घर्म (gharma)
This section shows the AI summary for the selected word, generated by referencing all available dictionaries. This feature is available only for logged-in users.
Warning!
This feature is only for logged in users. Please login to have full access to Kosha.
In this section, you'll find information about the dhatus (verbal roots) related to your search. This includes details like dhatu information, forms, and any available commentaries.
Warning!
This feature is only for logged in users. Please login to have full access to Kosha.
शब्दसागरः
EnglishCapeller Eng
EnglishHelp us improve! Let us know about any improvements, bugs, or suggestions you have. Thanks.Click here for Feedback Form
Wilson
EnglishApte
Englishघर्म [gharma], [घरति अङ्गात्
घृ-सेके कर्तरि मक् नि˚ गुणः 1.146] Hot.
र्मः Heat, warmth
घर्मार्तं न तथा सुशीतलजलैः स्नानम् 1.93
3.5.
The hot season, summer
निःश्वासहार्यांशुकमाजगाम घर्मः प्रियावेशमिवोपदेष्टुम् 16.49
2.9.
Sweat, perspiration
अघर्मघर्मोदक- बिन्दुमौक्तिकैरलंचकारास्य वधूरहस्करः 1.58.
A cauldron, boiler.
Sunshine
A cavity in the earth shaped like a boiler.
A hot day.
A sacrifice.
Juice.
Milk (of cows).
The प्रवर्ग्य ceremony.
A kind of deity
घर्मः स्यादातपे ग्रीष्मे प्रवर्ग्ये देवतान्तरे ।Comp. -अंशुः the sun
तमस्तपति घर्मांशौ कथमाविर्भविष्यति 5.14. -अन्तः the rainy season
घर्मान्तक्षुभितजलेव जह्नु- कन्या 7.25. -अम्बु, -अम्भस् , -उदकम्, -जलम् sweat, perspiration
वदने घर्माम्भसां जालकम् 1.29
9.17, 1.37. -चर्चिका eruptions caused by heat and suppressed perspiration. -जातिः sweat-produced being
अहं भवो यूयमथो$सुरादयो मनुष्यतिर्यग्द्रुमघर्मजातयः 8.5.21 -छेदः cessation of heat. -दीधितिः the sun
यः ससोम इव घर्मदीधितिः 11.64. -दुधा, -दुह् a cow giving warm milk for offerings
घर्मदुघे इव धेनू 4.22.4. -द्युतिः the sun
5.41. -पयस्
sweat, perspiration
प्रतिकामिनीति ददृशुश्चकिताः स्मरजन्म- घर्मपयसोपचिताम् 9.35.
warm water.
श्मिः the sun.
heat, radiance. -स्वेद coming with splendour, or showering down water, or coming to the oblation (Sāy.)
perspiring with heat
घर्मस्वेदेभिर्द्रविणं व्यानट् 1.67.7.
Apte 1890
Englishघर्मः a. [घरति अंगात्
घृ-सेके कर्तरि मक् नि° गुणः Uṇ. 1. 146] Hot.
र्मः 1 Heat, warmth
H. 1. 97.
2 The hot season, summer
निःश्वासहार्यांशुकमाजगाम घर्मः प्रियावेशमिवोपदेष्टुं R. 16. 49.
3 Sweat, perspiration
Śi. 1. 58.
4 A cauldron, boiler
5 Sunshine
U. 2. 9, 3. 5.
6 A cavity in the earth shaped like a boiler.
7 A hot day.
8 Ved. A sacrifice.
9 Juice.
10 Milk (of cows).
Comp.
अंशुः the sun
Ś. 5. 14.
अंतः the rainy season.
अंबु, अंभस् n.,
उदक,
जलं sweat, perspiration
Ś. 1. 30
Māl. 9. 17, 1. 37.
चर्चिका eruptions caused by heat and suppressed perspiration.
छेदः cessation of heat.
दीधितिः the sun
R. 11. 64.
दुघा,
दुह् f. a cow giving warm milk for offerings.
