| YouTube Channel

किलास (kilAsa)

 
शब्दसागरः
English
किलास
m.
(-सः)
1. A blotch, a scab.
2. A white leprous spot.
E.
किल् to
play, affix
आस from आस् to reject or throw, with अच् affix
or
अस् to be, with अण्
aff.
Capeller Eng
English
किला॑स
a.
leprous
f.
किलासी॑ a kind of spotted deer
n.
leprosy.
Yates
English
किला_स (सः) 1.
m.
A blotch, a scab.
Spoken Sanskrit
English
किलास kilAsa
adj.
leprous [ med. ]
सिध्मल sidhmala
adj.
leprous [ med. ]
किलासिन् kilAsin
adj.
leprous
कुष्ठमय kuSThamaya
adj.
leprous
कुष्ठित kuSThita
adj.
leprous
दद्रुण dadruNa
adj.
leprous
दद्रुरोगिन् dadrurogin
adj.
leprous
त्वग्दोषिन् tvagdoSin
adj.
leprous
दुश्चर्मन् duzcarman
adj.
leprous
श्वित्रिन् zvitrin
adj.
leprous
सिध्मवत् sidhmavat
adj.
leprous
सिध्मा sidhmA
f.
leprous spot
किलास kilAsa
n.
white leprous spot
कुष्ठाङ्ग kuSThAGga
adj.
having leprous limbs
किलासत्व kilAsatva
n.
state of being leprous
कुष्ठगल kuSThagala
adj.
having a leprous throat
अकुष्ठिपृषत् akuSThipRSat
adj.
neither leprous nor spotted
शिपिविष्ट zipiviSTa
adj.
leprous or having no prepuce
Wilson
English
किलास
m.
(-सः)
1 A blotch, a scab.
2 A white leprous spot.
E.
किल to play, affix
आस from आस to reject or throw, with
अच् affix
or अस to be, with अण्
aff.
Apte
English
किलास [kilāsa],
a.
Ved.
Leprous
चन्द्रमसे किलासम् Vāj.3.21.
सम् A white leprous spot
इदं रजनि रजय किलासं पलितं यत्
Av.*
1.23.1.
A blotch, scab.
A kind of leprosy. -सिन्
a.
Leprous
P.
V.*
2.128.
Apte 1890
English
किलास a. Ved. Leprous.
सं 1 A white leprous spot.
2 A blotch, scab.
3 A kind of leprosy.
Monier Williams Cologne
English
किला॑स
mfn.
leprous,
VS.
xxx, 21
Kāṭh.
TāṇḍyaBr.
किला॑स (अम्),
n.
a white leprous spot,
AV.
i, 23, 1 and 2
24, 2
(in med. ) a species of leprosy (resembling the so-called white leprosy in which the skin becomes spotted without producing ulcers),
KātyŚr.
Suśr.
Monier Williams 1872
English
किलास किलास, अस्, आ, अम्, Ved. leprous
(ई), f., Ved. a kind of spotted deer described as the
vehicle of the Maruts
(अम्), n., Ved. a white leprous
spot
a blotch, a scab
(in medic.) a species of leprosy
resembling the so-called white leprosy, in which
disease the skin becomes spotted without producing
ulcers.
—किलास-घ्न, अस्, m. a sort of gourd, Mo-
mordica Mixta (‘what removes leprosy’).
—किलास-
नाशन, अस्, ई, अम्, Ved. removing leprosy.
—कि-
लास-भेषज, अम्, n., Ved. a remedy against leprosy.
Macdonell
English
किलास kilā́s-a,
a.
leprous
n.
leprosy
-in, 🞄a. leprous.
