Try संस्कृतवाहिनी (A word everyday) | YouTube Channel
गति (gati)
This feature is only for logged in users. Please login to have full access to Kosha.
गति
Masculine.
(
-तिः
)
1.
Going,
moving,
motion
in
general.
2.
March,
proces-
sion.
3.
A
road,
a
way,
a
path.
4.
A
period
of
life,
as
age,
youth,
&c.
5.
An
expedient,
a
means
of
success.
6.
Knowledge,
wisdom.
7.
A
sinus,
a
fistular
sore.
8.
Worldly
vanity
or
wickedness.
9.
Course
of
events,
fate,
fortune.
10.
Resource,
refuge,
asylum.
11.
The
diurnal
motion
of
a
planet
in
its
orbit,
12.
State,
mode
of
existence.
Etymology
गम्
to
go,
affix
क्तिन्.
ग॑ति
feminine
going,
flying,
motion
in general
going
on
progress
course,
path,
way,
manner
getting
to
obtaining,
acquirement
(
genetive
,
locative
or
—°
)
going
out,
event,
issue
starting
point,
origin,
root,
cause
expedient,
means,
remedy,
refuge
success,
happiness
transmigration,
metempsychosis
lot,
fate,
condition.
गति
-
gati
-
Feminine
-
stratagem
नीथा
-
nIthA
-
Feminine
-
stratagem
उपक्रम
-
upakrama
-
Masculine
-
stratagem
कूटोपाय
-
kUTopAya
-
Masculine
-
stratagem
व्यपदेश
-
vyapadeza
-
Masculine
-
stratagem
उपाय
-
upAya
-
Masculine
-
stratagem
योग
-
yoga
-
Masculine
-
stratagem
व्यवसाय
-
vyavasAya
-
Masculine
-
stratagem
स्खलित
-
skhalita
-
Neuter
-
stratagem
समरोपाय
-
samaropAya
-
Masculine
-
stratagem
of
war
स्त्रीमन्त्र
-
strImantra
-
Masculine
-
female
stratagem
मुख्योपाय
-
mukhyopAya
-
Masculine
-
four
chief
stratagems
क्षुद्रोपाय
-
kSudropAya
-
Masculine
-
three
minor
stratagems
नैकमाय
-
naikamAya
-
Adjective
-
using
many
artifices
or
stratagems
भिन्नकूट
-
bhinnakUTa
-
Adjective
-
each
employing
a
different
stratagem
गति
-
gati
-
Feminine
-
recourse
श्रिति
-
zriti
-
Feminine
-
recourse
अपाश्रय
-
apAzraya
-
Masculine
-
recourse
उपाश्रय
-
upAzraya
-
Masculine
-
recourse
श्रयण
-
zrayaNa
-
Neuter
-
recourse
to
श्रित
-
zrita
-
Adjective
-
had
recourse
to
समाश्रित
-
samAzrita
-
Adjective
-
had
recourse
to
अभिसंश्रयति
{
अभिसंश्रि
}
-
abhisaMzrayati
{
abhisaMzri
}
-
verb
-
have
recourse
to
आगच्छति
{
आगम्
}
-
Agacchati
{
Agam
}
-
verb
-
have
recourse
to
उपक्रमते
{
उपक्रम्
}
-
upakramate
{
upakram
}
-
verb
-
have
recourse
to
उपक्रामति
{
उपक्रम्
}
-
upakrAmati
{
upakram
}
-
verb
-
have
recourse
to
प्रार्थयते
{
प्रार्थ्
}
-
prArthayate
{
prArth
}
-
verb
-
have
recourse
to
समालम्बते
{
समालम्ब्
}
-
samAlambate
{
samAlamb
}
-
verb
-
have
recourse
to
समुपगच्छति
{
समुपगम्
}
-
samupagacchati
{
samupagam
}
-
verb
-
have
recourse
to
समुपैति
{
समुपे
}
-
samupaiti
{
samupe
}
-
verb
-
have
recourse
to
विश्रयते
{
विश्रि
}
-
vizrayate
{
vizri
}
-
verb
-
have
recourse
to
विश्रयति
{
विश्रि
}
-
vizrayati
{
vizri
}
-
verb
-
have
recourse
to
व्यपाश्रयते
{
व्यपाश्रि
}
-
vyapAzrayate
{
vyapAzri
}
-
verb
-
have
recourse
to
व्यपाश्रयति
{
व्यपाश्रि
}
-
vyapAzrayati
{
vyapAzri
}
-
verb
-
have
recourse
to
आतिष्ठति
{
आ-
स्था
}
-
AtiSThati
{
A-
sthA
}
-
verb
1
-
have
recourse
to
गति
-
gati
-
Masculine
-
refuge
शरणार्थी
-
zaraNArthI
-
Feminine
-
refugee
निर्वासित
-
nirvAsita
-
Masculine
-
refugee
शय्या
-
zayyA
-
Feminine
-
refuge
आश्रय
-
Azraya
-
Masculine
-
refuge
ओक
-
oka
-
Masculine
-
refuge
अपाश्रय
-
apAzraya
-
Masculine
-
refuge
अभिसंश्रय
-
abhisaMzraya
-
Masculine
-
refuge
आशार
-
AzAra
-
Masculine
-
refuge
उपघ्न
-
upaghna
-
Masculine
-
refuge
उपाशार
-
upAzAra
-
Masculine
-
refuge
उपाश्रय
-
upAzraya
-
Masculine
-
refuge
गोष्ठ
-
goSTha
-
Masculine
-
refuge
निवात
-
nivAta
-
Masculine
-
refuge
परिश्रय
-
parizraya
-
Masculine
-
refuge
प्रतिश्रय
-
pratizraya
-
Masculine
-
refuge
प्रत्याश्रय
-
pratyAzraya
-
Masculine
-
refuge
विषय
-
viSaya
-
Masculine
-
refuge
श्रय
-
zraya
-
Masculine
-
refuge
सम्प्रश्न
-
samprazna
-
Masculine
-
refuge
गति
-
gati
-
Feminine
-
motion
ऋति
-
Rti
-
Feminine
-
motion
घटना
-
ghaTanA
-
Feminine
-
motion
री
-
rI
-
Feminine
-
motion
रिङ्गि
-
riGgi
-
Feminine
-
motion
रीति
-
rIti
-
Feminine
-
motion
विचेष्टा
-
viceSTA
-
Feminine
-
motion
द्रु
-
dru
-
Feminine
-
motion
पति
-
pati
-
Feminine
-
motion
व्राज
-
vrAja
-
Masculine
-
motion
गातु
-
gAtu
-
Masculine
-
motion
उपवेश
-
upaveza
-
Masculine
-
motion
एजथु
-
ejathu
-
Masculine
-
motion
कास
-
kAsa
-
Masculine
-
motion
चार
-
cAra
-
Masculine
-
motion
निष्पन्द
-
niSpanda
-
Masculine
-
motion
पक्ष
-
pakSa
-