द्युतिः the sun
Ki. 5. 41.
पयस् n. sweat, perspiration
Śi. 9. 35.
श्मिः {1} the sun. {2} heat, radiance.
स्वेद a. Ved. coming with splendour, or showering down water, or coming to the oblation (Sāy)
perspiring with heat (B. and R).
Monier Williams Cologne
EnglishMonier Williams 1872
Englishघर्म घर्म, अस्, m. (fr. rt. घृ or घृण्),
heat, warmth (of the sun as well as of fire), sunshine
the hot season, internal heat
sweat, perspiration
a
cauldron, a boiler, saucepan, &c., especially the vessel
in which the milk-offering to the Aśvins is boiled
a cavity in the earth shaped like a cauldron or boiler,
an excavation
a crater
hot milk or any other hot
beverage offered as an oblation, especially to the
Aśvins
N. of a son of Anu and father of Ghṛta
घर्म-तनू, du., N. of a Sāman
[cf. Gr. θέρμη
Zend garĕma
Goth. varmja
Germ. warm.]
—घर्म-चर्चिका, f. eruptions caused by heat and
suppressed perspiration.
—घर्म-च्छेद, अस्, m.
cessation of the heat.
—घर्म-तप्त, अस्, आ, अम्,
perspiring.
—घर्म-दीधिति, इस्, m. ‘having warm
rays, ’ the sun
[cf. शीतांशु।]
—घर्म-दुघ, अस्,
आ, अम्, or घर्म-दुह्, -धुक्, क्, क्, Ved. giving
warm milk or the substance used for the offering.
—घर्म-द्युति, इस्, m. ‘having warm radiance, ’
the sun.
—घर्म-पयस्, अस्, n. perspiration
warm
water.
—घर्म-पावन्, आ, अरी, अ, Ved. drinking
hot milk.
—घर्म-मास, अस्, m. a month of the
hot season.
—घर्म-रश्मि, इस्, m. the sun
heat,
radiance
[cf. घर्म-दीधिति।]
—घर्म-वत्,
आन्, अती, अत्, Ved. possessed of heat, an epithet of
Indra.
—घर्म-विचर्चिका, f. cutaneous eruptions
or pimples from heat and suppressed perspiration
[cf.
घर्म-चर्चिका।]
—घर्म-सद्, त्, त्, त्, Ved. sitting
near the fire or living in the heat (of the sky), an
epithet of the manes.
—घर्म-स्तुभ्, प्, प्, प्, Ved.
assuaging the heat, an epithet of the Maruts.
—घर्-
म-स्वरस्, आस्, आस्, अस्, Ved. breathing out heat
(Sāy.) sounding high or shrill (= दीप्त-ध्वनि)।
—घर्म-स्वेद, अस्, आ, अम्, Ved. perspiring with
heat, or one whose sweat is milk
(Sāy.) coming
with splendor or showering down water or coming
to the oblation.
—घर्मांश (°म-अंशु), उस्, m.
the sun
[cf. घर्म-दीधिति।]
—घर्मून्त (°म-
अन्°), अस्, m. the end of the hot season, the beginning
of the rainy season.
—घर्मान्त-कामुकी, f. a
small white bird, a kind of crane
[cf. रलाका।]
—घर्माम्बु (°म-अम्°), n. sweat, perspiration.
—घर्माम्भस् (°म-अम्°), अस्, n. perspiration.
—घर्मार्त (°म-आर्°), अस्, आ, अम्, suffering
from heat.
—घर्मोदक (°म-उद्°), अम्, n. warm
water, perspiration.
