| YouTube Channel

मधुमती (madhumatI)

 
Spoken Sanskrit
English
मधुमती madhumatI
f.
kind of metre
मधुमती madhumatI
f.
particular step or degree in the yoga
मधुमती madhumatI
f.
particular supernatural faculty belonging to a yogin
मधुमती madhumatI
f.
Malay beechwood [ Gmelina Arborea - Bot. ]
मधुमती madhumatI
f.
Indian bowstring-hemp [ Sanseviera Roxburghiana - Bot. ]
Apte
English
मधुमती [madhumatī],
f.
N.
of a river.
N.
of a creeper, Clematis triloba (Mar. मोरवेल).
A mental stage in Yogaśāstra.
the 3 Ṛiks (मधु वाता ऋतायते
&c.
)
Bṛi.
Up.*
6.3.6.
Monier Williams Cologne
English
म॑धु—मती (अती),
f.
Gmelina Arborea,
L.
Sanseviera Roxburghiana,
L.
a partic. step or degree in the Yoga,
Cat.
a partic. supernatural faculty belonging to a Yogin,
Prab.
a kind of metre,
Chandom.
N.
of a daughter of the Asura Madhu (wife of Hary-aśva),
Hariv.
of a female servant of Lakṣmi (?),
Pañcar.
of a river,
Hariv.
Mālatīm.
of a city in Saurāṣṭra,
Śatr.
Daś.
N.
of sev. works.
Chandas
Sanskrit
सम-वृत्तम्,
अक्षराणि-
28,
पादेऽक्षराणि-
7
मात्राः - 8
सङ्ख्याजातिः - उष्णिक्
मात्रा-विन्यासः
दा
लक्षणम् - मधुमतिननगाः १०
लक्षण-मूलम् - वृत्तरत्नाकरः
Apte Hindi
Hindi
मधुमती
स्त्री*
- मधु+मतुप्+ङीप्
एक नदी का नाम
मधुमती
स्त्री*
- मधु+मतुप्+ङीप्
एक बेल का नाम
मधुमती
स्त्री*
- मधु+मतुप्+ङीप्
‘मधु वाता ऋतायते’ से आरम्भ होने वाली तीन ऋचाएँ
Shabdartha Kaustubha
Kannada
मधुमती
पदविभागः - > स्त्रीलिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಒಂದು ನದಿ
निष्पत्तिः - > स्त्रियां "ङीप्" (४-१-६)
प्रयोगाः - > "अयं मधुमतीसिन्धुसम्भेदपावनो भगवान् भवनीपतिः"
उल्लेखाः - > मालती०
विस्तारः - > ನದಿಯು ಮಾಳವದೇಶದಲ್ಲಿ ಹುಟ್ಟಿ ಹರಿದು ಸಿಂಧು ನದಿಯೊಡನೆ ಸೇರುವುದು.
Aufrecht Catalogus Catalogorum
English
मधुमती Kāvyaprakāśaṭīkā, by Ravi, son of Ratnapāṇi.
Paris (B 129) an.
मधुमती Mugdhabodhaṭīkā by Madhusūdana Vācaspati.
मधुमती med. by Narasiṃha Kavirāja. L. 2382.
मधुमती med. by Narasiṃha Kavirāja. Hpr. 1, 266.
Wordnet
Sanskrit
Synonyms:
मधुमती
noun
वर्णवृत्तविशेषः।
"मधुमत्यां नगणौ गुरुः भवति।"
Synonyms:
मधुमती
noun
मधुनामकस्य दैत्यस्य कन्या।
"मधुमत्याः वर्णनं पुराणेषु वर्तते।"
शब्दकल्पद्रुमः
Sanskrit
मधुमती,
स्त्री,
(मधुर्मधुररसोऽस्त्यत्रेति मतुप् ।ङीप् ।) काश्मरीवृक्षः नदीविशेषः तस्याजलगुणाः यथा, राजनिर्घण्टे ।“चन्द्रभागागुणसाम्यदं जलंकिञ्च माधुमतमग्निदीपनम्
”उपास्यनायिकाविशेषः यथा, --“तथा मधुमती सिद्धिर्जायते नात्र संशयः ।देवचेटी शतशतं तस्य वश्या भवन्ति
स्वर्गे मर्त्ये पाताले यत्र गन्तुमिच्छति ।तत्रैव चेटिकाः सर्व्वा नयन्ति नात्र संशयः
”इति कृकलासदीपिकायां पटलः
(छन्दोभेदः अस्या लक्षणं यथा, छन्दोम-ञ्जर्य्याम् ।“ननगि मधुमती ।” अधिकं छन्दःशब्दे द्रष्ट-व्यम्
समाधिसिद्धिभेदः यथा, सर्व्वदर्शन-संग्रहे पातञ्जलदर्शने “तत्र मधुमती नामा-भ्यासवैराग्यादिवशादपास्तरजस्तमोलेशसुख-प्रकाशमयसत्त्वभावनयानवद्यवैशारद्यविद्योतन-रूपऋतम्भरप्रज्ञाख्या समाधिसिद्धिः
गङ्गा ।यथा, काशीखण्डे २९ १३३ ।“महोदया मधुमती महापुण्या मुदाकरी
”इक्ष्वाकुपुत्त्रहर्य्यश्वस्य भार्य्या सा मधोर्दैत्यस्यसुता यथा, हरिवंशे ९३ १२ -- १३ ।“आसीद्राजा मनोर्वंशे श्रीमानिक्ष्वाकुसम्भवः ।हर्य्यश्व इति विख्यातो महेन्द्रसमविक्रमः
तस्यासीद्दयिता भार्य्या मधोर्दैत्यस्य वै सुता ।देवी मधुमती नाम यथेन्द्रस्य शची तथा
”मधुरसविशिष्टे, त्रि यथा, ऋग्वेदे ६९ ।“स्वश्वायशसायातमर्व्वाग्दस्रानिधिं मधुमन्तंपिबाथः
”)