Try संस्कृतवाहिनी (A word everyday) | YouTube Channel
कूप (kUpa)
This feature is only for logged in users. Please login to have full access to Kosha.
कूप
-
kUpa
-
Masculine
-
well
कूप
-
kUpa
-
Masculine
-
pit
well
कूप
-
kUpa
-
Masculine
-
hole
कूप
-
kUpa
-
Masculine
-
post
to
which
a
boat
or
ship
is
moored
कूप
-
kUpa
-
Masculine
-
hollow
कूप
-
kUpa
-
Masculine
-
tree
or
rock
in
the
midst
of
a
river
कूप
-
kUpa
-
Masculine
-
leather
oil
vessel
कूप
-
kUpa
-
Masculine
-
mast
कूप
-
kUpa
-
Masculine
-
cavity
कूप
-
kUpa
-
Masculine
-
cave
नाल-कूप
-
nAla-kUpa
-
Masculine
-
tube
well
गूथ-कूप
-
gUtha-kUpa
-
Masculine
-
cesspool
कण्ठ-कूप
-
kaNTha-kUpa
-
Masculine
-
cavity
of
larynx
कण्ठ-कूप
-
kaNTha-kUpa
-
Masculine
-
laryngeal
cavity
उच्चार-कूप
-
uccAra-kUpa
-
Masculine
-
cesspool
कूपः
[
kūpḥ
],
[
कुवन्ति
मण्डूका
अस्मिन्,
कु-पक्
दीर्घश्च
Uṇâdisūtras.
3.27
]
A
well
कूपे
पश्य
पयोनिधावपि
घटो
गृह्णाति
तुल्यं
जलम्
Bhartṛihari's three Satakas (the figures 1., 2., 3. after Bh. denoting Sṛingâraº, Nîtiº, and Vâirâgyaº).
2.49
so
नितरां
नीचो$स्मीति
त्वं
खेदं
कूप
मा
कदापि
कृथाः
।
अत्यन्तसरस-
हृदयो
यतः
परेषां
गुणग्रहीतासि
Bhâminîvilâsa (Bombay).
1.9.
प्रोद्दीप्ते
भवने
तु
कूपखननं
प्रत्युद्यमः
कीदृशः
Bhartṛihari's three Satakas (the figures 1., 2., 3. after Bh. denoting Sṛingâraº, Nîtiº, and Vâirâgyaº).
3.88.
A
hole,
cave,
hollow,
cavity
as
in
रोमकूप
Sisupâlavadha.
7.74.
A
leather
oil-vessel.
A
post
to
which
a
ship
is
moored.
A
tree
or
rock
in
the
midst
of
a
river.
A
mast.
A
pore,
root
हृष्यन्ति
रोमकूपाणि
Mahâbhârata (Bombay).
*
6.112.16
Sisupâlavadha.
13.13.
पी
A
small
well.
A
flask,
bottle.
The
navel.Comp.
-अङ्कः,
-अङ्गः
horripilation.
-कच्छपः,
म
(
मा
)
ण्डूकः
-की
(
Literal.
)
a
tortoise
or
frog
in
a
well
(
Figuentative.
)
an
inexperienced
person,
one
who
has
had
no
experience
of
the
world
at
large,
a
man
of
limited
ideas
who
knows
only
his
own
neighbourhood
Often times.
.
used
as
a
term
of
reproach
यद्यसौ
कूपमाण्डूकि
तवैतावति
कः
स्मयः
Bhaṭṭikâvya.
5.85.-कारः,
-खानकः
a
well-digger
कूपखानकवदेतद्
भविष्यति
Mbh.
on
Pâṇini's Ashṭâdhyâyî.
1.1.1
Rāmāyana
2
कूपखानकवत्प्राप्ते
फले
दोषं
निहन्ति
च
Kathâsaritsàgara.
66.134.
-चक्रम्
A
water
weeel.
-दण्डः
a
mast
क्षोणीनौ
कूपदण्डः
Dasakumâracharita (Bombay).
1.1.
-यन्त्रम्
a
water-wheel,
a
contrivance
for
raising
water
from
a
well.
