क्षार (kSAra)
This section shows the AI summary for the selected word, generated by referencing all available dictionaries. This feature is available only for logged-in users.
Warning!
This feature is only for logged in users. Please login to have full access to Kosha.
In this section, you'll find information about the dhatus (verbal roots) related to your search. This includes details like dhatu information, forms, and any available commentaries.
Warning!
This feature is only for logged in users. Please login to have full access to Kosha.
शब्दसागरः
Englishक्षार (-रः)
1. Glass.
2. Juice, essence.
3. Molasses, treacle.
4. Salt.
5. Ashes.
5. A rogue, a cheat.
7. Borax, borate of soda.
8. Alkali,
either soda or potash.
9. Caustic Alkali, one species of cautery.
(-रः) A factitious or medicinal salt, commonly black salt: see कृष्ण-
लवण.
क्षर् to prop, or distil, affix अण्.
Capeller Eng
EnglishHelp us improve! Let us know about any improvements, bugs, or suggestions you have. Thanks.Click here for Feedback Form
Spoken Sanskrit
Englishक्षार - kSAra - - salt
लवण - lavaNa - - salt
लवण - lavaNa - - tablesalt
लवणं एव नास्ति - lavaNaMevanAsti - - Nosaltatall.
लवणं किञ्चित् अधिकम् - lavaNaMkiJcitadhikam - - Abittoomuchofsaltinit.
लवणं किञ्चित् योजयतु, सम्यक् भवति - lavaNaMkiJcityojayatu, samyakbhavati - - Addsomesalt.ItwillbeO.K.
लावण - lAvaNa - - salt
सर - sara - - salt
कवर - kavara - - salt
पटु - paTu - - salt
राजबदर - rAjabadara - - salt
रुमाभव - rumAbhava - - salt
लवणयति { लवणय } - lavaNayati { lavaNaya } - verb - salt
लवण - lavaNa - - salty
लावण - lAvaNa - - salted
लवणित - lavaNita - - salted
द्रोणी - droNI - - of salt
सागरोत्थ - sAgarottha - sea-salt
लवणपाटलिका - lavaNapATalikA - - salt-bag
लवणता - lavaNatA - - saltness
क्षार - kSAra - - alkali
क्षारक - kSAraka - - alkali
सर्जिका - sarjikA - - alkali
योगवाही - yogavAhI - - alkali
स्रुघ्नी - srughnI - - alkali
स्रुघ्निका - srughnikA - - alkali
यवक्षार - yavakSAra - - alkali
योगिन् - yogin - - alkali
श्वेतक्षार - zvetakSAra - - alkali
सुवर्चक - suvarcaka - - alkali
सुवर्चसिन् - suvarcasin - - alkali
सुखवर्चक - sukhavarcaka - - alkali
सुखवर्चस् - sukhavarcas - - alkali
क्षारस्वभाव - kSArasvabhAva - - alkaline [ chem. ]
सर्जियुक्त - sarjiyukta - - alkaline [ chem. ]
कापोत - kApota - - fossil alkali
काच - kAca - - alkaline salt
स्नुघ्निका - snughnikA - - mineral alkali
क्षारनदी - kSAranadI - - alkaline river
क्षार - kSAra - - caustic alkali
क्षार - kSAra - - salt
लवण - lavaNa - - salt
लवण - lavaNa - - tablesalt
लवणं एव नास्ति - lavaNaMevanAsti - - Nosaltatall.
लवणं किञ्चित् अधिकम् - lavaNaMkiJcitadhikam - - Abittoomuchofsaltinit.
लवणं किञ्चित् योजयतु, सम्यक् भवति - lavaNaMkiJcityojayatu, samyakbhavati - - Addsomesalt.ItwillbeO.K.
