| YouTube Channel

(ja)

 
शब्दसागरः
English
The third letter of the second class of consonants, corresponding
to the letter J in jet.
mfn.
(जः-जा-जं)
1. Speedy, swift.
2. Eaten.
3. Victorious, triumph-
ant, conquering or a conqueror. (जः)
1. A name of Siva.
2. A
name of VISHNU.
3. Birth, production.
4. A parent, a progenitor.
5. Poison.
6. Enjoyment.
7. Light, Iustre.
8. Speed.
9. An imp-
a goblin.
E.
जन् to bear or to born, जि to conquer, or other roots,
and
aff.
Capeller Eng
English
a.
born, produced, caused by, in, or from
made of, living
at, belonging to, connected with (—°).
f.
जा॑ race
—° daughter.
Yates
English
The eight consonant, pronoun-
ced like
j in James.
(जः) 1.
m.
Shiva
Vishnu
birth
a parent
enjoyment
poison
light
speed
an imp, goblin.
a. Speedy
eaten
conquering.
Wilson
English
The third letter of the second class of consonants, corresponding to
the letter J in jet.
mfn.
(जः जा जं)
1 Speedy, swift.
2 Eaten.
3 Victorious, triumphant, conquering or a conqueror.
m.
(-जः)
1 A name of ŚIVA.
2 A name of VIṢṆU.
3 Birth, production.
4 A parent, a progenitor.
5 Poison.
6 Enjoyment.
7 Light, lustre.
8 Speed.
9 An imp, a goblin.
E.
जन to bear or be born, जि to conquer, or other roots, and
aff.
Apte
English
[j],
a.
[जि-जन्-जु-वा ड] (At the end of
comp.
)
Born from or in, produced or caused by, descended from, growing in, living or being at or in
&c.
अत्रिनेत्रज, कुलज, जलज, क्षत्रियज, अण्डज, उद्भिज
&c.
Prepared from, made of.
Belonging to, connected with, peculiar to.
Swift.
Victorious, conquering.
जः A father.
Production, birth.
Poison.
An imp or goblin.
A conqueror.
Lustre.
N.
of Viṣṇu.
N.
of Śiva.
Enjoyment.
Speed, swiftness.
(In prosody) One of the eight syllabic feet (गण)
जो जारः जा योनिः and जं जातं रजतमेव Enm. The Nm. of राघव says: जो जये विजये मेरौ शब्दे जेतरि मत्सरे and जं कटी- भूषणे पत्न्यां तेजस्यम्बुनि जन्मनि
[j] जञ् [jañ] जः [jḥ], (जञ्) जः A warrior, soldier
जजौजोजाजिजिज्जाजी
Śi.*
19.3.
जम् [jam], wife
L.
D. B.
जम् [jam], 1
P.
(जमति) To eat.
Apte 1890
English
a. [जि-जन्-जु-वा ड] 1 (At the end of comp.) Born from or in, produced or caused by, descended from, growing in, living or being at or in &c.
अत्रिनेत्रज, कुलज, जलज, क्षत्रियज, अंडज, उद्भिज &c.
2 Prepared from, made of.
3 Belonging to, connected with, peculiar to.
4 Swift.
5 Victorious, conquering.
जः 1 A father.
2 Production, birth.
3 Poison.
4 An imp or goblin.
5 A conqueror.
6 Lustre.
7 N. of Viṣṇu.
8 N. of Śiva.
9 Enjoyment.
10 Speed, swiftness.
11 (In prosody) One of the eight syllabic feet (गण).
Monier Williams Cologne
English
1. the 3rd palatal letter (having the sound of j in jump).
2. mf(आ)n. (√ जन्) ifc. born or descended from, produced or caused by, born or produced in or at or upon, growing in, living at,
Mn.
MBh.
&c.
(after an adv. or adverbial word) born or produced (e.g. अग्र-, अवर-
एक-, द्वि-, नि-, पूर्व-, प्रथम-, सह- and साकं-ज॑),
Mn.
x, 25
prepared from, made of or with, v, 25
Suśr.
Hcat.
‘belonging to, connected with, peculiar to’, see अनूप, अन्न, शह्र-, सार्थ-.
m.
a son of (in comp. ),
Mn.
&c.
a father,
L.
birth,
L.
3.
mfn.
speedy, swift,
L.
victorious,
L.
eaten,
W.
m.
speed,
L.
enjoyment,
L.
light, lustre,
L.
poison,
L.
a Piśāca,
L.
