| YouTube Channel

जनमेजय (janamejaya)

 
शब्दसागरः
English
जनमेजय
m.
(-यः)
1. The name of a king, son and successor to PARIK-
SHIT.
2. A son of PURU.
E.
जन in the second case, the world, एजृ
to shine, affix णिच् and खश्.
Capeller Eng
English
जनमेजय॑
m.
N.
of
sev.
men,
esp.
princes.
Yates
English
जनमे-जय (यः) 1.
m.
The king.
Wilson
English
जनमेजय
m.
(-यः)
1 The name of a king, son and successor to PARĪKṢIT.
2 A son of PURU.
E.
जन in the second case, the world, एजृ to shine, affix खश्.
Apte
English
जनमेजयः [janamējayḥ],
N.
of a celebrated king of Hastināpura, son of Parīkṣit, the grandson of Arjuna. [His father died, being bitten by a serpent
and Janamejaya, determined to avenge the injury, resolved to exterminate the whole serpent-race. He accordingly instituted a serpent sacrifice, and burnt down all serpents except Takṣaka, who was saved only by the intercession of the sage Astika, at whose request the sacrifice was closed.. It was to this king that Vaiśampāyana related the Mahābhārata, and the king is said to have listened to it to expiate the sin of killing a Brāhmaṇa. ].
Apte 1890
English
जनमेजयः N. of a celebrated king of Hastināpura, son of Parīkshit, the grandson of Arjuna. [His father died, being bitten by a serpent
and Janamejaya, determined to avenge the injury, resolved to exterminate the whole serpent-race. He accordingly instituted a serpent sacrifice, and burnt down all serpents except Takṣaka, who was saved only by the intercession of the sage Āstīka, at whose request the sacrifice was closed. It was to this king that Vaiśampāyana related the Mahābhārata, and the king is said to have listened to it to expiate the sin of killing a Brāhmaṇa.].
Monier Williams Cologne
English
जन—म्-एजय॑
m.
(Pāṇ. iii, 2, 28) ‘causing men to tremble’,
N.
of a celebrated king to whom Vaiśampāyana recited the
MBh.
(great-grandson to Arjuna, as being son and successor to Parikṣit who was the son of Arjuna's son Abhimanyu),
ŚBr.
xi, xiii
AitBr.
ŚāṅkhŚr.
xvi
MBh.
&c.
N.
of a son (of Kuru, i, 3740
Hariv.
1608
of Pūru,
MBh.
i, 3764
Hariv.
1655
BhP.
ix
of Puraṃ-jaya,
Hariv.
1671
of Soma-datta,
VP.
iv, 1, 19
of Su-mati,
BhP.
ix, 2, 36
of Sṛñjaya 23, 2)
N.
of a Nāga,
TāṇḍyaBr.
xxv
MBh.
ii, 362.
Monier Williams 1872
English
जनमेजय जनम्-एजय। See जन, p. 337.
Macdonell
English
जनमेजय janam-ejayá,
m.
N. (terrifying 🞄men).
Apte Hindi
Hindi
जनमेजयः
पुं*
- "जनान् एजयति इति जन् + एज् + णिच् + खश्, मुमागमः"
हस्तिनापुर का एक प्रसिद्ध राजा
Shabdartha Kaustubha
Kannada
जनमेजय
पदविभागः - > पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಅರ್ಜುನನ ಮಗನಾದ ಅಭಿಮನ್ಯುವಿನ ಮೊಮ್ಮಗ /ಅಭಿಮನ್ಯುವಿನ ಮಗನಾದ ಪರೀಕ್ಷಿತ್ತಿನ ಮಗ /ಚಂದ್ರವಂಶದ ಒಬ್ಬ ದೊರೆ
निष्पत्तिः - > एजृ (कम्पने) +णिच् - "खश्" (३-२-२८) मुमागमः (६-३-६७)
व्युत्पत्तिः - > जनमेजयति
प्रयोगाः - > "एतस्मिन्नेव काले तु राजा जनमेजयः उवाच मन्त्रिणः सर्वानिदं वाक्यमरिन्दमः ॥"
उल्लेखाः - > भा० आदि० ५०
जनमेजय
पदविभागः - > पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಕುರುರಾಜನ ಒಬ್ಬ ಮಗ
प्रयोगाः - > "ततः संवरणात्सौरी तपसी सुषुवे कुरुम् राजत्वे तं प्रजाः सर्वा धर्मज्ञ इति वव्रिरे अश्ववन्तमभिष्यन्तं तथा चैत्ररथं मुनिम् जनमेजयं विख्यातं पुत्रांश्चास्यानुशुश्रुम ॥"
उल्लेखाः - > भा० आदि० १०१
जनमेजय
पदविभागः - > पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಪೂರುವಿನ ಮಗ /ಚಂದ್ರವಂಶದ ಒಬ್ಬ ದೊರೆ
प्रयोगाः - > "पुरोर्भार्या कौसल्या बभूव तस्यामस्य जनमेजयो जज्ञे"
उल्लेखाः - > भा० आदि० ६३-८
जनमेजय
पदविभागः - > पुल्लिङ्गः
कन्नडार्थः - > ಪಾಂಡವರ ಪಕ್ಷದ ಒಬ್ಬ ರಾಜ
Aufrecht Catalogus Catalogorum
English
जनमेजय a contemporary of Puruṣottamadeva. Mentioned
at the end of the Hārāvalī.
