लङ्घन (laGghana)
This section shows the AI summary for the selected word, generated by referencing all available dictionaries. This feature is available only for logged-in users.
Warning!
This feature is only for logged in users. Please login to have full access to Kosha.
शब्दसागरः
Englishलङ्घन (-नं)
1. Fasting, abstinence.
2. Going, proceeding.
3. Leaping,
springing, going by leaps or jumps.
4. Jumping over or beyond.
5. Exceeding, transgressing, disregarding propriety, going be-
yond proper bounds.
6. Storming a fort, entering by escalade, &c.
7. Capturing a fort in any way.
8. One of a horse's paces, cur-
vetting, bounding.
9. Injury.
लघि to go, to fast, &c. ल्युट् ।
Capeller Eng
EnglishHelp us improve! Let us know about any improvements, bugs, or suggestions you have. Thanks.Click here for Feedback Form
Spoken Sanskrit
Englishलङ्घन - laGghana - - jump
लङ्घन - laGghana - - jumping
लङ्घन - laGghana - - passingover
लङ्घन - laGghana - - violating
लङ्घन - laGghana - - goingbeyond
लङ्घन - laGghana - - disdain
लङ्घन - laGghana - - act of leaping or jumping
लङ्घन - laGghana - - stepping across
लङ्घन - laGghana - - insult
लङ्घन - laGghana - - capture
लङ्घन - laGghana - - one of a horse's paces
लङ्घन - laGghana - - fasting
लङ्घन - laGghana - - ascending
लङ्घन - laGghana - - transgression
लङ्घन - laGghana - - leaping over
लङ्घन - laGghana - - conquest
लङ्घन - laGghana - - rising to or towards
लङ्घन - laGghana - - hunger
लङ्घन - laGghana - - attack
लङ्घन - laGghana - - traversing
लङ्घन - laGghana - - mounting
लङ्घन - laGghana - - crossing
लङ्घन - laGghana - - sexual union
लङ्घन - laGghana - - impregnating
लङ्घन - laGghana - - attaining
लङ्घन - laGghana - - violation
लङ्घन - laGghana - - neglect
लङ्घन - laGghana - - curvetting
लङ्घन - laGghana - - starving system
लङ्घन - laGghana - - injury
लङ्घन - laGghana - - bounding
लङ्घन - laGghana - - wrong
लङ्घन - laGghana - - offence
लङ्घन - laGghana - - jumping
आवल्गित - Avalgita - - jumping
चञ्चत्क - caJcatka - - jumping
शशत् - zazat - - jumping
स्कन्दिन् - skandin - - jumping
प्लव - plava - - jumping
उत्पतन - utpatana - - jumping
उत्प्लवन - utplavana - - jumping
कूर्दन - kUrdana - - jumping
आप्लुत - Apluta - - jumping
उट्टीकित - uTTIkita - - jumping
उडुम्बर - uDumbara - - jumping
वल्गन - valgana - - jumping
संवल्गन - saMvalgana - - jumping
उत्पतितृ - utpatitR - - jumping up
उत्सर्पिन् - utsarpin - - jumping up
उत्क्रोद - utkroda - - jumping up
उत्पात - utpAta - - jumping up
उत्कूर्दन - utkUrdana - - jumping up
उद्वर्तन - udvartana - - jumping up
लङ्घन - laGghana - - passingover
परिमितिप्रेषणपद्धति - parimitipreSaNapaddhati - - parameterpassingconvention [ computer ]
अत्ययिन् - atyayin - - passing
उत्क्रान्तिन् - utkrAntin - - passing
गतवत् - gatavat - - passing
सङ्क्रमितृ - saGkramitR - - passing
अतिपत्ति - atipatti - - passing
भुज् - bhuj - - passing
अतिक्रमण - atikramaNa - - passing
अतिपतन - atipatana - - passing
क्षपण - kSapaNa - - passing
तरण - taraNa - - passing
भेदन - bhedana - - passing
अतिवर्तिन् - ativartin - - passing by
अतिचार - aticAra - - passing by
परिख्यात - parikhyAta - - passing for
