तीव्र (tIvra)
This section shows the AI summary for the selected word, generated by referencing all available dictionaries. This feature is available only for logged-in users.
Warning!
This feature is only for logged in users. Please login to have full access to Kosha.
In this section, you'll find information about the dhatus (verbal roots) related to your search. This includes details like dhatu information, forms, and any available commentaries.
Warning!
This feature is only for logged in users. Please login to have full access to Kosha.
शब्दसागरः
Englishतीव्र (-व्रः-व्रा-व्रं)
1. Much, excessive, endless, unbounded, unlimit-
ed.
2. Pungent.
3. Hot, warm.
(-व्रः) A name of SIVA.
(-व्रा)
1. A medicinal plant, Katuki.
2. Black mustard.
3. A sort of
Durva or bent grass, (गण्डदूर्व्वा)
4. The name of a river in the east
of Bengal
also the Chandi or Padmabati. adv.
(-व्रं)
1. Much,
excessively, endless.
2. Violently, fiercely. subst.
1. A shore, a
bank.
2. Tin.
3. Heat.
4. Pungency.
तीव् to be large, &c. रक्
Yates
EnglishHelp us improve! Let us know about any improvements, bugs, or suggestions you have. Thanks.Click here for Feedback Form
Spoken Sanskrit
Englishतीव्र - tIvra - - acute
यातना - yAtanA - - acutepain
निपुण - nipuNa - - acute
शीग्रकारिन् - zIgrakArin - - acute [ med. ]
सूक्ष्म - sUkSma - - acute
अतिपातिन् - atipAtin - - acute
शीघ्रकारिन् - zIghrakArin - - acute
सूक्ष्माक्ष - sUkSmAkSa - - acute
सूक्ष्मदर्शिता - sUkSmadarzitA - - acuteness
सूक्ष्मेक्षिका - sUkSmekSikA - - acuteness
पटुत्व - paTutva - - acuteness
वैदग्ध्य - vaidagdhya - - acuteness
शीघ्रकारित्व - zIghrakAritva - - acuteness
मर्द - marda - - acute pain
अकाण्डशूल - akANDazUla - - acute pain
विपाटन - vipATana - - acute pain
नूनकोण - nUnakoNa - - acute angle
सूक्ष्ममति - sUkSmamati - - acute-minded
सूक्ष्ममतिमत् - sUkSmamatimat - - acute-minded
सूक्ष्माक्ष - sUkSmAkSa - - acute-minded
तीव्र tIvra stressed
उद्विग्न udvigna ppp stressed
तीव्र tIvra intensive
प्रविसृत pravisRta intensive
संहत saMhata intensive
संहतमूर्ति saMhatamUrti intensive
गाढ gADha very intensive
अतिगाढ atigADha very intensive
तीव्र tIvra strained
गालित gAlita strained
निपूत nipUta strained
परिपूत paripUta strained
सम्मृष्ट sammRSTa strained
पवमान pavamAna being purified or strained
वस्त्रपूत vastrapUta strained through a clothes
क्षारित kSArita strained through alkaline ashes
धमनिसन्तत dhamanisantata having the veins strained like cords
धमनीरज्जुसन्तत dhamanIrajjusantata having the veins strained like cords
आयच्छते { आयम् } Ayacchate { Ayam } verb stretch one's self or be stretched or strained
Wilson
Englishतीव्र
(-व्रः-व्रा-व्रं)
1 Much, excessive, endless, unbounded, unlimited.
2 Pungent.
3 Hot, warm.
(-व्रः) A name of ŚIVA.
(-व्रा)
1 A medicinal plant, Katuki.
2 Black mustard.
3 A sort of Dūrvā or bent grass, (गण्डदूर्व्वा)
4 The name of a river in the east of Bengal
also the Caṇḍī or
Padmāvatī. adv.
(-व्रं)
1 Much, excessively, endless.
2 Violently, fiercely. subst.
1 A shore, a bank.
2 Tin.
3 Heat.
4 Pungency.
तीव to be large, &c. रक्
Apte
Englishतीव्र [tīvra],
Severe, intense, sharp, acute, violent, poignant, pungent, impetuous
विलङ्घिताधोरणतीव्रयत्नाः 5.48 'strong or violent efforts'
3.35
1. 32, 5.7.