लावण - lAvaNa - - salt
सर - sara - - salt
कवर - kavara - - salt
पटु - paTu - - salt
राजबदर - rAjabadara - - salt
रुमाभव - rumAbhava - - salt
लवणयति { लवणय } - lavaNayati { lavaNaya } - verb - salt
लवण - lavaNa - - salty
लावण - lAvaNa - - salted
लवणित - lavaNita - - salted
द्रोणी - droNI - - of salt
सागरोत्थ - sAgarottha - sea-salt
लवणपाटलिका - lavaNapATalikA - - salt-bag
लवणता - lavaNatA - - saltness
क्षार - kSAra - - alkali
क्षार - kSAra - - salt
क्षार - kSAra - - pungent
क्षार - kSAra - - saline
क्षार - kSAra - - converted to alkali or ashes by distillation
क्षार - kSAra - - sharp
क्षार - kSAra - - acid
क्षार - kSAra - - caustic
क्षार - kSAra - - keen
क्षार - kSAra - - biting
क्षार - kSAra - - corrosive
क्षार - kSAra - - acrid
क्षार - kSAra - - molasses
क्षार - kSAra - - caustic alkali
क्षार - kSAra - - base [ chem. ]
क्षार - kSAra - - glass
क्षार - kSAra - - any corrosive or acrid or saline substance
क्षार - kSAra - - essence
क्षार - kSAra - - juice
क्षार - kSAra - - treacle
क्षार - kSAra - - flowing water
क्षार - kSAra - - any corrosive or acrid substance
क्षार - kSAra - - factitious or medicinal salt
क्षार - kSAra - - water
क्षार - kSAra - - flow
क्षार - kSAra - - pungent
तिक्त - tikta - - pungent
तीक्ष्ण - tIkSNa - - pungent
तिग्म - tigma - - pungent
पटु - paTu - - pungent
कटु - kaTu - - pungent
उष्ण - uSNa - - pungent
कटुक - kaTuka - - pungent
कटोल - kaTola - - pungent
तेजोवत् - tejovat - - pungent
तीक्ष्णलवण - tIkSNalavaNa - - pungent
तीव्र - tIvra - - pungent
मुखशोधन - mukhazodhana - - pungent
वक्त्रभेदिन् - vaktrabhedin - - pungent
विदाहिन् - vidAhin - - pungent
सक्षार - sakSAra - - pungent
उग्र - ugra - - pungent
खर - khara - - pungent
तीक्ष्णगन्ध - tIkSNagandha - - marjoram [ having a pungent smell ]
अतीव्र - atIvra - - not pungent
क्षार - kSAra - - acid
दन्तशठ - dantazaTha - - acid
तीक्ष्ण - tIkSNa - - acid
शट - zaTa - - acid
शौक्त - zaukta - - acid
खर - khara - - acid
अम्ल - amla - - acidic
अम्लता - amlatA - - acidity
अम्लभाव - amlabhAva - - acidity
अम्लपित्त - amlapitta - - acidity [ med. ]
अम्ल - amla - - acidity
अम्लरस - amlarasa - - acidity
दन्तशठ - dantazaTha - - acidity
पाचन - pAcana - - acidity
कवर - kavara - - acidity
काटुक - kATuka - - acidity
चौक्र्य - caukrya - - acidity
आम्ल - Amla - - acidity
अत्यम्ल - atyamla - - very acid
महाम्ल - mahAmla - - very sour [ very acidic ]
क्षार - kSAra - - saline
पटु - paTu - - saline
लवण - lavaNa - - saline
अनूषर - anUSara - - not saline
क्षारभूमि - kSArabhUmi - - saline soil
क्षारमृत्तिका - kSAramRttikA - - saline soil
ऊषर - USara - - saline soil
उष - uSa - - saline earth
लवण - lavaNa - - saline taste
सर्वरस - sarvarasa - - saline flavour
सर्वरसोत्तम - sarvarasottama - - saline flavour
लवणकटुक - lavaNakaTuka - - saline and acrid
लवणतिक्त - lavaNatikta - - saline and bitter
त्रिपटु - tripaTu - - 3 saline substances
लवणकषाय - lavaNakaSAya - - saline and astringent
यवन - yavana - - salt from saline soil
ऊषवत् - USavat - - consisting of saline soil
क्षाररस - kSArarasa - - saline or alkaline flavour
क्षारकर्दम - kSArakardama - - pool of saline or acrid mud
क्षारित - kSArita - - distilled from saline matter
ऊषरायते { ऊषराय } - USarAyate { USarAya } - verb - become a saline or sterile soil
ऊष - USa - - soil impregnated with saline particles
इज्जल - ijjala - - small tree growing in wet and saline soil
क्षार - kSAra - - any corrosive or acrid or saline substance
रोमक - romaka - - kind of saline earth and the salt extracted from it
क्षार kSAra treacle
खण्डज khaNDaja treacle
गुड guDa treacle
द्रवज dravaja treacle
शिशुप्रिय zizupriya treacle
मधुर madhura treacle
खण्डक khaNDaka treacle or molasses
बलक balaka mixture of treacle and milk
गुडक guDaka kind of drug prepared with treacle
खण्ड khaNDa , treacle or molasses partially dried
क्षार kSAra corrosive
संक्षारक saMkSAraka corrosive
संक्षारी saMkSArI corrosive
संक्षारण-क्रिया saMkSAraNa-kriyA corrosive action [ Chem. ]
ज्वलन jvalana corrosive alkali
संक्षारक उत्साद saMkSAraka utsAda corrosive sublimate [ Chem. ]
क्षार kSAra any corrosive or acrid substance
क्षार kSAra any corrosive or acrid or saline substance
Wilson
EnglishApte
Englishक्षार [kṣāra], [क्षर्-ज्वला बा˚ ण]
Corrosive, caustic, acid, pungent, saline.
