ऋष्टि
RSTi
ऋष्टि
f.
(-ष्टिः)
A
sword.
E.
ऋष्
to
go,
affix
क्तिन्.
ऋष्टि॑
f.
spear.
ऋष्टि
(ष्टिः)
2.
f.
A
sword.
ऋष्टि
f.
(-ष्टिः)
A
sword.
E.
ऋष
to
go,
affix
क्तिन्।
A
kind
of
musical
instrument;
सतालवीणामुरजर्ष्टिवेणुभिः
Bhāg.3.15.21.
-Comp.
-विद्युत्
a.
shining
with
weapons.
Any
weapon
(as
a
spear
or
lance
&c.).
A
sword
(in
general).
Bhāg.
8.1.36.
A
double-edged
sword.
Mb.1.194.7.
ऋष्टिः
[ṛṣṭiḥ],
m.
f.
[ऋष्-करणे-क्तिन्]
ऋष्टि॑
b
See
under
√
2.
ऋष्,
p.226.
ऋष्टि
[cf.
O.
Pers.
arstis;
Zd.
arsti.]
ऋष्टि॑
a
f.
a
spear,
lance,
sword,
RV.;
AV.
iv,
37,
8;
9;
viii,
3,
7;
ऋष्टि
RSTi f. lance
शक्ति
zakti f. lance
कुन्त
kunta m. lance
तोमर
tomara m.n. lance
शल्य
zalya m.n. lance
शूल
zUla m.n. lance
कर्पण
karpaNa n. lance
पवीर
pavIra n. lance
प्रच्छ्यति
{
प्रच्छो
}
pracchyati
{
praccho
} verb lance
लिखति
{
लिख्
}
likhati
{
likh
} verb lance
लेखयति
{
लिख्
}
lekhayati
{
likh
} verb
caus. lance
शूलयति
{
शूलय्
}
zUlayati
{
zUlay
} verb
denom lance
प्रच्छित
pracchita adj. lanced
देव
deva m. lancer
शक्तिग्रह
zaktigraha m. lancer
शाक्तीक
zAktIka m. lancer
शूलहस्त
zUlahasta m. lancer
शूलिन्
zUlin m. lancer
वेतसपत्त्र
vetasapattra n. lancet
पात्य
pAtya adj.
to
be
lanced
तोमरधर
tomaradhara m. lance-bearer
तोमरग्रह
tomaragraha m. lance-bearer
तोमरग्रह
tomaragraha m. lance-throwing
वृद्धिपत्त्र
vRddhipattra n.
kind
of
lancet
अपवीरवत्
apavIravat adj.
not
armed
with
a
lance
कासू
kAsU f.
sort
of
spear
or
lance
कर्पण
karpaNa m.
kind
of
lance
or
spear
शूलहस्त
zUlahasta m.
man
armed
with
a
lance
शङ्कुला
zaGkulA f.
kind
of
lancet
or
knife
शक्तिग्रह
zaktigraha adj.
holding
a
spear
or
lance
पवीरवत्
pavIravat adj.
armed
with
lance
or
a
goad
शक्तिहेतिक
zaktihetika adj.
armed
with
a
spear
or
lance
शक्तिमत्
zaktimat adj.
armed
with
a
spear
or
lance
उत्पलपत्त्र
utpalapattra n.
broad-bladed
knife
or
lancet
शूलमुद्गरहस्त
zUlamudgarahasta adj.
having
a
lance
and
mace
in
hand
अर्धधार
ardhadhAra n.
knife
or
lancet
with
a
single
edge
उपशल्य
upazalya m.
small
spear
or
lance
tipped
with
iron
उत्पलपत्त्रक
utpalapattraka m.
broad-bladed
knife
or
lancet
used
by
surgeons
वेतस
vetasa n. lancet
shaped
like
a
pointed
leaf
of
the
ratan
बर्हभार
barhabhAra m.
tuft
of
peacock's
feathers
on
the
shaft
of
a
lance
or
on
the
handle
of
a
club
ऋष्टि RSTi f.
spear
ऋष्टि RSTi f.
lance
ऋष्टि RSTi m.
sword
ऋष्टि
ṛṣ-ṭí,
f.
spear.