Viṣṇu,
L.
Śiva,
L.
a husband's brother's wife,
L.
Monier Williams 1872
English
1. ज, the third letter of the second or
palatal class of consonants, having the sound of ज् in
जुम्प्.
—ज-कार, अस्, m. the letter or sound ज।
2. ज, अस्, आ, अम् (fr. rt. जन्, and used
at the end of comp.), born from, descended from, a
son or daughter of, produced or caused by, born in,
produced in or at or upon, growing in, living at,
being at [cf. अत्रि-दृग्-ज, धृतराष्ट्र-ज, आत्म-
ज, अण्ड-ज, कुल-ज, वन-ज, सरसि-ज, अग्र-ज,
अवर-ज, एक-ज, &c.]
prepared from, made of or
with
belonging to, connected with, peculiar to [cf.
अन्न-ज and शक्र-ज]
(अस्), m. a father, pro-
genitor
birth, production
[cf. जा।]
3. ज, अस्, आ, अम् (connected with the
preceding by some lexicographers, but the meanings
appear to be artificial), speedy, swift
victorious,
triumphant, conquering
eaten
(अस्), m. speed
enjoyment
light, lustre
poison
a Piśāca
a N.
of Viṣṇu
also of Śiva
(आ), f. a husband's brother's
wife.
Macdonell
English
ja (—°),
a.
born or begotten by, born in, 🞄sprung from
produced from, by, in, or on
🞄caused or occasioned by
prepared from, made 🞄of
m.
son
ā,
f.
daughter.
Benfey
English
ऽज -ज (vb. जन्), latter part of
comp. words,
m.
,
f.
जा, and
n.
1. Born,
son, daughter, e. g. गूढ- (vb. गुह्),
Born secretly.
m.
A son of concealed
birth, Yājñ. 2, 129. धृतराष्ट्र-जा,
f.
A daughter of Dhṛtarāṣṭra, MBh. 14,
2285. आत्मज, i. e.
आत्मन्-, A son, Hit.
41, 21.
जघन्य-,
adj.
Youngest, MBh.
1, 804.
देह-,
m.
A son, Bhāg. P. 3, 20,
3.
पूर्व-,
m.
pl. Ancestors, Daśak. in
Chr. 185, 7.
2. Produced, Man. 1, 87
Bhāṣāp. 62.
3. Caused, Nal. 4, 13. --
Cf. also
धर्म-,
I.
adj.
Begotten from
a sense of duty, Man. 9, 107.
II.
m.
Son of Dharma, a name of Arjuna,
Bhāg. P. 3, 3, 16.
Hindi
Hindi
जन्म
Apte Hindi
Hindi
वि* - जि / जन् / जु +
"से या में उत्पन्न, पैदा हुआ, वंशज, अवतीर्ण, उद्भूत"
जः
पुं*
- -
पिता
जः
पुं*
- -
"उत्पत्ति, जन्म"
जः
पुं*
- -
विष
जः
पुं*
- -
"भूतना, प्रेर या पिशाच"
जः
पुं*
- -
विजेता
जः
पुं*
- -
"कान्ति, प्रभा"
जः
पुं*
- -
विष्णु
जम्
भ्वा* पर* - -
खाना
Shabdartha Kaustubha
Kannada
कन्नडार्थः - > ಜಕಾರ
विस्तारः - > ಇದು ವ್ಯಂಜನಾಕ್ಷರಗಳಲ್ಲಿ ಚವರ್ಗದ ಮೂರನೆಯ ಮತ್ತು ತಾಲು ಸ್ಥಾನದಲ್ಲಿ ಆಭ್ಯಂತರ ಸ್ಪೃಷ್ಟಪ್ರಯತ್ನದಿಂದ ಹುಟ್ಟುವ ಒಂದು ಅಲ್ಪಪ್ರಾಣಾಕ್ಷರ. "कादयो मावसानाः स्पर्शाः" "इचुयशानां तालु" - सि० कौ०
पदविभागः - > पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः - > ವಿಷ್ಣು
पदविभागः - > पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಪರಶಿವ /ಪರಮೇಶ್ವರ
निष्पत्तिः - > जि (जये) - "डः" (३-२-१०१)
पदविभागः - > पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಹುಟ್ಟು /ಜನನ