Flowing, oozing.
रः Juice, essence.
Treacle, molasses.
Any corrosive or acid substances
क्षते क्षारमिवासह्यं जातं तस्यैव दर्शनम् 4.7
क्षारं क्षते प्रक्षिपन् 5.18
(क्षारं क्षते क्षिप् has become proverbial, and means 'to aggravate the pain which is already unbearable', 'to make bad, worse', 'to add insult to injury').
Glass.
Salt
caustic alkali
3.36.
Ashes.
A rogue, cheat.
रम् Black salt.
Water.
See क्षारः (3)
आः क्षते क्षारमेतन्मे क्षिप्तं केनेत्यभाषत 93.14. -अच्छम् sea-salt. -अञ्जनम् an alkaline unguent. -अम्बु an alkaline fluid. -अष्ट- कम् of a collection of eight articles [Mar. पळस (Butea frondose), निवडुंग (Cactus Indicus), सर्जी (Saltpetre), चिंच (Tamarind), आघाडा (Achryanthes Aspara), रुई, तिलनाल, जव (Nitrate of Potash). -उदः, -उदकः -उदधिः, -समुद्रः, -सिन्धुः the salt ocean.
कर्दमः a pool of saline mud.
of a hell
5.26.7.-क्षत damaged by saltpetre
3.14. -तैलम् oil cooked with alkaline ingredients. -त्रयम् -त्रितयम् natron, salt-petre and borax. -दशकम् of a collection of ten plants (Mar. शेवगा, मुळा, पळस, चिंच, चुका, आलें, निंब, आघाडा, ऊंस कदली). -नदी a river of alkaline water in hell. -पञ्चकम् of a collection of five articles (Mar. जव, पुष्कर, सर्जी, पळस and तिलनाल). -भूमिः , -मृत्तिका saline soil
किमाश्चर्यं क्षारभूमौ प्राणदा यमदूतिका Udb. -मेलकः an alkaline substance. -रसः a saline flavour. -श्रेष्ठम् alkaline earth. -षट्कम् of a collection of six plants (Mar. गुळवेल, कुडा, आघाडा, कळलावी, पुष्करमूल, तिलनाल).
क्षारः [kṣārḥ], See under क्षर्.
Apte 1890
Englishक्षार a. [क्षर्-ज्वला बा° ण] 1 Corrosive, caustic, acid, pungent, saline.
2 Flowing, oozing.
रः 1 Juice, essence.
2 Treacle, molasses.
3 Any corrosive or acid substance
क्षते क्षारमिवासह्यं जातं तस्यैव दर्शनं U. 4. 7
क्षारं क्षते प्रक्षिपन् Mk. 5. 18
(क्षारं क्षते क्षिप् &c. has become proverbial, and means ‘to aggravate the pain which is already unbearable, ’ ‘to make bad worse’, ‘to add insult to injury’).
4 Glass.
5 Salt.
6 Ashes.
7 A rogue, cheat.
रं 1 Black salt.
2 Water.
Comp.
अच्छं sea-salt.
अंजनं an alkaline unguent.
अंबु n. an alkaline fluid.
उदः,
उदकः,
उदधिः,
समुद्रः the salt ocean.
