भाषा (bhASA)
This section shows the AI summary for the selected word, generated by referencing all available dictionaries. This feature is available only for logged-in users.
Warning!
This feature is only for logged in users. Please login to have full access to Kosha.
शब्दसागरः
EnglishCapeller Eng
EnglishHelp us improve! Let us know about any improvements, bugs, or suggestions you have. Thanks.Click here for Feedback Form
Spoken Sanskrit
English भाषा bhASA plaint
प्रतिज्ञा pratijJA plaint
अभियोग abhiyoga plaint [ jur. ]
वाद vAda plaint
करुन karuna plaintive
परिदेवित paridevita plaintive
करुनपरिदेवित karunaparidevita plaintive
अर्थिन् arthin plaintiff
अभियोक्तृ abhiyoktR plaintiff
विवादार्थिन् vivAdArthin plaintiff
अभियोगिन् abhiyogin plaintiff
कारणवादिन् kAraNavAdin plaintiff
क्रियावादिन् kriyAvAdin plaintiff
परिवादिन् parivAdin plaintiff
पूर्ववादिन् pUrvavAdin plaintiff
पूर्वावेदक pUrvAvedaka plaintiff
वादिन् vAdin plaintiff
व्यवहरणवहर्तृ vyavaharaNavahartR plaintiff
व्यवहारार्थिन् vyavahArArthin plaintiff
शिरःस्थ ziraHstha plaintiff
पक्षाभास pakSAbhAsa false plaint
आर्तस्वरः ArtasvaraH plaintive cry
व्यस्तपद vyastapada counter-plaint
भाषापाद bhASApAda plaint or charge
प्रकृतिकृपण prakRtikRpaNa naturally plaintive
पूर्वपक्षपाद pUrvapakSapAda plaint of the plaintiff
प्रत्यभियोग pratyabhiyoga counter plaint or charge
प्रत्यभिस्कन्दन pratyabhiskandana counter plaint or charge
पूर्वपक्ष pUrvapakSa first statement of the plaintiff
प्रत्यभियोजयति { प्रत्यभियुज् } pratyabhiyojayati { pratyabhiyuj } verb caus. make a counter plaint or charge against
प्रत्यभियुक्त pratyabhiyukta accused in return or by a counter plaint
पूर्ववाद pUrvavAda first plea or plaint in an action at law
कार्यिन् kAryin a party to a suit either as plaintiff or defendant
प्रत्यभिस्कन्दन pratyabhiskandana accusation brought against the accuser or plaintiff
Wilson
EnglishApte
Englishभाषा [bhāṣā], [भाष्-अ]
Speech, talk
as in चारुभाषः.
Language, tongue
सत्या न भाषा भवति यद्यपि स्यात् प्रतिष्ठिता 8.164.
A common or vernacular dialect
(a) the spoken Sanskṛit language (opp. छन्दस् or वेद)
विभाषा भाषायाम् VI.1.181
(b) any Prākṛita dialect (opp. संस्कृत)
भाषाश्च विविधा नृणाम् 9.332
see प्राकृत.
Definition, description
स्थितप्रज्ञस्य का भाषा 2.54.
An epithet of Sarasvatī, the goddess of speech.
(In law) The first of the four stages of a law-suit
the plaint, charge or accusation
यदावेदयते राज्ञे तद्भाषेत्यभि- धीयते Y.
(In music) of a Rāgiṇī.
अन्तरम् another dialect or language.
translation (?). -चित्रकम् a play on words, conundrum. -पत्रम् application (Mar. अर्ज)
भाषापत्रं तु तज्ज्ञेयमथवावेदनार्थकम् Śukra. 2.39. -पादः a charge, plaint
see भाषा (6) above. -समः a figure of speech, which consists in so arranging the words of a sentence that it may be considered and read either as Sanskṛit or Prākṛita (one or more of its varieties)
e. g. मञ्जुलमणिमञ्जीरे कलगभ्भीरे विहारसरसीतीरे । विरसासि केलिकीरे किमालि धीरे च गन्धसारसमीरे ॥ S. D.* 642 (एष श्लोकः संस्कृतप्राकृतशौरसेनीप्राच्यावन्तीनागराप- भ्रंशेष्वेकविध एव)
किं त्वां भणामि विच्छेददारुणायासकारिणि । कामं कुरु वरारोहे देहि मे परिरम्भणम् 6.11. (which is in Sanskṛit or Śaurasenī)
so 6.1. -समितिः (with Jainas) moderation in speech.