-यन्त्रघटी-घटिका
a
bucket
or
pot
attached
to
the
water-wheel
to
draw
up
water.
˚यन्त्रघटिकान्याय
see
under
न्याय.
-स्थानम्
A
well
दशकुली
वाटं
कूपस्थानम्
Kau.
Atmanepada.
2.4
एष
क्रीडति
कूपयन्त्रघटिका-
न्यायप्रसक्तो
विधिः
Mṛichchhakaṭika
1.6.
कूपः
[
कुवंति
मंडूका
अस्मिन्,
कु-पक्
दीर्घश्च
Uṇ.
3.
27
]
1
A
well
कूपे
पश्य
पयोनिधावपि
घटो
गृह्णाति
तुल्यं
जलं
Bh.
2.
49
so
नितरां
नीचोस्मीति
त्वं
खेदं
कूप
मा
कदापि
कृथाः
।
अत्यंतसरसहृदयो
यतः
परेषां
गुणग्रहीतासि
Bv.
1.
9
प्रोद्दीप्ते
भवने
तु
कूपखननं
प्रत्यद्यमः
कीदृशः
Bh.
3.
88.
2
A
hole,
cave,
hollow,
cavity
as
in
जघनकूप
Śi.
7.
74.
3
A
leather
oil-vessel.
4
A
post
to
which
a
ship
is
moored.
5
A
tree
or
rock
in
the
midst
of
a
river.
6
A
mast
क्षोणीनौकूपदंडः
Dk.
1.
पी
1
A
small
well.
2
A
flask,
bottle.
3
The
navel.
Comp.
अंकः,
अंगः
horripilation.
कच्छपः,
मंडूकः,
मंडूकी
(
lit.
)
a
tortoise
or
frog
in
a
well
(
fig.
)
an
inexperienced
person,
one
who
has
had
no
experience
of
the
world
at
large,
a
man
of
limited
ideas
who
knows
only
his
own
neighbourhood
oft.
used
as
a
term
of
reproach.
यंत्रं
a
water-wheel,
a
contrivance
for
raising
water
from
a
well.
°यंत्रघटी-घटिका
a
bucket
or
pot
attached
to
the
water-wheel
to
draw
up
water.
°यंत्रघटिकान्याय
see
under
न्याय.
कू॑प
masculine gender.
(
from.
1.
कु
and
अ॑प्?
confer, compare.
अनूप॑,
द्वीप॑
),
a
hole,
hollow,
cave,
ṛg-veda
i,
105,
17
atharva-veda
śatapatha-brāhmaṇa
et cetera.
a
post
to
which
a
boat
or
ship
is
moored,
Lexicographers, esp. such as amarasiṃha, halāyudha, hemacandra, &c.
कूप
कूप,
अस्,
m.
(
said
to
be
fr.
rt.
3.
कु
according
to
others
perhaps
fr.
1.
कु
and
अप्
cf.
अनूप,
द्वीप
),
a
hole,
a
hollow,
a
cave
a
well
a
post
to
which
a
boat
or
ship
is
moored
a
mast
(
?
)
a
tree
or
rock
in
the
midst
of
a
river
a
leather
oil
vessel
(
ई
),
f.
a
small
well
the
navel
a
flask,
a
bottle
[
cf.
Gr.
κύπη.
]
—कूप-कच्छप,
अस्,
m.
a
tortoise
in
a
well
(
metaphorically
)
a
man
without
experience,
who
has
seen
nothing
of
the
world.
—कूप-कार,
अस्,
m.
a
well-digger.
—कूप-
खा,
आस्,
m.
(
rt.
खन्
),
Ved.
a
well-digger.
—कूप-
ज,
अस्,
m.
hair.
—कूप-जल,
अम्,
n.
well-water,
spring-water.
—कूप-दर्दुर
or
कूप-मण्डूक,
अस्,
m.
a
frog
in
a
well,
applied
to
a
person
of
no
ex-
perience
and
enterprise,
one
who
never
leaves
home.
—कूप-राज्य,
अम्,
n.,
N.
of
a
country.
