| YouTube Channel

झष (jhaSa)

 
शब्दसागरः
English
झष r. 1st. cl. (झषति-ते)
1. To kill or hurt.
2. To take.
3. To put on,
to wear.
E.
भ्वा-पर-सक-सेट् ग्रहणे पिधाने भ्वा-उभ-सक-सेट्
झष
m.
(-षः)
1. A fish.
2. The sign “Pisces” of the Zodiac.
3. Heat,
warmth.
4. A forest, a thicket.
f.
(-षा) A plant, (Hedysarum
lagopodioides.)
n.
(-षं) Waste land.
E.
झष् to injure, affix कर्मणि
Capeller Eng
English
झष॑
m.
a large fish, fish
i.g.
Yates
English
झष (षः) 1.
m.
A fish
the sign
Pis-
ces
heat
a forest.
f.
A plant
(Hedysarum lagopodeoides).
Spoken Sanskrit
English
झष - jhaSa -
m.
- fish
मत्स्य - matsya -
m.
- fish
जालिक - jAlika -
m.
- fisherman
धीवर - dhIvara -
m.
- fisherman
अप्रिया - apriyA -
f.
सुदर्शन - sudarzana -
adj.
- fish
जलपिप्पिका - jalapippikA -
f.
- fish
तिमी - timI -
f.
- fish
झ्ष - jhSa -
m.
- fish
जलज - jalaja -
m.
- fish
चार - cAra -
m.
- bait [ for fish ]
शफर - zaphara -
m.
- carp [ fish ]
दृति - dRti -
m.
- fish
अनिमिष - animiSa -
m.
- fish
अजिह्म - ajihma -
m.
- fish
अण्डालु - aNDAlu -
m.
- fish
अण्डज - aNDaja -
m.
- fish
आत्माशिन् - AtmAzin -
m.
- fish
आम्भसिक - Ambhasika -
m.
- fish
कण्टकिन् - kaNTakin -
m.
- fish
झष - jhaSa -
m.
- sign Pisces
तिमि - timi -
m.
- sign Pisces
अन्त्यभ - antyabha -
n.
- sign Pisces
व्याल - vyAla -
m.
- third in Pisces
पृथुरोमयुग्म - pRthuromayugma -
n.
- zodiacal sign Pisces
द्व्यात्मक - dvyAtmaka -
m.
- Sagittarius and Pisces
गुरुगृह - gurugRha -
n.
- signs Sagittarius and Pisces
व्यालवर्ग - vyAlavarga -
m.
- two first in Cancer and in Scorpio and the third in Pisces
झष jhaSa
m.
fish
मत्स्य matsya
m.
fish
जालिक jAlika
m.
fisherman
धीवर dhIvara
m.
fisherman
अप्रिया apriyA
f.
सुदर्शन sudarzana
adj.
fish
जलपिप्पिका jalapippikA
f.
fish
तिमी timI
f.
fish
झ्ष jhSa
m.
fish
जलज jalaja
m.
fish
चार cAra
m.
bait [ for fish ]
शफर zaphara
m.
carp [ fish ]
दृति dRti
m.
fish
अनिमिष animiSa
m.
fish
अजिह्म ajihma
m.
fish
अण्डालु aNDAlu
m.
fish
अण्डज aNDaja
m.
fish
आत्माशिन् AtmAzin
m.
fish
आम्भसिक Ambhasika
m.
fish
कण्टकिन् kaNTakin
m.
fish
Wilson
English
झष r. 1st cl. (-झषति) To kill or hurt.
2 To take.
3 To put on, to wear.
झष
m.
(-षः)
1 A fish.
2 The sign Pisces.
3 Heat, warmth.
4 A forest, a thicket.
f.
(-षा) A plant, (Hedysarum lagopodioides.)
n.
(-षं) Waste land.
E.
झष to injure, affix अच्.
Apte
English
झषः [jhaṣḥ], 1 A fish in general
झषाणां मकरश्चास्मि
Bg.*
1.31
cf.
words like झषकेतन below.
A large fish.
The sign Pisces of the zodiac.
Heat, warmth.
The sign Capricornus of the zodiac.
षम् A forest, wood.
A desert, dreary forest.
Comp.
-अङ्कः, -केतनः, -केतुः, -ध्वजः
N.
of the god of love
स्त्रीमुद्रां झषकेतनस्य
Pt.*
4.34
स्वं कर्म कारयन्नास्ते निश्चिन्तो या झषध्वजः
Bk.*
8.48.-अशनः a porpoise. -उदरी an epithet of Satyavatī, mother of Vyāsa. -राजः
a.
crocodile, ... झषराजकुण्डलत्विषो- ल्लसच्छ्रीवदनाम्बुजः ...
