उद्देश (uddeza)
This section shows the AI summary for the selected word, generated by referencing all available dictionaries. This feature is available only for logged-in users.
Warning!
This feature is only for logged in users. Please login to have full access to Kosha.
शब्दसागरः
EnglishCapeller Eng
EnglishHelp us improve! Let us know about any improvements, bugs, or suggestions you have. Thanks.Click here for Feedback Form
Spoken Sanskrit
Englishउद्देश - uddeza - - motive
प्रयुक्ति - prayukti - - motive
युक्ति - yukti - - motive
प्रयुज् - prayuj - - motive
अनुबन्ध - anubandha - - motive
तर्क - tarka - - motive
प्रयोग - prayoga - - motive
समायोग - samAyoga - - motive
समुदाचार - samudAcAra - - motive
ह - ha - - motive
हेतु - hetu - - motive
अर्थ - artha - - motive
निमित्त - nimitta - - motive
प्रयोजन - prayojana - - motive
उद्यान - udyAna - - motive
उपादान - upAdAna - - motive
कार्य - kArya - - motive
कृत्य - kRtya - - motive
कारण - kAraNa - - motive origin
अहैतुक - ahaituka - - having no motive
उद्देश - uddeza - - goal
उद्देश - uddeza - - motive
उद्देश - uddeza - - high situation
उद्देश - uddeza - - prescription
उद्देश - uddeza - - direction
उद्देश - uddeza - - region
उद्देश - uddeza - - brief statement
उद्देश - uddeza - - enunciation of a topic
उद्देश - uddeza - - stipulation
उद्देश - uddeza - - illustration
उद्देश - uddeza - - place
उद्देश - uddeza - - exemplification
उद्देश - uddeza - - bargain
उद्देश - uddeza - - explanation
उद्देश - uddeza - - object
उद्देश - uddeza - - mentioning a thing by name
उद्देश - uddeza - - quarter
उद्देश - uddeza - - act of pointing to or at
उद्देश - uddeza - - upper region
उद्देश - uddeza - - assignment
उद्देश - uddeza - - the pointing at
उद्देश - uddeza - - spot
उद्देश - uddeza - - ascertainment
उद्देश - uddeza - - goal
धेय - dheya - - goal
काष्ठा - kASThA - - goal
अग्रभूमि - agrabhUmi - - goal
मर्यादा - maryAdA - - goal
वयुना - vayunA - - goal
दिष्ट - diSTa - - goal
लक्ष्य - lakSya - - goal
अन्तस्थान - antasthAna - - goal
अग्र - agra - - goal
लक्षण - lakSaNa - - goal
समवसरण - samavasaraNa - - goal
सम्पारण - sampAraNa - - leading to a goal
सिद्धार्थ - siddhArtha - - leading to the goal
आज्यन्त - Ajyanta - - goal in a race-course
कार्ष्मन् - kArSman - - goal of a race-course
सध्रीचीन - sadhrIcIna - - pursuing the same goal
साधति { साध् } - sAdhati { sAdh } - verb 1, 4, - go straight to any goal
सध्रीचीन - sadhrIcIna - - leading to the right goal
साधयति { साध् } - sAdhayati { sAdh } - verb caus. - direct or bring to a goal
साधन - sAdhana - - leading straight to a goal
साधु - sAdhu - - leading straight to a goal
सध्री - sadhrI - - to the same goal or centre
सिद्धिकारक - siddhikAraka - - leading to the desired goal
सधिस् - sadhis - - end or goal of any movement
सिद्धार्थ - siddhArtha - - whose goal has been achieved
संसिद्दार्थ - saMsiddArtha - - one who has attained his goal
सादते { साध् } - sAdate { sAdh } - verb - go straight to any goal or aim
सादति { साध् } - sAdati { sAdh } - verb - go straight to any goal or aim
साध्यति { साध् } - sAdhyati { sAdh } - verb 4 - go straight to any goal or aim
साध्नोति { साध् } - sAdhnoti { sAdh } - verb 5 - go straight to any goal or aim
सुतीर्थ - sutIrtha - - conveying well across or to a goal
सिध्म - sidhma - - going straight to a goal or object aimed at
Wilson
EnglishApte
Englishउद्देशः [uddēśḥ], 1 Pointing to or at, directing
सूर्योद्देशेन तिला दातव्याः 2 in the name of.
Mention, specification
सार्धप्रहरद्वयोद्देशे 5
स्वरसंस्कारोद्देशः Nir.
