ओजस् (ojas)
This section shows the AI summary for the selected word, generated by referencing all available dictionaries. This feature is available only for logged-in users.
Warning!
This feature is only for logged in users. Please login to have full access to Kosha.
शब्दसागरः
Englishओजस् (-जः)
1. Light, splendor.
2. Manifestaion, appearance.
3.
Strength.
4. Support, stay.
5. Metallic lustre.
6. Vitality, the
principle of vital warmth and action diffused throughout the
body.
7. Virility, the generative faculty.
8. A form of style, elabo-
rate style, abounding with compounds.
9. (In astrology, ) Each
alternate sign of the zodiac, first, third, fifth, &c.
ओज to live,
and असुन् affix
or with अच् affix ओज.
Help us improve! Let us know about any improvements, bugs, or suggestions you have. Thanks.Click here for Feedback Form
Spoken Sanskrit
Englishओजस् - ojas - - vigour
अम्लानि - amlAni - - vigour
ऊर्जा - UrjA - - vigour
तरुणता - taruNatA - - vigour
वया - vayA - - vigour
वीर्या - vIryA - - vigour
ऊर्ज् - Urj - - vigour
वाज - vAja - - vigour
सुष्म - suSma - - vigour
ऊर्ज - Urja - - vigour
ओज्मन् - ojman - - vigour
प्राण - prANa - - vigour
वर्चस्क - varcaska - - vigour
शुष्म - zuSma - - vigour
सूष - sUSa - - vigour
वर्चस् - varcas - - vigour
ऊर्जस् - Urjas - - vigour
औजस्य - aujasya - - vigour
और्जित्य - aurjitya - - vigour
तैजस - taijasa - - vigour
ओजस् ojas vigour
ओजस् ojas bodily strength
ओजस् ojas elaborate style
ओजस् ojas lustre
ओजस् ojas power
ओजस् ojas vigorous or emphatic expression
ओजस् ojas manifestation
ओजस् ojas vitality [ Zool. ]
ओजस् ojas water
ओजस् ojas appearance
ओजस् ojas energy
ओजस् ojas light
ओजस् ojas support
ओजस् ojas ability
ओजस् ojas splendour
ओजस् ojas strength
Wilson
Englishओजस्
(-जः)
1 Light, splendor.
2 Manifestation, appearance.
3 Strength.
4 Support, stay.
5 Metallic lustre.
6 Vitality, the principle of vital warmth and action diffused throughout the
body.
7 Virility, the generative faculty.
8 A form of style, elaborate style, abounding with compounds.
9 (In astrology, ) Each alternate sign of the zodiac, first, third, fifth, &c.
ओज to live, and असुन् affix
or with अच् affix ओज.
Apte
Englishओजस् [ōjas],
Bodily strength, vigour
energy, ability.
Vitality
1.16.
Virility, the generative faculty. The writers on Āyurveda, however, disstinguish between ओजस् and शुक्रम्
क्षीरस्थघृतमिव भिन्न- मोजः शुक्रेण Ḍalhaṇa. रसादीनां शुक्रान्तानां धातूनां यत् परं तेजस्तत् खलु ओजः Sruśr. ओजोविवृद्धौ देहस्य तुष्टि-पुष्टिबलोदयाः Aṣṭāṅga.
Splendour, light
7.3.23.
(In ) An elaborate form of style, abundance of compounds
(considered by Daṇḍin to be the 'soul of prose')
ओजः समासभूयस्त्वमेतद्गद्यस्य जीवितम् Kāv.1.8
see K. 8 also
said to be of 5 kinds in R. G.
(In Astr.) Each alternate sign of the zodiac (as the first, third ).
Water.
Metallic lustre.
Manifestation, appearance.
Skill in the use of weapons.
Speed
एष ह्यतिबलः सैन्ये रथेन पवनौजसा 7.29.12.
Apte 1890
Englishओजस् n. 1 Bodily strength, vigour
energy, ability.