Sanskrit Tibetan
Tibetan
skye bo rnams 'dar byed
जनमेजय
Mahabharata
English
Janamejaya^1, son of Parikshit and Mādravatī, and the husband of Vapushṭamā
at his snake-sacrifice Vaiśampāyana recited the Mhbhr. for the first time (cf. Janamejaya^10). § 1 (Anukram.): I, 1, 9 (ºsya rājarsheḥ sarpasattre), 20 (rājñaḥ).--§ 4 (do.): I, 1, 97.--§ 10 (Parvasaṅgr.): I, 2, 303 (ºsya…sattre).--§ 12 (Paushyap.): I, 3, ††661 (Pārikshitaḥ), ††663, ††665, ††668, ††671 (together with his brothers Śrutasena, Ugrasena, and Bhīmasena, J. is cursed by Saramā).--§ 13 (do.): I, 3, ††673 (Pārikshitaḥ), ††675 (do.), ††677, ††680 (gets Somaśravas as his purohita).-§ 16 (Veda): I, 3, ††746 (makes Veda his upādhyāya, C. has by error Janameyaḥ).--§ 17 (Uttaṅka): I, 3, 833 (rājānaṃ), 837 (rājā), (†838) (coming to Hāstinapura, Uttaṅka urges J. to burn Takshaka in a snake-sacrifice, reminding him that Takshaka had stung Parikshit dead).--§ 25 (Paulomap., Sahasrapad): I, 11, 1012 (ºsya yajñe 'smin sarpāṇāṃ hiṃsanaṃ purā), 1014 (rājā).--§ 26 (Āstīkap.): I, 13, 1020 (rājā)
15, 1058 (ºsya…yajñe, the serpents will be burnt there).-§ 29 (Kadrū): I, 20, 1196 (sarpasattre…Jºsya rājarsheḥ Pāṇḍaveyasya, do.).--§ 49 (Vāsuki): I, 37, 1596 (yajñaḥ …Jºsya), 1598
38, 1623 (Pāṇḍaveyaḥ).--§ 52 (cf. Āstīkap.): J., the minor son of Parikshit, is made king and married to Vapushṭamā, the daughter of the Kāśi king Suvarṇavarman: I, 44, 1807 (Kurupravīraṃ).--§ 56 (Parikshit): I, 49, 1933 (rājā), (1935), 1937 (rājānaṃ), 1945, (†1951)
50, 1977 (the ministers of J. told him how Parikshit had been stung by Takshaka, and how Takshaka had induced the brahman Kāśyapa not to help Parikshit).-§ 57 (cf. Āstīkap.): The menial of a brahman who gathered sacrificial fuel in the banyan-tree, which was burnt by Takshaka and revived by Kāśyapa, was equally burnt to ashes and revived, and had told to the ministers of J. what had happened between Takshaka and Kāśyapa. J. resolved to avenge his father and Uttaṅka: I, 50, 1992, 2004, (2007).--§ 58 (do.): As there was a snake-sacrifice read of in the Purāṇa, J. caused the preparations for such a sacrifice to be made. When the sacrificial platform was being constructed, the Sūta Lohitāksha, versed in the rules of building, announced that both the soil and the time of the sacrifice foreboded that a brahman would come to prevent the completion of the sacrifice. J. therefore gave orders not to admit anybody without his knowledge (I, 51).--§ 59 (Sarpasattra): I, 53, 2041 (Pāṇḍaveyasya, description of his snake-sacrifice).--§ 60 (do.): I, 53, 2054
54, 2073, 2086, 2093 (ºsya taṃ yajñaṃ, Āstīka came to the sacrifice).--§ 61 (do.): I, 55, †2113 (rājā, Āstīka gratified J.).--§ 62 (do.): I, 56, (†2114), (†2117), (2125), 2126, (†2131), 2135 (J. granted Āstīka a boon, and Āstīka asked that the sacrifice should be stopped). --§ 68 (do.): I, 58, 2167 (rājā), 2175 (Bhārataḥ, thus the sacrifice ceased), 2190 (ºsya yajñānte).--§ 70 (Ādivaṃśāvatāraṇap.): I, 59, 2203
60, 2208 (sarpasattrāya dīkshitaṃ), 2214 (rājarsheḥ), 2215, 2217 (rājarshiḥ), 2221, 2223, (2224) (requested by J. at the snake-sacrifice, Vyāsa causes Vaiśampāyana to tell the history of the dissension between the Kauravas and the Pāṇḍavas).--§ 72 (do.): I, 62, (2283) (J. wishes to hear the Mhbhr. in full, Vaiśampāyana begins his narrative), --§ 84 (do.): I, 64, (2456).--§ 85 (Sambhavap., Aṃśāvat.): I, 65, (2515).--§ 130 (do., do.): I, 67, (2637), (2727).-§ 133 (do., Dushyanta): I, 68, (2799)
