| YouTube Channel

अनाचार (anAcAra)

 
शब्दसागरः
English
अनाचार
mfn.
(-रः-रा-रं) Immoral, ill behaved, indecent.
m.
(-रः) impro-
priety, violation of moral or civil rule or institute.
E.
अन् neg.
आचार moral rule.
Yates
English
अना_चार (रः) 1.
m.
Impropriety.
Wilson
English
अनाचार
mfn.
(-रः-रा-रं) Immoral, ill behaved, indecent.
m.
(-रः) Impropriety, violation of moral or civil rule or institute.
E.
अन् neg. आचार moral rule.
Apte
English
अनाचार [anācāra],
a.
Devoid of customary observances or duties, improper in behaviour, unprincipled, regardless of custom, law or propriety
&c.
also अनाचारिन् in this sense. -रः, -अनाचरणम् Absence of due observances or customary duties, improper conduct, departure from established usage or principle
अनाचार is of two kinds विहितस्य अननुष्ठानं निषिद्धस्य चानुष्ठानम्.
Apte 1890
English
अनाचार a. Devoid of customary observances or duties, improper in behaviour, unprincipled, regardless of custom, law or propriety &c.
also अनाचारिन् in this sense.
रः,
अनाचरणं Absence of due observances or customary duties, improper conduct, departure from established usage or principle
अनाचार is of two kinds विहितस्य अननुष्ठानं निषिद्धस्य चानुष्ठानम्.
Monier Williams Cologne
English
अन्-आचार
m.
id.
अन्-आचार
mfn.
improper in behaviour
regardless of custom or propriety or law
unprincipled
uncommon, curious,
Kauś.
Monier Williams 1872
English
अन्-आचार, अस्, आ, अम्, or अनाचारिन्, ई, इणी, इ,
improper in behaviour
regardless of custom or pro-
priety or law
unprincipled.
Macdonell
English
अनाचार an-ācāra,
a.
ill-bred
m.
bad behaviour.
Goldstucker
English
अनाचार I. Tatpur. m. (-रः) Impropriety, misconduct, vio-
lation of moral or civil laws.
II. Bahuvr. m. f. n. (-रः-रा-रम्) Ill behaved, indecent.
immoral.
Apte Hindi
Hindi
अनाचारः
पुं*
- -
"अनुचित आचरण, दुराचरण, कुरीति"
Shabdartha Kaustubha
Kannada
अनाचार
पदविभागः - > पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಕೆಟ್ಟನಡತೆ / ಕೆಟ್ಟಸಂಪ್ರದಾಯ
व्युत्पत्तिः - > प्रशस्तः आचारः
प्रयोगाः - > “सर्वदेशेष्वनाचारः पथि ताम्बूलचर्वणम्” |
उल्लेखाः - > स्मृतिः
अनाचार
पदविभागः - > पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः - > ರೂಢಿಯಿಲ್ಲದಿರುವಿಕೆ / ಸಂಪ್ರದಾಯಶೂನ್ಯತೆ
विस्तारः - > [ವಿಹಿತವಾದುದನ್ನು ಮಾಡದಿರುವುದೂ ನಿಷಿದ್ಧವಾದುದನ್ನು ಮಾಡುವುದೂ ಅನಾಚಾರವು.]
L R Vaidya
English
anAcAra {% m. %} 1. Bad conduct
2. violation of religious or civil law.
Schmidt Nachtrage zum Sanskrit Worterbuch
German
2. अनाचार Adj. ungesittet, Daśak. (1925) 2, 125, 3.
शब्दकल्पद्रुमः
Sanskrit
अनाचारः,
पुं,
(न कुत्सित आचारः नञ्समासः ।नञत्र अप्राशस्त्ये अभावार्थे तु आचाराभावः ।)कदाचारः अशुद्धाचारः श्रुतिस्मृतिविरुद्ध-कर्म्मकरणं यथा, --“सर्व्वदेशेष्वनाचारः पथि ताम्बूलचर्व्वणं”
इति स्मृतिः
तद्विशिष्टे त्रि
वाचस्पत्यम्
Sanskrit
अनाचार
पु०
अप्राशस्त्येऽभावे वा
न०
त० कदाचारे, आचाराभावे “सर्वदेशेष्वनाचारः पथि ताम्बूल-चर्वणमिति” स्मृतिः “अनाचारोद्विविधः विहितस्यानु-ष्ठानाभावः निषिद्धस्याचरणञ्च तत्र आचारशब्देवक्ष्यमाणा भावाभावरूपाः शास्त्रे कर्त्तव्यतया ये विहि-तास्तेषामननुष्ठानम् अनाचारः निषिद्धशब्दे वक्ष्य-माणानि वर्ज्जनीयतया शास्त्रे यानि उक्तानि तेषा-मनुष्ठानमप्यनाचारः तत्रायं विशेषः यत्र देशे पर-भ्पराप्रसिद्धः योऽनाचारः स, अल्पदोषाधायकः यथोक्तंमाधवीये बौधायनेन “पञ्चधा विप्रतिपत्तिर्दक्षिणतउर्णाविक्रयो, अनुपनीतेन भार्य्यया सह भोजनम्, पर्य्युषितभोजनम्, मातुलपितृष्वसृदुहितृपरिणयनम्, तथोत्तरतः सीधुपानमुभयतोदद्भिर्व्यवहार” इत्यादिक-मभिधाय “इतर इतरस्मिन् कुर्वन् दुष्यति देशप्रामाण्या-दिति” “इतरोदाक्षिणात्य इतरस्मिन् उत्तरदेशेमातुलसुतादिसम्बन्धं कुर्वन् दुष्यति स्वदेशे, तथा इतरउदीच्य इतरस्मिन् दक्षिणे देशे सीधुपानादिकं कुर्वन्दुष्यति स्वदेशे कुतः देशप्रामाण्यात् देशनिबन्धनत्वा-दाचारप्रमाण्यस्येति” माधवः देवलः “यस्मिन् देशे गआवारः न्यायदृष्टः सुकल्पितः तस्मिन्नेव कर्त्तव्योन तु देशान्तरे स्मृतः इति यस्मिन् देशे पुरे ग्रामेत्रिविधे नगरेऽपि वा यो यत्र विहितो धर्म्मस्तं धर्मं नविचालयेदिति” “देशानुशिष्टं कुलधर्ममग्र्यं स्वजाति-धर्मं हि संत्यजेच्चेति” स्मृत्यन्तरं बृहस्पतिरपि “पर-म्परासिद्धानानाचारान् देशविशेषेष्वाह स्म “उदुह्यतेदाक्षिणात्यैर्मातुलस्य सुता द्विजैः मत्स्यादाश्च नराःपूर्व्वे व्यभिचाररताः स्त्रियः उत्तरे मद्यपाश्चैवस्पृश्या नॄणां रजस्वला इति” एवमन्येप्यनाचारादेशभेदे परम्परागताः तत्तत्स्पृतिषूक्ता वेद्याः ब० ।आचारहीने
त्रि०
Stchoupak
French
अन्-आचार-
a. mal élevé
nt. conduite grossière.