2 Vitality.
3 Virility, the generative faculty.
4 Splendour, light.
5 (In Rhet). An elaborate form of style, abundance of compounds
(considered by Daṇḍin to be the ‘soul of prose’)
ओजः समासभूयस्त्वमेतद्गद्यस्य जीवितम् Kāv. 1. 80
see K. P. 8 also
said to be of {5} kinds in R. G.
6 (In astr.) Each alternate sign of the zodiac (as the first, third &c.).
7 Water.
8 Matallic lustre.
9 Manifestation, appearance.
10 Skill in the use of weapons.
Monier Williams Cologne
EnglishMonier Williams 1872
Englishओजस् ओजस्, अस्, n. (fr. उज् = वज्
see उग्र),
bodily strength, vigour, energy, ability
vitality, the
principle of vital warmth and action diffused through-
out the body
virility, the generative faculty
support,
stay
(in rhetoric) a form of style, elaborate style,
abounding with compounds
(in astrology) each
alternate sign of the zodiac (as the first, third,
fifth, &c.)
water
light, splendor
metallic lustre
manifestation, appearance
ओजसा, with strength,
resolutely, energetically (sometimes used at the be-
ginning of a compound, e. g. ओजसा-कृत, done ener-
getically)
[cf. अमितौजस्, उत्तमौजस्, &c.: cf. also
Gr. ὑγιής Zend auṣo
Hib. og, ‘young, juvenile,
fresh
’ oig, ‘a champion
’ oighe, ‘entireness, virginity.’]
—ओजस्-तर, अस्, आ, अम् (comparative), more strong.
—ओजस्-वत्, आन्, अती, अत्, or ओजस्-विन्, ई, इनी, इ, vigorous,
powerful, strong, energetic
splendid, bright.
—ओजस्वि-
ता, f. strength, power.
—ओजो-दा, आस्, आस्, अम्, Ved.
granting power, strengthening, possessed of strength.
—ओज-बला, f. (with Buddhists) N. of a goddess of
Bodhidruma.
Macdonell
EnglishBenfey
Englishओजस् ओजस्, i. e. वज् + अस्,
I.
1.
Strength, Matsyop. 2.
2. Light, splen-
dour, Man. 12, 18.
II. ओजसा (instr.),
adv. Powerfully, Chr. 291, 4 = Rigv.
i. 85, 4
courageously, Rām. 3, 53, 22.
--
अमितौजस्, i. e. अ-मित- (vb. मा),
all-mighty, Man. 1, 4. महौजस्,
i. e.
महा-, eminent in power, Man.
1, 61. -- Cf. Lat. augus in augus + tus,
and αὐγή, -αὐγες in ἀνταυγής, ές.
Apte Hindi
Hindiओजस्
- "उब्ज्-असुन् बलोपः, गुणश्च"
"शारीरिक सामर्थ्य, बल, शक्ति"
ओजस्
- "उब्ज्-असुन् बलोपः, गुणश्च"
"वीर्य, जननात्मक शक्ति"
ओजस्
- "उब्ज्-असुन् बलोपः, गुणश्च"
"आभा, प्रकाश"
ओजस्