—कू-
पाङ्क
or
कूपाङ्ग
(
°प-अङ्°
),
अस्,
m.
horripilation,
erection
of
the
hairs
of
the
body.
—कूपोदक
(
°प-
उद्°
),
अम्,
n.
well-water.
कूप
kū́pa,
Masculine.
[
ku
ap-a
],
pit,
hole
well:
-ka,
🞄m.
little
well
-kāra,
Masculine.
well-digger
-kūrma,
Masculine.
tortoise
in
a
well
=
unsophisticated
🞄person
-khanana,
Neuter.
digging
of
a
well
🞄-khānaka,
Masculine.
well-digger
-cakra,
Neuter.
water-wheel
🞄-dardura,
Masculine.
frog
in
well
=
unsophisticated
🞄person
-yantra,
Neuter.
water-wheel.
कूपः
पुंलिङ्गम्
-
कुवन्ति
मण्डूका
अस्मिन्
-
कु
-
एक्
दीर्घश्च
कुआँ
कूपः
पुंलिङ्गम्
-
कुवन्ति
मण्डूका
अस्मिन्
-
कु
-
एक्
दीर्घश्च
"छिद्र,
रन्ध्र,
गढ़ा,
गर्त"
कूपः
पुंलिङ्गम्
-
कुवन्ति
मण्डूका
अस्मिन्
-
कु
-
एक्
दीर्घश्च
चमड़े
की
बनी
तेल
रखने
की
कुप्पी
कूपः
पुंलिङ्गम्
-
कुवन्ति
मण्डूका
अस्मिन्
-
कु
-
एक्
दीर्घश्च
मस्तूल
कूपः
पुंलिङ्गम्
-
"कु+पक्,
दीर्घश्च"
कुआँ
कूपः
पुंलिङ्गम्
-
"कु+पक्,
दीर्घश्च"
छिद्र
यथा
रोमकूप
कूपः
पुंलिङ्गम्
-
"कु+पक्,
दीर्घश्च"
जड़
कूप
पदविभागः
पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः
ಬಾವಿ
निष्पत्तिः
कु
(
शब्दे
)
-
"पः"
दीर्घश्च
(
उ०
३-२७
)
व्युत्पत्तिः
कुवन्ति
मण्डूका
अत्र
प्रयोगाः
"तद्धीरो
भव
वित्तवत्सु
कृपणां
वृत्तिं
वृथा
मा
कृथाः
कूपे
पश्य
पयोनिधावपि
घटो
गृह्णाति
तुल्यं
जलम्"
उल्लेखाः
भर्तृ०
१-४०
कूप
पदविभागः
पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः
ಹಳ್ಳ
/ಗುಳಿ
/ರಂಧ್ರ
प्रयोगाः
"त्वन्नाभिकूपस्य
तटे
निवासी
न
दृश्यते
सम्प्रति
मध्यभागः"
उल्लेखाः
च०
भा०
कूप
पदविभागः
पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः
ಹಡಗಿನ
ಧ್ವಜಸ್ತಂಭ
/ಹಡಗಿನ
ಪಟದ
ಕಂಬ
कूप
पदविभागः
पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः
ಹಡಗನ್ನು
ಕಟ್ಟುವ
ಮರದ
ಅಥವಾ
ಕಬ್ಬಿಣದ
ಕಂಬ
कूप
पदविभागः
पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः
ನದಿಯ
ಮಧ್ಯದಲ್ಲಿರುವ
ಮರ
ಅಥವಾ
ಬುಡ
विस्तारः
"कूपः
कूपकगर्ताम्बुमृण्मानगुणवृक्षके"
-
विश्व०
।
कूप
पदविभागः
पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः
ತೊಗಲಿನ
ಎಣ್ಣೆಯ
ಚೀಲ
९,
अङ्क,
अन्तर,
अम्बुजासन,
उपेन्द्र,
ऋद्धि,
कपाट,
कवाट,
कवि,
कूप,
केशव,
क्षत,
खग,
खचर,
खेगामी,
खेचर,
गम्भीर,
गाम्भीर,
गो,
ग्रह,
छिद्र,
तामिस्र,
तार्क्ष्यध्वज,
दिविसद्,
दुर्गा,
द्वार,
नन्द,
नभोग,
नव,
निधान,
निधि,
पट,
पदार्थ,
बल,
बिल,
मिति,
यन्त्र,
रत्न,
रन्ध्र,
लब्ध,
लब्धि,
वट,
विल,
विवर,
शुषिर,
सुषिर,
हरि
प्रहि
पु
प्रहि,
कूप,
सरस्
कण्ठो
ध्वनिर्गलः
कण्ठः
प्रहिः
कूपः
प्रहिः
सरः
।
verse
3.1.1.17
page
0014
अवट
पु
अवट,
कूप,
गर्त
अवटाख्यः
कूपगर्तौ
निमित्ते
हेतुलक्षणे
॥
३१
॥
verse
3.1.1.31
page
0015
Kūpa^1,
a
tīrtha.