Masculine
-
motion
रण
-
raNa
-
Masculine
-
motion
याम
-
yAma
-
Masculine
-
motion
वस्क
-
vaska
-
Masculine
-
motion
गति
-
gati
-
Feminine
-
movement
गति
-
gati
-
Masculine
-
refuge
गति
-
gati
-
Feminine
-
place
of
issue
गति
-
gati
-
Feminine
-
passage
गति
-
gati
-
Feminine
-
means
गति
-
gati
-
Feminine
-
meaning
गति
-
gati
-
Feminine
-
course
of
the
soul
through
numerous
forms
of
life
गति
-
gati
-
Feminine
-
resource
गति
-
gati
-
Feminine
-
obeisance
towards
गति
-
gati
-
Feminine
-
moving
गति
-
gati
-
Feminine
-
issue
गति
-
gati
-
Feminine
-
way
गति
-
gati
-
Feminine
-
term
for
prepositions
and
some
other
adverbial
prefixes
when
immediately
connected
with
the
tenses
of
a
verb
or
with
verbal
derivatives
गति
-
gati
-
Feminine
-
certain
division
of
the
moon's
path
and
the
position
of
the
planet
in
it
गति
-
gati
-
Feminine
-
position
गति
-
gati
-
Feminine
-
march
गति
-
gati
-
Feminine
-
means
of
success
गति
-
gati
-
Feminine
-
passageway
गति
-
gati
-
Feminine
-
expedient
गति
-
gati
-
Feminine
-
running
wound
or
sore
गति
-
gati
-
Feminine
-
movement
आन्दोलन
-
Andolana
-
Neuter
-
movement
सारकचालनकीलानि
-
sArakacAlanakIlAni
-
Neuter
-
cursor-movementkeys
[
computer
]
सारककीलानि
-
sArakakIlAni
-
Neuter
-
cursor-movementkeys
[
computer
]
इञ्जना
-
iJjanA
-
Feminine
-
movement
सञ्चार
-
saJcAra
-
Masculine
-
movement
व्राज
-
vrAja
-
Masculine
-
movement
परिस्पन्द
-
parispanda
-
Masculine
-
movement
विन्यास
-
vinyAsa
-
Masculine
-
movement
इङ्गित
-
iGgita
-
Neuter
-
movement
लुलित
-
lulita
-
Neuter
-
movement
बाहुविक्षेप
-
bAhuvikSepa
-
Masculine
-
arm
movement
मन्दगति
-
mandagati
-
Feminine
-
slow
movement
जीर
-
jIra
-
Masculine
-
quick
movement
स्पन्दन
-
spandana
-
Neuter
-
quick
movement
सोर
-
sora
-
Masculine
-
crooked
movement
प्रवर्तन
-
pravartana
-
Neuter
-
forward
movement
तिर्यग्वलन
-
tiryagvalana
-
Neuter
-
oblique
movement
पश्च-गति
-
pazca-gati
-
Feminine
-
backward
movement
अधोगति
-
adhogati
-
Feminine
-
downward
movement
गति
-
gati
-
Feminine
-
gait
पदगति
-
padagati
-
Feminine
-
gait
व्रज्या
-
vrajyA
-
Feminine
-
gait
विक्रम
-
vikrama
-
Masculine
-
gait
सन्द्राव
-
sandrAva
-
Masculine
-
gait
सम्प्रहार
-
samprahAra
-
Masculine
-
gait
प्रगामन्
-
pragAman
-
Neuter
-
gait
यात
-
yAta
-
Neuter
-
gait
विक्रान्त
-
vikrAnta
-
Neuter
-
gait
तीव्रगति
-
tIvragati
-
Feminine
-
rapid
gait
सिंहविक्रान्त
-
siMhavikrAnta
-
Neuter
-
lion's
gait
तुरङ्गिणी
-
turaGgiNI
-
Feminine
-
kind
of
gait
अमठ
-
amaTha
-
Masculine
-
stately
gait
मयूर
-
mayUra
-
Masculine
-
kind
of
gait
मण्डूकगति
-
maNDUkagati
-
Feminine
-
gait
of
a
frog
मयूरगति
-
mayUragati
-
Feminine
-
peacock's
gait
लाब
-
lAba
-
Masculine
-
particular
gait
चारचण
-
cAracaNa
-
Adjective
-
graceful
in
gait
सिंहविक्रान्तगामिता
-
siMhavikrAntagAmitA
-
Feminine
-
having
such
a
gait
सिंहविक्रान्तगामिन्
-
siMhavikrAntagAmin
-
Adjective
-
having
a
lion's
gait
गति
gati
Feminine
term
for
prepositions
and
some
other
adverbial
prefixes
when
immediately
connected
with
the
tenses
of
a
verb
or
with
verbal
derivatives
गति
gati
Feminine
metempsychosis
संसार
saMsAra
Masculine
metempsychosis
पुनर्जन्मन्
punarjanman
Neuter
metempsychosis
गति
gati
Feminine
passageway
गति
gati
Feminine
deportment
कार्य
kArya
Neuter
deportment
चर्य
carya
Neuter
deportment
गति
Feminine.
(
-तिः
)
1
Going,
moving,
motion
in
general.
2
March,
procession.
3
A
road,
a
way,
a
path.
4
A
period
of
life,
as
age,
youth,
&c.
5
An
expedient,
a
means
of
success.
6
Knowledge,
wisdom.
7
A
sinus,
a
fistular
sore.
8
Worldly
vanity
or
wickedness.
9
Course
of
events,
fate,
fortune.
10
Resource,
refuge,
asylum.
11
The
diurnal
motion
of
a
planet
in
its
orbit.
12
State,
mode
of
existence.
Etymology
गम
to
go,
affix
क्तिन.
गतिः
[
gatiḥ
],
Feminine.
[
गम्-भावे
क्तिन्
]
Motion,
going,
moving,
gait
गतिर्विगलिता
Panchatantra (Bombay).
4.78
अभिन्नगतयः
Sakuntalâ (Bombay).
1.14
(
न
)
भिन्दन्ति
मन्दां
गतिमश्वमुख्यः
Kumârasambhava (Bombay).
1.11
do
not
mend
their
slow
gait
(
do
not
mend
their
pace
)
so
गगनगतिः
Panchatantra (Bombay).
1
लघुगतिः
Meghadūta (Bombay).
16
Uttararàmacharita.
6.23.
Access,
entrance
मणौ
वज्रसमुत्कीर्णे
सूत्रस्येवा-
स्ति
मे
गतिः
Raghuvamsa (Bombay).
1.4.
Scope,
room
अस्त्रगतिः
Kumârasambhava (Bombay).
3.19
मनोरथानामगतिर्न
विद्यते
Kumârasambhava (Bombay).
