| YouTube Channel

तथा (tathA)

 
शब्दसागरः
English
तथा ind.
1. So, like, correlative to यथा as, &c.
2. Thus, (implying certain-
ty.)
3. So, so be it, (implying assent or promise.)
4. Thus, then,
therefore, (or reply.)
5. And, so, in (conjunction. )
E.
तद् in that,
थाल् affix, implying manner.
Capeller Eng
English
त॑था
adv.
so, thus
also, likewise (±च or अपि)
as
well, as truly (in asseverations, correl यथा)
well, surely,
certainly. —तथापि (±तु) even thus, nevertheless, yet (mostly
after यद्यपि or कामम्). तथा हि for thus (it is), for instance,
namely. तथैव (±च) just so. तथा = अन्यथा (q.v. ).
यथा तथा howsoever, anyhow
w.
neg. by no means. यथा यथा-तथा
तथा in what manner or degree, the more in that manner etc.
Yates
English
तथा
conj. So
thus
and so.
Spoken Sanskrit
English
तथा - tathA -
indecl.
- so
तथा - tathA -
indecl.
- such
तथा - tathA -
indecl.
- thus
तथा - tathA -
indecl.
- inthatmanner
तत् तथा न? - tattathAna? - expr. - Isitnotso?
तथा मा वद - tathAmAvada -
sent.
- Don'tsaythat.
ओहो! तथा वा? - oho!tathAvA? - expr. - Oh!Isthatso?
तथा भवति वा? - tathAbhavativA? -
sent.
- Canthatbeso?
तथा किमपि नास्ति - tathAkimapinAsti - expr. - No, itisnotso.
प्रायः तथा स्यात् - prAyaHtathAnasyAt -
sent.
- Byandlarge, itmaynotbeso.
तथा किमर्थं वदति? - tathAkimarthaMvadati? -
sent.
- Whydoyousayso?
यथा पिता तथा पुत्रः. - yathApitAtathAputraH. -
sent.
- Likethefather, sotheson.
यथा भवान् इच्छति तथा - yathAbhavAnicchatitathA -
sent.
- Asyouwish/say.
तथा कः उक्तवान् इति वयं जानीमः - tathAkaHuktavAnitivayaMjAnImaH -
sent.
- Weknowwhosaidthat.
तथा चेत् श्वः भवान् एव पाकं करोतु - tathAcetzvaHbhavAnevapAkaMkarotu -
sent.
- Inthatcaseyoucookthefoodyourselftomorrow.
तथा - tathA -
ind.
- yes
तथा - tathA -
ind.
- nevertheless
तथा - tathA -
ind.
- still
तथा - tathA -
ind.
- even so
तथा - tathA -
ind.
- yet
तथा - tathA -
indecl.
- such
युष्मादृश - yuSmAdRza -
adj.
- onesuchasyou
युष्मादृश् - yuSmAdRz -
adj.
- onesuchasyou
किमर्थम् एवं त्वरा ? - kimarthamevaMtvarA? -
sent.
- Whysuchhurry?
एतावन्तः अङ्काः कथं लब्धाः ? - etAvantaHaGkAHkathaMlabdhAH? -
sent.
- Howdidhegetsuchhighmarks?
उपाधि - upAdhi -
m.
- honorabletitle(suchassir, madam)
ईदृश - IdRza -
adj.
- such
एवंविध - evaMvidha -
adj.
- such
तथाविध - tathAvidha -
adj.
- such
तादृश् - tAdRz -
adj.
- such
इतिथ - ititha -
adj.
- such
ईदृश् - IdRz -
adj.
- such
एतादृक्ष - etAdRkSa -
adj.
- such
एतादृश् - etAdRz -
adj.
- such
एतादृश - etAdRza -
adj.
- such
एतावन्मात्र - etAvanmAtra -
adj.
- such
एवञ्जातीय - evaJjAtIya -
adj.
- such
एवमादि - evamAdi -
adj.
- such
एवमाद्य - evamAdya -
adj.
- such
एवम्प्रकार - evamprakAra -
adj.
- such
तथा tathA
indecl.
so
तथा tathA
indecl.
such
तथा tathA
indecl.
thus
तथा tathA
indecl.
in that manner
तत् तथा न? tat tathA na? expr. Is it not so?
तथा मा वद tathA mA vada
sent.
Don't say that.
ओहो! तथा वा? oho! tathA vA? expr. Oh! Is that so?
तथा भवति वा? tathA bhavati vA?
sent.
Can that be so?
तथा किमपि नास्ति tathA kimapi nAsti expr. No, it is not so.
प्रायः तथा स्यात् prAyaH tathA na syAt
sent.
By and large, it may not be so.
तथा किमर्थं वदति? tathA kimarthaM vadati?
sent.
Why do you say so?
यथा पिता तथा पुत्रः. yathA pitA tathA putraH.
sent.
Like the father, so the son.
यथा भवान् इच्छति तथा yathA bhavAn icchati tathA
sent.
As you wish / say.
तथा कः उक्तवान् इति वयं जानीमः tathA kaH uktavAn iti vayaM jAnImaH
sent.
We know who said that.
तथा चेत् श्वः भवान् एव पाकं करोतु tathA cet zvaH bhavAn eva pAkaM karotu
sent.
In that case you cook the food yourself tomorrow.
तथा tathA
ind.
so be it
तथा tathA
ind.
yathA yathA -- tathA tathA in whatever manner or degree-in that manner or degree the more-the more
तथा tathA
ind.
in like manner
तथा tathA
ind.
so it shall be
तथा tathA
ind.
by all means
Wilson
English
तथा ind.
1 So, like, correlative to यथा as, &c.
2 Thus, (implying certainty.)
3 So, so be it, (implying assent or promise.)
4 Thus, then, therefore, (or reply.)
5 And, so, in (conjunction. )
E.
तद् that, थाल affix, implying manner.
Apte
English
तथा [tathā], [तद् प्रकारे थाल् विभक्तित्वात्]
ind.
So, thus, in that manner
तथा मां वञ्चयित्वा Ś5
सूतस्तथा करोति
V.*
1.
And also, so also, as well as
अनागतविधाता प्रत्युत्पन्नमतिस्तथा
Pt.*
1.318
R.*
3.21.
True, just so, exactly so
यदात्थ राजन्यकुमार तत्तथा
R.*
3.48
Ms.*
1. 42.
