| YouTube Channel

कुलत्थ (kulattha)

 
शब्दसागरः
English
कुलत्थ
m.
(-त्थः) A kind of pulse, (Dlichos biflorus.)
f.
(-त्था)
1. A blue
stone used in medicine, and applied as a collyrium to the eyes
also an astringent to sores, &c.)
2. A wild kind of Dolichos.
E.
कुल
a bank, and स्था to stand or stay, affix ड.
Capeller Eng
English
कुलत्थ
m.
a kind of pulse.
Yates
English
कुलत्थ (त्थः) 1.
m.
Pulse.
f.
Blue stone.
Spoken Sanskrit
English
कुलत्थ - kulattha -
m.
- kind of pulse
Wilson
English
कुलत्थ
m.
(-त्थः) A kind of pulse, (Dolichos biflorus.)
f.
(-त्था)
1 A blue stone used in medicine, and applied as a collyrium to the eyes
also
as an astringent to sores, &c.
2 A wild kind of Dolichos.
E.
कुल a bank, and स्था to stand or stay, affix ड.
Apte
English
कुलत्थः [kulatthḥ], A kind of pulse
Mb.
* 13.111.71. -त्थिका A blue stone used as a collyrium.
Apte 1890
English
कुलत्थः A kind of pulse.
त्थिका A blue stone used as a collyrium.
Monier Williams Cologne
English
कुलत्थ
m.
(fr. कुल?
cf.
अश्वत्थ, कपित्थ), a kind of pulse (Dolichos uniflorus),
Pāṇ.
iv, 4, 4
MBh.
&c.
कुलत्थ
m.
pl.
N.
of a people,
MBh.
vi, 373
VP.
Monier Williams 1872
English
कुलत्थ कुलत्थ, अस्, m. (fr. कुल? cf. अश्-
वत्थ and कपित्थ), a kind of pulse, Dolichos
Uniflorus
(आस्), m. pl., N. of a people
(आ), f. a kind
of Dolichos
a blue stone used in medicine and ap-
plied as a collyrium to the eyes, also as an astringent
to sores &c.
a species of metre.
Benfey
English
कुलत्थ कुलत्थ, probably कुल-स्थ
(vb. स्था),
m.
1. A kind of vetch,
Dolichos uniflorus, MBh. 13, 5468.
2.
pl. The name of a people, MBh. 6,
373.
Apte Hindi
Hindi
कुलत्थः
पुं*
- कुल - स्था - पृषो* साधुः
"कुलथी, एक प्रकार की दाल"
Shabdartha Kaustubha
Kannada
कुलत्थ
पदविभागः - > पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಹುರುಳಿ ಗಿಡ
विस्तारः - > "ताम्रवृन्तः कुलत्थः स्यात्'" - त्रिकण्ड०
कुलत्थ
पदविभागः - > विशेष्यनिघ्नम्
कन्नडार्थः - > ಹುರುಳಿ
L R Vaidya
English
kulatTa {% m. %} A kind of pulse.
Sanskrit Tibetan
Tibetan
rgya sran
कुलत्थ
अभिधानचिन्तामणिः
Sanskrit
--source--
कुलत्थस्तु कालवृन्तस्ताम्रवृन्ता कुलत्थिका
-wordlist-
कुलत्थ (पुं), कालवृन्त (पुं), ताम्रवृन्त (पुं), कुलत्थिका (स्त्री)
Mahabharata
English
Kulattha, pl. (ºāḥ), a people. § 574 (Jambūkh.): VI, 9, 373 (in the north).
पुराणम्
English
कुलत्थ / KULATTHA. A holy centre in ancient india. (bhīṣma Parva, Chapter 9, Verse 66).
शब्दकल्पद्रुमः
Sanskrit
कुलत्थः,
पुं,
(कुलं भूमिलग्नं सत् तिष्ठति कुल +स्था + कः पृषोदरात् साधुः ।) शस्यभेदः कुल-त्थकडाइ इति भाषा
(यथा, मार्कण्डेये १५ ।“धान्यंयवांस्तिलान्माषान्कुलत्थान्सर्षपांश्चणान्”
)तत्पर्य्यायः कालवृन्तः ताम्रवृक्षः कुल-त्थिका इति रत्नमाला
ताम्रवृन्तः इतित्रिकाण्डशेषः
ताम्रवीजः सितेतरः इतिराजनिर्धण्टः
अस्य गुणाः कफवातगुल्म-शुक्राश्मरीमेदःश्वासकासप्रमेहनाशित्वम् वृंह-णत्वम् उष्णत्वम् कटुत्वम् ग्राहित्वञ्च इतिराजवल्लभः
कषायत्वम् रूक्षत्वम् रक्तपित्त-कारित्वम् बलनाशित्वञ्च अस्य यूषगुणः वायु-शर्क्कराश्मरीनाशित्वम् इति राजनिर्घण्टः
(अस्य अपरे पर्य्यायगुणा यथा, --“कुलत्थिका कुलत्थश्च कथ्यन्ते तद्गुणा अथ ।कुलत्थः कटुकः पाके कषायः पित्तरक्तकृत् ।लघुर्विदाही वीर्य्योष्णः श्वासकासकफानिलान्
हन्ति हिक्काश्मरीशुक्रदाहानाहान् सपीनसान् ।स्वेदसंग्राहको मेदोज्वरक्रिमिहरः परः”
इति भावप्रकाशस्य पूर्व्वखण्डे प्रथमे भागे
*
“उष्णः कुलत्थो रसतः कषायःकटुर्विपाके कफमारुतघ्नः ।शुक्राश्मरीगुल्म-निषूदनश्चसंग्राहकः पीनसकासहारी
आनाहमेदोगुदकीलहिक्काश्वासापहः शोणितपित्तकृच्च ।कफस्य हन्ता नयनामयघ्नोविशेषतो वन्यकुलत्थ उक्तः”
इति सुश्रुते सूत्रस्थाने ४६ अध्याये
*
)
वाचस्पत्यम्
Sanskrit
कुलत्थ
पु०
कुलं भूलग्नं सत् तिष्ठति स्था--क पृषो० कलाय-भेद (कुलत्थकलाइ) वनकुलत्थे स्त्री टाप् रत्नमा० ।तत्पर्य्यायादि भावप्र० उक्तं“कुलत्थिका कुलत्थश्च कथ्यन्ते तद्गुणा अथ कुलत्थःकटुकः पाके कषायः रक्तपित्तकृत् लघुर्विदाही वीर्य्योष्णःश्वासकासकफानिलान् हन्ति हिक्काश्मरीशुक्रदाहा-नाहान् सपीनसान् स्वेदसंग्राहको मेदोज्वरकृमिहरः परः ।” भावप्र० कुलत्थिकेति निर्द्देशात् स्त्रीत्व-मपि सा उपचारात् तदुत्थाञ्जने वनकुलत्थायां चस्त्री राजनि० “कुलाली लोचनहिता चक्षुष्या कुम्भ-कारिका लुलत्थिकेति” राजनि० वनकुलत्थापर्य्ययेउक्तेः स्वार्थे तत्रैवार्थे राजनि० कुलत्थे भावप्र०संज्ञायां कन् कुलत्थाञ्जनाकारप्रस्तरभेदे अमरः
Stchoupak
French
कुलत्थ-
m.
sorte de légume à gousse (Dolichos uniflorus)
pl.
n.
d'un peuple barbare du Nord.