§
368
(
Tīrthayātrāp.
):
III,
83,
7043.
Kūpa^2
=
Śiva
(
1000
names^2
).
Kūpa
occurs
in
the
Rigveda^1
and
later
literature^2
denoting
an
artificial
hollow
in
the
earth,
or
pit.
In
some
cases
they
must
have
been
deep,
as
Trita
in
the
myth
is
said
to
have
fallen
into
one
from
which
he
could
not
escape
unaided.^3
1
)
i.
105,
17.
2
)
Av.
v.
31,
8
Satapatha
Brah-
maṇa,
iii.
5,
4,
1
iv.
4,
5,
3
vi.
3,
3.
26,
etc.
Jaiminīya
Brāhmaṇa,
i.
184.
etc.
The
adjective
kūpya,
‘being
in
a
hole,
’
occurs
frequently
in
the
later
Saṃhitās.
3
)
Macdonell,
Vedic
Mythology,
p.
67.
कूप
पुं।
कूपः
समानार्थकाः
अन्धु,
प्रहि,
कूप,
उदपान
1।10।26।2।3
आहावस्तु
निपानं
स्यादुपकूपजलाशये।
पुंस्येवान्धुः
प्रहिः
कूप
उदपानं
तु
पुंसि
वा॥
अवयव
==>
कूपस्यान्तरे_रज्ज्वादिधारणार्थदारुयन्त्रः,
कूपमुखे_इष्टकादिभिर्बद्धः
पदार्थ-विभागः
,
द्रव्यम्,
पृथ्वी,
अचलनिर्जीवः,
स्थानम्,
मानवनिर्मितिः
कूप,
त्
क
दौर्ब्बल्ये
।
(
अदन्तचुरां--परं--अकं--सेट्
।
)अयं
षष्ठस्वरी
।
इति
त्रिलोचनः
॥
सप्तमखरी
।इति
कविकल्पद्रुमटीकायां
दुर्गादासः
॥
कूपः,
पुंलिङ्गम्
(
कु
ईषत्
आपी
यत्र
।
“ऋक्पूरित्यः”
।५
।
४
।
७४
।
ऊदनोरित्यत्र
दीर्घनिर्द्देशादन्यत्रा-प्यूदिति
वा
।
यद्वा
कुतन्ति
मण्डूकाः
अत्र
।
“कुपुभ्याञ्च”
।
उणां
३
।
२७
इति
पो
दीर्घश्च
।
)
स्वना-मख्यातो
जलाधारः
॥
कूया
इति
पात्कूया
इतिच
भाषा
।
तत्पर्य्यायः
।
अन्धुः
२
प्रहिः
३
उद-पानम्
४
।
इत्यमरः
।
१
।
१०
।
२६
॥
अवटः
५कोट्टारः
६
।
इति
जटाधरः
॥
कात्तः
७
कर्त्तः
८वज्रः
९
काटः
१०
खातः
११
अवतः
१२
क्रिविः१३
सूदः
१४
उत्सः
१५
ऋष्यदात्
१६
कारोत-रात्
१७
कुशेषः
१८
केवटः
१९
।
इति
वेद-निघण्टौ
३
अध्याये
त्रयोदशकूपनामानि
॥
तस्य
लक्षणं
यथा,
--“भूमौ
खातोऽल्पविस्तारो
गम्भीरो
मण्डलाकृतिः
।बद्धोऽबद्धः
स
कूपः
स्यात्तदम्भः
कौपमुच्यते”
॥
इति
भावप्रकाशः
॥
तज्जलगुणाः
।
वातकफ-नाशित्वम्
।
अग्निदीपनत्वम्
।
लघुत्वम्
।
पित्त-वर्द्धनत्वम्
।
क्षारत्वम्
।
शीतकाले
उष्णत्वम्
।उष्णकाले
शीतत्वम्
।
वसन्तकाले
प्रशस्तत्वञ्च
।इति
राजवल्लभः
॥
(
“रूक्षं
कफघ्नं
