Try संस्कृतवाहिनी (A word everyday) | YouTube Channel

गति (gati)

 
Shabda Sagara English

गति

Masculine.

(

-तिः

)

1.

Going,

moving,

motion

in

general.

2.

March,

proces-

sion.

3.

A

road,

a

way,

a

path.

4.

A

period

of

life,

as

age,

youth,

&c.

5.

An

expedient,

a

means

of

success.

6.

Knowledge,

wisdom.

7.

A

sinus,

a

fistular

sore.

8.

Worldly

vanity

or

wickedness.

9.

Course

of

events,

fate,

fortune.

10.

Resource,

refuge,

asylum.

11.

The

diurnal

motion

of

a

planet

in

its

orbit,

12.

State,

mode

of

existence.

Etymology

गम्

to

go,

affix

क्तिन्.

Capeller Eng English

ग॑ति

feminine

going,

flying,

motion

in general

going

on

progress

course,

path,

way,

manner

getting

to

obtaining,

acquirement

(

genetive

,

locative

or

—°

)

going

out,

event,

issue

starting

point,

origin,

root,

cause

expedient,

means,

remedy,

refuge

success,

happiness

transmigration,

metempsychosis

lot,

fate,

condition.

Yates English

गति

(

तिः

)

2.

Feminine.

Going

march

a

period

a

means

road

a

state

or

condition

a

refuge

fate,

fortune.