ऋष्टि,
i.
e.
ऋष्
+
ति,
f.
1.
A
spear,
Chr.
290,
4
=
Rigv.
i.
64,
4.
2.
A
sword,
Arj.
10,
20.
a.vei_120a{text-decoration:none;}:target{background:
#ccc;border:solid
1px
#aaa;}«pada2»
::::
↶1:118↷Ṛṣṭi-ṣeṇa
is
mentioned
in
the
nirukta1
as
an
explanation
of
the
patronymic
Ārṣṭiṣeṇa,
but
nothing
else
is
known
of
him.Foot
notes↑
ii.
11.
Cf.
Sieg,
Die
Sagenstoffe
des
ṛgveda,
130,
136.
a.vei_120a{text-decoration:none;}:target{background:
#ccc;border:solid
1px
#aaa;}«pada1»
::::
↶1:118↷Ṛṣṭi
is
a
term
frequently
employed
in
the
Rigveda1
to
designate
a
weapon
held
in
the
hands
of
the
Maruts,
and
doubtless
meant
to
indicate
lightning.
That
it
denotes
a
spear
in
mortal
warfare,
as
Zimmer2
thinks,
is
not
shown
by
a
single
passage.3Foot
notes↑
Rv.
i.
37,
1;
64,
4.
8;
166,
4;
v.
52,
6;
54,
11;
57,
6;
viii.
20,
11.
indra
has
a
ṛṣṭi
in
Rv.
i.
169,
3
(cf.
Av.
iv.
37.
8).
Cf.
Macdonell,
Vedic
Mythology,
p.
79.
↑
Altindisches
Leben,
301.
↑
Rv.
i.
167.
3;
vii.
55.
2;
viii.
28,
5;
x.
87,
7.
24
are
all
mythological
or
contain
similes.Cf.
Schrader,
Preshistoric
Antiquities,
221.
ऋष्टिः
,
स्त्री,
(ऋष्
हिंसायां
+
क्तिन्
।)
खङ्गः
।
इत्य-
मरः
॥
(यथा,
ऋग्वेदे
।
५
।
५७
।
२
।
“वाशीमन्त
ऋष्टिमन्तो
मनीषिणः
।
सुधन्वान
इषुमन्तो
निषङ्गिणः”
॥
आयुधमात्रम्
।
यथा
ऋग्वेदे
१
।
१६६
।
४
।
“मयन्ते
विश्वाभुवनानि
हर्म्म्या
।
चित्रो
वो
यामः
प्रयतास्वृष्टिषु”
॥
“ऋष्टिषु
युद्धस्थहेतिषु”
।
इति
भाष्यम्
।
तथा
तत्रैव
।
५
।
५२
।
६
।
“आ
रुक्मैरायधा
नर
ऋष्वा
ऋष्टीरसृक्षत”
।
“ऋष्टीरायुधविशेषान्”
।
इति
भाष्यम्
।
तथा
मनुः
३
।
१३३
।
“यावतो
ग्रसते
ग्रासान्
हव्यकव्येष्वमन्त्रवित्
।
तावतो
ग्रसते
प्रेत्य
दीप्तशूलर्ष्टयोगुडान्”
॥
“ज्वलितशूलर्ष्टाख्यायुधलोहपिण्डान्”
।
इति
त-
ट्टीका
॥
दीप्तिः
।
यथा,
ऋग्वेदे
३
।
५४
।
१३
।