कर्दमः {1} a pool of saline mud. {2} N. of a hell.
तैलं oil cooked with alkaline ingredients.
त्रयं,
त्रितयं natron, salt-petre and borax.
नदी a river of alkaline water in hell.
भूमिः f.,
मृत्तिका saline soil
किमाश्चर्यं क्षारभूमौ प्राणदा यमदूतिका Udb.
मेलकः an alkaline substance.
रसः a saline flavour.
श्रेष्ठं alkaline earth.
Monier Williams Cologne
EnglishMonier Williams 1872
Englishक्षार, अस्, आ, अम्, caustic, biting, corrosive, acid,
pungent, saline (according to some in these senses fr.
rt. क्षै), anything converted to alkali or ashes by
distillation
(अस्), m. juice, essence
treacle, molasses
any corrosive or acid or saline substance, especially an
alkali such as soda or potash
caustic alkali, one
species of cautery
glass
a rogue, a cheat
(अम्),
n. a factitious or medicinal salt, commonly black
salt [cf. विड्-लवण and कृष्ण-लवण]
water.
—क्षार-कर्दम, अस्, m. a pool of saline or acid
mud
N. of a hell.
—क्षार-कर्मन्, अ, n. apply-
ing caustic alkali (Lapis Infernalis) to proud flesh &c.
or applying acid remedies in general.
—क्षार-
कृत्य, अस्, आ, अम्, to be treated with caustic alkali.
—क्षार-तैल, अम्, n. oil cooked with alkaline
ingredients.
—क्षार-त्रय or क्षार-त्रितय,
अम्, n. natron, saltpetre, and borax.
—क्षार-दला,
f. a kind of pot-herb, = चिल्ली.
—क्षार-द्रु, उस्, m.
the tree Bignonia Suaveolens
[cf. घण्टा-पाटलि।]
—क्षार-नदी, f. a river in hell, the water of which
is alkaline.
—क्षार-पत्त्र, अस् or अम्, m. or n. (?),
or क्षार-पत्त्रक, अस्, m. the pot-herb Cheno-
podium Album.
—क्षार-पाल, अस्, m., N. of
a Ṛṣi.
—क्षार-भूमि, इस्, f. a saline soil.
—क्षार-मध्य, अस्, m. the plant Achyranthes
Aspera [cf. अपामार्ग]
its alkaline ashes make it
useful in washing clothes.
—क्षार-मृत्तिका, f.
saline soil, especially an impure sulphate of soda.
—क्षार-मेलक, अस्, m. an alkaline substance.
—क्षार-मेह, अस्, m. a morbid state of the urine,
in which its smell and taste resemble that of potash.
—क्षार-रस, अस्, m. a saline or alkaline flavour.
—क्षार-वृक्ष, अस्, m. the tree Bignonia Suave-
olens [cf. क्षार-द्रु]
any tree yielding abundant
potash.
—क्षार-श्रेष्ठ, अस्, m. the tree Butea
Frondosa
also = क्षार-वृक्ष
(अम्), n. alkaline
earth
[cf. वज्र-क्षार।]
—क्षार-षट्क, अम्,
n. six kinds of trees distinguished by their juice, as
the Butea Frondosa, Grislea Tomentosa, Achyranthes
Aspera, Cowach, Ghaṇṭā-pāṭali, Coraya.
—क्षार-
समुद्र, अस्, m. or क्षार-सिन्धु, उस्, m. the salt
ocean.
—क्षार-सूत्र, अम्, n. acid thread, applied
to fistulas &c.
—क्षाराक्ष (°र-अक्°), अस्, आ, अम्,
having an artificial eye made of glass.
—क्षारागद
(°र-अग्°), अस्, m. remedy prepared by extracting the
alkaline particles from the ashes of plants.
—क्षा-
राच्छ (°र-अच्छ), अम्, n. sea-salt.
—क्षाराञ्जन
(°र-अञ्°), अम्, n. an alkaline unguent.
—क्षा-
राम्बु (°र-अम्°), उ, n. or क्षारोद (°र-उद), अस्,
m. or क्षारोदक (°र-उद्°), अम्, n. an alkaline
juice or fluid.
—क्षाराम्बुधि (°र-अम्°), क्षा-
रोदधि (°र-उद्°), इस्, m. the salt ocean.