Spoken Sanskrit English

गति

-

gati

-

Feminine

-

stratagem

नीथा

-

nIthA

-

Feminine

-

stratagem

उपक्रम

-

upakrama

-

Masculine

-

stratagem

कूटोपाय

-

kUTopAya

-

Masculine

-

stratagem

व्यपदेश

-

vyapadeza

-

Masculine

-

stratagem

उपाय

-

upAya

-

Masculine

-

stratagem

योग

-

yoga

-

Masculine

-

stratagem

व्यवसाय

-

vyavasAya

-

Masculine

-

stratagem

स्खलित

-

skhalita

-

Neuter

-

stratagem

समरोपाय

-

samaropAya

-

Masculine

-

stratagem

of

war

स्त्रीमन्त्र

-

strImantra

-

Masculine

-

female

stratagem

मुख्योपाय

-

mukhyopAya

-

Masculine

-

four

chief

stratagems

क्षुद्रोपाय

-

kSudropAya

-

Masculine

-

three

minor

stratagems

नैकमाय

-

naikamAya

-

Adjective

-

using

many

artifices

or

stratagems

भिन्नकूट

-

bhinnakUTa

-

Adjective

-

each

employing

a

different

stratagem

गति

-

gati

-

Feminine

-

recourse

श्रिति

-

zriti

-

Feminine

-

recourse

अपाश्रय

-

apAzraya

-

Masculine

-

recourse

उपाश्रय

-

upAzraya

-

Masculine

-

recourse

श्रयण

-

zrayaNa

-

Neuter

-

recourse

to

श्रित

-

zrita

-

Adjective

-

had

recourse

to

समाश्रित

-

samAzrita

-

Adjective

-

had

recourse

to

अभिसंश्रयति

{

अभिसंश्रि

}

-

abhisaMzrayati

{

abhisaMzri

}

-

verb

-

have

recourse

to

आगच्छति

{

आगम्

}

-

Agacchati

{

Agam

}

-

verb

-

have

recourse

to

उपक्रमते

{

उपक्रम्

}

-

upakramate

{

upakram

}

-

verb

-

have

recourse

to

उपक्रामति

{

उपक्रम्

}

-

upakrAmati

{

upakram

}

-

verb

-

have

recourse

to

प्रार्थयते

{

प्रार्थ्

}

-

prArthayate

{

prArth

}

-

verb

-

have

recourse

to

समालम्बते

{

समालम्ब्

}

-

samAlambate

{

samAlamb

}

-

verb

-

have

recourse

to

समुपगच्छति

{

समुपगम्

}

-

samupagacchati

{

samupagam

}

-

verb

-

have

recourse

to

समुपैति

{

समुपे

}

-

samupaiti

{

samupe

}

-

verb

-

have

recourse

to

विश्रयते

{

विश्रि

}

-

vizrayate

{

vizri

}

-

verb

-

have

recourse

to

विश्रयति

{

विश्रि

}

-

vizrayati

{

vizri

}

-

verb

-

have

recourse

to

व्यपाश्रयते

{

व्यपाश्रि

}

-

vyapAzrayate

{

vyapAzri

}

-

verb

-

have

recourse

to

व्यपाश्रयति

{

व्यपाश्रि

}

-

vyapAzrayati

{

vyapAzri

}

-

verb

-

have

recourse

to

आतिष्ठति

{

आ-

स्था

}

-

AtiSThati

{

A-

sthA

}

-

verb

1

-

have

recourse

to

गति

-

gati

-

Masculine

-

refuge

शरणार्थी

-

zaraNArthI

-

Feminine

-

refugee

निर्वासित

-

nirvAsita

-

Masculine

-

refugee

शय्या

-

zayyA

-

Feminine

-

refuge

आश्रय

-

Azraya

-

Masculine

-

refuge

ओक

-

oka

-

Masculine

-

refuge

अपाश्रय

-

apAzraya

-

Masculine

-

refuge

अभिसंश्रय

-

abhisaMzraya

-

Masculine

-

refuge

आशार

-

AzAra

-

Masculine

-

refuge

उपघ्न

-

upaghna

-

Masculine

-

refuge

उपाशार

-

upAzAra

-

Masculine

-

refuge

उपाश्रय

-

upAzraya

-

Masculine

-

refuge

गोष्ठ

-

goSTha

-

Masculine

-

refuge

निवात

-

nivAta

-

Masculine

-

refuge

परिश्रय

-

parizraya

-

Masculine

-

refuge

प्रतिश्रय

-

pratizraya

-

Masculine

-

refuge

प्रत्याश्रय

-

pratyAzraya

-

Masculine

-

refuge

विषय

-

viSaya

-

Masculine

-

refuge

श्रय

-

zraya

-

Masculine

-

refuge

सम्प्रश्न

-

samprazna

-

Masculine

-

refuge

गति

-

gati

-

Feminine

-

motion

ऋति

-

Rti

-

Feminine

-

motion

घटना

-

ghaTanA

-

Feminine

-

motion

री

-

rI

-

Feminine

-

motion

रिङ्गि

-

riGgi

-

Feminine

-

motion

रीति

-

rIti

-

Feminine

-

motion

विचेष्टा

-

viceSTA

-

Feminine

-

motion

द्रु

-

dru

-

Feminine

-

motion

पति

-

pati

-

Feminine

-

motion

व्राज

-

vrAja

-

Masculine

-

motion

गातु

-

gAtu

-

Masculine

-

motion

उपवेश

-

upaveza

-

Masculine

-

motion

एजथु

-

ejathu

-

Masculine

-

motion

कास

-

kAsa

-

Masculine

-

motion

चार

-

cAra

-

Masculine

-

motion

निष्पन्द

-

niSpanda

-

Masculine

-

motion

पक्ष

-

pakSa

-

Masculine

-

motion

रण

-

raNa

-

Masculine

-

motion

याम

-

yAma

-

Masculine

-

motion

वस्क

-

vaska

-

Masculine

-

motion

गति

-

gati

-

Feminine

-

movement

गति

-

gati

-

Masculine

-

refuge

गति

-

gati

-

Feminine

-

place

of

issue

गति

-

gati

-

Feminine

-

passage

गति

-

gati

-

Feminine

-

means

गति

-

gati

-

Feminine

-

meaning

गति

-

gati

-

Feminine

-

course

of

the

soul

through

numerous

forms

of

life

गति

-

gati

-

Feminine

-

resource

गति

-

gati

-

Feminine

-

obeisance

towards

गति

-

gati

-

Feminine

-

moving

गति

-

gati

-

Feminine

-

issue

गति

-

gati

-

Feminine

-

way

गति

-

gati

-

Feminine

-

term

for

prepositions

and

some

other

adverbial

prefixes

when

immediately

connected

with

the

tenses

of

a

verb

or

with

verbal

derivatives

गति

-

gati

-

Feminine

-

certain

division

of

the

moon's

path

and

the

position

of

the

planet

in

it

गति

-

gati

-

Feminine

-

position

गति

-

gati

-

Feminine

-

march

गति

-

gati

-

Feminine

-

means

of

success

गति

-

gati

-

Feminine

-

passageway

गति

-

gati

-

Feminine

-

expedient

गति

-

gati

-

Feminine

-

running

wound

or

sore

गति

-

gati

-

Feminine

-

movement

आन्दोलन

-

Andolana

-

Neuter

-

movement

सारकचालनकीलानि

-

sArakacAlanakIlAni

-

Neuter

-

cursor-movementkeys

[

computer

]

सारककीलानि

-

sArakakIlAni

-

Neuter

-

cursor-movementkeys

[

computer

]

इञ्जना

-

iJjanA

-

Feminine

-

movement

सञ्चार

-

saJcAra

-

Masculine

-

movement

व्राज

-

vrAja

-

Masculine

-

movement

परिस्पन्द

-

parispanda

-

Masculine

-

movement

विन्यास

-

vinyAsa

-

Masculine

-

movement

इङ्गित

-

iGgita

-

Neuter

-

movement

लुलित

-

lulita

-

Neuter

-

movement

बाहुविक्षेप

-

bAhuvikSepa

-

Masculine

-

arm

movement

मन्दगति

-

mandagati

-

Feminine

-

slow

movement

जीर

-

jIra

-

Masculine

-

quick

movement

स्पन्दन

-

spandana

-

Neuter

-

quick

movement

सोर

-

sora

-

Masculine

-

crooked

movement

प्रवर्तन

-

pravartana

-

Neuter

-

forward

movement

तिर्यग्वलन

-

tiryagvalana

-

Neuter

-

oblique

movement

पश्च-गति

-

pazca-gati

-

Feminine

-

backward

movement

अधोगति

-

adhogati

-

Feminine

-

downward

movement

गति

-

gati

-

Feminine

-

gait

पदगति

-

padagati

-

Feminine

-

gait

व्रज्या

-

vrajyA

-

Feminine

-

gait

विक्रम

-

vikrama

-

Masculine

-

gait

सन्द्राव

-

sandrAva

-

Masculine

-

gait

सम्प्रहार

-

samprahAra

-

Masculine

-

gait

प्रगामन्

-

pragAman

-

Neuter

-

gait

यात

-

yAta

-

Neuter

-

gait

विक्रान्त

-

vikrAnta

-

Neuter

-

gait

तीव्रगति

-

tIvragati

-

Feminine

-

rapid

gait

सिंहविक्रान्त

-

siMhavikrAnta

-

Neuter

-

lion's

gait

तुरङ्गिणी

-

turaGgiNI

-

Feminine

-

kind

of

gait

अमठ

-

amaTha

-

Masculine

-

stately

gait

मयूर

-

mayUra

-

Masculine

-

kind

of

gait

मण्डूकगति

-

maNDUkagati

-

Feminine

-

gait

of

a

frog

मयूरगति

-

mayUragati

-

Feminine

-

peacock's

gait

लाब

-

lAba

-

Masculine

-

particular

gait

चारचण

-

cAracaNa

-

Adjective

-

graceful

in

gait

सिंहविक्रान्तगामिता

-

siMhavikrAntagAmitA

-

Feminine

-

having

such

a

gait

सिंहविक्रान्तगामिन्

-

siMhavikrAntagAmin

-

Adjective

-

having

a

lion's

gait

गति

gati

Feminine

term

for

prepositions

and

some

other

adverbial

prefixes

when

immediately

connected

with

the

tenses

of

a

verb

or

with

verbal

derivatives

गति

gati

Feminine

metempsychosis

संसार

saMsAra

Masculine

metempsychosis

पुनर्जन्मन्

punarjanman

Neuter

metempsychosis

गति

gati

Feminine

passageway

गति

gati

Feminine

deportment

कार्य

kArya

Neuter

deportment

चर्य

carya

Neuter

deportment

Wilson English

गति

Feminine.

(

-तिः

)

1

Going,

moving,

motion

in

general.

2

March,

procession.

3

A

road,

a

way,

a

path.

4

A

period

of

life,

as

age,

youth,

&c.

5

An

expedient,

a

means

of

success.

6

Knowledge,

wisdom.

7

A

sinus,

a

fistular

sore.

8

Worldly

vanity

or

wickedness.

9

Course

of

events,

fate,

fortune.

10

Resource,

refuge,

asylum.

11

The

diurnal

motion

of

a

planet

in

its

orbit.

12

State,

mode

of

existence.

Etymology

गम

to

go,

affix

क्तिन.

Apte English

गतिः

[

gatiḥ

],

Feminine.

[

गम्-भावे

क्तिन्

]

Motion,

going,

moving,

gait

गतिर्विगलिता

Panchatantra (Bombay).

4.78

अभिन्नगतयः

Sakuntalâ (Bombay).

1.14

(

)

भिन्दन्ति

मन्दां

गतिमश्वमुख्यः

Kumârasambhava (Bombay).

1.11

do

not

mend

their

slow

gait

(

do

not

mend

their

pace

)

so

गगनगतिः

Panchatantra (Bombay).

1

लघुगतिः

Meghadūta (Bombay).

16

Uttararàmacharita.

6.23.

Access,

entrance

मणौ

वज्रसमुत्कीर्णे

सूत्रस्येवा-

स्ति

मे

गतिः

Raghuvamsa (Bombay).

1.4.

Scope,

room

अस्त्रगतिः

Kumârasambhava (Bombay).

3.19

मनोरथानामगतिर्न

विद्यते

Kumârasambhava (Bombay).

5.64

नास्त्यगतिर्मनोरथानाम्

Vikramorvasîyam (Bombay).

2.

Turn,

course

दैवगतिर्हि

चित्रा,

Mudrârâkshasa (Bombay),

7.16.

Going

to,

reaching,

obtaining

वैकुण्ठीया

गतिः

Panchatantra (Bombay).

1

obtaining

Heaven.

Fate,

issue

भर्तुर्गतिर्गन्तव्या

Dasakumâracharita (Bombay).

13.