(In forms of adjuration) As surely as (preceded by यथा)
see यथा. (For some of the meanings of तथा as a correlative of यथा, see under यथा). तथापि (oft . corr. of यद्यपि) 'even then, ' 'still', 'yet', 'neverthe-less', प्रथितं दुष्यन्तस्य चरितं तथापीदं लक्षये
Ś.*
5
वरं महत्या म्रियते पिपासया तथापि नान्यस्य करोत्युपासनां Chāt.2.6
वपुःप्रकर्षादजयद्गुरुं रघुस्तथापि नीचैर्विनयाददृश्यत
R.*
3.34, 62. तथेति shows 'assent' or 'promise'
तथेति शेषामिव भर्तुराज्ञा- मादाय मूर्ध्ना मदनः प्रतस्थे
Ku.*
3.22
R.*
1.92
3.67
Ku.*
6.3
तथेति निष्क्रान्तः (in dramas). तथैव
'even so', 'just so'
'exactly so'
तथैव 'in like manner', तथा 'and also', 'and likewise', 'in like manner', 'so it has been said
तथा श्रुतयो बह्व्यो निगीता निगमेष्वपि
Ms.*
9.19
तथाहि 'for so', 'as for instance', 'for this (it has been said)'
तं वेधा विदधे नूनं महाभूतसमाधिना तथाहि सर्वे तस्यासन् परार्थैक- फला गुणाः
R.*
1.29
S.*
1.32.
Comp.
-कृत
a.
thus done, or made
made true
Bri.
S.*
32.4.-गत
a.
being in such a state or condition
तथागतायां परिहासपूर्वम्
R.*
6.82.
of such a quality.
(तः) Buddha
काले मितं वाक्यमुदर्कपश्यं तथागतस्येव जनः सुचेताः
Śi.*
2.81.
a Jina
स्थिता तथागतमुखे श्रुतिं श्रुतिविदो यथा Śiva. B.5.44. -गुण
a.
endowed with such qualities.
भावः that state or condition.
reality
Māl.
1.31. -भूत
a.
of such qualities or nature.
so circumstanced, in that condition
तथाभूतां दृष्ट्वा नृपसदसि पाञ्चालतनयाम्
Ve.*
1. 11. -राजः an epithet of Buddha. -रूप, -रूपिन्
a.
thus shaped, looking thus.
वादिन् telling the exact truth
एवं निराकृतो देवो वैरिणा तथ्यवादिना
Bhāg.*
8.11.11.
professing to be so. -विध
a.
of such a sort, of such qualities or nature
तथाविधस्तावदशेषमस्तु सः
Ku.*
5.82
R.*
3.4.-विधम्
ind.
thus, in this manner.
likewise, equally. -विधान, -व्रत
a.
following this practice
H.*
3
Ms.*
4.246. -विधेय
a.
of such a sort.
Apte 1890
English
तथा [तद् प्रकारे थाल् विभक्तित्वात्] ind. 1 So, thus, in that manner
तथा मां वंचयित्वा Ś. 5
सूतस्तथा करोति V. 1.
2 And also, so also, as well as
अनागतविधाता प्रत्युत्पन्नमतिस्तथा Pt. 1. 318
R. 3. 21.
3 True, just so, exactly so
यदात्थ राजन्यकुमार तत्तथा R. 3. 48
Ms. 1. 42.
4 (In forms of adjuration) As surely as (preceded by यथा)
see यथा. (For some of the meanings of तथा as a correlative of यथा, see under यथा). तथापि (oft. corr. of यद्यपि) ‘even then, ‘still’, ‘yet’, ‘never-the-less’, प्रथित दुष्यंतस्य चरितं तथापीदं लक्षये Ś. 5
वरं महत्या म्रियते पिपासया तथापि नान्यस्य करोत्युपासना Chāt. 2. 6
वपुःप्रकर्षादजयद्रुरुं रघुस्तथापि नीचैर्विनयाददृश्यत R. 3. 34, 62. तथेति shows ‘assent’ or ‘promise’
तथेति शेषामिव भर्तुराज्ञामादाय मूर्ध्ना मदनः प्रतस्थे Ku. 3. 22
R. 1. 92, 3. 67
Ku. 6. 3
तथेति निष्क्रांतः (in dramas). तथैव
‘even so’, ‘just so’
‘exactly so’
तथैव ‘in like manner’
तथा ‘and also’, ‘and likewise’, ‘in like manner’, ‘so it has been said’
तथाहि ‘for so’ ‘as for instance’, ‘for this (it has been said)’
तं वेधा विदधे नूनं महाभूतसमाधिना तथाहि वर्से तस्यासम् परार्थैकफला गुणाः R. 1. 29
Ś. 1. 32.
Comp.
कृत a. thus done.
गत a. {1} being in such a state or condition
तथागतायां परिहासपूर्वं R. 6. 82. {2} of such a quality. (
तः) {1} Buddha
काले मितं वाक्यमुदर्कपश्यं तथागतस्येव जनः सुचेताः Śi. 20. 81. {2} a Jina.
गुण a. endowed with such qualities.
भावः {1} that state or condition. {2} reality
Māl. 1. 31.
भूत a. {1} of such qualities or nature. {2} so circumstanced, in that condition
तथाभूतां दृष्ट्वा नृपसदसि पांचालतनयां Ve. 1. 11.
राजः an epithet of Buddha.
रूप,
रूपिन् a. thus shaped, looking thus.
विध a. of such a sort, of such qualities or nature
तथाविधस्तावदशेषमस्तु सः Ku. 5. 82, R. 3. 4.
विधं ind. {1} thus, in this manner. {2} likewise. equally.
विधेय a. of such a sort.
Monier Williams Cologne
English
त॑-था
ind.
(त॑-था, correlative of य॑-था,
Pāṇ.
v, 3, 26
g. चादि,
Kāś.
&
Gaṇar.
) in that manner, so, thus (the correlative standing in the preceding or in the subsequent clause, e.g. यथा प्रियं, तथास्तु, ‘as is agreeable, so let it be’
तथा प्रयत्नम् आतिष्ठेद् यथात्मानं पीडयेत्, ‘he should so make effort as that he may not injure himself’,
Mn.
vii, 68
तथा तथा-यथा, so much that,
VP.
iv
also correlative of इव,
Mn.
iii, 181
R.
i, 4, 12
of येन,
Kathās.
iii, 18
of यादृश,
Mn.
i, 42
used in forms of adjuration, e.g. यथाहम् अन्यं चिन्तये तथायम् पततां क्षुद्रः परासुः, ‘as surely as I do not think on any other man, so surely let this wretch fall dead’,
Nal.
xi, 36),
RV.
&c.
yes, so be it, so it shall be (particle of assent, agreement, or promise
generally followed by इति),
AV.
iii, 4, 5
ŚBr.
AitBr.
&c.
(तथेत्य् उक्त्वा, having said ‘so be it’ or ‘yes’,
Nal.
&c.
)
so also, in like manner (e.g. सुखं सेवेद् दुःखं तथा, ‘let him make use of prosperity and also adversity’),
Mn.
MBh.
&c.