Apte 1890
Englishभाषा [भास्-अ] 1 Speech, talk
as in चारुभाषः.
2 Language, tongue
Ms. 8. 164.
3 A common or vernacular dialect
(a) the spoken Sanskrit language (opp छंदस् or वेद)
विभाषा भाषायां P. VI. 1. 181
(b) any Prākṛta dialect (opp. संस्कृत)
Ms. 9. 332.
4 Definition, description
स्थितप्रज्ञस्य का भाषा Bg. 2. 54.
5 An epithet of Sarasvatī, the goddess of speech.
6 (In law) The first of the four stages of a law-suit
the plaint, charge or accusation.
Comp.
अंतरं {1} another dialect or language. {2} translation (?).
पादः a charge, plaint
see भाषां (6) above.
समः a figure of speech, which consists in so arranging the words of a sentence that it may be considered and read either as Sanskrit or Prākṛta (one or more of its varieties)
e. g. मंजुलमणिमंजीरे कलगंभीरे विहारसरसीतीरे । विरसासि केलिकीरे किमालि धीरे च गंधसारसमीरे ॥ S. D. 642 (एष श्लोकः संस्कृतप्राकृतशौरसेनीप्राच्यावंतीनागरापभ्रंशेष्वेकविध एव)
किं त्वां भणामि विच्छेददारुणायासकारिणि । कामं कुरु वरारोहे देहि मे परिरंभणं Māl. 6. 11 (which is in Sanskrit or Śaurasenī)
so 6. 10.
Monier Williams Cologne
EnglishMonier Williams 1872
Englishभाषा, f. speech, language [cf. देश-भ्°, पर-
भ्°, भूत-भ्°]
common or vernacular speech (in
ancient times as opposed to Vedic, in later as opposed
to Sanskrit), any Prākṛt dialect, (the five Prākṛts
or vernaculars, viz. Mahā-rāṣṭrī, Śaurasenī, Māgadhī,
Prācyā, and Avantī, are called Pañca-vidhā Bhāṣā)
description, definition
(in law) an accusation, charge,
complaint, plaint
N. of Sarasvatī (goddess of speech)
of a Rāgiṇī.
—भाषा-ज्ञ, अस्, m., N. of a man.
—भाषान्तर (°षा-अन्°), अम्, n. another dialect
or version, a translation.
—भाषा-परिच्छेद, अस्,
m. ‘definition of (the categories of) speech, ’ N. of
a compendium of the Vaiśeṣika branch of the Nyāya
system of philosophy by Viśva-nātha.
—भाषा-
पाद, अम्, n. the plaint or charge, the first of the
four stages of a lawsuit.
—भाषा-मञ्जरी, f., N.
of an elementary work on Sanskrit grammar.
—भा-
षार्णव (°षा-अर्°), अस्, m., N. of a work by
Candra-śekhara.
—भाषा-वृत्ति, इस्, f., N. of a
commentary on Pāṇini's grammar.
—भाषावृत्त्य्-
अर्थ-वृत्ति, इस्, f., N. of a commentary on the
preceding work.
—भाषा-सम, अस्, m. a particular
figure in rhetoric, a sentence so arranged that it may
be either Sanskrit or Prākṛt.
—भाषा-समिति, इस्,
f. (with Jainas) one of the Samitis, moderation in
speech.
Macdonell
Englishभाषा bhāṣ-ā, speech, talk, language
🞄vernacular tongue (either = spoken Sanskrit 🞄of Pāṇini as opposed to Vedic or Prākrit as 🞄opposed to Sanskrit)
description, definition
🞄plaint, charge, or accusation (in law)
-citraka, play on words
-jña, versed in 🞄languages
N.
-pariccheda, T. of a 🞄compendium of the Vaiśeṣika system
-sama, sentence identical with the vernacular 🞄(i. e. consisting of words which may be accounted 🞄Sanskrit as well as Prākrit: rh.).
Benfey
Englishभाषा भाष् + आ,
1. Speech, Chr.
220, 1. 1.
2. Language, Pañc. i. d. 445.
3. Vernacular speech, Lass. 39, 11
MBh. 2, 2040.
4. Speech exposing the
plaint in a law-suit, Lass. 90, 3
Pañc.
167. 6(?).
-- देश-भाषा, the
language of a country, MBh. 9, 2605.