पदविभागः - > पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः - > ತಂದೆ /ತಾತ
विस्तारः - > "जो ना मृत्य्ञ्जये जन्यां तातमात्रे जनार्दने" - मेदि०
पदविभागः - > पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಜಪ
पदविभागः - > पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः - > ವಿಜಯ
पदविभागः - > पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಮೇರು
पदविभागः - > पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಶಬ್ದ /ಧ್ವನಿ
पदविभागः - > पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಮತ್ಸರ
पदविभागः - > पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಹಾಡುವವನು /ಸಂಗೀತಗಾರ
विस्तारः - > "जकारो गायने प्रोक्तो जयने जः प्रकीर्तितः" - हारा०
पदविभागः - > नपुंसकलिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಕಟಿಪ್ರದೇಶ
पदविभागः - > नपुंसकलिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಭೂಷಣ /ಒಡವೆ
पदविभागः - > नपुंसकलिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಪತ್ನಿ /ಹೆಂಡತಿ
पदविभागः - > नपुंसकलिङ्गः
कन्नडार्थः - > ತೇಜಸ್ಸು /ಕಾಂತಿ
पदविभागः - > नपुंसकलिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಜಲ /ನೀರು
विस्तारः - > "जो जये विजये मेरौ शब्दे जेतरि मत्सरे जं कटौ भूषणे पत्न्यां तेजस्यम्बुनि जन्मनि" - नानार्थर०
पदविभागः - > नपुंसकलिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಛಂದಃಶಾಸ್ತ್ರದಲ್ಲಿ ಮಧ್ಯದಲ್ಲಿ ಗುರುವರ್ಣವುಳ್ಳ ಜಗಣ
प्रयोगाः - > "ग्मध्याद्यौ ज्भौ त्रोलोनोऽष्टौ भवन्त्यत्र गणास्त्रिकाः"
उल्लेखाः - > वृ० र०
पदविभागः - > विशेष्यनिघ्नम्
कन्नडार्थः - > ವೇಗವಾದ
पदविभागः - > विशेष्यनिघ्नम्
कन्नडार्थः - > ಜಯಶಾಲಿಯಾದ
पदविभागः - > विशेष्यनिघ्नम्
कन्नडार्थः - > (ಸಮಾಸಾಂತ್ಯದಲ್ಲಿ) ಹುಟ್ಟಿದ /ಉತ್ಪತ್ತಿ ಹೊಂದಿದ
विस्तारः - > प्रावृषिजः, शरदिजः, कालेजः, दिविजः इत्यादि
L R Vaidya
English
ja {% (I) a. (f. जा) (at the end of compounds) %} Born from or in, produced or caused by, growing in &c. R.i.31, M.i.43, 44, 45, 46.
ja {% (II) m. %} 1. A father
2. production, birth
3. poison
4. an imp
5. a conqueror.
Bopp
Latin
(r. जन् s. अ, v. gr. 645. s. अ) natus, ortus, progermina-
tus, in fine compp. H. 1. 42.
Lanman
English
já, vbl. born
born from
occasioned or
produced by
only in cpds. [√jan, 333:
cf. jā, the older form, 354.]
Kridanta Forms
Sanskrit
जम् (ज꣡मुँ꣡ अदने - भ्वादिः - सेट्)
ल्युट् = जमनम्
अनीयर् = जमनीयः - जमनीया
ण्वुल् = जमकः - जमिका
तुमुँन् = जमितुम्
तव्य = जमितव्यः - जमितव्या
तृच् = जमिता - जमित्री
क्त्वा = जमित्वा / जान्त्वा
ल्यप् = प्रजम्य
क्तवतुँ = जान्तवान् - जान्तवती
क्त = जान्तः - जान्ता
शतृँ = जमन् - जमन्ती
Abhyankara Grammar
English
the consonant ज् with added to it for facility of pronunciation
cf. T. Pr. I..21. See ज्.