- "उब्ज्-असुन् बलोपः, गुणश्च"
"शैली का विस्तृत रूप, समास की बहुलता"
ओजस्
- "उब्ज्-असुन् बलोपः, गुणश्च"
पानी
ओजस्
- "उब्ज्-असुन् बलोपः, गुणश्च"
धातु की चमक
ओजस्
- "उब्ज्+असुन्, बलोपः गुण"
"वेग, गति"
Shabdartha Kaustubha
Kannadaओजस्
पदविभागः - > नपुंसकलिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಪ್ರಕಾಶ /ಬೆಳಕು /ದೀಪ್ತಿ
निष्पत्तिः - > उब्ज (आर्जवे) - "असुन्" (उ० ४-१९२)
ओजस्
पदविभागः - > नपुंसकलिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಶಕ್ತಿ /ಶರೀರ ಬಲ /ಸಾಮರ್ಥ್ಯ
प्रयोगाः - > "ओजसापि खलु नूनमनूनं नासहायमुपयाति जयश्रीः"
उल्लेखाः - > किरा० ९-३३
ओजस्
पदविभागः - > नपुंसकलिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಚೈತನ್ಯ /ಪ್ರಾಣಬಲ /ಧಾತುವಿನ ತೇಜಸ್ಸು
ओजस्
पदविभागः - > नपुंसकलिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಆಶ್ರಯ /ಆಧಾರ /ಒತ್ತಾಸೆ
विस्तारः - > "ओजो दीप्ताववष्टम्भे प्रकाशबलयोरपि" - मेदि० ।
ओजस्
पदविभागः - > नपुंसकलिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಅಲಂಕಾರ ಶಾಸ್ತ್ರದಲ್ಲಿ ಸಮಾಸಬಾಹುಳ್ಯ /ದೊಡ್ಡ ಸಮಾಸಗಳಿಂದಕೂಡಿರುವಿಕೆ
प्रयोगाः - > "ओजः समासभूयस्त्वमेतद्गद्यस्य जीवितम्"
उल्लेखाः - > काव्या० १-८०
ओजस्
पदविभागः - > नपुंसकलिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಜ್ಯೊತಿಃಶಾಸ್ತ್ರದಲ್ಲಿ ೧, ೩, ೫, ೭, ೯, ೧ನೇರಾಶಿಗಳು
ओजस्
पदविभागः - > नपुंसकलिङ्गः
कन्नडार्थः - > ವೀರ್ಯವತ್ತಾದಪದಗಳ ಜೋಡಣೆ /ಜೋರಾದ ವಾಕ್ಸರಣಿ /ಸಂಯುಕ್ತಾಕ್ಷರಗಳಿಂದಲೂ ನಿರಂತರವಾದ ರೇಫಸಹಿತ ವರ್ಣಗಳಿಂದಲೂ ವರ್ಗಗಳ ೧, ೨ ನೆಯ ೩, ೪ ನೆಯ ೧, ೩ ನೆಯ ಅಕ್ಷರಗಳ ನಿರಂತರವಾದ ಜೋಡಣೆಯಿಂದಲೂ ಕೂಡಿರುವಿಕೆ
ओजस्
पदविभागः - > नपुंसकलिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಜಲ /ನೀರು
L R Vaidya
EnglishBopp
LatinAnekartha-Dvani-Manjari
Sanskritओजस्
क्ली
ओजस्, बल, दीप्ति
नित्यं स्वं च निजं प्रोक्तं बलदीप्तिस्तथौजसी ॥ २५ ॥
verse 3.1.1.25
page 0015
Edgerton Buddhist Hybrid
EnglishLanman
EnglishSanskrit Tibetan
Tibetangzi brjid
१) ओजस् २) द्युति
अभिधानचिन्तामणिः
Sanskritप्राणः स्थाम तरः पराक्रमबलद्युम्नानि शौर्यौजसी
शुष्मं शुष्म च शक्तिरूर्जसहसी युद्धं तु संख्यं कलिः ।
p{0033}
संग्रामाहवसंप्रहारसमरा जन्यं युदायोधनं
संस्फोटः कलहो मृधं प्रहरणं संयद्रणो विग्रहः ॥ ७९६ ॥
द्वन्द्वं समाघातसमाह्वयाभिसंपातसंमर्दसमित्प्रघाताः ।
आस्कन्दनाजिप्रधनान्यनीकमभ्यागमश्च प्रविदारणं च ॥ ७९७ ॥
समुदायः समुदयो राटिः समितिसंगरौ ।
अभ्यामर्दः संपरायः समीकं सांपरायिकम् ॥ ७९८ ॥