=
तथा हि,
Nal.
xix, 25
त॑°था and likewise, accordingly (introducing quotations),
Mn.
ix, 19 and 45
Dhūrtas.
Hit.
त॑°थापि even thus, even so, nevertheless, yet, still, notwithstanding (correlative of यद्य् अपि [R. iii, 3, 3
Dhūrtas.
&c.
], अपि [Amar. ], अपि यदि [Prab. ], कामम् [Śak. ], वरम्),
MBh.
&c.
तथापि तु id.,
Śak.
त॑°था हि (g. स्वर्-आदि) for so, for thus (it has been said), for instance,
Ragh.
Śak.
&c.
त॑°थैव exactly so, in like manner,
Mn.
&c.
त॑°थैव (with or अपि following) likewise,
Mn.
&c.
अथो तथा id., ib.
यथा तथा in whatever way, in any way, by all means, iv, 17
MBh.
i, 45, 17
vii, 6332
Nal.
Naiṣ. ix, 29
यथा यथा तथा तथा in whatever manner or degree-in that manner or degree the more-the more,
Mn.
MBh.
(Nal. viii, 14),
VarBṛS.
xi
Vet.
यथा यथा तथा तथा
cf.
यथा-तथम्, अ- and वि-तथ.
Monier Williams 1872
English
तथा तथा, ind. (fr. the pronom. base 2.
and correlative of यथा), in that manner, so, thus,
(the correlative standing in the preceding clause, e. g.
यथा प्रियं तथाऽस्तु, as is agreeable so let it
be
or in the subsequent clause, e. g. तथा प्रयत्-
नम् आतिष्ठेद् यथा पीडयेद् आत्मानम्, he
should so make effort as that he may not injure him-
self.) यथा-तथा, in whatever way, in any way
by all means. यथा-यथा तथा-तथा, in what-
ever manner in that manner
in whatever degree
in that degree
the more the more, (यथा यथा
पुरुषः शास्त्रं समधि-गच्छति तथा तथा
वि-जानाति, the more a man studies a book the more
he understands it.)
तथा followed by इति is also used as a particle of
assent, agreement, or promise, to express ‘so be it,
‘yes, ‘so it shall be, &c. (e. g. तथेत्य् उक्त्वा, having
said, ‘so be it’ or ‘yes
तथेति प्रति-ज्ञाय, having
promised, ‘so it shall be’)
also in forms of adjura-
tion (e. g. यथा ऽहम् अन्यं चिन्तये तथा
ऽयम् पततां क्षुद्रः परासुः, as surely as I
do not think on any other man, so surely let this
wretch fall dead).
तथा is frequently used as a conjunction to ex-
press ‘so also, ‘in like manner, ‘and also’ (e. g.
सुखं सेवेद् दुःखं तथा, let him make use of
prosperity and also adversity). तथा हि, for so,
for thus (it has been said), for instance
तथा च,
and likewise
and so it has been said
(this and the
preceding are often used in introducing quotations.)
तथापि (तथा-अपि), even thus, even so, neverthe-
less, yet, still, notwithstanding
यद्यपि तथापि,
even if yet
although nevertheless. तथैव (त-
था-एव), even so, even thus, exactly so, in like man-
ner.
—तथा-कृत, अस्, आ, अम्, thus done or made.
—तथा-क्रतु, उस्, उस्, उ, so intending, having
such an aim.
—तथा-गत, अस्, आ, अम्, being in such
a state or condition
of such a quality or nature
(अस्), m. a Buddha
a Jina
N. of a prince.
—त-
थागत-कूप, अस्, m. ‘the well of the Tathā-gata,
N. of a well.
—तथागत-गर्भ, अस्, m. title of
a Buddhist Sūtra work
N. of a Bodhi-sattva.
—त-
थागत-गुण-ज्ञानाचिन्त्य-विषयावतार-निर्-
देश (°न-अचिन्त्य-विषय-अव्°), अस्, m. title of a
Buddhist Sūtra work
direction (निर्-देश) how to
attain (अव-तार) to the inconceivable subject (अचिन्-
त्य-विषय) of the qualities (गुण) and to the
knowledge (ज्ञान) of a Tathā-gata.
—तथागत-
गुप्त, अस्, m., N. of a man
N. of a king.
—त-
थागत-गुह्यक, अम्, n. ‘the mystery of a Tathā-
gata, title of one of the nine works highly revered
by the Buddhists of Nepal.
—तथागत-भद्र,
अस्, m., N. of a pupil of Nāgārjuna.
—तथा-गुण,
अस्, आ, अम्, endowed with such qualities.
—तथा-ता,
f. or तथा-त्व, अम्, n. such a state of things, such a
condition
true state of things, true, nature
the
being so
the case or circumstances being admitted
to be as stated.
—तथा-प्रभाव, अस्, आ, अम्,
having such power.
—तथा-भाविन्, ई, इनी, इ, of
such a nature
about to be so or of such a kind.
—तथा-भूत, अस्, आ, अम्, of such qualities, of
such a kind or nature.
—तथा-मुख, अस्, ई, अम्,
‘so-facing, turning the face in the same direction.
—तथायत (°था-आय्°), अस्, आ, अम्, ‘so-directed,
turned towards the same point.
—तथा-राज, अस्, m.
a Buddha or Jina
[cf. तथा-गत।]
—तथा-रूप,
अस्, आ, अम्, or तथा-रूपिन्, ई, इणी, इ, of such a
form, thus shaped, so formed, looking thus.
—त-
था-वादिन्, ई, इनी, इ, professing to be so and so.
—तथा-विध, अस्, आ, अम्, of such a sort or kind,
being in such a condition or state, of such qualities
(अम्), ind. thus, in this manner
likewise, equally.
—तथा-विधेय, अस्, आ, अम्, relating to such a sort
or kind, being of such a kind or nature.
—तथा-
व्रत, अस्, आ, अम्, observing such conduct or practices,
so acting.
—तथा-शील, अस्, आ, अम्, behaving or con-
ducting one's self thus.
—तथास्तु (°था-अस्°), ind.
so be it.
—तथा-स्वर, अस्, आ, अम्, uttered with
the same accent.
—तथेति, see तथा followed by
इति above.
—तथैव (°था-एव), ind., see तथा
above.
—तथोत्साह (°था-उत्°), अस्, आ, अम्, making
so great efforts.