Illustration, explanation, exemplification.
Ascertainment, determination, inquiry, investigation, search.
A brief statement or account
एष तूद्देशतः प्रोक्तो विभूतेर्विस्तरो मया 1.4
* 8.69.54.
Assignment, allotment.
Stipulation, bargain.
Object, motive
कृतोद्देशः स बीभत्सुः * 3.158.3.
A spot, region, place
अहो प्रवातसुभगोयमुद्देशः 3
3
वन˚ a part of the forest.
Upper region, high position.
(In ) The enunciation of a thing by its name (which is to be further discussed and explained), the other two processes being लक्षण and परीक्षा. -पदम् The term (or terms) which form the subject
नात्रैषा वचनव्यक्तिः ये यजमाना इत्युद्देशपदम्, ऋत्विजः इति विधेयपदम् । ŚB. on MS.* 6.6.2.
Apte 1890
Englishउद्देशः 1 Pointing to or at, directing
सूर्योद्देशेन तिला दातव्याः Pt. 2 in the name of.
2 Mention, specification
सार्धप्रहरद्वयोद्देशे Pt. 5
स्वरसंस्कारोद्देशः Nir.
3 Illustration, explanation, exemplification.
4 Ascertainment, determination, inquiry, investigation, search.
5 A brief statement or account
एष तूद्देशतः प्रोक्तो विभूतेर्विस्तरो मया Bg. 10. 40.
6 Assignment, allotment.
7 Stipulation, bargain.
8 Object, motive.
9 A spot, region, place
अहो प्रवातसुभगोयमुद्देशः Ś. 3
M. 3
वन° a part of the forest.
10 Upper region, high position.
11 (In phil.) The enunciation of a thing by its name (which is to be further discussed and explained), the other two processes being लक्षण and परीक्षा.
Monier Williams Cologne
EnglishMonier Williams 1872
Englishउद्-देश, अस्, m. pointing to or at, direction
ascer-
tainment
brief statement
exemplification, illustra-
tion, explanation
mentioning a thing by name
assignment, prescription
stipulation, bargain
quarter,
spot, region, place
an object, a motive
upper region,
high situation
(in Nyāya phil.) the enunciation of
a thing that is to be further discussed and elucidated
(at the end of compounds) relative to.
—उद्देश-तस्,
ind. pointedly, distinctly
by way of explanation.
Macdonell
EnglishBenfey
Englishउद्देश उद्देश, i. e. उद्-दिश् + अ,
1.
Pointing to, Kathās. 10, 110.
2. Re-
ference, Kathās. 20, 210
Pañc. 119, 3
(on account of).
3. A sketch, Indr. 4,
16.
4. Exposition, Rām. 4, 17, 12.
5.
A region, Rām. 5, 51, 5
a quarter,
Daśak. in Chr. 179, 8
a part, Hiḍ. 1,
16
a seat, Rām. 6, 33, 47.
--
यथा-उद्देश + म्, adv. according to
the command, Rām. 2, 99, 1.
रण-,
a field of battle, Rām. 5, 56, 126.
वन-, the part of a forest.