5.64
नास्त्यगतिर्मनोरथानाम्
Vikramorvasîyam (Bombay).
2.
Turn,
course
दैवगतिर्हि
चित्रा,
Mudrârâkshasa (Bombay),
7.16.
Going
to,
reaching,
obtaining
वैकुण्ठीया
गतिः
Panchatantra (Bombay).
1
obtaining
Heaven.
Fate,
issue
भर्तुर्गतिर्गन्तव्या
Dasakumâracharita (Bombay).
13.
State,
condition
दानं
भोगो
नाशस्तिस्रो
गतयो
भवन्ति
वित्तस्य
Bhartṛihari's three Satakas (the figures 1., 2., 3. after Bh. denoting Sṛingâraº, Nîtiº, and Vâirâgyaº).
2.43
Panchatantra (Bombay).
1.16.
Position,
station,
situation,
mode
of
existence
परार्ध्यगतेः
पितुः
Raghuvamsa (Bombay).
8.27
कुसुमस्तबकस्येव
द्वे
गती
स्तो
मनस्विनाम्
Bhartṛihari's three Satakas (the figures 1., 2., 3. after Bh. denoting Sṛingâraº, Nîtiº, and Vâirâgyaº).
2.14
Panchatantra (Bombay).
1.41,
42.
A
means,
expedient,
course,
alternative
अनुपेक्षणे
द्वयी
गतिः
Mudrârâkshasa (Bombay),
3
का
गतिः
what
help
is
there,
can't
help
(
Often times.
en
used
in
dramas
)
Panchatantra (Bombay).
1.319
अन्या
गतिर्नास्ति
Kâdambarî (Bombay).
158
Compare.
also
अगतिका
हि
एषा
गतिः
यत्
कृत्स्नसंयोगे
सति
विकल्पसमुच्चयौ
स्याताम्
ŚB.
on
MS.*
1.5.47.
Recourse,
shelter,
refuge,
asylum,
resort
विद्यमानां
गतिर्येषाम्
Panchatantra (Bombay).
1.32,
322
आसयत्
सलिले
पृथ्वीं
यः
स
मे
श्रीहरिर्गतिः
Sk.
Source,
origin,
acquisition
क्रियाविशेषबहुलां
भोगैश्वर्यगतिं
प्रति
Bhagavadgîtâ (Bombay).
2.43
Manusmṛiti.
1.5.
a
way,
path.
A
march,
procession.
An
event,
issue,
result.
The
course
of
events,
fate,
fortune.
Course
of
asterisms.
The
diurnal
motion
of
a
planet
in
its
orbit.
A
running
wound
or
sore,
fistula.
Knowing
अपेन
पूर्वं
न
मयेति
का
गतिः
Kirâtârjunîya.
14.15
knowledge,
wisdom.
Transmigration,
metempsychosis
Manusmṛiti.
6.73
12.3,
23,
4-45
त्यज
बुद्धिमिमां
गतिप्रवृत्ताम्
Bu.
Ch.5.36
Bhágavata (Bombay).
1.17.1.
A
stage
or
period
of
life,
(
as
शैशव,
यौवन,
वार्धक
).
(
In
Grammar.
)
A
term
for
preposition
and
some
other
adverbial
prefixes
(
such
as
अलम्,
तिरस्
Et cætera.
)
when
immediately
connected
with
the
tenses
of
a
verb
or
verbal
derivatives.
Position
of
a
child
at
birth.Comp.
-अनुसरः
following
the
course
of
another.-ऊन
Adjective.
impassable,
desert.
-भङ्गः
stoppage.
-हीन
Adjective.
without
refuge,
helpless,
forlorn.
गतिः
f.
[
गम्-भावे
क्तिन्
]
1
Motion,
going,
moving,
gait
गतिर्विगलिता
Pt.
4.
78
अभिन्नगतयः
Ś.
1.
14
(
न
)
भिंदंति
मंदां
गतिमश्वमुख्यः
Ku.
1.
11
do
not
mend
their
slow
gait
(
do
not
mend
their
pace
)
so
गगनगतिः
Pt.
1
लघुगतिः
Me.
16,
10,
46
U.
6.
23.
2
Access,
entrance
मणौ
वज्रसमुत्कीर्णे
सूत्रस्येवास्ति
मे
गतिः
R.
1.
4.
3
Scope,
room
अस्त्रगतिः
Ku.
3.
19
मनोरथानामगतिर्न
विद्यते
Ku.
5.
64
नास्त्यगतिर्मनोरथानां
V.
2.
4
Turn,
course
दैवगतिर्हिचित्रा,
Mu.
7.
16.
5
Going
to,
reaching,
obtaining
वैकुंठीया
गतिः
Pt.
1.
obtaining
Heaven.
6
Fate,
issue
भर्तुर्गतिर्गंतव्या
Dk.
103.
7
State,
condition
दानं
भोगो
नाशस्तिस्रो
गतयो
भवंति
वित्तस्य
Bh.
2.
43
Pt.
1.
106.
8
Position,
station,
situation,
mode
of
existence
परार्ध्यगतेः
पितुः
R.
8.
27
कुसुमस्तबकस्येव
द्वे
गती
स्तो
मनस्विनां
Bh.
2.
104
Pt.
1.
41,
420.
9
A
means,
expedient,
course,
alternative
अनुपेक्षणे
द्वयी
गतिः
Mu.
3
का
गतिः
what
help
is
there,
can't
help
(
often
used
in
dramas
)
Pt.
1.
319
अन्या
गतिर्नास्ति
K.
158.
10
Recourse,
shelter,
refuge,
asylum,
resort
विद्यमाना
गतिर्येषां
Pt.
1.
320,
322
आसयत्
सलिले
पृथ्वीं
यः
स
मे
श्रीहरिर्गतिः
Sk.
11
Source,
origin,
acquisition
Bg.
2.
43
Ms.
1.
50.
12
A
way,
path.
13
A
march,
procession.
14
An
event,
issue,
result.
15
The
course
of
events,
fate,
fortune.
16
Course
of
asterisms.
17
The
diurnal
motion
of
a
planet
in
its
orbit.
18
A
running
wound
or
sore,
fistula.
19
Knowing
Ki.
14.
15
knowledge,
wisdom.
20
Transmigration,
metempsychosis
Ms.
6.
73,
12.
3,
23,
40-45.
21
A
stage
or
period
of
life
(
as
शैशव,
यौवन,
वार्धक
).
22
(
In
gram.
)
A
term
for
prepositions
and
some
other
adverbial
prefixes
(
such
as
अलं,
तिरस्
&c.
)
when
immediately
connected
with
the
tenses
of
a
verb
or
verbal
derivatives.
23
Position
of
a
child
at
birth.
Comp.
अनुसरः
following
the
course
of
another.
ऊन
a.
impassable,
desert.
भंगः
stoppage.
हीन
a.
without
refuge,
helpless,
forlorn.