Hot, warm.
Flashing.
Pervading.
Endless, unlimited.
Horrible, dreadful.
व्रः Sharpness.
Śiva.
व्रम् Heat, pungency.
A shore.
Iron, steel.
Tin. -व्रम् Violently, sharply, excessively.
व्रा Black mustard.
Basil.
Helleborus miger (Mar. कुटकी).
(in music) of a श्रुति. -आनन्दः an epithet of Śiva. -गतिa. quick, swift. -गन्धा cumin seed. -द्युतिः the sun
7, 83.
पौरुषम् daring heroism.
heroism (in general). -वेदना acute or sharp pain. -संवेग
of strong impulse, resolute.
very poignant or sharp.
Apte 1890
Englishतीव्र a. 1 Severe, intense, sharp, acute, violent, poignant, pungent, impetuous
विलंघिताधोरणतीव्रयत्नाः R. 5. 48 ‘strong or violent efforts’
&c. U. 3. 35
Ś. 1. 33, 5. 7.
2 Hot, warm.
3 Flashing.
4 Pervading.
5 Endless, unlimited.
6 Horrible, dreadful.
व्रः 1 Sharpness.
2 Śiva.
व्रं 1 Heat, pungency.
2 A shore.
3 Iron, steel.
4 Tin.
व्रं ind. Violently, sharply, excessively.
Comp.
आनंदः an epithet of Śiva.
गति a. quick, swift.
गंधा cumin seed.
पौरुषं {1} daring heroism. {2} heroism (in general).
वेदना acute or sharp pain.
संवेग a. {1} of strong impulse, resolute. {2} very poignant or sharp.
Monier Williams Cologne
EnglishMonier Williams 1872
Englishतीव्र तीव्र, अस्, आ, अम् (said to be fr. rt. तिज्
probably connected with rt. तीव् and rt. 2. तु), strong,
severe, violent, intense, fierce, ardent, impetuous,
sharp, keen, acute, poignant, pungent, sour
hot,
warm
flashing, pervading
much, exceeding, ex-
cessive, endless, unbounded, unlimited
horrible,
dreadful
(अस्), m. sharpness, &c.
a hunter (?)
an
epithet of Śiva
(आ), f., N. of several plants, viz.
Helleborus Niger
black mustard
a sort of Dūrvā
or bent grass, = गण्ड-दूर्वा
basil, = तरदी, =
महा-ज्योतिष्मती
N. of a river, the Padma-vatī,
in the east of Bengal
(अम्), n. heat, pungency
a
shore [cf. तीर]
tin [cf. तीर]
iron, steel [cf.
तीक्ष्ण]
(अम्), ind. violently, impetuously, sharply,
fiercely
much, excessively.
—तीव्र-कन्द or (ac-
cording to a various reading) तीव्र-कण्ठ, अस्, m.
a pungent kind of Arum.
—तीव्र-गति, इस्, इस्, इ,
moving rapidly, quick, swift.
—तीव्र-गन्धा, f.
cumin-seed or Ptychotis Ajowan.
—तीव्र-ज्वाला, f.
Grislea Tomentosa
[cf. अग्नि-ज्वाला and वह्नि-
शिखा।]
—तीव्र-ता, f. violence, sharpness, heat,
pungency.
—तीव्र-दारु, उस्, m. a species of tree.
—तीव्र-पौरुष, अम्, n. daring heroism, such as
the storming of a fortress.
—तीव्र-रोष-समाविष्ट,
अस्, आ, अम्, filled with fierce anger.
—तीव्र-वेदना,
f. excessive pain, agony, the pain of damnation.
—तीव्र-शोक-समाविष्ट, अस्, आ, अम्, filled with
excessive sorrow.
—तीव्र-शोकार्त (°क-आर्°), अस्, आ,
अम्, afflicted with poignant grief.