State,

condition

दानं

भोगो

नाशस्तिस्रो

गतयो

भवन्ति

वित्तस्य

Bhartṛihari's three Satakas (the figures 1., 2., 3. after Bh. denoting Sṛingâraº, Nîtiº, and Vâirâgyaº).

2.43

Panchatantra (Bombay).

1.16.

Position,

station,

situation,

mode

of

existence

परार्ध्यगतेः

पितुः

Raghuvamsa (Bombay).

8.27

कुसुमस्तबकस्येव

द्वे

गती

स्तो

मनस्विनाम्

Bhartṛihari's three Satakas (the figures 1., 2., 3. after Bh. denoting Sṛingâraº, Nîtiº, and Vâirâgyaº).

2.14

Panchatantra (Bombay).

1.41,

42.

A

means,

expedient,

course,

alternative

अनुपेक्षणे

द्वयी

गतिः

Mudrârâkshasa (Bombay),

3

का

गतिः

what

help

is

there,

can't

help

(

Often times.

en

used

in

dramas

)

Panchatantra (Bombay).

1.319

अन्या

गतिर्नास्ति

Kâdambarî (Bombay).

158

Compare.

also

अगतिका

हि

एषा

गतिः

यत्

कृत्स्नसंयोगे

सति

विकल्पसमुच्चयौ

स्याताम्

ŚB.

on

MS.*

1.5.47.

Recourse,

shelter,

refuge,

asylum,

resort

विद्यमानां

गतिर्येषाम्

Panchatantra (Bombay).

1.32,

322

आसयत्

सलिले

पृथ्वीं

यः

मे

श्रीहरिर्गतिः

Sk.

Source,

origin,

acquisition

क्रियाविशेषबहुलां

भोगैश्वर्यगतिं

प्रति

Bhagavadgîtâ (Bombay).

2.43

Manusmṛiti.

1.5.

a

way,

path.

A

march,

procession.

An

event,

issue,

result.

The

course

of

events,

fate,

fortune.

Course

of

asterisms.

The

diurnal

motion

of

a

planet

in

its

orbit.

A

running

wound

or

sore,

fistula.

Knowing

अपेन

पूर्वं

मयेति

का

गतिः

Kirâtârjunîya.

14.15

knowledge,

wisdom.

Transmigration,

metempsychosis

Manusmṛiti.

6.73

12.3,

23,

4-45

त्यज

बुद्धिमिमां

गतिप्रवृत्ताम्

Bu.

Ch.5.36

Bhágavata (Bombay).

1.17.1.

A

stage

or

period

of

life,

(

as

शैशव,

यौवन,

वार्धक

).

(

In

Grammar.

)

A

term

for

preposition

and

some

other

adverbial

prefixes

(

such

as

अलम्,

तिरस्

Et cætera.

)

when

immediately

connected

with

the

tenses

of

a

verb

or

verbal

derivatives.

Position

of

a

child

at

birth.Comp.

-अनुसरः

following

the

course

of

another.-ऊन

Adjective.

impassable,

desert.

-भङ्गः

stoppage.

-हीन

Adjective.

without

refuge,

helpless,

forlorn.

Apte 1890 English

गतिः

f.

[

गम्-भावे

क्तिन्

]

1

Motion,

going,

moving,

gait

गतिर्विगलिता

Pt.

4.

78

अभिन्नगतयः

Ś.

1.

14

(

)

भिंदंति

मंदां

गतिमश्वमुख्यः

Ku.

1.

11

do

not

mend

their

slow

gait

(

do

not

mend

their

pace

)

so

गगनगतिः

Pt.

1

लघुगतिः

Me.

16,

10,

46

U.

6.

23.

2

Access,

entrance

मणौ

वज्रसमुत्कीर्णे

सूत्रस्येवास्ति

मे

गतिः

R.

1.

4.

3

Scope,

room

अस्त्रगतिः

Ku.

3.

19

मनोरथानामगतिर्न

विद्यते

Ku.

5.

64

नास्त्यगतिर्मनोरथानां

V.

2.

4

Turn,

course

दैवगतिर्हिचित्रा,

Mu.

7.

16.

5

Going

to,

reaching,

obtaining

वैकुंठीया

गतिः

Pt.

1.

obtaining

Heaven.

6

Fate,

issue

भर्तुर्गतिर्गंतव्या

Dk.

103.

7

State,

condition

दानं

भोगो

नाशस्तिस्रो

गतयो

भवंति

वित्तस्य

Bh.

2.

43

Pt.

1.

106.

8

Position,

station,

situation,

mode

of

existence

परार्ध्यगतेः

पितुः

R.

8.

27

कुसुमस्तबकस्येव

द्वे

गती

स्तो

मनस्विनां

Bh.

2.

104

Pt.

1.

41,

420.

9

A

means,

expedient,

course,

alternative

अनुपेक्षणे

द्वयी

गतिः

Mu.

3

का

गतिः

what

help

is

there,

can't

help

(

often

used

in

dramas

)

Pt.

1.

319

अन्या

गतिर्नास्ति

K.

158.

10

Recourse,

shelter,

refuge,

asylum,

resort

विद्यमाना

गतिर्येषां

Pt.

1.

320,

322

आसयत्

सलिले

पृथ्वीं

यः

मे

श्रीहरिर्गतिः

Sk.

11

Source,

origin,

acquisition

Bg.

2.

43

Ms.

1.

50.

12

A

way,

path.

13

A

march,

procession.

14

An

event,

issue,

result.

15

The

course

of

events,

fate,

fortune.

16

Course

of

asterisms.

17

The

diurnal

motion

of

a

planet

in

its

orbit.

18

A

running

wound

or

sore,

fistula.

19

Knowing

Ki.

14.

15

knowledge,

wisdom.

20

Transmigration,

metempsychosis

Ms.

6.

73,

12.

3,

23,

40-45.

21

A

stage

or

period

of

life

(

as

शैशव,

यौवन,

वार्धक

).

22

(

In

gram.

)

A

term

for

prepositions

and

some

other

adverbial

prefixes

(

such

as

अलं,

तिरस्

&c.

)

when

immediately

connected

with

the

tenses

of

a

verb

or

verbal

derivatives.

23

Position

of

a

child

at

birth.

Comp.

अनुसरः

following

the

course

of

another.

ऊन

a.

impassable,

desert.

भंगः

stoppage.

हीन

a.

without

refuge,

helpless,

forlorn.

Monier Williams Cologne English

ग॑ति

feminine.

going,

moving,

gait,

deportment,

motion

in

general,

ṛg-veda

v,

64,

3

vājasaneyi-saṃhitā

taittirīya-saṃhitā

et cetera.

manner

or

power

of

going

going

away,

yājñavalkya

iii,

170

procession,

march,

passage,

procedure,

progress,

movement

(

e.g.

अस्त्र-ग्°,

the

going

or

flying

of

missile

weapons,

rāmāyaṇa

v

परां

गतिं-√

गम्,

‘to

go

the

last

way’,

to

die

दैव-ग्°,

the

course

of

fate,

rāmāyaṇa

vi

meghadūta

93

काव्यस्य

ग्°,

the

progress

or

course

of

a

poem,

rāmāyaṇa

i,

3,

2

)

arriving

at,

obtaining

(

with

genitive case.

locative case.

