी)
1. A female slave, &c.
E.
दाशृ
to give, affix घञ् see दास
Capeller Eng
English
दा॑श
m.
fisherman, ferryman, mariner.
Yates
English
दाश (शः) 1.
m.
A fisherman
a ser-
vant.
f.
(शी) 5.
a. Slave.
Wilson
English
दाश (ऋ) दाशृ r. 1st cl. (दाशति-ते) 10th cl. (दाशयते)
To give. 5th cl. (दाश्नोति) To hurt, to injure or kill: see दास.
दाश
m.
(-शः)
1 A fisherman, the son of a Niṣada by a woman of the Ayogava caste.
2 A servant.
f.
(-शी)
1 A female slave, &c.
E.
दाशृ to give, affix अच्: see दास.
Apte
English
दाशः [dāśḥ], 1 A fisherman
इयं सज्जा नौश्चेति दाशाः प्राञ्ज- लयो$ब्रुवन्
Rām.*
7.46.32
Ms.*
8.48, 49
1.34.
A servant, (दास q. v. ).
Comp.
-ग्रामः a village mostly inhabited by fisherman. -नन्दिनी an epithet of Satyavatī, mother of Vyāsa.
Apte 1890
English
दाशः 1 A fisherman
Ms. 8. 408, 409, 10. 34.
2 A servant, (द q. v.).
Comp.
ग्रामः a village mostly inhabited by fishermen.
नंदिनी an epithet of Satyavatī, mother of Vyāsa.
Monier Williams Cologne
English
1. दाश See पुरो-.
2. दा॑श or (Uṇ. v, 11) दाश॑ (written also दास) fisherman, ferryman, mariner,
VS.
xxx, 16
Mṛcch. viii, 408, 9
MBh.
Hariv.
&c.
the son of a Niṣāda by a woman of the Āyogava caste,
Mn.
x, 34
servant, slave,
L.
3. दाश the Vṛddhi form of 2. दश in comp.
Monier Williams 1872
English
दाश, अस्, m. [cf. दास with which दश is inter-
changed], Ved. presenting oblations, honouring the
gods with offerings [cf. पुरो-डाश]
a fisherman,
ferryman, boatman, mariner
the son of a Niṣāda by
a woman of the Āyogava caste
a servant, = 1. दास,
col. 2
(ई), f. a fisherwoman
a female slave.
—दा-
श-नन्दिनी or दास-नन्दिनी, f. ‘the fisherman's
daughter, epithet of Satya-vatī, who was the mother
of the poet Vyāsa.
Macdonell
English
दाश dā́śa,
m.
fisherman, boatman, ferryman, 🞄sailor.
Benfey
English
दाश दाश, written also दास दास,
I.
m.
1. A fisherman, MBh. 1, 4012.
2. A boatman, MBh. 1, 5875
Man. 8,
408 (with स्).
3. The son of a Niṣāda
by an Āgoyava-woman, Man. 10, 34
(with स्).
II.
f.
शी, A fisher-maid.
Apte Hindi
Hindi
दाशः
पुं*
- "दशति हिनस्ति मत्स्यान् - दंश् + ट, नस्य आत्वम्"
मछुवा
Shabdartha Kaustubha
Kannada
दाश
पदविभागः - > पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಬೆಸ್ತರ ಜಾತಿಯವನು /ಮೀನು ಹಿಡಿಯುವವನು /ಮೊಗೆಯವನು
निष्पत्तिः - > दंश (दशने) - "टः" धातोर्नकारस्याकारश्च (उ० ५-११) दाशृ (दाने) - कर्म० "घञ्" (३-३-१९)
व्युत्पत्तिः - > दशति मत्स्यान् दाश्यते मूलमस्मै
प्रयोगाः - > "एष नौयायिनामुक्तो व्यवहारस्य निर्णयः दाशापराधतस्तोये दैविके नास्ति निग्रहः"
उल्लेखाः - > मनु० ८-४०९
दाश
पदविभागः - > पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಭೃತ್ಯ /ಸೇವಕ /ಆಳು
व्युत्पत्तिः - > दाश्यते भृतिरस्मै
दाश
पदविभागः - > पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः - > ದಾನ
L R Vaidya
English
dASa {% m. %} A fisherman, M.vii.409, x.34.
Bopp
Latin
दाश m. piscator. MAH. 1. 2397.
धातुपाठः (Krishnacharya)
Sanskrit
धातुः:
दाश्
मूलधातुः:
दाश
धात्वर्थः:
हिंसायाम्
गणः:
स्वादिः
कर्मकत्वं:
सकर्मकः
इट्त्वं:
सेट्
उपग्रहः:
परस्मैपदी
रूपम्:
दाश्नोति
अनुबन्धादिविशेषः:
छान्दसः
टिप्पनी: सर्वे छान्दसधातवः स्वादिगणे भवन्ति किम्?-
Schmidt Nachtrage zum Sanskrit Worterbuch
German
दाश m. ° = किरात, Śrīk. V, 32.
अभिधानचिन्तामणिः
Sanskrit
--source--
धीवरे दाशकैवर्तौ बडिशं मत्स्यवेधनम्
-wordlist-
धीवर (पुं), दाश (पुं), कैवर्त (पुं), बडिश (क्ली), मत्स्यवेधन (क्ली)
पुराणम्
English
दाश / DĀŚA. A country in Ancient india. (M.B. bhīṣma parva, Chapter 9, Stanza 56).