ग॑ति
feminine.
going,
moving,
gait,
deportment,
motion
in
general,
ṛg-veda
v,
64,
3
vājasaneyi-saṃhitā
taittirīya-saṃhitā
et cetera.
procession,
march,
passage,
procedure,
progress,
movement
(
e.g.
अस्त्र-ग्°,
the
going
or
flying
of
missile
weapons,
rāmāyaṇa
v
परां
गतिं-√
गम्,
‘to
go
the
last
way’,
to
die
दैव-ग्°,
the
course
of
fate,
rāmāyaṇa
vi
meghadūta
93
काव्यस्य
ग्°,
the
progress
or
course
of
a
poem,
rāmāyaṇa
i,
3,
2
)
arriving
at,
obtaining
(
with
genitive case.
locative case.
,
or
ifc.
),
śatapatha-brāhmaṇa
ix
mahābhārata
et cetera.
path,
way,
course
(
e.g.
अन्यतरां
गतिं-√
गम्,
‘to
go
either
way’,
to
recover
or
die,
āśvalāyana-śrauta-sūtra
),
rāmāyaṇa
bhagavad-gītā
et cetera.
a
certain
division
of
the
moon's
path
and
the
position
of
the
planet
in
it
(
the
diurnal
motion
of
a
planet
in
its
orbit?
),
varāha-mihira 's bṛhat-saṃhitā
place
of
issue,
origin,
reason,
chāndogya-upaniṣad
i,
8,
4
feminine.
manu-smṛti
i,
110
rāmāyaṇa
mudrārākṣasa
confer, compare.
Religious Thought and Life in India, also called 'brāhmanism and hindūism,' by Sir M. Monier-Williams
page.
260
state,
condition,
situation,
proportion,
mode
of
existence,
kaṭha-upaniṣad
iii,
11
bhagavad-gītā
pañcatantra
et cetera.
the
course
of
the
soul
through
numerous
forms
of
life,
metempsychosis,
condition
of
a
person
undergoing
this
migration,
manu-smṛti
yājñavalkya
mahābhārata
et cetera.
गति,
इस्,
f.
going,
moving,
gait,
carriage,
deport-
ment,
motion
in
general
manner
or
power
of
going
going
away
procession,
march,
passage,
procedure,
progress,
movement,
(
e.
g.
अस्त्र-गति,
the
going
or
flying
of
arrows
परां
गतिं
गम्,
to
go
the
last
way,
i.
e.
to
die
दैव-गति,
the
course
of
fate,
fate,
fortune
काव्यस्य
गतिः,
the
progress
or
course
of
a
poem
)
coming,
arriving
at,
obtaining
path,
way,
course
the
course
of
the
asterisms
(
in
astron.
)
a
certain
division
of
the
moon's
path
and
the
position
of
a
planet
in
it
the
diurnal
motion
of
a
planet
in
its
orbit
issue,
event
course
of
events,
fortune
an
issue,
a
running
wound
or
sore
place
of
issue,
origin,
reason
event,
possibility,
an
expedient,
means
a
means
of
success,
way,
or
art,
me
hod
of
acting,
stratagem:
refuge,
resource
remedy
the
position
(
of
a
child
at
birth
)
state,
condition,
situa-
tion,
proportion,
mode
of
existence,
nature
a
happy
issue,
happiness
(
e.
g.
अनुत्तमा
गतिः,
the
incom-
parable
course,
the
attainment
of
eternal
bliss
),
trans-
migration,
metempsychosis,
the
course
or
migration
of
the
soul
through
several
bodies,
the
condition
of
a
person
undergoing
this
migration
manner
know-
ledge,
wisdom
(
in
gram.
)
a
term
for
prepositions
and
some
other
adverbial
prefixes
(
such
as
अलम्
&c.
)
when
immediately
connected
with
the
tenses
of
a
verb
or
with
verbal
derivatives
(
see
कर्म-प्रव-
चनीय
)
a
particular
high
number
(
गति
personified
is
a
daughter
of
Deva-hūti
and
wife
of
Pulaha.
)
—गति-
तालिन्,
ई,
m.,
N.
of
an
attendant
of
Skanda.
—गति-
भङ्ग,
अस्,
m.
stoppage,
impediment
to
progress.
—गति-मत्,
आन्,
अती,
अत्,
possessed
of
motion,
in
motion,
moving
having
issues
or
sores
connected
with
a
preposition
&c.
[
cf.
गति
]
—गति-शक्ति,
इस्,
f.
the
power
of
motion.
—गति-हीन,
अस्,
आ,
अम्,
forlorn,
without
resource
or
refuge.
—गत्य्-अनुसार,
अस्,
m.
following
the
way
of
another.
—गत्य्-ऊन,
अस्,
आ,
अम्,
impassable,
difficult
of
access,
desert,
helpless.
गति
gá-ti,
Feminine.
gait,
course,
motion,
flight
🞄going
away,
departure
progress
success
🞄attainment
(
of
g.,
lc.,
—°
)
way,
path
egress,
🞄outlet
source,
basis
expedient,
means,
feasibleness
🞄stratagem
refuge
state,
condition,
🞄nature
transmigration,
human
lot
manner
🞄preposition
or
adverb
combined
with
a
verb.
गति
गति,
i.
e.
गम्
+
ति,
Feminine.
1.
Going,
Yājñ.
3,
170.
2.
Motion,
Yājñ.
1,
250
Rām.
2,
60,
12.
3.
Course,
Rām.
1,
3,
2.
4.
Flight,
Rām.
5,
76,
7.
5.
The
transmigration
of
the
souls,
Man.
6,
61.
6.
Gait,
Man.
2,
199.
7.
Attainment,
Bhag.
2,
43.
8.
Way,
Brāhmaṇ,
1,
35
with
परा,
The
last
way,
i.
e.
death,
Brāhmaṇ.
2,
22.
9.
A
means
of
success,
Kathās.
18,
89.
10.
A
stratagem,
Rām.
6,
92,
6.
11.
Refuge,
Man.
8,
84
(
का
गतिस्,
in
dramas,
‘how
can
it
be
helped
?’
)
12.
Condition,
Bhag.
4,
17.
13.
Happiness,
MBh.
3,
17389.
14.
Basis,
Man.
1,
110.
--
Compound
अ-,
Feminine.
want
of
success,
Vikr.
26,
3.
अधोगति,
i.
e.
अधस्-,
I.
Feminine.
1.
going
downwards,
Pañc.
i.
d.
166.
2.
going
to
hell,
Man.
3,
17.
II.
Adjective.
1.
going
downwards,
Rām.
6,
20,
26.
2.
going
to
hell,
Man.
8,
309.
अ-वि-हत-
(
vb.
हन्
),
Adjective.
whose
course
is
irresistible,
Megh.
10.
आका-
श-,
Adjective.
rising
to
the
sky,
Pañc.
48,
7.
