| YouTube Channel

उद्भिज्ज (udbhijja)

 
शब्दसागरः
English
उद्भिज्ज
mfn.
(-ज्जः-ज्जा-ज्जं) Sprouting, germinating. (as a vegetable.)
E.
उद्भिद् a vegetable, and produced
also उद्भिज one being drop-
ped
also उद्भिद्.
Capeller Eng
English
उद्भिज्ज
a.
propagated by sprouts or seed (v.
seq.
).
Yates
English
उद्भिज्ज_ (ज्जः-ज्जा-ज्जं)
a. Idem.
Spoken Sanskrit
English
उद्भिज्ज - udbhijja -
adj.
- germinating
उद्भिद - udbhida -
adj.
- germinating
जज्ञि - jajJi -
adj.
- germinating
उद्भिद् - udbhid -
adj.
- germinating
प्ररोह - praroha -
m.
- germinating
रोह - roha -
m.
- germinating
प्ररोहण - prarohaNa -
n.
- germinating
उत्तानपद् - uttAnapad -
f.
- whole creation of upward-germinating plants
उद्भिज्ज udbhijja
adj.
sprouting
उद्भिद udbhida
adj.
sprouting
पल्लविन् pallavin
adj.
sprouting
रोध rodha
adj.
sprouting
विरोहिन् virohin
adj.
sprouting
उद्भिद् udbhid
adj.
sprouting
विरूढि virUDhi
f.
sprouting
रुह् ruh
f.
sprouting
उद्भेद udbheda
m.
sprouting
प्ररोह praroha
m.
sprouting
रोह roha
m.
sprouting
भेद bheda
m.
sprouting
अङ्कुरण aGkuraNa
n.
sprouting
प्ररोहण prarohaNa
n.
sprouting
पुनर्विरोह punarviroha
m.
sprouting again
उत्कोरक utkoraka
adj.
having sprouting buds
शुष्कविरोहण zuSkavirohaNa
n.
sprouting of a dry tree
शष्प zaSpa
n.
young or sprouting grass
पल्लवग्राहिन् pallavagrAhin
adj.
sprouting in all directions
स्थूणाविरोहण sthUNAvirohaNa
n.
sprouting of a wooden stake
उच्छिलीन्ध्र ucchilIndhra
adj.
covered with sprouting mushrooms
अगारस्थूणाविरोहण agArasthUNAvirohaNa
n.
sprouting of the post of a house
उत्प्रवाल utpravAla
adj.
having sprouting branches or trees
उद्भिज्ज udbhijja
adj.
sprouting
उद्भिज्ज udbhijja
adj.
germinating
उद्भिज्ज udbhijja
adj.
herbal
Wilson
English
उद्भिज्ज
mfn.
(-ज्जः-ज्जा-ज्जं) Sprouting, germinating, (as a
vegetable.)
E.
उद्भिद a vegetable, and produced
also उद्भिज one
being dropped
also उद्भिद.
Monier Williams Cologne
English
उद्-भिज्—ज
mfn.
sprouting, germinating (as a plant),
ChUp.
AitUp.
MBh.
Mn.
&c.
Macdonell
English
उद्भिज्ज ud-bhij-ja,
a.
produced from 🞄sprouts
-bhíd,
a.
breaking forth, sprouting
🞄f. shoot, plant.
Benfey
English
उद्भिज्ज उद्भिज्ज, i. e. उद्भिद्-ज (vb.
जन्),
adj.
,
f.
जा, Sprouting, Vedāntas.
in Chr. 209, 5.
Apte Hindi
Hindi
उद्भिज्ज
वि* उद्भिद्-ज -
"फूटने वाला, उगने वाला"
उद्भिज्जः
पुं*
उद्भिद्-ज्जः -
पौधा
Shabdartha Kaustubha
Kannada
उद्भिज्ज
पदविभागः - > पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಭೂಮಿಯನ್ನು ಭೇದಿಸಿಕೊಂಡು ಹುಟ್ಟುವ ಗಿಡ ಮರ ಬಳ್ಳಿ ಮುಂತಾದುದು
निष्पत्तिः - > जनी (प्रादुर्भावे) - "डः" (३-२-९८)
व्युत्पत्तिः - > उद्भिदो जातम्
प्रयोगाः - > "उद्भिज्जाः स्थावराः सर्वे बीजकाण्डप्ररोहिणः"
उल्लेखाः - > मनु० १-४६
उद्भिज्ज
पदविभागः - > विशेष्यनिघ्नम्
कन्नडार्थः - > ಅಂಕುರಿಸುವ /ಮೊಳಕೆ ಹೊರಡುವ
L R Vaidya
English
udBid-ja {% (I) a. %} sprouting, germinating (as vegetation).
udBid-ja {% (II) m. %} A plant, M.i.46.
Bopp
Latin
उद्भिज्ज (ex उद्भिद् germinatio et natus) progerminando
natus. MAN. 1. 46. V. sq.