परिश्रुत - parizruta - - passing for
मन्य - manya - - passing for
विश्रुत - vizruta - - passing for
सम्मित - sammita - - passing for
लङ्घन laGghana violating
अतिक्रमिन् atikramin violating
अतिग atiga violating
अभिलङ्घिन् abhilaGghin violating
आमृण AmRNa violating
दूषण dUSaNa violating
दूषिन् dUSin violating
धर्षक dharSaka violating
ध्वंसकारिन् dhvaMsakArin violating
प्रधर्षक pradharSaka violating
भेदिन् bhedin violating
लोपक lopaka violating
विध्वंसिन् vidhvaMsin violating
व्यभिचारिन् vyabhicArin violating
आबर्ह Abarha violating
अभिलङ्घन abhilaGghana violating
विध्वंसन vidhvaMsana violating
अव्रत्य avratya or violating
सत्यभेदिन् satyabhedin violating truth
उपस्कर upaskara act of violating
विनयप्रमाथिन् vinayapramAthin violating propriety
अविसंवादिता avisaMvAditA not violating a promise
धर्मद्रुह् dharmadruh violating the law or right
लोपन lopana act of omitting or violating
अमिनत् aminat not violating or transgressing
समयोल्लङ्घितत्व samayollaGghitatva violating of contracts or agreements
गुरुतल्पव्रत gurutalpavrata penance for violating a teacher's bed
वर्णदूषक varNadUSaka violating or disturbing the distinctions of caste
स्थितिभिद् sthitibhid violating or transgressing the bounds of morality
भग्नक्रम bhagnakrama breaking i.e. violating of grammatical order or construction
लङ्घन laGghana curvetting
Wilson
Englishलङ्घन
(-नं)
1 Fasting, abstinence.
2 Going, proceeding.
3 Leaping, springing, going by leaps or jumps.
4 Jumping over or beyond.
5 Exceeding, transgressing, disregarding propriety, going beyond proper
bounds.
6 Storming a fort, entering by escalade, &c.
7 Capturing a fort in any way.
8 One of a horse's paces, curvetting, bounding.
लघि to go, to fast, &c., ल्युट्.
Apte
Englishलङ्घनम् [laṅghanam], [लङ्घ्-ल्युट्]
Leaping, jumping.
Going by leaps, traversing, passing over, going, motion in general
यूयमेव पथि शीघ्रलङ्घनाः 8.
Mounting, ascending, rising up to (fig. also)
नभोलङ्घना 16.33
जनो$यमुच्चैःपदलङ्घनोत्सुकः 5.64 'wishing to attain or aspire to a high position'.
Assulting, storming, capturing
as in दुर्गलङ्घनम्.
Exceeding, going beyond, overstepping, violating, transgression
आज्ञा- लङ्घनम्, नियमलङ्घनम्
Disregarding, despising, treating with contempt, slighting
प्रणिपातलङ्घनं प्रमार्ष्टुकामा 3
3.22.
An offence, affront, insult.
A harm, an injury
as in आतपलङ्घनम् q. v.
Fasting, abstinence
प्रचक्रमे लङ्घनपूर्वकं क्रमः 12.25 (where it menans 'leaping' also).
One of the paces of a horse.
Sexual union, impregnating.
Apte 1890
Englishलंघनं [लंघ्-ल्युट्] 1 Leaping, jumping.
2 Going by leaps, traversing, passing over, going, motion in general
यूयमेव पथि शीघ्रलंघनाः Ghaṭ. 8.
3 Mounting, ascending, rising up to (fig. also)
नभोलंघन R. 16. 33
जनोयमुच्चैःपदलंघनोत्सुकः Ku. 5. 64 ‘wishing to attain or aspire to a high position.’
4 Assaulting, storming, capturing
as in दुर्गलंघनं.
5 Exceeding, going beyond, overstepping violating, transgression
आज्ञालंघनं, नियमलंघनं &c.
6 Disregarding, despising, treating with contempt, slighting
प्रणिपातलंघनं प्रमार्ष्टुकामा V. 3
M. 3. 22.
7 An offence, affront, insult.
8 A harm, an injury
as in आतपलंघनं q. v.
