| YouTube Channel

अर्थशास्त्र (arthazAstra)

 
शब्दसागरः
English
अर्थशास्त्र
n.
(-स्त्रं) The science of polity or moral and political govern-
ment.
E.
अर्थ possession, property, and शास्त्र institutes of a science.
Capeller Eng
English
अर्थशास्त्र
n.
manual of practical life.
Yates
English
अर्थ-शास्त्र (स्त्रं) 1.
n.
Ethics, politics.
Spoken Sanskrit
English
अर्थशास्त्र arthazAstra
n.
economics
अर्थशास्त्र arthazAstra
n.
politics [ theory of ]
अर्थशास्त्र arthazAstra
n.
economy [ theory of ]
अर्थशास्त्र arthazAstra
n.
book treating of practical life and political government
मूर्त अर्थशास्त्र mUrta arthazAstra
n.
concrete economics
अमूर्त अर्थशास्त्र amUrta arthazAstra
n.
abstract economics
नगर- अर्थशास्त्र nagara- arthazAstra
n.
urban economics
वैश्लेषिक अर्थशास्त्र vaizleSika arthazAstra
n.
analytical economics
सार्वभौम अर्थशास्त्र sArvabhauma arthazAstra
n.
cosmopolitan economics
सैद्धान्तिक अर्थशास्त्र saiddhAntika arthazAstra
n.
theoretical economics
वर्णनात्मक अर्थशास्त्र varNanAtmaka arthazAstra
n.
descriptive economics
अर्थशास्त्र arthazAstra
n.
economics
नगर- अर्थशास्त्र nagara- arthazAstra
n.
urban economics
अर्थशास्त्रस्य व्याख्याता arthazAstrasya vyAkhyAtA
f.
economics lecturer
मूर्त अर्थशास्त्र mUrta arthazAstra
n.
concrete economics
अमूर्त अर्थशास्त्र amUrta arthazAstra
n.
abstract economics
वैश्लेषिक अर्थशास्त्र vaizleSika arthazAstra
n.
analytical economics
सैद्धान्तिक अर्थशास्त्र saiddhAntika arthazAstra
n.
theoretical economics
वर्णनात्मक अर्थशास्त्र varNanAtmaka arthazAstra
n.
descriptive economics
सार्वभौम अर्थशास्त्र sArvabhauma arthazAstra
n.
cosmopolitan economics
Wilson
English
अर्थशास्त्र
n.
(-स्त्रं) The science of polity or moral and political
government.
E.
अर्थ possession, property, and शास्त्र institutes of a science.
Monier Williams Cologne
English
अर्थ—शास्त्र
n.
a book treating of practical life (cf. -विद्या above) and political government (cf. -चिन्तन above),
MBh.
&c.
Macdonell
English
अर्थशास्त्र artha-śāstra,
n.
treatise on practical 🞄life or policy
-śauca,
n.
blamelessness 🞄in money matters
-śrī,
f.
abundance of wealth
🞄-saṃsiddhi,
f.
success of a matter
-saṃgraha,
m.
accumulation of riches
-saṃc-aya, 🞄m. sg.
pl.
property, wealth
-saṃdeha,
m.
🞄doubtful or critical case.
Hindi
Hindi
ecomonics
Apte Hindi
Hindi
अर्थशास्त्रम्
नपुं*
अर्थः-शास्त्रम् -
धन-विज्ञान
अर्थशास्त्रम्
नपुं*
अर्थः-शास्त्रम् -
"राजनीति-विज्ञान, राजनीति विषयक शास्त्र"
Shabdartha Kaustubha
Kannada
अर्थशास्त्र
पदविभागः - > नपुंसकलिङ्गः
कन्नडार्थः - > ನೀತಿ ಶಾಸ್ತ್ರ /ರಾಜನೀತಿ /ದಂಡನೀತಿ
व्युत्पत्तिः - > अर्थस्य धनादेः प्रापकं शास्त्रम्
प्रयोगाः - > "इह खलु अर्थशास्त्रकाराः त्रिविधां सिद्धिमुपार्णयन्ति"
उल्लेखाः - > मुद्रा०
अर्थशास्त्र
पदविभागः - > नपुंसकलिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಮಂತ್ರ ತಂತ್ರಗಳ ಪ್ರಯೋಗದಿಂದ ಮಾಡುವ ಹಿಂಸಾಕೃತ್ಯಗಳನ್ನು ನಿರೂಪಿಸುವ ಶಾಸ್ತ್ರ
L R Vaidya
English
arTa-SAstra {% n. %} 1. science of polity or moral and political government, अर्थशास्त्रकारास्त्रिविधां सिद्धिमामनन्ति Mud.iii.
2. science of general conduct in life.
Aufrecht Catalogus Catalogorum
English
अर्थशास्त्र Quoted by Rāyamukuṭa.
Mahabharata
English
*Arthaśāstra (pl. -āṇi) (“the practical sciences”). § 11 (Parvas): I, 2, 646 (Mahābhārata).--§ 641 (Rājadh.): XII, 71, 2728 (ºparaḥ).--§ 645 (Āpaddh.): XII, 137, 4911.--§ 647 (Brahmadatta-Pūjanī-s.): XII, 139, 5203.-§ 657 (Āpaddh.): XII, 167, 6219.--§ 663 (Mekshadh.): XII, 201, 7369.--§ 704 (do.): XII, 302, 11206.--§ 742 (Ānuśāsanik.): XIII, 39, 2241.