Macdonell
English
तथा tá-thā, ad. so, thus (corr. to yathā, as, 🞄that
iva, as
yena, that)
that is so
so be it, 🞄well, yes
so truly (in oaths)
in like manner, 🞄also, likewise
tathā ca, similarly, so also
🞄tathá‿api, id.
nevertheless, yet (gnly. with 🞄corr. yadi‿api, api yadi, kāmam, varam)
🞄tathā hi, for so (it is), so for instance, that 🞄is to say, namely
tathā‿eva, just so, likewise, 🞄similarly (ca and api sometimes added)
🞄tathā-yathā, so that
(so long) till
yathā tathā, in whatever way, in this way or 🞄that, by all means
by commentators used 🞄to indicate that a word is used adverbially 🞄(in such a manner that it is —): with na, by 🞄no means, practically not
yathā yathā tathā tathā, in whatever way so, the more the more
na tathā, not so, untrue.
Benfey
English
तथा + था (see तद्), adv.
1. So,
correl. to यथा, As, Man. 3, 258
cor-
rel. to इव, Man. 3, 181.
2. Thus, in
that manner, Man. 1, 4.
3. यथा
-तथा, By all means, Man. 4, 17.
4.
यथा-यथा -- तथा-तथा, As far -- so
far, Man. 4, 20
in proportion, 8, 285
the
more -- the more, Nal. 8, 14.
5. Yes,
Rām. 1, 2, 22.
6. So, in an oath, correl.
to यथा, e. g. यथा नान्यं वरं
ध्यायामि कं चन त्वाम् ऋते -- तथा
मूर्धानम् लभे, I touch my head,
in token that I have not thought of
any bridegroom beside thee, Chr. 7,
16.
7. Also, and, Man. 1, 24.
--
Comp.
यथा-तथ + म्, adv. Properly, suit-
ably. अ-यथा-तथ + म्, adv. without
fruit, Man. 3, 240. वि-तथ,
adj.
false,
Man. 8, 118
with कृ, To annul, 9,
73. °थम्, adv. Falsely, 8, 94. अ-वि-
तथ,
I.
adj.
true.
II.
n.
truth.
Hindi
Hindi
और, भी, कि तरह
Apte Hindi
Hindi
तथा
अव्य* - तद् प्रकारे थाल् विभक्तित्वात्
"वैसे, इस प्रकार, उस रीति से "
तथा
अव्य* - -
"और भी, इस प्रकार भी, भी"
तथा
अव्य* - -
"सच, ठीक इसी प्रकार, सचमुच वैसा ही"
तथा
अव्य* - -
ऐसा निश्चित जैसा कि
Shabdartha Kaustubha
Kannada
तथा
पदविभागः - > स्त्रीलिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಪ್ರಕಾರವಾಗಿ /ಆ ರೀತಿಯಾಗಿ
निष्पत्तिः - > तद् - प्रकारे "थाल्"(५-३-२३)
प्रयोगाः - > "स्वयं दुग्धोदसुतां सुधामुखीं तथा रेमे सदृशीमवाप्य ताम्"
उल्लेखाः - > याद० १४-७१
तथा
पदविभागः - > स्त्रीलिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಸತ್ಯ /ನಿಜ
प्रयोगाः - > "यदात्थ राजन्यकुमार तत्तथा यशस्तु रक्ष्यं परतो यशोधनैः"
उल्लेखाः - > रघु०३-४८
तथा
पदविभागः - > स्त्रीलिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಅಂತೆಯೇ /ಹಾಗೆಯೇ
प्रयोगाः - > "सश्रुतस्य यायादयमन्तमर्भकस्तथा परेषां युधि चेति पार्थिवः"
उल्लेखाः - > रघु० ३-२१
तथा
पदविभागः - > स्त्रीलिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಅಂಗೀಕಾರ /ಒಪ್ಪಿಗೆ
प्रयोगाः - > "तथेति शेषामिव भर्तुराज्ञामादाय मूर्ध्ना मदनः प्रथस्थे"
उल्लेखाः - > कुमा० ३-२२
तथा
पदविभागः - > स्त्रीलिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಪ್ರತಿವಚನ /ಕೇಳಿಕೆಗೆ ಉತ್ತರ ಕೊಡುವುದು
तथा
पदविभागः - > स्त्रीलिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಸಾದೃಶ್ಯ /ಸಾಮ್ಯ
प्रयोगाः - > "यथा नदीनदाः सर्वेसागरे यान्ति संस्थितिम् तथैवाश्रमिणः सर्वे गॆहस्थे यान्ति संस्थितिम् ॥"
उल्लेखाः - > मनु० ६-९०
विस्तारः - > "तथा समुच्चयेसाम्ये परमार्थाभ्यनुज्ञयोः" - वैज० "तथाभ्युपगमे पृष्टप्रतिवाके समुच्चये सदृशं निश्चयेऽपि स्यात्"- मेदि०
यथा (तथा)
पदविभागः - > अव्ययम्
कन्नडार्थः - > ಹೇಗೋ ಹಾಗೆ ಎನ್ನುವ ಅರ್ಥ
प्रयोगाः - > "यथा कस्यापि पिण्डखर्जूरैरुद्वेजितस्य तिन्तिण्यामभिलाषो भवेत् तथा स्त्रीरत्नपरिभाविनो भवत इयमभ्यर्थना"
उल्लेखाः - > शाकु०
यथा (तथा)
पदविभागः - > अव्ययम्
कन्नडार्थः - > ಹೇಗೆ ಆಗಬೇಕೋ ಹಾಗೆ ಮಾಡು
प्रयोगाः - > "तस्मान्मुच्ये यथा तात संविधातुं तथार्हसि"
उल्लेखाः - > रघु० १-७२
विस्तारः - > यथा ಪದವು ಪೂರ್ವದಲ್ಲಿ ಬರುವ ಅವ್ಯಯೀಭಾವಸಮಾಸದಲ್ಲಿ यथा ಪದವು ಅನುಗುಣ, ಅನುರೂಪ, ಅನತಿಕ್ರಮ, ಸಾದೃಶ್ಯ, ಯೋಗ್ಯ ಮುಂತಾದ ಅರ್ಥಗಳನ್ನು ಕೊಡುವುದು.
L R Vaidya
English
taTA {% ind. %} 1. In that manner, so, in the same manner (a correlative of यथा), यथा नदीनदाः सर्वे सागरे यांति संस्थितिम् तथैवाश्रमिणः सर्वे गृहस्थे यांति संस्थितिम् M.vi.90
(in this sense, the word is sometimes omitted, its relative यथा being only used, e.g. स्वप्नेपि समरेषु त्वां विजयश्रीर्न मुंचति प्रभावप्रभवं कांतं स्वाधीनपतिका यथा K.Pr.x.)