Macdonell
EnglishBenfey
EnglishHindi
Hindiनमकीन
Apte Hindi
Hindiक्षार
वि* - क्षर् + ण बा*
"संक्षरणशील, क्षारक या दाहक, तिक्त, चरपरा, कटु, खारी"
क्षारः
- क्षर् + ण बा*
"रस, अर्क"
क्षारः
- क्षर् + ण बा*
"शीरा, राब"
क्षारः
- क्षर् + ण बा*
कोई क्षारीय या खट्टा पदार्थ
क्षारः
- क्षर् + ण बा*
शीशा
क्षारः
- क्षर् + ण बा*
"बदमाश, ठग"
क्षारम्
- क्षर् + ण बा*
काला नमक
क्षारम्
- क्षर् + ण बा*
पानी
Shabdartha Kaustubha
Kannadaक्षार
पदविभागः - > पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಲವಣ /ಉಪ್ಪು
निष्पत्तिः - > क्षर (सञ्चलने) - वा "णः" (३-१-१४०)
क्षार
पदविभागः - > पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಧೂರ್ತ /ಪಟಿಂಗ
क्षार
पदविभागः - > पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಗಾಜು
क्षार
पदविभागः - > पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಭಸ್ಮ /ಬೂದಿ
क्षार
पदविभागः - > पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಲವಣರಸ
विस्तारः - > "क्षारो रसान्तरे धूर्ते लवणे काचभस्मनोः" - मेदि० ।
क्षार
पदविभागः - > पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಗುಡ /ಬೆಲ್ಲ
विस्तारः - > "क्षारः काचे रसे गुडे । भस्मनि धूर्तलवणे" - हेम० ।
क्षार
पदविभागः - > विशेष्यनिघ्नम्
कन्नडार्थः - > ಉಗ್ರವಾದ /ತೀಕ್ಷ್ಣವಾದ /ಸಹಿಸಲಾಗದ
प्रयोगाः - > "मन्दो गन्धवहः क्षारो वह्निरिन्दुश्च जायते । चर्चा चन्दनपातश्च शस्त्रपातः प्रवासिनाम् ॥"
उल्लेखाः - > काव्या० २-१०४
क्षार
पदविभागः - > विशेष्यनिघ्नम्
कन्नडार्थः - > ಹರಿಯುವ /ಪ್ರವಹಿಸುವ
क्षार
पदविभागः - > विशेष्यनिघ्नम्
कन्नडार्थः - > ಸೋರುವ /ಜಿನುಗುವ
L R Vaidya
EnglishLanman
EnglishSchmidt Nachtrage zum Sanskrit Worterbuch
Germanअभिधानचिन्तामणिः
Sanskritसमिदिन्धनमेधेध्मतर्पणैधांसि भस्म तु ॥ ८२७ ॥
स्याद्भूतिर्भसितं रक्षा क्षारः पात्रं स्रुवादिकम् ।
समिध् (स्त्री), इन्धन (क्ली), एध (स्त्री), इध्म (क्ली), तर्पण (क्ली), एधस् (क्ली), भस्मन् (क्ली), भूति (स्त्री), भसित (क्ली), रक्षा (स्त्री), क्षार (पुं), पात्र (क्ली)
क्षारः काचः कुलाली तु स्याच्चक्षुष्या कुलत्थिका ॥ १०६२ ॥
क्षार (पुं), काच (पुं), कुलाली (स्त्री), चक्षुष्या (स्त्री), कुलत्थिका (स्त्री)
अभिधानरत्नमाला
Sanskritभूति
भूति, भसित, भस्मन्, क्षार, रक्षा
भूतिर्भसितं भस्म क्षारं रक्षा च निर्दिष्टा ॥ ६९ ॥
verse 1.1.1.69
page 0009
Tamil
Tamilக்ஷார : உவர்ப்பான, உப்பான, காரமான, துவர்ப்பான, கசப்பான.