—तीव्र-सव,
अस्, m., N. of an Ekāha sacrifice.
—तीव्र-सुत्, त्, त्, त्,
Ved. pressed out of a sour or fermenting substance
(Sāy. तीव्र-सुत, अस्, आ, अम्), whose expressed juice
is sharp or pungent
(त्), m., N. of an Ekāha sacri-
fice.
—तीव्रानन्द (°र-आन्°), अस्, m. ‘having intense
joy, ’ an epithet of Śiva.
—तीव्रान्त (°र-अन्°), अस्, आ,
अम्, Ved. becoming strong or sharp at the close
(i. e. by a process of fermentation)
having a sure or
excessive result.
Macdonell
EnglishBenfey
EnglishApte Hindi
Hindiतीव्र
वि* - तीव्र + रक्
"कठोर, गहन, पैना, तेज, प्रचण्ड, कड़ुवा, तीखा, उग्र"
तीव्र
वि* - -
"गरम, उष्ण"
तीव्र
वि* - -
चमकीला
तीव्र
वि* - -
व्यापक
तीव्र
वि* - -
अनन्त
तीव्र
वि* - -
असीम
तीव्र
वि* - -
भयानक डरावना
तीव्रम्
- -
"गर्मी, तीखापन"
तीव्रम्
- -
किनारा
तीव्रम्
- -
"लोहा, इस्पात"
तीव्रम्
- -
"टीन, रांगा"
तीव्रम्
अव्य* - -
"प्रचण्ड रुप से, तेजी से, अत्यन्त"
Shabdartha Kaustubha
Kannadaतीव्र
पदविभागः - > विशेष्यनिघ्नम्
कन्नडार्थः - > ಬಹಳವಾದ /ಅತ್ಯಂತವಾದ
निष्पत्तिः - > तीव (स्थौल्ये) - "रक्" बाहु० ।
प्रयोगाः - > "तीव्राभिषङ्गप्रभवेण वृत्तिं मोहेन संस्तभ्यतेन्द्रियाणाम्"
उल्लेखाः - > कुमा० ३-७३
तीव्र
पदविभागः - > विशेष्यनिघ्नम्
कन्नडार्थः - > ತೀಕ್ಷ್ಣವಾದ /ಬಹಳ ಚುರುಕಾದ
प्रयोगाः - > "अनुभवति हि मूर्ध्ना पादपस्तीव्रमुष्णम्"
उल्लेखाः - > शाकु० ५-७
तीव्र
पदविभागः - > विशेष्यनिघ्नम्
कन्नडार्थः - > ಬಹಳ ಚೂಪಾದ /ಬಹಳ ಹರಿತವಾದ
प्रयोगाः - > "तथैव तीव्रो हृदि शोकशङ्कुः"
उल्लेखाः - > उ० रा० ३-३५
तीव्र
पदविभागः - > विशेष्यनिघ्नम्
कन्नडार्थः - > ಕಟುವಾದ /ಕಾರವಾದ
तीव्र
पदविभागः - > विशेष्यनिघ्नम्
कन्नडार्थः - > ಬಹಳ ಉಗ್ರವಾದ
प्रयोगाः - > "तीव्रं महाव्रतमिवात्र चरन्ति वप्राः"
उल्लेखाः - > माघ० ४-५८
तीव्र
पदविभागः - > विशेष्यनिघ्नम्
कन्नडार्थः - > ಬಹಳ ಬಿಸಿಯಾದ
तीव्र
पदविभागः - > विशेष्यनिघ्नम्
कन्नडार्थः - > ಬಹಳ ಬಿರುಸಾದ /ಬಹಳ ವೇಗವಾದ
विस्तारः - > "तीव्रमत्युष्णकटुकनितान्तेष्वन्यवन्मतम्"- विश्व० ।
तीव्र
पदविभागः - > विशेष्यनिघ्नम्
कन्नडार्थः - > ಬಲವಾದ
तीव्र
पदविभागः - > पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಚೂಪು /ಮೊನಚು
तीव्र
पदविभागः - > पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಕಾರ
तीव्र
पदविभागः - > पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಲೋಹ /ಕಬ್ಬಿಣ
L R Vaidya
EnglishBopp
LatinAnekartha-Dvani-Manjari
Sanskritतीक्ष्ण
क्ली
तीक्ष्ण, तीव्र, लोह
तीक्ष्णं तीव्रं समाख्यातं तीक्ष्णं लोहमुशन्ति च ।
verse 2.1.1.73
page 0012