Shabdartha Kaustubha
Kannada
किलास
पदविभागः - > नपुंसकलिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಚಿಬ್ಬು /ಚರ್ಮದ ಮೇಲಿನ ಬೊಬ್ಬೆ
किलास
पदविभागः - > नपुंसकलिङ्गः
कन्नडार्थः - > ತುರಿಗಜ್ಜಿ
निष्पत्तिः - > किल (श्वैत्यक्रीडनयोः) - "कः" (३-१-१३५) असु (क्षेपणे) - "अच्" (३-१-१३४)
व्युत्पत्तिः - > किलं तदसं
किलास
पदविभागः - > नपुंसकलिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಕುಷ್ಠರೋಗ
निष्पत्तिः - > अस (दिप्तौ) - "अच्" (३-१-१३४)
व्युत्पत्तिः - > किलेन शैत्येन असति
किलास
पदविभागः - > नपुंसकलिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಮೈ ಚಿಬ್ಬುಗಳಿಂದ ಕೂಡಿದ
किलास
पदविभागः - > नपुंसकलिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಕುಷ್ಠರೋಗವುಳ್ಳ
निष्पत्तिः - > "अच्" (५-२-१२७)
व्युत्पत्तिः - > किलासमस्यास्ति
Edgerton Buddhist Hybrid
English
kilāsa, m., Mvy 〔6650〕 = Tib. sñoms las, indolence (Jä. and Das
but sñoms (pa), weariness). This noun is probably a back-formation from the adj. kilāsin.
Sanskrit Tibetan
Tibetan
ngan rkyen pa
किलास
ngal rken pa
किलास
ngal skyen
किलास
mngal skyon pa
किलास
अभिधानचिन्तामणिः
Sanskrit
--source--
सिध्म किलासं त्वक्पुष्पं सिध्मं कोठस्तु मण्डलम्
-wordlist-
सिध्मन् (क्ली), किलास (क्ली), त्वक्पुष्प (क्ली), सिध्म (क्ली), कोठ (पुं), मण्डल (क्ली)
अभिधानरत्नमाला
Sanskrit
किलास
किलास, सिध्मन्
किलासं कथ्यते सिध्म पामा कच्छूः खसः स्मृतः ६०२
कण्डूतिः कण्डूया कण्डूः कण्डूयनं तथा खर्जूः
verse 2.1.1.602
page 0068
Vedic Reference
English
Kilāsa is the name of a disease, ‘white leprosy, in the Athar-
vaveda^1 and the Vājasaneyi Saṃhitā, etc.^2 It resulted in the
appearance of grey (palita) and white (śukla, śveta) spots all
over the skin. Haug gave the same sense to alasa in the
Aitareya Brāhmaṇa, ^3 but this is doubtful. The fem. Kilāsī is
taken by Max Müller to mean a ‘spotted deer’ in one passage
of the Rigveda.^4
1) i. 23, 24.
2) xxx. 21
Pañcaviṃśa Brāhmaṇa,
xiv. 3, 17
xxiii. 11, 11
Taittirīya
Āraṇyaka, v. 4, 12. Cf. Zimmer,
Altindisches Leben, 391
Bloomfield,
Hymns of the Atharvaveda, 266
Jolly,
Medicin, 98
Hopkins, Transactions of
the Connecticut Academy of Arts and
Sciences, 15, 68.
3) vi. 33, 5.
4) v. 53, 1.
शब्दकल्पद्रुमः
Sanskrit
किलासं,
क्ली,
(किलं वर्णं अस्यति क्षिपति विकृतिंकरोति इति यावत् किल + अस + “कर्म्म-ण्यण्” इति अण् ।) रोगविशेषः ।छुली इति भाषा तत्पर्य्यायः सिध्मा इत्यमरः ।२ ५३
सिध्मम् इति भरतः
त्वक्पुष्पम्४ त्वक्पुष्पी इति हेमचन्द्रः
