| YouTube Channel

अद्वय (advaya)

 
शब्दसागरः
English
अद्वय
m.
(-यः) A Bauddha.
E.
neg. द्वय two.
Capeller Eng
English
अद्वय
a.
without a second, unique.
Yates
English
अ-द्वय (यः) 1.
m.
A Bauddha.
Spoken Sanskrit
English
अद्वय advaya
adj.
unique
अद्वय advaya
adj.
not two without a second
अद्वय advaya
adj.
only
अद्वय advaya
n.
non-duality
अद्वय advaya
n.
ultimate truth
अद्वय advaya
n.
identity
अद्वय advaya
n.
unity
Wilson
English
अद्वय
m.
(-यः) A Bauddha.
E.
neg. द्वय two.
Apte
English
अद्वय [advaya],
a.
[नास्ति द्वयं यस्य]
Not two.
Without a second, unique
sole
अद्वयं ब्रह्म
Ved.
Sūtra. -यः [अद्वयं विज्ञानाभेदः पदार्थानाम् अस्त्यस्य वादकत्वेन अस्त्यर्थे अच्]
N.
of Buddha-यम् [न. त.] Non-duality, unity, identity
especially of Brahman and the universe, or of spirit and matter
the highest truth.
Comp.
-आनन्दः
=
अद्वैतानन्दः q. v. -वादिन् (= अद्वैत˚) one who propounds the identity of spirit and matter or of Brahman + and the universe (सर्वमेव वस्तु चित्स्वरूपं नान्यदतो द्वितीयमस्ति इति यः प्रतिपादयति) 2. Buddha
Jina
षडभिज्ञो दशबलो$द्वयवादी विनायकः Ak.
Apte 1890
English
अद्वय a. [नास्ति द्वयं यस्य] 1 Not two.
2 Without a second, unique
sole
अद्वयं ब्रह्म Ved. Sūtra.
यः [अद्वयं विज्ञानाभेदः पदार्थानां अस्त्यस्य वादकत्वेन अस्त्यर्थे अच्] N. of Buddha.
यं [न. त.] Non-duality, unity, identity
especially, the identity of Brahma and the universe, or of spirit and matter
the highest truth.
Comp.
आनंदः = अद्वैतानंदः q. v.
वादिन् (= अद्वैत°) one who propounds the identity of spirit and matter or of Brahma and the universe (सर्वमेव वस्तु चित्स्वरूपं नान्यदतो द्वितीयमस्ति इति यः प्रतिपादयति). {2} Buddha.
Monier Williams Cologne
English
अ-द्वय
mfn.
not two without a second, only, unique
अ-द्वय
m.
N.
of a Buddha
अ-द्वय
n.
non-duality, unity
identity (especially the identity of Brahma, with the human soul or with the universe, or of spirit and matter)
the ultimate truth.
Monier Williams 1872
English
अद्वय अ-द्वय, अस्, आ, अम्, not two, without
a second, only, unique
(अस्), m., N. of Buddha
(अम्), n. non-duality, unity
identity, especially the
identity of Brahma with the universe or with the
soul, or of spirit and matter
the ultimate truth.
—अद्वय-वादिन् or अद्वैत-वादिन्, ई, m. Buddha
a Jaina
one who teaches अद्वय or identity.
—अद्वयानन्द (°य-आन्°), अस्, m., N. of an
author, and of a founder of the Vaiṣṇava sect in
Bengal, who lived at the close of the fifteenth century.
Macdonell
English
अद्वय a-dvaya,
a.
not of two kinds, single: 🞄-tva,
n.
unity
-ānanda,
m.
N. of a philosopher 🞄(whose joy is unity).
Goldstucker
English
अद्वय I. Tatpur. n. (-यम्)
^1 Not duality, unity.
^2 The
identity of Brahman (n.) and the Universe or of the divine
essence and the human soul
the real truth. E. neg.
and द्वय.
II. Bahuvr. 1. m. f. n. (-यः-या-यम्) Without a second,
only, alone
esp. in the neuter as an epithet of Brahman (n.)
which is not distinct from the Universe.
2. m. (-यः) A name of Buddha (acc. to a commentary,
because wisdom and object of wisdom are identical with
him). E. priv. and द्वय.
Apte Hindi
Hindi
अद्वय
"वि*, न* ब*" - नास्ति द्वयं यस्य
दो नहीं
अद्वय
"वि*, न* ब*" - नास्ति द्वयं यस्य
"अद्वितीय, अनुपम, एकमात्र"
अद्वयः
पुं*
- -
बुद्ध का नाम
अद्वयम्
नपुं*
- -
"द्वैत का अभाव, एकता, तादात्म्य विशेषतया ब्रह्म और विश्व का तादात्म्य या प्रकृति और आत्मा का तादात्म्य, परम सत्य"
Shabdartha Kaustubha
Kannada
अद्वय
पदविभागः - > पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಬುದ್ಧದೇವ
अद्वय
पदविभागः - > पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಜೀವಾತ್ಮ ಮತ್ತು ಪರಮಾತ್ಮರ ಐಕ್ಯಜ್ಞಾನವುಳ್ಳವನು / ಅದ್ವೈತಿ
व्युत्पत्तिः - > नास्ति द्वयं यस्य
अद्वय
पदविभागः - > नपुंसकलिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಎರಡಿಲ್ಲದಿರುವಿಕೆ / ಅಭೇದ
अद्वय
पदविभागः - > नपुंसकलिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಬ್ರಹ್ಮಾತ್ಮೈಕ್ಯ ಜ್ಞಾನ / ಅದ್ವೈತ
L R Vaidya
English
advaya {% (I) a. (f. या) %} 1. Not two
2. without a second, unique.
advaya {% (II) n. %} 1. Non-duality, unity
2. identity of spirit and matter.
advaya {% (III) m. %} A follower of Buddha.