69, (2814).-§ 134 (do., Śakuntalop.): I, 74, 2989.--§ 137 (do., Daksha Prācetasa): I, 75, 3133.--§ 145 (do., Kaca): I, 76, (3183), 3186.--§ 149 (do., Yayāti): I, 86, (3540).--§ 150 (do., Pūruv.): I, 94, (3691), 3708.--§ 156 (do., do.): I, 95, (3754).--§ 160 (do., do.): I, 95, ††3837 (son of Parikshit and Mādravatī, husband of Vapushṭamā, and father of Śatānīka and Śaṅkukarṇa).--§ 167 (do., Vicitravīryop.): I, 102, 4096.--§ 172 (do., Aṇīmāṇḍavyop.): I, 107, (4305).-§ 181 (do., Duḥśalotpatti): I, 116, (4523).--§ 182 (do., Dhṛtarāshṭraputranāmak.): I, 117, (4540).--§ 183 (do., Pāṇḍu): I, 118, (4558).--§ 190 (do., Pāṇḍavotpatti): I, 123, 4759.--§ 198 (do., Śaradvat): I, 130, (5071).--§ 200 (do., Droṇa): I, 130, (5100).--§ 213 (Jatugṛhap.): I, 141, (5651).--§ 215 (Bakavadhap.): I, 157, (6103).--§ 216 (Caitrarathap.): I, 165, (6316).--§ 231 (Svayaṃvarap.): I, 185, 6945, 6953.--§ 245 (Rājyalābhap.): I, 208, (7596). --§ 248 (Arjunavanavāsap.): I, 214, 7782.--§ 251 (do.): I, 218, 7897, 7900.--§ 252 (Subhadrāharaṇap.): I, 220, 7931.--§ 253 (Haraṇāharaṇap.): I, 221, 7986.--§ 255 (Khāṇḍavadah., Agniparābhava): I, 223, (8094).--§ 259 (do., Śārṅgakop.): I, 229, (8331)
232, 8428.--§ 271 (Lokapālasabhākhyānap.): II, 12, 512.--§ 277 (Jarāsandhavadhap.): II, 21, 830.--§ 279 (Digvijayap., Arjuna): II, 26, (994).--§ 280 (do., Bhīmasena): II, 29, 1069.--§ 282 (do., Sahadeva): II, 31, 1128, (1129).--§ 284 (do., do.): II, 31, 1182.--§ 294 (Dyūtap.): II, 50, (1786).--§ 302 (Anudyūtap.): II, 74, (2452).--§ 308 (Āraṇyakap.): III, 1, (1).--§ 310 (do.) III, 3, (143).--§ 331 (Kairātap.): III, 38, (1516).--§ 340 (Indralokābhigamanap.): III, 48, (1914).--§ 341 (do.): III, 50, (1955).--§ 343 (Nalopākhyānap.): III, 52, (2013).--§ 356 (Tīrthayātrāp.): III, 80, (3090), 3096.--§ 378 (do.): III, 93, 8486.--§ 392 (do., Mahendrācalagamana): III, 114, 10095.--§ 401 (do., Batarāma): III, 119, (10237).--§ 447 (Nivātakavacayuddhap.): III, 175, 12300.--§ 448 (Ājagarap.): III, 176, (†12316).--§ 450 (do.): III, 178, (12363).--§ 451 (Mārkaṇḍeyas.): III, 182, 12554.--§ 461 (do., Vāmadevacarita): III, 192, (13142) (wanting in B.).--§ 512 (Ghoshayātrāp.): III, 236, (†14741)
237, 14795
239, 14820
247, (15037).--§ 515 (do., Karṇadigvijaya): III, 253, (15208).--§ 518 (Mṛgasvapnodbhavap.): III, 258, (15353). --§ 521 (Draupadīharaṇap.): III, 262, (15492).--§ 525 (Rāmopākhyānap.): III, 273, (15859).--§ 546 (Kuṇḍalāharanap.): III, 300, (16919).--§ 547 (Karṇa): III, 303, (16998)
310, (†17218).--§ 548 (Āraṇeyap.): III, 311, (17221).--§ 549 (Pāṇḍavapraveśap.): IV, 1, (1)
9, †279. --§ 550 (Samayapālanap.): IV, 13, (325).--§ 551 (Kīcakavadhap.): IV, 14, 374.--§ 562 (Bhagavadyānap.): V, 84, (†2995).--§ 565 (Gālavacarita): V, 106, (3714).--§ 570 (Sainyaniryāṇap.): V, 153, (5188)
157, (5314)
159, (5391).--§ 574 (Jambūkh.): VI, 1, (2).--§ 589 (Droṇavadhap.): VII, 1, (2).--§ 604 (Karṇap.): VIII, 1, (18)
4, 87
8, (218).--§ 609 (Śalyap.): IX, 1, (1), 24.--§ 615 (Gadāyuddhap.): IX, 35, (1969).--§ 615 (Baladevatīrthayātrā): IX, 35, (2006), (2011), 2063
36, (2068)
37, 2133, (2157), 2172
38, (2186)
39, (2254)
40, (2285)
41, 2336
42, (2358)
43, (2432), 2443
44, (2450), 2453
45, 2580, 2581
47, (2728), (2744)
48, (2825)
49, 2843
50, 2862, 2872
51, (2928)
52, (2979)
54, 3035.--§ 615 (Gadāyuddhap.): IX, 55, 3077
56, 3129
63, (3503).--§ 617 (Aishīkap.): X, 11, 574.--§ 618 (Jalapradānikap.): XI, 9, (246).--§ 637 (Rājadh.): XII, 45, (1532)
47, (1588).--§ 640 (do.): XII, 54, (1925).--§ 658 (Āpaddh.): XII, 173, 6456.--§ 695 (Mokshadh.): XII, 285, (10272).--§ 717b (Nārāyaṇīya): XII, 340, 12998, 13003
341, 13011, 13012, (13013)
342, (13129)
344, (13316)
348, (13459)
349, (13547), (13614), (13627)
350, (13637), (13642)
351, (13713).--§ 776 (Ānuśāsanik.): XIII, 167, (7689).--§ 781 (Aśvamedhikap.): XIV, 15, (372).--§ 782 (Anugītāp.): XIV, 16, (407).--§ 784b (Uttaṅka): XIV, 55, 1596
56, (1625), 1626, 1628, 1655
57, 1681
58, 1725, 1740, 1748, 1749.--§ 785 (Anugītāp.): XIV, 59, (1751)
63, (1871)
66, 1943 (birth of J.'s father Parikshit).--§ 786 (do.): XIV, 90, (2689)