वि-भाषा, indecl. alternatively, either
of two ways, optionally.
Chandas
Sanskritसम-वृत्तम्, 32, 8
मात्राः - 12
सङ्ख्याजातिः - अनुष्टुभ्
द दा दा दा द दा द द
लक्षण-मूलम् - आनन्दमिश्र-जालक्षेत्रम्
Hindi
Hindiभाषा
Apte Hindi
Hindiभाषा
- भाष्+ अङ्+टाप्
"वक्तृता, बात"
भाषा
- भाष्+ अङ्+टाप्
"बोली, जबान"
भाषा
- भाष्+ अङ्+टाप्
सामान्य या देहाती बोली
भाषा
- भाष्+ अङ्+टाप्
(क)बोली जानेवाली संस्कृत भाषा
भाषा
- भाष्+ अङ्+टाप्
(ख)कोई प्राकृत बोली
भाषा
- भाष्+ अङ्+टाप्
"परिभाषा, वर्णन"
भाषा
- भाष्+ अङ्+टाप्
"सरस्वती का विशेषण, वाणी की देवी"
भाषा
- भाष्+ अङ्+टाप्
"अभियोग की चार अवस्थाओं में से पहली, शिकायत, आरोप, दोषारोपण"
Shabdartha Kaustubha
Kannadaभाषा
पदविभागः - > स्त्रीलिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಮನುಷ್ಯನ ಪರಸ್ಪರ ವ್ಯವಹಾರಕ್ಕೆ ಸಾಧನವಾದ ವಾಕ್ಕು/ಮಾತು/ನುಡಿ
निष्पत्तिः - > भाष (व्यक्तायां वाचि) "अः" (३-३-१०३)
भाषा
पदविभागः - > स्त्रीलिङ्गः
कन्नडार्थः - > ವಾಕ್ಯ/ವಾಙ್ಮಯ
प्रयोगाः - > "कथा हि सर्वभाषाभिः संस्कृतेन बध्यते। भूतभाषामयीं प्राहुरद्भुतार्थां ब्र्हत्कथाम्"
उल्लेखाः - > काव्या० १-३८
भाषा
पदविभागः - > स्त्रीलिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಸರಸ್ವತಿ/ವಾಗ್ದೇವಿ/ಮಾತಿನ ಅಧಿದೇವತೆ
भाषा
पदविभागः - > स्त्रीलिङ्गः
कन्नडार्थः - > (ವ್ಯವಹಾರದಲ್ಲಿ) ದೋಷಾರೋಪ/ಫಿರ್ಯಾದು/ರಾಜನಲ್ಲಿ ಅಥವಾ ನ್ಯಾಯಾಲಯದಲ್ಲಿ ದೂರು ಹೇಳುವುದು
विस्तारः - > "यदावेदयते राज्ञे तद्भाषेत्यभिधीयते
भाषा
पदविभागः - > स्त्रीलिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಲಕ್ಷ್ಣಣ/ಸ್ವರೂಪವನ್ನು ತಿಳಿಸುವ ಮಾತು
प्रयोगाः - > "स्थितप्रज्ञस्य का भाषा समाधिस्थस्य केशव"
उल्लेखाः - > गीता २-५४
L R Vaidya
EnglishAbhyankara Grammar
Englishभाषा spoken language as opposed to the archaic Vedic Language
cf. भाषायां सदवसश्रुवः
P.III2.108
प्रत्यये भाषायां नित्यम् . P. VIII. 4, 45 Vārt. 1
cf. also R. T. 96, 212
cf also नेति प्रतिषेधार्थीयो भाषायाम् , उभयमन्वध्यायम् Nir. I.4.