Macdonell
EnglishBenfey
EnglishApte Hindi
Hindiघर्मः
- घरति अङ्गात्- घृ - मक् नि* गुणः
"ताप, गर्मी"
घर्मः
- घरति अङ्गात्- घृ - मक् नि* गुणः
"गर्मी की ऋतु, निदाघ"
घर्मः
- घरति अङ्गात्- घृ - मक् नि* गुणः
"स्वेद, पसीना"
घर्मः
- घरति अङ्गात्- घृ - मक् नि* गुणः
"कड़ाह, उबालने का पात्र"
घर्म
वि* - "घृ+मक्, नि* गुणः"
गर्म
घर्मः
- -
गर्मी
घर्मः
- -
ग्रीष्म ॠतु
घर्मः
- -
पसीना
घर्मः
- -
प्रवर्ग्य संस्कार
घर्मः
- -
एक देवता का नाम
Shabdartha Kaustubha
Kannadaघर्म
पदविभागः - > पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಗ್ರೀಷ್ಮ ಋತು /ಬೇಸಿಗೆಯ ಕಾಲ
निष्पत्तिः - > घृ (सेचने) - कर्त० "मक्" (उ० १-१४६) गुणश्च निपा० ।
व्युत्पत्तिः - > घरति शरीरात्
प्रयोगाः - > "निःश्वासहार्यांशुकमाजगाम घर्मः प्रियावेषमिवोपदेष्टुम्"
उल्लेखाः - > रघु० १६-४३
घर्म
पदविभागः - > पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಮೈಬೆವರು /ಸ್ವೇದ /ಉಷ್ಣತೆ ಆಯಾಸ ರತಿಕ್ರೀಡೆ ಮುಂತಾದುವುಗಳಿಂದ ಮೈಯಲ್ಲಿ ಸ್ರವಿಸುವ ನೀರು
प्रयोगाः - > "अघर्मघर्मोदकबिन्दुमौक्तिकैरलञ्चकारास्य वधूरहस्करः"
उल्लेखाः - > माघ० १-५७
घर्म
पदविभागः - > पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಉಷ್ಣತೆ /ಕಾವು /ಬಿಸಿ
प्रयोगाः - > "स वमन् रुषाश्रु घनघर्मविगलदुरुगण्डमण्डलः"
उल्लेखाः - > माघ० १५-४
घर्म
पदविभागः - > पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಬಿಸಿಲು
घर्म
पदविभागः - > पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಬಿಸಿಲಿನಿಂದ ಕೂಡಿದ ಹಗಲು
विस्तारः - > "घर्मः स्यादातपे ग्रीष्मेऽप्यूष्मस्वेदाम्भसोरपि" - मेदि० । "निदाघ ऊष्मणि ग्रीष्मे स्वेदे घर्मस्तु तेषु च" - वैज० ।
L R Vaidya
EnglishBopp
Latinघर्म m. (secundum Wils. a r. घृ s. म, ita ut घर्म proprie
significet id quod sudore conspergit
cf. घृण्)
1) calor,
aestus.
2) fervidum anni tempus, aestas. RAGH. 16. 43.
3) sudor. (Hib. garaim «I warm, heat», garamhuil
«warm, snug»
nostrum warm, goth. varmja calefacio,
abjectâ initiali gutturali, cui v se adjunxerat, sicut saepe
v. कृमि
russ. горю gorjû uro, жар schar aestus
gr.
ϑέϱω, ϑεϱμός, ϑέϱμη, mutato aspiratae organo
huc
etiam traxerim lat. ferveo, cujus v ex m ortum esse vide-
tur
quod ad f pro ϑ attinet, eandem hic habemus ra-
tionem, quam in fumus contra धूम, ϑύω.)