Edgerton Buddhist Hybrid
English
advaya, nt., non-duality, as designation of the Buddhist doctrine. In Mvy 〔1717〕 advayam (Tib. gñis su med pa, non-duality) is listed among paramārtha-paryāyāḥ, synonyms for the true doctrine
advayasaṃjñā udapāsi Mv 〔i.237.14〕, consciousness of non-duality arose in him (so that he resolved to become a Buddha).
अभिधानचिन्तामणिः
Sanskrit
--source--
बुद्धस्तु सुगतो धर्मधातुस्त्रिकालविज्जिनः
बोधिसत्त्वो महाबोधिरार्यः शास्ता तथागतः २३२
पञ्चज्ञानो षडभिज्ञो दशार्हो दशभूमिगः
चतुस्त्रिंशज्जातकज्ञो दशपारमिताधरः २३३
द्वादशाक्षौ दशबलस्त्रिकायः श्रीघनाद्वयौ
समन्तभद्रः संगुप्तो दयाकूर्चो विनायकः २३४
मारलोकखजिद्धर्मराजो विज्ञानमातृकः
महामैत्रो मुनीन्द्रश्च बुद्धाः स्युः सप्त ते त्वमी २३५
विपश्यी शिखी विश्वभूः क्रकुच्छन्दश्च काञ्चनः
काश्यपश्च सप्तमस्तु शाक्यसिंहोऽर्कबान्धवः २३६
तथा राहुलसूः सर्वार्थसिद्धो गौतमान्वयः
मायाशुद्धोदनसुतो देवदत्ताप्रजश्च सः २३७
-wordlist-
बुद्ध (पुं), सुगत (पुं), धर्मधातु (पुं), त्रिकालविद् (पुं), जिन (पुं), बोधिसत्त्व (पुं), महाबोधि (पुं), आर्य (पुं), शास्तृ (पुं), तथागत (पुं), पञ्चज्ञान (पुं), षडभिज्ञ (पुं), दशार्ह (पुं), दशभूमिग (पुं), चतुस्त्रिंशज्जातकज्ञ (पुं), दशपारमिताधर (पुं), द्वादशाक्ष (पुं), दशबल (पुं), त्रिकाय (पुं), श्रीघन (पुं), अद्वय (पुं), समन्तभद्र (पुं), सङ्गुप्त (पुं), दयाकूर्च (पुं), विनायक (पुं), मारजित् (पुं), लोकजित् (पुं), खजित् (पुं), धर्मराज (पुं), विज्ञानमातृक (पुं), महामैत्र (पुं), मुनीन्द्र (पुं), बुद्ध (पुं), विपश्यिन् (पुं), शिखिन् (पुं), विश्वभू (पुं), क्रकुच्छन्द (पुं), काञ्चन (पुं), काश्यप (पुं), शाक्यसिंह (पुं), अर्कबान्धव (पुं), राहुलसू (पुं), सर्वार्थसिद्ध (पुं), गोतमान्वय (पुं), मायासुत (पुं), शुद्धोदनसुत (पुं), देवदत्ताप्रज (पुं)
शब्दकल्पद्रुमः
Sanskrit
अद्वयः,
पुं,
(नास्ति द्वयं द्वित्वं यस्य ।) बुद्धः ।इति हेमचन्द्रः
(आत्मा अद्वैतवादी ।)
वाचस्पत्यम्
Sanskrit
अद्वय
न०
द्वयम् द्वित्वाभावे नास्ति द्वयं द्वित्वं तज्ज्ञानंवा यस्य सर्वात्मतया आत्मज्ञे ब्रह्मात्मैक्यज्ञे, अभेदे ।“अर्थतोऽप्यद्वयानन्दमतीतद्वैतभानत” इति वे० सा० ब्रह्मा-द्वयं पश्यत इति अद्वयं विज्ञानाभेदः पदार्थानामस्त्यस्यवादकत्वेन अस्त्यर्थे अच् बौद्धभेदे ते हि “सहोपाल-म्भनियमादभेदो नीलतद्धियोरित्यनेन” पदार्थानां संविद-भिन्नत्वं वदन्ति विवरणं बौद्धशब्दे दृश्यम्
Capeller
German
अद्वय zweitlos, einig.
Stchoupak
French
अ-द्वय-
a. sans second, unique
-त्व- nt. unicité, unité.
अद्वयानन्द- a. dont le plaisir est l'unicité
m.
n.
d'un maître.