91, (2810)
92, (2846), 2882, (2885).--§ 787 (Āśramavāsap.): XV, 1, (1)
13, 409.--§ 789 (Putradarśanap.): XV, 29, (766), 800
32, 873.--§ 790 (do.): XV, 34, 920, 922
35, (942), 945, 947, 955 (at the request of J., Vyāsa showed him his father Parikshit, etc.).--§ 791 (do.): XV, 36, (957).--§ 793 (Mausalap.): XVI, 1, (12), (14)
7, 239.-§ 794 (Mahāprasthānikap.): XVII, 1, (1).--§ 795 (Svargārohaṇap.): XVIII, 1, (1)
5, (148), 172.--§ 795b (do.): Sauti said: Hearing this, at the intervals of the sacrificial rites, king J. became filled with wonder. The sacrificial priests finished the rites. Āstīka, having rescued the snakes, became filled with joy. J. gratified all the brahmans with copious presents, then they returned home. J. came back from Takshaśilā to Hāstinapura: XVIII, 5, 178. 181-§ 795 (do.): XVIII, 6, (212). Cf. also the following synonyms:-Bhārata, Bharataśārdūla, Bharataśreshtha, Bhāratāgrya, Bharatarshabha, Bharatasattama, q.v. Kaurava, Kauravaśārdūla, Kauravanandana, Kauravendra, Kauravya, q.v. Kuruśārdūla, Kuruśreshṭha, Kurūdvaha, Kurukulaśreshṭha, Kurukulodvaha, Kurunandana, Kurupravīra, Kurupuṅgavāgraja, Kurusattama, q.v. Pāṇḍava, Pāṇḍavanandana, Pāṇḍaveya, q.v. Pārikshita (“the son of Parikshit”): I, 10, 366 (sarpasattreṇa rājñaḥ Pºsya), ††661 (Jº), ††673 (Jº), ††675 (Jº), 2016 (rājā), 2050 (sattre Pºsya), 2063 (ºsya yajñaḥ), †2097, †2098, †2099, †2100, †2101, †2102, †2103, 2136, 2139 (rājā), 2166 (rājñā), 2175 (Pāṇḍaveyasya rājñaḥ), 2331
III, †10215
XII, 13311 (rājñaḥ), 13457 (do.). Paurava, q.v.
Janamejaya^2, one or more ancient kings. § 5 (Aṇukram.). I, 1, 221bis (in Sañjaya's enumeration of deceased kings).-§ 267 (Yamasabhāv.): II, 8, 331 (in the palace of Yama).-§ 595 (Shoḍaśarāj., v. Māndhātṛ): VII, 62, 2281 (vanquished by Māndhātṛ).--§ 641 (Rājadh.): XII, 124, 4564 (won the world in the course of three nights).--§ 677 (Mokshadh.): XII, 235, 8598 (attained to heaven by giving his body for the sake of a brahman).--§ 723 (Ānuśāsamk.) XIII, 6, 330 (Śakrasyodgamya śaraṇaṃ prasthito Jºḥ|dvijastriṇāṃ vadhaṃ kṛtvā kiṃ daivena na vāṛtaḥ).--§ 767 (do.): XIII, 137, 6253 (attained to heaven by giving a chariot and kine to a brahman
PCR. connects the first pāda Sāvitraḥ kuṇḍalaṃ divyaṃ with the rest, but Sāvitra is = Karṇa
cf. also XII, 8598). The passages quoted here might as well refer to one of the princes mentioned under the headings Janamejaya^4--7.
Janamejaya^3, a prince, contemporary of the great war. § 130 (Aṃśāvat.): I, 67, 2698 (read with B. Jºaḥ, among the kings who were incarnations from the Krodhavaśa gaṇa). --§ 554 (Sainyodyogap.): V, 4, 79 (among the princes to whom the Pāṇḍavas ought to send messengers).
Janamejaya^4, son of Kuru. § 154 (Pūruv.): I, 94, 3740 (the fifth son of Kuru and Vāhinī).
Janamejaya^5, son of the elder Parikshit. § 154 (Pūruv.) I, 94, 3742 (ºādayaḥ sapta…Parīkshito'bhavan putrāh). 3744 (father of the elder Dhṛtarāshṭra, etc.).
Janamejaya^6, son of Pūru. § 156 (Pūruv.): I, 95, ††3764 (son of Pūru and Kausalyā), ††3765 (husband of Anantā and father of Prācinvat).
Janamejaya^7, a king of the Nīpas. § 562 (Bhagavadyānap.): V, 74, 2729 (Nīpānāṃ Jºḥ, among the vile kings who annihilated their kinsmen and relatives).
Janamejaya^8, one or more Pāñcāla princes in the army of Yudhishṭhira. § 592 (Saṃśaptakavadhap.): VII, 23, 998 (Pāñcālānāṃ naravyāghraḥ, proceeded against Droṇa, description of his horses).--§ 600 (Ghaṭotkacavaḍhap.): VII, 158, 7008
167, 7483 (Pāñcālyasya).--§ 601 (Droṇavadhap.): VII, 184, 8366.--§ 608 (Karṇap.): VIII, 48, 2253
49, 2335 (Pāñcālyaḥ)
56, 2756
73, 3732
82, †4181 (), †4195. Cf. Pāñcālya.
Janamejaya^9, king of the mountaineers (Pārvatīya). § 604 (Karṇap.)
VIII, 6, 169 (in the army of Yudhishṭhira, had been slain by Durmukha).
