ऋष्टि

RSTi

Shabda Sagara

ऋष्टि

f.

(-ष्टिः)

A

sword.

E.

ऋष्

to

go,

affix

क्तिन्.

Capeller Eng

ऋष्टि॑

f.

spear.

Yates

ऋष्टि

(ष्टिः)

2.

f.

A

sword.

Wilson

ऋष्टि

f.

(-ष्टिः)

A

sword.

E.

ऋष

to

go,

affix

क्तिन्।

Apte

A

kind

of

musical

instrument;

सतालवीणामुरजर्ष्टिवेणुभिः

Bhāg.3.15.21.

-Comp.

-विद्युत्

a.

shining

with

weapons.

Any

weapon

(as

a

spear

or

lance

&c.).

A

sword

(in

general).

Bhāg.

8.1.36.

A

double-edged

sword.

Mb.1.194.7.

ऋष्टिः

[ṛṣṭiḥ],

m.

f.

[ऋष्-करणे-क्तिन्]

Monier Williams Cologne

ऋष्टि॑

b

See

under

2.

ऋष्,

p.226.

ऋष्टि

[cf.

O.

Pers.

arstis;

Zd.

arsti.]

ऋष्टि॑

a

f.

a

spear,

lance,

sword,

RV.;

AV.

iv,

37,

8;

9;

viii,

3,

7;

Spoken Sanskrit

ऋष्टि

RSTi f. lance

शक्ति

zakti f. lance

कुन्त

kunta m. lance

तोमर

tomara m.n. lance

शल्य

zalya m.n. lance

शूल

zUla m.n. lance

कर्पण

karpaNa n. lance

पवीर

pavIra n. lance

प्रच्छ्यति

{

प्रच्छो

}

pracchyati

{

praccho

} verb lance

लिखति

{

लिख्

}

likhati

{

likh

} verb lance

लेखयति

{

लिख्

}

lekhayati

{

likh

} verb

caus. lance

शूलयति

{

शूलय्

}

zUlayati

{

zUlay

} verb

denom lance

प्रच्छित

pracchita adj. lanced

देव

deva m. lancer

शक्तिग्रह

zaktigraha m. lancer

शाक्तीक

zAktIka m. lancer

शूलहस्त

zUlahasta m. lancer

शूलिन्

zUlin m. lancer

वेतसपत्त्र

vetasapattra n. lancet

पात्य

pAtya adj.

to

be

lanced

तोमरधर

tomaradhara m. lance-bearer

तोमरग्रह

tomaragraha m. lance-bearer

तोमरग्रह

tomaragraha m. lance-throwing

वृद्धिपत्त्र

vRddhipattra n.

kind

of

lancet

अपवीरवत्

apavIravat adj.

not

armed

with

a

lance

कासू

kAsU f.

sort

of

spear

or

lance

कर्पण

karpaNa m.

kind

of

lance

or

spear

शूलहस्त

zUlahasta m.

man

armed

with

a

lance

शङ्कुला

zaGkulA f.

kind

of

lancet

or

knife

शक्तिग्रह

zaktigraha adj.

holding

a

spear

or

lance

पवीरवत्

pavIravat adj.

armed

with

lance

or

a

goad

शक्तिहेतिक

zaktihetika adj.

armed

with

a

spear

or

lance

शक्तिमत्

zaktimat adj.

armed

with

a

spear

or

lance

उत्पलपत्त्र

utpalapattra n.

broad-bladed

knife

or

lancet

शूलमुद्गरहस्त

zUlamudgarahasta adj.

having

a

lance

and

mace

in

hand

अर्धधार

ardhadhAra n.

knife

or

lancet

with

a

single

edge

उपशल्य

upazalya m.

small

spear

or

lance

tipped

with

iron

उत्पलपत्त्रक

utpalapattraka m.

broad-bladed

knife

or

lancet

used

by

surgeons

वेतस

vetasa n. lancet

shaped

like

a

pointed

leaf

of

the

ratan

बर्हभार

barhabhAra m.

tuft

of

peacock's

feathers

on

the

shaft

of

a

lance

or

on

the

handle

of

a

club

ऋष्टि RSTi f.

spear

ऋष्टि RSTi f.

lance

ऋष्टि RSTi m.

sword

Macdonell

ऋष्टि

ṛṣ-ṭí,

f.

spear.

Benfey

ऋष्टि,

i.

e.

ऋष्

+

ति,

f.

1.

A

spear,

Chr.

290,

4

=

Rigv.

i.

64,

4.

2.

A

sword,

Arj.

10,

20.

Vedic Reference

a.vei_120a{text-decoration:none;}:target{background:

#ccc;border:solid

1px

#aaa;}«pada2»

::::

↶1:118↷Ṛṣṭi-ṣeṇa

is

mentioned

in

the

nirukta1

as

an

explanation

of

the

patronymic

Ārṣṭiṣeṇa,

but

nothing

else

is

known

of

him.Foot

notes↑

ii.

11.

Cf.

Sieg,

Die

Sagenstoffe

des

ṛgveda,

130,

136.

a.vei_120a{text-decoration:none;}:target{background:

#ccc;border:solid

1px

#aaa;}«pada1»

::::

↶1:118↷Ṛṣṭi

is

a

term

frequently

employed

in

the

Rigveda1

to

designate

a

weapon

held

in

the

hands

of

the

Maruts,

and

doubtless

meant

to

indicate

lightning.

That

it

denotes

a

spear

in

mortal

warfare,

as

Zimmer2

thinks,

is

not

shown

by

a

single

passage.3Foot

notes↑

Rv.

i.

37,

1;

64,

4.

8;

166,

4;

v.

52,

6;

54,

11;

57,

6;

viii.

20,

11.

indra

has

a

ṛṣṭi

in

Rv.

i.

