कूप (kUpa)
This section shows the AI summary for the selected word, generated by referencing all available dictionaries. This feature is available only for logged-in users.
Warning!
This feature is only for logged in users. Please login to have full access to Kosha.
In this section, you'll find information about the dhatus (verbal roots) related to your search. This includes details like dhatu information, forms, and any available commentaries.
Warning!
This feature is only for logged in users. Please login to have full access to Kosha.
शब्दसागरः
EnglishYates
EnglishHelp us improve! Let us know about any improvements, bugs, or suggestions you have. Thanks.Click here for Feedback Form
Spoken Sanskrit
Englishकूप - kUpa - - well
कूप - kUpa - - pit well
कूप - kUpa - - hole
कूप - kUpa - - post to which a boat or ship is moored
कूप - kUpa - - hollow
कूप - kUpa - - tree or rock in the midst of a river
कूप - kUpa - - leather oil vessel
कूप - kUpa - - mast
कूप - kUpa - - cavity
कूप - kUpa - - cave
नाल-कूप - nAla-kUpa - - tube well
गूथ-कूप - gUtha-kUpa - - cesspool
कण्ठ-कूप - kaNTha-kUpa - - cavity of larynx
कण्ठ-कूप - kaNTha-kUpa - - laryngeal cavity
उच्चार-कूप - uccAra-kUpa - - cesspool
Wilson
EnglishApte
Englishकूपः [kūpḥ], [कुवन्ति मण्डूका अस्मिन्, कु-पक् दीर्घश्च 3.27]
A well
कूपे पश्य पयोनिधावपि घटो गृह्णाति तुल्यं जलम् 2.49
so नितरां नीचो$स्मीति त्वं खेदं कूप मा कदापि कृथाः । अत्यन्तसरस- हृदयो यतः परेषां गुणग्रहीतासि 1.9.
प्रोद्दीप्ते भवने तु कूपखननं प्रत्युद्यमः कीदृशः 3.88.
A hole, cave, hollow, cavity
as in रोमकूप
7.74.
A leather oil-vessel.
A post to which a ship is moored.
A tree or rock in the midst of a river.
A mast.
A pore, root
हृष्यन्ति रोमकूपाणि * 6.112.16
13.13.
पी A small well.
A flask, bottle.
The navel.Comp. -अङ्कः, -अङ्गः horripilation. -कच्छपः, म (मा) ण्डूकः -की (lit. ) a tortoise or frog in a well
(fig. ) an inexperienced person, one who has had no experience of the world at large, a man of limited ideas who knows only his own neighbourhood
. used as a term of reproach
यद्यसौ कूपमाण्डूकि तवैतावति कः स्मयः 5.85.-कारः, -खानकः a well-digger
कूपखानकवदेतद् भविष्यति Mbh. on 1.1.1
2
कूपखानकवत्प्राप्ते फले दोषं निहन्ति च 66.134. -चक्रम् A water weeel. -दण्डः a mast
क्षोणीनौ कूपदण्डः 1.1. -यन्त्रम् a water-wheel, a contrivance for raising water from a well. -यन्त्रघटी-घटिका a bucket or pot attached to the water-wheel to draw up water. ˚यन्त्रघटिकान्याय see under न्याय. -स्थानम् A well
दशकुली वाटं कूपस्थानम् Kau. 2.4
एष क्रीडति कूपयन्त्रघटिका- न्यायप्रसक्तो विधिः 1.6.
Apte 1890
Englishकूपः [कुवंति मंडूका अस्मिन्, कु-पक् दीर्घश्च Uṇ. 3. 27] 1 A well
कूपे पश्य पयोनिधावपि घटो गृह्णाति तुल्यं जलं Bh. 2. 49
so नितरां नीचोस्मीति त्वं खेदं कूप मा कदापि कृथाः । अत्यंतसरसहृदयो यतः परेषां गुणग्रहीतासि Bv. 1. 9
प्रोद्दीप्ते भवने तु कूपखननं प्रत्यद्यमः कीदृशः Bh. 3. 88.
2 A hole, cave, hollow, cavity
as in जघनकूप
Śi. 7. 74.
3 A leather oil-vessel.
4 A post to which a ship is moored.
5 A tree or rock in the midst of a river.
6 A mast
क्षोणीनौकूपदंडः Dk. 1.
पी 1 A small well.