Janamejaya^10, Pārikshit. § 652b (Indrota-Pārīkshitīya): XII, 150, 5595, 5596 (Pārīkshit, B. has Pāriº), 5600
151, 5613, (5627), (5634)
152, 5638, 5642, 5673 (J. had slain a brahman, but was instructed by Indrota Śaunaka about the means of cleansing himself
Indrota then assisted J. in his horse-sacrifice. J. here belongs to the past (cf. also Harivaṃśa, vv. 1608 ff.), but seems originally to be identical with Janamejaya^1 (Pārikshita)).
Janamejaya, pl. (ºāḥ). § 267 (Yamasabhāv.): II, 8, 334 (eighty J.'s in the palace of Yama).
पुराणम्
English
जनमेजय / JANAMEJAYA II. One janamejaya, a prominent member of Yamarāja's assembly is referred to in the Ādi and Sabhā Parvans of the mahābhārata. This janamejaya had once been defeated by māndhātā. (droṇa Parva, Chapter 62, Verse 10). He conquered the world within three days. (śānti Parva, Chapter 234).
जनमेजय / JANAMEJAYA III. A kṣatriya King who was krodhavaśa, the asura, reborn. He was killed by durmukha, the son of dhṛtarāṣṭra. (karṇa Parva, Chapter 6, Verse 19).
जनमेजय / JANAMEJAYA IV. A prince born to King kuru by his wife called vāhinī. (Ādi Parva, Chapter 94, Verse 51).
जनमेजय / JANAMEJAYA V. Another King born in the dynasty of parīkṣit. He had a son called dhṛtarāṣṭra. (śānti Parva, Chapter 150, Verse 3). He once committed brahmahatyā (sin of killing a brahmin) and so had been forsaken by his subjects. So he had to take to the forest. His search for means to get rid of the sin took him at last to sage indrota, who made him perform aśvamedha yajña. Thus, he got redemption from the sin and he became Indrota's disciple also. (śānti Parva, Chapters 150-153).
जनमेजय / JANAMEJAYA VI. A son of King kuru by his wife, kausalyā. He is also known as pravīra. The King had a son called prācinvān by a noble lady called anantā of the madhu Dynasty. (Ādi Parva, Chapter 95).
जनमेजय / JANAMEJAYA VII. A serpent who attends the council of varuṇa. (M.B. Sabhā Parva, Chapter 9, Stanza 10).
जनमेजय / JANAMEJAYA VIII. A King born in the family of nīpa. (M.B. Udyoga Parva, Chapter 174, Stanza 13).
जनमेजय / JANAMEJAYA IX. A King who had been of help to yudhiṣṭhira. He fought with karṇa. This janamejaya was the son of King durmukha. (M.B. droṇa parva, Chapter 23
karṇa Parva Chapter 49).
Vedic Reference
English
1. Janam-ejaya (‘man-impelling’) is the name of a king,
a Pārikṣita, ^1 famous towards the end of the Brāhmaṇa period.
He is mentioned in the Śatapatha Brāhmaṇa^2 as owning
horses which when wearied were refreshed with sweet drinks,
and as a performer of the Aśvamedha, or horse sacrifice.^3 His
capital, according to a Gāthā quoted in the Śatapatha^4 and
the Aitareya Brāhmaṇas, ^5 was Āsandīvant. His brothers
Ugrasena, Bhīmasena, and Śrutasena are mentioned as having
by the horse sacrifice purified themselves from sin. The priest
who performed the sacrifice for him was Indrota Daivāpi
Śaunaka.^6 On the other hand the Aitareya Brāhmaṇa, ^7 which
also mentions his Aśvamedha, names Tura Kāvaṣeya as his
priest. It also contains an obscure tale stating that at one
sacrifice of his he did not employ the Kaśyapas, but the
Bhūtavīras, being, however, induced by the Asitamṛgas to
have recourse to the Kaśyapas again.^8 He was a Kuru prince
see Parikṣit. The Gopatha Brāhmaṇa^9 tells an absurd tale
about him, evidently as of an ancient hero.
1) Śatapatha Brāhmaṇa, xiii. 5, 4,
1 et seq.
Aitareya Brāhmaṇa, vii. 34
viii. 11. 21
Śāṅkhāyana Śrauta Sūtra,
xvi. 8, 27, etc.
2) xi. 5, 5, 13.
3) xiii. 5, 4, 1-3.
4) xiii. 5, 4, 2.
5) viii. 21.
6) Satapatha Brāhmaṇa, xiii. 5, 4, 1
Śāṅkhāyana Śrauta Sūtra, loe. cit.
7) viii. 21. Cf. iv. 27
vii. 34.
8) vii. 27. Cf. Weber, Indische Studien,
1, 204
Muir, Sanskrit Texts, 12, 438,
n. 229
Eggeling, Sacred Books of the
East, 43, 345, n.
9)i. 2, 5.
Cf. Weber, Indian Literature, 123-
125
134-136
Oldenberg, Zeitschrift der
Deutschen Morgenländischen Gesellschaft,
37, 65 et seq.
42, 239
Pargiter, Journal
of the Royal Asiatic Society, 1910, 28
et seq.
2. Janam-ejaya is in the Pañcaviṃśa Brāhmaṇa^1 the name
of a priest who officiated at the snake sacrifice.
1) xxv. 15, 3. Cf. Weber, Indische Studien, 1, 35.