169,

3

(cf.

Av.

iv.

37.

8).

Cf.

Macdonell,

Vedic

Mythology,

p.

79.

Altindisches

Leben,

301.

Rv.

i.

167.

3;

vii.

55.

2;

viii.

28,

5;

x.

87,

7.

24

are

all

mythological

or

contain

similes.Cf.

Schrader,

Preshistoric

Antiquities,

221.

Kalpadruma

ऋष्टिः

,

स्त्री,

(ऋष्

हिंसायां

+

क्तिन्

।)

खङ्गः

इत्य-

मरः

(यथा,

ऋग्वेदे

५७

“वाशीमन्त

ऋष्टिमन्तो

मनीषिणः

सुधन्वान

इषुमन्तो

निषङ्गिणः”

आयुधमात्रम्

यथा

ऋग्वेदे

१६६

“मयन्ते

विश्वाभुवनानि

हर्म्म्या

चित्रो

वो

यामः

प्रयतास्वृष्टिषु”

“ऋष्टिषु

युद्धस्थहेतिषु”

इति

भाष्यम्

तथा

तत्रैव

५२

“आ

रुक्मैरायधा

नर

ऋष्वा

ऋष्टीरसृक्षत”

“ऋष्टीरायुधविशेषान्”

इति

भाष्यम्

तथा

मनुः

१३३

“यावतो

ग्रसते

ग्रासान्

हव्यकव्येष्वमन्त्रवित्

तावतो

ग्रसते

प्रेत्य

दीप्तशूलर्ष्टयोगुडान्”

“ज्वलितशूलर्ष्टाख्यायुधलोहपिण्डान्”

इति

त-

ट्टीका

दीप्तिः

यथा,

ऋग्वेदे

५४

१३

“विद्युद्रथा

मरुत

ऋष्टिमन्तो

दिवो

मर्या

ऋतजाता

अयासः”

“ऋष्टिमन्तो

दीप्तिमन्तः”

इति

भाष्यम्

गमना-

गमनशीलः

यथा,

ऋग्वेदे

६४

“अंसे-

ष्वेषां

निप्निमृक्षुरृष्टयः

साकं

यज्ञिरे

स्वधया

दिवो

नरः”

“ऋष्टयः

गमनागमनशीलाः”

इति

दयानन्दभाष्यम्

पुं,

धर्म्मसावर्णिके

मन्व-

न्तरे

ऋषिभेदः

यथा,

मार्कण्डेये

९४

१९

“हविष्मांश्च

वरिष्ठश्च

ऋष्टिरन्यस्तथारुणिः”

॥)

Vachaspatyam

ऋष्टि

स्त्री

ॠष—करणे

क्तिन्

उभयतो

धारायुक्ते

खड्गे

खड्गमात्रे

अमरः

आयुधमात्रे

“चित्रोवोयामः

प्रयतास्वृष्टिषु”

ऋ०

१,

१६६,

४,

“ऋष्टिषु

युद्धस्थहेतिषु”

भा०

“अंशेष्वेषां

निमिमृक्षुरृष्टयः”

ऋ०

१,

६४,

४,

“ऋष्वा

ऋष्टीरसृक्षत”

ऋ०

५,

५२,

६,

“ऋष्टीरायुषवि-

शेषान्”

भा०

“वाशीमन्त

ऋष्टिमन्तो

मनीषिणः”

ऋ०

५,

५७,

२,

“ऋष्टिर्नाम

छुरिका”

भा०

“शरशक्त्यृष्टि

वृष्टिभिः”

देवोमा०

“धनूंषि

चाग्र्याणि

शराश्च

चित्रा

शक्त्यृष्टयः

काञ्चनभूषणाश्च”

भा०

आ०

१९४

अ०

“कोवोऽन्तर्मरुत

ऋष्टिविद्युतः”

ऋ०

१,

१६८,

५,

“ऋष्टिविद्युत

ऋष्ट्या

मेघभे-

दनायुधविशेषेण

विद्योतमानाः”

भा०

भावे

क्तिच्

हिं-

सायाम्

अनिष्टोत्पादने

“हिरण्यनिर्णिगुपरा

ऋष्टिः”

ऋ०

१,

१६७६,

रिष

हिंसायां

रिष्टिरप्यत्र

“गोचरे

वा

विलग्ने

वा

ये

ग्रहा

रिष्टिसूचकाः”

ज्योति०

दीप्तौ

ऋष्टिरस्त्यस्य

मतुप्

रिष्टियुक्ते

दीप्तियुक्ते

त्रि०

स्त्रियां

ङीप्

“विद्युद्रथा

मरुत

ऋष्टिमन्तो

दिवो-

मर्या”

ऋ०

३,

५४,

१३

“ऋष्टिमन्तो

दीप्तिमन्तः”

भा०

Capeller Germany

ऋष्टि॑

f.

Speer.

Grassman Germany

ऋष्टि॑

ṛṣṭí,

f.,

Speer,

Spiess,

Dolch

[von

ṛṣ,

stossen,

spiessen];

besonders

häufig

2)

von

den

Speeren

der

Marut's.

Vgl.

ṛṣvá,

pṛ́ṣat,

tápuragra.

-ís

167,3;

169,3

(des

Indra).

-áyas

571,2;

648,5

(der

Aditya's).

2)

64,4;

408,11;

411,6;

640,11.

-ī́s

[A.

p.]

2)

406,6.

-íbhis

des

Agni:

913,7.

23.

2)

37,2;

64,8;

85,4;

227,2.

-íṣu

2)

166,4.

Burnouf French

ऋष्टि

ऋष्टि

f.

(sfx.

ति)

épée.

Stchoupak French

ऋष्टि-

f.

lance

;

-क-

a.

ifc.

id.