Try संस्कृतवाहिनी (A word everyday) | YouTube Channel
अर्चिस् (arcis)
अर्चिस्
[
arcis
],
Neuter.
(
-र्चिः
)
[
अर्च्-इसि
Uṇâdisūtras.
2.17
]
A
ray
of
light,
flame
यत्ते
पवित्रमर्चिष्यग्ने
विततमन्तरा
Rigveda (Max Müller's Edition).
9.67.23
प्रदक्षिणार्चिर्हविरग्निराददे
Raghuvamsa (Bombay).
3.14.
Light,
lustre
प्रशमादर्चिषाम्
Kumârasambhava (Bombay).
2.2
Ratnâvalî (Bombay).
4.16.
(
said
to
be
also
Feminine.
)
Feminine.
Name.
of
the
wife
of
कृशाश्व
and
mother
of
धूमकेतु.
Masculine.
A
ray
of
light.
Fire.
अर्चिर्मयूखशिखयोः
......Nm.
अर्चिस्
n.
(
र्चिः
)
[
अर्च्-इसि
Uṇ.
2.
107
]
1
A
ray
of
light,
flame
यत्ते
पवित्रमर्चिष्यग्ने
विततमंतरा
Rv.
9.
67.
23
प्रदक्षिणार्चिर्हविरग्निराददे
R.
3.
14.
2
Light,
lustre
प्रशमादर्चिषां
Ku.
2.
20
Ratn.
4.
16
(
said
to
be
also.
f.
)
f.
N.
of
the
wife
of
कृशाश्व
and
mother
of
धूमकेतु.
m.
1
A
ray
of
light.
2
Fire.
अर्चिस्,
इस्,
f.
n.
ray
of
light,
flame
light,
lustre
(
इस्
),
f.,
N.
of
the
wife
of
Kṛśāśva
and
mother
of
Dhūmaketu.
—अर्चिष्-मत्,
आन्,
अती,
अत्,
brilliant,
resplendent
(
आन्
),
m.
fire,
the
god
of
fire
(
अती
),
f.
one
of
the
ten
earths
with
Buddhists.
.1.
अर्च्य,
अस्,
आ,
अम्,
to
be
honoured
or
worshipped.
.2.
अर्च्य,
ind.
having
honoured
or
worshipped.
अर्चिस्
अर्च्
+
इस्,
Feminine.
and
Neuter.
1.
A
ray
of
light,
Chr.
294,
5
=
Rigv.
i.
92,
5.
2.
Flame,
Rām.
5,
75,
6
6,
36,
117.
--
Compound
अरुण-,
Masculine.
the
sun,
Daśak.
in
Chr.
184,
5.
उद्-,
Adjective.
radiant,
Ragh,
7,
21.
शान्त-
(
vb.
शम्
),
Adjective.
extin-
guished.
सप्तार्चिस्,
i.
e.
सप्तन्-,
Masculine.
1.
fire.
2.
the
planet
Saturn.
अर्चिस्
न*
-
अर्च्+इसि
"प्रकाशकिरण,
लौ"
अर्चिस्
न*
-
अर्च्+इसि
"प्रकाश,
चमक"
अर्चिस्
पुंलिङ्गम्
-
अर्च्+इसि
प्रकाशकिरण
अर्चिस्
पुंलिङ्गम्
-
अर्च्+इसि
अग्नि।
अर्चिस्
पदविभागः
पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः
ಕಿರಣ
/ರಶ್ಮಿ
अर्चिस्
पदविभागः
पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः
ಅಗ್ನಿ
/ಬೆಂಕಿ
अर्चिस्
पदविभागः
नपुंसकलिङ्गः
कन्नडार्थः
ಬೆಂಕಿಯ
ಉರಿ
/ಜ್ವಾಲೆ
निष्पत्तिः
अर्च
(
पूजायाम्
)
-
"इसिः"
(
उ०
२-१०८
)
अर्चिस्
पदविभागः
नपुंसकलिङ्गः
कन्नडार्थः
ಕಾಂತಿ
/ಪ್ರಕಾಶ
प्रयोगाः
"प्रशमादर्चिषामेतदनुद्गीर्णसुरायुधम्"
उल्लेखाः
कुमा०
२-२०
हेति
स्त्री
हेति,
शस्त्र,
अर्चिस्
हायनौ
वर्षभोज्यौ
च
हेती
शस्त्रार्चिषी
मते
।
verse
3.1.1.26
page
0015
Synonyms
रश्मिः,
मरीचिः,
करः,
अभीशुः,
अभीषुः,
मयूखः,
गभस्तिः,
दीधितिः,
अर्कत्विट्,
पादः,
उस्रः,
रुचिः,
त्विषिः,
विभा,
अर्चिस्,
भानुः,
शिपिः,
धृष्णिः,
पृष्टिः,
वीचिः,
घृणिः,
उपधृतिः,
पृश्निः,
स्योनः,
स्यूमः,
किरणः,
अंशुः,
किरणः
(Noun)
प्रकाशस्य
अतिसूक्ष्माः
रेखाः
याः
सूर्यचन्द्रादिभ्यः
ज्योतिष्मद्भ्यः
पदार्थेभ्यः
निष्कस्य
विकीर्यमाणाः
दृश्यन्ते।
"सूर्यस्य
रश्मिभिः
दिनस्य
प्रारम्भः
भवति।"
अर्चिस्
/
ARCIS.