9 Fasting, abstinence
Śi. 12. 25 (where it means ‘leaping’ also).
10 One of the paces of a horse.
Monier Williams Cologne
EnglishMonier Williams 1872
Englishलङ्घन, अम्, n. the act of leaping or jumping,
going by leaps or jumps, springing, leaping over,
overstepping, stepping across
one of a horse's paces,
curvetting, bounding
ascending, mounting, attain-
ing
the act of assaulting or storming, capturing a
fort, capture, conquest
the act of jumping over,
passing over, overstepping, exceeding, going beyond
bounds, transgressing, violation
transgressing pro-
priety
despising, disregarding, disdain, contempt
the act of offending or displeasing, injury, harm,
offence, affront
fasting, abstinence.
Macdonell
Englishलङ्घन laṅgh-ana, leaping
bounding or 🞄passing over, crossing (g., —°), traversing (a 🞄road: —°)
curvetting (of a horse)
rising to 🞄or towards (—°)
sexual union (with a female)
🞄capture (of a fort)
conquest
transgression 🞄(of a command etc.) disdain
offence, injury
🞄exposure (to heat: —° w. ātapa-)
fasting
🞄-anīya, fp. to be crossed or traversed
🞄— overtaken
— transgressed (command)
who 🞄may be insulted
-ya, fp. to be leapt or passed 🞄over, — crossed
— traversed (road)
— transgressed
🞄— neglected
attainable
assailable
🞄to be made to fast.
Benfey
Englishलङ्घन लङ्घ् + अन,
1. Jumping
over.
2. Passing over, Daśak. in Chr.
183, 1.
3. Coition, 182, 11.
4. Ex-
ceeding, transgressing, Hit. 87, 1, M.M.
(
पति-, Injuring one's husband)
dis-
regarding, Brāhmaṇav. 2, 34 (of a
former husband by marrying another)
disdain, Vikr. 34, 4.
5. Storming, cap-
turing a fort, Hit. iii. d. 136.
6. Going.
7. One of a horse's paces, curvetting.
8. Fasting, abstinence.
Apte Hindi
Hindiलङ्घनम्
- लङ्घ्+ल्युट्
"छलांग लगाना, कूदना"
लङ्घनम्
- -
"उछल कर चलना, यात्रा करना, पार जाना, चलना, गतिशील होना"
लङ्घनम्
- -
"सवारी करना, चढना, उठना"
लङ्घनम्
- -
उच्चपद प्राप्त करने को इच्छुक
लङ्घनम्
- -
"धावा बोलना, एकाएक आक्रमण के द्वारा दुर्गादि हथिया लेना, अधिकार में कर लेना"
लङ्घनम्
- -
"आगे बढना, परे चले जाना, बाहर कदम रखना, उल्लंघन, अतिक्रमण"
लङ्घनम्
- -
"अवहेलना करना, घृणा करना, तिरस्कार पूर्वक व्यवहार करना, अपमान करना"