शब्दकल्पद्रुमः
Sanskritक्षारं, (क्षरतीति । क्षर् सञ्चलने + “ज्वलितिक-सन्तेभ्यो णः” । ३ । १ । १४० । इति ज्वलादि-त्वात् णः ।) विड्लवणम् । इति राजनिर्घण्टः ॥
यवक्षारः । इति त्रिकाण्डशेषः ॥
क्षारः, (क्षर् सञ्चलने + ज्वलादित्वात् णः ॥
)रसविशेषः । (यथा, पञ्चतन्त्रे । १ । ३१५ ।“तातस्य कूपोऽयमिति ब्रुवाणाःक्षारं जलं कापुरुषः पिबन्ति” ॥
अस्य गुणा यथा ।“क्षारः क्लेदं जनयति मुखे स्वाद्रुष्णो विदाहीशूलश्लेष्मा रुचिभृशतृषामूत्रकृच्छोषणश्च ।आनाहं सञ्जनयति पुनर्वह्निसन्धुक्षणः स्या-देवं प्रोक्तं विदितगणकः कोविदैः क्षारवीर्य्यम्” ॥
इति हारीते प्रथमस्थाने ६ अध्याये ॥
) धूर्त्तः ।लवणम् । (यथा, रामायणे । २ । ७३ । ३ ।“दुःखे मे दुःखमकरोर्व्रणे क्षारमिवाददाः ।राजानं प्रेतभावस्थं कृत्वा रामञ्च तापसम्” ॥
)काचः । भस्म । इति मेदिनी ॥
गुडः इति हेम-चन्द्रः ॥
टङ्कणः । (अस्य पर्य्याया यथा, --“सौभाग्यं टङ्कणं क्षारो धातुद्रावकमुच्यते” ॥
इति भावप्रकाशस्य पूर्व्वखण्डे प्रथमे भागे ॥
)सर्जिक्षारः । इति राजनिर्घण्टः ॥
* ॥
क्षारविशेषगुणाः ।“पलाशधवपूतीककरञ्जपाटलादिजाः ।क्षारास्तु पाचनाः सर्व्वे रक्तपित्तकराः सराः ।गुल्मार्शःक्रिमिपुंस्त्वघ्नाः शर्कराश्मरिनाशनाः” ॥
इति राजवल्लभः ॥
(क्षारसामान्यगुणा यथा, --“क्षारः सर्व्वश्च परमं तीक्ष्णोष्णः क्रिमिजिल्लघुः ।पित्तासृग्दूषणः पाकी च्छेद्यहृद्यो विदारणः ।अपथ्यः कटुलावण्याच्छुक्रौजः केशचक्षुवाम्” ॥
इति सूत्रस्थाने षष्ठेऽध्याये वाभटेनोक्तम् ॥
)
वाचस्पत्यम्
Sanskritक्षार क्षर--ज्वला० बा ण । १ क्षरणशीले । २ लवणरसे ३ धूर्त्ते४ लवणे ५ भस्मनि च मेदि० ५ पुडे हेम० ६ टङ्कणे ७ सर्जि-काक्षारे राजनि० । ७ विडलवणे ८ यवक्षारे चन० त्रिका० । चक्रदत्तोक्ते ९ भस्मभेदजाते औषधभेदे यथा“प्रणस्तेऽहनि नक्षत्रे कृतमङ्गतपूर्व्वकम् । कालमुष्क-कमाहृत्य दग्ध्वा भस्म समाहरेत् । आढकन्त्वेकमादावजलद्रोणे पचेद्भिषक् । चतुर्भागावशिष्टेन वस्त्रपूतेन वा-रिणा । शङ्खचूर्णस्य कुडवं प्रक्षिप्य विपचत् पुनः ।शनैःशनैर्मृदावग्नौ यावत् सान्द्रतनुर्भवेत् । सर्जिकाय-वशूकाभ्यां शुण्ठी मरिचपिप्पली । वचा चातिविषा चैवहिङ्गुचित्रकयोस्तया । एषां चूर्णानि निक्षिप्य पृथक्त्वेना-ष्टमांशकम् । दर्व्या संघट्टितञ्चपि स्थापयेदायसे घटे ।एष वह्निसमः क्षारः कीर्त्तिदः काश्यपादिभिः । तोयेकालकमुष्ककस्य विपचेद्भस्माढकं षड्गुणे पात्रे लोह-मये दृढे विपुलधीर्दर्व्या शनैर्घट्टयन् । दग्ध्वाग्नौ बहु-शङ्खनाभिशकलान् पूतापशेषे क्षिपेत् यद्येरण्डजना-लमेप दहति क्षारो वरो वाक्शतात् । प्रायस्त्रिभागशि-ष्टेऽस्मिन्नच्छषैच्छिल्यरक्तता । संजायते तदा स्राव्यं क्षा-राम्भो ग्राह्यमिष्यते । तुर्य्येणाष्टमकेन षीडशभवेनांशेनसंव्यूहितो मध्यः श्रेषठ् इति क्रमेण विहितः क्षारो-दकाच्छङ्खकः । योऽतिसान्द्रो नातितनुः क्षारपाक उदा-हृतः । दुर्नामकादौ निर्द्दिष्टः क्षारोऽयं प्रतिसारणः ।