एकाक्षरनाममाला
Sanskrit
ज, जेतृ, जनन, विगत
जश्च जेतरि जनने विगते जिस्तु जेतरि
verse 1.1.1.18
page 0120
शब्दकल्पद्रुमः
Sanskrit
ज, जकारः व्यञ्जनाष्टमवर्णः चवर्गतृतीय-वर्णश्च अस्योच्चारणस्थानं तालु इति व्याक-रणम्
(यदुक्तं सिद्धान्तकौमुद्याम् “इचुयशानां तालु ।” तथाच शिक्षायाम् ।“कण्ठ्यावहाविचुयशास्तालव्या ओष्ठजावुपू
”)अस्योत्पत्तिर्यथा, प्रपञ्चसारे ।“विसर्गस्तालुगः सोष्मा शं चवर्गञ्च यन्तथा
”(वङ्गाक्षरेण) अस्य लेखनप्रकारो यथा, वर्णो-द्धारतन्त्रे ।“ऊर्द्ध्वाधःकुञ्चिता रेखा तासु ब्रह्मेशसंविभुः ।वाग्देवी कमला नित्या द्बिधा मात्रा प्रकी-र्त्तिता
”अस्य स्वरूपं यथा, कामधेनुतन्त्रे ।“जकारं परमेशानि ! या स्वयं मध्यकुण्डली ।शरच्चन्द्रप्रतीकाशं सदा त्रिगुणसंयुतम्
पञ्चदेवमयं वर्णं पञ्चप्राणमयं सदा ।त्रिशक्तिसहितं वर्णं त्रिबिन्दुसहितं प्रिये !
”तस्य ध्यानं यथा, वर्णोद्धारतन्त्रे ।“ध्यानमस्याः प्रवक्ष्यामि शृणुष्व कमलानने ! ।नानालङ्कारसंयुक्तैर्भुजैर्द्वादशभिर्युताम्
रक्तचन्दनदिग्धाङ्गीं विचित्राम्बरधारिणीम् ।त्रिलोचनां जगद्धात्रीं वरदां भक्तवत्सलाम्
एवं ध्यात्वा ब्रह्मरूपां तन्मन्त्रं दशधा जपेत्
”तस्य पर्य्याया यथा, --“जः शवो वानरः शूली भोगदा विजया स्थिराललदेवो जयो जेता धातकी सुमुखी विभुः
लम्बोदरी स्मृतिः शाखा सुप्रभा कर्त्तृकाधरा ।दीर्घबाहू रुचिर्हंसो नन्दी तेजाः सुराधिपः
जवनो वेगितो वामो मानवाक्षः सदात्मकः ।हृन्मारुतेश्वरो वेगी चामोदो मदविह्वलः
”इति नानातन्त्रम्
(धातुपाठेऽनुबन्धविशेषः यथा, कविकल्पद्रुमे ।“जो ज्वलाद्यो ञिरद्यक्तष्टुः साथुर्डुस्त्रिमक्-युतः
”छन्दःशास्त्रोक्तमध्यगुरुर्गणविशेषः (। ।)यदुक्तं छन्दोमञ्जर्य्याम् ।“जो गुरुमध्यगतो रलमध्यः
इति
)
जः,
पुं,
(जयति जायते वा जि जन् वा +“अन्येष्वपि दृश्यते ।” १०१ इतिडः ।) मृत्युञ्जयः जनिः तातमात्रम् ।जनार्द्दनः इति मेदिनी जे,
विषम् ।भुक्तिः तेजः पिशाचः इति शब्दरत्ना-वली
वेगः इत्येकाक्षरकोषः
जः, त्रि, (जयति विपक्षमिति जि + डः ।)जेता वेगितः इति शब्दरत्नावली
वाचस्पत्यम्
Sanskrit
जकारो व्यञ्जनवर्णभेदः स्पर्शसंज्ञस्तस्योच्चारणस्थानंतालु, आभ्यन्तरप्रयत्नः जिह्वामव्यभागेन तालुस्पर्शःवाह्यप्रयत्नाश्च घोषसंवारनादाः अल्पप्राणश्च मातृ-कान्यासेऽस्य वाममणिबन्धे न्यासः तन्त्रोक्ता अस्यवाचकशब्दा यथा “जश्चतुराननः शूली भोगी चविजया स्थिरा बलदेवो जयो जेता धातकीसुमुखी विभुः लम्बोदरी स्मृतिः शाखा सुपभाकर्त्तृकाधरा दीर्घबाहूरुचिर्हंसो नन्दी तेजाः सुरा-धिपः जवनो वेगितो वाममणिवन्धपदात्मकः हृन्मा-रुतेश्वगो वेशी चामोदी मदविह्वलः” वर्ण्णोद्धारतन्त्रम् ।अस्य ध्येयरूपं यथा “जकारं परमेशानि! या स्वयंमध्यकुण्डली शरच्चन्द्रप्रतीकाशं सदा त्रिगुणसंयु-तम् पञ्चदेवमयं वर्णं पञ्चप्राणमयं सदा त्रिशक्तिसहितं वर्णम् त्रिविन्दुसहितं प्रिये!” कामधेनुतन्त्रम् ।काव्येऽस्य प्रथमविन्यासफलं वृत्त० र० टी० उक्तं“जोमित्रलाभमित्यादि”