लङ्घनम्
- -
"अन्यायाचरण, मानहानि, अपमान"
लङ्घनम्
- -
"अनिष्ट, क्षति"
लङ्घनम्
- -
उपवास करना संयम
लङ्घनम्
- -
घोड़े का एक कदम
लङ्घनम्
- लङ् घ्+ल्युट्
अतिक्रमण
लङ्घनम्
- लङ् घ्+ल्युट्
उपवास करना
लङ्घनम्
- लङ् घ्+ल्युट्
"मैथुन, गर्भाधान"
Shabdartha Kaustubha
Kannadaलङ्घन
पदविभागः - > नपुंसकलिङ्गः
कन्नडार्थः - > ದಾಟುವುದು /ಹಾರುವುದು
निष्पत्तिः - > लघि (गतौ अभोजने च) - "ल्युट्" (३-३-११५)
प्रयोगाः - > "हंसा नभोलङ्घनलोलपक्षाः"
उल्लेखाः - > रघु० १६-३३
लङ्घन
पदविभागः - > नपुंसकलिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಉಪವಾಸ
प्रयोगाः - > १) "तत्रामे लङ्घनं कार्यं विदग्धे वमनं हितम् । विष्टब्धे स्वेदनं पथ्यं रसशेषे शयीत च ॥" २) "आप्तेन तक्ष्णा भिषजेव तत्क्षणं प्रचक्रमे लङ्घनपूर्वकः क्रमः"
उल्लेखाः - > सुश्रुत० सूत्र०, माघ० १२-२५
लङ्घन
पदविभागः - > नपुंसकलिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಮೇಲಕ್ಕೆ ಏರುವುದು /ಉನ್ನತಸ್ಥಾನ ಹೊಂದುವುದು
प्रयोगाः - > "यथाश्रुतं वेदविदां वर त्वया जनोऽयमुच्चैः पदलङ्घनोत्सुकः"
उल्लेखाः - > कुमा० ५-६४
लङ्घन
पदविभागः - > नपुंसकलिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಆಕ್ರಮಿಸುವುದು /ಮುತ್ತಿಗೆ ಹಾಕುವುದು
लङ्घन
पदविभागः - > नपुंसकलिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಮೀರುವುದು /ಅತಿಕ್ರಮಿಸುವುದು
प्रयोगाः - > "दीर्घदर्शिभिरकारि वधूनां लङ्घनं न नयनैः श्रवणस्य"
उल्लेखाः - > माघ० १०-४०
L R Vaidya
EnglishlaMGana {% m. %} 1. The act of leaping
2. stepping across, R.xvi.33
3. ascending, mounting, attaining, जनोयमुच्चैःपदलंघनोत्सुकः K.S.v.64
4. storming, capturing
5. exceeding, going beyond, transgressing
6. despising, disregarding
(as in प्रणिपातलंघन)
7. injury, harm (as in आतपलंघन)
8. fasting, abstinence
9. a particular pace of a horse
10. going by leaps, going quickly, यूयमेव पथि शीघ्रलंघनाः Ghat.8.
Bopp
LatinKridanta Forms
Sanskritलन्घ् (ल꣡घिँ॒ गत्यर्थः लघिँ भोजननिवृत्तावपि - भ्वादिः - सेट्)
ल्युट् = लङ्घनम्
अनीयर् = लङ्घनीयः - लङ्घनीया
ण्वुल् = लङ्घकः - लङ्घिका
तुमुँन् = लङ्घितुम्
तव्य = लङ्घितव्यः - लङ्घितव्या
तृच् = लङ्घिता - लङ्घित्री
क्त्वा = लङ्घित्वा
ल्यप् = प्रलङ्घ्य
क्तवतुँ = लङ्घितवान् - लङ्घितवती
क्त = लङ्घितः - लङ्घिता
शानच् = लङ्घमानः - लङ्घमाना
लन्घ् (ल꣡घिँ꣡ शोषणे भाषायां दीप्तौ सीमातिक्रमे च - भ्वादिः - सेट्)