पानीयो यस्तु गुल्मादौ तं वारानेकविंशतिम् । स्राव-येत् षड्गुणे तोये केचिदाहुश्चतुर्गुणे” ।यवक्षारादिविशेषगुणाः सुश्रुते उक्ता यथायवक्षारसर्जिकाक्षारपाकिमटड्कणक्षाराः । गुल्मार्शोग्र-हणीदोषशर्कराश्मविनाशनाः । क्षारास्तु पाचानाः सर्वेरक्तपित्तकराः स्मृताः । ज्ञेयौ वह्निसमौ क्षारौ सर्जिका-यावशूकजौ । शुक्रश्लेष्मविबन्धार्शोगुल् मप्लीहविनाशनौ ।उष्णोऽनिलघ्नः प्रक्लेदी ऊषक्षारो बलापहः । मेदोघ्नःपाकिमः क्षारो मूत्रवस्तिविशोधनः । विरूक्षणोऽनिल-करः श्लेष्मघ्नः पित्तदूषणः । अग्निदीप्तिकरस्तीक्ष्णष्टङ्कणःक्षार उच्यते” । मेदि न्युक्तं भस्म च शुष्ककदलीत्वगादिभस्मतच्च रजकस्य वस्त्रशोधकद्रव्यम् । “यथा क्षारोदचण्डनिर्नो-दनाभिर्वासांसि शुद्धिमुपयन्ति” प्रा० त० हारीतः । काल-भेदे वस्त्रे क्षारयोजननिषेधमाह स्मृतिः “द्वादश्यां पक्ष-योरन्ते संक्रान्त्यां श्राद्धवासरे । वस्त्रं न पीडयेत्तत्र नच क्षारेण योजयेत्” । ततः उत्करा० चतुरर्थ्यां छ ।क्षारीय तत्सन्निकृष्टदेशादौ
Burnouf
Frenchक्षार क्षार (क्षर्) suc, essence
mélasse
sirop.
Fondant [pour les métaux, pour le verre, etc.]
sel, borax, soude,
potasse, cendres
le produit de la fusion
verre, cristal.
Au
fig. filou, escroc. -- S. sel artificiel ou médicinal.
क्षारक suc, essence.
Bouton de fleur qui s'entr'ouvre.
Blanchisseur, laveur.
Cage pour l'oiseau
nasse ou huche pour le
poisson.
क्षारद्रु cf. घण्टापाटलि।
क्षारपत्र chenopodium album, bot.
क्षारमध्य achyranthes aspera, bot.
क्षारमृत्तिका terre saline.
क्षारयामि (c. de क्षर्) faire écouler
relâcher.
Punir (?).
क्षाराच्छ (अच्छ) sel marin.
Stchoupak
Frenchक्षार-
a. caustique, corrosif, amer, salé
substance caustique,
salpêtre, etc.
°कर्दम- d'un enfer.
°क्षत- °क्षीण- a. endommagé par le salpêtre.
°नदी- d'une rivière infernale.
°पात- usage de médicaments amers.
°समुद्र- océan salé.
क्षाराम्बु- nt. suc ou liquide alcalin.
क्षारोद- océan salé
-क- nt. liquide alcalin.
No entries for this word is found.
What is this? (Hidden Dictionary)
To avoid the clutter in the app, the unwanted dictionaries can be hidden to have clear view while browsing. This section shows entries from those hidden dictionaries if any.
How to hide/unhide dictionary?
Every dictionary entry will have top right corner menu . From there, you can hide or unhide dictionary. You must login to use this feature. So, KST can remember your preferences of hidden dictionaries.