2 A flask, bottle.
3 The navel.
Comp.
अंकः,
अंगः horripilation.
कच्छपः,
मंडूकः,
मंडूकी (lit.) a tortoise or frog in a well
(fig.) an inexperienced person, one who has had no experience of the world at large, a man of limited ideas who knows only his own neighbourhood
oft. used as a term of reproach.
यंत्रं a water-wheel, a contrivance for raising water from a well. °यंत्रघटी-घटिका a bucket or pot attached to the water-wheel to draw up water. °यंत्रघटिकान्याय see under न्याय.
Monier Williams Cologne
EnglishMonier Williams 1872
Englishकूप कूप, अस्, m. (said to be fr. rt. 3. कु
according to others perhaps fr. 1. कु and अप्
cf. अनूप, द्वीप), a hole, a hollow, a cave
a
well
a post to which a boat or ship is moored
a mast (?)
a tree or rock in the midst of a river
a
leather oil vessel
(ई), f. a small well
the navel
a
flask, a bottle
[cf. Gr. κύπη.]
—कूप-कच्छप,
अस्, m. a tortoise in a well
(metaphorically) a man
without experience, who has seen nothing of the
world.
—कूप-कार, अस्, m. a well-digger.
—कूप-
खा, आस्, m. (rt. खन्), Ved. a well-digger.
—कूप-
ज, अस्, m. hair.
—कूप-जल, अम्, n. well-water,
spring-water.
—कूप-दर्दुर or कूप-मण्डूक,
अस्, m. a frog in a well, applied to a person of no ex-
perience and enterprise, one who never leaves home.
—कूप-राज्य, अम्, n., N. of a country.
—कू-
पाङ्क or कूपाङ्ग (°प-अङ्°), अस्, m. horripilation,
erection of the hairs of the body.
—कूपोदक (°प-
उद्°), अम्, n. well-water.
Macdonell
EnglishBenfey
EnglishApte Hindi
Hindiकूपः
- कुवन्ति मण्डूका अस्मिन् - कु - एक् दीर्घश्च
कुआँ
कूपः
- कुवन्ति मण्डूका अस्मिन् - कु - एक् दीर्घश्च
"छिद्र, रन्ध्र, गढ़ा, गर्त"
कूपः
- कुवन्ति मण्डूका अस्मिन् - कु - एक् दीर्घश्च
चमड़े की बनी तेल रखने की कुप्पी
कूपः
- कुवन्ति मण्डूका अस्मिन् - कु - एक् दीर्घश्च
मस्तूल
कूपः
- "कु+पक्, दीर्घश्च"
कुआँ
कूपः
- "कु+पक्, दीर्घश्च"
छिद्र यथा रोमकूप
कूपः
- "कु+पक्, दीर्घश्च"
जड़
Shabdartha Kaustubha
Kannadaकूप
पदविभागः - > पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಬಾವಿ
निष्पत्तिः - > कु (शब्दे) - "पः" दीर्घश्च (उ० ३-२७)
व्युत्पत्तिः - > कुवन्ति मण्डूका अत्र
प्रयोगाः - > "तद्धीरो भव वित्तवत्सु कृपणां वृत्तिं वृथा मा कृथाः कूपे पश्य पयोनिधावपि घटो गृह्णाति तुल्यं जलम्"
उल्लेखाः - > भर्तृ० १-४०
कूप
पदविभागः - > पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಹಳ್ಳ /ಗುಳಿ /ರಂಧ್ರ