ल्युट् = लङ्घनम्
अनीयर् = लङ्घनीयः - लङ्घनीया
ण्वुल् = लङ्घकः - लङ्घिका
तुमुँन् = लङ्घितुम्
तव्य = लङ्घितव्यः - लङ्घितव्या
तृच् = लङ्घिता - लङ्घित्री
क्त्वा = लङ्घित्वा
ल्यप् = प्रलङ्घ्य
क्तवतुँ = लङ्घितवान् - लङ्घितवती
क्त = लङ्घितः - लङ्घिता
शतृँ = लङ्घन् - लङ्घन्ती
लन्घ् (ल꣡घिँ꣡ भाषार्थः च - चुरादिः - सेट्)
ल्युट् = लङ्घनम्
अनीयर् = लङ्घनीयः - लङ्घनीया
ण्वुल् = लङ्घकः - लङ्घिका
तुमुँन् = लङ्घयितुम् / लङ्घितुम्
तव्य = लङ्घयितव्यः / लङ्घितव्यः - लङ्घयितव्या / लङ्घितव्या
तृच् = लङ्घयिता / लङ्घिता - लङ्घयित्री / लङ्घित्री
क्त्वा = लङ्घयित्वा / लङ्घित्वा
ल्यप् = प्रलङ्घ्य
क्तवतुँ = लङ्घितवान् - लङ्घितवती
क्त = लङ्घितः - लङ्घिता
शतृँ = लङ्घयन् / लङ्घन् - लङ्घयन्ती / लङ्घन्ती
शानच् = लङ्घयमानः / लङ्घमानः - लङ्घयमाना / लङ्घमाना
लन्घ् (ल꣡घिँ꣡ भाषार्थः - चुरादिः - सेट्)
ल्युट् = लङ्घनम्
अनीयर् = लङ्घनीयः - लङ्घनीया
ण्वुल् = लङ्घकः - लङ्घिका
तुमुँन् = लङ्घयितुम् / लङ्घितुम्
तव्य = लङ्घयितव्यः / लङ्घितव्यः - लङ्घयितव्या / लङ्घितव्या
तृच् = लङ्घयिता / लङ्घिता - लङ्घयित्री / लङ्घित्री
क्त्वा = लङ्घयित्वा / लङ्घित्वा
ल्यप् = प्रलङ्घ्य
क्तवतुँ = लङ्घितवान् - लङ्घितवती
क्त = लङ्घितः - लङ्घिता
शतृँ = लङ्घयन् / लङ्घन् - लङ्घयन्ती / लङ्घन्ती
शानच् = लङ्घयमानः / लङ्घमानः - लङ्घयमाना / लङ्घमाना
Sanskrit Tibetan
Tibetanskyal
१) प्लवन २) लङ्घन
अभिधानचिन्तामणिः
Sanskritदोषज्ञस्तु भिषग्वैद्य आयुर्वेदी चिकित्सकः ।
रोगहार्यगदंकारो भेषजं तन्त्रमौषधम् ॥ ४७२ ॥
भैषज्यमगदो जायुश्चिकित्सा रुक्प्रतिक्रिया ।
उपचर्योपचारौ च लङ्घनं त्वपतर्पणम् ॥ ४७३ ॥
दोषज्ञ (पुं), भिषज् (पुं), वैद्य (पुं), आयुर्वेदिन् (पुं), चिकित्सक (पुं), रोगहारिन् (पुं), अगदङ्कार (पुं), भेषज (क्ली), तन्त्र (क्ली), औषध (क्ली), भैषज्य (क्ली), अगद (पुं), जायु (पुं), चिकित्सा (स्त्री), रुक्प्रतिक्रिया (स्त्री), उपचर्या (स्त्री), उपचार (पुं), लङ्घन (क्ली), अपतर्पण (क्ली)
प्लुतं तु लङ्घनं पक्षिमृगगत्यनुहारकम् ।
प्लुत (क्ली), लङ्घन (क्ली)
शब्दकल्पद्रुमः
Sanskritलङ्घनं, (लङ्घ + ल्युट् ।) उपवासः । (यथा, सुश्रुते । १ । ४६ ।“तत्रामे लङ्घनं कार्य्यं विदग्धे वमनं हितम् ।विष्टब्धे स्वेदनं पथ्यं रसशेषे शयीत च ॥
”यथा च ।“लङ्घनं बृंहणं काले रूक्षणं स्नेहनन्तथा ।स्वेदनं स्तम्भनञ्चैव जानीते यः स वै भिषक् ॥
”“तदग्निवेशस्य वचो निशम्य गुरुरब्रवीत् ।यत्किञ्चिल्लाघवकरं देहे तल्लङ्घनं स्मृतम् ॥