शब्दकल्पद्रुमः
Sanskrit
जनमेजयः,
पुं,
(जनान् शत्रुजनान् एजयति प्रतापैःकम्पयतीति एजृङ् कम्पने + णिच् + “एजेःखश् ।” २८ इति खश् ततो मुमागमः ।)परीक्षितराजपुत्त्रः तत्पर्य्यायः राजर्षिः २पारीक्षितः इति त्रिकाण्डशेषः
(यथा, देवीभागवते ११ ।“पौरजानपदा लोकाश्चक्रुस्तं नृपतिं शिशुम् ।जनमेजयनामानं राजलक्षणसंयुतम्
”जन्मेजय इति पाठोऽपि क्वचित् दृश्यते तन्नि-रुक्तिस्तच्छब्दे द्रष्टव्या
अयं हि चतुरशीतिवर्षाणि राज्यं कृतवान् ।तत्र अश्वमेधादिकं बहुयज्ञं कृत्वा पितृवधा-मर्षात् सर्पसत्रं चकार अत्रैवासौ जरत्-कारुपुत्त्रेण आस्तीकेन प्रार्थितः सर्पसत्रात्विरराम ततश्चित्तप्रशमनार्थं भारतादिकं श्रुत-वान् वृत्तान्तस्त्वेषः क्रमशः प्रदर्श्यते यथा, राजावल्यां परिच्छेदे ।“पारीक्षितस्तदा राजा नीतिमानीतिभीतितः ।पृथिवीं पालयामास निवसन् गजसाह्वये ।कृत्वा पितृवधामर्षी सर्पेष्टिं मुनिभिः समम् ।नाशयामास सर्पाणां कुलानि कुलनायकः
हयमेधस्ततश्चक्रे सम्भारैर्बहुविस्तरैः ।ब्रह्महत्याभवत्तत्र यागेऽकालकृते तदा
तत् पापमभवत् तस्य दारुणं पृथिवीपतेः ।वैशम्पायनतो वेदव्यासशिष्यात्तपोनिधेः ।श्रुत्वा भारतमाख्यानं तत्पापात् मुक्तिमाप सः ।चतुरशीतिवर्षाणि कृत्वा राज्यं सुनिर्म्मलम् ।शतानीकं सुतं राज्ये संस्थाप्यैवं दिवं गतः
”सोमश्रवसमृषिमसौ पौरहित्याय वृतवान् ।तत्कथा यथा, महाभारते -- २० ।“जनमेजयः पारिक्षितः सह भ्रातृभिः कुरु-क्षेत्रे दीर्घसत्रमुपास्ते तस्य भ्रातरस्त्रयः शुत-सेन उग्रसेनो भीमसेन इति तेषु तत्सत्र-मुपासीनेष्वागच्छत् सारमेयः जनमेजयस्यभ्रातृभिरभिहतो रोरूयमाणो मातुः समीप-मुपागच्छत् तं माता रोरूयमाणमुवाच किंरोदिषि केनास्यभिहत इति एवमुक्तोमातरं प्रत्युवाच जनमेजयस्य भ्रातृभिरभिहतो-ऽस्मीति तं माता प्रत्युवाच व्यक्तं त्वया तत्रा-पराद्धं येनास्यभिहत इति तां पुनरुवाचनापराध्यामि किञ्चिन्नावेक्षे हवींषि नावलिहइति तच्छ्रुत्वा तस्य माता सरमा पुत्त्रदुःखार्त्तातत् सत्रमुपागच्छद्यत्र जनमेजयः सहभ्रातृभिर्दीर्घं सत्रमुपास्ते तया क्रुद्धयातत्रोक्तोऽयं मे पुत्त्रो किञ्चिदपराध्यति नावे-क्षते हवींषि नावलेढि किमर्थमभिहत इति ।न किञ्चिदुक्तवन्तस्ते सा तानुव्राच यस्मादय-मभिहतोऽनपकारी तस्माददृष्टन्त्वां भयमाग-मीष्यतीति जनमेजय एवमुक्तो देवशुन्यासरमया भृशं संभ्रान्तो विषण्णश्चासीत् सतस्मिन् सत्रे समाप्ते हास्तिनपुरं प्रत्येत्य पुरो-हितमनुरूपमन्विच्छमानः परं यत्नमकरोत्यो मे पापकृत्यां शमयेदिति कदाचि-न्मृगयां गतः पारीक्षितो जनमेजयः कस्मिंश्चित्स्वविषये आश्रममपश्यत् तत्र कश्चिदृषि-रासाञ्चक्रे श्रुतश्रवा नाम तस्य तपस्यभिरतःपुत्र आस्ते सोमश्रवा नाम तस्य तं पुत्त्र-मभिगम्य जनमेजयः पारीक्षितः पौरहित्यायवव्रे नमस्कृत्य तमृषिमुवाच भगवन्नयं तवपुत्त्रो मम पुरोहितोऽस्त्विति एवमुक्तःप्रत्युवाच जनमेजयं भो जनमेजय ! पुत्त्रोऽयं ममसर्प्याञ्जातो महातपस्वी स्वाध्यायसम्पन्नो मत्तपो-वीर्य्यसम्भूतो मच्छुक्रपातवत्यास्तस्याः कुक्षौजातः समर्थोऽयं भवतः सर्व्वाः पापकृत्याःशमयितुमन्तरेण महादेवकृत्याम् अस्य त्वेक-मुपांशुव्रतं यदेनं कश्चिद्ब्राह्मणः कश्चिदर्थ-मभियाचेत्तं तस्मै यद्यादयं यद्येतदुत्सहसे ततोनयस्वैनमिति तेनैवमुक्तो जनमेजयस्तं प्रत्यु-वाच भगवंस्तत्तथा भविष्यतीति
*
अस्य सर्पसत्रविवरणकथा यथा देवीभागवते ।२ ११ ४६ -- ६० ।“इति तस्य वचः श्रुत्वा राजा जन्मेजयस्तदा ।नेत्राभ्यामश्रुपातञ्च चकारातीवदुःखितः
धिङ्मामस्तु सुदुर्बुद्धेर्वृथामानकरस्य वै ।पिता यस्य गतिं घोरां प्राप्तः पन्नगपीडितः
अद्याहं मखमारभ्य करोम्यपचितिं पितुः ।हत्वा सर्पानसन्दिग्धो दीप्यमाने विभावसौ
आहूय मन्त्रिणः सर्व्वान् राजा वचनमब्रवीत् ।कुर्व्वन्तु यज्ञसम्भारं यथार्हं मन्त्रिसत्तमाः !