Schmidt Nachtrage zum Sanskrit Worterbuch
Germanअभिधानचिन्तामणिः
Sanskritस्तम्भो जाड्यं स्वेदो घर्मनिदाघौ पुलकः पुनः ।
रोमाञ्चः कण्टको रोमविकारो रोमहर्षणम् ॥ ३०५ ॥
रोमोद्गम उद्धुषणमुल्लुकसनमित्यपि ।
स्तम्भ (पुं), जाड्य (क्ली), स्वेद (पुं), घर्म (पुं), निदाघ (पुं), पुलक (पुं), रोमाञ्च (पुं), कण्टक (पुं), रोमविकार (पुं), रोमहर्षण (क्ली), रोमोद्गम (पुं), उद्घुषण (पुं), उल्लुकसन (क्ली)
अभिधानरत्नमाला
Sanskritआतप
आतप, रौद्र, निदाघ, घर्म
आतपः कथ्यते रौद्रं निदाघो घर्म उच्यते ॥ ४० ॥
verse 1.1.1.40
page 0006
पुराणम्
Englishघर्म / GHARMA. A King of the aṅga royal dynasty.
Vedic Reference
EnglishGharma denotes in the Rigveda^1 and later^2 the pot used for
heating milk, especially for the offering to the Aśvins. It hence
often^3 denotes the hot milk itself, or some other hot drink.
1) iii. 53, 14
v. 30, 15
43, 7
76, 1,
etc.
2) Av. vii. 73, 6
Vājasaneyi Saṃhitā,
viii. 61
Aitareya Brāhmaṇa, i. 18. 22,
etc.
3) Rv. i. 119, 2
180, 4
vii. 70, 2
viii. 9, 4, etc.
Av. iv. 1, 2
Vājasaneyi
Saṃhitā, xxxviii. 6, etc.
Cf. Nirukta, vi. 32
xi. 42
Zimmer,
Altindisches Leben, 271
St. Petersburg
Dictionary, s.v.
शब्दकल्पद्रुमः
Sanskritघर्म्मः, (घरति क्षरति अङ्गादिति । घृ क्षरणे+ “घर्म्मः ।” उणां । १ । १४८ । इति मन्प्रत्य-येन निपातनात् साधुः ।) श्रमवारि । अङ्ग-जलम् । घाम् इति भाषा ॥
(यथा, आर्य्या-सप्तशत्याम् । २१२ ।“दयितस्पर्शोन्मीलित-घर्म्मजलस्खलितचरणनखलाक्षे ॥
”)तत्पर्य्यायः । निदाघः २ स्वेदः ३ । इत्यमरः ।१ । ७ । ३३ ॥
सिप्रः ४ । इति जटाधरः ॥
स्रवणम् ५ ।इति शब्दरत्नावली ॥
अस्य निदानं स्वेदशब्देद्रष्टव्यम् ॥
(घरति क्षरति स्वेदः शरीरादनेनइति । घृ + करणे मन् ।) आतपः । ग्रीष्मः ।उष्मा । इति हेमचन्द्रः ॥
(यथा, सुश्रुते उत्तर-तन्त्रे ६४ अध्याये ।“सरांसि सरितो वापि वनानि रुचिराणि च ।चन्दनानि परार्घ्याणि स्रजः सकमलोत्पलाः ॥
तालवृन्तानिलाहारांस्तथाशीतगृहाणि च ।घर्म्मकाले निषेवेत वासांसि सुलघूनि च ॥
”
वाचस्पत्यम्
Sanskritघर्म्म घरति अङ्गात् घृ--सेके (क्षरणे) कर्त्तरि मक् नि०गुणः । १ अङ्गनिष्यन्दे स्वेदे श्रमजवारिणि । घरत्यङ्ग-मनेन करणे मक । २ आतपे ३ ग्रीष्मकाले तयोः अङ्गस्वेदसाधनत्वात्तथात्वम । ४ आतपयुक्ते दिवसे निघ० । घर्घश्चआतपादिव स्मरविकारसत्वादपि भवति यथाह सा० द०“विकाराः सत्वसम्भूता सात्विकाः परिकीर्त्तिताः । सत्व-मात्रोद्भवत्वात्ते भिन्ना अप्यनुभावतः । स्तम्भः स्वेदोऽथरोमाञ्चः स्वरभङ्गोऽथ वेपथुः । वैवर्ण्यमश्रु प्रलय इत्यष्टौसात्विकाः स्मृताः” इति विभज्य “वपुर्जलोद्गमः स्वेदोरतिघर्म्मश्रमादिभिरिति” सकारणं स्वेदोलक्षितः५ यज्ञे निघ० । “पितृभिर्घर्म्मसद्भिः” ऋ० १० । १५ । ९ ।