| YouTube Channel

सूद् (sUd)

 
Capeller Eng
English
सूद् सूद॑यति सूद॑य°ते lead straight on, keep a going
put in order, arrange, bring about
finish, kill, destroy. अभि, नि,
विनि & संनि finish, kill, destroy.
Apte
English
सूद् [sūd], I. 1 Ā. (सूदते)
To strike, hurt, wound, kill, destroy.
To effuse, pour out.
To deposit.
To distil, flow.
To eject, throw away. -II. 1
U.
(सूदयति-ते)
To incite, prompt, excite, urge on, animate.
To strike, hurt, kill
मुष्टिभिर्बाहुभिः पद्भिः सूदयन्तौ तु राक्षसम्
Rām.*
3.4.7.
To cook, dress, season, prepare.
To pour out, effuse.
To assent, agree, promise.
To eject, throw away.
Apte 1890
English
सूद् {vI.v} {c1c} A. (सूदते) 1 To strike, hurt, wound, kill, destroy.
2 To effuse, pour out.
3 To deposit.
4 To distil, flow.
5 To eject, throw away. {vII.v} {c10c} U. (सूदयति-ते) 1 To incite, prompt, excite, urge on, animate.
2 To strike, hurt, kill.
3 To cook, dress, season, prepare.
4 To pour out, effuse.
5 To as, sent, agree, promise.
6 To eject, throw away.
Monier Williams Cologne
English
1. सूद् (prob. connected with स्वद्)
cl.
1. Ā. (Dhātup. ii, 24) सूदते (occurring only in the reduplicated forms सुषूदिम,
RV.
सु॑षूदति or °दत्, ib.
सुषूद॑त,
AV.
Gr.
also fut. सूदिता, °दिष्यति),
to put or keep in order, guide aright,
RV.
AV.
:
Caus.
or
cl.
10. (cf.
Dhātup.
xxxiii, 43) सूद॑यति, °ते (p. सूदयान,
MBh.
aor.
असूषुदत्, °त) id.,
RV.
AV.
VS.
to manage, arrange, prepare, effect, contrive,
RV.
to settle i.e. put an end to, kill, slay (also inanimate objects),
MBh.
R.
&c.
to squeeze, press, destroy,
Śiś.
:
Desid.
सुसूदिषते
Gr.
:
Intens.
सोसूद्यते, सोसूत्ति, ib.
2. सूद् See हव्य-सू॑द्.
Monier Williams 1872
English
सूद् 1. सूद्, cl. 1. A. सूदते, सुषूदे, सूदि-
तुम्, to strike, hurt, wound, kill, destroy
to effuse, pour out
to distil, flow
to eject (accord-
ing to some)
to deposit (according to some)
cl.
10. or Caus. सूदयति, -यितुम्, Aor. असूषुदत्, to
strike, wound, kill, massacre
to incite, excite, urge
on, animate, (according to Sāy. on Ṛg-veda V. 5, 2.
सुषूदयति = सुष्ठु प्रेरयति
सूदयन्तु =
कर्मसु प्रेरयन्तु, Ṛg-veda IV. 40, 1)
to
cook, dress, season, prepare, purify
to preserve,
(Sāy. सूदयन्तु = रक्षन्तु, Ṛg-veda IV. 39, 1)
to pour out, effuse
to eject
to assent, agree, pro-
mise: Desid. सुसूदिषते: Intens. सोसूद्यते, सो-
सूत्ति
[cf. Gr. συδ in παν-συδίῃ, πασ-συδί
Lett.
saudêt, ‘to destroy.’]
2. सूद्, त्, त्, त्, Ved. flowing, distilling, pouring
forth, dropping, (in हव्य-सूद्, q. v.)
Macdonell
English
सूद् SŪD, Ⅲ. P. súṣūda, (V.) guide 🞄aright
cs. sūdaya, P. V.: id.
arrange
🞄prepare, effect
C.: settle = put an end to, 🞄kill, destroy (animate and inanimate objects)
🞄press, crush. ni, cs. -ṣūdaya, P. (C.) kill, 🞄destroy: śūlāyām —, impale.
Benfey
English
सूद् सूद्, i. 1, Ātm.
1. To kill,
to hurt.
2. To distill.
3. To eject.
Caus., or i. 10, Par.
1. To incite (ved.).
2. To kill, MBh. 1, 2833
Pañc. 48, 3
ii. d. 39.
3. To distill.
4. To eject.
5. To promise. -- With the prep. अभि
अभि, Caus. To kill, Rām. 1, 27, 19. --
With नि नि, Caus. To kill, MBh. 1,
1339. -- With विनि वि-नि, To kill, MBh.
3, 8814. -- With संनि सम्-नि, To kill,
MBh. 3, 8742. -- Cf. συδ in παν-συδίῃ, πασ-συδί
(see 2. सू).