Apte Hindi
Hindiउद्देशः
- उद्+दिश्+घञ्
"संकेत करने वाला, निदेश करने वाला"
उद्देशः
- उद्+दिश्+घञ्
"वर्णन, विशिष्ट वर्णन"
उद्देशः
- उद्+दिश्+घञ्
"निदर्शन, व्याख्यान, दृष्टान्त"
उद्देशः
- उद्+दिश्+घञ्
"निश्चयन, पृच्छा, समन्वेषण, खोज"
उद्देशः
- उद्+दिश्+घञ्
संक्षिप्त वक्तव्य या वर्णन
उद्देशः
- उद्+दिश्+घञ्
दत्त-कार्य
उद्देशः
- उद्+दिश्+घञ्
अनुबन्ध
उद्देशः
- उद्+दिश्+घञ्
"अभिप्राय, प्रयोजन"
उद्देशः
- उद्+दिश्+घञ्
"स्थान, प्रदेश, जगह"
Shabdartha Kaustubha
Kannadaउद्देश
पदविभागः - > पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಪ್ರದೇಶ /ಜಾಗ /ಸ್ಥಳ
निष्पत्तिः - > उद् + दिश (अतिसर्जने) - "घञ्" (३-३-१९)
प्रयोगाः - > "अये प्रवातसुभगोऽयमुद्देशः"
उल्लेखाः - > शाकु० ३
उद्देश
पदविभागः - > पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः - > ವಿಷಯಾನ್ವೇಷಣ /ವಿಚಾರ /ವಿಮರ್ಶೆ
उद्देश
पदविभागः - > पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಉಪದೇಶ
उद्देश
पदविभागः - > पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಉಪದೇಶದ ಸ್ಥಳ
निष्पत्तिः - > उद् + दिश (अतिसर्जने) - अधि० "घञ्" (३-३-१२१)
उद्देश
पदविभागः - > पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः - > ವಿವರಣೆ /ಸ್ಪಷ್ಟವಾಗಿ ತಿಳಿಸುವಿಕೆ
उद्देश
पदविभागः - > पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಅನುಸಂಧಾನ
उद्देश
पदविभागः - > पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಅಭಿಲಾಷೆ /ಅಪೇಕ್ಷೆ /ಇಚ್ಛೆ
उद्देश
पदविभागः - > पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಸಂಕ್ಷೇಪ /ಸಂಗ್ರಹ
प्रयोगाः - > "एष तूद्देशतः प्रोक्तो विभूतेर्विस्तरे मया"
उल्लेखाः - > गीता० १०-४०
उद्देश
पदविभागः - > पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः - > ವಿಷಯ /ಗುರಿ
L R Vaidya
EnglishBopp
LatinEdgerton Buddhist Hybrid
English(uddeśa, m. [= Pali uddesa
the Skt. use, see BR s.v. 2, is perhaps close enough to justify calling it the same mg.], exposition, explanation, setting forth (of a doctrine): Bbh 〔68.15〕 °śaḥ svādhyāyo viniścayaḥ …
〔264.25〕 °śa-dānena
〔297.3〕 °śa-svādhyāya-saṃpratipattipāraṃparya-yogena
〔410.3〕. See śramaṇoddeśa, °śikā.)
Indian Epigraphical Glossary
EnglishAbhyankara Grammar
Englishउद्देश description
mention of quali- ties
cf. गुणैः प्रापणम् M. Bh.on I. 3.2: the word is used in contrast with उपदेश or direct mention
cf. कः पुनुरुद्देशोपदेशयोर्विशेषः । प्रत्यक्षमाख्यानमुपदेशो गुणैः प्रापणमुद्देशः । प्रत्यक्षं तावदाख्यानमुपदेशः तद्यथा । अगोज्ञाय कश्चिद्गां सक्थनि कर्णे वा गृहीत्वोपदिशति । अयं गौरिति । स प्रत्यक्षमा- ख्यातमाह । उपदिष्टो मे गौरिति । गुणैः प्रापणमुद्देशः । तद्यथा । कश्चित्कंचिदाह । देवदत्तं मे भवानुद्दिशतु इति । स इहस्थः पाटलिपुत्रस्थं देवदत्तमुद्दिशति । अङ्गदी कुण्डली किरीटी...ईदृशो देवदत्त इति । स गुणैः प्राप्य- माणमाह । उद्दिष्टो मे दवदत्त इति । M. Bh. on I. 3.2
(2) spot, place, passage of occurrence: उद्देश उपदेशदेशः
cf. यथोद्देशं संज्ञापरिभाषम् Pari.Śek. Pari. 2.