प्रयोगाः - > "त्वन्नाभिकूपस्य तटे निवासी न दृश्यते सम्प्रति मध्यभागः"
उल्लेखाः - > च० भा०
कूप
पदविभागः - > पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಹಡಗಿನ ಧ್ವಜಸ್ತಂಭ /ಹಡಗಿನ ಪಟದ ಕಂಬ
कूप
पदविभागः - > पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಹಡಗನ್ನು ಕಟ್ಟುವ ಮರದ ಅಥವಾ ಕಬ್ಬಿಣದ ಕಂಬ
कूप
पदविभागः - > पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः - > ನದಿಯ ಮಧ್ಯದಲ್ಲಿರುವ ಮರ ಅಥವಾ ಬುಡ
विस्तारः - > "कूपः कूपकगर्ताम्बुमृण्मानगुणवृक्षके" - विश्व० ।
कूप
पदविभागः - > पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः - > ತೊಗಲಿನ ಎಣ್ಣೆಯ ಚೀಲ
L R Vaidya
Englishभूतसङ्ख्या
Sanskrit९, अङ्क, अन्तर, अम्बुजासन, उपेन्द्र, ऋद्धि, कपाट, कवाट, कवि, कूप, केशव, क्षत, खग, खचर, खेगामी, खेचर, गम्भीर, गाम्भीर, गो, ग्रह, छिद्र, तामिस्र, तार्क्ष्यध्वज, दिविसद्, दुर्गा, द्वार, नन्द, नभोग, नव, निधान, निधि, पट, पदार्थ, बल, बिल, मिति, यन्त्र, रत्न, रन्ध्र, लब्ध, लब्धि, वट, विल, विवर, शुषिर, सुषिर, हरि
Anekartha-Dvani-Manjari
Sanskritप्रहि
पु
प्रहि, कूप, सरस्
कण्ठो ध्वनिर्गलः कण्ठः प्रहिः कूपः प्रहिः सरः ।
verse 3.1.1.17
page 0014
अवट
पु
अवट, कूप, गर्त
अवटाख्यः कूपगर्तौ निमित्ते हेतुलक्षणे ॥ ३१ ॥
verse 3.1.1.31
page 0015
Indian Epigraphical Glossary
EnglishLanman
EnglishSanskrit Tibetan
Tibetankhung bu
१) अवधि २) कूप ३) गर्त ४) गुहा ५) बिल ६) रन्ध्र
khron chu
१) अन्धु ३) कूप
khron pa
१( उदपान २) कूप ३) कूपक ४) वापी
अभिधानचिन्तामणिः
Sanskritकूपः स्यादुदपानोऽन्धुः प्रर्हिर्नेमी तु तत्त्रिका ॥ १०९१ ॥
कूप (पुंस्त्री), उदपान (पुंक्ली), अन्धु (पुं), प्रहि (पुं), नेमी (स्त्री), त्रिका (स्त्री)
अभिधानरत्नमाला
Sanskritअन्धु
अन्धु, कूप
अन्धुः कूपः प्रधिर्नेमिश्चुरी चुण्ढी च चूतकः ।
verse 3.1.1.684
page 0078
Mahabharata
EnglishKūpa^1, a tīrtha. § 368 (Tīrthayātrāp.): III, 83, 7043.
Kūpa^2 = Śiva (1000 names^2).
Vedic Reference
EnglishKūpa occurs in the Rigveda^1 and later literature^2 denoting
an artificial hollow in the earth, or pit. In some cases they
must have been deep, as Trita in the myth is said to have
fallen into one from which he could not escape unaided.^3
1) i. 105, 17.
2) Av. v. 31, 8
Satapatha Brah-
maṇa, iii. 5, 4, 1
iv. 4, 5, 3
vi. 3, 3.
26, etc.
Jaiminīya Brāhmaṇa, i. 184.
etc. The adjective kūpya, ‘being in a
hole, ’ occurs frequently in the later
Saṃhitās.
3) Macdonell, Vedic Mythology, p. 67.