“धर्मसद्भिः यज्ञसादिभिः” भा० । वै० वृ--दीप्तौ मक् ।वैदिकप्रयोगे ६ दीप्ते घर्मस्वरस्शब्दे उदा० ।७ रसे “मधुनः सारघस्य घर्मं पात वसवः” यजु०३८ । ६ । “घर्मं रसम्” वेददी० ८ गवादि निष्यन्दे दुग्धेपु० तस्य गोःक्षरणात्तयात्वम् । “घर्माय दीष्व” यजू०३८ । २ । हे वत्स! धर्माय धर्मार्थं दीष्य देहि पयः शेषयमा सर्व्वं पासीत्पर्थः” वेददी० । “रज्जुसंदानमादाय”कात्या० श्रौ० २६ । ४ । १ । “सन्दानम् घर्मधुग्वन्धनार्थायप्राशवती रज्जः कर्कः । “उपयमन्यामासिञ्चति घर्म्मम्”कात्या० श्रौ० २६ । ६ । १७ । “घर्म्यं धर्मसंवन्धि तन्मध्यस्थि-तमाज्यमुपयमत्यां स्रुचि आसिञ्चति” कर्कः परीसाभ्यांघर्म्ममुत्पाद्य स्रुक्पुष्करस्योपर्य्यधोमुखं करोतीत्यर्थः”सं० व्या० घर्मसम्बन्धि घृतमुपयमन्यामासिञ्चति पूर्वं स्रुक्स्थम्नीतमधुना घर्मस्थं स्रुचि नयतीत्यर्थः” यजु० ३८ । १६ ।वेददी० । तत्र निदाघकाले “निःश्वासहार्य्यंशुकमाज-गाम घर्मः प्रियादेशमिवोपदेष्टुम्” रघुः । ऊष्मणि“स वमन् रुषाश्रु घनघर्मविगलदुरुगण्डमण्डलः” माघः ।
Grassman
Germangharmá, m. [von 2. ghar], 1〉 Sonnenwärme, Sonnenglut
2〉 Feuerglut
3〉 in den Stellen, wo die Errettung des Atri aus der heissen Erdspalte erzählt wird, ist gharmá wol einfach als Feuerglut zu fassen
4〉 Kessel, insbesondere der, in welchem die Milch für die aśvín heiss gemacht wird
5〉 der heissgemachte Opfertrank, die heisse Milch, besonders der aśvín. — Adj. abhí‿iddha, ájasra, taptá, vā́jajaṭhara, ṛtáyat, pīpivás, mádhumat.
-ás 2〉 {164, 26}
{260, 7}. — 4〉 {373, 4}
{384, 15}
{397, 7}
{586, 2} (oder zu 5). — 5〉 {629, 4}.
-ám 1〉 {1007, 3}. — 2〉 {842, 10}. — 3〉 {112, 7}
{119, 6}
{682, 3}. — 5〉 {119, 2}
{164, 28}
{180, 4}
{287, 14}
{427, 6}
{430, 1}
{629, 7}
{696, 2}
{698, 7}.
-é 3〉 {906, 3}.
-ā́ [d.] 4〉 {932, 8}. — 5〉 {940, 1}.
-ā́s 1〉 {619, 9}.
-ā́sas 1〉 {549, 7}.
Burnouf
FrenchNo entries for this word is found.
What is this? (Hidden Dictionary)
To avoid the clutter in the app, the unwanted dictionaries can be hidden to have clear view while browsing. This section shows entries from those hidden dictionaries if any.
How to hide/unhide dictionary?
Every dictionary entry will have top right corner menu . From there, you can hide or unhide dictionary. You must login to use this feature. So, KST can remember your preferences of hidden dictionaries.