“विद्युद्रथा
मरुत
ऋष्टिमन्तो
दिवो
मर्या
ऋतजाता
अयासः”
।
“ऋष्टिमन्तो
दीप्तिमन्तः”
।
इति
भाष्यम्
॥
गमना-
गमनशीलः
।
यथा,
ऋग्वेदे
१
।
६४
।
४
॥
“अंसे-
ष्वेषां
निप्निमृक्षुरृष्टयः
साकं
यज्ञिरे
स्वधया
दिवो
नरः”
।
“ऋष्टयः
गमनागमनशीलाः”
।
इति
दयानन्दभाष्यम्
॥
पुं,
धर्म्मसावर्णिके
मन्व-
न्तरे
ऋषिभेदः
।
यथा,
मार्कण्डेये
।
९४
।
१९
।
“हविष्मांश्च
वरिष्ठश्च
ऋष्टिरन्यस्तथारुणिः”
॥)
ऋष्टि
स्त्री
ॠष—करणे
क्तिन्
।
उभयतो
धारायुक्ते
१
खड्गे
।
२
खड्गमात्रे
अमरः
।
३
आयुधमात्रे
च
“चित्रोवोयामः
प्रयतास्वृष्टिषु”
ऋ०
१,
१६६,
४,
“ऋष्टिषु
युद्धस्थहेतिषु”
भा०
।
“अंशेष्वेषां
निमिमृक्षुरृष्टयः”
ऋ०
१,
६४,
४,
“ऋष्वा
ऋष्टीरसृक्षत”
ऋ०
५,
५२,
६,
“ऋष्टीरायुषवि-
शेषान्”
भा०
“वाशीमन्त
ऋष्टिमन्तो
मनीषिणः”
ऋ०
५,
५७,
२,
“ऋष्टिर्नाम
छुरिका”
भा०
“शरशक्त्यृष्टि
वृष्टिभिः”
देवोमा०
“धनूंषि
चाग्र्याणि
शराश्च
चित्रा
शक्त्यृष्टयः
काञ्चनभूषणाश्च”
भा०
आ०
१९४
अ०
“कोवोऽन्तर्मरुत
ऋष्टिविद्युतः”
ऋ०
१,
१६८,
५,
“ऋष्टिविद्युत
ऋष्ट्या
मेघभे-
दनायुधविशेषेण
विद्योतमानाः”
भा०
भावे
क्तिच्
।
४
हिं-
सायाम्
५
अनिष्टोत्पादने
।
“हिरण्यनिर्णिगुपरा
ऋष्टिः”
ऋ०
१,
१६७६,
रिष
हिंसायां
रिष्टिरप्यत्र
“गोचरे
वा
विलग्ने
वा
ये
ग्रहा
रिष्टिसूचकाः”
ज्योति०
६
दीप्तौ
च
।
ऋष्टिरस्त्यस्य
मतुप्
।
रिष्टियुक्ते
दीप्तियुक्ते
त्रि०
स्त्रियां
ङीप्
“विद्युद्रथा
मरुत
ऋष्टिमन्तो
दिवो-
मर्या”
ऋ०
३,
५४,
१३
“ऋष्टिमन्तो
दीप्तिमन्तः”
भा०
ऋष्टि॑
f.
Speer.
ऋष्टि॑
ṛṣṭí,
f.,
Speer,
Spiess,
Dolch
[von
ṛṣ,
stossen,
spiessen];
besonders
häufig
2)
von
den
Speeren
der
Marut's.
Vgl.
ṛṣvá,
pṛ́ṣat,
tápuragra.
-ís
167,3;
169,3
(des
Indra).
-áyas
571,2;
648,5
(der
Aditya's).
—
2)
64,4;
408,11;
411,6;
640,11.
-ī́s
[A.
p.]
2)
406,6.
-íbhis
des
Agni:
913,7.
23.
—
2)
37,2;
64,8;
85,4;
227,2.
-íṣu
2)
166,4.
ऋष्टि
ऋष्टि
f.
(sfx.
ति)
épée.
ऋष्टि-
f.
lance
;
-क-
a.
ifc.
id.