गङ्गातीरे शुभां भूमिं मापयित्वा द्बिजोत्तमैः ।कुर्व्वन्तु मण्डपं स्वस्थाः शतस्तम्भं मनोहरम्
वेदी यज्ञस्य कर्त्तव्या ममाद्य सचिवाः खलु ।तदङ्गत्वे विधेयो वै सर्पसत्रः सुविस्तरः
तक्षकस्तु पशुस्तत्र होतोत्तङ्को महामुनिः ।शीघ्रमाहूयतां विप्राः सर्व्वज्ञा वेदपारगाः
मन्त्रिणस्तु तदा चक्रुर्भूपवाक्यैर्व्विचक्षणाः ।यज्ञस्य सर्व्वसम्भारं वेदीं यज्ञस्य विस्तृताम्
हवने वर्त्तमाने तु सर्पाणां तक्षको गतः ।इन्द्रं प्रति भयार्त्तोऽहं त्राहि मामिति चाब्रवीत्
भयभीतं समाश्वास्य स्वासने सन्निवेश्य ।ददावभयमत्यर्थं निर्भयो भव पन्नग !
तमिन्द्रशरणं ज्ञात्वा मुनिर्द्दत्ताभयं तथा ।उत्तङ्कोऽह्वयदुद्बिग्नः सेन्द्रं कृत्वा निमन्त्रणम्
स्मृतस्तदा तक्षकेण यायावरकुलोद्भवः ।आस्तीको नाम धर्म्मात्मा जरत्कारुसुतो मुनिः
तत्रागत्य मुनेर्बालस्तुष्टाव जनमेजयम् ।राजा तमर्च्चयामास दृष्ट्वा बालं सुपण्डितम्
”)
वाचस्पत्यम्
Sanskrit
जनमेजय
पु०
जनमेजयति एज--णिच्--खश् परीक्षितोनृपतेः पुत्रे कुरुनामभूपपुत्रभेदे “ततः संवरणात्सौरीतपती सुषुवे कुरुम् राजन्नेतं प्रजाः सर्व्वा धर्म्मज्ञइति वव्रिरे तस्य नाम्नाऽभिविख्यातं पृथिव्यां कुरु-जाङ्खलम् कुरुक्षेत्रं तपसा पुण्यं चक्रे महातपाः ।अविक्षितमभिष्यन्तं तथा चैत्ररथं मुनिम् जनमेजयञ्च विख्यातं पुत्रांश्चास्यानुशुश्रमः पञ्चैतान् वाहिनीपुत्रान् व्यजायत मनस्विनी जनमेजयस्य तनयाभुवि ख्याता महाबलाः” भा० आ० ९४ अ० पुरुनृपपुत्रेच “पुरोः पुत्रो महावीर्य्यो राजासीज्जनमेजयः” हरिव०३१ अ० तत्र परीक्षितःपुत्रो जनमेजयः सर्पसत्त्रे भारतश्रुतवान् तत्कथा भा० आ० ५० अ० ।“मन्त्रिणाञ्च वचः श्रुत्वा राजा जनमेजयः पर्म्यत-प्यत दुःखार्त्तः प्रत्यपिंषत् करं करे निःश्वासमुष्णम-सकृद्दीर्घं राजीवलोचनः मुमोचाश्रूणि तदानेत्राभ्यां प्ररुदन्नृपः दुर्धरं वास्पमुत्सृज्य स्पृष्ट्वाचापो यथाविधि मुहूर्त्तमिव ध्यात्वा निश्चित्यमनसा नृपः अमर्षी मन्त्रिणः सर्व्वानिदं वचनमब्रवीत् ।जनमेजय उवाच श्रुत्वैतद्भवतां वाक्यं पितुर्मे स्वर्गतिंप्रति निश्चितेयं मम मतिर्या तां मे निबोधत ।अनन्तरञ्च मम्येऽहं तक्षकाय दुरात्मने प्रतिकर्त्तव्यमित्येवं येन मे हिंसितः पिता ऋषेर्हि शृङ्गिणोवाक्यंकृत्वा दग्ध्वा पार्थिवम् इयं दुरात्मता तस्य काश्यपंयो न्यवर्त्तयत् यद्यागच्छेत् वै विप्रो ननु जीवेत्पिता मम परिहीयेत किं तस्य यदि जीवेत् पार्थिवः!काश्यपस्य प्रसादेन मन्त्रिणां विनयेन तु वारि-तवान्मोहात् काश्यपं द्विजसत्तमम् सञ्जिवीवयिषुप्राप्तं राजानमपराजितम् महानतिक्रमो ह्येष तक्ष-कस्य दुरात्मनः द्विजस्य योऽददद्द्रव्यं मा नृपं जीकयेदिति उतङ्कस्य प्रियं कर्त्तुमात्मनश्च महत् प्रियम् ।भवताञ्चैव सर्वेषां गच्छाम्यपचितिं पितुः” ।“सौतिरुवाच एवमुक्त्वा ततः श्रीमान्मन्त्रिमिश्चानुमो-दितः आरुरोह प्रतिज्ञां सर्पसत्राय पार्थिवः ।