(“कुष्ठैकसम्भवं श्वित्रं किलासं दारुणञ्च तत् ।निर्द्दिष्टमपरिस्रावि त्रिधातूद्भवसंश्रयम्
वाताद्रुक्षारुणं पित्तात्ताम्रं कमलपत्रवत् ।सदाहं रोमविध्वंसि ककाच्छ्वेतं घनं गुरु
सकण्डु क्रमाद्रक्तमांसमेदः सुचादिशेत् ।वर्णेनैवेदृगुभयं कृच्छ्रं तच्चोत्तरोत्तरम्
अशुक्लरोमाबहुलमसंसृष्टं मिथो नवम् ।अनग्निदग्धजं साध्यं श्वित्रं वर्ज्यमतोऽन्यथा”
इति वामटे निदानस्थाने १४ अध्याये
अस्यौषधं यथा
“कुष्ठं तमालपत्रं मरिचं समनःशिलं सकाशीशम् ।तैलेन युक्तमुचितं सप्ताहं भाजने ताम्रे
तेनालिप्तं सिध्मं सप्ताहाद्व्येति तिष्ठतो घर्म्मे ।मासान्नवं किलासं स्नानं मुक्त्वा विशुद्धतनोः”
इति सिध्मलेपः
*
“किलासहन्ता मूलान्यावल्गुजानि लाक्षा ।गोपित्तमञ्जने द्वे पिप्पल्यः काललोहरजः”
इति श्वित्रे प्रलेपः
“दारुणं वारुणं श्वित्रं किलासं नामभिस्त्रिभिः ।विज्ञेयं त्रिविधं तच्च त्रिदोषं प्रायशश्च तत्
दोषे रक्ताश्रिते रक्तं ताम्रं माससमाश्रिते ।श्वेतं मेदः श्रिते श्वित्रं गुरुता चोत्तरोत्तरम्”
असाध्यलक्षणमस्य यथा, --“यत्परस्परतो भिन्नं बहु यद्रक्तलोमवत् ।यच्च वर्षगणोत्पन्नं तच्छ्वित्रं नैव सिध्यति”
अस्य निदानं यथा, --“वचांस्यतथ्यानि कृतघ्नभावोनिन्दा भुराणां गुरुधर्षणञ्च ।पापक्रिया पूर्व्वकृतञ्च कर्म्महेतुः किलासस्य विरोधिचान्नम्”
इति चरके चिकित्सास्थाने अध्याये
)
वाचस्पत्यम्
Sanskrit
किलास
न०
किल वर्ण्णेककिलमस्यति अस + अण् सिध्मरोगे(छुली)तदस्यास्ति अच् तद्विशिष्टे
त्रि०
“चन्द्रमसे कि-लासम्” यजु० ३०, २१, “किलासं सिध्मरोगवन्तम्”वेददी० सिध्म क्षुद्रकुष्ठभेदः यथाह सुश्रुतः “क्षुद्रकुष्ठमतऊर्द्ध्वं वक्ष्याम इत्युपक्रमे “कण्ड्वन्वितं श्वेतमपाकि सिद्मविद्यात्तनु प्रायश ऊर्द्धकाये” इति तस्य लक्षणादिकमुक्त्वा“किलासमपि कुष्ठविकल्पएव तत्त्रिविधं वातेन पित्तेनश्लेष्मणा चेति कुष्ठकिलासयोरन्तरन्त्वग्तमेव किलास-मपरिस्रावि तद्वातेन मण्डलमरुणं परुषं परिध्वंसिच
पित्तेन पद्मपत्रप्रतीकाशं सपरिदाहञ्च श्लेष्मणापिश्वेतं स्निग्धं बहुलं कण्डूमच्च तेषु सम्बद्धमण्डलमन्ते-जातं रक्तरोम चाऽसाध्यमग्निदग्धञ्च कुष्ठेषु रुक्त्वक्-सङ्कोचस्वापस्वेदशोफभेदकौण्यस्वरोपघाता वातेन पा-कावदरणाङ्गुलिपतनकर्ण्णनासाभङ्गाक्षिरोगसत्वोत्पत्तयःपित्तेन कण्डूवर्णभेदशोफास्रावगौरवाणि श्लेष्मणा”
Capeller
German
किला॑स aussätzig. Abstr.
°त्व
n.
f.
किलासी॑
ein geflectes Thier.
n.
Aussatz.
Grassman
German
kilā́sa, a., fem. kilāsī́, 1〉 gefleckt [wol eigentlich besprengt, bespritzt, von kil = 2. kir], aussätzig VS. 〔30, 21〕
2〉 f., geflecktes Thier, vom Gespanne der Marutʼs.
-ías [A.] 2〉 {407, 1}.
Burnouf
French
किलास किलास
m.
bouton, pustule, tout exanthème sur la
peau.
किलासघ्न
m.
(हन्) momordica mixta, bot.
किलासिन् a. qui a des boutons ou pustules, etc.