,

or

ifc.

),

śatapatha-brāhmaṇa

ix

mahābhārata

et cetera.

acting

accordingly,

obeisance

towards

(

locative case.

),

āpastamba-dharma-sūtra

i,

13

feminine.

path,

way,

course

(

e.g.

अन्यतरां

गतिं-√

गम्,

‘to

go

either

way’,

to

recover

or

die,

āśvalāyana-śrauta-sūtra

),

rāmāyaṇa

bhagavad-gītā

et cetera.

a

certain

division

of

the

moon's

path

and

the

position

of

the

planet

in

it

(

the

diurnal

motion

of

a

planet

in

its

orbit?

),

varāha-mihira 's bṛhat-saṃhitā

issue,

bhagavad-gītā

iv,

29

running

wound

or

sore,

suśruta

place

of

issue,

origin,

reason,

chāndogya-upaniṣad

i,

8,

4

feminine.

manu-smṛti

i,

110

rāmāyaṇa

mudrārākṣasa

possibility,

expedient,

means,

yājñavalkya

i,

345

rāmāyaṇa

i

mālavikāgnimitra

et cetera.

a

means

of

success

way

or

art,

method

of

acting,

stratagem,

rāmāyaṇa

iii,

vi

refuge,

resource,

manu-smṛti

viii,

84

rāmāyaṇa

kathāsaritsāgara

vaitāna-sūtra

iv,

20

confer, compare.

Religious Thought and Life in India, also called 'brāhmanism and hindūism,' by Sir M. Monier-Williams

page.

260

the

position

(

of

a

child

at

birth

),

suśruta

state,

condition,

situation,

proportion,

mode

of

existence,

kaṭha-upaniṣad

iii,

11

bhagavad-gītā

pañcatantra

et cetera.

a

happy

issue

happiness,

mahābhārata

iii,

17398

the

course

of

the

soul

through

numerous

forms

of

life,

metempsychosis,

condition

of

a

person

undergoing

this

migration,

manu-smṛti

yājñavalkya

mahābhārata

et cetera.

manner,

āśvalāyana-gṛhya-sūtra

i,

Sch.

the

being

understood

or

meant,

patañjali

(

in

grammar.

)

a

term

for

prepositions

and

some

other

adverbial

prefixes

(

such

as

अलम्

et cetera.

)

when

immediately

connected

with

the

tenses

of

a

verb

or

with

verbal

derivatives

(

confer, compare.

कर्मप्रवचनीय

),

pāṇini

i,

4,

60

ff.

vi,

2,

49

ff.

and

139

viii,

1,

70

feminine.

a

kind

of

rhetorical

figure,

sarasvatī-kaṇṭhābharaṇa, by bhoja

ii,

2

a

particular

high

number,

Buddhist literature

‘Motion’

(

personified

as

a

daughter

of

Kardama

and

wife

of

Pulaha

),

bhāgavata-purāṇa

iv,

1

ग॑ति

masculine gender.

nalopākhyāna

of

a

son

of

Anala,

harivaṃśa

i,

3,

43.

Monier Williams 1872 English

गति,

इस्,

f.

going,

moving,

gait,

carriage,

deport-

ment,

motion

in

general

manner

or

power

of

going

going

away

procession,

march,

passage,

procedure,

progress,

movement,

(

e.

g.

अस्त्र-गति,

the

going

or

flying

of

arrows

परां

गतिं

गम्,

to

go

the

last

way,

i.

e.

to

die

दैव-गति,

the

course

of

fate,

fate,

fortune

काव्यस्य

गतिः,

the

progress

or

course

of

a

poem

)

coming,

arriving

at,

obtaining

path,

way,

course

the

course

of

the

asterisms

(

in

astron.

)

a

certain

division

of

the

moon's

path

and

the

position

of

a

planet

in

it

the

diurnal

motion

of

a

planet

in

its

orbit

issue,

event

course

of

events,

fortune

an

issue,

a

running

wound

or

sore

place

of

issue,

origin,

reason

event,

possibility,

an

expedient,

means

a

means

of

success,

way,

or

art,

me

hod

of

acting,

stratagem:

refuge,

resource

remedy

the

position

(

of

a

child

at

birth

)

state,

condition,

situa-

tion,

proportion,

mode

of

existence,

nature

a

happy

issue,

happiness

(

e.

g.

अनुत्तमा

गतिः,

the

incom-

parable

course,

the

attainment

of

eternal

bliss

),

trans-

migration,

metempsychosis,

the

course

or

migration

of

the

soul

through

several

bodies,

the

condition

of

a

person

undergoing

this

migration

manner

know-

ledge,

wisdom

(

in

gram.

)

a

term

for

prepositions

and

some

other

adverbial

prefixes

(

such

as

अलम्

&c.

)

when

immediately

connected

with

the

tenses

of

a

verb

or

with

verbal

derivatives

(

see

कर्म-प्रव-

चनीय

)

a

particular

high

number

(

गति

personified

is

a

daughter

of

Deva-hūti

and

wife

of

Pulaha.

)

—गति-

तालिन्,

ई,

m.,

N.

of

an

attendant

of

Skanda.

—गति-

भङ्ग,

अस्,

m.

stoppage,

impediment

to

progress.

—गति-मत्,

आन्,

अती,

अत्,

possessed

of

motion,

in

motion,

moving

having

issues

or

sores

connected

with

a

preposition

&c.

[

cf.

गति

]

—गति-शक्ति,

इस्,

f.

the

power

of

motion.

—गति-हीन,

अस्,

आ,

अम्,

forlorn,

without

resource

or

refuge.

—गत्य्-अनुसार,

अस्,

m.

following

the

way

of

another.

—गत्य्-ऊन,

अस्,

आ,

अम्,

impassable,

difficult

of

access,

desert,

helpless.

Macdonell English

गति

gá-ti,

Feminine.

gait,

course,

motion,

flight

🞄going

away,

departure

progress

success

🞄attainment

(

of

g.,

lc.,

—°

)

way,

path

egress,

🞄outlet

source,

basis

expedient,

means,

feasibleness

🞄stratagem

refuge

state,

condition,

🞄nature

transmigration,

human

lot

manner

🞄preposition

or

adverb

combined

with

a

verb.

Benfey English

गति

गति,

i.

e.

गम्

+

ति,

Feminine.

1.

Going,

Yājñ.

3,

170.

2.

Motion,

Yājñ.

1,

250

Rām.

2,

60,

12.

3.

Course,

Rām.

1,

3,

2.

4.

Flight,

Rām.

5,

76,

7.

5.

The

transmigration

of

the

souls,

Man.

6,

61.

6.

Gait,

Man.

2,

199.

7.

Attainment,

Bhag.

2,

43.

8.

Way,

Brāhmaṇ,

1,

35

with

परा,

The

last

way,

i.

e.

death,

Brāhmaṇ.

2,

22.

9.

A

means

of

success,

Kathās.

18,

89.

10.

A

stratagem,

Rām.

6,

92,

6.

11.

Refuge,

Man.

8,

84

(

का

गतिस्,

in

dramas,

‘how

can

it

be

helped

?’