आत्मगति,
i.
e.
आत्मन्-,
Feminine.
one's
own
way
instr.
त्या,
by
one's
own
power,
Śāk.
104,
14.
ऊर्ध्व-,
I.
Feminine.
going
onwards,
Suśr.
1,
151,
12.
II.
Adjective.
rising,
Rām.
1,
2,
40.
काम-,
Adjective.
going
as
one
lists,
Ragh.
13,
76.
कृष्ण-,
Masculine.
fire,
MBh.
13,
4071.
गगण-,
Adjective.
moving
in
the
sky,
Megh.
47.
दुस्-,
Feminine.
1.
distress,
Prab.
49,
9.
2.
hell,
MBh.
12,
5593.
दैव-,
Feminine.
the
run
of
fate,
Rām.
6,
94,
26.
सदा-,
Masculine.
1.
the
sun.
2.
wind.
3.
the
Supreme
Spirit.
--
Cf.
βάσις.
आंदोलन
गतिः
स्त्रीलिङ्गम्
-
-
"साधन,
तरकीब,
प्रणाली,
दूसरा
उपाय"
गतिः
स्त्रीलिङ्गम्
-
-
"आश्रय,
रक्षास्थल,
शरण,
शरणागार,
अवलंब"
गतिः
स्त्रीलिङ्गम्
-
-
"स्रोत,
उद्गम,
प्राप्तिस्थान"
गतिः
स्त्रीलिङ्गम्
-
-
"मार्ग,
पथ"
गतिः
स्त्रीलिङ्गम्
-
-
"प्रयाण,
प्रयात्रा"
गतिः
स्त्रीलिङ्गम्
-
-
"घटना,
फल,
परिणाम"
गतिः
स्त्रीलिङ्गम्
-
-
"घटनाक्रम,
बाग्य,
किस्मत"
गतिः
स्त्रीलिङ्गम्
-
-
नक्षत्र
पथ
गतिः
स्त्रीलिङ्गम्
-
-
ग्रह
की
अपने
ही
कक्ष
में
दैनिक
गति
गतिः
स्त्रीलिङ्गम्
-
-
"रिसने
वाला
घाव,
नासूर"
गतिः
स्त्रीलिङ्गम्
-
-
"ज्ञान,
बुद्धिमत्ता"
गतिः
स्त्रीलिङ्गम्
-
-
"पुनःर्जन्म,
आवागमन"
गतिः
स्त्रीलिङ्गम्
-
-
जीवन
की
अवस्थाएँ
गतिः
स्त्रीलिङ्गम्
-
-
उपसर्ग
तथा
क्रिया
विशेषणात्मक
अव्यय
जबकि
यह
किसी
क्रिया
या
कृदन्तक
से
पूर्व
लगाये
जाये।
गति
पदविभागः
स्त्रीलिङ्गः
कन्नडार्थः
ಗಮನ
/ನಡಗೆ
/ಸಂಚಾರ
निष्पत्तिः
गल्मृ
(
गतौ
)
-
"क्तिन्"
(
३-३-९४
)
प्रयोगाः
"मणौ
वज्रसमुत्कीर्णे
सूत्रस्येवास्ति
मे
मतिः"
उल्लेखाः
रघु०
१-४
गति
पदविभागः
स्त्रीलिङ्गः
कन्नडार्थः
ವಸ್ತು
/ವಿಷಯ
प्रयोगाः
"तपः
किलेदं
तदवाप्तिसाधनं
मनोगतानामगतिर्न
विद्यते"
उल्लेखाः
कुमा०
५-६४
गति
पदविभागः
स्त्रीलिङ्गः
कन्नडार्थः
ದಶೆ
/ಅವಸ್ಥೆ
/ಸ್ಥಿತಿ
प्रयोगाः
"शरार्थमेष्यत्यथ
लप्स्यसे
गतिं
शिरोमणिं
दृष्टिविषज्जिधृक्षतः"
उल्लेखाः
किरा०
१४-२५
गति
पदविभागः
स्त्रीलिङ्गः
कन्नडार्थः
ಉಪಪತ್ತಿ
/ಉಪಾಯ
/ಕಾರ್ಯಸಾಧಿಸುವ
ಯುಕ್ತಿ
प्रयोगाः
"अपक्रमणानुपेक्षणे
द्वयी
गतिः"
उल्लेखाः
मुद्रा०
३
गति
पदविभागः
स्त्रीलिङ्गः
कन्नडार्थः
ಸ್ಥಾನ
प्रयोगाः
"गुरुक्रियारम्भफलैरलङ्कृतं
गतिं
प्रतापस्य
जगत्प्रमाथिनः"
उल्लेखाः
किरा०
१४-४२
गति
पदविभागः
स्त्रीलिङ्गः
कन्नडार्थः
ಸರಣಿ
/ಪದ್ಧತಿ
/ಮಾರ್ಗ
गति
पदविभागः
स्त्रीलिङ्गः
कन्नडार्थः
ಆಧಾರ
/ಆಶ್ರಯ
/ರಕ್ಷಣ
ಸ್ಥಾನ
प्रयोगाः
"आत्मैव
ह्यात्मनः
साक्षी
गतिरात्मा
तथात्मनः
।
मावमंस्थाः
स्वमात्मानं
नृणां
साक्षिणमुत्तमम्
॥"
उल्लेखाः
मनु०
८-८४
गति
पदविभागः
स्त्रीलिङ्गः
कन्नडार्थः
ಹೋಗಬೇಕಾದ
ಸ್ಥಾನ
/ಸೇರಬೇಕಾದ
ಜಾಗ
प्रयोगाः
"उपागमे
दुश्चरिता
इवापदां
गतिं
न
निश्चेतुमलं
शिलीमुखाः"
उल्लेखाः
किरा०
४-३५
गति
पदविभागः
स्त्रीलिङ्गः
कन्नडार्थः
ಪ್ರಮಾಣ
/ನಿರ್ಣಯಮಾಡುವ
ರುಜುವಾತು
/ಗುರುತು
प्रयोगाः
"कृपेति
चेदस्तु
मृगः
क्षतः
क्षणादनेन
पूर्वं
न
मयेति
का
गतिः"
उल्लेखाः
किरा०
१४-१५
गति
पदविभागः
स्त्रीलिङ्गः
कन्नडार्थः
ಸ್ವರೂಪ
/ವಸ್ತುಸ್ಥಿತಿ
/ನಿಜಸ್ಥಿತಿ
प्रयोगाः
"चरतस्तपस्तव
वनेषु
सहा
न
वयं
निरूपयितुमस्य
गतिम्"
उल्लेखाः
किरा०
६-३६
गति
पदविभागः
स्त्रीलिङ्गः
कन्नडार्थः
ಪರಿಣಾಮ
/ಕೊನೆ
/ಅವಸಾನ
गति
पदविभागः
स्त्रीलिङ्गः
कन्नडार्थः
ಯಾತ್ರೆ
गति
पदविभागः
स्त्रीलिङ्गः
कन्नडार्थः
ರಕ್ತ
ಮೊದಲಾದುವುಗಳ
ಸುರಿತ
/ದ್ರವವಸ್ತುವು
ಪ್ರವಹಿಸುವುದು
गति
पदविभागः
स्त्रीलिङ्गः
कन्नडार्थः
ಜ್ಞಾನ
/ತಿಳುವಳಿಕೆ
गति
पदविभागः
स्त्रीलिङ्गः
कन्नडार्थः
ಕರ್ದಮನ
ಕನ್ಯೆಯಲ್ಲಿ
ಒಬ್ಬಳು
/ಪುಲಹ
ಋಷಿಯ
ಪತ್ನಿ
प्रयोगाः
"पुलहस्य
