| YouTube Channel

मन्त्र् (mantr)

 
Apte
English
मन्त्र् [mantr], 1 Ā. (मन्त्रयते, but sometimes मन्त्रयति also, मन्त्रित)
To consult, deliberate, ponder over, hold consultation, take counsel
एतान् सर्वान् समानीय मन्त्रयित्वा लक्ष्मण
Rām.*
7.91.3
हि स्त्रीभिः सह मन्त्रयितुं युज्यते
Pt.*
5
Ms.*
7.146.
To advise, counsel, give advice
युद्धे विक्रमतश्चैव हितं मन्त्रयतस्तथा
Rām.*
6.115.8
अतीतलाभस्य रक्षणार्थं ...... यन्मन्त्र्यते$सौ परमो हि मन्त्रः
Pt.*
2.182.
To consecrate with sacred texts, enchant with spells or charms.
To say, speak, talk, mutter
किमपि हृदये कृत्वा मन्त्रयेथे
Ś.*
1
किमेकाकिनी मन्त्रयसि
Ś.*
6
हला संगीतशाला- परिसरे$वलोकिताद्वितीया त्वं किं मन्त्रयन्त्यासीः
Māl.
2.
Apte 1890
English
मंत्र् {c10c} A. (मंत्रयते, but sometimes मंत्रयति also, मंत्रित) 1 To consult, deliberate, ponder over, hold consultation, take counsel
हि स्त्राभिः सह मंत्रयितु युज्यते Pt. 5
Ms. 7. 146.
2 To advise, counsel, give advice
अतीतलाभस्य रक्षणार्थं…यन्मंत्र्यतेऽसौ परमो हि मत्रः Pt. 2. 182.
3 To consecrate with sacred texts, enchant with spells or charms.
4 To say, speak, talk, mutter
किमपि हृदये कृत्वा मंत्रयेथे Ś. 1
किमेकाकिनी मंत्रयसि Ś. 6
हला संगीतशालापरिसरेऽ वलोकिताद्वितीया त्वं किं मंत्रयंत्यासीः Māl. 2.
Monier Williams Cologne
English
मन्त्र् (properly a
Nom.
fr.
मन्त्र,
p.
785, col. 3),
cl.
10. Ā. (Dhātup. xxxiii, 6) मन्त्र॑यते (rarely
P.
°ति
Subj. मन्त्रयैथे, °ते,
Pāṇ.
iii, 4, 95, Sch.
Pot.
मन्त्रयीत,
MBh.
inf.
मन्त्रयितुम्,
Pañcat.
),
to speak, talk, say,
RV.
i, 164, 10
to deliberate, take counsel, consult with (instr. with or without सह) or about (dat. ),
ŚBr.
&c.
&c.
to resolve upon, determine to (inf. ),
MBh.
to deliberate on, discuss (acc. ),
Mn.
MBh.
&c.
to counsel, advise, propose any measure, give any one advice (with
acc.
of pers., or with
gen.
of pers. and
acc.
of thing),
MBh.
Kāv.
&c.
to consecrate with sacred or magical texts, enchant with spells or charms,
MBh.
R.
Monier Williams 1872
English
मन्त्र् मन्त्र् (properly to be regarded as
a Nom. fr. मन्त्र), cl. 10. A. (ep. also
P.) मन्त्रयते (-ति), मन्त्रयाम्-आस, मन्त्र-
यितुम्, to speak, talk (Ved.)
to take counsel, con-
sult, deliberate, ponder over, determine (sometimes
with inf., e. g. अव-तर्तुम् सर्वे मन्त्रयाम्-आसुः,
they all determined to descend)
to counsel, advise,
propose any measure, give any one advice (with acc.
of the person or with gen. of the person and acc. of
the thing advised or consulted about, e. g. मन्त्र-
यध्वं हितम् मम, give me friendly advice
मन्त्रयाम्-आसू रहस्यानि, they consulted about
secret matters)
to consecrate with sacred or magical
texts, enchant with spells or charms: Pass. मन्त्र्-
यते, to be consulted or deliberated
to be advised.
Benfey
English
मन्त्र् मन्त्र्, i. 10 (properly a
denomin. derived from मन्त्र), Ātm.
(but often also Par.). i. 1, Par.
1. To take secret council with (with
instr. and acc.), Man. 7, 146
Pañc.
rec. orn.
2. To deliberate, Rām. 2,
16, 15.
3. To resolve, Hit. 129, 13.
4. To speak, Hit. 64, 6 (Par.). Ptcple.
of the pf. pass. मन्त्रित, Advised.
Comp.