ब्रह्मन्! भरतशार्दूलो राजा पारीक्षितस्तदा पुरोहित-मथाहूय ऋत्विजो वसुधाधिपः अब्रवीद्वाक्यसम्पन्नःकार्य्यसम्पत्करं वचः यो मे हिंसितवांस्तातं तक्षकःस दुरात्मबान् प्रतिकुर्य्यां तथा तस्य तद्भवन्तो ब्रुवन्तु मे ।अपि तत्कर्म्म विदितं भवतां येन पन्नगम् तक्षकं संप्रदीप्तेऽग्नौ प्रक्षिपेयं सबान्धवम् यथा तेन पिता सह्यंपूर्वं दग्धो विषाग्निना तथाहमपि तं पापं दग्धु-मिच्छामि पन्नगम् ऋत्विज ऊचुः अस्ति राज-न्महत् सत्रं त्वदर्थं देवनिर्मितम् सर्पसत्रमिति ख्यातंपुराणे परिपठ्यते आहर्त्ता तस्य सत्रस्य त्वन्नान्योऽस्तिनराधिप! इति पौराणिकाः प्राहुरस्माकं चास्तिस क्रतुः सौतिरुवाच एवमुक्तः राजर्षिर्म्मेने-दग्धं हि तक्षकम् हुताशनमुखे दीप्ते प्रविष्टमितिसत्तम! ततोऽब्रवीन्मन्त्रविदस्तान्राजा ब्राह्मणास्तदा-आहरिष्यामि तत् सत्रं सम्भाराः सम्भ्रियन्तु मे” ५९ अ० ।“श्रुत्वा ते सर्पसत्राय दीक्षितं जनमेजयम् अभ्या-गच्छदृषिर्विद्वान् कृष्णद्वैपायनस्तदा” इत्युपक्रमे “इदंप्रश्चाद्द्विजयेष्ठं पर्य्यपृच्छप् कृ तञ्जलिः जनमेजयउवाच कुरूणां पाण्डपानाञ्च भवान् प्रत्यक्षदर्शिवान् ।तेषां चरितमिच्छामि कथ्यमानं त्वया द्विज! कथं सम-भवद्भेदस्तेषामक्लिष्टकर्म्मणाम् तच्च युद्धं कथं वृत्तंभूतान्तकरणं महत् पितामहानां सर्वेषां दैवेनाविष्ट-चेतसाम् कार्त्स्न्येनैतन्ममाचक्ष्व यथावृत्तं द्विजोत्तम! ।सौतिरुवाव तस्य तद्वचनं श्रुत्वा कृष्णद्वैपायनस्तदा ।शशास शिष्यमासीनं वैशम्पायनमन्तिके व्यास उवाच ।कुरूणा पाण्डवानाञ्च यथा भेदीऽभवत्पुरा तदस्मैसर्वमाचक्ष्व यन्मत्तः श्रुतवानसि गुरोर्वचनमाज्ञाय सतु बिप्रर्षभस्तदा आचचक्षे ततः सर्वमितिहासं पुरा-तनम् राज्ञे तस्मै सदस्येभ्यः पार्थिवेभ्यश्च सर्वशः ।भेदं सर्वविनाशञ्च कुरुपाण्डवयोस्तदा” ६० अ०“वैशम्पायन उवाच गुरवे प्राङ्नमस्कृत्य मनोबुद्धि-समाधिभिः संपूज्य द्विजान् सर्वांस्तथाऽन्यान्विदुषो जनान् महर्षेर्विश्रुतस्येह सर्वलोकेषु घीम-तः प्रवक्ष्यामि मतं कृत्स्नं व्यासस्यास्य महात्मनः ।श्रोतुं पात्रञ्च राज्रंस्त्वं प्राप्येमां मारतीं कथाम् ।गुरोर्वक्त्रपरिष्यन्दो मनः प्रोत्साहतीव मे शृणु राजन्!यथा भेदः कुरुपाण्डवयोरभूत् राज्यार्थे द्यूतसम्भू-तो वनवासस्तथैव च” ६१ अ० ।“स कदाचिम्मृगयां गतः पारीक्षितो जनमेजयः क-स्मिंश्चित् स्वविषये आश्रममपश्यत्” भा० आ० अ० ।“परीक्षितस्तु दायादो धार्मिकोजनमेजयः जनमेजयस्यदायदास्त्रय एव महारथाः श्रुतसेनोग्रसेनौ भीम-सेनश्च नामतः” “द्वावृक्षौ तव वंशेऽस्मिन् द्वावेय परी-क्षितौ मीमसेनास्त्रयो राजन् द्वौ चापि जनमेजयौ” ।“ऋक्षस्य द्वितीयस्य भीमसेनोऽभवत् सुतः ।” “अभि-मन्योः परीक्षित्तु पिता तव जनेश्वर!” मा० आ० ३२ अ० ।४ पुरञ्जयनृपपुत्रे “जनमेजयो महाराज! पुरञ्जयसुती-ऽभवत् जनमेजयस्य राजर्षेर्महाशालोऽभवत्सुतः”हरिव० ३१ अ०
Capeller
German
जनमेजय॑
m.
Manns-, bes. Fürstename.
Burnouf
French
जनमेजय जनमेजय
m.
np. du fils et successeur de
Parikṣit.