2. true, just so, exactly so, यदात्थ राजन्यकुमार तत्तथा R.iii.48
3. in such manner as, तस्मान्मुच्ये यथा तात संविधातुं तथार्हसि R.i.72, iii.66
4. so also, and also, as well as, श्रुतस्य यायादयमंततमर्भकस्तथा परेषां युधि R.iii.21
5. as surely as, e.g. यथाहं नैषधान्यं मनसापि चिंतये तथायं पततां क्षुद्रः.With a following अपि, it is a correlative of यद्यपि and means ‘even then, ‘nevertheless, ‘yet, वपुःप्रकर्षादजयद्गुरुं रघुस्तथापि नीचैर्विनयाददृश्यत R.iii.34, 62.With a following इति, it expresses ‘assent or promise, e.g. तथेति प्रतिज्ञाय, or तथेति निष्क्रांतः R.i.92, iii.67.तथैव ‘even so, just so, exactly so.’तथाच ‘and likewise, so it has been said.’तथाहि ‘for so, ‘for instance, ‘for so it has been said, ‘to illustrate, तथाहि सर्वे तस्यासन् परार्थैकफला गुणाः R.i.29.यथायथा-तथातथा ‘in whatever manner-in that manner, ‘in whatever degree-in that degree, ‘the more-the more, ‘the less-the less, यथायथा चेयं चपला दीप्यते तथातथा दीपशिखेव कज्जलमलिनमेव, कर्म केवलमुद्वमति Kad., M.iv.20.
Bopp
Latin
तथा (e stirpe pronom. त, s. था) sic, ita. DR. 4. 1.
tam.
H. 3. 3. A. 7. 13. -- Particula assentiendi ita, vero, sane.
H. 4. 59. SU. 3. 22. Repetitum respondet ad यथा यथा
(quomodocunque). N. 8. 14. -- तथा ऽपि nihilomi-
nus, tamen. HIT. 11. 5. 15. 10.
Lanman
English
táthā, adv.
—1. so, thus, 11^4, 24^16
in
this way, 99^20
w. yathā, yathā regularly
preceding: yathā…tathā: as…so, 21^16,
61^6, 77^13
in order that…thus, 30^16, 37^7
but tathā…yathā, so…as, 22^13, 43^20
yathā yathā…tathā tathā, to what
degree…to that degree, the more…
the more, 48^14
yathā tathā, in one way
or another, 62^9
—2. particle of assent, so
be it, yes, 4^2, 8^6, 48^12, 94^5
that is so, 52^16
—3. so, in like manner, 19^8
or, simply
conjunctive, also, likewise, 10^8, 12^13, etc.
tathā_eva, just so (cf. Middle Eng. al so,
i. e.), likewise, also, 1^11, 7^10
tathā ca, 18^20,
see ca 3
—4. tathā_api, so even, even
under those circumstances, nevertheless,
21^11. [pron. root ta, 497, 1101.]
अभिधानचिन्तामणिपरिशिष्टम्
Sanskrit
--source--
वद् वा यथा तथैवैवं साम्येऽहो ही विस्मये
-wordlist-
वद् (अ), साम्य (क्ली), वा (अ), साम्य (क्ली), यथा (अ), साम्य (क्ली), तथा (अ), साम्य (क्ली), एव (अ), साम्य (क्ली), एवम् (अ), साम्य (क्ली), अहो (अ), विस्मय (क्ली), ही (अ), विस्मय (क्ली)
--source--
प्रकारेऽन्यथेतरथा कथमित्थं यथा तथा
-wordlist-
अन्यथा (अ), इतरथा (अ), कथम् (अ), इत्थम् (अ), यथा (अ), तथा (अ)
अभिधानरत्नमाला
Sanskrit
अथो
अथो, तथा, नामाभ्युपगम
अथो इति तथा प्रोक्तो नामाभ्युपगमादिषु ८८६
verse 5.1.1.886
page 0101
Tamil
Tamil
ததா2 : அப்படி இப்படியாக, மேலும், கூட, உண்மையாக,
शब्दकल्पद्रुमः
Sanskrit
तथा,
व्य,
(तेन प्रकारेण तद् + “प्रकारवचनेथाल् ।” २३ इति थाल् तेन प्रकारे-णेत्यर्थः यथा, मनुः ।“स तैः पृष्टस्तथा सम्यगमितौजा महात्मभिः ।प्रत्युवाचार्च्च्य तान् सर्व्वान् महर्षीन् श्रूयता-मिति
”)साम्यम् इत्यमरः
(यथा, मनुः ९० ।“यथा नदीनदाः सर्व्वे सागरे यान्ति संस्थितिम् ।तथैवाश्रमिणः सर्व्वे गृहस्थे यान्ति संस्थितिम्
”)अभ्युपगमः पृष्टप्रतिवाक्यम् समुच्चयः ।(यथा, देवीभागवते २६ ।“सपादलक्षञ्च तथा भारतं मुनिना कृतम् ।इतिहास इति प्रोक्तं पञ्चमं वेदसम्मतम्
”)निश्चयः इति मेदिनी थे, ३६
(यथा, रघुः २९ ।“तं वेधा विदधे नूनं महाभूतसमाधिना ।तथा हि सर्व्वे तस्यासन् परार्थैकफला गुणाः
”)
वाचस्पत्यम्
Sanskrit
तथा
अव्य०
तेन प्रकारेण तद् + प्रकारे थाल् विभक्तित्वात् ।१ तेन प्रकारेणेत्यर्थे साम्ये अमरः अभ्युपगमे४ पूर्वप्रतिवचने समुच्चये, निश्चये मेदि० तत्र साम्ये“यथा नदोनदः सर्वे सागरे यान्ति संस्थितिम् तथै-वाश्रमिणः सर्वे गृहस्थे यान्ति संस्थितिम्” मनुः ।समुच्चये “विघसो भुक्तशेषं तु यज्ञशेषं तथामृतम्”“ज्ञाननिष्ठा द्विजाः केचित्तपोनिष्ठास्तथा परे” मनुः ।तेन प्रकारेणेत्यर्थे “कथमुक्त्वा तथा सत्यं सुप्तामुत्सृज्य मांगतः” भा० व० ११ नलोपाख्यानम् “यथा क्रतु-रस्मिन् लोके भवति तथेत्य भवति” छा० उप० ।“यथा कामो भवति तथा क्रतुर्भवति” शत० व्रा०१४ सत्ये