See कु-। दुर्म्°, i. e.
दुस्-,
I.
adj.
imprudently advised, MBh. 5, 4262.
II.
n.
a bad advice, ib. 5, 2697.
सु-,
I.
adj.
1. well deliberated, Hit. iii. d.
137. 2. well counselled.
II.
n.
wise
counsel. -- With the prep. अनु अनु,
1.
To accompany with spells or prayers,
to consecrate by spells, to charm, Chr.
31, 12
Utt. Rāmac. 39, 10.
2. To
dismiss, MBh. 3, 39 -- With अभि
अभि, To consecrate by blessings, Rām.
1, 24, 2
by spells, to charm, Draup. 8,
54. -- With आ,
1. To address,
Rām. 1, 1, 8.
2. To salute, MBh. 3,
2243.
3. To invite, Man. 3, 191
Pañc.
26, 20.
4. To call, Utt. Rāmac. 125,
9.
5. To ask, MBh. 4, 64.
6. To
take leave (acc.), MBh. 3, 2295. -- With
समा सम्-आ, To address, MBh. 2, 42.
-- With उप उप,
1. To address, Daśak.
in Chr. 197, 10.
2. To invite, Rām. 1,
46, 12.
3. To take leave (acc.), Chr.
45, 11. -- With नि नि, To invite, Man.
3, 187
to present with (with instr.)
Pañc. iii. d. 139. -- With उपनि उप
-नि,
1. To invite, Rām. 3, 52, 51.
2.
To consecrate, MBh. 3, 15959. -- With
संनि सम्-नि, To invite, MBh. 3, 2112. --
With परि परि, To consecrate, to
charm, Arj. 7, 18. -- With सम् सम्,
1.
To take council with (instr.), Pañc.
25, 13
Chr. 53, 6.
2. To deliberate,
Man. 7, 216.
3. To reflect, Pañc. 25,
14.
4. To salute, MBh. 1, 5454. -- Cf.
probably Goth. mathljan
see मन्त्र।
Apte Hindi
Hindi
मन्त्र्
"चुरा* आ* , कभी कभी भी " - -
"सलाह लेना, विचार करना, सोच विचार करना, मन्त्रणा करना, परामर्श लेना"
मन्त्र्
"चुरा* आ* , कभी कभी भी " - -
"उपदेश देना, सलाह देना, परामर्श देना"
मन्त्र्
"चुरा* आ* , कभी कभी भी " - -
"वेदपाठ को अभिमंत्रित करना, जादू से मुग्ध करना"
मन्त्र्
"चुरा* आ* , कभी कभी भी " - -
"कहना, बोलना, बातें करना, गुनगुनाना"
L R Vaidya
English
maMtr {% vt. or vi. 10A (but also Par. in epic and after prepositions) (pp. मंत्रित
pres. मंत्रयते) %} 1. To consult, to deliberate, to ponder over, मंत्रयेत्सह मंत्रिभिः M.vii.146
2. to advise, to counsel, पांडवानयने तावन्मंत्रयध्वं हितं मम Bh.
3. to enchant with spells or charms
4. to speak in general
(in this sense generally occurring in prākṛita passages and without distinction of pāda, हला संगीतशालापरिसरेवलोकिताद्वितीया त्वं किं मंत्रयंत्यासीः M.M.ii.).With अनु-, 1. to win over
2. to consecrate by mantras, विसृष्टश्च वामदेवानुमंत्रितो मेध्योऽश्वः Ut.ii.
3. to take leave of.With अभि-, to consecrate by mantras, शुद्धश्चेद्गमयोर्ध्वं मां तुकामित्यभिमंत्रयेत् Yaj.ii.102.With आ-, 1. (Atm.) to say, to speak, to tell, आमंत्रयत संक्रुद्धः समितिं रक्षसां पतिः Bt.ix.98
2. to invite
3. to consecrate by mantras
4. (Atm.) to take leave of.With उप-, to persuade.With नि-, to invite, तं न्यमंत्रयत संभृतक्रतुर्मैथिलः R.xi.32, M.iii.188, R.xv.59.With परि-, to consecrate by mantras.With सम्-, to consult, to deliberate.
Bopp
Latin
मन्त्र् 10. P. A. (गुप्तभाषणे K. गुप्तोक्तौ V., ut videtur, De-
nom. a sq.)
1) dicere, loqui, in recentiore linguâ. UR.
