| YouTube Channel

अभिपित्व (abhipitva)

 
Capeller Eng
English
अभिपित्व॑
n.
approach, arrival, stopping,
esp.
of the
day,
i.e.
evening.
Spoken Sanskrit
English
अभिपित्व abhipitva
n.
visiting
अभिपित्व abhipitva
n.
putting up
अभिपित्व abhipitva
n.
close or departure of the day
अभिपित्व abhipitva
n.
evening
अभिपित्व abhipitva
n.
approaching
Apte
English
अभिपित्वम् [abhipitvam],
a.
or s.
Ved.
[पा भावे कित्वन्]
Come, approaching (अभिप्राप्त).
Visiting, putting up (for the night at an inn
&c.
)
the time of coming.
Approaching time.
Close or departure of day, evening.
Dawn sacrifice.
Apte 1890
English
अभिपित्वं a. or s. Ved. [पा भावे कित्वन्] 1 Come, approaching ( अभिप्राप्त).
2 Visiting, putting up (for the night at an inn &c.)
the time of coming.
3 Approaching time.
4 Close or departure of day, evening.
5 Dawn sacrifice.
Monier Williams Cologne
English
अभि-पित्व॑ a
n.
(cf. अप-पित्व॑), approaching, visiting, putting up (for the night at an inn),
RV.
(with or without the
gen.
pl.
अ॑ह्नाम्) close or departure of the day, evening,
RV.
अभि-पित्व॑ b See अभि-√ 2. पत्.
Monier Williams 1872
English
अभिपित्व अभि-पित्व, अम्, n. (for अभि-
अपित्व, fr. obs. rt. अप्
see अप-पित्व), Ved. ap-
proaching, visiting, putting up (for the night at an
inn), close or departure of day, evening
dawn
sacri-
fice.
Macdonell
English
अभिपित्व abhi-pitvá,
n.
turning in
evening.
Goldstucker
English
अभिपित्व Tatpur. n. (-त्वम्) (ved.)
^1 Approach, arrival
e. g.
Ṛgv.: कुह स्विद्दोषा कुह वस्तोरश्विना कुहाभिपित्वं करतः
(Yāska: = क्वाभिप्राप्तिं कुरुथः)
or Ṛgv. or Atharv.: तस्मा
इदन्धः सुषुमा सुदक्षमिहाभिपित्वं करते गृणानः (Sāyaṇa:
= अस्मदभिमतप्राप्तिं करोतु).
^2 Approach (of the day), day-
break, dawn
e. g. Ṛgv. or Sāmav.: दिवाभिपित्वेऽवसा-
गमिष्ठा (Sāyaṇa: = दिवसस्याभिपतने प्रातःकाले).
^3 An oc-
casion to be approached or observed, a solemnity, a sacri-
fice
e. g. Ṛgv. or Atharv.: इन्द्रोऽभिपित्वेषु रण्यति (Sāyaṇa:
तस्य पूर्वोक्तस्य सर्वस्याभिपित्वेष्वभिप्राप्तिष्विन्द्रो रण्यति र-
मते यद्वा पूर्वोक्तानां बर्हिरादीनामभिप्राप्तिषु &c.)
or Ṛgv.:
उत ईं त्वष्टा गन्त्वच्छा स्मत्सूरिभिरभिपित्वे सजोषाः (Sā-
yaṇa: अभिपित्वेऽभिगन्तव्ये यज्ञे)
or Ṛgv. or Vājas.: अपि
यथा युवानो मत्सथा नो विश्वं जगदभिपित्वे मनीषा (Sāyaṇa:
अभिपित्वेऽभिपतनीयेऽस्मद्यज्ञे
Mahīdh. however gives to
the word in this verse the meaning 1., viz. = अभिपतने
आगमनकाले).
^4 A place to be gone to
e. g. Ṛgv.: आशु-
श्चनेदभिपित्वं जगाम (Sāyaṇa: = अभिप्राप्तव्यमेव जगाम).