Schmidt Nachtrage zum Sanskrit Worterbuch
GermanWordnet
Sanskrit प्राकृतभाषा, भाषा
कस्मिञ्चित् विशिष्टे स्थाने प्रदेशे वा व्यवहारे प्रयुक्ता वाणी।
"अस्माकं क्षेत्रस्य प्राकृतभाषा भोजपुरी अस्ति।"
भाषा, भाषणम्, वाक्, वाणी, वाचा, गोः, गिरा, उक्तिः, वाक्शक्तिः, वदन्तिः, निगदः, निगादः, व्याहारः, व्याहृतिः, वचनम्, वादः, तापः, अभिलापः, लपितम्, लपनम्, भणितिः, भारती, सरस्वती, राधना, कासूः
मुखनिर्गतः सार्थकः ध्वनिसमूहः।
"भाषा सम्पर्कस्य माध्यमम् ।"
Sanskrit Tibetan
Tibetanskad
१) घोष २) भाषा ३) रुत ४) वचन ५) वार्ता ६) शब्द ७) साङ्कथ्य ८) स्वर ९)
sgra ba
भाषा
अभिधानचिन्तामणिः
Sanskritवाग्ब्राह्मी भारती गौर्गीर्वाणी भाषा सरस्वती ।
श्रुतदेवी वचनं तु व्याहारो भाषितं वचः ॥ २४१ ॥
वाच् (स्त्री), ब्राह्मी (स्त्री), भारती (स्त्री), गो (स्त्री), गिर् (स्त्री), वाणी (स्त्री), भाषा (स्त्री), सरस्वती (स्त्री), श्रुतदेवी (स्त्री), वचन (क्ली), व्याहार (पुं), भाषित (क्ली), वचस् (क्ली)
स्यान्नाटकं प्रकरणं भाणः प्रहसनं डिमः ।
व्यायोगः समवकारो विथ्यङ्केहामृगा इति ॥ २८४ ॥
अभिनेयप्रकाराः स्युर्भाषाः षट्संस्कृतादिकाः ।
अभिनेयप्रबन्ध (पुं), नाटक (क्ली), प्रकरण (क्ली), भाण (पुं), प्रहसन (क्ली), डिम (पुं), व्यायोग (पुं), समवकार (पुं), वीथी (स्त्री), अङ्क (पुं), ईहामृग (पुं), भाषा (स्त्री), संस्कृत (क्ली), प्राकृत (क्ली), मागधी (स्त्री), शौरसेनी (स्त्री), पैशाची (स्त्री), अपभ्रंश (पुं)
अभिधानरत्नमाला
Sanskritवाक्
वाक्, वाणी, भारती, भाषा, गो, गीर्, ब्राह्मी, सरस्वती
वाग्वाणी भारती भाषा गौर्गीर्ब्राह्मी सरस्वती ।
verse 1.1.1.7
page 0002
Tamil
Tamilபா4ஷா : மொழி, பேச்சு, சரஸ்வதி.
Vedic Reference
EnglishBhāṣā in the Nirukta^1 and Pāṇini^2 denotes the ordinary
speech of the day as opposed to Vedic language. Cf. Vāc.
1) i. 4, 5. Cf. ii. 2.
2) iii. 2, 108
vi. 1, 181. Cf. Franke,
Bezzenberger's Beiträge, 17, 54 et seq.,
who distinguishes the Bhāṣā as the
speech of conversational use from the
language regulated by Pāṇini's rules.
But see Wackernagel, Altindische Gram-
matik, 1, xliv
Keith, Aitareya Āraṇyaka,
179, 180.
शब्दकल्पद्रुमः
Sanskritभाषा, (भाष्यते शास्त्रव्यवहारादिना प्रयु-ज्यते इति । भाष् + “मुरोश्च हलः ।” ३ । ३ ।१०२ । इत्यप्रत्ययः । टाप् ।) रागिणीविशेषः ।इति हलायुधः ॥
वाक्यम् । वाग्देवता । तत्-पर्य्यायः । ब्राह्मी २ भारती ३ गीः ४ वाक् ५वाणी ६ सरस्वती ७ व्याहारः ८ उक्तिः ९लपितम् १० भाषितम् ११ वचनम् १२ वचः१३ । इत्यमरः । १ । ६ । १ ॥
त्रयोदश वचने । पूर्व्वसप्तकंवागधिकृतायां देवतायाञ्च । इति तट्टीकायांभरतः ॥