गतिर्भार्या
त्रीनसूत
सती
सुतान्"
उल्लेखाः
भाग०
४-१-३८
गति
पदविभागः
स्त्रीलिङ्गः
कन्नडार्थः
ನಾಡಿಯ
ಹುಣ್ಣು
विस्तारः
"गतिर्मार्गे
दशायां
च
ज्ञाने
यात्राभ्युपाययोः
।
नाडीव्रणसरण्यां
च"
-
विश्व०
।
गति
पदविभागः
स्त्रीलिङ्गः
कन्नडार्थः
ವ್ಯಾಕರಣದಲ್ಲಿ
ಗತಿಸಂಜ್ಞೆಯುಳ್ಳ
ಶಬ್ದಗಳು
४,
अपस्,
अब्धि,
अम्बु,
अम्बुधि,
अम्बुनिधि,
अम्भोधि,
अम्भोनिधि,
अय,
अर्णव,
आप,
आम्नाय,
आय,
आश्रम,
उदधि,
उदन्वान्,
उपाय,
कषाय,
कृत,
केन्द्र,
कोष्ठ,
गति,
जल,
जलधि,
जलनिधि,
तुरीय,
तुर्य,
तोय,
दिक्,
दिश्,
दिशा,
ध्यान,
नदी,
निगम,
निम्नगेश,
नीरधि,
नीरनिधि,
पयोधि,
पयोनिधि,
पाथ,
पाथोधि,
पितामहास्य,
प्रणिम्नगेश,
बन्ध,
बन्धु,
ब्रह्मोद्भव,
महोर्मि,
महोर्मिक,
माल,
युग,
लवणोद,
लोकपाल,
वर्ण,
वारिधि,
वारिनिधि,
वार्धि,
विषधि,
विषनिधि,
वेद,
श्रुति,
सञ्ज्ञा,
समुद्र,
सलिलाकर,
सागर,
सुख
gati,
f.,
(
1
)
(
=
Pali
id.
)
state
of
existence
into
which
rebirth
is
possible
destiny,
(
future
)
state.
As
in
Pali,
there
are
normally
five:
hell
(
naraka,
niraya
nairayika
),
animals
(
tiryak,
tiryagyoni,
tiryaggata
),
ghosts
(
preta,
yamaloka,
°kika
),
gods,
men
or
six,
with
addition
of
asuras.
The
first
three
are
evil,
durgati
(
tisṛṇāṃ
durgatīnāṃ
SP
〔260.8〕,
listed
9
),
or
apāya,
q.v.
A
brief
summary
of
the
5
or
6
gati
in
LaVallée
Poussin,
AbhidhK.
〔iii.11〕.
Lists
of
5,
[
Page209-a
]
Samādh
〔19.17〕
Divy
〔300.10—11〕
〔301.20〕
of
6,
Dharmas
〔57〕
SP
〔244.12—14〕
without
listing,
aniṣṭa-gati-(
=
durgati
)-traya-,
and
abhimata-gati-dvaya-
(
=
gods
and
men
),
Av
〔i.244.14〕
pañca-gati-
SP
〔131.16〕
LV
〔173.16〕
ṣaḍgati-,
v.l.
pañcagati-,
SP
〔135.14〕,
ṣaṭsu
gatiṣu,
or
(
vss
)
ṣaṭsū
gatīṣū,
gatīṣu
ṣaṭsū,
SP
〔6.9〕
〔9.6〕
〔48.3〕
〔54.11〕
ṣaṭsu
gatīhi
(
loc.!
)
Mv
〔i.42.17〕
(
vs
)
ṣaṭsu
gatiṣu
〔337.5〕
(
prose
)
six
also
Mv
〔ii.368.12〕
(
text
uncertain
)
existence
even
in
the
relatively
favorable
states
is
still
evil,
cf.
SP
〔48.3〕
ṣaṭsū
gatīṣū
parikhidyamānāḥ
in
Śikṣ
〔147.14〕
a
totally
different
list
of
four
(
evil
)
gati
is
given,
viz.
(
1
)
akṣaṇa-gati
(
see
s.v.
akṣaṇa
),
(
2
)
going
to
a
Buddha-field
which
contains
no
Buddha,
(
3
)
birth
in
a
heretical
family,
(
4
)
sarvadurgatigati
(
2
)
a
high
number:
Mvy
〔7800〕
〔7930〕
(
cited
from
Gv
)
〔8026〕
Gv
〔106.20〕
〔134.5〕
(
3
)
in
gatiṃ-gata,
q.v.,
perhaps
to
be
taken
in
the
sense
of
understanding,
comprehension,
knowledge
Tib.
in
this
cpd.
renders
rtogs
pa,
understanding,
and
uses
the
same
translation
when
gati
is
associated
with
such
words
as
smṛti,
mati,
as
in
LV
〔8.2〕
smṛti-mati-gati-dhṛty-uttapta-
see
s.v.
gatima(
nt
).
See
next
two.
gáti,
f.
—1.
a
going,
way
of
going,
ability
to
go
—2.
progress,
18^18
eventus,
issue,
20^13
—3.
way
of
escape,
refuge,
52^15
—4.
the
way
or
course
esp.
of
the
soul
through
different
bodies,
metempsychosis
and
so,
a
condition
of
the
soul
during
these
transmigrations,
a
man's
lot
or
fate,
53^12,
65^10,
66^6,
66^21
ff.
[
√gam,
1157:
cf.
βά-σι-ς,
‘going,
power
to
go.’
]
Synonyms
अवस्था,
परिस्थितिः,
पदवी,
दशा,
स्थानं,
संस्थानं,
भावः,
वृत्तिः,
पदं,
गति,
भूमिः
(Noun)
एका
विशेषस्थितिः।
"मम
परिस्थित्यां
भवान्
किं
कुर्यात्।"
Gati
=
Śiva
(
1000
names^2
).