लवणात्मकञ्चसन्दीपनं
पित्तकरं
लघूष्णम्
।कूपोदकं
वातहरं
प्रदिष्टंहितं
न
शस्तं
शरदो
वदन्ति”
॥
इति
हारीते
प्रथमस्थाने
७
अध्याये
॥
कूपादिकरणफलादिकं
जलाशयतत्त्वधृतादित्य-पुराणवचनम्
।
यथा,
--“सेतुबन्धरता
ये
च
तीर्थशौचरताश्च
ये
।तडागकूपकर्त्तारो
मुच्यन्ते
ते
तृषाभयात्”
॥
विष्णौ
च
।
“अथ
कूपकर्त्तुस्तत्प्रवृत्ते
पानीयेदुष्कृतार्द्धं
विनश्यति”
।
तत्प्रवृत्ते
कृतकूपा-दुत्थिते
।
विष्णुधर्म्मोत्तरे
च
।“तडागकूपकर्त्तारस्तथा
कन्याप्रदायिनः
।छत्रोपानहदातारस्ते
नराः
स्वर्गगामिनः”
॥
तथा,
नन्दिकेश्वरपुराणे
।“यो
वापीमथवा
कूपं
देशे
तोयविवर्ज्जिते
।खानयेत्
स
दिवं
याति
विन्दौ
विन्दौ
शतं
समाः”
॥
तत्संस्कारकर्त्तुरपि
फलमुच्यते
विष्णौ
।
यथा,
--“कूपारामतडागेषु
देवतायतनेषु
च
।पुनः
संस्कारकर्त्ता
च
लभते
मौलिकं
फलम्”
॥
परं
जलशून्यदेशखनने
एव
प्रतिष्ठा
न
तु
पङ्को-द्धारमात्रे
।
“अजले
जलमुत्पाद्य”
इति
वचनात्
॥
)गर्त्तः
।
गुणवृक्षः
।
नदीमध्यस्थितो
वृक्षः
पर्व्वतोवा
।
इत्युणादिकोषः
।
कूपकः
।
कूपा
इति
भाषा
।मृन्मानम्
।
इति
मेदिनी
॥
कू(
कु
)प
दौर्बल्ये
अद०
चुरा०
उभयपदी
अक०
सेट्
।
कू(
कु
)पय-ति--ते
अचुकू(
कु
)पत्
त
।
कू(
कु
)पयां
बभूप
आस
च-कार
चक्रे
।
कूप
पुंलिङ्गम्
ईषत्
आपो
यत्र
अच्
समा०,
कुवन्तिमण्डूकाः
अस्मिन्
कू--पक
दीर्घश्च
वा
।
१
खनामख्यातेजलाधार,
अमरः
तल्लक्षणं
भावप्र०
उक्तं
यथा
।
“भूमौखातोऽल्पविस्तारो
गम्भीरो
मण्डलाकृतिः
।
बद्धो-ऽबद्धः
स
कूपः
स्यात्
तदम्भः
कौपमुच्यते
।
कौपंपयोयदि
स्वादु
त्रिदोषघ्नं
हितं
लघु
।
तत्
क्षारंकफवातघ्नं
दीवनं
पित्तकृत्
परम्”
।
कूपस्येदम्
अण्
।कौप
तत्सम्बन्धिनि
त्रीषु लिङ्गेषु
स्त्रियां
ङीप्
।
“प्रायेणास्यशिशोः
पिता
न
विरसाः
कौपीरपः
पास्यति”
सा०
द०
।कूपादिकरणफलादिकम्
जलाश०
त०
“सेतुबन्धरता
ये
चतीर्थशौचरताश्च
ये
।
तडागकूपकर्त्तारोमुच्यन्ते
तेतृषाभयात्”
आदित्य
पुंलिङ्गम्
।
“अथ
कूपकर्त्तुस्तत्प्रवृत्तेप्रानीये
दुष्कृतार्द्धं
विनश्यति”
विष्णुः
।
तत्प्रवृत्तेकृतकूपादुत्थिते
।
“तडागकूपकर्त्तारस्तथा
कन्या-प्रदायिनः
।
छत्रोपानहदातारस्ते
नराः
स्वर्गगामिनः”विष्णुध०
।
“यो
वापीमथ
वा
कूपं
देशे
तोयविवर्ज्जिते
।खानयेत्
स
दिवं
याति