)

12.

Condition,

Bhag.

4,

17.

13.

Happiness,

MBh.

3,

17389.

14.

Basis,

Man.

1,

110.

--

Compound

अ-,

Feminine.

want

of

success,

Vikr.

26,

3.

अधोगति,

i.

e.

अधस्-,

I.

Feminine.

1.

going

downwards,

Pañc.

i.

d.

166.

2.

going

to

hell,

Man.

3,

17.

II.

Adjective.

1.

going

downwards,

Rām.

6,

20,

26.

2.

going

to

hell,

Man.

8,

309.

अ-वि-हत-

(

vb.

हन्

),

Adjective.

whose

course

is

irresistible,

Megh.

10.

आका-

श-,

Adjective.

rising

to

the

sky,

Pañc.

48,

7.

आत्मगति,

i.

e.

आत्मन्-,

Feminine.

one's

own

way

instr.

त्या,

by

one's

own

power,

Śāk.

104,

14.

ऊर्ध्व-,

I.

Feminine.

going

onwards,

Suśr.

1,

151,

12.

II.

Adjective.

rising,

Rām.

1,

2,

40.

काम-,

Adjective.

going

as

one

lists,

Ragh.

13,

76.

कृष्ण-,

Masculine.

fire,

MBh.

13,

4071.

गगण-,

Adjective.

moving

in

the

sky,

Megh.

47.

दुस्-,

Feminine.

1.

distress,

Prab.

49,

9.

2.

hell,

MBh.

12,

5593.

दैव-,

Feminine.

the

run

of

fate,

Rām.

6,

94,

26.

सदा-,

Masculine.

1.

the

sun.

2.

wind.

3.

the

Supreme

Spirit.

--

Cf.

βάσις.

Hindi Hindi

आंदोलन

Apte Hindi Hindi

गतिः

स्त्रीलिङ्गम्

-

-

"साधन,

तरकीब,

प्रणाली,

दूसरा

उपाय"

गतिः

स्त्रीलिङ्गम्

-

-

"आश्रय,

रक्षास्थल,

शरण,

शरणागार,

अवलंब"

गतिः

स्त्रीलिङ्गम्

-

-

"स्रोत,

उद्गम,

प्राप्तिस्थान"

गतिः

स्त्रीलिङ्गम्

-

-

"मार्ग,

पथ"

गतिः

स्त्रीलिङ्गम्

-

-

"प्रयाण,

प्रयात्रा"

गतिः

स्त्रीलिङ्गम्

-

-

"घटना,

फल,

परिणाम"

गतिः

स्त्रीलिङ्गम्

-

-

"घटनाक्रम,

बाग्य,

किस्मत"

गतिः

स्त्रीलिङ्गम्

-

-

नक्षत्र

पथ

गतिः

स्त्रीलिङ्गम्

-

-

ग्रह

की

अपने

ही

कक्ष

में

दैनिक

गति

गतिः

स्त्रीलिङ्गम्

-

-

"रिसने

वाला

घाव,

नासूर"

गतिः

स्त्रीलिङ्गम्

-

-

"ज्ञान,

बुद्धिमत्ता"

गतिः

स्त्रीलिङ्गम्

-

-

"पुनःर्जन्म,

आवागमन"

गतिः

स्त्रीलिङ्गम्

-

-

जीवन

की

अवस्थाएँ

गतिः

स्त्रीलिङ्गम्

-

-

उपसर्ग

तथा

क्रिया

विशेषणात्मक

अव्यय

जबकि

यह

किसी

क्रिया

या

कृदन्तक

से

पूर्व

लगाये

जाये।

Shabdartha Kaustubha Kannada

गति

पदविभागः

स्त्रीलिङ्गः

कन्नडार्थः

ಗಮನ

/ನಡಗೆ

/ಸಂಚಾರ

निष्पत्तिः

गल्मृ

(

गतौ

)

-

"क्तिन्"

(

३-३-९४

)

प्रयोगाः

"मणौ

वज्रसमुत्कीर्णे

सूत्रस्येवास्ति

मे

मतिः"

उल्लेखाः

रघु०

१-४

गति

पदविभागः

स्त्रीलिङ्गः

कन्नडार्थः

ವಸ್ತು

/ವಿಷಯ

प्रयोगाः

"तपः

किलेदं

तदवाप्तिसाधनं

मनोगतानामगतिर्न

विद्यते"

उल्लेखाः

कुमा०

५-६४

गति

पदविभागः

स्त्रीलिङ्गः

कन्नडार्थः

ದಶೆ

/ಅವಸ್ಥೆ

/ಸ್ಥಿತಿ

प्रयोगाः

"शरार्थमेष्यत्यथ

लप्स्यसे

गतिं

शिरोमणिं

दृष्टिविषज्जिधृक्षतः"

उल्लेखाः

किरा०

१४-२५

गति

पदविभागः

स्त्रीलिङ्गः

कन्नडार्थः

ಉಪಪತ್ತಿ

/ಉಪಾಯ

/ಕಾರ್ಯಸಾಧಿಸುವ

ಯುಕ್ತಿ

प्रयोगाः

"अपक्रमणानुपेक्षणे

द्वयी

गतिः"

उल्लेखाः

मुद्रा०

गति

पदविभागः

स्त्रीलिङ्गः

कन्नडार्थः

ಸ್ಥಾನ

प्रयोगाः

"गुरुक्रियारम्भफलैरलङ्कृतं

गतिं

प्रतापस्य

जगत्प्रमाथिनः"

उल्लेखाः

किरा०

१४-४२

गति

पदविभागः

स्त्रीलिङ्गः

कन्नडार्थः

ಸರಣಿ

/ಪದ್ಧತಿ

/ಮಾರ್ಗ

गति

पदविभागः

स्त्रीलिङ्गः

कन्नडार्थः

ಆಧಾರ

/ಆಶ್ರಯ

/ರಕ್ಷಣ

ಸ್ಥಾನ

प्रयोगाः

"आत्मैव

ह्यात्मनः

साक्षी

गतिरात्मा

तथात्मनः

मावमंस्थाः

स्वमात्मानं

नृणां

साक्षिणमुत्तमम्

॥"

उल्लेखाः

मनु०

८-८४

गति

पदविभागः

स्त्रीलिङ्गः

कन्नडार्थः

ಹೋಗಬೇಕಾದ

ಸ್ಥಾನ

/ಸೇರಬೇಕಾದ

ಜಾಗ

प्रयोगाः

"उपागमे

दुश्चरिता

इवापदां

गतिं

निश्चेतुमलं

शिलीमुखाः"

उल्लेखाः

किरा०

४-३५

गति

पदविभागः

स्त्रीलिङ्गः

कन्नडार्थः

ಪ್ರಮಾಣ

/ನಿರ್ಣಯಮಾಡುವ

ರುಜುವಾತು

/ಗುರುತು

प्रयोगाः

"कृपेति

चेदस्तु

मृगः

क्षतः

क्षणादनेन

पूर्वं

मयेति

का

गतिः"