Edgerton Buddhist Hybrid
EnglishWordnet
Sanskrit शात, तीक्ष्णाग्र, उत्सक, तीव्र, शितधार, निशित, निशात, प्रखर, तिग्म, शित
तीक्ष्णम् अग्रं यस्य सः।
"सेवकेन शातेन अस्त्रेण आहत्य स्वस्वामिनः हत्या कृता।"
तीव्र, तीक्ष्ण
सामान्यात् उन्नतः।
"बालकः तीव्रेण स्वरेण गायति।"
प्रबल, सबल, स्वोजस्, सौजस्, अतिबल, अदभ्र, उग्र, उद्बल, ऊर्जावत, ऊर्जस्वत्, तवस्वत्, तव्य, तीव्र, तुङ्ग, दूप्र, दृप्र, दृप्र, प्रकृष्ट, बलबली, बलभद्र, बलावस्थ, बलूल, व, सत्वन्, स्थामवत्,
बलेन सह।
"प्रबलेन वेगेन वायुः वहति।"
तीक्ष्ण, तीव्र, कुशाग्र, अश्रि, खर, तिगित, तिग्म, तेजस्वत्, निशित, प्रविविक्त, विकुण्ठ, विशित, शात, शीर, संशित
तेजोयुक्तम्।
"अस्य कार्यार्थे तीक्ष्णा बुद्धिः अपेक्ष्यते।"
उष्म, उष्ण, तप्त, चण्ड, प्रचण्ड, उचण्ड, सन्तप्त, उपतप्त, तापिन्, कोष्ण, सोष्म, नैदोष, अशिशिर, अशीत, तिग्म, तीव्र, तीक्ष्ण, खर, ग्रीष्म
यस्मिन् औष्म्यम् अस्ति।
"वसन्ताद् अनन्तरं वायुः उष्मं भवति।"
Sanskrit Tibetan
Tibetanche
१) २) उदार ३) उद्दाम ४) उरु ५) ° तर ६) तीव्र ७) पृथु ८) प्राज्य ९) महत् १०) महा ° ११) विशाल १२) शाला १३) श्रेष्ठ १४) स्थूल १५)
अभिधानचिन्तामणिः
Sanskritशीते तुषारः शिशिरः सुशीमः शीतलो जडः ।
हिमोऽथोष्णे तिग्मस्तीक्ष्णस्तीव्रश्चण्डः खरः पटुः ॥ १३८५ ॥
शीत (पुं), तुषार (पुं), शिशिर (पुं), सुशीम (पुं), शीतल (पुं), जड (पुं), हिम (पुं), शीत (त्रि), तुषार (त्रि), शिशिर (त्रि), सुशीम (त्रि), शीतल (त्रि), जड (त्रि), हिम (त्रि), उष्ण (पुं), तिग्म (पुं), तीव्र (पुं), तीक्ष्ण (पुं), चण्ड (पुं), खर (पुं), पटु (पुं), उष्ण (त्रि), तिग्म (त्रि), तीव्र (त्रि), तीक्ष्ण (त्रि), चण्ड (त्रि), खर (त्रि), पटु (त्रि)
अत्यर्थे गाढमुद्गाढं बाढं तीव्रं भृशं दृढम् ॥ १५०५ ॥
अतिमात्रातिमर्यादनितान्तोत्कर्षनिर्भराः ।
भरैकान्तातिवेलातिशया जृम्भा तु जृम्भणम् ॥ १५०६ ॥
अत्यर्थ (क्ली), गाढ (क्ली), उद्गाढ (क्ली), बाढ (क्ली), तीव्र (क्ली), भृश (क्ली), दृढ (क्ली), अतिमात्र (क्ली), अतिमर्याद (क्ली), नितान्त (क्ली), उत्कर्ष (पुं), निर्भर (पुं), भर (पुं), एकान्त (क्ली), अतिवेल (पुं), अतिशय (पुं), जृम्भा (त्रि), जृम्भण (क्ली)
अभिधानरत्नमाला
Sanskritतिग्म
तिग्म, तीक्ष्ण, खर, तीव्र, चण्ड, उष्ण, पटु
तिग्मं तीक्ष्णं खरं तीव्रं चण्डमुष्णं पटु स्मृतम् ।
verse 1.1.1.39
page 0006
नाममाला
Sanskritउल्बण, दारुण, तिग्म, घोर, तीव्र, उग्र, उत्कट
उल्बणं दारुणं तिग्मं घोरं तीव्रोग्रमुत्कटम् ।
verse 0.1.1.184
page 0087
Tamil
Tamilதீவ்ர : கடுமையான, உக்கிரமான, அடர்ந்த, கொடுமையான, கூர்மையான, காரமான, சூடான, பயங்கரமான.