”“लघूष्णतीक्ष्णविषदं रूक्षं सूक्ष्मं खरं सरम् ।कठिनञ्चैव यद्द्रव्यं प्रायस्तल्लङ्घनं स्मृतम् ॥
”“--पिपासा मारुतातपौ ।पाचनान्युपवासाश्च व्यायामश्चेति लङ्घनम् ॥
”“प्रभूतश्लेष्मपित्तास्रमलाः सन्दुष्टमारुताः ।बृहच्छरीरा बलिनो लङ्घनीया विशुद्धिभिः ॥
”“त्वग्दोषिणां प्रमीढानां स्निग्धाभिष्यन्दिबृंहि-नाम् ।शिशिरे लङ्घनं शस्तमपि वातविकारिणाम् ॥
”इति चरके सूत्रस्थाने द्वाविंशेऽध्याये ॥
“ज्वरे लङ्घनमेवादावुपदिष्टमृते ज्वरात् ।क्षयानिलभयक्रोधकामशोकश्रमोद्भवात् ॥
आमाशयस्थो हत्वाग्निं सामो मार्गान् पिधा-पयन् ।विदधाति ज्वरं दोषस्तदा लङ्घनमाचरेत् ॥
अनवस्थितदोषाग्नेर्लङ्घनं दोषपाचनम् ।ज्वरघ्नं दीपनं काङ्क्षारुचिलाघवकारकम् ॥
प्राणाविरोधिना चैनं लङ्घनेनोपपादयेत् ।बलाधिष्ठानमारोग्यं यदर्थोऽयं क्रियाक्रमः ॥
तत्तु मारुतक्षुत्तृष्णामुखशोषभ्रमान्विते ।कार्य्यं न बाले वृद्धे वा न गर्भिण्यां न दुर्ब्बले ॥
वातमूत्रपुरीषाणां विसर्गे गात्रलाघवे ।हृदयोद्गारकण्ठास्यशुद्धौ तन्द्रा क्लमे गते ॥
स्वेदे जाते रुचौ चापि क्षुत्पिपासासहोदये ॥
कृतं लङ्घनमादेश्यं निर्व्यथे चान्तरात्मनि ॥
पर्व्वभेदोऽङ्गमर्द्दश्च कासः शोषो मुखस्य च ।क्षुत्प्रणाशोऽरुचिस्तृष्णा दौर्ब्बल्यं श्रोत्रनेत्रयोः ॥
मनसः सम्भ्रमोऽभीक्ष्णमूर्द्ध्ववातस्तमो हृदि ।देहाग्निबलहानिश्च लङ्घनेऽतिकृते भवेत् ॥
”इति वैद्यकचक्रपाणिसंग्रहे ज्वराधिकारे ॥
)क्रमणम् । (यथा, कुमारे । ५ । ६४ ।“यथा श्रुतं वेदविदांवर त्वयाजनोऽयमुच्चैः पदलङ्घनोत्सुकः ।तपः किलेदं तदवाप्तिसाधनंमनोरथानामगतिर्न विद्यते ॥
”)प्लवनम् । इति मेदिनी । ने, १२० ॥
अग्नि-लङ्घननिषेधो यथा, --“न चाग्निं लङ्घयेद्धीमान्नोपदध्यादधः क्वचित् ।न चैनं पादतः कुर्य्यात् मुखेन न धमेद्वधः ॥
”इति कौर्म्मे उपविभागे १५ अध्यायः ॥
(अतिक्रमः । यथा, महाभारते । १ । १५९ ।३६ ।“न चाप्यधर्म्मः कल्याण बहुपत्नीकता नृणाम् ।स्त्रीणामधर्म्मः सुमहान् भर्त्तुः पूर्व्वस्य लङ्घने ॥
”)अश्वतृतीयगतिः । यथा, --“प्लुतन्तु लङ्घनं पक्षिमृगगत्यनुहारकम् ।”इति हेमचन्द्रः ॥
* ॥
(स्त्री, अवमानना । यथा, मार्कण्डेये ।१३५ । ३३ ।“अन्यस्यापि स्ववंशस्य लङ्घना क्रियते हि या ।तां नालं क्षत्त्रियः सोढुं किं पुनः पितृमार-णम् ॥
”)
वाचस्पत्यम्