Apte Hindi
Hindi
सूद्
भ्वा* आ* - -
"प्रहार करना, चोट पहुँचाना, घायल करना, मार डालना, नष्ट करना"
सूद्
भ्वा* आ* - -
"ढालना, उंडेलना"
सूद्
भ्वा* आ* - -
जमा करना
सूद्
भ्वा* आ* - -
"प्रक्षेपण, फेंक देना"
सूद्
चुरा* उभ* - -
"उकसाना, प्रवर्तित करना, उत्तेजित करना, उभाड़ना, प्राण फूंकना"
सूद्
चुरा* उभ* - -
"आघात करना, चोट पहुँचाना, मार डालना"
सूद्
चुरा* उभ* - -
"खाना पकाना, रांधना, सिझाना, तैयार करना"
सूद्
चुरा* उभ* - -
"उडेलना, ढालना"
सूद्
चुरा* उभ* - -
"हामी भरना, सहमत होना, प्रतिज्ञा करना"
सूद्
चुरा* उभ* - -
"डालना, फेंकना"
L R Vaidya
English
sUd {% (I) vt. 1A (pres. सूदते) %} 1. To strike, to hurt, to wound, to kill, to destroy
2. to effuse, to pour out
3. to deposit.
sUd {% (II) vt. 10U (pres. सूदयति-ते) %} 1. To incite, to urge on, to animate
2. to strike, to wound, to kill, to massacre
3. to cook, to dress, to season, to prepare
4. to pour out, to effuse
5. to assent, to agree, to promise.With अभि- or नि-, to kill.
Bopp
Latin
सूद् 1. A. et 10. vel. Caus. P. (ut mihi videtur, e सादय्,
Caus. r. सद्, debilitato in ऊ, ita ut proprie sig-
nificet facere ut quis eat, inde in dial. Vêd. incitare, ex-
citare, et facere ut qu. sidat, pereat, inde occidere) occi-
dere, necare. MAH. 3. 11505.: सूदयिष्यामि राक्षसम्
1.
2833.: सूदयन् विविधान् मृगान्. In dial. Vêd. inci-
tare, excitare. RIGV. 71. 8. 73. 8.
v. Westerg. s. r. सू.
(Lett. saudêt delere, evertere, vid. Pott 1. 249.)
c. अभि Caus. vel cl. 10. occidere. R. Schl. I. 27. 19.
c. नि निसूदयामि (servato primitivo स्) id. MAH. 1.
1339.
c. नि praef. वि विनिसूदयामि id. MAH. 3. 8814.
c. नि praef. सम् सन्निसूदयामि id. MAH. 3. 8742.
Lanman
English
√sūd (sūdáyati).
—1. lead straight on,
keep a-going
—2. bring about, finish
—3. finish (in its colloquial sense), put an
end to, destroy.
+ ni, destroy, see simple verb.
Kridanta Forms
Sanskrit
सूद् (षू꣡दँ॒ क्षरणे - भ्वादिः - सेट्)
ल्युट् = सूदनम्
अनीयर् = सूदनीयः - सूदनीया
ण्वुल् = सूदकः - सूदिका
तुमुँन् = सूदितुम्
तव्य = सूदितव्यः - सूदितव्या
तृच् = सूदिता - सूदित्री
क्त्वा = सूदित्वा
ल्यप् = प्रसूद्य
क्तवतुँ = सूदितवान् - सूदितवती
क्त = सूदितः - सूदिता
शानच् = सूदमानः - सूदमाना
सूद् (षू꣡दँ꣡ क्षरणे - चुरादिः - सेट्)
ल्युट् = सूदनम्
अनीयर् = सूदनीयः - सूदनीया
ण्वुल् = सूदकः - सूदिका
तुमुँन् = सूदयितुम्
तव्य = सूदयितव्यः - सूदयितव्या
तृच् = सूदयिता - सूदयित्री
क्त्वा = सूदयित्वा
ल्यप् = प्रसूद्य
क्तवतुँ = सूदितवान् - सूदितवती
क्त = सूदितः - सूदिता
शतृँ = सूदयन् - सूदयन्ती
शानच् = सूदयमानः - सूदयमाना
धातुपाठः (Krishnacharya)
Sanskrit
धातुः:
सूद्
मूलधातुः:
षूद
धात्वर्थः:
क्षरणे
गणः:
भ्वादिः
कर्मकत्वं:
सकर्मकः
इट्त्वं:
सेट्
उपग्रहः:
आत्मनेपदी
रूपम्:
सूदते
धातुः:
सूद्
मूलधातुः:
षूद
धात्वर्थः:
क्षरणे, हिंसायाम्
गणः:
चुरादिः
कर्मकत्वं:
सकर्मकः
इट्त्वं:
सेट्
उपग्रहः:
उभयपदी
रूपम्:
सूदयति-ते
कृदन्तरूपमाला
Sanskrit
1 {@“सूद् क्षरणे”@} 2 ‘षूद’ इति षोपदेशत्वेन केचित् पठन्ति।
केचित् ‘--आश्रवणे’ इति पठन्ति।