शब्दकल्पद्रुमः
Sanskrit
अर्थशास्त्रं,
क्ली,
(अर्थस्य भूमिधनादेः प्रापकं शास्त्रं, षष्ठीतत्पुरुषः ।) चाणक्यादिप्रणितं नीतिशास्त्रं ।तत्पर्य्यायः दण्डनीतिः इत्यमरः
यथा, --“वृहस्पतिप्रभृतिभिः प्रणीतञ्चार्थशास्त्रकं ।तत्रैव दण्डनीतिः स्यादत्र ज्ञेयौ नयानयौ”
इति शब्दरत्नावली
अष्टादशविद्यान्तर्गतविद्या-विशेषः यथा विष्णुपुराणं ।“अङ्गानि वेदाश्चत्वारो मीमांसा न्यायविस्तरः ।धर्म्मशास्त्रं पुराणञ्च विद्या ह्येताश्चतुर्दश
आयुर्वेदो धनुर्वेदो गान्धर्ब्बश्चेति ते त्रयः ।अर्थशास्त्रं चतुर्थञ्च विद्या ह्यष्टादशैव ताः”
इति प्रायश्चित्ततत्त्वं
*
धर्म्मशास्त्रेणार्थ-शास्त्रस्य बाध्यत्वं यथा
“स्मृत्यर्थेन विरोधे हि अर्थशास्त्रस्य बाधनं ।परस्परविरोधे तु न्याययुक्तं प्रमाणवत्”
अर्थशास्त्रस्य मन्वादिप्रणीतराजनीत्यादिविषयस्य यदाह, --“अनागमन्तु यो भुङ्क्ते बहून्यब्दशतान्यपि ।चौरदण्डेन तं पापं दण्डयेत् पृथिवीपतिः
इत्यनयोर्धर्म्मशास्त्रार्थशास्त्रयोर्विप्रतिपत्तौ धर्म्मशास्त्रेण दण्डविधायकमर्थशास्त्रं बाध्यते तत-श्चार्थशास्त्रस्य त्रिपुरुषीयेतरपरत्वेन सङ्कोचः” ।इति मलमासतत्त्वं
वाचस्पत्यम्
Sanskrit
अर्थशास्त्र
न०
अर्थस्य भूमिधनादेः प्रापकं शास्त्रं शाक० त० ।१ नीतिशास्त्रे, अभिचारादिकर्म्मप्रतिपादके शास्त्रे ।“अर्थशास्त्रात्तु बलवत् धर्म्मशास्त्रमिति स्थितिः” या० स्मृ०विवृतमेतन्मिताक्षरायाम् “यद्यपि समानकर्तृकतयाअर्थशास्त्रधर्म्म शास्त्रयोः स्वरूपगतो विशेषोनास्तितथापि प्रमेयस्य धर्म्मस्य प्राष्टान्यादर्थस्य चाप्राधान्याड्वर्म-शास्त्रं बलवदित्यभिप्रायः धर्मस्य प्राधान्यं शास्त्रादौदर्शितन्तस्माद्धर्मशास्त्रार्थशास्त्रयोर्विरोधे अर्थशास्त्रस्यवाध एव “गुरुर्वा वालवृद्धौ वा ब्राह्मणं वा बहु-श्रुतम् आततायिनमायान्तं हन्यादेवाविचारयन् ।नाततायिवधे दोषोहन्तुर्भवति कश्चन प्रच्छन्नं वाप्रकाशं वा मन्युस्तं मन्युमृच्छति” तथा “आततायिनमायान्तमपि वेदान्तगं रणे जिघांसन्तञ्जिघांसीयान्न ते-न व्रक्ष्महा भवेत्” इत्याद्यर्थशास्त्रम् “इयं विशुद्धिरुदिताप्रमाप्याकामतोद्विजम् सकामतो व्रक्ष्मबधे निष्कृतिर्नविधीयते” इत्यादि धर्म्मशास्त्रन्तयोर्विरोघे धर्म्मशास्त्रं बल-वदिति युक्त” मित्यन्यमतमुक्त्वा “हिरण्यभूमिलाभेभ्योमि-त्रलब्धिर्वरा वतः अतो यतेततत् प्राप्तौ” इत्यर्थशास्त्रम् “धर्म्मशास्त्रानुसारेण क्रोधलोभविवर्जितः”इति धर्म्मशास्त्रम् तयोः क्वचिद्विषये विरोधो भवतियथा चतुष्पाद्व्यवहारे प्रवर्तमाने एकस्य जयेऽवधार्य्य-माणे धर्म्मानुमरणम् मित्रलाभः अन्यस्य तु जयेमित्रलब्धिर्नधर्म्म--शास्त्रमनुसृतम्भवति तत्रार्थशास्त्रा-द्धर्मशास्त्रं बलवत् अतएव “धर्मार्थसन्निपाते अर्थग्राहिणएतदेवेति” प्रायश्चित्तस्य गुरुत्वन्दर्शितमापस्तवेन” इति
Capeller
German
अर्थशास्त्र
n.
Lehrbuch der Praxis.