उल्लेखाः

किरा०

१४-१५

गति

पदविभागः

स्त्रीलिङ्गः

कन्नडार्थः

ಸ್ವರೂಪ

/ವಸ್ತುಸ್ಥಿತಿ

/ನಿಜಸ್ಥಿತಿ

प्रयोगाः

"चरतस्तपस्तव

वनेषु

सहा

वयं

निरूपयितुमस्य

गतिम्"

उल्लेखाः

किरा०

६-३६

गति

पदविभागः

स्त्रीलिङ्गः

कन्नडार्थः

ಪರಿಣಾಮ

/ಕೊನೆ

/ಅವಸಾನ

गति

पदविभागः

स्त्रीलिङ्गः

कन्नडार्थः

ಯಾತ್ರೆ

गति

पदविभागः

स्त्रीलिङ्गः

कन्नडार्थः

ರಕ್ತ

ಮೊದಲಾದುವುಗಳ

ಸುರಿತ

/ದ್ರವವಸ್ತುವು

ಪ್ರವಹಿಸುವುದು

गति

पदविभागः

स्त्रीलिङ्गः

कन्नडार्थः

ಜ್ಞಾನ

/ತಿಳುವಳಿಕೆ

गति

पदविभागः

स्त्रीलिङ्गः

कन्नडार्थः

ಕರ್ದಮನ

ಕನ್ಯೆಯಲ್ಲಿ

ಒಬ್ಬಳು

/ಪುಲಹ

ಋಷಿಯ

ಪತ್ನಿ

प्रयोगाः

"पुलहस्य

गतिर्भार्या

त्रीनसूत

सती

सुतान्"

उल्लेखाः

भाग०

४-१-३८

गति

पदविभागः

स्त्रीलिङ्गः

कन्नडार्थः

ನಾಡಿಯ

ಹುಣ್ಣು

विस्तारः

"गतिर्मार्गे

दशायां

ज्ञाने

यात्राभ्युपाययोः

नाडीव्रणसरण्यां

च"

-

विश्व०

गति

पदविभागः

स्त्रीलिङ्गः

कन्नडार्थः

ವ್ಯಾಕರಣದಲ್ಲಿ

ಗತಿಸಂಜ್ಞೆಯುಳ್ಳ

ಶಬ್ದಗಳು

Bhutasankhya Sanskrit

४,

अपस्,

अब्धि,

अम्बु,

अम्बुधि,

अम्बुनिधि,

अम्भोधि,

अम्भोनिधि,

अय,

अर्णव,

आप,

आम्नाय,

आय,

आश्रम,

उदधि,

उदन्वान्,

उपाय,

कषाय,

कृत,

केन्द्र,

कोष्ठ,

गति,

जल,

जलधि,

जलनिधि,

तुरीय,

तुर्य,

तोय,

दिक्,

दिश्,

दिशा,

ध्यान,

नदी,

निगम,

निम्नगेश,

नीरधि,

नीरनिधि,

पयोधि,

पयोनिधि,

पाथ,

पाथोधि,

पितामहास्य,

प्रणिम्नगेश,

बन्ध,

बन्धु,

ब्रह्मोद्भव,

महोर्मि,

महोर्मिक,

माल,

युग,

लवणोद,

लोकपाल,

वर्ण,

वारिधि,

वारिनिधि,

वार्धि,

विषधि,

विषनिधि,

वेद,

श्रुति,

सञ्ज्ञा,

समुद्र,

सलिलाकर,

सागर,

सुख

Bopp Latin

गति

f.

(

r.

गम्

ire,

s.

ति,

gr.

616.

)

1

)

itio,

itus,

iter.

BR.

1.

35.

2.

22.

BH.

4.

17.

6.

45.

8.

26.

2

)

perfugium,

refugium.

BR.

1.

25.

(

Hib.

gaeth

ventus,

v.

सदागति,

सततग.

)

Edgerton Buddhist Hybrid English

gati,

f.,

(

1

)

(

=

Pali

id.

)

state

of

existence

into

which

rebirth

is

possible

destiny,

(

future

)

state.

As

in

Pali,

there

are

normally

five:

hell

(

naraka,

niraya

nairayika

),

animals

(

tiryak,

tiryagyoni,

tiryaggata

),

ghosts

(

preta,

yamaloka,

°kika

),

gods,

men

or

six,

with

addition

of

asuras.

The

first

three

are

evil,

durgati

(

tisṛṇāṃ

durgatīnāṃ

SP

〔260.8〕,

listed

9

),

or

apāya,

q.v.

A

brief

summary

of

the

5

or

6

gati

in

LaVallée

Poussin,

AbhidhK.

〔iii.11〕.

Lists

of

5,

[

Page209-a

]

Samādh

〔19.17〕

Divy

〔300.10—11〕

〔301.20〕

of

6,

Dharmas

〔57〕

SP

〔244.12—14〕

without

listing,

aniṣṭa-gati-(

=

durgati

)-traya-,

and

abhimata-gati-dvaya-

(

=

gods

and

men

),

Av

〔i.244.14〕

pañca-gati-

SP

〔131.16〕

LV

〔173.16〕

ṣaḍgati-,

v.l.

pañcagati-,

SP

〔135.14〕,

ṣaṭsu

gatiṣu,

or

(

vss

)

ṣaṭsū

gatīṣū,

gatīṣu

ṣaṭsū,

SP

〔6.9〕

〔9.6〕

〔48.3〕

〔54.11〕

ṣaṭsu

gatīhi

(

loc.!

)

Mv

〔i.42.17〕

(

vs

)

ṣaṭsu

gatiṣu

〔337.5〕

(

prose

)

six

also

Mv

〔ii.368.12〕

(

text

uncertain

)

existence

even

in

the

relatively

favorable

states

is

still

evil,

cf.

SP

〔48.3〕

ṣaṭsū

gatīṣū

parikhidyamānāḥ

in

Śikṣ

〔147.14〕

a

totally

different

list

of

four

(

evil

)

gati

is

given,

viz.

(

1

)

akṣaṇa-gati

(

see

s.v.

akṣaṇa

),

(

2

)

going

to

a

Buddha-field

which

contains

no

Buddha,

(

3

)

birth

in

a

heretical

family,

(

4

)

sarvadurgatigati

(

2

)

a

high

number:

Mvy

〔7800〕

〔7930〕

(

cited

from

Gv

)

〔8026〕

Gv

〔106.20〕

〔134.5〕

(

3

)

in

gatiṃ-gata,

q.v.,

perhaps

to

be

taken

in

the

sense

of

understanding,

comprehension,

knowledge

Tib.

in

this

cpd.

renders

rtogs

pa,

understanding,

and

uses

the

same

translation

when

gati

is

associated

with

such

words

as

smṛti,

mati,

as

in

LV

〔8.2〕

smṛti-mati-gati-dhṛty-uttapta-

see

s.v.

gatima(

nt

).

See

next

two.

Indian Epigraphical Glossary English

gati

(

IE

7-1-2

EI

25

),

‘four’

also

explained

as

five

in

number

(

EI

19

).

Lanman English

gáti,

f.

—1.

a

going,

way

of

going,

ability

to

go

—2.

progress,

18^18

eventus,

issue,

20^13

—3.

way

of

escape,

refuge,

52^15

—4.

the

way

or

course

esp.

of

the

soul

through

different

bodies,

metempsychosis

and

so,

a

condition

of

the

soul

during

these

transmigrations,

a

man's

lot

or

fate,

53^12,

65^10,

66^6,

66^21

ff.