Sanskrit Tibetan
Tibetanched du bya
१) उद्देश २) समुद्देश
ched du bya ba
१) आभोग २) उद्देश
शब्दकल्पद्रुमः
Sanskritउद्देशः, (उत् + दिश् + घञ् ।) अनुसन्धानम् ।अन्वेषणम् ॥
(न्यायमते नाम्ना निर्द्देशः । अभि-धानं यथा, -- “पदार्थोद्देशः” । समासकथनम् ।यथा, “समासकथनमुद्देशः । यथा, शल्यमिति” ॥
पर्ब्बतस्य गण्डकूपः । निर्द्देशः । विवरणम् ।“इत्येष ते ग्रहोद्देशो मानुषाणां प्रकीर्त्तितः” ।इति महाभारते । स्थानम् । प्रदेशः ।“सपर्ब्बतवनोद्देशा दक्षिणार्थे स्वयम्भुवा” ।इति महाभारते ॥
)
वाचस्पत्यम्
Sanskritउद्देश उद् + दिश + घञ । १ अनुसन्धाने, २ अन्वेषणे, ३ अभिलाषे ४ उपदेशेच । आधारे घञ् । ५ उपदेशदेशे “यथोद्देशंसंज्ञापरिभाषम्” व्या० परिभाषा । व्याख्यातैषा नागेशेन“उद्देशमनतिक्रम्य यथोद्देशम् । उद्देश उपदेशदेशः ।अघिकरणसाधनश्चायम् । यत्र देशे उपदिश्यते तद्देशएव वाक्यार्थबोधेन गृहीतसत्तया गृहीतपरिभाषार्थेन चसर्वत्र शास्त्रे व्यवहारः । देशश्चोच्चारणकाल एवात्रशास्त्रे व्यवह्रियते । तत्तद्वाक्यार्थबोधे जाते भविष्यतिकिञ्चिदनेन प्रयोजनमिति ज्ञानमात्रेणसन्तुष्यद्यथाश्रयग्रा-हिप्रतिपत्त्यपेक्षोऽयम्” इति “इदित्” पा० १, १, ११ सूत्रेकैयटः । केचित्तु परिभाषाविषये “तस्मिन्” पा० १, १, ६६इत्यादिवाक्यार्थबोधे मप्तमोनिर्देशादि क्वेति पर्य्यालोचनायांसकलतद्विध्युपस्थितौ सकलतत्संस्काराय गुणभेदं परिकल्प्यैकवाक्यतयैब नियमः । कार्य्यकालपक्षे तु त्रिपाद्यामप्युप-स्थितिरिति विशेषः । एतदेवाभिप्रेत्य “अधिकारो नामत्रिप्रकारः कश्चिदेकदेशस्थः सर्वशास्त्रमभिज्वलयति यथा प्र-दीपः सुप्रज्वलितः सर्वं वेश्माभिज्वलयतीति” “षष्ठी स्थाने”[१, १, ४९ इति पा० सूत्रे भाष्य उक्तम् । अधिकारशब्देनपारार्थ्यात् परिभाषाप्युच्यते । “कश्चित्परिभाषारूप” इतिकैयटः । दीपो यथा प्रभाद्वारा सर्वगृहप्रकाशक एवमेत-त्स्वबुद्धिजननद्वारा सर्वशास्त्रोपकारकमिति तत्तात्पर्यम् ।एतच्च पक्षद्वयसाधारणं भाष्यं, पक्षद्वयेऽपि प्रदेशैकवाक्यताया इतः प्रतीतेः । तत्रैतावान्विशेषः । यथोद्देशेपरिभाषादेशे सर्वविचिसूत्रबुद्धावात्मभेदं परिकल्प्य तैरेक-वाक्यतापरिभाषणम् । तदुक्तं “क्ङिति च” १, १, ५ पा०इति सूत्रे कैयटेन । “यथोद्देशे प्रधानान्यात्मसंस्कारायसंनिधीयमानानि गुणभेदं प्रयुञ्जत इति” । कार्य्यकाले तुतत्तद्विधिप्रदेशे परिभाषाबुद्ध्यैकतेति । अत्रैकदेशस्थ इत्य-नेन तत्र तत्र तत्तद्बुद्धावपि तत्तद्देशस्थत्वं वारयति यथाव्यवहर्तॄणां कार्यार्थमनेकदेशगमनेऽपि न तत्तद्वेशीयत्वव्यव-हारः किं त्वभिजनदेशीयत्वव्यवहार एव तद्वत्” ।६ संक्षेपे “एष तूद्देशतः प्रोक्तो विभूतेर्विस्तरोमया” गीता“समासकथनमुद्देशः इति सुश्रुतोक्ते ७ तन्त्राधिकरणभेदे ।उत्कृष्टोदेशः प्रा० स० । ७ उत्कृष्टदेशे च “नवने नन्दनो-द्देशे न चैत्ररथसंश्रये” रामा० । “अस्ति क्वचिद्वनोद्देशे”हितो० भूरिप्रयीगः ततस्तसिल् । उद्देशादित्याद्यर्थे ।
Burnouf
FrenchNo entries for this word is found.
What is this? (Hidden Dictionary)
To avoid the clutter in the app, the unwanted dictionaries can be hidden to have clear view while browsing. This section shows entries from those hidden dictionaries if any.
How to hide/unhide dictionary?
Every dictionary entry will have top right corner menu . From there, you can hide or unhide dictionary. You must login to use this feature. So, KST can remember your preferences of hidden dictionaries.