50. 1. infr.: ना ऽस्ति मे वाचाविभवो ऽतो ऽपरम् मन्त्र-
यितुम्. Praesertim secreto, in occulto loqui, inde con-
sulere, deliberare
c. instr. pers. et acc. rei. HIT. 64. 6.:
गोपः स्ववधून् दृत्या सह मन्त्रयन्तीम् अपश्यत्
R. Schl. I. 34. 36.: तासाम् प्रदानम्…मन्त्रयामास म-
न्त्रिभिः
MAN. 7. 146.: मन्त्रयेत् सह मन्त्रिभिः
MAH. 3.
290.: मन्त्रयध्वं हितम् मम. Cum acc. pers. MAH. 1.
8074.: मन्त्रयामासुर् अन्याश्च रहस्यानि परस्परम्.
(Goth. mathlja loquor.)
c. अनु
1) benedicere, laeta precari, sacrare, consecrare.
A. 9. 14.: गाण्डीवम् अनुमन्त्र्य
3. 26.: शरैः…अनु-
मन्त्रितैः.
2) valedicere, dimittere. MAH. 3. 39.: तथा ऽनु-
मन्त्रितास् तेन धर्मराजेन ताः प्रजाः.
c. अभि id. sgf. 1. DR. 8. 54.: शरैर् अस्त्राभिमन्त्रितैः
MAH.
1. 8248.: अस्त्रम् अभिमन्त्र्य.
c.
1) alloqui. R. Schl. I. 1. 8.: श्रूयताम् इतिचा "मन्त्र्या
ऽब्रवीत्.
2) salutare. N. 6. 5.: देवान् आमन्त्र्य तान्
सर्वान् उवाचे ऽदं वचः Praesertim valedicere. IN. 1.
24.: गच्छाम्य् आमन्त्रयित्वा त्वाम्
N. 8. 24. 26. 1.
SA. 4. 22.
3) advocare, invitare. MAH. 2. 1244.: आमन्त्र-
यध्वं राष्ट्रेषु ब्राह्मणान् भूमिपान् अथ.
c. praef. सम् alloqui, compellare. MAH. 2. 42.: तं स-
मामन्त्र्य निवर्तस्वे ऽति.
c. उप
1) alloqui, compellare. MAH. 4. 531.: तेनो ऽपम-
न्त्र्यमाणायाः…हृदयम् मे विदीर्यते.
2) invitare.
RAM. I. 46. 12.: तवो ऽपमन्त्रिताः सर्वे मुनयो ऽस्मा-
भिर् आज्ञया.
c. नि advocare, invitare. R. Schl. I. 12. 18.: निमन्त्रयस्व
नृपतीन्.
c. नि praef. सम् id. N. 2. 9.: सन्निमन्त्रयामास मही-
पालान्.
c. परि i. q. मन्त्र् praef. अनु sgf. 1. A. 7. 18.: ब्रह्मास्त्रप-
रिमन्त्रितैः…शायकैः.
c. सम्
1) deliberare, consulere. R. Schl. I. 8. 3.: मन्त्रिभिः
सह सम्मन्त्र्य.
2) salutare. MAH. 1. 5454.: पूर्वम् एव
सम्मन्त्र्य द्रोणम् अब्रवीत्.
Kridanta Forms
Sanskrit
मन्त्र् (म꣡त्रिँ॒ गुप्तपरिभाषणे - चुरादिः - सेट्)
ल्युट् = मन्त्रणम्
अनीयर् = मन्त्रणीयः - मन्त्रणीया
ण्वुल् = मन्त्रकः - मन्त्रिका
तुमुँन् = मन्त्रयितुम्
तव्य = मन्त्रयितव्यः - मन्त्रयितव्या
तृच् = मन्त्रयिता - मन्त्रयित्री
क्त्वा = मन्त्रयित्वा
ल्यप् = प्रमन्त्र्य
क्तवतुँ = मन्त्रितवान् - मन्त्रितवती
क्त = मन्त्रितः - मन्त्रिता
शानच् = मन्त्रयमाणः - मन्त्रयमाणा
धातुपाठः (Krishnacharya)
Sanskrit
धातुः:
मन्त्र्
मूलधातुः:
मत्रि
धात्वर्थः:
गुप्तभाषणे
गणः:
चुरादिः
कर्मकत्वं:
सकर्मकः
इट्त्वं:
सेट्
उपग्रहः:
आत्मनेपदी
रूपम्:
मन्त्रयते
अनुबन्धादिविशेषः:
आकुस्मीयः
Wordnet
Sanskrit
Synonyms:
मन्त्र्, विचर्, विवच्
verb
मतामतान्तरविषयकसंवादात्मकः बहुकर्तृकः व्यापारः।
"रामश्यामौ वृथा एव व्यचारयताम्।"