Sanskritलङ्घन लघि० ल्युट् । १ अभोजने, २ अतिक्रम्य गमने, ३ क्रमणे, ४ प्लवने च मेदि० । ५ कर्षणे चभावप्र० लङ्घनस्य लक्षणस्वरूपगुणादिकमुक्तं यथा“ज्वरी लङ्घनं कुर्य्यादित्याह चरको वाग्भटश्च “आमा-शयस्थो हत्वाग्निं सामो मार्गान् पिधापयन् । विद-धाति ज्वरं दोषस्तस्माल्लङ्घनमाचरेत्” । तथा “ज्वरादौलङ्घनं प्रोक्तं ज्वरमध्ये तु पाचनम् । ज्वरान्ते भेषजंदद्याज्ज्वरमुक्ते विरेचनम् । त्रिविधं त्रिविधे दोषेतत्समीक्ष्य प्रयीजयेत् । दोषोऽपि लङ्घनं पथ्यं मध्येलङ्घनपाचनम् । प्रभूते शोधनं तच्च मूलादुन्मूलयेन्म-लान्” । चक्रदत्तश्च “तरुणं तु ज्वरं पूर्वं लङ्घनेनक्षयं नयेत् । आमदोषमलिङ्गाद्वा लङ्घयेत्तं यथाविधि ।वातः पचति सप्ताहात् पित्तन्तु दशभिर्दिनैः । श्लेष्मा-द्वादशभिर्घस्रैः पच्यते वदतांवर! । लङ्घनं लङ्घनीयन्तुकुर्य्याद्दोषानुरूपतः । त्रिरात्रमेकरात्रं वाऽहोरात्रमथवा ज्वरे । निर्वातसेवनात् स्वेदाल्लङ्घनादुष्णवारिणः ।पानादामज्वरे क्षीणे पश्चादौषधमाचरेत्” । आत्रेये-णोक्तम् “ज्वरादौ लङ्घनं प्राक्तं ज्वरमध्ये तु पाच-नम् । ज्वरान्ते भेषजं दद्याज्ज्वरमुक्ते विरेचनम् ।दोषशेषस्य पाकार्थमग्नेः सन्धुक्षणाय च । लङ्घितश्चाप्य-दोषश्चेत् यवागूपानमाचरेत् । शालिषष्टिकमुद्गानां यूषंवा शस्तमाचरेत् । पञ्चकोलेन संसिद्धां यवागूं मध्य-लङ्घने । अत्यर्थं लङ्घितं दृष्ट्वा तस्य सन्तर्पणं हितम् ।द्राक्षादाडिमखर्जूरपियालैः सपरुषकैः । तर्पणार्हस्यकर्त्तव्यन्तर्पणं ज्वरशान्तये” । अत्र लङ्घनशब्देनानशन-मुच्यते । यत आह सुश्रुतः “आनद्धस्तिमितैर्दोषैर्यावन्तंकालमातुरः । तावत्त्वनशनं कुर्य्यात्ततः संसर्गमाचरेत् ।आनद्स्तिमितैर्दोषैः सम्बद्धः । संसर्गम् औषधान्नादि-प्रसङ्गम्” । यत आह चरकः “चतुःप्रकाराः संशुद्धिःपिपासा मारुतातपौ । पाचनान्युपवासश्च व्यायामश्चेतिलङ्घनम् । चतुःप्रकारा संशुद्धिर्वमनञ्च विरेचनम्” । नि-रूहवस्तिशिरोविरेचनानि नत्वनुवासनं तस्य वृंहण-त्वात् । अत्र लङ्घनं कर्षणमित्यर्थः । सुश्रुतः “शरीर-लाघवकरं यद्द्रव्यं कर्म वा पुनः । तं लङ्घनमितिज्ञेयं वृंहणं तु पृथग्विधम्” । लङ्घनात्कर्षणादन्यत्शरोरपोषकमित्यर्थः” ।
Capeller
GermanBurnouf
FrenchNo entries for this word is found.
What is this? (Hidden Dictionary)
To avoid the clutter in the app, the unwanted dictionaries can be hidden to have clear view while browsing. This section shows entries from those hidden dictionaries if any.
How to hide/unhide dictionary?
Every dictionary entry will have top right corner menu . From there, you can hide or unhide dictionary. You must login to use this feature. So, KST can remember your preferences of hidden dictionaries.