अभिधानचिन्तामणिः
Sanskrit
--source--
त्रसयोनय इत्यष्टावुद्भिदुद्भिज्जमुद्भिदम् १३५७
-wordlist-
त्रसयोनि (स्त्री), उद्भिद् (पुं), उद्भिज्ज (पुं), उद्भिद (पुं)
शब्दकल्पद्रुमः
Sanskrit
उद्भिज्जं, त्रि, (उद्भेदनमिति उद्भित् सम्पदादित्वात्क्विप् तस्मात् जायते यत् उद्भित् + जन् + ।)उद्भिद्यजातमात्रम् तच्च तरुगुल्मादि इत्यमरः
(यथा, मनुः ४६ “उद्भिज्जाः स्थावराः सर्व्वेवीजकाण्डप्ररोहिणः” “इन्द्रगोपमण्डूकप्रभृतय-उद्भिज्जाः”
इति सूत्रस्थाने प्रथमेऽध्याये सुश्रुते-नोक्तम्
)
वाचस्पत्यम्
Sanskrit
उद्भिज्ज
पु०
उद्भिनत्ति क्विप् उद्भित् तथा सन् जायतेजन--ड कर्म्म० भूमिमुद्भिद्य जाते तरुगुल्मादौ “उद्भिज्जाःस्थावराः सर्वेवीजकाण्डप्ररोहिणः” इति मनुः पदा०योगार्ण्णवे “देहश्चतुर्विधोजन्तोर्ज्ञेय उत्पत्तिभेदतः ।उद्भिज्जः स्वेदजोऽण्डोत्थश्चतुर्थश्च जरायुजः उद्भिद्यभूमिं निर्गच्छन्नुद्भिदः स्थावरश्च यः” इति विभज्य तदुत्-पत्तिप्रकारस्तत्र दर्शितः “उद्भिज्जाः स्थावरा ज्ञेयास्तृ-णगुल्मादिरूपिणः तत्र सिक्ता जलैर्भूमेरूष्मभिश्च विपा-चिताः वायुना व्यूहमानास्तु वीजत्व प्रतियन्ति ते ।तथाचोप्तानि वीजानि संसिक्तान्यम्भसा पुनः उच्छू-नतां मृदुत्वं मूलभावं प्रयान्ति तन्मूलादङ्कुरोत्पत्तिरङ्कुरात् पर्ण्णसम्भवः पर्ण्णात्मकस्वतःकाण्डः काण्डाच्चप्रसरः पुनः” एतेषां यथा पापभोगायतनवत्त्वात्देहवत्त्वं तथाऽयोनिजशब्दे ३४७ पृष्ठे उक्तम् “शरीरजैःकर्मदोषैर्याति स्थावरतां नरः” या० स्मृतौ शारीरपापेनतेषां देहोत्पत्तिश्रवणात् भोगायतनदेहवत्त्वमुन्नेयम् ।अतएव मुक्तावल्याम् चेष्टाश्रयत्वं शरीरलक्षणमुक्त्वा“वृक्षादीनामपि चेष्टासत्त्वान्नाव्याप्तिः वृक्षादीनांशरीरित्वे किं मानम्? इति वाच्यम् आध्यात्मिकवायु-सन्धन्धस्य प्रमाणत्वात् तत्रैव किं मानम्? इति चेत्भानक्षतसंरोहणादिना तदनुमानात्” इत्युक्तम् यथा चस्थावराणां स्वस्वकर्मोत्पन्नदेहसत्त्वं तथाऽवरोहशब्दे ४४०पृष्ठे शा० सू० भाष्येण दर्शितम् तेषां विमागोन्यायक-न्दल्याम् दर्शितं यथा “स्थावरास्तृणौषधिलतावतानवनस्पतयइति” भा० “तृणमूलपादिः ओषधयः फलपाकान्ता गोधू-मादयः, ये पुष्पफलास्ते वृक्षा कोविदारप्रभृतयः लताप्रसिद्धैव अवतन्वन्ति अवताना विटपास्तद्वन्तः केतकीबीजपुरादयः ये विना पुष्पं फलन्ति ते वनस्पतय ओदु-क्षरादयः” न्या० क० भूमिमुद्भिद्यजातमात्रे
त्रि०
स्थाव-रादिविभागे सुश्रुतः “द्रव्याणि पुनरोषधयस्ता द्विविधाःस्थावरा जङ्गमाश्च तासां स्थावराश्चतुर्विधाः वनस्पतयीवृक्षा वीरुध ओषधय इति तास्वपुष्पाः फलवन्तोबन-स्पतयः पुष्पफलवन्तो वृक्षाः प्रतानवत्यः स्कन्धिन्यश्चवीरुधः फलपाकनिष्ठा ओषधय इति जङ्गमा अपिचतुर्विधा जरायुजाण्डजस्वेदजोद्भिज्जाः तत्र पशु-मनुष्यव्यालादयो जरायुजाः खगसर्पसरीसृपप्रभृतयोऽण्डजाः कृमिकीटपिषीलिकाप्रभृतयः स्वेदजाः ।इन्द्रगोपमण्डूकप्रभृतय उद्भिज्जाः”
Capeller
German
उद्भिज्ज aus der Erde sprossend.