pṛthu
and
the
arcis
were
born
from
the
arms
of
vena.
(
bhāgavata,
4th
skandha,
Chapter
15
).
Pṛthn
did
tapas
in
forest
and
gave
up
his
physical
body
in
fire
and
attained
vaikuṇṭha
(
the
abode
of
viṣṇu
)
with
the
arcis.
(
bhāgavata,
4th
skandha
).
For
details
see
pṛthu.
अर्चिस्
स्त्री।
अग्निज्वाला
समानार्थकाः
ज्वाला,
कीला,
अर्चिस्,
हेति,
शिखा,
मयूख
1।1।57।1।3
वह्नेर्द्वयोर्ज्वालकीलावर्चिर्हेतिः
शिखा
स्त्रियाम्.
त्रिषु
स्फुलिङ्गोऽग्निकणः
सन्तापः
सञ्ज्वरः
समौ।
उल्का
स्यान्निर्गतज्वाला
भूतिर्भसितभस्मनी।
क्षारो
रक्षा
च
दावस्तु
दवो
वनहुताशनः॥
==>
अग्नेः_निर्गतज्वाला
पदार्थ-विभागः
,
इन्धनजम्
अर्चिस्
स्त्री-नपुं।
शोभा
समानार्थकाः
शोभा,
कान्ति,
द्युति,
छवि,
अभिख्या,
छाया,
त्विष्,
अर्चिस्
3।3।231।1।1
ज्वालाभासौ
न
पुंस्यर्चिर्ज्योतिर्भद्योतदृष्टिषु।
पापापराधयोरागः
खगबाल्यादिनोर्वयः॥
==>
परमा_शोभा,
अलङ्काररचनादिकृतशोभा
पदार्थ-विभागः
,
द्रव्यम्,
तेजः
अर्चिस्
नपुंलिङ्गम्
अर्च्च--इसि
।
१
वह्न्यादेः
शिखायां
“प्रदक्षि-णार्च्चिर्व्याजेन”
“प्रदक्षिणार्च्चिंर्हविरग्निराददे”
“आसी-दासन्ननिर्वाणप्रदीपार्च्चिरिवोषसि”
इति
च
रघुः
२
मयूखे३
वह्नौ
च
पुंलिङ्गम्
“तेऽर्च्चिषमभिसम्भवन्ति
अर्च्चिषोऽहः”
छा०उ०
“अग्निर्ज्योतिरहः
शुक्ल”
इति
गीतावाक्यैकवाक्य-त्वात्
अर्च्चिरत्र
वह्निः
४
दीप्तिमात्रे
नपुंलिङ्गम्
“प्रशमादर्चिषा-मेतदनुद्गीर्ण्णसुरायुधम्”
कुमा०
।
arcís,
n.,
Strahl,
Flamme
[
von
arc
],
1〉
von
Agni,
2〉
der
Sonne,
3〉
der
Morgenröthe.
-ís
1〉
{240,
3}
{303,
9}
{663,
10}
{842,
4}
{968,
6}.
—
3〉
{92,
5}.
-íṣā
1〉
{199,
4}
{371,
3}
{489,
3}
{501,
10}
{627,
36}
{663,
8}
{913,
2}.
_{913,
11}.
_{913,
14}.
_{913,
17}
{914,
9}.
_{914,
12}.
—
2〉
{433,
9}
(
{627,
36}
).
—
3〉
{157,
1}.
-íṣi
1〉
{779,
23}.
-ī́ṅṣi
2〉
{578,
1}.
What is this? (Hidden Dictionary)
To avoid the clutter in the app, the unwanted dictionaries can be hidden to have clear view while browsing. This section shows entries from those hidden dictionaries if any.
How to hide/unhide dictionary?
Every dictionary entry will have top right corner menu . From there, you can hide or unhide dictionary. You must login to use this feature. So, KST can remember your preferences of hidden dictionaries.