^5 A
near time, a proximate occasion
e. g. Ṛgv.: सनत्कक्षीवांँ
अभिपित्वे अह्नाम् (Sāyaṇa: दिवसानां मध्येऽभिपित्वे संनि-
हितेऽहनि सनत्…अभिपित्वशब्द आसन्नकालवाची प्रपि-
त्वशब्द इतिवत्).
^6 Any thing obtained (e. g. wealth)
e. g.
Ṛgv.: वृक्षाश्चिन्मे अभिपित्वे अरारणुः (Sāyaṇa: मे मयाभि-
पित्वे पूर्वोक्ते धनेऽभिप्राप्ते सति &c.).
^7 Departure, decline
of the day
e. g. Ṛgv.: वः पीतयोऽभिपित्वेऽह्नामिमा
अस्तं नवस्वः इव ग्मन् (Sāyaṇa: अह्नामभिपित्वेऽभिपतने स-
माप्तौ)
or Ṛgv.: यो वः सुनोत्यभिपित्वे अह्नाम् (Sāyaṇa:
अह्नामभिपित्वेऽभिपतने तृतीयसवन इत्यर्थः). E. आप् with
अभि, kṛt aff. त्वन्
but see the E. of अपपित्व.
Vedic Reference
English
Abhi-pitva. See Ahan.
वाचस्पत्यम्
Sanskrit
अभिपित्व
न०
अभि + पा--भावे कित्वन् अभिपतने आग-मनकाले “विश्वंजगदभिपित्वे मनीषा” य० ३३, ३४, “अभि-पित्वे अभिपतने आगमनकाले” वेददी० अभिमतप्राप्तौ“सुदक्षमिहाभिपित्वम् करते गृणानः” ऋ० ४, १६, १, “अभिपित्वमभिमतप्राप्तिम्” भा० अभितः प्राप्तौ“तस्येदिन्द्रो अभिपित्वेषु रणति” ऋ० १, ८३, ६, “अभिपित्वेषु अभिप्राप्तिषु” भा० कुहाभिपित्वं करतःकुहोषतुः ऋ० १०, ४०, २, “इमामेव ऋचमभिप्रेत्य“क स्विद्रात्रौ भवथः क्व दिवा क्वाभिप्राप्रिं कुरुथ” इतियास्केन अभिप्राप्तिपरत्वमस्य सूचितम् कर्म्मणि कित्वन् ।५ अभिपतनीये, “नोविश्वं जगदभिपित्वे मनीषा” १, १८६, १, “अभिपित्वे अभिपतनीये” भा० अभिगन्तव्ये, “सूरिभि-रभिपित्वे सजोषाः” ऋ० १, १८६, ६, “अभिपित्वअभिगन्तव्ये” भा० अभिप्राप्ने “परुष्णीमाशुश्चनेदभिपित्वंजगाम” ऋ० ७, १८, ९, “वृक्षाश्चिन्मे अभिपित्व अरा-रणुः” ऋ० ८, ५, २१, अभिपित्वे अभिप्राप्ते भा० ।८ आसन्नकाले “कक्षीवाँ अभिपित्वे अह्नाम्” ऋ००१, १२६, “अभिपित्वशब्दस्त्वासन्नकालवाचीति” भा०९ अभिप्राप्तकाले “अभिपित्वे मनवे शास्यः” ऋ० १, १८९, ७“अभिपित्वे अभिप्राप्तकाले” भा०
Capeller
German
अभिपित्व॑
n.
Einkehr
Abend.
Grassman
German
abhi-pitvá, n., Einkehr [s. pitva]
2〉 des Tages Einkehr, Abend
3〉 in diesem Sinne auch mit dem Gen. áhnām.
-ám {312, 1}
{534, 9}
{866, 2}.
{186, 1}. _{186, 6}
{624, 21}. 2〉 {189, 7} (Gegens. prapitvé)
{430, 2} (Gegens. dívā)
{647, 20} (Gegens. madhyáṃdine divás). 3〉 {126, 3}
{330, 5}.
abhi-pitvá:
2〉 {331, 6}
*-éṣu {83, 6}.