Bhāg.*
8.18.2.
Apte 1890
English
झषः 1 A fish in general
झषाणां मकरश्चास्मि Bg. 10. 31
cf. words like झषकेतन below.
2 A large fish.
3 The sign Pisces of the zodiac.
4 Heat, warmth.
5 The sign Capricornus of the zodiac.
षं 1 A forest, wood.
2 A desert, dreary forest.
Comp.
अंकः,
केतनः,
केतुः,
ध्वजः N. of the god of love
स्त्रीमुद्रां झषकेतनस्य Pt. 4. 34.
अशनः a porpoise.
उदरी an epithet of Satyavatī, mother of Vyāsa.
Monier Williams Cologne
English
झष॑
m.
a large fish,
ŚBr.
i, 8, 14
a fish,
MBh.
R.
VarBṛS.
BhP.
the sign Pisces,
VarBṛS.
VarBṛ.
a forest, forest overgrown with grass,
L.
sun-heat,
L.
झष॑
n.
a desert,
L.
Monier Williams 1872
English
झष, अस्, m. a large fish, a fish in general
the
sign of the zodiac Pisces
a forest, a thicket
a
forest overgrown with grass
heat, warmth
(आ), f.
the plant Uraria Lagopodioides
(अम्), n. a desert.
—झष-केतन or झष-ध्वज, अस्, m. a N.
of Kandarpa or the god of love
love.
—झषाङ्क
(°ष-अङ्°), अस्, m. an epithet of Aniruddha or the
son of Kāma.
—झषाशन (°ष-अश्°), अस्, m. the
Gangetic porpoise, Delphinus Gangeticus.
—झषो-
दरी (°ष-उद्°), f. an epithet of Satyavatī, the wife
of Sāntanu and mother of Vyāsa.
Macdonell
English
झष jhaṣá,
m.
kind of large fish
fish: -ketana,
m.
(fish-bannered), Kāma, love
sea.
Benfey
English
झष झष,
m.
1. A fish, MBh. 1,
8316.
2. The sign Pisces.
Apte Hindi
Hindi
झषः
पुं*
- झष्+अच्
मछली
झषः
पुं*
- -
"बड़ी मछली, मगरमच्छ"
झषः
पुं*
- -
मीन राशि
झषः
पुं*
- -
"गर्मी, ताप"
झषम्
नपुं*
- -
"मरुस्थल, सुनसान जङ्गल"
Shabdartha Kaustubha
Kannada
झष - हिंसायाम् (भ्वा० पर० सक० से०) झषति
पदविभागः - > धातुः
कन्नडार्थः - > ಹಿಂಸಿಸು /ಪೀಡಿಸು
झष
पदविभागः - > पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಮತ್ಸ್ತ್ಯ /ಮೀನು
निष्पत्तिः - > झष (हिंसायाम्) - "अच्" (३-१-१३४)
व्युत्पत्तिः - > झषति
प्रयोगाः - > "इत्युक्तः सोऽनयन्मत्स्यं तत्रतत्रविदासिनि जलाशये सम्मितं तं समुद्रे पाक्षिपज्झषम् ॥"
उल्लेखाः - > भाग० ८-२४-२३
झष
पदविभागः - > पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः - > ತಾಪ /ಬಿಸಿಲಿನ ಝಳ
झष
पदविभागः - > पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಮಕರ /ದೀರ್ಘಾಕಾರದ ಮೀನು /ಒಂದು ಜಲಜಂತು
प्रयोगाः - > "झषाणां मकरश्चास्मि"
उल्लेखाः - > गीता०
झष
पदविभागः - > पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಮಕರ ರಾಶಿ
प्रयोगाः - > "कार्मुकं तु परित्यज्य झषं सङ्क्रमते रविः"
झष
पदविभागः - > नपुंसकलिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಮೀನ ರಾಶಿ
झष
पदविभागः - > नपुंसकलिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಅರಣ್ಯ /ಕಾಡು
L R Vaidya
English
Jaza {% (I) m. %} 1. A fish in general, Bg.x.31
2. a large fish
3. the sign Pisces of the Zodiac
4. heat, warmth.
Jaza {% (II) n. %} A forest.
Bopp
Latin
झष m. (ut videtur, a r. झष् capere, tegere) piscis. BH. 10.
31. (Fortasse hib. iasg id. abjectâ consonante initiali
de sg = ष् v. Pictet p. 65. Huc etiam referri potest
lith. źuwis piscis, abjecto ष् et attenuato a in u, cui
euphoniae causâ w additum sit.)