गतिः,
स्त्रीलिङ्गम्
(
गम्
+
भावे
क्तिन्
।
)
गमनकर्म्म
।(
यथा,
रघुवंशे
।
१
।
४
।“अथवा
कृतवाग्द्वारे
वंशेऽस्मिन्
पूर्व्वसूरिभिः
।मणौ
बज्रसमुत्कीर्णे
सूत्रस्येवास्ति
मे
गतिः
॥
”
)तत्पर्य्यायः
।
वर्त्तते
१
अयते
२
लोटते
३लोठते
४
स्यन्दते
५
कसति
६
सर्पति
७
स्यमति
८स्रवति
९
स्रंशते
१०
अवति
११
श्चोतति
१२ध्वंसति
१३
वेनति
१४
मार्ष्टि
१५
गुरण्यति
१६शवति
१७
कालयति
१८
पेलयति
१९
कण्टति
२०पिस्यति
२१
विस्यति
२२
मिस्यति
२३प्रवते
२४
प्लवते
२५
च्यवते
२६
कवते
२७गवते
२८
नवते
२९
क्षोदति
३०
नक्षति
३१सक्षति
३२
म्यक्षति
३३
सचति
३४
ऋच्छति
३५तुरीयति
३६
चतति
३७
अतति
३८
गाति
३९इयक्षति
४०
सश्चति
४१
सरति
४२
रंहति
४३यतते
४४
भ्रमति
४५
धजति
४६
रजति
४७लजति
४८
क्षियति
४९
घमति
५०
मिनाति
५१ऋण्वति
५२
ऋणोति
५३
स्वरति
५४
सिसर्त्ति
५५वेषिष्टिः
५६
योषिष्टिः
५७
ऋणाति
५८
ऋयते
५९तेजति
६०
दध्यति
६१
दध्नोति
६२
युध्यति
६३घन्वति
६४
अरुषति
६५
आर्य्यन्ति
६६
डीयते
६७तकति
६८
टीयते
६९
इषति
७०
फणति
७१हनति
७२
अर्द्धति
७३
मर्द्दति
७४
ससृते
७५नसते
७६
हर्षति
७७
इयर्त्ति
७८
ईर्त्ते
७९ईङ्खते
८०
ज्रयति
८१
स्वात्रति
८२
गन्ति
८३आगनीगन्ति
८४
जंगन्ति
८५
जिन्वति
८६जसति
८७
गमति
८८
ध्रति
८९
ध्नाति
९०ध्रयति
९१
वहते
९२
रथर्य्यति
९३
जेहते
९४स्वःकति
९५
क्षुम्पति
९६
प्साति
९७
वाति
९८याति
९९
दृयति
१००
द्राति
१०१
डूलति
१०२एजति
१०३
जमति
१०४
जवति
१०५
वञ्चति
१०६अनिति
१०७
पवते
१०८
हन्ति
१०९
सेधति
११०अगन्
१११
अजगन्
११२
जिगाति
११३
पतति११४
इन्वति
११५
द्रमति
११६
द्रवति
११७
वेति११८
हयन्तात्
११९
एति
१२०
जगायात्
१२१अयुथुः
१२२
।
इति
द्वाविंशं
शतं
गतिकर्म्म
।इति
वेदनिघण्टौ
२
अध्यायः
॥
(
गम्यतेऽस्या-मिति
।
गम्
+
अधिकरणे
क्तिन्
।
)
मार्गः
।(
यथा,
भगवद्गीतायाम्
।
८
।
२६
।“शुक्लकृष्ण
गती
ह्येते
जगतः
शाश्वते
मते
।एकया
यात्यनावृत्तिमन्यया
वर्त्तते
पुनः
॥
”
)दशा
।
(
यथा,
तत्रैव
।
६
।
३७
।“अयतिः
श्रद्धयोपेतो
योगाच्चलितमानसः
।अप्राप्य
योगसंसिद्धिं
कां
गतिं
कृष्ण
!
गच्छति
॥
”गम्यते
ज्ञायतेऽनया
।
करणे
क्तिन्
।
)
ज्ञानम्
।(
यथा,
श्रीमद्भागवते
।
७
।
५
।
३१
।“न
ते
विदुः
स्वार्थगतिं
हि
विष्णुंदुराशया
ये
बहिरर्थमानिनः
।अन्धा
यथान्धैरुपणीयमानास्तेऽपीशतन्त्र्यामुरुदाम्नि
बद्धाः
॥
”“स्वस्मिन्नेव
आत्मन्येव
अर्थः
प्रयोजनं
येषां
तेस्वार्थास्तत्त्वविदस्तेषां
गतिर्ज्ञानस्वरूपं
विष्णुंदुराशया
वहिरर्थमानिनो
न
विदुः
जानन्ति
।”इति
तट्टीकायां
स्वामी
॥
)
यात्रा
।
(
गम्यतेप्राप्यतेऽनया
इति
।
गम्
+
करणे
क्तिन्
।
)अभ्युपायः
।
(
यथा,
महाभारते
।
१३
।
१४९
।
६१
।“यज्ञ
इज्यो
महेज्यश्च
क्रतुः
सत्रं
सतां
गतिः
॥
”
)नाडीव्रणम्
।
सरणी
।
इति
मदिनी
।
१४
॥
(
गम्
+
भावे
क्तिन्
।
परिणति
।
यथा,
किराता-र्जुनीये
।
१०
।
४०
।“मदनमुपदधे
स
एव
तासादुरधिगमा
हि
गतिः
प्रयोजनानाम्
॥
”“गतिः
प्ररिणतिः
।”
इति
तट्टीकाकृन्मल्लि-नाथः
॥
प्रमाणम्
।
यथा,
तत्रैव
।
१४
।
१५
।कृपेति
चेदस्तु
मृगः
क्षतः
क्षणा-दनेन
पूर्व्वं
न
मयेति
का
गतिः
॥
“मया
नेत्यत्र
का
गतिः
किं
प्रमाणम्
।”
इतितट्टीकायां
मल्लिनाथः
॥
मन्यते
इति
।
गम्
+कर्म्मणि
क्तिन्
।
स्वरूपम्
।
यथा,
तत्रैव
।
६
।
३६
।चरतस्तपस्तव
वनेषु
सहान
वयं
निरूपयितुमस्य
गतिम्
।”“तव
वनेषु
तपश्चरतोऽस्य
गतिं
स्वरूप
निरू-पयितुम्
।”
इति
मल्लिनाथः
॥
विषयः
।
यथा,
कुमारे
।
५
।
६४
।“तपः
किलेदं
तदवाप्तिसाधनंमनोरथानामगतिर्न
विद्यते
।”“मनोरथानां
कामानां
अगतिः
अविषयःइति
मल्लिनाथः
॥
कर्म्मफलम्
।
यथा,
भगव-द्गीतायाम्
।
।
९
।
१८
।“गतिर्भर्त्ता
प्रभुः
साक्षी
निवासः
शरणं
सुहृत्
॥
”“गतिः
कर्म्मफलम्
।”
इति
शाङ्करभाष्यम्ग्रहभेदेन
गतिभेदो
यथा,
--“अदृश्यरूपा
कालस्य
मूर्त्तयो
भगणाश्रिताः
।शीघ्रमन्दोच्चपाताख्या
ग्रहाणां
गतिहेतवः
॥
”इति
सूर्य्यसिद्धान्तः
॥
तत्र
तु
नक्षत्रभेदेन
बुधग्रहस्य
गतिभेदो
यथा,
बृहत्संहितायाम्
।
७
अध्याये
।“नोत्पातपरित्यक्तः
कदाचिदपि