अमरकोशः
SanskritWord: कूपः
Root: कूप
Gender: पुं
Number: all
Meaning(s):
⇒ mast
⇒ hole
⇒ well
⇒ cave
⇒ cavity
⇒ hollow
⇒ pit well
⇒ leather oil vessel
⇒ tree or rock in the midst of a river
⇒ post to which a boat or ship is moored
Shloka(s):
1|10|26|2 ► पुंस्येवान्धुः प्रहिः कूप उदपानं तु पुंसि वा॥ (वारिवर्गः)
Synonym(s):
➠ 1|10|26|2 ⇢ अन्धुः (अन्धु) (पुं)
➠ 1|10|26|2 ⇢ प्रहिः (प्रहि) (पुं)
➠ 1|10|26|2 ⇢ कूपः (कूप) (पुं) ⇒ mast, hole, well, cave, cavity, hollow, pit well, leather oil vessel, tree or rock in the midst of a river, post to which a boat or ship is moored
➠ 1|10|26|2 ⇢ उदपानः (उदपान) (पुं)
➠ 1|10|26|2 ⇢ उदपानम् (उदपान) (नपुं)
Related word(s):
परा_अपरासंबन्धः ➡ तटाकादयः
जातिः ➡ मानवनिर्मितिः
अवयव_अवयवीसंबन्धः ➡ कूपमुखे_इष्टकादिभिर्बद्धः
शब्दकल्पद्रुमः
Sanskritकूप, त् क दौर्ब्बल्ये । (अदन्तचुरां--परं--अकं--सेट् ।)अयं षष्ठस्वरी । इति त्रिलोचनः ॥
सप्तमखरी ।इति कविकल्पद्रुमटीकायां दुर्गादासः ॥
कूपः, (कु ईषत् आपी यत्र । “ऋक्पूरित्यः” ।५ । ४ । ७४ । ऊदनोरित्यत्र दीर्घनिर्द्देशादन्यत्रा-प्यूदिति वा । यद्वा कुतन्ति मण्डूकाः अत्र । “कुपुभ्याञ्च” । उणां ३ । २७ इति पो दीर्घश्च ।) स्वना-मख्यातो जलाधारः ॥
कूया इति पात्कूया इतिच भाषा । तत्पर्य्यायः । अन्धुः २ प्रहिः ३ उद-पानम् ४ । इत्यमरः । १ । १० । २६ ॥
अवटः ५कोट्टारः ६ । इति जटाधरः ॥
कात्तः ७ कर्त्तः ८वज्रः ९ काटः १० खातः ११ अवतः १२ क्रिविः१३ सूदः १४ उत्सः १५ ऋष्यदात् १६ कारोत-रात् १७ कुशेषः १८ केवटः १९ । इति वेद-निघण्टौ ३ अध्याये त्रयोदशकूपनामानि ॥
तस्य लक्षणं यथा, --“भूमौ खातोऽल्पविस्तारो गम्भीरो मण्डलाकृतिः ।बद्धोऽबद्धः स कूपः स्यात्तदम्भः कौपमुच्यते” ॥
इति भावप्रकाशः ॥
तज्जलगुणाः । वातकफ-नाशित्वम् । अग्निदीपनत्वम् । लघुत्वम् । पित्त-वर्द्धनत्वम् । क्षारत्वम् । शीतकाले उष्णत्वम् ।उष्णकाले शीतत्वम् । वसन्तकाले प्रशस्तत्वञ्च ।इति राजवल्लभः ॥
(“रूक्षं कफघ्नं लवणात्मकञ्चसन्दीपनं पित्तकरं लघूष्णम् ।कूपोदकं वातहरं प्रदिष्टंहितं न शस्तं शरदो वदन्ति” ॥
इति हारीते प्रथमस्थाने ७ अध्याये ॥
कूपादिकरणफलादिकं जलाशयतत्त्वधृतादित्य-पुराणवचनम् । यथा, --“सेतुबन्धरता ये च तीर्थशौचरताश्च ये ।तडागकूपकर्त्तारो मुच्यन्ते ते तृषाभयात्” ॥
विष्णौ च । “अथ कूपकर्त्तुस्तत्प्रवृत्ते पानीयेदुष्कृतार्द्धं विनश्यति” । तत्प्रवृत्ते कृतकूपा-दुत्थिते । विष्णुधर्म्मोत्तरे च ।“तडागकूपकर्त्तारस्तथा कन्याप्रदायिनः ।छत्रोपानहदातारस्ते नराः स्वर्गगामिनः” ॥
तथा, नन्दिकेश्वरपुराणे ।“यो वापीमथवा कूपं देशे तोयविवर्ज्जिते ।खानयेत् स दिवं याति विन्दौ विन्दौ शतं समाः” ॥
तत्संस्कारकर्त्तुरपि फलमुच्यते विष्णौ । यथा, --“कूपारामतडागेषु देवतायतनेषु च ।पुनः संस्कारकर्त्ता च लभते मौलिकं फलम्” ॥
परं जलशून्यदेशखनने एव प्रतिष्ठा न तु पङ्को-द्धारमात्रे । “अजले जलमुत्पाद्य” इति वचनात् ॥
)गर्त्तः । गुणवृक्षः । नदीमध्यस्थितो वृक्षः पर्व्वतोवा । इत्युणादिकोषः । कूपकः । कूपा इति भाषा ।मृन्मानम् । इति मेदिनी ॥