[

√gam,

1157:

cf.

βά-σι-ς,

‘going,

power

to

go.’

]

Schmidt Nachtrage zum Sanskrit Worterbuch German

गति

Verständnis,

Mahāvy.

142.

गतिं

गतः

zum

Verständnis

gelangt,

verstehend,

ebenda

und

30,

62.

उपाय

कौशल्यगतिं

गतः

Saddh.

P.

122.

Vgl.

1.

s

).

Wordnet Sanskrit

Synonyms

अवस्था,

परिस्थितिः,

पदवी,

दशा,

स्थानं,

संस्थानं,

भावः,

वृत्तिः,

पदं,

गति,

भूमिः

(Noun)

एका

विशेषस्थितिः।

"मम

परिस्थित्यां

भवान्

किं

कुर्यात्।"

Mahabharata English

Gati

=

Śiva

(

1000

names^2

).

Kalpadruma Sanskrit

गतिः,

स्त्रीलिङ्गम्

(

गम्

+

भावे

क्तिन्

)

गमनकर्म्म

।(

यथा,

रघुवंशे

।“अथवा

कृतवाग्द्वारे

वंशेऽस्मिन्

पूर्व्वसूरिभिः

।मणौ

बज्रसमुत्कीर्णे

सूत्रस्येवास्ति

मे

गतिः

)तत्पर्य्यायः

वर्त्तते

अयते

लोटते

३लोठते

स्यन्दते

कसति

सर्पति

स्यमति

८स्रवति

स्रंशते

१०

अवति

११

श्चोतति

१२ध्वंसति

१३

वेनति

१४

मार्ष्टि

१५

गुरण्यति

१६शवति

१७

कालयति

१८

पेलयति

१९

कण्टति

२०पिस्यति

२१

विस्यति

२२

मिस्यति

२३प्रवते

२४

प्लवते

२५

च्यवते

२६

कवते

२७गवते

२८

नवते

२९

क्षोदति

३०

नक्षति

३१सक्षति

३२

म्यक्षति

३३

सचति

३४

ऋच्छति

३५तुरीयति

३६

चतति

३७

अतति

३८

गाति

३९इयक्षति

४०

सश्चति

४१

सरति

४२

रंहति

४३यतते

४४

भ्रमति

४५

धजति

४६

रजति

४७लजति

४८

क्षियति

४९

घमति

५०

मिनाति

५१ऋण्वति

५२

ऋणोति

५३

स्वरति

५४

सिसर्त्ति

५५वेषिष्टिः

५६

योषिष्टिः

५७

ऋणाति

५८

ऋयते

५९तेजति

६०

दध्यति

६१

दध्नोति

६२

युध्यति

६३घन्वति

६४

अरुषति

६५

आर्य्यन्ति

६६

डीयते

६७तकति

६८

टीयते

६९

इषति

७०

फणति

७१हनति

७२

अर्द्धति

७३

मर्द्दति

७४

ससृते

७५नसते

७६

हर्षति

७७

इयर्त्ति

७८

ईर्त्ते

७९ईङ्खते

८०

ज्रयति

८१

स्वात्रति

८२

गन्ति

८३आगनीगन्ति

८४

जंगन्ति

८५

जिन्वति

८६जसति

८७

गमति

८८

ध्रति

८९

ध्नाति

९०ध्रयति

९१

वहते

९२

रथर्य्यति

९३

जेहते

९४स्वःकति

९५

क्षुम्पति

९६

प्साति

९७

वाति

९८याति

९९

दृयति

१००

द्राति

१०१

डूलति

१०२एजति

१०३

जमति

१०४

जवति

१०५

वञ्चति

१०६अनिति

१०७

पवते

१०८

हन्ति

१०९

सेधति

११०अगन्

१११

अजगन्

११२

जिगाति

११३

पतति११४

इन्वति

११५

द्रमति

११६

द्रवति

११७

वेति११८

हयन्तात्

११९

एति

१२०

जगायात्

१२१अयुथुः

१२२

इति

द्वाविंशं

शतं

गतिकर्म्म

।इति

वेदनिघण्टौ

अध्यायः

(

गम्यतेऽस्या-मिति

गम्

+

अधिकरणे

क्तिन्

)

मार्गः

।(

यथा,

भगवद्गीतायाम्

२६

।“शुक्लकृष्ण

गती

ह्येते

जगतः

शाश्वते

मते

।एकया

यात्यनावृत्तिमन्यया

वर्त्तते

पुनः

)दशा

(

यथा,

तत्रैव

३७

।“अयतिः

श्रद्धयोपेतो

योगाच्चलितमानसः

।अप्राप्य

योगसंसिद्धिं

कां

गतिं

कृष्ण

!

गच्छति

”गम्यते

ज्ञायतेऽनया

करणे

क्तिन्

)

ज्ञानम्

।(

यथा,

श्रीमद्भागवते

३१

।“न

ते

विदुः

स्वार्थगतिं

हि

विष्णुंदुराशया

ये

बहिरर्थमानिनः

।अन्धा

यथान्धैरुपणीयमानास्तेऽपीशतन्त्र्यामुरुदाम्नि

बद्धाः

”“स्वस्मिन्नेव

आत्मन्येव

अर्थः

प्रयोजनं

येषां

तेस्वार्थास्तत्त्वविदस्तेषां

गतिर्ज्ञानस्वरूपं

विष्णुंदुराशया

वहिरर्थमानिनो

विदुः

जानन्ति

।”इति

तट्टीकायां

स्वामी

)

यात्रा

(

गम्यतेप्राप्यतेऽनया

इति

गम्

+

करणे

क्तिन्

)अभ्युपायः

(

यथा,

महाभारते

१३

१४९

६१

।“यज्ञ

इज्यो

महेज्यश्च

क्रतुः

सत्रं

सतां

गतिः

)नाडीव्रणम्

सरणी

इति

मदिनी

१४

(

गम्

+

भावे

क्तिन्

परिणति

यथा,

किराता-र्जुनीये

१०

४०

।“मदनमुपदधे

एव

तासादुरधिगमा

हि

गतिः

प्रयोजनानाम्

”“गतिः

प्ररिणतिः

।”

इति

तट्टीकाकृन्मल्लि-नाथः

प्रमाणम्

यथा,

तत्रैव

१४

१५

।कृपेति

चेदस्तु

मृगः

क्षतः

क्षणा-दनेन

पूर्व्वं

मयेति

का

गतिः

“मया

नेत्यत्र

का

गतिः

किं

प्रमाणम्

।”

इतितट्टीकायां

मल्लिनाथः

मन्यते

इति

गम्

+कर्म्मणि

क्तिन्

स्वरूपम्

यथा,

तत्रैव

३६

।चरतस्तपस्तव

वनेषु

सहान

वयं

निरूपयितुमस्य

गतिम्

।”“तव

वनेषु

तपश्चरतोऽस्य

गतिं

स्वरूप

निरू-पयितुम्

।”