शब्दकल्पद्रुमः
Sanskritतीव्रं, (तीव स्थौल्ये + बाहुलकात् रक् ।तिज निशाने + बाहुलकात् रन् । दीर्घत्वम् ।जकारस्य वकारः । इत्युज्ज्वलदत्तः । २ । २८ ॥
)अतिशयः । इत्यमरः । १ । २ । ७० ॥
तीरम् ।तीक्ष्णम् त्रपु । इत्युणादिकोषः ॥
लोहम् । इतिराजनिर्घण्टः ॥
तीव्रः, त्रि, (तिज + बाहुलकात् रन् ।) दीर्घत्वादि-कञ्च । अत्युष्णः । नितान्तः । (यथा, रघुः । ९ । ६५ ।“तान् हत्वा गजकुलबद्धतीव्रवैरान्काकुत्स्थः कुटिलनखाग्रलग्नमुक्तान् ॥
”)कटुः । इत्युणादिकोषः ॥
(दुःसहः । यथा, आर्य्यासप्तशत्याम् । ६९१ ।“हन्त विरहः समन्ताज्जलयति दुर्व्वारतीव्र-संवेगः ॥
”ताक्ष्णम् । यथा, तत्रैव । १५२ ।“कृतकस्वाप मदीयश्वासध्वनिदत्तकर्ण ! किं तीव्रैः ।विध्यसि मां निश्वासैः स्मरः शरैः शब्दवेधीव ॥
”)शिवे, पुं । इति शब्दरत्नावली ॥
वाचस्पत्यम्
Sanskritतीव्र तीव--रक् तिज--वन् दीर्घः जस्य वो वा । १ अतिशये२ तद्वति अमरः । ३ तीक्ष्णे ४ लौहभेदे (इस्पातं)५ तीरे ६ त्रपुणि च उणा० ७ लौहमात्रे राजनि० ।८ अत्युष्णे ९ कटौ १० नितान्ते च उणा० । ११ शिवेपु० शब्दर० । “विलङ्घिताधोरणतीव्रयत्नाः” रघुः । “तीव्रो-त्थितास्तावदसह्यरंहसः” “तीव्रं महाव्रतमिवात्रचरन्ति वप्राः” माघः । वैराग्यस्य उपायस्य चतीव्रत्वं पात० सू० भाष्ये विवरणे च दर्शितं यथा“ते खलु नव योगिनोमृदुमध्याधिमात्रोपाया भवन्ति ।तद्यथा, मृदूपायोमध्योषायोऽधिमात्रोपाय इति । तत्रसृदूपायोऽपि त्रिविघः मृदुसंवेगोमध्यसंवेगस्तीव्रसंवेगइति । तथा मध्योपायस्तथाधिमात्रोपाय इति, त्त्राधि-मात्रोपायानाम्” भा० “तीव्रसंवेगानामसान्नतमः” पात० सू० ।“समाधिलाभः समाधिफलञ्च भवतीति” भाष्यम् ननुश्रद्धादयश्चेद्योगोपायास्तर्हि सर्वेषामविशेषेण समाधितत्फले स्यातां दृश्यते तु कस्यचित्सिद्धिः कस्यचिदसिद्धिः कस्य-चिच्चिरेण सिद्धिः कस्यचिच्चिरतरेण सिद्धिः कस्यचित्क्षि-प्रमित्यत आह, “ते खलु नवयोगिन” इति । उपायाःश्रद्धादयोमृदुमध्याधिमात्राः प्राम्भवीयसंस्कारादृष्टवशाद्येषां ते तथोक्ताः संवेगोवैराग्यं तस्यापि मृदुमध्यती-ब्रता प्राग्भवीयवासनादृष्टवशादेवेति तेषु यादृशां क्षेपी-यसी सिद्धिस्तान् दर्शयति सूत्रेण, “तोव्रसंवेगानामा-सन्नतमः इति सूत्रम्” विव० ।
Grassman
Germantīvrá, a., „scharf“, geht fast in seiner ganzen Begriffsentwickelung mit tigmá wie auch mit tīkṣṇá parallel, und ist auch aus gleicher Wurzel durch den Anhang ra (älter ara, vgl. índara, rudará), wie jene durch ma und sna, entsprossen