कृदन्तरूपमाला
Sanskrit
1 {@“चिञ् चयने”@} 2 ज्ञापादिः मित्संज्ञकश्च।
3 अस्य धातोः ञित्करणसामर्थ्याण्णिचो वैकल्पिकत्वं बोध्यते।
णिजभावपक्षेऽपि शतृ-शानचौ भवतः ञित्करणात्।
णिजभावपक्षे धातोः हलादित्वात् एकाच्त्वाच्च यङि--चेचीयकः इत्यादीनि सर्वाण्यपि रूपाणि स्वादिगणपठितचिनोतेरिव 4 बोध्यानि।
तथा सन्नन्तेऽपि चिचीषकः-षिका, चिकीषकः-षिका
इत्यादीनि सर्वाण्यपि रूपाणि ज्ञेयानि।]] 5 चपकः-पिका, चयकः-यिका, चिचपयिषकः-चिचययिषकः-षिका, 6 चायकः-यिका
चपयिता-चययिता-त्री, चिचपयिषिता-चिचययिषिता-त्री, चेता-त्रीः
7 प्रणिचपयन्-प्रनिचययन्-न्ती, चिचपयिषन्-चिचययिषन्-न्ती, चयन्-न्ती
चपयिष्यन्-चययिष्यन्-न्ती-ती, चिचपयिषिष्यन्-चिचययिषिष्यन्-न्ती-ती, चेष्यन्-न्ती-ती
चपयमानः-चययमानः, चिचपयिषमाणः-चिचययिषमाणः, चयमानः
चपयिष्यमाणः-चययिष्यमाणः, चिचपयिषिष्यमाणः-चिचययिषिष्यमाणः, चेष्यमाणः
8 विचत्-विचतौ-विचतः, चप्-चपौ-चपः
चपितः-चयितः, चिचपयिषितः-चिचययिषितः, चितम्-तः-तवान्
चपः-चयः, चिचपयिषुः-चिचययिषुः, चयः
चपयितव्यम्-चययितव्यम्, चिचपयिषितव्यम्-चिचययिषितव्यम्, चेतव्यम्
चपनीयम्-चयनीयम्, चिचपयिषणीयम्-चिचययिषणीयम्, चयनीयम्
9 चप्यम्-चय्यम्, चिचपयिष्यम्-चिचययिष्यम्, चेयम्
ईषच्चयः-दुश्चयः-सुचयः, ईषच्चपः-दुश्चपः-सुचपः
चप्यमानः-चय्यमानः, चिचपयिष्यमाणः-चिचययिष्यमाणः चीयमानः
चपः-चयः, चिचपयिषः-चिचययिषः, चयः
चपयितुम्-चययितुम्, चिचपयिषितुम्-चिचययिषितुम्, चेतुम्
चपना-चयना, चिचपयिषा-चिचययिषा, चितिः
चपनम्-चयनम्, चिचपयिषणम्-चिचययिषणम्, चयनम्
चपयित्वा-चययित्वा, चिचपयिषित्वा-चिचययिषित्वा, चित्वा
10 संचपय्य-संचयय्य, प्रचिचपयिष्य-प्रचिचययिष्य, प्रचित्य
11 चापम् -चपम् २, चपयित्वा २, चिचपयिषम् -चिचययिषम् २, चिचपयिषित्वा -चिचययिषित्वा २, चायम्
चित्वा २। चायम् -चयम् -चययित्वा २, चिचपयिषम् -चिचययिषम् २, चिचपयिषित्वा -चिचययिषित्वा २, चित्वा २।
प्रासङ्गिक्यः
01
=>
(५२०)
02
=>
(१०-चुरादिः-१६३०। सक। सेट्। उभ।)
03
=>
[[[अ]
04
=>
(५१९)
05
=>
[[१। ‘चिस्फुरोर्णौ’ (६-१-५४) इत्यात्वविकल्पः। आत्वपक्षे, आदन्तलक्षणे पुगागमे, ज्ञपादिपञ्चकपाठेन मित्त्वात्, णौ उपधायाः ‘मितां ह्रस्वः’ (६-४-९२) इति ह्रस्वः। आत्वाभावपक्षे, वृद्धौ, आयादेशे ह्रस्वे रूपम्। एवं ण्यन्ते सर्वत्र रूपद्वयस्यो- पपत्तिर्ज्ञेया।]]
06
=>
[[२। ञित्करणसामर्थ्याण्णिचो वैकल्पिकत्वेन णिजभावपक्षे शुद्धाद्धातोः चायकः-यिका इत्यादीनि रूपाणि प्रदर्शितानि।]]
07
=>
[[३। ‘शेषे विभाषाऽकखादावषान्त उपदेशे’ (८-४-१८) इति नेः णत्वविकल्पः।]]
08
=>
[[४। अत्र यकारस्य वलि लोपे, ‘ह्रस्वस्य पिति कृति--’ (६-१-७१) इति तुगागमः। स्थानिवद्भावः शङ्क्यः
\n\n यलोपे तन्निषेधात्।]]
09
=>
[पृष्ठम्०५०६+ २३]
10
=>
[[१। ‘ल्यपि लघुपूर्वात्’ (६-४-५६) इति णेरयादेशः।]]
11
=>
[[२। ‘चिण्णमुलोर्दीर्घोऽन्यतरस्याम्’ (६-४-९३) इति णमुल्परे णौ दीर्घविकल्पः।]]
1 {@“त्रसि भाषार्थः”@} 2 ‘भासार्थः’ इति कुत्रचित् पाठः।
‘भाषणे त्रसयेत् त्रंसेर्घारणे त्रासयेण्णिचि।’ 3 इति देवः।
‘आस्वदः सकर्मकात्’ 4 इति णिज्विकल्पः।
तेन णिजभावपक्षे घातोः सन्नन्तात् यङ्न्ताच्च रूपाणि भवन्ति।
तथा च--त्रंसकः-सिका, तित्रंसयिषकः-षिका, त्रंसकः-सिका, तित्रंसिषकः-षिका, तात्रंसकः-सिका
इत्यादीनि सर्वाण्यपि रूपाणि चौरादिककुंशयतिवत् 5 ज्ञेयानि।
प्रासङ्गिक्यः
01
=>
(७८९)
02
=>
(१०-चुरादिः-१७६२। सक। सेट्। उभ।)
03
=>
(श्लो। १९१)
04
=>
(ग। सू। चुरादौ)
05
=>
(२३२)
1 {@“दीधीङ् दीप्तिदेवनयोः”@} 2 छान्दसः।
देवनम् = क्रीडाविजिगीषादिकम्।
जक्षित्यादिः।
3 “दरिद्राजागृदीधीङाम् एकाचां चिरेर्जिरेः।
अदन्तोर्णोतिवेवीङां स्मर्यते नेत् तथा लडेः।।” इति वचनात् अस्य धातोरनेकाच्त्वम्
तु ईदित्त्वम्।
तेन यङ् न।]] 4 दीध्यकः-ध्यिका, 5 दीध्यकः-ध्यिका, 6 दिदीधिषकः-षिका
7 दीधिता-त्री, 8 दीधयिता-त्री, दिदीधिषिता-त्री
-- दीधयन्-न्ती, दीधयिष्यन्-न्ती-ती
-- 9 दीध्यानः, दीधयमानः, दिदीधिषमाणः
