| YouTube Channel

(jha)

 
शब्दसागरः
English
The ninth consonant of the Deva Nagara alphabet
the aspirate
of the preceding letter, and corresponding in power to Jh.
mfn.
(झः झा झं)
1. Asleep, sleeping.
2. Lost, destroyed.
m.
(झः)
1. A name of VRIHASPATI, preceptor of the gods.
2. A
name of the chief of the Daityas or demons.
3. Sound or a sort
of sound like the splashing of water, or the clashing of cymbals,
jangling, clanging, &c.
4. High wind.
5. A stray, a thing lost or
mislaid.
6. Playing a tune, beating time.
f.
(झा) The descent of
a cascade, a water fall.
E.
झट to collect, affix ड.
Yates
English
jh The aspirate of the preceding.
(झः) 1.
m.
Vrihashpati
chief of
the demon's
sound.
f.
(झा) A
water-fall.
a. Asleep
lost.
Wilson
English
The ninth consonant of the Nāgarī alphabet
the aspirate of the
preceding letter, and corresponding in power to Jh.
mfn.
(झः झा झं)
1 Asleep, sleeping.
2 Lost, destroyed.
m.
(झः)
1 A name of VṚHASPATI, preceptor of the gods.
2 A name of the chief of the Daityas or demons.
3 Sound, or a sort of sound like the splashing of water, or the clashing of
cymbals, jangling, clanging, &c.
4 High wind.
5 A stray, a thing lost or mislaid.
6 Playing a tune, beating time.
f.
(झा) The descent of a cascade, a
water fall.
E.
झट to collect, affix ड.
Apte
English
[jh],
a.
Asleep, sleeping.
Lost, destroyed.
झः Beating time.
Jingling, clanking or any similar sound.
Wind accompanied by rain.
N.
of Bṛihaspati.
A thing lost or mislaid.
A hurricane.
Number nine. -झा The descent of a cascade, waterfall
cf.
झो हस्तो, झा योनिः and झं मैथुनमिति स्मृतम् Enm.
cf.
also झः पुमान् श्रमणे नष्टे प्रतापे हंसचोरयोः Nm.
झम् [jham], 1
P.
(झमति) To eat, consume.
Apte 1890
English
a. 1 Asleep, sleeping.
2 Lost, destroyed.
झः 1 Beating time.
2 Jingling, clanking or any similar sound.
3 Wind accompanied by rain.
4 N. of Bṛhaspati.
5 A thing lost or mislaid.
6 A hurricane.
झा The descent of a cascade, waterfall.
Monier Williams Cologne
English
1. the 9th consonant (aspirate of the preceding).
=
2.
mfn.
asleep,
L.
m.
playing a tune, beating time,
L.
a sound like the splashing of water or clashing of symbols, jingling, clanking,
L.
wind accompanied by rain,
L.
anything lost or mislaid,
L.
Bṛhaspati,
L.
N.
of a chief of the Daityas,
L.
=
झण्टीश,
L.
Monier Williams 1872
English
1. झ, the ninth consonant of the
Sanskrit alphabet and the aspirate of the preceding
letter.
—झ-कार, अस्, m. the letter or sound झ्।
2. झ, अस्, आ, अम्, asleep, sleeping
lost,
destroyed
(अस्), m. a peculiar sound
playing a tune,
beating time
a sound like the splashing of water or
the clashing of symbols, jingling, clanking, &c.
wind accompanied by rain
a stray, a thing lost or
mislaid
a N. of a chief of the Daityas or demons
an epithet of Bṛhaspati, the preceptor of the gods
(आ), f. the descent of a cascade, a water-fall.
Apte Hindi
Hindi
झः
पुं*
- झट्+ड
समय का बिताना
झः
पुं*
- -
"झन झन, खनखन या इसी प्रकार की कोई और ध्वनि"
झः
पुं*
- -
झंझावात
झः
पुं*
- -
बृहस्पति
Shabdartha Kaustubha
Kannada
कन्नडार्थः - > ಝಕಾರ
विस्तारः - > ಇದು ವ್ಯಂಜನಾಕ್ಷರಗಳಲ್ಲಿ ಚವರ್ಗದ ನಾಲ್ಕನೆಯ ಮತ್ತು ಆಭ್ಯಂತರ ಸೃಷ್ಟ ಪ್ರಯತ್ನದಿದ ತಾಲು ಸ್ಥಾನದಲ್ಲಿ ಹುಟ್ಟುವ ಅಕ್ಷರ "कादयो मावसानाः स्पर्शाः" "स्पृष्टं प्रयतनं स्पर्शानाम्" - सि० कौ०
पदविभागः - > पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಕಿರುಗಂಟೆಯ ಶಬ್ದ
पदविभागः - > पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಬಿರುಗಾಳಿ
पदविभागः - > पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಮಳೆಯಿಂದ ಕೂಡಿದ ಗಾಳಿ
पदविभागः - > पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಕಳೆದುಹೋದ ವಸ್ತು
पदविभागः - > पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಬೃಹಸ್ಪತಿ /ದೇವಗುರು
पदविभागः - > पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಅಸುರರ ದೊರೆ
पदविभागः - > पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಝಣ ಝಣ ಶಬ್ದ
पदविभागः - > पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಬ್ರಹ್ಮ /ಚತುರ್ಮುಖ
पदविभागः - > पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಹಂಸಪಕ್ಷಿ
पदविभागः - > पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಪ್ರತಾಪ /ಪರಾಕ್ರಮ
पदविभागः - > पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಭ್ರಮಣ /ತಿರುಗಾಟ
पदविभागः - > पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಚೋರ /ಕಳ್ಳ
पदविभागः - > पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಮದ
पदविभागः - > पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಪರಶಿವ /ಪರಮೇಶ್ವರ
विस्तारः - > "झशब्दस्तु पुमान् धातरि हंसके प्रतापे भ्रमणे नष्टे चोरे झञ्झानिले मदे" - नानार्थर० "झो झिण्टीशे सुरगुरौ दैत्यराजे ध्वनावपि" - मेदि०
L R Vaidya
English
Ja {% m. %} 1. Wind accompanied by rain
2. jingling
3. an epithet of Bṛihaspati.