चन्द्रजो
व्रज-त्युदयम्
।जलदहनपवनभयकृत्
धान्यार्घक्षयविवृद्ध्यै
वा
॥
विचरच्छ्रवणधनिष्ठा
प्राजापत्येन्दुविश्वदैवानि
।मृद्नन्
हिमकरतनयः
करोत्यवृष्टिं
सरोगभयाम्
॥
रौद्रादीनि
मघान्तान्युपाश्रिते
चन्द्रजे
प्रजापीडा
।शस्त्रनिपातक्षुद्भयरोगानावृष्टिसन्तापैः
॥
हस्तादीनि
विचरन्
षडृक्षाण्युपपीडयन्
गवा-मशुभः
।स्नेहरसार्घविवृद्धिं
करोति
चोर्व्वीं
प्रभूतान्नाम्
॥
आर्य्यम्णं
हौतभुजं
भद्रपदामुत्तरां
यमेशञ्च
।चन्द्रस्य
सुतो
निघ्नन
प्राणभृतां
धातुसङ्क्षयकृत्
॥
आश्विनवारुणमूलान्युपमृद्नन्
रेवतीञ्च
चन्द्रसुतः
।पण्यभिषग्नौजीविकसलिलजतुरगोपघातकरः
॥
पूर्व्वाद्यृक्षत्रितयादेकमपीन्दोः
सुतोऽभिमृद्नी-यात्
॥
क्षुच्छस्त्रतस्करामयभयप्रदायी
चरन्
जगतः
॥
प्राकृतविमिश्रसङ्क्षिप्ततीक्ष्णयोगान्तघोर-पापाख्याः
।सप्तपराशरतन्त्रे
नक्षत्रैः
कीर्त्तिता
गतयः
॥
प्राकृतसंज्ञा
वायव्ययाम्यपैतामहानि
बहुलाश्च
।मिश्रा
गतिः
प्रदिष्टा
शशिशिवपितृभुजगदैवानि
॥
सङ्क्षिप्तायां
पुष्यः
पुनर्वसुः
फल्गुनीद्वयं
चेति
।तीक्ष्णायां
भद्रपदाद्वयं
सशाक्राश्वयुक्
पौष्णम्
॥
योगान्तिकेति
मूलं
द्वे
चाषाढे
गतिः
सुतस्येन्दोः
।घोराश्रवणस्त्वाष्ट्रं
वसुदेवं
वारुणं
चैव
॥
पापाख्या
सावित्रं
मैत्रं
शक्राग्निदैवतं
चेति
।उदयप्रवासदिवसैः
स
एव
गतिलक्षणं
प्राह
॥
चत्वारिंशत्त्रिंशद्द्बिसमेता
विंशतिर्द्विनवकञ्च
।नव
मासार्द्धं
दश
चैकसंयुताः
प्राकृताद्यानाम्
॥
प्राकृतगत्यामारोग्यवृष्टिसस्यप्रवृद्धयः
क्षेमम्
।सङ्क्षिप्तमिश्रयोर्मिश्रमेतदन्यासु
विपरीतम्
॥
ऋज्व्यतिवक्रा
वक्रा
विकला
च
मतेन
देवल-स्यैताः
।पञ्च
चतुर्द्ब्येकाहा
ऋज्व्यादीनां
षडभ्यस्ताः
॥
ऋज्वी
हिता
प्रजानामतिवक्रार्थं
गतिर्वि-नाशयति
।शस्त्रभयदा
च
वक्रा
विकला
भयरोगसञ्जननी
॥
पौषाषाढश्रावणवैशाखेष्विन्दजः
समाघेषु
।दृष्टो
भयाय
जगतः
शुभफलकृत्
प्रोषितस्तेषु
॥
कार्त्तिकेऽश्वयजि
वा
यदि
मासेदृश्यते
तनुभवः
शिशिरांशोः
।शस्त्रचौरहुतभुग्गदतोय-क्षुद्भयानि
च
तदा
विदधाति
॥
रुद्धानि
सौम्येऽस्तमिते
पुराणियान्युद्गते
तान्युपयान्ति
मोक्षम्
।अन्ये
तु
पश्चादुदिते
वदन्तिलाभः
पुराणां
भवतीति
तज्ज्ञाः
॥
हेमकान्तिरथवा
शुकवर्णःसम्यकेन
मणिना
सदृशो
वा
।स्निग्धमूर्त्तिरलघुश्च
हितायव्यत्यये
न
शुभकृच्छशिपुत्रः
॥
”अन्येषामपि
ग्रहाणां
गतिस्तत्रव
क्रमशो
विशे-षतो
द्रष्टव्या
॥
)
गति
गति
feminine
(
गम्
sfx.
ति
)
action
d'aller,
locomotion,
voyage
démarche,
maintien
de
qqn.
qui
s'avance
marche
des
choses,
cours
des
événements
progrès
du
temps
période
dans
la
vie
humaine
progrès
de
l'esprit,
acquisition
de
la
science.
Voie,
chemin,
route
moyen,
expédient,
procédé.
Bd.
les
six
voies
ou
conditions
des
êtres
sensibles,
à
savoir
celles
des
devas,
des
hommes,
des
génies,
des
प्रेतस्,
des
brutes
et
des
damnés.
गतिला
feminine
(
sfx.
इल
)
départ,
séparation,
adieu.
Np.
d'une
rivière.
गत्यनुसार
masculine
imitation
de
la
démarche
de
qqn.
गति-
Feminine.
marche,
démarche,
allure,
mouvement
voie,
cours,
destination
métempsychose
fait
d'arriver
à,
d'obtenir,
accès
issue,
moyen
de
succès,
de
salut,
ressource
(
का
गतिः
que
faire
?
)
origine,
source
état,
condition
préverbe
(
gramm.
)
-मन्त्-
a.
mobile.
°भङ्ग-
°भेद-
Masculine.
ce
qui
interrompt
le
cours,
obstacle.
What is this? (Hidden Dictionary)
To avoid the clutter in the app, the unwanted dictionaries can be hidden to have clear view while browsing. This section shows entries from those hidden dictionaries if any.
How to hide/unhide dictionary?
Every dictionary entry will have top right corner menu . From there, you can hide or unhide dictionary. You must login to use this feature. So, KST can remember your preferences of hidden dictionaries.