दीधिष्यमाणः, दीधयिष्यमाणः, दिदीधिषिष्यमाणः
दीधिः-दीध्यौ-दीध्यः
-- -- दीधितम्-तः-तवान्, दीधितः, दिदीधिषितः-तवान्
10 दीध्यः, दीध्यः, दिदीधिषुः
दीधितव्यम्, दीधयितव्यम्, दिदीधिषितव्यम्
दीध्यनीयम्, दीध्यनीयम्, दिदीधिषणीयम्
11 दीध्यम्, दीध्यम्, दिदीधिष्यम्
ईषद्दीध्यः-दुर्दींध्यः-सुदीध्यः
-- -- दीध्यमानः, दीध्यमानः, दिदीधिष्यमाणः
दीध्यः, दीध्यः, दिदीधिषः
दीधितुम्, दीधयितुम्, दिदीधिषितुम्
12 दीधितिः 13, दीध्यना, दिदीधिषा
दीध्यनम्, दीध्यनम्, दिदीधिषणम्
दीधित्वा, दीधयित्वा, दिदीधिषित्वा
आदीध्य, आदीध्य, प्रदिदीधिष्य
14 दीध्यम् २, दीधित्वा २, दीध्यम् २, दीधयित्वा २, दिदीधिषम्
दिदीधिषित्वा २।
प्रासङ्गिक्यः
01
=>
(८४५)
02
=>
(२-अदादिः-१०७६- सक। सेट्। आत्म।)
03
=>
[[[अ]
04
=>
[[२। ण्वुलि, अकादेशे, ‘दीधीवेवीटाम्’ (१-१-६) इति गुणवृद्धिनिषेधात् वृद्ध्य- भावे, ‘एरनेकाचोऽसंयोगपूर्वस्य’ (६-४-८२) इति यण्। एवं अनीयर्, घञ्, ल्युट्प्रभृतिष्वपि यथासम्भवं गुणवृद्धिनिषेधो ज्ञेयः।]]
05
=>
[[३। ण्यन्तान्ण्वुलि, ‘णेरनिटि’ (६-४-५१) इति णिलोपे, गुणवृद्ध्योर्निषेधे, यणि रूपम्। एवं अनीयर्ल्युडादिष्वपि प्रक्रिया ज्ञेया।]]
06
=>
[[४। सन्नन्तान्ण्वुलि, सन इडागमे, द्वित्वादिकेषु कृतेषु, ‘यीवर्णयोर्दीधीवेव्योः’ (७-४-५३) इति उत्तरखण्डे धातोरीकारस्य लोपे, षत्वे रूपमेवम्। एवं सन्नन्ते सर्वत्र प्रक्रिया ज्ञेया।]]
07
=>
[[५। धातोरस्य सेट्त्वात्, तृचि, ‘यीवर्णयोर्दीधीवेव्योः’ (७-४-५३) इतीकारलोपे रूपमेवम्। एवं तव्यदादिष्वपि ज्ञेयम्।]]
08
=>
[[६। ण्यन्तात् तृचि, इडागमे, ‘यीवर्णयोः--’ (७-४-५३) इति ईकारलोपे, णिचो गुणे, अयादेशे रूपमेवम्। एवं शानजन्तादिष्वपि प्रक्रिया बोध्या।]]
09
=>
[[७। शानचि, शपो लुकि, प्रकृतेर्गुणवृद्धिनिषेधात् यणादेशे रूपमेवम्।]]
10
=>
[पृष्ठम्०७५२+ २६]
11
=>
[[१। ‘अचो यत्’ (३-१-९७) इति यति, यकारादिप्रत्ययत्वात् ‘यीवर्णयोः--’ (७-४-५३) इति ईकारलोपे, रूपमेवम्।]]
12
=>
[[२। क्तिनि, संज्ञायां क्तिचि वा, ‘तितुत्रेष्वग्रहादीनाम्--’ (वा। ७-२-९) इति पर्युदा- सात् फणितिरित्यत्रेव इडागमे, ईकारलोपे, रूपम्।]]
13
=>
[[आ। ‘देवं स्फुरद्दीधितिमम्बुजाक्ष्यो वेव्यानमालोक्य विमोहमापुः।।’ धा। का। २। ५२।]]
14
=>
[[३। णमुलि, ‘दीधीवेवीटाम्’ (१-१-६) इति वृद्धिनिषेधे, यणि, दीध्यकः इत्यत्रेव दीध्यम् इत्येव रूपमिति बोध्यम्। धातुरूपप्रकाशिकायां तु दीधायम् इति वृद्धिप्राप्तियुक्तं रूपं णमुलि प्रदर्शितम्। तत्र वृद्धिविधायकं शास्त्रं पश्यामः।]]
1 {@“भस भर्त्सनदीप्त्योः”@} 2 छान्दसः।
3 धातुपाठेषु सर्वत्र ‘--भर्त्सनदीप्त्योः’ इत्येवास्य धातोरर्थनिर्देशो दृश्यते।
परं तु निरुक्ते 4 ‘बभस्तिरत्तिकर्मा।’ इत्युक्तत्वात्
तथा, ‘हरी इवान्धांसि बप्सता।’ 5 इत्यत्र यास्केन ‘हरी इवान्नानि भुञ्जाने।’ इति व्याख्यानात्, सायणभाष्येऽपि ‘भस भक्षणदीप्त्योः।’ इत्येवात्र 6 धातुस्वरूपोपादानाच्च ‘भक्षणदीप्त्योः’ इत्येव पाठः प्रामाणिक इति, भर्त्सन-भक्षणशब्दयोः प्रायस्तुल्यश्रुत्या पाठभेद इति वा प्रतिभाति।]] 7 भासकः-सिका, भासकः-सिका, बिभसिषकः-षिका, बाभसकः-सिका
भसिता-त्री, भासयिता-त्री, बिभसिषिता-त्री, बाभसिता-त्री
8 बप्सत्-बप्सतौ-बप्सतः, 9 भासयन्-न्ती-ती, बिभसिषन्-न्ती-ती
-- भसिष्यन्-न्ती-ती, भासयिष्यन्-न्ती-ती, बिभसिषिष्यन्-न्ती-ती
-- इत्यादीनि सर्वाण्यपि रूपाणि आदादिककशतिवत् 10 ज्ञेयानि।
11 नभः, 12 भस्म, 13 भस्त्रम्, 14 भसत् इतीमानि रूपाण्यस्माद् भवन्तीति विशेषः।
प्रासङ्गिक्यः
01
=>
(११५२)
02
=>
(३-जुहोत्यादिः-११००। अक। सेट्। पर।)
03
=>
[[[अ]
04
=>
(५-४६)
05
=>
(ऋ। वे। १-६-२८-७)
06
=>
(ऋ। वे। १-६-२८-७)
07
=>
[पृष्ठम्०९४६+ २६]
08
=>
[[१। शतरि, शपि, तस्य ‘जुहोत्यादिभ्यः--’ (२-४-७५) इति श्लुः। ‘श्लौ’ (६-१-१०) इति द्विर्वचनम्। ‘घसिभसोर्हलि च’ (६-४-१००) इति उपधा- ऽकारलोपः। ‘खरि च’ (८-४-५५) इति भकारस्य चर्त्वेन पकारः। अभ्यासे हलादिशेषजश्त्वादिकम्।]]
09
=>
[[२। भक्षणार्थकत्वे, ‘निगरणचलनार्थेभ्यः--’ (१-३-८७) इति ण्यन्तात् कर्तृगामिन्यपि क्रियाफले परस्मैपदमेव। दीप्त्याद्यर्थकत्वे, छान्दसत्वात् दृष्टानुविध्याश्रयणे वा शानजन्तेऽपि भासयमानः इति रूपं साध्वेवेत्यपि बोध्यम्।]]