धातुपाठः (Krishnacharya)
Sanskrit
धातुः:
झष्
मूलधातुः:
झष
धात्वर्थः:
हिंसायाम्
गणः:
भ्वादिः
कर्मकत्वं:
सकर्मकः
इट्त्वं:
सेट्
उपग्रहः:
परस्मैपदी
रूपम्:
झषति
धातुः:
झष्
मूलधातुः:
झष
धात्वर्थः:
आदानसंवरणयोः
गणः:
भ्वादिः
कर्मकत्वं:
सकर्मकः
इट्त्वं:
सेट्
उपग्रहः:
उभयपदी
रूपम्:
झषति-ते
धातुप्रदीपः
Sanskrit
झषँ झष आदान, संवरणयोः
- झषति झषते झषः ।। 896 ।।
अभिधानचिन्तामणिः
Sanskrit
--source--
अरण्यमटवी सत्त्रं वार्क्षं गहनं झषः
कान्तारं विपिनं कक्षः स्यात्षण्डं काननं वनम् १११०
दवो दावः प्रस्तारस्तु तृणाटव्यां झषोऽपि
-wordlist-
अरण्य (क्ली), अटवी (स्त्री), सत्त्र (क्ली), वार्क्ष (क्ली), गहन (क्ली), झष (पुं), कान्तार (पुंक्ली), विपिन (क्ली), कक्ष (पुं), षण्ड (पुंक्ली), कानन (क्ली), वन (क्ली), दव (पुं), दाव (पुं), प्रस्तार (पुं), तृणाटवी (स्त्री), झष (पुं)
--source--
मत्स्यो मीनः पृथुरोमा झषो वैसारिणोऽण्डजः १३४३
संघचारी स्थिरजिह्व आत्माशी स्वकुलक्षयः
विसारः शकली शल्की शंबरोऽनिमिषस्तिमिः १३४४
-wordlist-
मत्स्य (पुं), मीन (पुं), पृथुरोमन् (पुं), झष (पुं), वैसारिण (पुं), अण्डज (पुं), सङ्घचारिन् (पुं), स्थिरजिह्व (पुं), आत्माशिन् (पुं), स्वकुलक्षय (पुं), विसार (पुं), शकलिन् (पुं), शल्किन् (पुं), शंवर (पुं), अनिमिष (पुं), तिमि (पुं)
अभिधानरत्नमाला
Sanskrit
वैसारिण
वैसारिण, विसार, पृथुरोमन्, जलचर, झष, मत्स्य, तिमि, अनिमिष, मीन, शकलिन्, शल्किन्
वैसारिणो विसारः पृथुरोमा जलचरो झषो मत्स्यः
तिमिरनिमिषश्च मीनः शकली शल्की विज्ञेयः ६५७
verse 3.1.1.657
page 0075
नाममाला
Sanskrit
पृथुरोमन्, षडक्षीण, यादस्, वैसारिण, झष, विसारिन्, शफरिन्, मीन, पाठीन, अनिमिष, तिमि
पृथुरोमा षडक्षीणो यादो वैसारिणो झषः
विसारी शफरी मीनः पाठीनोऽनिमिषस्तिमिः १७
verse 0.1.1.17
page 0008
Vedic Reference
English
Jhaṣa is mentioned in the story of Manu told in the Śata-
patha Brāhmaṇa, ^1 where it means a ‘great fish’ (mahā-matsya)
according to the commentator. Eggeling^2 suggests that a
horned fish is meant, because in the Taittirīya Saṃhitā^3 the
Iḍā, or personified libation, is represented as a cow, and this
may have brought in the idea of a horned fish in the later form
of an old legend. But cf. Jaṣa.
1) i. 8, 1, 4.
2) Sacred Books of the East, 12, 217, n. 3
26, xxxi.
3) i. 7, 1
ii. 6, 7.