विन्दौ
विन्दौ
शतं
समाः”
नन्दिपुं०
“कूपारामतडागेषु
देवतायतनेषु
च
।
पुनः
संस्कारकर्त्ता
च
लमते
मौलिकं
फलम्”
विष्णुः
“संस्कार-विधौ
“अजले
जलमुऽपाद्य
इति
वचनात्
जलशून्य-देशखनन
एव
प्रतिष्ठा
न
तु
पङ्कोद्धारमात्रे
।
“प्रासादे-ऽप्येवमेवं
स्यात्
कूपवापीषु
गम्यते”
जलाश०
त०
धृतवचनाच्च
तत्र
वास्तुयागः
कार्य्यः
।
तज्जलञ्च
“शीत-काले
भवेदुष्णं
ग्रोष्मकाले
सु
शीतलम्
।
वसन्ते
तु
प्रश-स्तं
स्यात्
कालभेदात्
गुणत्रयम्”
राजवल्लभः
“प्रेक्षादि०चतुरर्थ्यं
इनि
।
कूपिन्
तत्सन्निकृष्टदेशादौ
त्रीषु लिङ्गेषु
स्त्रियां
ङीप्
।
२
गर्त्ते
उणादिकोषः
।
कूप
कूप
masculine
trou,
fosse,
cavité
puits,
citerne.
Gr.
ϰύπη.
Mât
arbre
ou
rocher
au
milieu
d'une
rivière.
कूपक
masculine
creux,
cavité
mare
puits,
citerne
creux
au
bas
des
reins
sillon
formé
par
la
croupe
d'un
animal
outre
de
cuir.
Mât
de
navire
poteau
pour
amarrer
les
navires
arbre
ou
roc
dans
une
rivière.
Bûcher
funéraire.
कूपाङ्ग
masculine
et
कूपाङ्क
masculine
hérissement
des
cheveux
ou
des
poils
qui
se
dressent.
कूपार
masculine
la
mer.
कूपिका
feminine
roc
dans
une
rivière.
कूप-
Masculine.
puits,
fontaine
grotte,
caverne
mât
-इका-
Feminine.
réservoir.
°कर्ण-
Masculine.
Neuter.
d'un
homme.
°कार-
Masculine.
qui
creuse
des
puits.
°चक्र-
nt.
roue
servant
à
tirer
l'eau
d'un
puits.
°दण्ड-
Masculine.
mât.
°दर्दुर-
(
grenouille
dans
un
puits
)
Masculine.
se
dit
des
gens
sans
expérience
qui
ne
sont
jamais
sortis
de
leur
trou
°मण्डूक-
id.
°यन्त्र-
nt.
=
°चक्र-।
What is this? (Hidden Dictionary)
To avoid the clutter in the app, the unwanted dictionaries can be hidden to have clear view while browsing. This section shows entries from those hidden dictionaries if any.
How to hide/unhide dictionary?
Every dictionary entry will have top right corner menu . From there, you can hide or unhide dictionary. You must login to use this feature. So, KST can remember your preferences of hidden dictionaries.