आक्रन्दः संयुगश्चाथ नियुद्धं तद्भुजोद्भवम् ।
प्राण (पुं), स्थामन् (क्ली), तरस् (क्ली), पराक्रम (पुं), बल (पुंक्ली), द्युम्न (क्ली), शौर्य (क्ली), ओजस् (क्ली), शुष्म (क्ली), शुष्मन् (क्ली), शक्ति (स्त्री), ऊर्ज (पुंस्त्री), सहस् (क्ली), युद्ध (क्ली), सङ्ख्य (पुंक्ली), कलि (पुं), सङ्ग्राम (पुं), आहव (पुं), सम्प्रहार (पुं), समर (पुंक्ली), जन्य (पुंक्ली), युध् (स्त्री), आयोधन (क्ली), संस्फोट (पुं), कलह (पुं), मृध (क्ली), प्रहरण (क्ली), संयत् (क्ली), रण (पुंक्ली), विग्रह (पुं), द्वन्द्व (क्ली), समाघात (पुं), समाह्वय (पुं), अभिसम्पात (पुं), सम्मर्द (पुं), समिध् (स्त्री), प्रघात (पुं), आस्कन्दन (क्ली), आजि (स्त्री), प्रधन (पुं), अनीक (पुंक्ली), अभ्यागम (पुं), प्रविदारण (पुं), समुदाय (पुं), समुदय (पुं), राटि (स्त्री), समिति (स्त्री), सङ्गर (पुं), अभ्यामर्द (पुं), सम्पराय (पुंक्ली), समीक (क्ली), साम्परायिक (क्ली), आक्रन्द (पुं), संयुग (पुंक्ली), नियुद्ध (क्ली)
अभिधानरत्नमाला
Sanskritप्राण
प्राण, स्थामन्, बल, द्युम्न, ओजस्, शुष्मन्, तरस्, सह, प्रताप, पौरुष, तेजस्, विक्रम, पराक्रम
प्राणः स्थाम बलं द्युम्नमोजः शुष्म तरः सहः ।
प्रतापः पौरुषं तेजो विक्रमः स्यात्पराक्रमः ॥ ७२३ ॥
verse 4.1.1.723
page 0083
Tamil
Tamilஓஜஸ் : உடல் வலிமை, வலிமை, சக்தி, வீர்யம், ஆண்மை, காந்தி, ஒளி, தண்ணீர், இலக்கிய நடையின் விஸ்தாரம்.
Mahabharata
EnglishOjas = Vishṇu (1000 names).
वाचस्पत्यम्
Sanskritओजस् उब्ज--असुन् बलोपे गुणः । १ दीप्तौ २ अवष्टम्भे, ३ प्राणबले, ४ प्रकाशे, ५ सामर्थ्ये ६ ज्योतिबोक्ते प्रथमतृती-यादौ विषमराशौ, ७ शस्त्रादिकौशले ८ धातुतेजसिं, वने-न्द्रियाणां ९ पाटवे, १० काव्यगुणभेदे, ११ गौ गा० रीत्याम्, वैद्यकोक्ते, “भ्रमरैः फलपुष्पेभ्यो यथा सम्भ्रियते मधु ।तद्वदोजः शरीरेभ्यो धातुभिर्भ्रियते नृणाम्” इति १२ लक्षणेधातुरसपोषके वस्तुभेदे च । अच् । ओजशब्दोऽप्यत्र ।ओजःस्वरूपं मिता० स्मृत्यन्तरे दर्शितं यथा । “हृदि तिष्ठतियत् शुद्ध्वमीषदुष्णं सपीतकम् । ओजः शरीरे संख्यातंतन्नाशान्नाशमृच्छति” । “पुनर्द्धात्रीं पुनर्गर्भमोजस्तस्य प्रधा-वति । अष्टमेमास्यतोगर्भोजातः प्राणैर्वियुज्यते” या० स्मृतिःसुश्रुते तु बलपर्य्यायत्वमस्वोक्त्वा तत्फलान्युक्तानि यथा“बललक्षणं बलक्षयलक्षणमत ऊर्द्ध्वं वक्ष्यामः । तत्र रसा-दोनां शुक्रान्तानां धातूनां यत्परं तेजस्तत्स्वल्वोजस्तदेवबलमित्युच्यते स्वशास्त्रसिद्धान्तात् । तत्र बलेन स्थितीप-चितमांसता सर्व्वचेष्टास्वप्रतिघातः स्वरर्ण्णप्रसादो बाह्या-नामाभ्यन्तराणाञ्च करणानामात्मकार्य्यप्रतिपत्तिर्भवति ।