Kridanta Forms
Sanskrit
झम् (झ꣡मुँ꣡ अदने - भ्वादिः - सेट्)
ल्युट् = झमनम्
अनीयर् = झमनीयः - झमनीया
ण्वुल् = झमकः - झमिका
तुमुँन् = झमितुम्
तव्य = झमितव्यः - झमितव्या
तृच् = झमिता - झमित्री
क्त्वा = झमित्वा / झान्त्वा
ल्यप् = प्रझम्य
क्तवतुँ = झान्तवान् - झान्तवती
क्त = झान्तः - झान्ता
शतृँ = झमन् - झमन्ती
Abhyankara Grammar
English
a verbal ending of the 3rd pers. Atm. for ( i.e. लकार )
cf P.III.4. 78
for the letter झ् , अन्त् is substitu- ted
cf. झोन्तः P. VIII.1.3, but ईरे in the perfect tense
cf. P. III. 4.81 and रन् in the potential and bene- dictive moods
cf. P. III. 4.85.
एकाक्षरनाममाला
Sanskrit
झ, नक्तं गायने, नष्ट, घर्घरध्वनिनामन्, चारुवाक्, चोर, व्यूहित, गूढरूपक
झो नक्तं गायने नष्टे घर्घरध्वनिनामनि
चारुवाक्चरयोर्झस्तु व्यूहिते गूढरूपके १९
verse 1.1.1.19
page 0120
पुराणम्
English
/ JHA. This syllable means ‘famous’. (agni purāṇa, Chapter 348).
शब्दकल्पद्रुमः
Sanskrit
झ, झकारः व्यञ्जननवमवर्णः चवर्गचतुर्थ-वर्णश्च अस्योच्चारणस्थानं तालु इति व्याक-रणम्
(यदुक्तं शिक्षायाम् १७ ।“कण्ठ्यावहाविचुयशास्तालव्या ओष्ठजावुपू
”)अस्योत्पत्तिर्यथा, --“विसर्गस्तालुगः सोष्मा चवर्गञ्च यन्तथा
”इति प्रपञ्चसारः
(वङ्गीयवर्णमालायाम्) अस्य लेखनप्रकारोयथा, “त्रिकोणकुण्डलीरूपा वामदक्षिणयोगतः ।क्रमशस्तासु तिष्ठन्ति चन्द्रसूर्य्याग्नयः प्रिये !