पु०
जि--जन--जु--वा मृत्युञ्जये जन्मनि पितरि४ जनार्द्दने
त्रि०
मेदि० विषे भुक्तौ तेजसि पिशाचेच शब्दरत्ना० वेगे एकाक्षरकोषः “जो गुरुमध्यगतः”इत्युक्ते गुरुमध्ये प्रान्तयोर्लघुद्वययुक्ते छन्दःशास्त्रप्रसिद्धे(।ऽ।) त्रिवर्णे १० गणे तस्य काव्यप्रथमविन्यासे “भुजगो-रुज ज” इत्युक्तेः रोगःफलम् सर्पोऽस्य देवः” ११ जाते
त्रि०
“प्रावृट् शरत्कालदिवां जे” पा० अलुक् स० प्रावृषिजःशरदिजः कालेजः दिविजः “विभाषा वर्षखरशरे-त्यादि” पा० वर्षेज वर्षज इत्यादि “तत्पुरु कृतिबहुलम्” पा० मनसिजः मनोजः सरसिजं सरोजमि-त्यादि जरायजः अण्डजः स्वेदजः उद्भिज्जः” ।१२ वेगिते १३ जेतरि
त्रि०
शब्दरत्ना०
कृदन्तरूपमाला
Sanskrit
1 {@“ज वयोहानौ”@} 2 ‘जृणाति जीर्यति जरत्येकार्थे जारयत्यपि।’ 3 इति देवः।
अस्य धातोराधृषीयत्वेन ‘आधृषाद्वा’ 4 इति णिज्विकल्पः
णिजभावपक्षे, जारकः-रिका, जिजरीषकः-जिजरिषकः-जिजीर्षकः-र्षिका, जेजिरकः-रिका
इत्यादीनि, णिच्पक्षे जारकः-रिका, जारयिता-त्री, इत्यादीनि रूपाणि जृणातिवत् 5 बोध्यानि।
णिजभावपक्षे शुद्धाद्धातोः ‘शोषात् कर्तरि परस्मैपदम्’ 6 इति शास्त्रात् परस्मैपदमेव।
तदानीं शतरि 7 जरन्- न्ती इति रूपमिति विशेषः।
ण्यन्तात् सनि तु--जिजारयिषकः-षिका, जिजारयिषिता-त्री, जिजारयिषन्-न्ती, जिजारयिषिष्यन्-न्ती-ती, जिजारयिष- माणः, जिजारयिषिष्यमाणः, जिजारयिट्-यिषौ-यिषः, जिजारयिषितः-तवान्, जिजारयिषुः, जिजारयिषितव्यम्, जिजारयिषणीयम्, जिजारयिष्यम्, ईषज्जि- जारयिषः-दुर्जिजारयिषः-सुजिजारयिषः, जिजारयिष्यमाणः, जिजारयिषः, जिजारयिषितुम्, जिजारयिषा, जिजारयिषणम्, जिजारयिषित्वा, प्रजिजारयिष्य जिजारयिषम् जिजारयिषित्वा २, इति रूपाणि इति विशेषः।
प्रासङ्गिक्यः
01
=>
(६१९)
02
=>
(१०-चुरादिः-१८१५। अक। सेट्। उभ। आधृषीयः।)
03
=>
(श्लो। ३९)
04
=>
(ग। सू। चुरादौ)
05
=>
(६१८)
06
=>
(१-३-७८)
07
=>
[[आ। ‘अजरद्वृषवद् विरिक्तपीडः पुनरभ्येत्य विशिष्टचित्ततापि।’ धा। का। ३। ४९।]]
Capeller
German
(—°) geboren von, entstanden aus o. in,
gemacht aus, gehörig zu, verbunden
mit.
f.
जा॑ Stamm
—° Tochter.
Burnouf
French
ज, 22ᵉ lettre de l'alphabet sanscrit, la 3ᵉ des
consonnes palatales. Elle est ou primitive ou dérivée du
qu'elle remplace dans les redoublements. Elle est représentée
dans les langues âryennes par ज़्, य्, ग्, et qqf. par क्, क़ु, व् ou
ज्।
a. (जन्) né, issu de la fin des composés].
m.
, dans le langage mystique, désigne Viṣṇu ou Śiva.
Stchoupak
French
ज-
ag. ifc. né, issu de, produit par, vivant de
m.
fils
-आ-
f.
fille de.