भवन्ति चात्र । “ओजः सोमात्मकं स्निग्धं शुक्लं शीतंस्थिरं सरम् । विविक्तं मृदु मृत्स्नञ्च प्राणायतनमुत्त-म् । देहस्यावयवस्तेन व्याप्तो भवति देहिनान् । तदभा-वाच्च शीर्य्यन्ते शरीराणि शरीरिणाम् । अभिघातात्क्ष-यात्कोपाच्छोकाद्ध्यानात् श्रमात् क्षुधः । ओजः सङ्क्षीयतेह्मेभ्यो धातुग्रहणनिःसृतम् । तेजः समीरितं तस्माद्वि-स्रंसयति देहिनः । तस्य विस्रंसो व्यापत् क्षय इति लि-ङ्गानि व्यापन्नस्य भवन्ति । सन्धिविश्लेषो गात्राणां स-दनं दोषच्यबनं क्रियासन्निरोधश्च विस्रंसे । स्तब्धगुरुगा-त्रता वातशोथोवर्ण्णभेदो ग्लानिस्तन्द्रा निद्रा च व्यापन्ने ।मूर्च्छा मांसक्षयो मोहः प्रलापो मरणमिति क्षये । भवन्ति चात्र । “एते दोषा बलस्योक्ता व्यापद्विस्रंसन-क्षयाः । विश्लेषसादौ गात्राणां दोषविस्रंसनक्षयाः ।अप्राचुर्य्यं क्रियाणाञ्च बलविस्रंसलक्षणम् । गुसत्वं स्त-ब्धताङ्गेषु ग्लानिर्व्वर्ण्णस्य भेदनम् । तन्द्रा निद्रा वातशोथौ बलव्यापदि लक्षणम् । मूर्च्छा मांसक्षयो मोहःप्रलापोऽज्ञानमेव च । पूर्व्वोक्तानि च लिङ्गानि मरणञ्चबलक्षये । तत्र विस्रंसे व्यापन्ने च क्रियाविशेषैरविरुद्धै-र्बलमास्थापयेत् । नष्टसंज्ञमितरञ्च वर्जयेत्” ।“ओजः समाभूयस्त्वं मांसलं पदडम्बर” मित्युक्तलक्षणःकाव्य गुणभेदः । सा० द० तु “रसस्याङ्गित्वमाप्तस्य धर्म्माःशौर्य्यादयो यथा । एवं माधुर्य्यमोजोऽथ प्रसाद इति ते”त्रिधा इति गुणान् विभज्य तत्तल्लक्षणमुक्तम् “ओज-श्चित्तस्य विस्ताररूपं दीप्तत्वमुच्यते । वीरबीभत् स रौद्रेषुक्रमेणाधिक्य मस्य तु” इति । तद्व्यञ्जकवर्णादयश्च तत्रोक्ताः ।“वगस्याद्यतृतीयाभ्यां युक्तौ वर्ण्णौ तदन्तिमौ । उपर्य्यधोद्बयार्वा स्यात् रेफः टठडढैः सह शकारश्च षकारश्च तस्यव्यञ्जकताङ्गताः तथा समासबहुला घटनौद्धत्यशालिनी”“रुद्रौजसा तु प्रहृतं त्वयाऽस्याम्” रघुः । “महाभूतादिवृत्तौजाः प्रादुरासीत्तमोनुद” “पुरुषाणां महौजसाम्”“महात्मानो महौजसः” इति मनुः । अतस्तृतीयायाःकृतादौ अलुक् । ओजसाकृतम् तस्यापत्यम् इञ् । औज-साकृतिः तदपत्ये । ५ तद्विशिष्टे ततः भृशा० अभू-ततद्भावे क्यङ् सलोपश्च । “ओजायते औजायमानातस्यार्घ्यं प्रणीय जनकात्मजा” भट्टिः । “ओजायमान-स्तन्वस्य शुम्भते” ऋ० १, १४०, ६ ।
Grassman
Germanójas, n., Kraft, Stärke, Macht [von uj = vaj, vgl. ugrá]
vgl. tád-ojas u. s. w. und ácyuta, ánāmi, ásāmi, apratimāná, abhíbhūti, ugrá, ójiṣṭha, dā́sa, dhṛṣṇú, dhruvá, panā́yia, papṛkṣéṇya, bhū́yiṣṭha, bhū́ri, vāmá, vibhú.