तत्र क्रोडगता मात्रा शक्तिब्रह्मस्वरूपिणी ।ऊर्द्ध्वमात्रा तथेन्द्राणी मध्ये नारायणी स्मृता
”अस्य ध्यानं यथा, वर्णोद्धारतन्त्रे ।“ध्यानमस्य प्रवक्ष्यामि शृणुष्व कमलानने ! ।सन्तप्तहेमवर्णाभां रक्ताम्बरविभूषिताम्
रक्तचन्दनलिप्ताङ्गीं रक्तमाल्यविभूषिताम् ।चतुर्द्दशभुजां देवीं रत्नहारोज्ज्वलां पराम्
ध्यात्वा ब्रह्मस्वरूपां तां तन्मन्त्रं दशधा जपेत्
”अस्य स्वरूपं यथा, --“झकारं परमेशानि ! कुण्डली मोक्षरूपिणी ।रक्तविद्युल्लताकारं सदा त्रिगुणसंयुतम्
पञ्चदेवमयं वर्णं पञ्चप्राणात्मकं सदा ।त्रिबिन्दुसहितं वर्णं त्रिशक्तिसहितं तथा
”इति कामधेनुतन्त्रम्
तस्य ३५ पञ्चत्रिंशत् नामानि यथा, --“झो झङ्कारी गुहो झञ्झावायुः सत्यः षडुन्नतः ।अजेशो द्राविणी नादः पाशी जिह्वा जलंस्थितिः
विराजेन्द्रो धनुर्हस्तः कर्क्कशो नादजः कुजः ।दीर्घबाहुबलो रूपमाकन्दितः सुचञ्चलः
दुर्म्मुखो नष्ट आत्मवान् विकटा कुचमण्डलः
कलहंसप्रिया वामा अङ्गुलीमध्यपर्व्वकः ।दक्षहासाट्टहासश्च पाथात्मा व्यञ्जनः स्वरः
”इति नानातन्त्रशास्त्रम्
झः,
पुं,
(झटति सङ्घीभवतीति झट सङ्घाते +बाहुलकात् डः ।) झञ्झावातः अम्बुवर्षणम् ।इति शब्दरत्नावली
झण्टीशः सुरगुरुः ।दैत्यराजः ध्वनिः तारवायुः इति मेदिनी ।झे,
नष्टे, त्रि इति शब्दरत्नावली
वाचस्पत्यम्
Sanskrit
झकारो व्यञ्जनवर्णभेदोऽर्द्धमात्राकालोचार्य्यस्तस्यो-च्चारणस्थानं तालु आभ्यन्तरप्रयत्नः जिह्वामध्येन ता-लुनः स्पर्शः बाह्यप्रयत्नाः संवारनादथोषामहाप्रा-णश्च मातृकान्यासेऽस्य वामकराङ्गलीमूले न्यस्यता ।अस्य ध्येयरूपं कामधेनुतन्त्रे उक्तं यथा “झकारंपरमेशानि! कुण्डलीं मोक्षरूपिणीम् रक्तविद्यु-ल्लताकारं सदा त्रिगुणसंयुतम् पञ्चदेवमयं वर्णंपञ्चप्राणात्मकं सदा त्रिविन्दुसहितं वर्णं त्रिशक्ति-सहितं तथा” वर्णोद्धारतन्त्रे तदधिष्ठातृदेवतारूपंयथा “ध्यानमस्य प्रवक्ष्यामि शृणुष्व कमलानने! ।सन्तप्तहेमवर्णाभां रक्ताम्बरविभूषिताम् रक्तचन्दन-लिप्ताङ्गीं रक्तमाल्यविभूषिताम् चतुर्द्दशभुजां देवींरत्नहारोज्ज्वलां पराम् ध्यात्वा ब्रह्मस्वरूपां तांतन्मन्त्रं दशधा जपेत्” तस्य वाचकशब्दाः वर्णाभि-धानतन्त्रे उक्ता यथा “झोझङ्कारी गुहो मार्गीझर्झरोवायुः सस्वनः अजेशो द्राविणी नादः पाशी जिह्वाजलं स्थितिः विराजेन्द्रो धनुर्हस्तः कर्कशःनादजः कुहूः (कुजः) दीर्थबाहूरसोरूपं ह्याकम्पितसुच-ञ्चलम् दुर्मुखो नष्ट आत्मवान् विकटा कुच-मण्ड(ङ्ग)लः कलहंसप्रिया वामा वामाङुलसु-पर्वकः दक्षहासोऽट्टहासश्च पाण्यात्मा व्यञ्जनस्वरः”मात्रावृत्ते तस्य प्रथमविन्यासे फलमुक्तं वृ० र० टो० “प्रीतिंजो मित्रलाभं भयमरणकरौ झ्ञौ ठठौ खेददुःखे”
पु०
झट--संहतौ झञ्झावाते नष्टे जलवर्षणेशब्दर० झिण्टीशे देवगुरौ दैत्यराजे ध्वनिभेदे८ उच्चवाते मेदि०
Burnouf
French
23ᵉ lettre de l'alphabet sanscrit, la 4ᵉ des
consonnes palatales. C'est l'aspirée du ज, qu'elle
remplace le plus souvent. Dans les langues âryennes elle est
représentée par les mêmes lettres que le et, de plus, par
ग्र्।
a. perdu, égaré.
Endormi, dormant. -- S.
m.
chose perdue ou égarée.
m.
nom mystique de Bṛhaspati
np. du chef des
Daityas.
m.
son, bruit [par ex. d'eau qui tombe, de cymbales,
du vent, etc.]
cliquetis, clapotis
bruit qu'on fait en battant la
mesure
caquet de gens qui se disputent
grand
vent. -- F. cascade, chute d'eau
cf. झरा।
झङ्कार
m.
(कृ) bruit, son aigu ou ronflement
clapotis
bourdonnement d'abeilles, etc.
झञ्झा
f.
(झ redoublé) bruit du vent et de la
pluie
tempête, ouragan
grosse pluie qui tombe avec bruit.
-- (झ a.) chose perdue ou égarée.
झञ्झानिल
m.
(अनिल) ouragan, typhon.
झञ्झावात
m.
(वात) rafale, ouragan, typhon.