वाचस्पत्यम्
Sanskritकू(कु)प दौर्बल्ये अद० चुरा० अक० सेट् । कू(कु)पय-ति--ते अचुकू(कु)पत् त । कू(कु)पयां बभूप आस च-कार चक्रे ।
कूप ईषत् आपो यत्र अच् समा०, कुवन्तिमण्डूकाः अस्मिन् कू--पक दीर्घश्च वा । १ खनामख्यातेजलाधार, अमरः तल्लक्षणं भावप्र० उक्तं यथा । “भूमौखातोऽल्पविस्तारो गम्भीरो मण्डलाकृतिः । बद्धो-ऽबद्धः स कूपः स्यात् तदम्भः कौपमुच्यते । कौपंपयोयदि स्वादु त्रिदोषघ्नं हितं लघु । तत् क्षारंकफवातघ्नं दीवनं पित्तकृत् परम्” । कूपस्येदम् अण् ।कौप तत्सम्बन्धिनि स्त्रियां ङीप् । “प्रायेणास्यशिशोः पिता न विरसाः कौपीरपः पास्यति” सा० द० ।कूपादिकरणफलादिकम् जलाश० त० “सेतुबन्धरता ये चतीर्थशौचरताश्च ये । तडागकूपकर्त्तारोमुच्यन्ते तेतृषाभयात्” आदित्य । “अथ कूपकर्त्तुस्तत्प्रवृत्तेप्रानीये दुष्कृतार्द्धं विनश्यति” विष्णुः । तत्प्रवृत्तेकृतकूपादुत्थिते । “तडागकूपकर्त्तारस्तथा कन्या-प्रदायिनः । छत्रोपानहदातारस्ते नराः स्वर्गगामिनः”विष्णुध० । “यो वापीमथ वा कूपं देशे तोयविवर्ज्जिते ।खानयेत् स दिवं याति विन्दौ विन्दौ शतं समाः” नन्दिपुं० “कूपारामतडागेषु देवतायतनेषु च । पुनः संस्कारकर्त्ता च लमते मौलिकं फलम्” विष्णुः “संस्कार-विधौ “अजले जलमुऽपाद्य इति वचनात् जलशून्य-देशखनन एव प्रतिष्ठा न तु पङ्कोद्धारमात्रे । “प्रासादे-ऽप्येवमेवं स्यात् कूपवापीषु गम्यते” जलाश० त० धृतवचनाच्च तत्र वास्तुयागः कार्य्यः । तज्जलञ्च “शीत-काले भवेदुष्णं ग्रोष्मकाले सु शीतलम् । वसन्ते तु प्रश-स्तं स्यात् कालभेदात् गुणत्रयम्” राजवल्लभः “प्रेक्षादि०चतुरर्थ्यं इनि । कूपिन् तत्सन्निकृष्टदेशादौ स्त्रियां ङीप् । २ गर्त्ते उणादिकोषः ।
Burnouf
Frenchकूप कूप trou, fosse, cavité
puits, citerne. Gr.
ϰύπη.
Mât
arbre ou rocher au milieu d'une rivière.
कूपक creux, cavité
mare
puits, citerne
creux au
bas des reins
sillon formé par la croupe d'un animal
outre de
cuir.
Mât de navire
poteau pour amarrer les navires
arbre
ou roc dans une rivière.
Bûcher funéraire.
कूपाङ्ग et कूपाङ्क hérissement des cheveux
ou des poils qui se dressent.
कूपार la mer.
कूपिका roc dans une rivière.
Stchoupak
Frenchकूप-
puits, fontaine
grotte, caverne
mât
-इका-
réservoir.
°कर्ण- d'un homme.
°कार- qui creuse des puits.
°चक्र- nt. roue servant à tirer l'eau d'un puits.
°दण्ड- mât.
°दर्दुर- (grenouille dans un puits) se dit des gens sans expérience
qui ne sont jamais sortis de leur trou
°मण्डूक- id.
°यन्त्र- nt. = °चक्र-।
No entries for this word is found.
What is this? (Hidden Dictionary)
To avoid the clutter in the app, the unwanted dictionaries can be hidden to have clear view while browsing. This section shows entries from those hidden dictionaries if any.
How to hide/unhide dictionary?
Every dictionary entry will have top right corner menu . From there, you can hide or unhide dictionary. You must login to use this feature. So, KST can remember your preferences of hidden dictionaries.