शास्त्रीयाष्टादशभाषा यथा । संस्कृतम्१ प्राकृता २ उदीची ३ महाराष्ट्री ४ मागधी ५मिश्रार्द्धमागधी ६ शकाभीरी ७ श्रवन्ती ८द्राविडी ९ ओड्रीया १० पाश्चात्या ११ प्राच्या १२वाह्लीका १३ रन्तिका १४ दाक्षिणात्या १५पैशाची १६ आवन्ती १७ शौरसेनी १८ ।एतासां लक्षणोदाहरणानि प्राकृतलङ्केश्वर-व्याकरणे द्रष्टव्यानि ॥
अथ भाषाविभागः ।“पुरुषाणामनीचानां संस्कृतं स्यात् कृतात्मनाम् ।शौरसेनी प्रयोक्तव्या तादृशीबाञ्च योषिताम् ॥
आसामेव तु गाथान्तु महाराष्ट्रीं प्रयोजयेत्।अत्रोक्ता मागधी भाषा राजान्तःपुरचारि-णाम् ॥
चेटानां राजपुत्त्राणां श्रेष्ठिनाञ्चार्द्धमागधी ।प्राच्या विदूषकादीनां धूर्त्तानां स्यादवन्तिका ॥
योधनागरिकादीनां दाक्षिणात्याहि दीव्यताम् ।शकाराणां शकादीनां शाकारीं संप्रयोजयेत् ॥
वाह्लीकभाषा दिव्यानां द्राविडी द्रविडादिषु ।आभीरेषु तथाभीरी चाण्डाली पुक्कसादिषु ॥
आभीरी शावरी चापि काष्ठपत्रोपजीविषु ।तथैवाङ्गारकारादौ पैशाची स्यात् पिशाच-वाक् ।चेटीनामप्यनीचानामपि स्यात् शौरसेनिका ॥
बालानां षण्डकानाञ्च नीचग्रहविचारिणाम् ।उन्मत्तानामातुराणां सैव स्यात् संस्कृतंक्वचित् ॥
ऐश्वर्य्येण प्रमत्तस्य दारिद्र्योपस्कृतस्य च ।भिक्षुबल्कधरादीनां प्राकृतं संप्रयोजयेत् ॥
संस्कृतं संप्रयोक्तव्यं लिङ्गिनीषूत्तमासु च ।देवीमल्लिसुतावेश्याष्वपि कैश्चित्तथोदितम् ॥
यद्देशो नीचपात्रस्तु तद्देशे तस्य भाषितम् ।कार्य्यतश्चोत्तमादीनां कार्य्यो भाषाविपर्य्ययः ॥
योषित्सखीबालवेश्याकितवाप्सरसां तथा ।वैदग्ध्यार्थं प्रदातव्यं संस्कृतञ्चान्तरान्तरा ॥
एषामुदाहरणान्याकारेषु बोद्धव्यानि । भाषा-लक्षणानि भाषार्णवे । इति साहित्यदर्पणे ६परिच्छेदः ॥
अथ भाषापादः ।तत्र भाषास्वरूपमाहतुः कात्यायनबृहस्पती ।“प्रतिज्ञादोषनिर्मुक्तं साध्यं सत्कारणान्वितम् ।निश्चितं लोकसिद्धञ्च पक्षं पक्षविदो विदुः ॥
स्वल्पाक्षरः प्रभूतार्थो निःसन्दिग्धो निराकुलः ।विरोधिकारणैर्मुक्तो विरोधिप्रतिरोधकः ॥
यदा त्वेवंविधः पक्षः कथितः पूर्व्ववादिना ।दद्यात्तत्पक्षसम्बद्धं प्रतिवादी तदोत्तरम् ॥
प्रतिज्ञा साध्याभिधायिका वाक् । तस्या दोषैःपरस्परविरुद्धार्थपदादिभिस्त्यक्तं साध्यं साधना-र्हाभिमतं पक्षं विदुः । अन्यथा प्रतिज्ञादोषेणसाध्यदोषः स्यात् । अतएवोक्तम् ।“वचनस्य प्रतिज्ञात्वं तदर्थस्य च पक्षता ।असङ्करेण वक्तव्ये व्यवहारेषु वादिभिः ॥
”वक्तव्ये पक्षप्रतिज्ञे पूर्व्वोक्ते । नारदेनापि ।“सारस्तु व्यवहाराणां प्रतिज्ञा समुदाहृता ।तद्धानौ हीयते वादी तरंस्तामुत्तरो भवेत् ॥
”उत्तरो विजयी । यद्यप्यन्यत्र साध्यं तद्-विशिष्टधर्म्माधर्म्मी पक्ष इति भेदः तथाप्यत्रबाक्प्रतार्य्यर्णादिघर्म्मविशेषविशिष्टतया धर्म्मि-णोऽधमर्णपदैरेव साध्यत्वात् साध्यपक्षयोरभेदा-भिधानम् । उपसंहारे च एवंविधः पक्ष इति ।मिताक्षरायान्तु । भाषा प्रतिज्ञा पक्ष इतिनार्थान्तरमित्युक्तम् । भाषार्थमुक्त्वा भाषास्वरूप-प्रपञ्चमाह । स्वल्पाक्षर इति । निराकुलःपौर्व्वापर्य्यविपर्य्यासादिशून्यः । तत्र ।“द्यूते च व्यवहारे च प्रवृत्ते यज्ञकर्म्मणि ।यानि पश्यन्त्युदासीनाः कर्त्ता तानि न पश्यति ॥