इति

मल्लिनाथः

विषयः

यथा,

कुमारे

६४

।“तपः

किलेदं

तदवाप्तिसाधनंमनोरथानामगतिर्न

विद्यते

।”“मनोरथानां

कामानां

अगतिः

अविषयःइति

मल्लिनाथः

कर्म्मफलम्

यथा,

भगव-द्गीतायाम्

१८

।“गतिर्भर्त्ता

प्रभुः

साक्षी

निवासः

शरणं

सुहृत्

”“गतिः

कर्म्मफलम्

।”

इति

शाङ्करभाष्यम्ग्रहभेदेन

गतिभेदो

यथा,

--“अदृश्यरूपा

कालस्य

मूर्त्तयो

भगणाश्रिताः

।शीघ्रमन्दोच्चपाताख्या

ग्रहाणां

गतिहेतवः

”इति

सूर्य्यसिद्धान्तः

तत्र

तु

नक्षत्रभेदेन

बुधग्रहस्य

गतिभेदो

यथा,

बृहत्संहितायाम्

अध्याये

।“नोत्पातपरित्यक्तः

कदाचिदपि

चन्द्रजो

व्रज-त्युदयम्

।जलदहनपवनभयकृत्

धान्यार्घक्षयविवृद्ध्यै

वा

विचरच्छ्रवणधनिष्ठा

प्राजापत्येन्दुविश्वदैवानि

।मृद्नन्

हिमकरतनयः

करोत्यवृष्टिं

सरोगभयाम्

रौद्रादीनि

मघान्तान्युपाश्रिते

चन्द्रजे

प्रजापीडा

।शस्त्रनिपातक्षुद्भयरोगानावृष्टिसन्तापैः

हस्तादीनि

विचरन्

षडृक्षाण्युपपीडयन्

गवा-मशुभः

।स्नेहरसार्घविवृद्धिं

करोति

चोर्व्वीं

प्रभूतान्नाम्

आर्य्यम्णं

हौतभुजं

भद्रपदामुत्तरां

यमेशञ्च

।चन्द्रस्य

सुतो

निघ्नन

प्राणभृतां

धातुसङ्क्षयकृत्

आश्विनवारुणमूलान्युपमृद्नन्

रेवतीञ्च

चन्द्रसुतः

।पण्यभिषग्नौजीविकसलिलजतुरगोपघातकरः

पूर्व्वाद्यृक्षत्रितयादेकमपीन्दोः

सुतोऽभिमृद्नी-यात्

क्षुच्छस्त्रतस्करामयभयप्रदायी

चरन्

जगतः

प्राकृतविमिश्रसङ्क्षिप्ततीक्ष्णयोगान्तघोर-पापाख्याः

।सप्तपराशरतन्त्रे

नक्षत्रैः

कीर्त्तिता

गतयः

प्राकृतसंज्ञा

वायव्ययाम्यपैतामहानि

बहुलाश्च

।मिश्रा

गतिः

प्रदिष्टा

शशिशिवपितृभुजगदैवानि

सङ्क्षिप्तायां

पुष्यः

पुनर्वसुः

फल्गुनीद्वयं

चेति

।तीक्ष्णायां

भद्रपदाद्वयं

सशाक्राश्वयुक्

पौष्णम्

योगान्तिकेति

मूलं

द्वे

चाषाढे

गतिः

सुतस्येन्दोः

।घोराश्रवणस्त्वाष्ट्रं

वसुदेवं

वारुणं

चैव

पापाख्या

सावित्रं

मैत्रं

शक्राग्निदैवतं

चेति

।उदयप्रवासदिवसैः

एव

गतिलक्षणं

प्राह

चत्वारिंशत्त्रिंशद्द्बिसमेता

विंशतिर्द्विनवकञ्च

।नव

मासार्द्धं

दश

चैकसंयुताः

प्राकृताद्यानाम्

प्राकृतगत्यामारोग्यवृष्टिसस्यप्रवृद्धयः

क्षेमम्

।सङ्क्षिप्तमिश्रयोर्मिश्रमेतदन्यासु

विपरीतम्

ऋज्व्यतिवक्रा

वक्रा

विकला

मतेन

देवल-स्यैताः

।पञ्च

चतुर्द्ब्येकाहा

ऋज्व्यादीनां

षडभ्यस्ताः

ऋज्वी

हिता

प्रजानामतिवक्रार्थं

गतिर्वि-नाशयति

।शस्त्रभयदा

वक्रा

विकला

भयरोगसञ्जननी

पौषाषाढश्रावणवैशाखेष्विन्दजः

समाघेषु

।दृष्टो

भयाय

जगतः

शुभफलकृत्

प्रोषितस्तेषु

कार्त्तिकेऽश्वयजि

वा

यदि

मासेदृश्यते

तनुभवः

शिशिरांशोः

।शस्त्रचौरहुतभुग्गदतोय-क्षुद्भयानि

तदा

विदधाति

रुद्धानि

सौम्येऽस्तमिते

पुराणियान्युद्गते

तान्युपयान्ति

मोक्षम्

।अन्ये

तु

पश्चादुदिते

वदन्तिलाभः

पुराणां

भवतीति

तज्ज्ञाः

हेमकान्तिरथवा

शुकवर्णःसम्यकेन

मणिना

सदृशो

वा

।स्निग्धमूर्त्तिरलघुश्च

हितायव्यत्यये

शुभकृच्छशिपुत्रः

”अन्येषामपि

ग्रहाणां

गतिस्तत्रव

क्रमशो

विशे-षतो

द्रष्टव्या

)

Capeller German

ग॑ति

Feminine.

Gang,

Weggang,

Fortgang,

Verlauf

das

Anlangen,

Erreichen

(

Gen.

,

Loc.

o.

—°

)

Weg,

Bahn,

Ausweg,

Mittel,

Art

und

Weise,

Verhältnis,

Zustand,

Lage.

Grassman German

gáti,

f.,

der

Gang

[

von

gam

].

-im

{418,

3}.

Burnouf French

गति

गति

feminine

(

गम्

sfx.

ति

)

action

d'aller,

locomotion,

voyage

démarche,

maintien

de

qqn.

qui

s'avance

marche

des

choses,

cours

des

événements

progrès

du

temps

période

dans

la

vie

humaine

progrès

de

l'esprit,

acquisition

de

la

science.

Voie,

chemin,

route

moyen,

expédient,

procédé.

Bd.

les

six

voies

ou

conditions

des

êtres

sensibles,

à

savoir

celles

des

devas,

des

hommes,

des

génies,

des

प्रेतस्,

des

brutes

et

des

damnés.

गतिला

feminine

(

sfx.

इल

)

départ,

séparation,

adieu.

Np.

d'une

rivière.

गत्यनुसार

masculine

imitation

de

la

démarche

de

qqn.

Stchoupak French

गति-

Feminine.

marche,

démarche,

allure,

mouvement

voie,

cours,

destination

métempsychose

fait

d'arriver

à,

d'obtenir,

accès

issue,

moyen

de

succès,

de

salut,

ressource

(

का

गतिः

que

faire

?

)

origine,

source

état,

condition

préverbe

(

gramm.

)

-मन्त्-

a.

mobile.

°भङ्ग-

°भेद-

Masculine.

ce

qui

interrompt

le

cours,

obstacle.