शब्दकल्पद्रुमः
Sanskrit
झष, वधे इति कविकल्पद्रुमः
(भ्वां-परं-सकं-सेट् ।) आद्यस्वरी झषति षष्ठस्वरी चाय-मिति केचित् झूषति इति दुर्गादासः
झष, ग्रहे पिधाने इति कविकल्पद्रुमः
(भ्वां-उभं-सकं-सेट् ।) ञ, झषति झषतेवस्त्रं जनो गृह्णाति परिदधाति वेत्यर्थः सप्तम-स्वरादिरयमिति पूर्णचन्द्रत्रिलोचनरामाः ।अर्षति अर्षते इति दुर्गादासः
झषं,
क्ली,
(झस ग्रहे + अच् ।) खिलम् इत्यजय-पालः
झषः,
पुं,
(झष्यते वध्यते भक्षणाय झष्यते गृह्यतेइति वा झष + “खनो ।” १२५ ।इति ।) मत्स्यः इत्यमरः १०
(यथा, भगवद्गीतायाम् १० ३१ ।“झषाणां मकरश्चास्मि स्रोतसामस्मि जाह्नवी
”मकरः यथा, रामायणे ११४ ।“लीनमीनझषग्राहां कृशां गिरिनदीमिव
”)तापः वनम् इति मेदिनी षे, १२
मीनराशिः यथा, --“सार्द्धसप्तझषे मेषे वसुसार्द्धो घटे वृषे
”इति समयप्रदीपः
वाचस्पत्यम्
Sanskrit
झष बधे
भ्वा०
पर०
सक०
सेट् झषति अझाषीत् अझषीत् जझाष झषः
झष ग्रहणे पिधाने
भ्वा०
उभ०
सक०
सेट् झषति-ते अझाषीत् अझषीत् अझषिष्ट जझाष जझषे
झष
पु०
स्त्री झष--कमणि मत्स्ये, अमरः स्त्रियां जाति-त्वात् ङीष् “वंशीकलेन वडिशेन झषीरिवास्मान्”आनन्दवृन्दावनचम्पूः मकरे जलजन्तुभेदे “झषानांमकरश्चास्मि” गीता मीनराशौ “कार्मुकतौलिककन्यायुग्मलवे झषगे वा” मु० चि० मकरराशौ “कार्मुकं तुपरित्यज्य झषं संक्रमते रविः” मल० त० भावे क्त तापे ।कर्त्तरि अच् खिले, वने
न०
नागवलायांस्त्री शब्दर्थचि०
क्षीरतरङ्गिणी
Sanskrit
झषँ झष आदान, संवरणयोः
- झषते, झषति झषः झष हिंसार्थः (1458) झषति 862
धातुवृत्तिः
Sanskrit
झषँ झष (अर्थः) आदान, संवरणयोः
( झषतइत्यादि ) लषिवत् अयं हिंसार्थः परमैपदिषु गतः 876
कृदन्तरूपमाला
Sanskrit
1 {@“झष हिंसार्थः”@} 2 ‘झषेज्झषेत संवृत्यामादाने, हिंसने झषेत्।’ 3 इति देवः।
झाषकः-षिका, झाषकः-षिका, जिझषिषकः-षिका, जाझषकः-षिका
4 झषः, इत्यादीनि सर्वाण्यपि रूपाणि भौवादिकखषतिवत् 5 ज्ञेयानि।
प्रासङ्गिक्यः
01
=>
(६३७)
02
=>
(१-भ्वादिः-६८९। सक। सेट्। पर।)
03
=>
(श्लो। १६८)
04
=>
[[B। ‘इत्युक्तः सुरकाषिखाषिणमसावूचे जगच्छेषकान् नित्यं ते जषते झषा दिवपुषे रक्षश्चमूशाषिणे।’ धा। का। १। ८७।]]
05
=>
(३४६)
1 {@“झष आदानसंवरणयोः”@} 2 ‘झषेज्झषेत संवृत्यामादाने, हिंसने झषेत्।’ 3 इति देवः।
झाषकः-षिका, झाषकः-षिका, जिझषिषकः-षिका, जाझषकः-षिका
झषन्-न्ती, झषमाणः, 4 झषित्वा, इत्यादीनि सर्वाण्यपि रूपाणि भौवादिक- चषतिवत् 5 ज्ञेयानि।
प्रासङ्गिक्यः
01
=>
(६३८)
02
=>
(१-भ्वादिः-८९१। सक। सेट्। उभ।)
03
=>
(श्लो। १६८)
04
=>
[[C। ‘लाषेण चाषांश्छषितान् झषित्वा प्रभ्लक्ष्य भक्षन्ति यदम्बु नीचाः।’ धा। का। २। २८।]]
05
=>
(५१३)
Capeller
German
झष॑
m.
Meerungeheuer, Fisch.
Burnouf
French
झष झष
n.
poisson
les Poissons, t. d'astr.
Chaleur.
Forêt, bois. -- F. झषा hedysarum lagopodioïdes,
esp. de sainfoin, bot.
झषकेतन
m.
Kandarpa [dont l'étendard porte un poisson.
झषाङ्क
m.
(अङ्क) surn. d'Aniruddha.
झषाशन
m.
(अश्) marsouin du Gange.
Stchoupak
French
झष-
m.
poisson (dauphin ?).
°केतन-
m.
qui a un poisson pour insigne, ép. de Kāma et de l'océan.
°राज-
m.
grand poisson.