3 मधुसूदनः, 4 सूदः, 5 सूदिता-त्री, इति विशेषरूपाणि।
सामान्यरूपाणि सर्वाण्यपि चौरादिककेतयतिवत् 6 बोध्यानि।
प्रासङ्गिक्यः
01
=>
(१९१०-आ)
02
=>
(१०-चुरादिः-१६६८। अक। सेट्। उभ।)
03
=>
[[२। मधुं सूदयतीति मधुसूदनः = विष्णुः। कर्मण्युपपदेऽणं बाधित्वा नन्द्यादिषु (३-१-१३४) पाठात् कर्तरि ल्युः।]]
04
=>
[[३। सूदयतीति सूदः = पाचकः।]]
05
=>
[[४। अनित्यण्यन्तत्वात् चुरादीनां णिजभावपक्षे अनुदात्तेत्त्वपक्षे ‘सूददीपदीक्षश्च’ (३-२-१५३) इति निषेधात् युच्प्रत्ययः। ‘तृन्’ (३-२-१३५) इति तृन्नेव इति केचित्। वस्तुतो णिजभावपक्षे ‘शेषात् कर्तरि--’ (१-३-७८) इति परस्मैपदस्यै- वानुशासनात् युचः प्रसक्तिः, वा युचो निषेधस्येति बोध्यम्।]]
06
=>
(२६०)
Capeller
German
सूद्, सूद॑यति, °ते gehörig einrichten o. in
Gang erhalten, zurechtbringen, gut
machen, auch fertig machen d. i. töten,
vernichten. p. p. सूदित। नि dass.
Grassman
German
√sūd [Nebenform von svad], Grundbedeutung „etwas angenehm, namentlich schmackhaft, süss machen“
daher weiter „etwas in angenehmen, willkommenen Zustand versetzen“, namentlich „ein Werk zu schönem (glücklichem, erwünschten) Ende bringen“, „ein Gebet mit Erfolg krönen“, oder andererseits „etwas in Unordnung gerathenes in den rechten Zustand wiederherstellen“, also 1〉 versüssen, schmachhaft machen die Opfertränke [A.] durch Milch
2〉 Opfertränke u. s. w. [A.] durch Gebete [I.] versüssen, verschönen, angenehm machen
3〉 das Opfer [A.] verschönen, den Göttern angenehm machen, von Agni
4〉 jemand, oder jemandes Kaurper [A.] zur vollen Grösse oder Schönheit entwickeln
5〉 Gebete [A.] segnen, mit Erfolg krönen
6〉 jemand [A.] segnen, beglücken
7〉 jemand [A.] glücklich gelangen lassen zu [D.]
8〉 zurechtbringen, heilen [A.].
Mit prá zu gewünschtem Ziele bringen, zu Stande bringen [A.].
Stamm súṣūda:
-as [viersilbig] 7〉 yā́n rāyé mártān agne {73, 8}.
-atha 6〉 ṛ́ṣim yám rā́jānam {408, 7}.
suṣūda:
-ati 3〉 havyā́ {105, 14}
{142, 11}
yajñám {359, 2}.
-as 5〉 bráhmāṇi {517, 20}.
-at 3〉 miyédhas {896, 2}.
-áta 6〉 AV. 1, 26, 4 neben mṛḍáta, nach dessen Analogie es betont scheint.
Stamm (Caus.) sūdáya:
-at 4〉 agnís śárdham yúvānam janáyat ca {71, 8}.
-ante 4〉 yám (agním) {643, 8}. [Page1564]
sūdaya:
-āmi 2〉 sárvā tā́ te bráhmaṇā {162, 17}.
-āti [Co.] 3〉 havís {238, 10} (agnís śamitā́). prá agnís havís dhībhís {194, 10}.
-a 3〉 havyádātim {532, 9}. 5〉 ubhā́ śáṃsā {300, 14}.
-antu 4〉 asmā́n AV-Variante zu śundhayantu {843, 10}. 6〉 mā́m {335, 1} = {336, 1} (uṣásas). 8〉 víliṣṭam VS. 〔23, 41〕.
-atu 8〉 tvā AV. 1, 18, 3.
Impf. ásūdaya:
-at 4〉 sukṛ́te gárbham {265, 7}.
-anta 4〉 tanúas {72, 3}.
Perf. suṣūd:
-dima 1〉 und 2〉 tám tvā vayám pito vácobhis gā́vas havyā́ {187, 11}.
Verbale sū́d:
mit der Bedeutung 1〉 enthalten in havya-sū́d.
Burnouf
French
*सूद् सूद्। सूदे 1
p. सुषूदे
etc.
Frapper, tuer.
Stchoupak
French
सूद्-
{%-sūdayati -te
sūdita- %} -- achever, tuer
détruire
a. v.
détruit, tué. blessé.