der ursprüngliche Laut gv [s. Zeitschr. 〔IX, 29〕], als dessen Repräsentant j erscheint, hat hier das g eingebüsst und dafür Ersatzdehnung bewirkt. Für die sinnliche Grundbedeutung s. die Beläge bei BR. Im RV 1〉 scharf, vom tüchtig durchgegorenen, concentrirten Somatrunk oder von der Schmelzbutter
2〉 scharf, hell, laut, vom Schalle
3〉 heftig, dicht, von Kampf und Staub.
-ás 1〉 vom Soma: {232, 14}
{488, 1}
{729, 8}. — 3〉 renús {898, 6}.
-ám [m.] 1〉 vom Soma: {391, 4}
{777, 15}
{853, 2}.
-ám [n.] 1〉 sávanam {331, 6}
ghṛtám {359, 1}.
-ásya 1〉 {986, 1}.
-ā́s [m.] 1〉 sómāsas {23, 1}
{691, 2}
{868, 8}
{622, 10} (tīvarā́s zu lesen)
sutā́sas {384, 13}.
-ā́n 1〉 sómān {868, 5}. — 2〉 ghóṣān {516, 7}.
-aís 1〉 sómais {108, 4}
{671, 5}
{869, 6}.
Burnouf
Frenchतीव्र तीव्र a. (sfx. र) grand gros
excessif.
Chaud
piquant, pénétrant. -- Adv. तीव्रम् beaucoup,
excessivement. -- S. surn. de Śiva. -- S. तीव्रा moutarde
noire
la kaṭukī
esp. de दूर्बा, bot.
Np. d'une rivière,
la Padmavatī, dans l'est du Bengale. -- S. bord, rive.
Chaleur
âcreté.
Etain.
तीव्रवेदना peine extrême
agonie
damnation, peines
de l'enfer.
Stchoupak
Frenchतीव्र-
a. intense, violent, ardent, fort, pénétrant, incisif, excessif
sévère, âpre, terrible.
°गति- a. impétueux
qui est dans une mauvaise passe, en mauvais
état.
°रोष-समाविष्ट- a. v. saisi d'une colère violente.
°शोक-समाविष्ट- a. v. pénétré d'un chagrin violent, lancinant.
तीव्रातितीव्र- a. excessivement sévère.
No entries for this word is found.
What is this? (Hidden Dictionary)
To avoid the clutter in the app, the unwanted dictionaries can be hidden to have clear view while browsing. This section shows entries from those hidden dictionaries if any.
How to hide/unhide dictionary?
Every dictionary entry will have top right corner menu . From there, you can hide or unhide dictionary. You must login to use this feature. So, KST can remember your preferences of hidden dictionaries.