10
=>
(१७८)
11
=>
[[३। बभस्ति इति नभः = आकाशः। नञ्पूर्वादस्मात् ‘अन्येभ्योऽपि दृश्यते’ (३-२-१७८) इति क्विपि सकारस्य रुत्वे विसर्गे रूपमिति आत्रेयादयः साधयन्तीति माधवधातुवृत्तौ दृश्यते। अत्र बाहुलकात् नञ्समासे नलोपाभाव इति बोध्यम्।]]
12
=>
[[४। भाषायामपि, ‘अन्येभ्योऽपि दृश्यन्ते’ (३-२-७५) इति मनिन्प्रत्यये ‘नेड् वशि कृति’ (७-२-८) इतीण्निषेधे रूपमेवम्। ‘भूतेऽपि दृश्यन्ते’ (३-३-२) इति भूते- ऽयं प्रत्ययः। भसितम् = भस्म।]]
13
=>
[[५। ‘हुयामाश्रुभसिभ्यस्त्रन्’ (द। उ। ८-८४) इति त्रन्प्रत्यये रूपमेवम्। ‘तितुत्रत--’ (७-२-९) इतीण्निषेधः। बभस्तीति भस्त्रम् = चर्म, उदरं च।]]
14
=>
[[६। ‘शॄदॄभसोऽदिः’ (द। उ। ६-४२) इत्यदिप्रत्यये रूपमेवम्। बभस्ति, भस्यते वा तस्मिन् आहार इति भसत् = आमाशयस्थानम्।]]
1 {@“शीक आमर्षणे”@} 2 आधृषीयः।
‘शीकरः’ इत्यादिषु जलसेचनार्थकलाभार्थं वोपदेवप्रभृतिभिः धातुरयं ‘सेके आमर्षे च’ इति पठितः।
तत्तु ‘शीकृ सेचने’ इति भ्वादिधातोः सम्पद्यत इति व्यर्थमेव।
तथा चोक्तम्-- ‘मर्षणे शीकयेत् शीकेत्
सेचने शपि शीकते’ 3 इति देवेन।
आधृषीयत्वेन णिज्विकल्पः।
रूपाणि यथासम्भवं चौरादिकचीकयतिवत् 4 बोध्यानि।
चुरादिष्वेव ‘शीक भाषार्थः’ इति धात्वन्तरं अनाधृषीयं स्वामि- काश्यपादयः पठन्ति।
तस्य प्रायपाठविरलत्वात् नास्माभिरुल्लेखः कृतः।
प्रासङ्गिक्यः
01
=>
(१७१५)
02
=>
(१०-चुरादिः-१८२७। सक। सेट्। उभ।)
03
=>
(श्लो। ४२)
04
=>
(५२९)
Capeller
German
तथा॑ Adv. so, also, ebenso (correl. mit
यथा wie, dass)
so wahr (bei Schwüren
correl. यथा)
ja, gut, gewiss (absol.)
तथा so denn auch, desgleichen.
तथापि dass.
dennoch, gleichwohl
(meist nach यद्यपि oder कामम्). तथा
हि also, nämlich, zum Beispiel. तथा
-अन्यथा (s. d.) Oft verstärkt durch
एव. —यथ तथा auf welche Weise
auch immer
auf diese oder jene Weise,
mit Neg. auf keine Weise. यथा यथा
तथा तथा wie (sehr) auch immer—
so, je mehr—desto mehr. तथा कृत्वा
s. 1. कर्.
Grassman
German
táthā, so, auf diese Weise [von tá] {162, 19} (táthā‿ṛtús, so ist die Regel)
{493, 5} (〰 karat)
{859, 9}
{916, 14}
{934, 2}
{935, 3}. Insbesondere einem vorhergehenden oder folgenden Relativsatze mit yáthā entsprechend: {30, 12}
{571, 6}
{656, 7}
{657, 7}
namentlich táthā‿íd asat {640, 17}
{648, 4}
{670, 4}.
táthā,
einem Satze mit yád entsprechend {136, 4}.
Burnouf
French
तथा तथा adv. (sfx. था) ainsi, de cette manière
aussi. pareillement: तथाऽ हम् moi aussi.
Oui, assurément
soit!
तथा a pour relatif यथा।
तथागत surn. du Buddha Śākyamuni [m à
m.
qui est venu
(आ
गम्) comme ses prédécesseurs, en gr.
διάδοχος].
तथाच adv. même ainsi.
तथापि adv. (अपि) même ainsi.
तथावादिन् a. (वद्) qui affirme que la chose est ainsi.
तथेति adv. (इति) oui, c'est bien cela.
तथैव adv. (एव) ainsi de même.
Stchoupak
French
तथा
adv. ainsi, ainsi que, de même, aussi
bien que
(corrél. de यथा)
c'est cela même, oui
तथापि tout de même,
néanmoins (souvent corrél. de यद्य् अपि)
तथा च, तथा हि (devant
une citation, une stance explicative) c'est ainsi que, par exemple
तथेति
c'est bon, c'est entendu, d'accord
तथैव exactement ainsi
तथैव
et de même, pareillement (qqf. corrél. de इव येन यादृश-)
यथा तथा v. यथा।
°गत- a. qui est dans un tel état, de telle qualité
m.
n.
du Buddha.
°गुण- a. de telle qualité.
°जातीय- a. de telle espèce.
°भाविन्- a. sur le point de devenir cela, tel.
°भूत- a. v. devenu cela, tel, de telle qualité.
°रूप- -इन्- a. de telle forme.
°विध- a. de telle espèce, de telle qualité, dans un tel état
-अम् de telle manière, ainsi.
°विधान- °व्रत- a. qui observe de telles pratiques, qui se
comporte ainsi.
°वीर्य- a. de telle force, de telle puissance.
°शील- a. d'un tel caractère, se conduisant ainsi.
तथोपम- a. pareil à cela.