”इति गृह्यसंग्रहवचनादुदासीनेभ्यो ज्ञात्वाशोधयेत् ॥
* ॥
तच्छोधनमाह बृहस्पतिः ।“न्यूनाधिकं पूर्व्वपक्षं तावद्वादी विशोधयेत् ।न दद्यादुत्तरं यावत् प्रत्यर्थी सभ्यसन्निधौ ॥
”तल्लिखनप्रकारमाह व्यासः ।“पाण्डुलेखेन फलके भूमौ वा प्रथमं लिखेत् ।न्यूनाधिकन्तु संशोध्य पश्चात् पत्रे निवेशयेत्”फलकं काष्ठादिपट्टकम् । कात्यायनः ।“पूर्व्वपक्षं स्वभावोक्तं प्राड्विवाकोऽथ लेखयेत् ।पाण्डुलेखेन फलके ततः पत्रेऽभिलेखयेत् ॥
शोधयेत् पूर्व्वपक्षन्तु यावन्नोत्तरदर्शनम् ।उत्तरेणावरुद्धस्य निवृत्तं शोधनं भवेत् ॥
अन्यदुक्तं लिखेद्योऽन्यदर्थिप्रत्यर्थिनां वचः ।चौरवच्छासयेत्तन्तु धार्म्मिकः पृथिवीपतिः ॥
”स्वभावोक्तमकृत्रिमम् । एतच्च स्वरविशेषादिनासुज्ञेयम् । अतएव याज्ञवल्क्यः ।“छलं निरस्य भूतेन व्यवहारान्नयेन्नृपः ।भूतमप्यनुपन्यस्तं हीयते व्यवहारतः ॥
”भूतं तत्त्वार्थसम्बन्धम् । नारदः ।“भूतं तत्त्वार्थसम्बन्धं प्रमादाभिहितं छलम् ।किन्तु राज्ञा विशेषेण स्वधर्म्ममभिरक्षता ॥
मनुष्यचित्तवैचित्र्यात् परीक्षा साध्वसाधु वा ।सर्व्वेष्वर्थविवादेषु वाक्छलेनावसीदति ॥
पशुस्त्रीभूम्यृणादाने शास्योऽप्यर्थान्न हीयते ॥
”सर्व्वेष्वर्थविवादेषु प्रमादाभिधानेऽपि नावसी-दति । अत्रोदाहरणं पशुस्त्रीत्यादि । अर्थ-विवादग्रहणान्मन्युकृतविवादेषु प्रमादाभिधानेप्रकृतार्थादप्यर्थाद्वीयत इति गम्यते । यथाह-मनेन शिरसि पादेन ताडितः इत्यभिधायकेवलं हस्तेन ताडितः इति वदन्न केवलं दण्ड्यःपराजीयते च । ततश्च त्वं मह्यमृणं धारयसिमत्त ऋणत्वेन गृहीततावद्धनकत्वादिति भाषा-शरीरम् । एतच्च संस्कृतदेशभाषान्यतरेण यथा-बोधं वक्तव्यं लेख्यं वा । मूर्खाणामपि वादिप्रति-वादितादर्शनात् । अतएवाध्यापनेऽपि तथोक्तंविष्णुधर्म्मोत्तरे ।“संस्कृतैः प्राकृतैर्वाक्यैर्यः शिष्यमनुरूपतः ।देशभाषाद्युपायैश्च बोधयेत् स गुरुः स्मृतः ॥
इति व्यवहारतत्त्वम् ॥
वाचस्पत्यम्
SanskritCapeller
GermanBurnouf
FrenchNo entries for this word is found.
What is this? (Hidden Dictionary)
To avoid the clutter in the app, the unwanted dictionaries can be hidden to have clear view while browsing. This section shows entries from those hidden dictionaries if any.
How to hide/unhide dictionary?
Every dictionary entry will have top right corner menu . From there, you can hide or unhide dictionary. You must login to use this feature. So, KST can remember your preferences of hidden dictionaries.