-as {33, 12}
{39, 10}
{103, 3}
{121, 10}
{160, 5}
{165, 10}
{208, 2}
{220, 2}
{227, 5}
{260, 6}
{266, 3}. _{266, 9}
{270, 4}
{281, 3}
{287, 19}
{296, 5}
{303, 10}
{313, 3}
{315, 4}
{337, 4}
{385, 7}. _{385, 13}
{386, 10}
{387, 6}
{411, 6}
{459, 15}
{460, 6}
{467, 7}
{477, 2}
{487, 7}
{488, 27}. _{488, 30}
{572, 7}
{598, 2}. _{598, 6}
{607, 4}
{626, 5}
{660, 6}
{705, 3}. _{705, 17}
{707, 10}
{809, 41}
{834, 9}
{870, 4}
{880, 1}
{909, 1}. _{909, 4}
{910, 2}
{921, 11}
{942, 6}
{996, 3}
{1006, 3}
{1019, 8} vā́tasya.
-asā {7, 8}
{9, 1}
{11, 8}
{19, 4}. _{19, 8}
{39, 8}
{53, 7}
{55, 2}. _{55, 5}. _{55, 6}
{56, 6}
{80, 1}. _{80, 2}. _{80, 11}
{85, 4}. _{85, 10}
{102, 6}
{127, 3}. _{127, 4}
{130, 4}. _{130, 7}. _{130, 9}
{132, 5}
{175, 4}
{187, 1}
{188, 4}
{208, 5}
{213, 2}—_{213, 4}
{215, 2}. _{215, 4}
{216, 3}. _{216, 4}
{279, 5}
{285, 10}
{328, 3}
{406, 9}. _{406, 14}
{409, 2}
{410, 4}
{413, 7}
{435, 3}
{438, 3}
[Page305] {574, 2}
{598, 3}
{624, 5}
{626, 1}. _{626, 15}. _{626, 26}. _{626, 41}
{627, 8}
{632, 4}. _{632, 27}
{637, 9}
{652, 14}
{653, 7}. _{653, 8}
{656, 3}
{660, 5}. _{660, 10}
{671, 2}. _{671, 8}
{685, 1}. _{685, 9}. _{685, 10}
{697, 5}
{701, 6}
{702, 2}. _{702, 23}
{706, 11}. _{706, 14}
{708, 3}
{714, 7}
{717, 3}. _{717, 4}
{741, 1}
{746, 1}
{747, 2}
{751, 3}
{765, 2}
{776, 18}
{777, 10}. _{777, 14}
{813, 5}
{818, 7}
{820, 6}
{875, 7}
{891, 2}. _{891, 4}. _{891, 7}
{901, 1}
{922, 10}
{925, 6}
{929, 6}. _{929, 14}
{939, 2}. _{939, 6}
{979, 3}—_{979, 5}
{1020, 8}.
-ase {57, 5}
{632, 22}. _{632, 23}
{670, 2}
{684, 10}.
-asas [Ab.] {386, 9}
{899, 10}
{979, 2}.
-asas [G.] pratimā́nam {52, 12}
{102, 8}
ámāt {632, 24}.
-āṃsi {80, 15}.
-obhis {572, 6}.
Burnouf
FrenchNo entries for this word is found.
What is this? (Hidden Dictionary)
To avoid the clutter in the app, the unwanted dictionaries can be hidden to have clear view while browsing. This section shows entries from those hidden dictionaries if any.
How to hide/unhide dictionary?
Every dictionary entry will have top right corner menu . From there, you can hide or unhide dictionary. You must login to use this feature. So, KST can remember your preferences of hidden dictionaries.