Vedic Reference
English
Dāśa, ‘fisherman, is mentioned in the list of victims at the
Puruṣamedha, or ‘human sacrifice, in the Yajurveda.^1 Cf.
Dhaivara.
1) Vājasaneyi Saṃhitā, xxx. 16
Tait-
tirīya Brāhmaṇa, iii. 4, 12, 1. Weber,
Indische Streifen 1, 81, renders the word
by Fischerknecht, perhaps regarding it
as equivalent to dāsa, ‘servant.’ Cf.
Manu, x. 34
St. Petersburg Dictionary,
s.v. Dāśa, 2. 3.
शब्दकल्पद्रुमः
Sanskrit
दाश, दाने इति कविकल्पद्रुमः
(चुरां-आत्मं-सकं-सेट् ।) द्बितीयस्वरी ऋ, अद-दाशत् ङ, दाशयते इति दुर्गादासः
दाश, दाने इति कविकल्पद्रुमः
(भ्वां-उभं-सकं-सेट् ।) ऋ, अददाशत् ञ, दाशतिदाशते इति दुर्गादासः
दाश, हिंसने इति कविकल्पद्रुमः
(स्वां-परं-सकं-सेट् ।) द्वितीयस्वरी न, दाश्नोति ।र वैदिकः इति दुर्गादासः
दाशः,
पुं,
(दाश्यते दीयते भृतिमूल्यमस्मै दाशदाने + सम्प्रदाने घञ् ।) भृत्यः इत्यमर-टीकायां रमानाथः
(दशति हिनस्ति मत्-स्यानिति दन्श + “दंशेश्च ।” उणां ११ ।इति टः नस्य आच्च धीवरः यथा, देवी-भागवते ३९ ।“मत्स्यगन्धेति वाम्ना वै गुणेन समजायत ।विवर्द्धमाना दाशस्य गृहे सा वासवी शुभा
”)
वाचस्पत्यम्
Sanskrit
दाश(स) हिंसने स्वा०
पर०
सक०
सेट् दाश्नो(स्नो)तिअदाशी(सी)त् अयं वैदिकः “यस्ते दाश्नीति नमउक्तिभिः” ऋ० “दाशद्दाशुषे हन्ति वृत्रम्”ऋ० ९४ “यस्मै त्वं सुद्रविणो ददाशो अनागास्त्व-मदिते!” ऋ० ९४ १५
दाश दाने
चु०
उभ०
सक०
सेट् दाशति--ते ऋदित् अदिदा-शत्--त “स वा एतेभ्यस्तत् पुरोऽदाशयत् तस्मात् पुरो-डाशः” शत० ब्रा०
दाश दाने
भ्वा०
उभ०
सक०
सेट् दाशति ते अदाशीत् अदा-शिष्ट ऋदित् णिच् अदिदाशत्--त “यस्तुभ्यं दाशान्न तमंहो अश्नवत्” ऋ० २३ “तुभ्यं दाशतः स्यामः” १४
दाश(स) पुंस्त्री दाश्नो(स्नो)ति मत्स्यान् दस(श)ति मत्स्यान्वा घञ् नि० नलोपः दाश(स्य)ते दीयते मत्स्यस्य मूल्य मस्मैघञ वा मत्स्योपजीविनि धीवरे स्त्रियां जातित्वात्ङीष् “दाशानां भुजवेगेन नद्याः स्रोतोजवेन वायुनाचानुकूलेन तूर्णं पारमवाप्नुयात्” भा० आ० ५८७५ श्लो०“स्नेहात् संमोहमापन्नो नावि दाशो यथा तथा”भा० आश्र० १३९५ श्लो० “एष नौयायिनामुक्तो व्यव-हारस्य निर्णयः दाशापराधतस्तोये दैविके नास्तिनिग्रहः यन्नावि किञ्चिद्दाशानां विशीर्येतापराघतः ।तद्दाशैरेब दातव्यं समागम्य स्वतोऽंशतः” “निषादोभार्गवं सूते दा(शं)सं नौकर्मजीविनम् कैवर्त्तमिति यंप्राहुरार्यावर्तनिवासिनः” इति मनुः स्वार्थे ।तत्रार्थे ततः परं पुत्रशब्द आद्युदात्तस्तत्पुरुषे दाशक-पुत्रः दाश्यते भृतिरस्मै भृत्ये (चाकर)
पु०
रमानाथः
कृदन्तरूपमाला
Sanskrit
1 {@“दाश हिंसायाम्”@} 2 छान्दसः।
दाशकः-शिका, दाशकः-शिका, दिदाशिषकः-षिका, दादाशकः-शिका
इत्यादीनि सर्वाण्यपि रूपाणि उत्तरत्र विलेख्यमानदानार्थकदाशृ 3 धातुवद् बोध्यानि।
अस्य धातोः परस्मैपदित्वात् स्वादित्वाच्च शतरि दाश्नुवन्-ती, इति रूपमिति विशेषः।
शानज्न भवति।
प्रासङ्गिक्यः
01
=>
(८३४)
02
=>
(५-स्वादिः-१२७९। सक। सेट्। पर।)
03
=>
(८३५)
Capeller
German
दा॑श
m.
Fischer, Seemann
f.
Burnouf
French
दाश दाश
m.
(दाश् 5) pêcheur.
-- (दाश् 1)
serviteur
f.
दाशी servante.
दाशत
m.
serviteur
adorateur.
Stchoupak
French
दाश-
m.
pêcheur, batelier, matelot
-त्व- nt. état de pêcheur,
etc.
°पति-
m.
chef des pêcheurs.